Včelařská konference

"Trubčice nemohou vytvořit hrboplod neb to je směsice včelích a trubčích
buněk přibližně stejného stáří. To co popisuješ je stále projev trubcokladné
matky "
Píšeš nesmysly.
Trubčice zakladou dělničí plást souvisle, dokonce i několika vajíčky v buňce. Což je jeden z hlavních znaků, jak ve včelstvu poznat trubčice, víc vajíček bez ladu a skladu naskládaných v buňce. Ošetřující včely potom při líhnutí vyberou přebytečná vajíčka a nechají v buňkách souvislý plod. Ale jak se trubčí larvičky postupně zvětšují, dělničí buňka jim přestává stačit. Včely tak nad každou druhou až třetí larvičkou zvětší buňku a vytáhnou ji, aby se přiblížila trubčím rozměrům. Ale nemůžou to udělat jinak než na úkor buňek zbylých larviček. Ty buňky zmenší a larvičky v nich zlikvidují. Při líhnutí je potom každá druhá třetí buňka s líhnoucím trubčím plodem výrazně širší a znatelně vyšší než zbylé prázdné buňky, na jejichž úkor byly ty nyní trubčí buňky rozšířeny. Neboli na plástu je hrboplod, plást je trvale poškozený.
Jinak ale tento mechanismus je úplně stejný i v případě čistě trubcokladné matky. Ta zaklade dělničí plod taky souvisle stejně jako trubčice, akorát rozdíl je v tom, že vajíčko je v buňce téměř vždy jen jedno a ve všech buňkách je umístěno na stejném místě. Vývoj plodu - přeměna dělničího plástu na hrboplod pak probíhá stejným mechanismem jako u trubčic.