78139

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


KaJi (212.77.163.101) --- 17. 5. 2011
Re: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno

P.Krátky:
V rámci objektivity musím říct,že ze 60 ti včelstev se u mě najdou každoročně tak 1-2 včelstva,která tvrdošíjně dřepí ve vysokém nástavku a na přidané NN kašlou,naplní VN,když můžou,tak vystaví podmet a nahoře sucho a prázdno.Holt není všechno na stopro.
------------
S tímto bojuji jen u slabších a celkem im rozumím a tam ani nemám problém se zaplněním plodiště.

To co popisuji je rozdíl mezi tím jak vypadá plodiště u "kmínu" kde jede dolů a okolo spodní části plod tělsesa je dost místa, protože těleso jede dolů do prázdného prostoru - samozřejm,ě obalovaném pylem i sladinou, ale to je normální stav, okolo je stále místo a matka má kam klást.

U Dadantu mám sladinu v NN nad, dokonce nad nimi je i místo, v krajních taky. Prázdné NN nad plodiště i se soušemi jsem taky podstavil.
Ale v plodišti je prostě plno. Když je tam mezistěna, včely jí zanášejí sladinou. Těžko odhaduji, jestli matka je, či není omezovaná. Možná ji včely stíhají uklízet volné buňky, ale jsou to nervy, protože prostě musím doufat a chodit to kontrolovat. To u komínu není zas tak potřeba.
Samozřejmě jsem je již obral, většinou o dva plásty 45x30 zav. plodu, někde i víc. Ale znervozňuje mě, že ty přidané MS jsou vytahovány a zanášeny sladinou. A zřejmě záleží i na jejich poloze vůči plodu. Prostě to nemám v oku. Tak uvidím.

Ale - kontrola na rojovku se v DS asi děje vyndáním plod. plástů. Tedy poněkud pracněji. A nebo neplatí Felixovo "Důvěřuj ale prověřuj!". :-)
A je to jen na prevenci?


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
P.Krátký (46.13.52.69) --- 17. 5. 2011
Re: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno

"KaJi:..............."

________________________________________

Pokud je silná snůška,tak včely zaplňují kde co,to je pravda.Já do plodiště moc nelezu,ale když už se tam dostanu,tak podle Kolomého nenechávám(pokud to jde)dva plásty se zavíčkovaným plodem vedle sebe,ale rozdělím je tak,aby se otevřený a zavíčkovaný plod střídaly,když tam dávám mezistěny,tak je dávám doprostřed(ne vedle sebe)tak,aby po vystavění(a předpokládaném zakladení) opět střídaly otevřený a zavíčkovaný plod.Na to je opravdu potřeba jakýsi cit a předvídavost,jak to bude vypadat za 14 dní nebo za 3 týdny(ona rojovka netrvá věčně,obyčejně tak + - od půlky řepky do konce akátu).Pokud najdu totálně zanesenou mezistěnu,tak ji hodím ke kraji,aby nepřekážela.

Kontrola matečníků-jen se podívám mezi nástavky,pokud tam už jsou,tak nějaký je určitě v mezeře mezi nástavky na spodní loučce.Ovšem pokud je plod výš než jen dole.Tady vidím výhodu obdélníkového půdorysu oproti čtverci,protože 10(9)rámků v plodišti je matkám málo a tlačí je to klást nahoru(případně dolů).Ovšem najít matečníky je už trochu pozdě.Jsou i jiné příznaky začínající rojovky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu