78129

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Tomas (195.91.73.211) --- 2. 7. 2017
Kralovna

Ano presne tie matky pridam a od nich budem larvit samozrejme na buduci rok to nebude asi este ono ale na dalsi by som sa usiloval odchovat co najskor trubce od vigor insem... aby sa spareli prevazne s nimi podla mna bude lepsie hocico ako to čo mam doma a co ste pisali na temu vtactvo a mravce ano mravce mam na stanovisti su to velke horske mravce ktore chodia do uteplivky vo vrchnaku ule mam lanhstroth takze v stenach ula niesu a vtactvo ked idem vecer na vcelnicu samozrejme nieake su tam myslite ze to ma dopad na vynos medu?????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(93.92.52.23) --- 2. 7. 2017
Re: Kralovna

Mravenci umne zdivočí včelsta které jsou okupovány. Včely mám obranářky, ta je na takové úrovni, že mravenci jsou napadány střážkyněmi na stěnách úlu. Velcí lesní mi lezou do vík a dělají mi znich krupicu, malí dokážou migrovat ze dne naden na několikatimetrové vzdálenosti, tz. jeden den víko odstraním a hodím bokem při rozebírání a druhý den jsou nastěnovaní natom samém místě i vajíčky zpět do druhého víka na původní místo. Včelstvo napadáváno mravenci okamžitě odliším od včelstev bez napadnutí. Jsou ve velkém neklidu a jsou agresivní.

Ptáky neřeším, ale sýkorky jsou docela chytré a v hejnech umí kvalitně napadat. Vlaštovky okupovali cca před 10 dny vršky lip a měly totální hody. Ptáci jsou včelstvy registrováni, ale zatím přímý vliv na agresivitu si jen domýšlím v konspiracích, možná by nějaký erudovaný ornitolog dokázal v chronologii útoků a odezev mezi včelstvy a nima tuto věc osvětlit lépe._gp_

.........
Tomas (195.91.73.211) --- 2. 7. 2017
Kralovna

Ano presne tie matky pridam a od nich budem larvit samozrejme na buduci rok to nebude asi este ono ale na dalsi by som sa usiloval odchovat co najskor trubce od vigor insem... aby sa spareli prevazne s nimi podla mna bude lepsie hocico ako to čo mam doma a co ste pisali na temu vtactvo a mravce ano mravce mam na stanovisti su to velke horske mravce ktore chodia do uteplivky vo vrchnaku ule mam lanhstroth takze v stenach ula niesu a vtactvo ked idem vecer na vcelnicu samozrejme nieake su tam myslite ze to ma dopad na vynos medu?????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
gupa (93.92.52.23) --- 2. 7. 2017
Re: Kralovna

Co se týká chovu trubců, tak bych oto usiloval ihned a v co největší míře, než rozchovem nových dcer. Trubci od inseminovaných matek mají větší vliv na okolní geny než matky. Je to dáno tím, že je trubec haploidní a v podstatě jde o výběrový materiál ze strany jeho matky, zatímco matka klade materiál již v kombinacích po inseminacích a tudíž jdeo koleno výš u kterého se očekávájí vlastnosti dvou předků což by měl být materiál po druhém ověřování původních vlastností které se např. dováží do ČR. U zakoupeného materiálu se provádí také pozorování vlastností po jeho zakoupení stejně jako u tebe, tak podobně i v nejvyšších chovech, akorát že se tam nakupuje sperma nebo matky nějakých linií z druhé strany EU nebo dál. Proto logicky bych nutil raději inseminovanou matku především klást do trubčích plástů pokud to bude možné a v jiných včelstvech bych trubce co nejvíce eliminoval. V případě nových panušek jsem to už psal, sice se prý hlídají a posilují geny tak aby místní trubci neměli takový vliv na vlastnosti svých potomků u dcer inseminovaných matek, ale to je většínou jen teorie a skutečnost může být podle logiky i opačná a veškeré výběrové vlastnosti co matky mají budou "vypnuty" a sepnou se markery místních trubců, takže význam takového pořízení matek může být spekulativně tereticky nulový, pokud se jak jsem popisovla, se nezapojí geny děda a matky inseminované královny. Ty jsou obsaženy v neopozeným vajíčku z které se vyvine trubec._gp_


.............
Tomas (195.91.73.211) --- 2. 7. 2017
Kralovna

Ano presne tie matky pridam a od nich budem larvit samozrejme na buduci rok to nebude asi este ono ale na dalsi by som sa usiloval odchovat co najskor trubce od vigor insem... aby sa spareli prevazne s nimi podla mna bude lepsie hocico ako to čo mam doma a co ste pisali na temu vtactvo a mravce ano mravce mam na stanovisti su to velke horske mravce ktore chodia do uteplivky vo vrchnaku ule mam lanhstroth takze v stenach ula niesu a vtactvo ked idem vecer na vcelnicu samozrejme nieake su tam myslite ze to ma dopad na vynos medu?????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
JosPr (46.135.250.23) --- 2. 7. 2017
Re: Kralovna

Tady je Tomasi jiny problem,ktery nevidis.Musel bys vytvorit prevahu vlastnich trubcu v okoli a rozdat spousty kvalitnich matek po okoli,coz je beh na dlouhou trat.Vcelar chovajici rojovky bude mit trubce vzdy driv nez Ty,maji to v genech.Je to beh na dlouhou trat.No nechci Ti timto brat iluze,pri dnesnim zavceleni,treba se Ti to castecne povede.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 7. 2017
Re: Kralovna

"Mravenci umne zdivočí včelsta které jsou okupovány. Včely mám obranářky, ta je na takové úrovni, že mravenci jsou napadány střážkyněmi na stěnách úlu. Velcí lesní mi lezou do vík a dělají mi znich krupicu, malí dokážou migrovat ze dne naden na několikatimetrové vzdálenosti, tz. jeden den víko odstraním a hodím bokem při rozebírání a druhý den jsou nastěnovaní natom samém místě i vajíčky zpět do druhého víka na původní místo. Včelstvo napadáváno mravenci okamžitě odliším od včelstev bez napadnutí. Jsou ve velkém neklidu a jsou agresivní. "
Malé drobné černé mravence mám v úlech ve včelíně furt. Občas jsou i v nástavkových úlech venku. Jinak mravenci by mohli být vysvětlení toho, jak jsem dříve dával úly se včelami na lesní stanoviště, tak někdy některá včelstva se na těch stanovištích stala znatelně divočejší. Vedle toho, jak jsem je natřepal při cestě, protože jsem je vozil na ručním dvoukoláku.
Ty malé černé, co mám teď v úlech na zahradě zdá se, že si na sebe včely a mravenci zvykli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu