78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elkami

" kdosi psal, že strach o děti atd je neopodstatněný... přála bych vám, aby jste někdy viděl, jak to u nás běžně vypadá... není to pár včel, co jdou pít nebo letí sbírat pyl... jsou toho hejna, jak much u prasečáku... a nedej bože, aby jsme si sedli na dvorku.. okamžitě na nás letí... a opravdu to není jen let... jdete po zahradě a najednou pích do krku nebo hlavy bez varovavání.. nemusíme ani mávat rukama... okamžitě jsou ve vlasech a hned píchají... jsou tak podrážděné, že ani nemusíte zavdávat příčinu... i včelaři co se u nás byli dívat, tak kroutili hlavou.."


Takhle divoké včely jsem zatím viděl jen jednou. Když kdysi ještě otec udělal kočovný včelín, přemístil do něho úly se včelami z stabilního včelína a vyvezl je do řepky. Včely, které byly v tom stabilním včelíně klidné tak,že skutečně se mohlo chodit před česny mezi včelami a bez žihadel, se na 14 dnů rozdivočily tak, že v houfech 10 - 15 metrů kolem včelína napadaly všechno, co se hýbalo. Pak byly zase víceméně klidné. Až o hodně let později jsem si náhodou všiml, že jak byl včelín odpérován na listových perech, i slabý větřík, který se do včelína opře, hlavně z boku, tak ho trochu rozhoupá. A záhadu jsem tím zřejmě objasnil, včelky byly do té doby na pevném podstavci a úplně bez houpání, tak než si zvykly, byly prostě divoké.

Včelky jinak do vzdálenosti kolem 5 - 8 metrů kolem včelína či úlů napadají lidi normálně. Ale vždy jen jednotlivé včelky a tak maximálně 1x - 2x za rok, za extrémních podmínek, když je horko, dusno, větrno, před bouřkou, případně když jsou ještě navíc rozrušeny po zásahu včelaře. Jinak vůbec.

Tady podle všeho, jestli to tak skutečně je, jak je popsáno, včelař ty včely zřejmě nezvládá. A sám "udělal" z normálních včel včely extrémne divoké Zřejmě došlo k tomu, že když včelař s nimi pracoval, byly včelky nějaké divočejší a nešetřily žihadly, včelař na to reagoval tak, že pracoval rychleji, aby zkrátil dobu práce ve včelách, bouchal s věcmi, rychle se hýbal. Včelky na to reagovaly tak, že příště byly ještě divočejší a ještě víc dávaly žihadla. Včelař na to reagoval tak, že pracoval ještě rychleji, ještě víc bouchal a rychleji se hýbal. A tak to pokračovalo......Včelstvo jako celek si podle mých zkušeností takové věci pamatuje v řádu týdnů až jednotek měsíců, pro takový výsledek do nich včelař ani nemusí chodit denně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elkami

Náprava mně připadá, jestli to je tak vyhrocené, tak docela reálná.

Ideální by byla domluva, přímá asi nejde, ale možná by existoval nějaký prostředník, kterého by ten včelař vyslechl, uznal argumenty a potom ten chov nějak upravil. To už je ale vysoká "vesnická" diplomacie.

Co se týká oddělení nějakou stěnou, je to řešení, které toho včelaře nijak zvlášť neomezí, takže je v budoucnu větší naděje na nějaké sousedské smíření. Stěna by měla být z rostlin, které mají habitus úzký a vysoký, aby nezabrala moc prostoru. Třeba ty túje. Nebo stěna, která se dá dobře tvarovat, třeba habry. 1 - 2 x za rok při stříhání by se ty včely snad snesly. Japonské topoly podle mně nejsou vhodné, protože sice rychle rostou, ale hodně i do šířky, zaberou tedy hodně prostoru a slunce a není u nich zaručena tvarovatelnost.
Já si ale nejsem jistý, jestli, když jsou ty včely tak rozdivočelé, by nějaká, i hustá 2 metry vysoká stěna z těch tújí odstranila to napadání včelami úplně.

Ale jestli je to napadání včelami tak vyhrocené a jestli je trvalé, tak je podle mně i docela dobrá naděje dosáhnout úspěchu i soudní cestou. Podle toho, co jsem vyčetl, se na posouzení napadání včelami dá objednat posudek soudního znalce na včely. Ten tam přijede a na vlastní kůži si to odzkouší. Pokud skutečně jsou včely tak divoké, bude v soudním posudku určitě to nadměrné obtěžování a včelař soud nejspíš prohraje. Pak mu může být soudem nařízena opatření, třeba snížení počtu včelstev, nákup zaručeně klidných matek od chovatele atd, zřejmě podle toho, co ten soudní znalec navrhne v posudku. Pokud jsou včelami napadáni i sousedi, můžete se na ten soud spojit, bude to mít větší váhu. Třeba se pak dohodnete s tím včelařem ještě před soudem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 17. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elkami

Taky jsem zažil když pro mne přišla rodina jednoho taky včelaře abych přišel jejich včely dát do pořádku po zásahu opilého včelaře
Ten cirkus bych Vám nepřál zažít a proti jejich žihadlům by snad nepomohl ani kosmický skafandr. Složit jedno včelstvo trvalo s útěky před nimi hodinu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Obt?ov?n? v?elkami
> Datum: 17.4.2012 08:18:35
> ----------------------------------------
>
>
> _ " kdosi psal, že strach o děti atd je neopodstatněný... přála bych vám,
> aby jste někdy viděl, jak to u nás běžně vypadá... není to pár včel, co
> jdou pít nebo letí sbírat pyl... jsou toho hejna, jak much u prasečáku... a
> nedej bože, aby jsme si sedli na dvorku.. okamžitě na nás letí... a opravdu
> to není jen let... jdete po zahradě a najednou pích do krku nebo hlavy bez
> varovavání.. nemusíme ani mávat rukama... okamžitě jsou ve vlasech a hned
> píchají... jsou tak podrážděné, že ani nemusíte zavdávat příčinu... i
> včelaři co se u nás byli dívat, tak kroutili hlavou.." _
> Takhle divoké včely jsem zatím viděl jen jednou. Když kdysi ještě otec
> udělal kočovný včelín, přemístil do něho úly se včelami z stabilního
> včelína a vyvezl je do řepky. Včely, které byly v tom stabilním včelíně
> klidné tak,že skutečně se mohlo chodit před česny mezi včelami a bez
> žihadel, se na 14 dnů rozdivočily tak, že v houfech 10 - 15 metrů kolem
> včelína napadaly všechno, co se hýbalo. Pak byly zase víceméně klidné. Až o
> hodně let později jsem si náhodou všiml, že jak byl včelín odpérován na
> listových perech, i slabý větřík, který se do včelína opře, hlavně z boku,
> tak ho trochu rozhoupá. A záhadu jsem tím zřejmě objasnil, včelky byly do
> té doby na pevném podstavci a úplně bez houpání, tak než si zvykly, byly
> prostě divoké.
>
> Včelky jinak do vzdálenosti kolem 5 - 8 metrů kolem včelína či úlů napadají
> lidi normálně. Ale vždy jen jednotlivé včelky a tak maximálně 1x - 2x za
> rok, za extrémních podmínek, když je horko, dusno, větrno, před bouřkou,
> případně když jsou ještě navíc rozrušeny po zásahu včelaře. Jinak vůbec.
>
> Tady podle všeho, jestli to tak skutečně je, jak je popsáno, včelař ty
> včely zřejmě nezvládá. A sám "udělal" z normálních včel včely extrémne
> divoké Zřejmě došlo k tomu, že když včelař s nimi pracoval, byly včelky
> nějaké divočejší a nešetřily žihadly, včelař na to reagoval tak, že
> pracoval rychleji, aby zkrátil dobu práce ve včelách, bouchal s věcmi,
> rychle se hýbal. Včelky na to reagovaly tak, že příště byly ještě divočejší
> a ještě víc dávaly žihadla. Včelař na to reagoval tak, že pracoval ještě
> rychleji, ještě víc bouchal a rychleji se hýbal. A tak to
> pokračovalo......Včelstvo jako celek si podle mých zkušeností takové věci
> pamatuje v řádu týdnů až jednotek měsíců, pro takový výsledek do nich
> včelař ani nemusí chodit denně.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elkami

No, tak třetina včelstva jsou létavky. A s funkčním žihadlem. Tudíž minimálně třetina včelstva je fyzicky schopna vzlétnout a žihadly napadnout vetřelce. V létě to je nejméně 20 tisíc včel z každého včelstva. Z tohoto pohledu je každé včelstvo potencionálně smrtící až pro 20 - 40 lidí.

Co jsem zažil při ošetřování včelstev největší divočiny, tak to byly útoky tak řádově stovek včel. Takže teoreticky to zas tak moc proti maximální možné teoretické kapacitě včelstva nebylo....... Ale to už stačilo, většina žihadel sice skončila třeba v tmavém plášti nebo rukavicích, ale sem tak se nějaké včelce i povedlo dokutat až k mé kůži. Takových 10 žihadel během té hodinky, hodinky a půl práce s jedním takovým divokým včelstvem bylo docela běžné. Takhle vytočené včelky klidně i lezly proti kouři otvorem dovnitř kuřláku. Přirozeně uvnitř po pár centimetrech uhynuly , ale lezly tam.

Jinak co se týká stáří matek, tak mně zase připadají divočejší včely mladších matek. Po cca pár měsících, jak oddělek zesílí ve včelstvo nebo hned další rok od jara. Ale moc jsem to nezkoumal.

Co se týká jabloně rostoucí před česny, myslím, že vyletující včely na opačnou stranu obrátit nedokáže. Co jsem pozoroval moje včely, stačí jim mezi větvemi kousek volné oblohy viditelné z česna a nasměrují výlet tam. Co jsem měl výlet do lesa, tak tam nasměrovaly výlet tam, kde byly nejřidší větve a potom se jejich let rozptýlil po lese. Když česna mířila do nějaké husté stěny větví a nikde nebyla ve větvích mezírka, tak zamířily nahoru a stoupaly nad střechou kočovného včelína.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu