Včelařská konference

Včela neletí rovně, ale kryje se v tereních překážkách. Taky mi létaly v
pravo z vozu a oblétly asi 3 ha lesik a plné letěli kradší cestou z leva.
Bylo to divné Zprvu jsem si myslel že mi vyletěl roj a pak se vrací. Až asi
po pul hodině jsem pochopil že to je hloupost. To je příroda. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 5. 2018 21:23:22
Předmět:
"Dneska jsem naměřil rychlost včel 30metrů za sekundu což je přes 100 km/h.
Některé jsou i rychlejší.

Měřeno odhadem, na pozadí vozu během 0,2 sekundy včela proletí asi 6 metrů,
na jediném metru zastaví a vletí do česna na konci vozu. Takových je asi 5%
včel, 1% je ještě rychlejší, možná až dvojnásobně-okem neměřitelné. Ostatní
jsou pomalejší, polovina včel cca 20km/h a další ještě pomalejší.

Potvrzeno opakovaným pozorováním z 10 metrů. Všechny odlétají na sever, kde
800m daleko kvete řepka, a vrací se s nektarem z jihu (né zpět od severu z
řepky) v takto vysokých rychlostech.
"

Taky jsem jednou pozoroval.
Včely , co vyletovaly z kočovného včelína za snůškou, vylétaly zřejmě ze směru česen na skoro opačnou stranu ven od lesa a do svahu, pak se zřejmě vracely a letěly podél okraje lesa mírně dolů po svahu. Dráha jednotlivých včel se koncentrovala na cípu lesa v poměrně nízké výšce 1 - 3 metrů asi 30 - 50 metrů od včelína, tam se otáčela na skoro opačnou stranu, než vyletěly a po svahu dolů dál podél lesa letěly za snůškou. Zřejmě buď na lípy dolů pod svahem na druhém okraji lesa, i když lesík byl celý lipový a kvetly prakticky všechny. Nebo letěly pár stovek metrů přes vodní hladinu na snůšku někde na druhé straně přehrady, už nevím. Zpátky se zřejmě vracely lesem rovnou "do svahu", ne "objížďkou" dokola.. Včely na druhé straně kočovného včelína vyletovaly rovnou do lesa a prolétávaly jím.
Zajímavé bylo, že na tom cípu lesa byl let včel tak koncentrovaný, že postavit se tam na chvilku v případě trochu nevhodného počasí, třeba před bouřkou by znamenalo s velko upravděpodobností chytit žihadlo. Přitom včelín z toho místa nebylo vůbec vidět, takže člověk, který by přišel ze špatného směru by vůbec netušil nebezpečí.

Žeby příčinou při kopírování včelích tanečků byl důsledkem let tancem navedených dělnic podle pozice slunce které je stále v pohybu? Takže. Směr kopíruje pohyb slunce v čase? Zato už Nobelovka udělena byla. Nic novýho.
_gp_
........
R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 5. 2018
Re: (71613) (71614)

Taky jsem jednou pozoroval.
Včely , co vyletovaly z kočovného včelína za snůškou, vylétaly zřejmě ze směru česen na skoro opačnou stranu ven od lesa a do svahu, pak se zřejmě vracely a letěly podél okraje lesa mírně dolů po svahu. Dráha jednotlivých včel se koncentrovala na cípu lesa v poměrně nízké výšce 1 - 3 metrů asi 30 - 50 metrů od včelína, tam se otáčela na skoro opačnou stranu, než vyletěly a po svahu dolů dál podél lesa letěly za snůškou. Zřejmě buď na lípy dolů pod svahem na druhém okraji lesa, i když lesík byl celý lipový a kvetly prakticky všechny. Nebo letěly pár stovek metrů přes vodní hladinu na snůšku někde na druhé straně přehrady, už nevím. Zpátky se zřejmě vracely lesem rovnou "do svahu", ne "objížďkou" dokola.. Včely na druhé straně kočovného včelína vyletovaly rovnou do lesa a prolétávaly jím.
Zajímavé bylo, že na tom cípu lesa byl let včel tak koncentrovaný, že postavit se tam na chvilku v případě trochu nevhodného počasí, třeba před bouřkou by znamenalo s velko upravděpodobností chytit žihadlo. Přitom včelín z toho místa nebylo vůbec vidět, takže člověk, který by přišel ze špatného směru by vůbec netušil nebezpečí.

V Berlíně studují včely jako jedince a sledují jejich schopnost se učit a poznat krajinu okolo úlu. Pomocí čipů jsou schopni sledovat její let.

Loni to byla velmi zajímavá přenáška na toto téma.
Jméno profesora mě vypadlo z hlavy, ale do hodně stovek metrů od úlu se dokáže včela orientovat i když ji zmatou navigaci pomocí "kompasu".
Takže zpátky pak nemusí letět jen podle azimutu.

Mimo jiné, jná země jiný mrav, profesor apeloval na neužívání tzv. tvrdé chemie na varoázu, nebot má negativní vliv na orientaci včel. A samozřejmě i zemědělská chemie.

KaJi

Tedy si myslím, že včela je schoná vyletět podle kompasu za snuškou, ale zpět již hledá optimální cestu podle toho že zná krajinu.

KaJi

Učil jsem se že včela se orientuje v přirozeném vždy podle Slunce a to jednoduchými očky které má nad složenými. Ta orientace probíhá ikdyž je slunce zastíněno oblačností nebo mraky. Umí rozpoznat odražené světlo. Krajinu zobrazuje Slunce tak že odráží vlastnosti a struktury povrchů. Vždy za orientací včely v přirozeném prostředí může Slunce. Jedinou orientaci bez Slunce v poslední době člověk více využívá s navigátory a stroje které takové navigátory mají jako systémový prvek._gp_

Jsou tři. Pokud nějaká chemie dokáže ovlivnit nervová zakončení, vliv nato samozřejmě může být.
> (213.180.53.196) --- 9. 5. 2018
Re: (71613) (71614) (71615) (71616) (71617)

Tedy si myslím, že včela je schoná vyletět podle kompasu za snuškou, ale zpět již hledá optimální cestu podle toho že zná krajinu.

KaJi