78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo

"Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě."

Jak dlouho tam ty včely s tou matkou byly předtím a jak divoké byly předtím?
Opravdu divoké včelstvo totiž je divoké delší dobu, případně na stejný zásah reaguje znatelně živěji než okolní včelstva.
A v podstatě každé včelstvo se může nějakým zásahem včelaře stát z klidného divoké.
Odhaduji, že něco se stalo při předchozím přidání toho nástavku, buď to přidání bylo v nevhodnou dobu, k večeru nebo před deštěm nebo nástavek byl přidaný nesprávně, třeba ochlazoval včelstvo a včely do něho stejně dlouho nešly nebo možná byl nástavek znečištěný něčím páchnoucím či dráždivým pro včely.......
Nebo ta vlastní práce ve včelstvu byla příliš razantní, příliš rychle se pracovalo, bouchalo se se včelami v nástavku a na plástech.....
Jinak koncepce zasahovat málo do včelstev, protože ony tak budou přizásahu klidnější není správná. Včely, do kterých se dlouho nejde, prostaví mezi nástavky silné můstky, silně všechno zatmelí a už samotné zničení tady toho při rozebírání je pro včelstvo násilná změna k horšímu, která ho rozzuřuje. Taky práce ve včelách se potom zdržuje, je třeba průběžně odřezávat a čistit, včely jsou při rozebírání vystaveny větším otřesům a rázům, což ještě k rozzuření přispěje.

Včelstva jsou nejklidnější tehdy, když se do nich zasahuje a rozebírají se ani ne moc, ani ne málo. Dá se říct, že včely si určitým způsobem na pravidelné častější stále stejné rozebírání zvyknou. Když se rozebírají málo, tak je tam to tmelení a prostavění můstky. Když se rozebírají moc, tak dříve, než se některé nejvíc rozzuřené včely stačí uklidnit , už se rozebírá znova a ty jednotlivé rozzuřené včely potom zburcují ostatní. To záleží hodně na včelaři, jak moc svým rozebiráním včely rozzuří. Kromě způsobu práce je třeba zvažovat i čas zásahu, okrajová doba, časně ráno za chladu, později k večeru , kdy už slunce je schované třeba za stromy nebo před deštěm či bouřkou jsou včely mnohem citlivější na rozrušení případně už od začátku divoké. A pokud se v nich přesto bude pracovat, ta divokost v nich může přetrvávat delší dobu, až týdny.

Takže doporučuji pořádně zvážit situaci, proč asi to včelstvo je vlastně divoké, co to asi způsobilo. Třeba bude stačit chodit 14 dní kolem těch včel po špičkách.....

Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem. Podle mně je to i z hlediska ztráty divokosti nejjistější, včely v umělém roji projdou otřesem plus navíc se úplně změní prostředí v úlu, staré plásty zmizí a místo nic budou včely další týden stavět mezistěny a na divočení nebudou mít čas.

Do budoucna bych doporučil zapomenout na poučky, že v nástavkovém úlu se práce ve včelstvu musí stihnout za 5 minut nebo dokonce jen za minutu a včelař má hotovo. To je pouze nutnost vyvolaná nedostatkem času při obsluhování více než mnoha desítek úlů. U pár včelstev není problém manipulovat s jednotlivými rámky a věnovat tak každému včelstvu mnohem víc času. Odpovídá to víc i přírodě, tam se žádné nástavky s prázdnými plásty či mezistěnami nepřidávají a skokově se nezvětšuje prostor, ale včelstvo postupně zabírá prázdné plásty jeden po druhém a dorůstá do prázdného prostoru. V úlech tomu odpovídá při přidávání nástavků převěšování plástů, které zmírňuje ty skoky v velikosti dutiny - úlu. Takže doporučuji se v těch včelách více "piplat" , ale naučit se pracovat mírně , opatrně a pomalu , včely pak budou mírnější.

Co se týká stanoviště na zahradě, včelám je dobré dát dobrý výlet směrem k jihu nebo podobně do volného prostoru , do strany a dozadu od úlů nechat nějaký metr volný, ale jinak je vhodné, třeba nějakými keři , prostor úlů od ostatního prostoru zahrady vizuálně oddělit. Včelky totiž, pokud už jsou rozdivočené, útočí kolem úlů hlavně v dohledu úlů. Pokud jsou úly schovány za nějakými keři, nemusí to být ani souvislá stěna, dál už obvykle nejdou. Taky to funguje naopak, keře odstíní případný hluk lidské činnosti nebo křik dětí a včely tak mají víc klidu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jiří Macák (e-mailem) --- 17. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo

Jako nováček (zimoval jsem dvě včelstva, chystám se na čtyři) sem si z
vysvětlení pana Poláčka hodně vzal a děkuju za ten čas který psaní věnoval.
Zastávám názor že včelař by měl co nejvíce napodobovat normální přirozený
vývoj včelstva tak jak ho mají za miliony let zakódovaný. Odměna pak bude
víc než jen sladká a s minimem žihadel :-)
Včelám zdar!
Jíří Macák

2011/5/17 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se
> snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly
> úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě."
>
> Jak dlouho tam ty včely s tou matkou byly předtím a jak divoké byly
> předtím?
> Opravdu divoké včelstvo totiž je divoké delší dobu, případně na stejný
> zásah reaguje znatelně živěji než okolní včelstva.
> A v podstatě každé včelstvo se může nějakým zásahem včelaře stát z klidného
> divoké.
> Odhaduji, že něco se stalo při předchozím přidání toho nástavku, buď to
> přidání bylo v nevhodnou dobu, k večeru nebo před deštěm nebo nástavek byl
> přidaný nesprávně, třeba ochlazoval včelstvo a včely do něho stejně dlouho
> nešly nebo možná byl nástavek znečištěný něčím páchnoucím či dráždivým pro
> včely.......
> Nebo ta vlastní práce ve včelstvu byla příliš razantní, příliš rychle se
> pracovalo, bouchalo se se včelami v nástavku a na plástech.....
> Jinak koncepce zasahovat málo do včelstev, protože ony tak budou přizásahu
> klidnější není správná. Včely, do kterých se dlouho nejde, prostaví mezi
> nástavky silné můstky, silně všechno zatmelí a už samotné zničení tady toho
> při rozebírání je pro včelstvo násilná změna k horšímu, která ho rozzuřuje.
> Taky práce ve včelách se potom zdržuje, je třeba průběžně odřezávat a
> čistit, včely jsou při rozebírání vystaveny větším otřesům a rázům, což
> ještě k rozzuření přispěje.
>
> Včelstva jsou nejklidnější tehdy, když se do nich zasahuje a rozebírají se
> ani ne moc, ani ne málo. Dá se říct, že včely si určitým způsobem na
> pravidelné častější stále stejné rozebírání zvyknou. Když se rozebírají
> málo, tak je tam to tmelení a prostavění můstky. Když se rozebírají moc,
> tak dříve, než se některé nejvíc rozzuřené včely stačí uklidnit , už se
> rozebírá znova a ty jednotlivé rozzuřené včely potom zburcují ostatní. To
> záleží hodně na včelaři, jak moc svým rozebiráním včely rozzuří. Kromě
> způsobu práce je třeba zvažovat i čas zásahu, okrajová doba, časně ráno za
> chladu, později k večeru , kdy už slunce je schované třeba za stromy nebo
> před deštěm či bouřkou jsou včely mnohem citlivější na rozrušení případně
> už od začátku divoké. A pokud se v nich přesto bude pracovat, ta divokost v
> nich může přetrvávat delší dobu, až týdny.
>
> Takže doporučuji pořádně zvážit situaci, proč asi to včelstvo je vlastně
> divoké, co to asi způsobilo. Třeba bude stačit chodit 14 dní kolem těch
> včel po špičkách.....
>
> Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.
> Podle mně je to i z hlediska ztráty divokosti nejjistější, včely v umělém
> roji projdou otřesem plus navíc se úplně změní prostředí v úlu, staré
> plásty zmizí a místo nic budou včely další týden stavět mezistěny a na
> divočení nebudou mít čas.
>
> Do budoucna bych doporučil zapomenout na poučky, že v nástavkovém úlu se
> práce ve včelstvu musí stihnout za 5 minut nebo dokonce jen za minutu a
> včelař má hotovo. To je pouze nutnost vyvolaná nedostatkem času při
> obsluhování více než mnoha desítek úlů. U pár včelstev není problém
> manipulovat s jednotlivými rámky a věnovat tak každému včelstvu mnohem víc
> času. Odpovídá to víc i přírodě, tam se žádné nástavky s prázdnými plásty
> či mezistěnami nepřidávají a skokově se nezvětšuje prostor, ale včelstvo
> postupně zabírá prázdné plásty jeden po druhém a dorůstá do prázdného
> prostoru. V úlech tomu odpovídá při přidávání nástavků převěšování plástů,
> které zmírňuje ty skoky v velikosti dutiny - úlu. Takže doporučuji se v
> těch včelách více "piplat" , ale naučit se pracovat mírně , opatrně a
> pomalu , včely pak budou mírnější.
>
> Co se týká stanoviště na zahradě, včelám je dobré dát dobrý výlet směrem k
> jihu nebo podobně do volného prostoru , do strany a dozadu od úlů nechat
> nějaký metr volný, ale jinak je vhodné, třeba nějakými keři , prostor úlů
> od ostatního prostoru zahrady vizuálně oddělit. Včelky totiž, pokud už jsou
> rozdivočené, útočí kolem úlů hlavně v dohledu úlů. Pokud jsou úly schovány
> za nějakými keři, nemusí to být ani souvislá stěna, dál už obvykle nejdou.
> Taky to funguje naopak, keře odstíní případný hluk lidské činnosti nebo
> křik dětí a včely tak mají víc klidu.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
PetrO (193.86.67.4) --- 17. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo

Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo

"Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často."

obecně podle potřeby... Ale vrtat se v nich každou neděli se mně zdá moc. Pokud to znamená rozebrat skoro všechno a zase složit. Pokud to znamená odkrýt třeba strůpek a podívat se dovnitř, není to moc.
V sezóně, od května po srpen, při převěšování je to tak jednou za 2 - 3 týdny. Jednou za dva týdny od cca poloviny května, když je snůška. Vyberou se z plodiště plásty s mladým plodem, nahradí prázdnými plásty a nějakou mezistěnou, z medníku se vyberou k vytočení zavíčkované plásty s medem , cca polovina a nahradí plásty s plodem plus nějakým prázdným plástem , případně mezistěnou k vystavění. Do poloviny května, kdy je hodně zima, se plásty nechávají spíš déle než jenom 14 dní, nestihly by med zahustit. Případně v létě, když hodně prší a je hodně vlhko, jak ukázala nedávná doba, by se plásty taky měly nechávat déle.
Když není snůška neboli je slabá snůška, včely se samy uživí, převěšuje se co cca 3 týdny, ojediněle až co 4 týdny. Rozdíl je v tom, že v plástech téměř žádný med není, takže většina vybraných plástů z medníku se vrací do plodiště a pokud možno se nedávají mezistěny, včelky by je nejspíš nevystavily.
Když není vůbec žádná snůška, musí se včely přikrmovat a potom se do včel jde podle potřeby.

Ve včelstvu nebo oddělku, kde nechávám z matečníku vychovávat matku, tak ty prohlížím spíš každý týden, podle toho, co konkrétní metoda vyžaduje.

V podletí, na podzim, předjaří a na jaře prohlížím dle potřeby, tak co 14 dní až co měsíc, někdy až co dva měsíce. Jinak stačí pozorování letu včel na česnu a prohlídka včel shora strůpkem kolem krmítka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 17. 5. 2011
Re: agresivn? v?elstvo

No to bych se osi také rozčiloval kdybymi každý týden někdo přerovnával obývák. :-D
jinak.
1) při rozkvětu jívy (kontrola přezimování)
2) Při rozkvětu třešně.(vložit stav. rámky)
3) na začátku rozkvětu řepky (nasazení medníků)
4) za týden (kontrola, jestli jsou matky pod mřížkou a rojové nálady)
5) Pak při medobraní.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo
> Datum: 17.5.2011 13:27:12
> ----------------------------------------
> Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od
> dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc
> často.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Libor V. (62.168.45.106) --- 17. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo

PetrO napsal:
Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často.
--------------------------------------------------------
V květnu se ve včelách hrabu každou neděli. Ne že bych byl experimentátor, co musí včelám za každou cenu řídit život, ale jelikož nechci roje, tak je otevřít musím. Shodím medníky, nadzvednu 3. plodištní nástavek, kouknu na spodní loučky, nic. Shodím ho, nadzvednu 2. plodištní nástavek, opět mrknu zespodu, nic. Nástavky poskládám, úl zavřu, hotovo. Až tolik to nebolí. Ani včely, ani mne.
Letos jsou matečníky různého stáří na spodních loučkách u dvou včelstev z osmi a u těch tedy rámky druhého a třetího plodištního nástavku prohlížím všechny a matečníky lámu. Přeletáky apod nekonám.
Otázka taky je, zdali tu přípravu na rojení ty včely s těma pár matečníkama myslí vážně, neboť vajíčka jsou přítomna, stavba jede, snůška se nosí, medníky jsou na tom obsahově stejně jako jinde......A to i v té fázi, že tam najdu zavíčkovaný matečník.....
Nemít čas, chuť, nebo mít těch včelstev víc, vyprdnul bych se na takovéto časté a relativně zbytečné prohlídky.
Mj můžu říci, že tyto popisované zásahy nemají lautr vliv na agresivitu mých včelstev.
Ať se daří, Libor Valenta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu