78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 5. 5. 2018
Re: PĹ?idĂĄvĂĄnĂ­ mednĂ­ku 39x24

Jaképak převěšování, podsadím nástavek s práz dnými plásty a mezistěnami
MATKU ZETŘEPU PŘÍPADNĚ DO PLODIŠTĚ A CO BYLO V PLODIŠTI TO JE V MEDNÍKU
nijak se stím nemaluji.
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 5. 2018 15:31:21
Předmět: Re: Přidávání medníku 39x24
""Zeptám se, vy tedy převěšujete nezavíčkovaný plod? Já jsem vypozoroval, že

nejvíc náchylný k rojení je zavíčkovaný, na něm včely už nepracují a navíc
topí = rojovka. 3 a více zavíčkovaných rámků vedle sebe během kvetení řepky
= roj. "
----------------
Jestli to je na mně, nevím určitě, nicméně odpovím.
Převěšuji převážně nezavíčkovaný plod, protože zavíčkovaný plod plásty brzo
uvolní k dalšímu zakladení a o to později můžu jít do včel příště. Jinak
plodiště i medník upravuji takovým způsobem, že plásty pokud možno střídám.
Mezi dva stejné plodové plásty v plodišti vkládám mezistěnu nebo prázdný
zásobní plást, mezi dva stejné plodové plásty do medníku vkládám třeba taky
prázdný přidaný plást nebo plást s medem nebo i mezistěnu. V ideálním
případě tak jsou plásty proložené, vždy je plást s plodem , potom nějaký
plást bez plodu, potom plást s plodem....
Ale nemám na to přesná pravidla, takže to z fleku nedokážu jednoznačně
napsat. Prostě rozeberu včely a podle toho, jak vypadají a podle síly, se
zrovna tehdy hned rozhodnu a potom ty plásty skládám dohromady. Když jsou
slabé včely, tak je klidně poskládám tak, jak jsou, nebo přehodím jen
nějaký ojedinělý plást.
Co se týká stejných plástů plodu vedle sebe, když se to nechá tak, vznikne
totiž taková oscilace. Matka nyní začíná klást svou letní normou nad 2000
vajíček denně, dokud je do čeho, takže udělá plno plodových plástů za
sebou. Pak je v těch plástech plno, matka má kolem sebe jen zakladené
plodové plásty i když třeba kdyby přešla na druhou stranu nástavku, tak tam
má volno a mohla by klást. Ale poprvé v roce, obvykle zrovna v tom období
květu řepky, to často nedělá a místo toho přestane klást a načne rojovku.
Když se ale ta situace překoná, rojovka nenastane, tak matka v tomto roce
už poměrně snadno pendluje mezi plásty v celém plodišti a třeba jen doklade
na krajích po kouskách a zase jde na jiný plást, kde zase doklade uvolněný
kousek buněk na plástu... Pravděpodobnost, že nastane rojová nálada se
potom významně sníží. A právě to přehazování a střídání plástů má za úkol,
vedle uvolnění místa pro kladení v plodišti, právě "rozbít" taková hnízda
stejnorodého plodu a tím omezit rojovou náladu.
Ovšem dnes je směr vývoje jiný, sází se na geneticky nerojivá včelstva a v
nástavkovém úlu dostatek místa v plodišti, takže matka není omezována.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
gupa (93.92.52.23) --- 5. 5. 2018
Re: PĹ?idĂĄvĂĄnĂ­ mednĂ­ku 39x24

To mi připomíná bezcenou přednášku typu práce s nástavky místo práce s rámky, což je jako práce se včelama základ.

Radim má větší zkušenosti a popisuje svou práci fundovaně, vyvažuje populaci vkládáním nového místa, ikdyž samotný odběr zavíčkovaného plodu do jiných včelstev k posílení je pro udržení populačního maxima nutný.

Matka u přehazovače prázdných nástavků se snaží přežít tím že pobíhá okolo mateří mřížky po prázdných plástech bez možnosti klást tak dva dny, ano cca 40 hodin trvá příprava buněk pro matku než donich naklade vajíčka, tak hore to vaří a buble rojovka pěkně v horku a těsnu, okolo plodu, co se právě víčkuje přenáší třebai přes mžížku dělnice vajíčko do misek těsně nad ní, kde se vzalo? Prostě od matky co jednoduše vylezlo za matkou nepoloženo. Protože matka je továrnou na vajíčka a když nemá kam klást, manipulují s vajíčky tak v mnohem větší míře samotné dělnice co se starají o plod a jsou okolo matky. A tak se také vyrojí včely. Zatímco si fofr včelař myslí, jak vyzrál nad včelími pudy jakousi mřížkou.

Prosím Vás až někoho toto napadne takto rozšiřovat tím že matku strčí do prázdného neobsedlého díla a na mezistěny, rychle nato zapomeňte a zkuste otom co píšu se někde dozvědět více, protože dát matku do prázdného neobsedlého prostoru bez ničeho je jako ji zamáčknout.

Samovolnou produkci vajíček rozjeté matky lze krásně pozorovat, kdo má prosklené úly nebo stačí i sklenička kam se matka vloží, prostě rozjeté matky často za sebou vajíčka doslova trousí - když musí tak musí. A takto často včelaři popisují v podstatě běžný jev přenosu a položení vajíčka nebo larvičky do mateří misky těsně nad vloženou mřížku.
Takže trochu z praxe včelařů o mateří mřížce a matce vložené pod ní a přesto nerozšířeném a dobře vyrojeném včelstvu.

_gp_
.........

> (e-mailem) --- 5. 5. 2018
Re: PĹ?idĂĄvĂĄnĂ­ mednĂ­ku 39x24

Jaképak převěšování, podsadím nástavek s práz dnými plásty a mezistěnami
MATKU ZETŘEPU PŘÍPADNĚ DO PLODIŠTĚ A CO BYLO V PLODIŠTI TO JE V MEDNÍKU
nijak se stím nemaluji.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 5. 2018
Re: PĹ?idĂĄvĂĄnĂ­ mednĂ­ku 39x24

JJ, to je stará známá věc, že když se matka sebere v létě z plástu, zvláště na začátku práce v úlu, že trousí vajíčka.
Jinak, když už se má matka setřepávat do nového plodištního nástavku, stejně je s tím práce, tak podle mně není od věci nástavek nejdřív rozebrat a plásty zběžně prohlídnout. Kolikrát se potom matka na nějakém plástu najde a nemusí se nic setřepávat prostě se ten plást, kde se matka najde, obvykle s plodem, šoupne do přidaného nástavku. Případně když je ještě zima, tak se přidá i druhý plás s plodem, aby mezi nimi mohla být matka v teple a vedle dají spíš tmavší plásty, které jsou teplejší.
Jinak na tuto manipulaci je spousta vymyšlenin, třeba u nízkonástavkových úlů se na pár dnů ty nízké nástavky rozdělí mateřími mřížkami, potom matka je zaručeně v tom nástavku, v kterém jsou vajíčka a nejmladší larvičky.
Nebo u plástů 39x24 se další nástavek prostě jen přidá pod stávající plodový nástavek a po pár teplých dnech se teprve provede přemístění toho plodového nástavku nad mřížku. Matka kolikrát potom už je na plástech spodního nástavku a klade, A dobře se tam hledá, protože tam není moc včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu