Včelařská konference

> Nejhustší medy ... ve dvouprostorových úlech

Dovolím si pár poznámek, čísla berte jako přibližný model:

- sezonu začíná včelstvo vyzimované na plástové ploše 70/200 dm2
- v minulosti bylo jaro ovocné stromy a pampeliška, denní přínos 2 kg
- dnes je řepka téměř všude, denní přínos cca 10 kg, plocha 600 dm2
- i přes velkou plochu plástů je v plodišti sladina, není místo pro plod
- včera P. Šroll - volně: víčkují jen zralý, když nemusí z důvodu místa
- víčka jsou prodyšná, včely si s "mokrým" medem do zimy poradí
- stropní folie, "aby bylo vidět do úlu" na univerzálech nikdy nebyla
- otázka: co je v úlu, když je v noci mlha a otevřené kočovné dno?

Závěrem pár slov o kvašení medu. Tátův med jsem roznášel po zákaznících
už někdy před 55-ti léty. Jen tak mimochodem za 19 Kčs. Med nebyl zavřen
plechovým víčkem, ale papírovým ubrouskem a gumičkou. Tam kde jsme věděli,
že zákazník má ve spyžírně mravence, bylo použito plátno a gumička. Nikdy
nebyl problém. Med nekvasí proto, že má "vysoký obsah vody", řekněme 20
procent. Kvasí proto, že plechové víčko se při změně teploty orosí a kapka
vody skápne na zkrystalizovaný med. Na tomto místě vlhkost dosahuje po mnoho
dní nějakých 70-95 procent a to je ideální prostředí pro všudypřítomné
kvasinky.
Druhý důvod je neřízená krystalizace, proto se květové medy pastují,
aby vznikly malé krystaly a mezi nimi malé prostory s po nějakou dobu
tekutým medem.
Třetí důvod je uskladnění v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí.
VP