Včelařská konference

Dobrý den, jsem začínající včelař. Na jaře jsem zakoupil včelstvo na 10R 39x24 a bylo obsazeno asi 7 rámků. Nyní je včelstvo v jednom nástavků na 11R (studená stavba) a začíná se plnit a za chvíli budou všechny rámky obsazené včelami. Mohu přidat medník jako druhý nástavek (pod medník mateří mřížku)? Nebo musím rozšířit plodiště do dvou nástavků a třetí nástavek bude jako medník.
Zimovat bych chtěl ve dvou nástavcích.
Děkuji za rady. L-

Jde to s mrizkou i bez,zalezi jaka je snuska.Ja osobne bych mrizku zatim nedaval,pokud neni prioritou nastavek medu a rojovka dik 1 plodisti.Jestli je silna snuska trebas z repky,ci akatu,zaklade matka v 2.nastavku 2-3 ramky,zbytek nestihne a vcely zanesou ramky medem.Pak bych prendal ramky s medem do 3.nastavku,doplnil zakladene ramky ve 2.nastavku mezistenami,dal mrizku a doplnil mednik.U slabe snusky matka vetsinu 2.nastavku proklade.Mrizka rozvoj brzdi,1 plodistni v tuto dobu nebude stacit.Muj nazor.

Včely jen v 1 nástavku budou teď na hranici vyrojení, určitě rozšířit, nástavek nad, nejlépe i pod = 3N. Teploty už na to jsou dobré. Při 3N mřížka netřeba, plod bude sice i nahoře, ale většina bývá jen med jak píše JosPr

Protirojové v tuto pokročilou dobu je převěsit hned 2 rámky převážně zavíčkovaného plodu do medníku do středu nástavku.

Jestli chcete nutně zimovat jen ve 2N, tak mřížku dejte jen kovovou. Plastová je nanic. Ale jen 1 plodiště by byla tutovka rojení a med pak není.

,, med pak není"
Oprava: med by samozřejmě teď byl, ale od vyrojení pak už včely sbírají málo a jsou po vytočení hladové.

To je nevýhoda dvouprostorového včelaření = 1N plodiště - mřížka - 1N medník. Kdo ale naopak zvládne rojení, a není to jednoduché - zvláště je-li v doletu řepka, je na tom lépe jak nástavkáři s komíny.

Pokud jsou brnklý rojovkou, tak nic jiného nechystají, ani moc nenosí, ani moc nestaví. A zbavit je rojovky jen tak nejde.

Co máte nato rozšířování za rámky - jako sčím? Je dnes problematické chtít vědět jak rozšířit, když sem nenapíšete ani co jako máte nachystáno, jako rámek s pěkným dílem pro matku, s dílem spíš do medníku, holý rámek, plastový rámek, mezistěnu, polomezistěnu nebo jinou šetřící alternativu, atp.

Pokud jste s rámky od toho jak píšete jarního zakoupení nemanipuloval, jsou opravdu z 95% v rojovce.

Nějaké obsednutí nebo neobsednutí jsou jen elementární prvky jakoby první třídy, třetí třída základní školy jsou počty do sta. Takže zkuste začít počítat jak silnou populaci v úlu máte celkem a podle toho rozšiřujte. Jde u počtů a poznání síly včelstva a podmínek o včelařský kámen mudrců a pokud ho zvládnete, můžete vyjít základku a jít o etáž výš s poznáním včelařství.

Hodně štěstí as včelama bacha, každá pracovnice má žihadlo._gp_

"Dobrý den, jsem začínající včelař. Na jaře jsem zakoupil včelstvo na 10R 39x24 a bylo obsazeno asi 7 rámků. Nyní je včelstvo v jednom nástavků na 11R (studená stavba) a začíná se plnit a za chvíli budou všechny rámky obsazené včelami. Mohu přidat medník jako druhý nástavek (pod medník mateří mřížku)? Nebo musím rozšířit plodiště do dvou nástavků a třetí nástavek bude jako medník."
---------------------
Asi je těch metodik hodně, ale původní metodika v dvouprostorém úlu je zhruba nyní přidat mřížku a nad ní obsadit plásty s mladým plodem a plásty s medem medník. Ostatní plásty nechat v plodišti. A pak postupně rozšiřovat do plodiště mezistěnami nebo zásobními plásty a do medníku převěšenými plásty z plodiště zase s mladým plodem. Vychází to zhruba na týdenní až dvoutýdenní interval, kdy to je třeba dělat. Pokud se to dá udělat při studené stavbě nebo pokud se dá studená stavba předělat na teplou stavbu.
Jak je plně obsazený medník a plodiště, tak se potom musí plásty s medem z medníku vybírat a vytáčet a místo nich zase plásty z plodiště s plodem, do plodiště zase vytočené plásty nebo mezistěny. Pokud zásoby medu ještě nejsou na vytáčení, tak točit plásty, ty s plodem do medníku k vylíhnutí, ty s troškou zásob dolů do plodiště k zakladení.....
Toto by mělo stačit u 2x 11 plástů 39x24, pokud matka není náchylná na rojení a počasí rojení nepodněcuje, k tomu ,aby se nevyrojily.
U jednoho plodiště 11x 39x24 a dvou medníků 11 x 39x24 je problém v tom, že plodiště na 11 plástů 39x24 je dnes spíš už malé, zatímco plodiště na 2x11 plástů 39x24 je dnes u slabšího včelstva pořád velké a obtížně se potom med vytlačuje přes mřížku do medníku, aby šel vytočit. Jedině směřovat, podobnou manipulací s plásty s plodem, jako jsem napsal výše a případně otevřeným očkem v horním nástavku plodiště a v medníku a zůženým česnem dole, k tomu, aby matka kladla nejvíc v horním nástavku 11 plástů pladiště hned pod mřížkou a spodní nástavek byl spíš místo pro vyléhání létavek

Zeptám se, vy tedy převěšujete nezavíčkovaný plod? Já jsem vypozoroval, že nejvíc náchylný k rojení je zavíčkovaný, na něm včely už nepracují a navíc topí = rojovka. 3 a více zavíčkovaných rámků vedle sebe během kvetení řepky = roj.
U F1 matek je to podle linie, vigor se nevyojí vůbec, sklenar občas, singer vždycky a můžete dát nástavků i deset.

"Zeptám se, vy tedy převěšujete nezavíčkovaný plod? Já jsem vypozoroval, že nejvíc náchylný k rojení je zavíčkovaný, na něm včely už nepracují a navíc topí = rojovka. 3 a více zavíčkovaných rámků vedle sebe během kvetení řepky = roj. "
----------------
Jestli to je na mně, nevím určitě, nicméně odpovím.
Převěšuji převážně nezavíčkovaný plod, protože zavíčkovaný plod plásty brzo uvolní k dalšímu zakladení a o to později můžu jít do včel příště. Jinak plodiště i medník upravuji takovým způsobem, že plásty pokud možno střídám. Mezi dva stejné plodové plásty v plodišti vkládám mezistěnu nebo prázdný zásobní plást, mezi dva stejné plodové plásty do medníku vkládám třeba taky prázdný přidaný plást nebo plást s medem nebo i mezistěnu. V ideálním případě tak jsou plásty proložené, vždy je plást s plodem , potom nějaký plást bez plodu, potom plást s plodem....
Ale nemám na to přesná pravidla, takže to z fleku nedokážu jednoznačně napsat. Prostě rozeberu včely a podle toho, jak vypadají a podle síly, se zrovna tehdy hned rozhodnu a potom ty plásty skládám dohromady. Když jsou slabé včely, tak je klidně poskládám tak, jak jsou, nebo přehodím jen nějaký ojedinělý plást.
Co se týká stejných plástů plodu vedle sebe, když se to nechá tak, vznikne totiž taková oscilace. Matka nyní začíná klást svou letní normou nad 2000 vajíček denně, dokud je do čeho, takže udělá plno plodových plástů za sebou. Pak je v těch plástech plno, matka má kolem sebe jen zakladené plodové plásty i když třeba kdyby přešla na druhou stranu nástavku, tak tam má volno a mohla by klást. Ale poprvé v roce, obvykle zrovna v tom období květu řepky, to často nedělá a místo toho přestane klást a načne rojovku. Když se ale ta situace překoná, rojovka nenastane, tak matka v tomto roce už poměrně snadno pendluje mezi plásty v celém plodišti a třeba jen doklade na krajích po kouskách a zase jde na jiný plást, kde zase doklade uvolněný kousek buněk na plástu... Pravděpodobnost, že nastane rojová nálada se potom významně sníží. A právě to přehazování a střídání plástů má za úkol, vedle uvolnění místa pro kladení v plodišti, právě "rozbít" taková hnízda stejnorodého plodu a tím omezit rojovou náladu.
Ovšem dnes je směr vývoje jiný, sází se na geneticky nerojivá včelstva a v nástavkovém úlu dostatek místa v plodišti, takže matka není omezována.

To je jen čistá komerce pro matení začátečníků. Rojí se včelstvo od nepaměti a rojit se bude i kdyby se včelaři a všichni chovatelé matek na hlavu stavěli a červenali se vzteky z této pravdy pravdoucí._gp_
> R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 5. 2018

Ovšem dnes je směr vývoje jiný, sází se na geneticky nerojivá včelstva a v nástavkovém úlu dostatek místa v plodišti, takže matka není omezována.<

"To je jen čistá komerce pro matení začátečníků. Rojí se včelstvo od nepaměti a rojit se bude i kdyby se včelaři a všichni chovatelé matek na hlavu stavěli a červenali se vzteky z této pravdy pravdoucí._gp_
> R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 5. 2018 "
-------------
To je možné, já ovšem zatím vždy převěšuji.
Jinak já bych nepodceňoval lidské možnosti ovlivnit přírodu. Klidně se v nějaké budoucnosti může stát, že včely se díky šlechtění nakonec stanou ve volné přírodě nerozmnožitelné, tudíž se rojit nebudou. Jediná možnost, jak si pořídit nové včely pak bude si je koupit od nějakých licencovaných rozchovávatelů. Kteří budou vlastniz nějaký speciální drahý bazmek, ve kterém se včely množit - oplozovat matky a vznikat nová včelstva, budou.

->R. Polášek
Díky za objasnění vaší metody. Máte pravdu, při převěšení nezavíčkovaného plodu máte trochu času navíc do další prohlídky.
-----------------------------------------------

Ano Vigorky F1 se i bez protirojového opatření nerojí (4 nástavky). Těch linií bude víc, tvrdí to i Sedláček (Bučovice), který dělá oddělky a matky po řepce z těch včelstev, které se nevyrojily. Které se vyrojí, vyřazuje z chovu.

Souvislost:
U nás včelaři rok co rok přichází skoro o celá stanoviště (do 10 úlů, výjimečně až 50 včelstev), nakupovali roky F1. jsou to ti nejvzornější, vše zaznamenané, odléčené, kontrolované, z takových si brát příklad.

Geny F1 přetlačují geny místních rojivých včelstev. Bezdůvodné úhyny jsou pak i tam, kde včelař nenakupoval F1. Takový včelař - ala ,,dědula s rojily", jako jasný důkaz potvruje dramaticky zvětšující se výnosy a taky mírně klesající rojivost a už nepoužívá ani kuklu a ptá se proč mi včely hynou, když 50 let včelařím furt stejně a nic jsem nezanedbal.

Dopadnem prý jak v USA, matky už nebudou ani kam přidat. Budeme nakupovat F1 oddělky od oddělkářů. A že se v inzerátech i ve Včelařství roztrhl pytel s nabídkou oddělků, tento trend jen potvrzuje.

>Ano Vigorky F1 se i bez protirojového opatření nerojí (4 nástavky). Těch linií bude víc, tvrdí to i Sedláček (Bučovice), který dělá oddělky a matky po řepce z těch včelstev, které se nevyrojily. Které se vyrojí, vyřazuje z chovu. <

Ještě tu o Krakonošovi a o držgršle Trautenbergovi. _gp_