78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(82.99.171.68) --- 13. 10. 2017
Re: Plodování včel

Fery:
Byli jsme s Dadant klubem na návštěvě u dvou včelařů v Bavorsku.Oba chvaji buckfágskou včelu. Oni říkali,že tyto matky mají plodovou přestávku jen 2 týdny.Hlídají to měřením teploty v plodovém tělese.Aby mohli léčit.A co se týká výnosu,nic moc.Víte o těch matkách někdo něco více?A proč se tady u nás propagují? Děkuju a zdravím.

------
Říkali že aplikují ošetření proti varoa - myslím štavelku - 14 dní po ochlazení a že potřebují 14dní bez plodu.

A že se to dá měřit teplotou v tělese jako to propagoval Honza Jindra jsem jim nadhodil já. Oni se řídí tím ochlazením+14dní. Zatím :-) Ale šrotovalo jim to v hlavě. Mají váhy s dálkovým přenosem a se vstupy na měření teplot, větru atd jak říkali.

Výnosy nic moc - jak pro koho. Já bych je bral. :-)
První včelař s protézou ruky a nohy měl 60 včelstev ukázal ve skladě 3 tuny medu.
Druhá včelařka měla jen z jedlové medovice průměr 110kg.
To bych bral víc.:-)

Karel

Nevím, že by se zde BF včely prpagovaly. Kde?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel

Já si pamatuji z dřívější doby, že když u nás ještě byl mix původní černé včely s příměsí vlašky a teprve se přidávala nově příměs krańky, že ty včely přes zimu plodovaly mnohem víc. Nebyl problém, i když nebyla obleva, najít v zimě v lednu na podložce nějaké mrtvé kukly nebo zbytky vysátých larev a ojéněný vnitřek (okénko zevnitř) úlu coby znak udržování vyšších teplot.
A ochota sbírat medovici byla nesrovnatelná s dnešní včelou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel

Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel

"Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?"
------------------------------------
Těžko to porovnat, za mlada bylo kilo salámu pořádné kilo, ne jako dnes za vyššího věku.
Řekl bych, že počet producentů tehdy byl zhruba stejný jako dnes, možná mírně menší. Ale zvýšenou aktivitu včel bylo možné pozorovat už když se objevily první pozorovatelné kapičky medovice, třeba na listech pod smrky nebo na dubech.
Na stanovišti v lese - zhruba polovina rozlohy pole, čtvrtina louky a čtvrtina všemožný les v různém stáří, bylo dříve každý rok 2/3 až třetina medu medovice. V roce tak 1985 - 90 už to bylo půl na půl nebo méně medovicového a víc květového a kolem roku 1995 byla tak třetina čtvrtina medovice a zbytek květový med.
Obecně ubyla pozdnější snůška, červen, červenec až srpen, protože v tu dobu byla hlavně medovice. A přibyla raná snůška. Obecně kraňka svých rychlým jarním rozvojem oproti černé včele posunula první ranou snůšku až o tři týdny a tím defakto jakoby další snůšku přidala, přirozeně květovou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
gupa (93.92.52.23) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel

Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva a mít tak spoždění až 5 týdnů oproti jiným. A to jen proto, že snůška jarní nebyla tak blízko a lípa byla ojedinělý zdroj a akát byl vtom místě přemrzlý, vysoký les pole až za 2km. Prostě schopnost sběru byla omezena hladem, přitom zásoby byly jak po vyzimování, ale aktivita skoro nic. Takový obrázky jsou u přirozených vývojů včelstev najaře bez ruky včelaře někde v běžných neumělých podmínkách snůšky. Nikdy jsem to ještě neviděl ale celkový rozvoj začal a končí až nyní, kdy včelstva mají plod oproti jiným stanovištím kde plod je nula. Schopnost snůšky je mizivý pokud není přínos a přínos není pokud je včelstvo v "úspornem režimu". Takže je nutné vědět zda je včelstvo nastartované a schopné vůbec nějakou snůšku využít. Nejhorší je u včelstva hlad a ten může nastat i na stanovišti kde ostatní kolegové točí jak jim přetékají medníky. Vtom je zakopán pes v cyklu rozvoje včelstev a podmínkách rozvoje a velikosti izolace od vydatné snůšky po jarním proletu. _gp_
.........
T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030)

Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel

Pokud jde o pozdní snůšku tak oproti rokům cca 20 let zpět máme v přírodě v množství víc než malém navíc Slunéčko asijské. Už to sleduji několik let, ale klasické Slunéčko sedmitečné je už dnes vzácností. Všiml si toho i někdo jiný?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
JosPr (46.135.78.34) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel

U nas ted kvete horcice nazeleno kam se clovek podiva,vcely litaji jak dive,fumigovat ted nema cenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 17. 10. 2017
Re: Plodování včel

> Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že
> lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva ......

a) potvrzuji, otec měl takové stanoviště a po letech je opustil.
b) Quido Sklenar, Moje včelí matička, strana 27 (Březen, pohádka Šibal)

Opisovat to sem nebudu, není to o dnešní technologii včelařství. Je to o
jarním rozvoji včelstva zimovaného v jednom nástavku. Ale pokud se pochopí
princip, je to o tom, že zásoby zavíčkované jsou rezerva pro přežití. A je
jedno, zda jde o tři nebo o třicet kilo. A hlavně nejde jen o jaro. Pokud
nemá včelstvo alespoň slabý přínos sladiny v srpnu, například bílý jetel a
nedostává cukrový roztok průběžně, ale jednorázově, je omezeno plodování. A
navíc poškozených včel roztočem je procentálně více. Pokud se k tomu přidají
chemikálie a neobsednuté česno a podmet má včelstvo dost malou šanci. Viry a
houby nevidím, proto jejich vliv nemohu započítat. Mohu jen odhadnout, že
čím více je včelstvo poškozeno tím co jsem schopen posoudit, tím více mu
škodí také Nosema a různé viry.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (90.178.51.173) --- 17. 10. 2017
Re: Plodování včel

No, pokud se jedná o medovici a o ochotu ji sbírat, já bych to nehrotil na režim včelstva.
Podle mých názorů ochota sbírat sladinu je ovlivňována poklesem zásob už pod cca 10 kilo. Pod cca 5 kilo už ta ochota klesá velmi. Jenže kdo v létě dopustí, aby u produkčních včelstev klesly zásoby pod takovéhle množství? Takový pokles je přípustný u včelstev spíš na chov, kde se nejede na medný výnos, ale u produkčních včelstev to je dost ztráta.
Maximálně je to přípustné uprostřed maximální snůšky, kdy se vybere, co to jde, protože setrvačností už další den včely donesou dostatek sladiny a zaplní dostatečné množství buněk na udržení chutí ke sběru.
Jinak to množství zásob nutných k ochotě sbírat závisí na síle včelstva. Čím slabší včelstvo, raději v úlu přiměřeném síle než největším, tím pro plnou ochotu sbírat stačí méně zásob.
Dále ta ochota sbírat potom závisí na něčem jako životní síle včelstva. Kdysi jsem v každém úlu udržoval linii, to znamená novou matku odchovával vždy z plodu toho včelstva. U některých linií se pak stávalo, že s každou novou matkou byly včely v létě vždy o trochu slabší, až to nakonec skončilo obvykle pozdě na podzim zmizením včel z úlu a zůstaly jen plásty se zpracovanými zásobami. Varaóza tehdy ještě nebyla příčinou. V prostředí zadováku byla ta slabší včelstva určitým způsobem dobrá, protože v létě se s nimi lépe manipuloval oa lépe využívala slabší snůšky, neproplodovala je jako hodně silná včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(37.188.251.72) --- 15. 10. 2017
Re: Plodování včel

Ochota?


spíš schopnost najít medovici.

U květového nejsou velké rozdíly, ale u medovice je rozdíl ve včelách někdy značný.
Schopnost najít a asi i navigovat ostatní.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 10. 2017
Re: Plodování včel

"Ochota?
spíš schopnost najít medovici.
U květového nejsou velké rozdíly, ale u medovice je rozdíl ve včelách někdy značný.
Schopnost najít a asi i navigovat ostatní.
Karel"
----------------------------
Něco na tom bude. Z té doby si kolikrát pamatuji, že jsem třeba uprostřed lesa, kde po kytkách nebylo ani památky, viděl včelu slídit na smrku nebo jiném stromě.
Navigace možná potom není takový problém, pokud si včela dokáže zapamatovat vůni přinesené sladiny.
Obávám se ale, že tato vlastnost na druhé straně přispívá k vyšší slídivosti takových včel a tím k většímu nebezpečí vzájemného vykrádání úlů. Zvláště u dnešních nástavkových úlů s velkými česny ve dnu úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu