78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiří Macák (e-mailem) --- 17. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo

Jako nováček (zimoval jsem dvě včelstva, chystám se na čtyři) sem si z
vysvětlení pana Poláčka hodně vzal a děkuju za ten čas který psaní věnoval.
Zastávám názor že včelař by měl co nejvíce napodobovat normální přirozený
vývoj včelstva tak jak ho mají za miliony let zakódovaný. Odměna pak bude
víc než jen sladká a s minimem žihadel :-)
Včelám zdar!
Jíří Macák

2011/5/17 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se
> snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly
> úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě."
>
> Jak dlouho tam ty včely s tou matkou byly předtím a jak divoké byly
> předtím?
> Opravdu divoké včelstvo totiž je divoké delší dobu, případně na stejný
> zásah reaguje znatelně živěji než okolní včelstva.
> A v podstatě každé včelstvo se může nějakým zásahem včelaře stát z klidného
> divoké.
> Odhaduji, že něco se stalo při předchozím přidání toho nástavku, buď to
> přidání bylo v nevhodnou dobu, k večeru nebo před deštěm nebo nástavek byl
> přidaný nesprávně, třeba ochlazoval včelstvo a včely do něho stejně dlouho
> nešly nebo možná byl nástavek znečištěný něčím páchnoucím či dráždivým pro
> včely.......
> Nebo ta vlastní práce ve včelstvu byla příliš razantní, příliš rychle se
> pracovalo, bouchalo se se včelami v nástavku a na plástech.....
> Jinak koncepce zasahovat málo do včelstev, protože ony tak budou přizásahu
> klidnější není správná. Včely, do kterých se dlouho nejde, prostaví mezi
> nástavky silné můstky, silně všechno zatmelí a už samotné zničení tady toho
> při rozebírání je pro včelstvo násilná změna k horšímu, která ho rozzuřuje.
> Taky práce ve včelách se potom zdržuje, je třeba průběžně odřezávat a
> čistit, včely jsou při rozebírání vystaveny větším otřesům a rázům, což
> ještě k rozzuření přispěje.
>
> Včelstva jsou nejklidnější tehdy, když se do nich zasahuje a rozebírají se
> ani ne moc, ani ne málo. Dá se říct, že včely si určitým způsobem na
> pravidelné častější stále stejné rozebírání zvyknou. Když se rozebírají
> málo, tak je tam to tmelení a prostavění můstky. Když se rozebírají moc,
> tak dříve, než se některé nejvíc rozzuřené včely stačí uklidnit , už se
> rozebírá znova a ty jednotlivé rozzuřené včely potom zburcují ostatní. To
> záleží hodně na včelaři, jak moc svým rozebiráním včely rozzuří. Kromě
> způsobu práce je třeba zvažovat i čas zásahu, okrajová doba, časně ráno za
> chladu, později k večeru , kdy už slunce je schované třeba za stromy nebo
> před deštěm či bouřkou jsou včely mnohem citlivější na rozrušení případně
> už od začátku divoké. A pokud se v nich přesto bude pracovat, ta divokost v
> nich může přetrvávat delší dobu, až týdny.
>
> Takže doporučuji pořádně zvážit situaci, proč asi to včelstvo je vlastně
> divoké, co to asi způsobilo. Třeba bude stačit chodit 14 dní kolem těch
> včel po špičkách.....
>
> Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.
> Podle mně je to i z hlediska ztráty divokosti nejjistější, včely v umělém
> roji projdou otřesem plus navíc se úplně změní prostředí v úlu, staré
> plásty zmizí a místo nic budou včely další týden stavět mezistěny a na
> divočení nebudou mít čas.
>
> Do budoucna bych doporučil zapomenout na poučky, že v nástavkovém úlu se
> práce ve včelstvu musí stihnout za 5 minut nebo dokonce jen za minutu a
> včelař má hotovo. To je pouze nutnost vyvolaná nedostatkem času při
> obsluhování více než mnoha desítek úlů. U pár včelstev není problém
> manipulovat s jednotlivými rámky a věnovat tak každému včelstvu mnohem víc
> času. Odpovídá to víc i přírodě, tam se žádné nástavky s prázdnými plásty
> či mezistěnami nepřidávají a skokově se nezvětšuje prostor, ale včelstvo
> postupně zabírá prázdné plásty jeden po druhém a dorůstá do prázdného
> prostoru. V úlech tomu odpovídá při přidávání nástavků převěšování plástů,
> které zmírňuje ty skoky v velikosti dutiny - úlu. Takže doporučuji se v
> těch včelách více "piplat" , ale naučit se pracovat mírně , opatrně a
> pomalu , včely pak budou mírnější.
>
> Co se týká stanoviště na zahradě, včelám je dobré dát dobrý výlet směrem k
> jihu nebo podobně do volného prostoru , do strany a dozadu od úlů nechat
> nějaký metr volný, ale jinak je vhodné, třeba nějakými keři , prostor úlů
> od ostatního prostoru zahrady vizuálně oddělit. Včelky totiž, pokud už jsou
> rozdivočené, útočí kolem úlů hlavně v dohledu úlů. Pokud jsou úly schovány
> za nějakými keři, nemusí to být ani souvislá stěna, dál už obvykle nejdou.
> Taky to funguje naopak, keře odstíní případný hluk lidské činnosti nebo
> křik dětí a včely tak mají víc klidu.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu