Včelařská konference

Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k nižšímu přínosu.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zas?ovan? dno
> Datum: 12.5.2011 10:24:30
> ----------------------------------------
> Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít.
> Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu
> před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete
> kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou
> deskou? Díky.
>
>
>

jj, máš pravdu, některým jsou 4N málo, letos na to dojiždim :-)

T.H.

2011/5/12 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch
> 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale
> neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco
> zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k
> nižšímu přínosu.
> Radek
>
>

jj, máš pravdu, některým jsou 4N málo, letos na to dojiždim :-)

T.H.

---------------


Co 4, někde i šest:-)


Jak jsem tady psal, tak jsem včera kontroloval ta včelstva.

Ta co plodovala jen ve VN30, nad tím dost prostoru včetně prozebrovaných zásobních plástů nad plodištěm.
Ta byla dvě - jedno ukázkový jeden matečník na boku rámku - takže zřejmě tich. výměna. a vypadají v pohodě.

Druhé - typická rojovka - možná že jsem už přišel i pozdě a roj pryč - šla bouřka a já měl moc práce, tak jsem spíš makal a nestudoval:-)
No a to třetí kde bylo plodové těleso přes tu 30cítku a dvě 24ky nad ní, tak tm naprostá pohoda. Včera tam byla konfigurace od zdola NN - na volnou stavbu a jako dno,
30, 3x24 a NN.
Ve VN30 bylo dost místa, nezanesené sladinou a matka měla kam klást. NAd tím zavalená 24ka zav.plod a sladina a pyl, tu jsem dal stranou
ńa oddeleke - dle přítele Václavka.
a zbytek bez plodu a plné sladiny. Tak jsem přihodil 24ku a dnes jedu s přívěsem nástavků znova na stanoviště - víc jsem tam neměl k dispozici.

Takže komín přes metr řicet a ještě je to málo.
Řepka v doletu teprve začíná kvést.

Tak jsem ze zvědavosti zkontroloval jiný komín -
2x30, 3x24 - a stejné - kontroloval jsem jen spodek nástavku a pár plástů z protředka- zřejmě bez problému.
Ale taky moc nechybí a budou plné sladiny.


Zatím se mi s tím klasickým Dadantem, kde je jen 30cm plodiště a nad tím jen NN se sladinou moc nedaří.

Prostě nevím, co dělat, když se rozhodnou zanášet plodiště.

No - asi budu nástavkařit i s třicítkama:-)

Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)
Karel

Dne Friday 13 of May 2011 07:34:26 KaJi napsal(a):

> Řepka v doletu teprve začíná kvést.
>

tak u nas jiz dokveta ....

--



S pozdravem

Jan Cervenka

>Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)Karel<
------------------------------------------------------------
Na druhou stranu to má někdy i výhodu. Některé šestnáctky ještě nevědí jak to má vypadat :o)).
JK

>Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)Karel<
------------------------------------------------------------
Na druhou stranu to má někdy i výhodu. Některé šestnáctky ještě nevědí jak to má vypadat :o)).
JK
---------------------------------------------------------
Bojím se, že dnes už vědí. Nevědí to možná čtrnáctky a to je pro změnu nebezpečné pro všechny :-)

Kominy stoji,ale matka stejne nema kam klast,par vajicek do postavene mezisteny a zbytek mezisteny je okamzite zavaleny medem.V mednicich(ted 3x10 ramku 39x24-davam jen 10 misto 11 ramku) plno medu,jenom vickovani se nejak vlece.Takze kolotoc mednikovych nastavku letos u mne nechce moc fungovat.U stanoviste repka pokvete jeste tak 10 dnu,ale dalsi hektary teprve poradne zacinaji kvest.

Kde vkládáte ten 5. nástavek? Díky předem za odpověď. H.

Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5. nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...

Dne Friday 13 of May 2011 17:58:34 Jenda napsal(a):
> Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten
> plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty
> plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám
> nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5.
> nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N
> plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože
> každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...

klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou
NN , ale jeste to neni VN.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Kdyžse podaří taková snůška jako leckde letos,nezáleží na výšce. Pokud bych měl 30cm a dost souší, klidně bych je tam dával hlava nehlava. problém jejejich nedostatek. Vše je plné aza 2 týdny může být konec snůšky...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 18:11:16
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 17:58:34 Jenda napsal(a):
> > Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten
> > plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty
> > plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám
> > nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5.
> > nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N
> > plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože
> > každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...
>
> klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou
> NN , ale jeste to neni VN.
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou NN , ale jeste to neni VN.

Proto nyní přecházím na 2/3 langa a uvidím jak to půjde. Celekem se mi zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí, ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo... Ideální byly nástavky 232mm langa nebo i 285mm jumba, ale do budoucna se mi s tím nechce tahat. Ono už ten 4. nástavek 39*24 plný medu je hnus a to nejsem žádný tintítko, natož když jsou úly na 0,5m vysokých podstavcích.

víš, kdybys uvedl svůj e-mail, klidně bych Ti pro inspiraci poslal nějakou fotku NN ze své včelnice.... pro inspiraci.
2 rámkové míry= 2x tolik problémů. Používám hřebeny, které eliminují nevýhody NN, protože je pak včely vnímají jako 1 vysoký plást cca přes 1m.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 19:48:15
> ----------------------------------------
> _klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani
> nahodou NN , ale jeste to neni VN._
>
> Proto nyní přecházím na 2/3 langa a uvidím jak to půjde. Celekem se mi
> zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí,
> ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo... Ideální byly nástavky
> 232mm langa nebo i 285mm jumba, ale do budoucna se mi s tím nechce tahat.
> Ono už ten 4. nástavek 39*24 plný medu je hnus a to nejsem žádný tintítko,
> natož když jsou úly na 0,5m vysokých podstavcích.
>
>
>

víš, kdybys uvedl svůj e-mail, klidně bych Ti pro inspiraci poslal nějakou fotku NN ze své včelnice.... pro inspiraci.
2 rámkové míry= 2x tolik problémů. Používám hřebeny, které eliminují nevýhody NN, protože je pak včely vnímají jako 1 vysoký plást cca přes 1m.
Radek

S tím mohu jen souhlasit, snažím se 39*24 zbavit, ale jde to pomalu, ale příští rok, už pojedu jen langa a doufám, že vydržím u 2/3 už navždy i pro jednuduchost výroby nástavků.
Na fotky se rád podívám, mail fazat(a)seznam.cz

Kdybych mohl prosit, taky by se mi nějaká fotka hodila. ustec/=/post.cz

Jenda napsal:
Celekem se mi zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí, ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo
-------------------------------------------------------
Přesně jak píšeš, plodiště na velkých rámcích má své kouzlo, ale dvě r.m. to kouzlo nahned zrušej. (-:
Vyslechnul jsem nejednu přednášku dadantistů, bylo to velmi přínosné, poučné, jsem za každou přednášku praktika vděčný, ale jenom mě to utvrdilo v tom, že dvojí r.m. není pro mne. Ty ceremonie s tím spojené, jako je např. jarní vkládání blinovy přepážky apod. za to nestojí. Moc úkonů, moc komplikací. Kdo je hračička, každopádně si zde vyhraje.
Ať se daří, Libor V.

Dne Saturday 14 of May 2011 07:38:22 Libor V. napsal(a):

> Přesně jak píšeš, plodiště na velkých rámcích má své kouzlo, ale dvě r.m.
> to kouzlo nahned zrušej. (-:
> Vyslechnul jsem nejednu přednášku dadantistů, bylo to velmi přínosné,
> poučné, jsem za každou přednášku praktika vděčný, ale jenom mě to utvrdilo
> v tom, že dvojí r.m. není pro mne. Ty ceremonie s tím spojené, jako je
> např. jarní vkládání blinovy přepážky apod. za to nestojí. Moc úkonů, moc
> komplikací. Kdo je hračička, každopádně si zde vyhraje.
> Ať se daří, Libor V.

napriklad v OVP psali o vcelari, ktery ma 2 plodiste dadant a je s tim
spokojen. Na jare je proste rozdeli a na podzim spoji. Tedy zadna Blinova
prepazka.V puvodnim materskem dela med na vytaceni a v oddelcich plasteckovy.
Hlavni vyhoda dadantu tkvi prave v tom tlaceni medu nahoru , alespon tak to
funguje kamaradovi a letos mne. Doufam, ze to bude "pravidlo" , i kdyz u
vcel .....



--



S pozdravem

Jan Cervenka

dobrý dotaz,složitější odpověď. Pokud máš souše, což nepřepdokládám v této době, tak určitě pod poslední zpola medem zaplněný nástevek.
pokud máš jen mezistěny, podle citu bych se rozhodoval přidat mezi plodové N mezistěny a nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam.
Radek Hubač
učitel včelařství
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 17:04:01
> ----------------------------------------
> Kde vkládáte ten 5. nástavek? Díky předem za odpověď. H.
>
>
>

http://nd04.jxs.cz/203/828/ed95298389_75970894_o2.jpg

Hmotnost rámku s panenským dílem vážil před vytáčením 3250 g a po vytočení rovných 500 g.
http://nd04.jxs.cz/951/540/bbb46715a8_75970903_o2.jpg

Rámek nemá drátkování, jen křížem vlasec. Po vytočení je neporušen. Celkem jsem z tohoto včelstva vytočil 15 kg medu. Nepotřebuji zvedat nástavky, jsou jen dva, stačí vytáhnout 6 rámků. To ještě med s plodem tam zůstává.
Žádné převěšování ani přidávání výnos nezvyšuje, ale přidává práci včelaři.
B.V.

Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):

> nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač

No dobre,
ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
radialnim medometem.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

pár let už s NNvčelařím, buď je na něm plod nebo pyl, samozřejmě nebudu převěšovat krajní rámky, které obsahují hlavně pyl a zásoby. Já tohle pseudopřevěšování používám hlavně jak jsem psal, když nemám dost souší a nebo když chci vyměnit velkou část plástů plodiště, po vytočení takové rámky vyvařím.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 08:31:53
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):
>
> > nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> > místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač
>
> No dobre,
> ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
> radialnim medometem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném převážení pylu tam a zpět.
právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat včelám v podstaveném nástavku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 08:31:53
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):
>
> > nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> > místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač
>
> No dobre,
> ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
> radialnim medometem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

"Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném převážení pylu tam a zpět.
právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat včelám v podstaveném nástavku."

O měsíc dříve jsem psal v diskuzi o převěšování , převěšovat nad mřížku plásty s mladým plodem, ne s zavíčkovaným plodem. Což je ověřeno desetiletími praxe. Kdo tak dělá, nemá problémy s pylem při vytáčení, mladý plod pyl spotřebuje. Pokud ovšem nemá očka nad mřížkou otevřená naplno a včely tam další pyl nedonesou. Na to je třeba zase určitý rozumný kompromis. A plásty plné pylu nad mřížku nedávat.

Co se týká teplé stavby a ukládání pylu, je to matka od matky různé. Některá včelstva ukládají pyl výhradně do prvních dvou, tří plástů, některá včelstva při teplé stavbě dávají spoustu pylu i dozadu. Cennější se mně zdají včelstva, co dávají pyl na krycí plásty i dozadu, protože krmičky mají cestovat od plodu za pylem na vzdálenost do cca 3 - 4 plástů, více ne. Takže pokud včely ukládají všechen pyl do prvních tří plástů u česna, plod na druhém konci plodiště trpí nedostatkem pylu.

TEN PROBLÉM NEVZNIKÁ PŘI KLASICKÉM PŘEVĚŠOVÁN,Í ALE PŘI PODSAZOVÁNÍ CELÝCH NÁSTAVKŮ.
Právě pak u studené stavby bývá pyl kolem celého hnízda a u teplé na předních plástech. Letošní rok byl právě enormní při jarní pylové snůšce. Opravdu pak při podsazování toho pylu v horním nástavku zbývalo hodně, až několik plástů z poloviny naplněných pylem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 10:19:36
> ----------------------------------------
> "Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném
> převážení pylu tam a zpět.
> právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové
> zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat
> včelám v podstaveném nástavku."
>
> O měsíc dříve jsem psal v diskuzi o převěšování , převěšovat nad mřížku
> plásty s mladým plodem, ne s zavíčkovaným plodem. Což je ověřeno
> desetiletími praxe. Kdo tak dělá, nemá problémy s pylem při vytáčení, mladý
> plod pyl spotřebuje. Pokud ovšem nemá očka nad mřížkou otevřená naplno a
> včely tam další pyl nedonesou. Na to je třeba zase určitý rozumný
> kompromis. A plásty plné pylu nad mřížku nedávat.
>
> Co se týká teplé stavby a ukládání pylu, je to matka od matky různé.
> Některá včelstva ukládají pyl výhradně do prvních dvou, tří plástů,
> některá včelstva při teplé stavbě dávají spoustu pylu i dozadu. Cennější
> se mně zdají včelstva, co dávají pyl na krycí plásty i dozadu, protože
> krmičky mají cestovat od plodu za pylem na vzdálenost do cca 3 - 4 plástů,
> více ne. Takže pokud včely ukládají všechen pyl do prvních tří plástů u
> česna, plod na druhém konci plodiště trpí nedostatkem pylu.
>
>
>

"TEN PROBLÉM NEVZNIKÁ PŘI KLASICKÉM PŘEVĚŠOVÁN,Í ALE PŘI PODSAZOVÁNÍ CELÝCH NÁSTAVKŮ.
Právě pak u studené stavby bývá pyl kolem celého hnízda a u teplé na předních plástech. Letošní rok byl právě enormní při jarní pylové snůšce. Opravdu pak při podsazování toho pylu v horním nástavku zbývalo hodně, až několik plástů z poloviny naplněných pylem."

Podsazování nástavků dolů a včelaření bez mřížky, takže se matka nehledá a včely neotřepávají?

Kdo se tu baví o matce, tady se jedná o pyl v medníku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 13:42:59
> ----------------------------------------
> "TEN PROBLÉM NEVZNIKÁ PŘI KLASICKÉM PŘEVĚŠOVÁN,Í ALE PŘI PODSAZOVÁNÍ CELÝCH
> NÁSTAVKŮ.
> Právě pak u studené stavby bývá pyl kolem celého hnízda a u teplé na
> předních plástech. Letošní rok byl právě enormní při jarní pylové snůšce.
> Opravdu pak při podsazování toho pylu v horním nástavku zbývalo hodně, až
> několik plástů z poloviny naplněných pylem."
>
> Podsazování nástavků dolů a včelaření bez mřížky, takže se matka nehledá a
> včely neotřepávají?
>
>
>

"Kdo se tu baví o matce, tady se jedná o pyl v medníku.
Podsazování nástavků dolů a včelaření bez mřížky, takže se matka nehledá a
> včely neotřepávají?"

Já se ptám, jestli to podsazování, při kterém je spousta pylu v medníku, je myšleno v systému, kdy se mřížka nepoužívá a nástavek s přidanými plásty se tak jen podsadí na spodek úlu nebo jestli je tím myšlen klasický systém s mateří mřížkou, kdy se podsadí nástavek dolů a matka se buď najde nebo plásty s plodem se otřepají, aby se mohly dát nad mřížku.
Protože mřížka tvoří pro pyl v úlu přepážku a pokud se nad mateří mřížku umístí plásty s plodem, tak případný pyl v těch plástech je tím plodem spotřebován a další právě kvůli tomu, že mřížka tvoří přepážku, nad mřížkou prostě není ukládán. Takže při správném vedení je při vytáčení v plástech s medem pylu minimum neboli prakticky žádný.

V systému bez mřížky připouštím, že včelky mohou toho pylu do medných plástů přinést dost.

Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168)
Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k nižšímu přínosu.
Radek
.........
Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky, jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.

Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy. Takže bych rád věděl, co je zamýšleno tím pátým nástavkem. Protože mít na vyzimované včelstvo jen pět nástavků je opravdu málo. Děkuji_gp_

GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 23:14:47
> ----------------------------------------
> Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 5. 2011
> Re: Zas?ovan? dno (52168)
> Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch
> 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale
> neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco
> zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k
> nižšímu přínosu.
> Radek
> ........
> Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest
> nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to
> včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky,
> jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.
>
> Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před
> snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké
> včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy. Takže bych rád
> věděl, co je zamýšleno tím pátým nástavkem. Protože mít na vyzimované
> včelstvo jen pět nástavků je opravdu málo. Děkuji_gp_
>
>
>

"tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit...."

Otázka je, jestli se to už neblíží k technologické hranici množství doneseného medu takhle poměrně brzo na jaře, kdy jsou ještě nízké teploty. Kdy silné včelstvo je sice schopné tolik plástů zaplnit medem, ale už ho nedokáže zahustit, kromě let, kdy bude květen nadprůměrně suchý.
Potom by to směřovalo k tomu, že zahušťovadla medu budou standartní výbavou včelaře. Což není zas tak jednoduchá věc, protože nekvalitní zahušťovadlo, případně zahušťovadlo provozované v málo čistém prostředí dokáže kvalitu medu dost zhoršit.
Nebo to směřuje k tomu, že snaha zimovat co nejsilnější včelstva poněkud povolí, včelstva budou zimována slabší, přinesou na začátku května méně medu, ale na druhé straně ten med stihnou zahustit.

"R.P.:Nebo to směřuje k tomu, že snaha zimovat co nejsilnější včelstva poněkud povolí, včelstva budou zimována slabší, přinesou na začátku května méně medu, ale na druhé straně ten med stihnou zahustit."

-----------------------------------------------------

No,radši vidím na jaře co nejsilnější včelstva,která mi donesou z jarní snůšky několik desítek kg medu,protože se může docela dobře stát,že už žádný jiný med nebude.

Dřív se na pole kromě obilí a řepek silo ještě dost plochy hořčice,slunečnice a dalších plodin,které daly včelám další vydatné snůšky.Dnes narazit na něco takového je téměř vzácností,výkup takové věci už moc nevykupuje.Akát je zredukovaný mrazem,lípa je podobně vzácná jako lesní medovice-když pominu,že kde les není,nemůže být ani medovice(až na odpornou břečku ze mšice makové).

Takže lepší je řešit řídký med než med téměř žádný(v případě vyzimovaných slabochů).

Zdraví Pavel

"No,radši vidím na jaře co nejsilnější včelstva,která mi donesou z jarní snůšky několik desítek kg medu,protože se může docela dobře stát,že už žádný jiný med nebude.

Dřív se na pole kromě obilí a řepek silo ještě dost plochy hořčice,slunečnice a dalších plodin,které daly včelám další vydatné snůšky.Dnes narazit na něco takového je téměř vzácností,výkup takové věci už moc nevykupuje.Akát je zredukovaný mrazem,lípa je podobně vzácná jako lesní medovice-když pominu,že kde les není,nemůže být ani medovice(až na odpornou břečku ze mšice makové).

Takže lepší je řešit řídký med než med téměř žádný(v případě vyzimovaných slabochů). "

No, já už jsem se naučil, že "co nejsilnější" znamená v přírodě vždy plýtvání. Vždycky se do toho musí vrazit příliš moc surovin a práce. Stejně tak jako když se někdo snaží vytěžit nabídku v přírodě co nejvíc na sto procent.
Mnohem lepší je dělat tyhle věci co nejoptimálnější a nabídku v přírodě vytěžovat do určitého procenta, něco tam vždy nechat. Jinak v přírodě i po řepce vždy pro včely něco je, protože jinak by situace byla katastrofální, od poloviny května po krmení na zimu by se muselo dávat včelám každý den aspoň půl kila cukru. takových 30 - 50 kilo cukru by každé včelstvo spotřebovalo během léta plus ještě cukr na zimu ( cukr na plodování v srpnu, září, říjnu a listopadu plus cukr na zásoby nutné na přezimování plus cukr na zásoby nutné pro jarní rozvoj )
Nabízí se tedy chovat včely tak, aby po řepce tu sladinu, kterou jinak nasbírají pro sebe a celou spotřebují, spotřebovaly jen částečně a částečně přinesly i něco včelaři. Když to bude půl na půl, už to bude takových 15 - 25 kilo medu na včelstvo a to je hodně dobré.
Jinak doba se mění a s ní se mění i všelijaké věci. Třeba kdysi bylo normální posekat pole s obilím a to strniště nechat tak až do doby, kdy bylo nutno sít nebo sadit. Na další obilí bylo strniště do září, na brambory nebo řepu bylo strniště přes zimu. Z plevelů, které tam za tu dobu vyrostly, hlavně hořčice a ohnice, byla každoroční kvalitní podzimní podpůrná snůška. plus nějaká snůška v časném jaru. Viz třeba zachycený doklad o tehdejším hospodaření na poli, pohádka Tři oříšky pro Popelku s Šafránkovou a Trávníčkem, na konci jedou spolu po zasněženém strništi. Dneska zasněžené strniště v zimě je věc nevídaná.

Jak vidno, tak o hospodaření s polnostmi moc nevíte... Nechávat strniště je krajně nesmyslné a poli to jen ubírá vláhu i živiny. Ne nadarmo platí pravidlo: "Za kosou pluh." Ikdyž ne vždy a u všeho to jde praktikovat, vše má své pravidla. Pokud někdo někde nechá strniště přez zimu je to jen z toho důvodu, že se občas nestíhá, ale dobře to rozhodně není.

"Jak vidno, tak o hospodaření s polnostmi moc nevíte... Nechávat strniště je krajně nesmyslné a poli to jen ubírá vláhu i živiny. Ne nadarmo platí pravidlo: "Za kosou pluh." Ikdyž ne vždy a u všeho to jde praktikovat, vše má své pravidla. Pokud někdo někde nechá strniště přez zimu je to jen z toho důvodu, že se občas nestíhá, ale dobře to rozhodně"

Já neřeším, jestli o hospodaření s polnostmi něco vím nebo nevím. Jen píšu, že kdysi se to prostě tak dělalo.... pamětníci určitě potvrdí. ( strašné, tím už jsem taky pamětník )

Na druhé straně všechno se časem mění. Nechávat strniště může být krajně nesmyslné dneska, kdy půda je téměř všude mrtvý substrát dlouhodobým intenzívním zemědělstvím zbavený humusu a dlouhodobou aplikací selektivních herbicidů zbavený semen téměř všech plevelů. Dneska by na ponechaném strništi asi nic nevyrostlo kromě nějakých mechů a drobných jednoděložných travin a biologické zbytky obiloviny nezaorány by se rozložily bez užitku.
Tehdy to tak nemuselo být......strniště během podzimu zarostlo bohatou kombinací plevelů. Místama na poli bylo z divoké hořčice a ohnice téměř tak žluto jako dnes ze zeleného hnojení hořčicí. Nezanedbatelné množství zelené hmoty tak vyrostlo na poli a leccos z toho určitě obohatilo i půdu , v které ještě zbyl nějaký humus z hnojení z dřívějšího soukromého hospodaření.

Také byly nádherně rozkvetlé louky, struhy kolem silnic plné kvítí, na některých polích bylo více plevele než klásů / to jen obrazně/, podmítalo se jen velmi mělce, takže hned dalčí plevel kvetl, ale napřed jsme sbírali klásky , pásli husy a kozy a musely se usušit a svézt bubáci či panáci. Tatínek říkal, že ze strnišť bývala dobrá snůška Jenže snůška tehdy a nyní , to je podstatný rozdíl - byla jiná včela a snůška bývala v podstatě jen jedna a koncem léta.

A taky se oralo !!! A to vzpominam ac nepametnik na dobu socialistickeho druzstva.Dnes na polich hospodari soukrome druzstvo,10 cm se pomele na jemno,oseje,pak 2 dny vali,pak zaprsi radne a na poli zustane jen hole kameni.Soc.zemedelci byli bridilove proti dnesnim,na jedinych par hektarech kvalitni cernozemne nechat postavit solarni obludu,to by je nenapadlo.Ac obvinovani z pouzivani jedu,proti dnesnim chemikum s kraviny bez krav to byli jenom "cajicci".

Také se oralo píšete -- psal jsem, že se oralo, tehdy orba byla až na podzim, ale po sklizni obilí se jemné orbě říkalo podmítání a to se strhávalo měkce jen to strniště, proto kvetoucí plevel se hned obnovoval K tomu docházelo hodne pozdě až v srpnu, napřed se všachno seklo kosou, obilí se muselo usušit a pak svézt do stodol a to trvalo měsíc. Dnes to pro kombajny je suché na stojato, ale až v srpnu . Také si možná pamatujete první družstevníky, kteří sušili obilí místo v bubácích, panácích, mandelech..na silnicích , betonových plochách, u nás také v tělocvičně a kulturním sále, později v sušičkách kde se topilo a pod.

"Také byly nádherně rozkvetlé louky, struhy kolem silnic plné kvítí, na některých polích bylo více plevele než klásů / to jen obrazně/, podmítalo se jen velmi mělce, takže hned dalčí plevel kvetl, ale napřed jsme sbírali klásky , pásli husy a kozy a musely se usušit a svézt bubáci či panáci. Tatínek říkal, že ze strnišť bývala dobrá snůška Jenže snůška tehdy a nyní , to je podstatný rozdíl - byla jiná včela a snůška bývala v podstatě jen jedna a koncem léta."

Dříve se prostě hospodařilo tak, že všude aspoň pár procent životního prostoru zabíraly všelijaké kvetoucí rostliny a plevely. Dneska jsou technické prostředky prostě dokonalejší nebo lidi citlivější na alergie či línější.
U nás dříve byla nějaká snůška v podstatě furt. Na vesnici na zahradě to začalo snůškou z ovocných stromů, kterých byly tehdy plné všechny zahrady. Z toho se přešlo na snůšku ze smetánky a po druhé polovině května na snůšku z květů z travních porostů před sečením na seno. Červen byla trochu přestávka, ale snůšku pořád držely všelijaké kvetoucí trávmíky postupně obsekávané pro píci pro třeba králíky. V červnu se občas objevovala medovice z všelijakých listnáčů, možná ovocných stromů. Ćervenec byl vyloženě lípový, ať už z květů nebo medovice a srpen byl takový "dojížděcí" , z trávy sekané na otavu, z pastvin z bílého jetele, nějaká medovice, všelijaké okrasné kytky ze skalek...
V lese to začalo lesními kytkami pod listnáči v dubnu, potom řepkou, potom v polovině května javory kleny a květy z luk , v červnu se rozjely lesní maliny a první medovice, plevely v plodinách v polích byly v květnu a červnu jen podněcovací , v červenci zase lípy, v první polovině srpna potom medovice a všelijaké srpnové květy, ostružiník a další...
Strniště u nás na severní Moravě tehdy kvetly hořčicí a ohnicí nejdřív tak na začátku září, podle toho , jestli zemědělci sklidili obilí rychle nebo jim to trvalo. Bylo to v té době dilema. Jestli počkat s krmením po polovině září a nechat včelky ještě do té doby nanosit ze strniště nějaké kilo medu nebo krmit už v srpnu a nechat jim to jako podněcování. Tehdy v zadovácích posunout krmení na tak pozdě nebyl problém ,ale pokud bylo na podzim špatné počasí, bylo to už poznat na rozvoji příští rok.

Dneska se travní porosty sekají v okolí měst, aby kvůli alergiím nekvetly, na zahradách se sekají kvůli pohodlnosti, skalky a podobné okrasné porosty jsou moc pracné, ovocné stromy taky mizí, v polích zmizely květy v polích a lukách kvůli intenzifikaci výroby, v lesích likvidují plevelné lípy a javory, medovice je nějak mnohem méně než dříve.
Jedině když někdo začne hospodařit přírodním způsobem nebo extenzívním způsobem, tak se mu na polích, loukách a pastvinách objeví zase kvetoucí rostliny. Nebo když někde vyhlásí nějakou chráněnou oblast, chráněnou skupinu skal, louku, lom a podobně....

V tom je kus pravdy. Kraňská včela neumí dobře využívat pozdní snůšky. do chovu se dostala právě kvůli využívání ranných snůšek. Dnes se začíná s hledáním naší původní včely hlavně v oblasti Šumavy aby se mohlo započít s její záchranou.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 15.5.2011 21:12:36
> ----------------------------------------
> Také byly nádherně rozkvetlé louky, struhy kolem silnic plné kvítí, na
> některých polích bylo více plevele než klásů / to jen obrazně/, podmítalo
> se jen velmi mělce, takže hned dalčí plevel kvetl, ale napřed jsme sbírali
> klásky , pásli husy a kozy a musely se usušit a svézt bubáci či panáci.
> Tatínek říkal, že ze strnišť bývala dobrá snůška Jenže snůška tehdy a nyní
> , to je podstatný rozdíl - byla jiná včela a snůška bývala v podstatě jen
> jedna a koncem léta.
>
>
>

Mládenci tad si zaměňujete výrazy

1) Strniště se nechávalo z několika důvodů.
a) pro velká podíl ruční práce na to nebyl čas.
b) byl tam podsev následných plodin (kmín, jetel, lucerka)
c) záměrně se nechaly vyklíčit vypadané plevele. (dnes to nahrazují ty herbicidy)
d) Vyklíčené plevele plnily stejnou funkci jeko dnes výsevy svazenky nebo hořčice (chránily půdu před erozí)

2) pletete si orbu s podmítkou i když se to dělá stejným strojem je to rozdíl.
3) právě v dnešní době se zbytky nezaorávají obilovin jen se podmítá aby humus zůstával nahoře tam je užitečnější.
prostě se změnila


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 15.5.2011 17:46:09
> ----------------------------------------
> "Jak vidno, tak o hospodaření s polnostmi moc nevíte... Nechávat strniště
> je krajně nesmyslné a poli to jen ubírá vláhu i živiny. Ne nadarmo platí
> pravidlo: "Za kosou pluh." Ikdyž ne vždy a u všeho to jde praktikovat, vše
> má své pravidla. Pokud někdo někde nechá strniště přez zimu je to jen z
> toho důvodu, že se občas nestíhá, ale dobře to rozhodně"
>
> Já neřeším, jestli o hospodaření s polnostmi něco vím nebo nevím. Jen píšu,
> že kdysi se to prostě tak dělalo.... pamětníci určitě potvrdí. ( strašné,
> tím už jsem taky pamětník )
>
> Na druhé straně všechno se časem mění. Nechávat strniště může být krajně
> nesmyslné dneska, kdy půda je téměř všude mrtvý substrát dlouhodobým
> intenzívním zemědělstvím zbavený humusu a dlouhodobou aplikací
> selektivních herbicidů zbavený semen téměř všech plevelů. Dneska by na
> ponechaném strništi asi nic nevyrostlo kromě nějakých mechů a drobných
> jednoděložných travin a biologické zbytky obiloviny nezaorány by se
> rozložily bez užitku.
> Tehdy to tak nemuselo být......strniště během podzimu zarostlo bohatou
> kombinací plevelů. Místama na poli bylo z divoké hořčice a ohnice téměř tak
> žluto jako dnes ze zeleného hnojení hořčicí. Nezanedbatelné množství zelené
> hmoty tak vyrostlo na poli a leccos z toho určitě obohatilo i půdu , v
> které ještě zbyl nějaký humus z hnojení z dřívějšího soukromého
> hospodaření.
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186)

GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
.........
No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení. Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_

"GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
.........
No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení. Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_"

Nojo, když přidá nástavek, včely se vyrojí a odnesou med. Když rozdělí včelstvo, menší počet včel nedokáže dostetečně zahustit med a zase mu vytočený bude tak maximálně na medovinu....
Snad potom nejlepší řešení, pokud by chtěl se s tím piplat, by bylo projít plásty s plodem a vylámat všechny matečníky. rojení se tím posune a včely mezitím med zahustí. Pak med vybere a včely potom samy, když nebudou mít med a když se trochu popostrčí, rojení zruší. Nebo dát zvlášť matku do oddělku s 2 plásty, ve včelstvu vylámat všechny matečníky až na takové 3 nejmladší a než se vylíhnou, totéž, vybrat zahuštěný med, aby na rojení neměly zásoby a přidat nějaké mezistěny, aby se rojové včely zaměstnaly.

Ono není co řešit přichází ochlazení tak to vysuší.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 10:30:49
> ----------------------------------------
> "GP,
> tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a
> včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba
> rozšířit....
> Radek
> ........
> No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení.
> Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_"
>
> Nojo, když přidá nástavek, včely se vyrojí a odnesou med. Když rozdělí
> včelstvo, menší počet včel nedokáže dostetečně zahustit med a zase mu
> vytočený bude tak maximálně na medovinu....
> Snad potom nejlepší řešení, pokud by chtěl se s tím piplat, by bylo projít
> plásty s plodem a vylámat všechny matečníky. rojení se tím posune a včely
> mezitím med zahustí. Pak med vybere a včely potom samy, když nebudou mít
> med a když se trochu popostrčí, rojení zruší. Nebo dát zvlášť matku do
> oddělku s 2 plásty, ve včelstvu vylámat všechny matečníky až na takové 3
> nejmladší a než se vylíhnou, totéž, vybrat zahuštěný med, aby na rojení
> neměly zásoby a přidat nějaké mezistěny, aby se rojové včely zaměstnaly.
>
>
>

"Ono není co řešit přichází ochlazení tak to vysuší."

No, v novinách to ochlazení zase trochu přehnali, předpověď tak špatně nevypadá. Bude hodně záležet na místním počasí, kde se deště a bouřky odbudou pozdě k večeru a v noci a včelky tam budou moct přes den za slunce nebo napůl zamračeného počasi pracovat a kde to špatné počasí bude vycházet na den

(e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52203)
Ono není co řešit přichází ochlazení tak to vysuší.
pepan
......
Při ochlazení a zachlazení do jednoho dne začíná v plástech řepka krystalizovat. Dělenec kolonie musí být aktivní a pln kast. Ne nějaký žebrák. Občas se to stane, že zkrystalizuje někde u prochladlého kraje, ale je vždy lepší, když se řepka ochladí až v barelu. A bez zbytečné vody pěkně zralá. _gp_

Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí, protože shromažďovací pud je nejsilnější. Pokud rozdělíš, ztratil jsi alespoň polovinu výnosu. Samozřejmě je třeba se o dané včelstvo zajímat a rozdělení třeba za týden, kdy řepka bude dokvétat, nebo se zhorší počasí je potom správná volba.... Šablonovitý přístup jako, že pokud se včelstvo chce rojit, tak ho rozdělit nedoporučuji....
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 10:08:20
> ----------------------------------------
> Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
> Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186)
>
> GP,
> tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a
> včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba
> rozšířit....
> Radek
> ........
> No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení.
> Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200)
Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí, protože shromažďovací pud je nejsilnější. Pokud rozdělíš, ztratil jsi alespoň polovinu výnosu. Samozřejmě je třeba se o dané včelstvo zajímat a rozdělení třeba za týden ....
Radek Hubač
.........
Za týden by byly v tahu, při nejlepším zblblých rojovkou pár desítek, ne-li stovek kil hmyzu, které mohly být už zalétané, dochovávaly by v jedné nebo druhé půli matku a měly by po dalším vyrovnávání medu habakuk. Máš dost přesvědčivý ráz, ale ve výsledku, tak jak to chápu, dost hororový scénář, .... možná to ale tak někomu funguje. Ale mám jiný přístup a s tím i celkové výsledky. _gp_

GP, trochu mě mrzí, že jsem začal alespoň občas reagovat na Tvoje příspěvky,ale nemám zapotřebí diskutovat s někým tak agresivním, takže se vracím k minulé praxi - na Tvé příspěvky u mě existuje pouze tlačítko delete.
Take care
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 18:56:20
> ----------------------------------------
> Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
> Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200)
> Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a
> následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí,
> protože shromažďovací pud je nejsilnější. Pokud rozdělíš, ztratil jsi
> alespoň polovinu výnosu. Samozřejmě je třeba se o dané včelstvo zajímat a
> rozdělení třeba za týden ....
> Radek Hubač
> ........
> Za týden by byly v tahu, při nejlepším zblblých rojovkou pár desítek, ne-li
> stovek kil hmyzu, které mohly být už zalétané, dochovávaly by v jedné nebo
> druhé půli matku a měly by po dalším vyrovnávání medu habakuk. Máš dost
> přesvědčivý ráz, ale ve výsledku, tak jak to chápu, dost hororový scénář,
> ... možná to ale tak někomu funguje. Ale mám jiný přístup a s tím i
> celkové výsledky. _gp_
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52211)
GP, trochu mě mrzí, že jsem začal alespoň občas reagovat na Tvoje příspěvky,ale nemám zapotřebí diskutovat s někým tak agresivním, takže se vracím k minulé praxi - na Tvé příspěvky u mě existuje pouze tlačítko delete.
Take care
Radek

..........
Ano. Delete je namísto diskuze o včelaření a rojovce dobrý tlačítko. _gp_

Chlopi, nechci se ani jednoho z Vás zastávat, ale možná Vaše vzájemné neporozumnění vyvěrá z počtu včelstev, která obhospodařujete. Jestli to dobře chápu, pan Pazderka obhospodařuje na 400 včelstev, Radku ty asi do 30ti je to tak?
S třicítkou si umím představit, že: zjistím nadcházející rojovku, a pakliže chci od včelstva výnos, tak: zlikviduju matečníky, dám větší prostor (pokud je třeba), dám příležitost stavět, seberu jim med (pokud je k vytočení), atd. Ostatně, dělám to taky tak.

S portfoliem nad stovky včelstev si umím představit, že jediná účinná věc je včelstvo přepůlit a předpokládat že ty půlky ještě dají výnos, případně půjdou pryč jakožto oddělky. Taková hra na jistotu, že nepůjdou přes palubu. Taky bych pak nechtěl chodit kontrolovat, jestli se teda vyrojily nebo ne.

Takže pokud je to zhruba takhle nějak, pak máte pravdu, ostatně jako vždy, oba. (-:

Ať se daří, Libor.

Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí, protože shromažďovací pud je nejsilnější. R.H.

Reagujem trochu opozdene, no ja mám k tomu iný názor, čo je vo včelstve rozhodujúce, či zhromažďovací alebo rozmnožovací pud. Uvediem príklad z mojej praxe.

Na včelnici mám včelstvo v kláte na voľnej stavbe, nezasahujem do jeho života a ani nechcem, mám ho len pozorovanie ako ono samé reaguje na vonkajšie podnety.
Pred agátovou znáškou dosiahne svoj vrchol a malo by sa"tešiť" na zásobenie nektárom svoje hniezdo, ono už 4 roky za sebou rozhodne rojiť a to až trikrát. Ostane torzo včiel s mladou matkou a kým sa spamätá je koniec možnosti si zhromaždiť dostatok zásob na zimu. Zimuje relatívne slabé s pohľadu včelára, ale každú zimu prezimuje, no vždy aj za pomoci mojej, dostane svoju obligátnu dávku, aby prežilo.

Prečo toto prírodné včelstvo uprednostní rozmnožovací pud pred zhromažďovacím. Veď tým neguje svoje prežite?

Včelstvo v klátě:
Myslím si že dvě, respektive tři body je možno diskutovatb
1/kdyby jste jej nedokrmil již bychomm o něm nehovořili
2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil
3/kdyby včelstvo nebylo geneticky náchylnější na rojení, nerojilo by se každý rok. Tp že se rojí i poroje je jeho přirozená vlastnost, když se rojit tak pořádně až douplného vyčřerpaní.
J.B.

2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil

Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v Indii) a bohato sa roja?!

to jsem přehlídl. Každopádně těžko posoudit z jednoho případu, protože je velmi snadné tedy malinko pozměnit posudek : Vzhledem k tomu, že včelstvo usoudilo, že je schopné rojení (čas, snůška, zásoby, síla) a matka pochází z rojivější linie, vyrojili se, což je jejich přirozený pud. To co jsi napsal je správné
- Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské
> množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. Jsou 50 let intenzivně šlechtěné a selektované včely stále původním druhem, který obýval dutiny v našich zemích? Ne, byla tu úplně jiná včela....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 16.5.2011 11:08:03
> ----------------------------------------
> 2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil
>
> Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva
> mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské
> množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov
> navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou
> skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok
> priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v
> Indii) a bohato sa roja?!
>
>
>

a.turčáni (94.229.32.130) --- 16. 5. 2011
Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52231)
2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil

Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v Indii) a bohato sa roja?!
........

No Anton a jak podřezáváš med? Protože to co se dělá dnes rámkama, klátař dělal mistrnnou práci nožem. Tak vlastně upravoval sedlisko, případně když chtěl i donutil stavět více dolů. Takže jinak řečeno, když uměl dobře řezat, méně se včely rojily a oto měl i více medu. Předci nenechávali jen tak med ležet v aulu. Byl docela dost cenný nato aby ho tam i napodzim dodávaly jako ty. Naopak po půli září podřezávali naposledy před zazimováním. A to vše v součtu když se to tak nedělá, spěje ktomu, že ti klát bude stále rojit. Pro vyrovnávání dělali třeba přestavování. To znamená je potřeba minimálně třech podobných klátů. To bylo také protirojové opatření. Také předci uměly spojovat včelstva. Nebyly v době klátů moc blbý a rojení se už tehdy umělo předcházet nebo ho s prospěchem využívat. _gp_

Gusti, dlžný som Ti odpoveď, prehliadol si, že ja mám klát nie na získavanie medu, ale na pozorovanie ako sa chová včelstvo v prírode, bez zasahovania človeka. To je na tom cenné, pretože sa často odvolávame na prírodu, preto každý rok je pre mňa niečím novým, čo získam sledovaním včiel v kláte.
Ja som v tomto prípade argumentoval len tým, že včelstvo má v kláte ešte 45% priestoru a ono ho nevyužíva a radšej sa trikrát vyrojí, pričom si do zimy pripraví len minimum zásob, len na prežitie zimy. teším sa na naše dialógy a Tvoje trefné odpovede.

a.turčáni (94.229.32.130) --- 17. 5. 2011
Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52231) (52241) (52243)

Ja som v tomto prípade argumentoval len tým, že včelstvo má v kláte ešte 45% priestoru a ono ho nevyužíva a radšej sa trikrát vyrojí, pričom si do zimy pripraví len minimum zásob, len na prežitie zimy. teším sa na naše dialógy a Tvoje trefné odpovede.
........

Rojení včel je spojení více souvislostí. Asi bych to srovnal s jiným pozorování, je to jako když hážeš žaby na vodu. Prostě se jednou potopí - vyrojí, ať děláš co děláš. Takže sleduješ, ne chování včel v klátu, ale dost velké spektrum souvislostí. Co jiného ještě krom rojení a neobsazeným prostorem Antoni sleduješ?
_gp_

turčani:
Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok priestoru je príliš lacné
JE TO LACINÉ ALE JE TO PRAVDA, vlastně jen polovina poravdy, druhá polovina je rojivost a ... třetí polovina = faktor je vývoj na základě vývoje počasí.
byl jsem v Indii a chytal jsem včelu indickou na květech ale je to tam jako u nás, divoké včely obydlují dutiny jako u nás a ačkoliv je to jiné včela než naše chová se trochu podobně.
Vždyt u vlastního chovu určitě přidáváte rámky nebo nástavky podle síly včelstva.
J.B.

Ahoj Antone,
díky za zajímavý postřeh. Podle mého názoru je to díky několika faktorům současně.
Klát má omezený prostor a v okamžiku, kdy včely cítí naplněnost tohoto prostoru a zvláště pokud do tohoto stadia dospějí v době, kdy očekávají snůšku, musí využít příležitosti a množit se.
To co popisuješ funguje u většiny včelařů, protože jejich technologie je v principu podobná klátu. Hlavně většina včelařů , kterým se včely rojí, podle mých zkušeností nemá cit pro rozšiřování.
Uvedu Ti jiný příklad z letošní sezóny
Včelstvo silné, posílené oddělkem na podzim začátkem apríla v 5NN. 9. apríla jsem kontroloval a zjistil jsem, že včelstvo ploduje na spodních 2,5NN a horní nástavek je skoro prázdný. Navíc jsem našel víc než 10 rojových matečníků. Včelstvu jsem udělal trochu "pořádek" vložil jsem nástavek souší mezi plod, vylámal matečníky. Pak přišlo hezké počasí. Do dnes se včelstvo nevyrojilo, obsazuje slušně 6 NN, již jsem z něj minulý víkend udělal oddělek a přineslo 1.5N medu. Řepka je za půlkou, o víkendu vytočím. Udělám nějaké fotky a pak Ti je pošlu. Obdobně jsem včasným rozšířením o 14 dní pozděli úspěšně reagovale ještě u jednoho včelstva, kterému jsem rovnou přidal 2NN mezistěn., to má dnes 2.5NN medu, odebrány 4 rámky plodu do oddělku. Oddělek jsem dělal týden po rozšíření, oba nástavky měli vytažené mezistěny, ve 3 rámcích byl plod, zbytek sladina.
S pozdravem
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 16.5.2011 07:15:04
> ----------------------------------------
> Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a
> následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí,
> protože shromažďovací pud je nejsilnější. R.H.
>
> Reagujem trochu opozdene, no ja mám k tomu iný názor, čo je vo včelstve
> rozhodujúce, či zhromažďovací alebo rozmnožovací pud. Uvediem príklad z
> mojej praxe.
>
> Na včelnici mám včelstvo v kláte na voľnej stavbe, nezasahujem do jeho
> života a ani nechcem, mám ho len pozorovanie ako ono samé reaguje na
> vonkajšie podnety.
> Pred agátovou znáškou dosiahne svoj vrchol a malo by sa"tešiť" na zásobenie
> nektárom svoje hniezdo, ono už 4 roky za sebou rozhodne rojiť a to až
> trikrát. Ostane torzo včiel s mladou matkou a kým sa spamätá je koniec
> možnosti si zhromaždiť dostatok zásob na zimu. Zimuje relatívne slabé s
> pohľadu včelára, ale každú zimu prezimuje, no vždy aj za pomoci mojej,
> dostane svoju obligátnu dávku, aby prežilo.
>
> Prečo toto prírodné včelstvo uprednostní rozmnožovací pud pred
> zhromažďovacím. Veď tým neguje svoje prežite?
>
>
>

On je prostor a prostor.

Ne všechen prosotr včelstvo vnímá jako prostor který je určen "k použití".

Na jaře asi hodně záleží na zásobách nad plodem. Toto Wrightoví sedí, jak se přesvědčuji. Když josu v nástavku nad zásoby - nebo jen zbytky zásob, včely tam přecházejí snadněji a rozšiřují tam plod. těleso.

Skutečně v tomto má - snad to mohu hodnotit i za letošek - pravdu. Včely které se rozšiřují nahoru a mají tam místo nemají chuť se rojit.

Samozřejmě se jim dá ještě pomoci k rojení tím, že zanesou úl sladinou, ale to je už o něčem jiném - hlavně pak o prostoru pod tělesem aby měly kam jít s plodem, a nahoře o přidaných nástavkách. Tady už je včely akceptují snadněji.

U těch konfigurací kde není plod. těleso držené VN mezi NN a jede nahoru a pak dolů nemám problém se zaplňováním plodiště sladinou a omezováním matky. V Dadantech to zatím neumím, asi je tam nějaká finta co mi uniká. :-)

Karel

"KaJi:U těch konfigurací kde není plod. těleso držené VN mezi NN a jede nahoru a pak dolů nemám problém se zaplňováním plodiště sladinou a omezováním matky. V Dadantech to zatím neumím, asi je tam nějaká finta co mi uniká. :-)"

---------------------------------------------------

Fint je víc,třeba do prvního NN nad VN ještě před snůškou vložit prázdný rámek nebo rámek s vystavěnou trubčinou.Když na to včelstvo má sílu,tak ho matka zaklade a je vyhráno,jak sahá plodové hnízdo do vyšších pater,není problém přidávat další NN,včely je zpravidla obsadí.

V rámci objektivity musím říct,že ze 60 ti včelstev se u mě najdou každoročně tak 1-2 včelstva,která tvrdošíjně dřepí ve vysokém nástavku a na přidané NN kašlou,naplní VN,když můžou,tak vystaví podmet a nahoře sucho a prázdno.Holt není všechno na stopro...

P.Krátky:
V rámci objektivity musím říct,že ze 60 ti včelstev se u mě najdou každoročně tak 1-2 včelstva,která tvrdošíjně dřepí ve vysokém nástavku a na přidané NN kašlou,naplní VN,když můžou,tak vystaví podmet a nahoře sucho a prázdno.Holt není všechno na stopro.
------------
S tímto bojuji jen u slabších a celkem im rozumím a tam ani nemám problém se zaplněním plodiště.

To co popisuji je rozdíl mezi tím jak vypadá plodiště u "kmínu" kde jede dolů a okolo spodní části plod tělsesa je dost místa, protože těleso jede dolů do prázdného prostoru - samozřejm,ě obalovaném pylem i sladinou, ale to je normální stav, okolo je stále místo a matka má kam klást.

U Dadantu mám sladinu v NN nad, dokonce nad nimi je i místo, v krajních taky. Prázdné NN nad plodiště i se soušemi jsem taky podstavil.
Ale v plodišti je prostě plno. Když je tam mezistěna, včely jí zanášejí sladinou. Těžko odhaduji, jestli matka je, či není omezovaná. Možná ji včely stíhají uklízet volné buňky, ale jsou to nervy, protože prostě musím doufat a chodit to kontrolovat. To u komínu není zas tak potřeba.
Samozřejmě jsem je již obral, většinou o dva plásty 45x30 zav. plodu, někde i víc. Ale znervozňuje mě, že ty přidané MS jsou vytahovány a zanášeny sladinou. A zřejmě záleží i na jejich poloze vůči plodu. Prostě to nemám v oku. Tak uvidím.

Ale - kontrola na rojovku se v DS asi děje vyndáním plod. plástů. Tedy poněkud pracněji. A nebo neplatí Felixovo "Důvěřuj ale prověřuj!". :-)
A je to jen na prevenci?


Karel

"KaJi:..............."

________________________________________

Pokud je silná snůška,tak včely zaplňují kde co,to je pravda.Já do plodiště moc nelezu,ale když už se tam dostanu,tak podle Kolomého nenechávám(pokud to jde)dva plásty se zavíčkovaným plodem vedle sebe,ale rozdělím je tak,aby se otevřený a zavíčkovaný plod střídaly,když tam dávám mezistěny,tak je dávám doprostřed(ne vedle sebe)tak,aby po vystavění(a předpokládaném zakladení) opět střídaly otevřený a zavíčkovaný plod.Na to je opravdu potřeba jakýsi cit a předvídavost,jak to bude vypadat za 14 dní nebo za 3 týdny(ona rojovka netrvá věčně,obyčejně tak + - od půlky řepky do konce akátu).Pokud najdu totálně zanesenou mezistěnu,tak ji hodím ke kraji,aby nepřekážela.

Kontrola matečníků-jen se podívám mezi nástavky,pokud tam už jsou,tak nějaký je určitě v mezeře mezi nástavky na spodní loučce.Ovšem pokud je plod výš než jen dole.Tady vidím výhodu obdélníkového půdorysu oproti čtverci,protože 10(9)rámků v plodišti je matkám málo a tlačí je to klást nahoru(případně dolů).Ovšem najít matečníky je už trochu pozdě.Jsou i jiné příznaky začínající rojovky.

Mam z druhe ruky, ze muze pomoct 'vysoke' viko, kde je misto 4 - 5 cm.
Vcely tam pak stavi divocinu,
a matka ji zaklade.

Martin

Dne 16.5.2011 20:29, P.Krátký napsal(a):
> "KaJi:U těch konfigurací kde není plod. těleso držené VN mezi NN a jede
> nahoru a pak dolů nemám problém se zaplňováním plodiště sladinou a
> omezováním matky. V Dadantech to zatím neumím, asi je tam nějaká finta co
> mi uniká. :-)"
>
> ---------------------------------------------------
>
> Fint je víc,třeba do prvního NN nad VN ještě před snůškou vložit prázdný
> rámek nebo rámek s vystavěnou trubčinou.Když na to včelstvo má sílu,tak ho
> matka zaklade a je vyhráno,jak sahá plodové hnízdo do vyšších pater,není
> problém přidávat další NN,včely je zpravidla obsadí.
>
> V rámci objektivity musím říct,že ze 60 ti včelstev se u mě najdou
> každoročně tak 1-2 včelstva,která tvrdošíjně dřepí ve vysokém nástavku a na
> přidané NN kašlou,naplní VN,když můžou,tak vystaví podmet a nahoře sucho a
> prázdno.Holt není všechno na stopro...

Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
řešit.
Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
Matku ale nemusím najít.
V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
místo.
Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
A nebo sehnat novou matku?
Prosím o názory a rady.
Předem děkuji
Alois

Kupte novou matku, nebo matečník. Bodavé včelstvo odsuňte stranou. Na místo bodavého včelstva dejte oddělek s matkou nebo matečníkem. Bodavé létavky posílí oddělek. Po 2-4 dnech je pak mnohem jednodušší majít v bodavém včelstvu matku, zabít ji a včelstvo přes noviny spojit s původním.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: agresivní včelstvo
> Datum: 17.5.2011 08:56:02
> ----------------------------------------
> Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
> Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
> řešit.
> Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
> Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
> Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
> chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
> Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
> Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
> Matku ale nemusím najít.
> V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
> nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
> místo.
> Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
> Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
> A nebo sehnat novou matku?
> Prosím o názory a rady.
> Předem děkuji
> Alois
>
>
>
>

"Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí."

Správný postup:

1) Roztopí se kuřlák.
2) Včelkám se foukne 1 - 2 zmáčknutí kuřláku do jednoho nebo dvou nejhořejších otevřených oček.
3) Víko se na jednom místě opatrně nadzvihne na cca půl centimetru a do otvoru se foukne jednou kouř.
4) Víko se opatrně nadzvihne na výšku cca 5 centimetrů a 2 - 3 x foukne pod něho kouř, aby se kouř dostal nad všechny rámky pod víkem.
5) Víko se opatrně oddělí od úlu, včely na víku se smetou pérkem na plásty do úlu a víko se odloží vedle.
6) Na krajní rámek se 1 - 2 x foukne kouř z kuřláku.
7) Krajní rámek se zachytí, opatrně uvolní z propolisu a opatrně pomalu vytáhne ven tak, aby se nepomačkaly včely, co na tom rámku jsou.
8) rámek se včelami se odloží do bedny.
9) Na další rámek v pořadí se foukne kouř.
10) Tento rámek se opatrně uvolní z propolisu, opatrně posune dál od ostatních rámků a potom pomalu vytáhne z nástavku.
11) Rámek se uloží do bedny k prvnímu rámku .
12) Stejným způsobem, podle bodů 9, 10 , a 11 se uvolnía vytáhne další rámek.
13) Na horní loučky zbylých rámků se foukne 2 - 3 x kouř z kuřláku.
14) Horní loučky dalších cca 4 rámků se rozpěrákem povytáhnou o několik milimetrů nahoru a uvolní tak z propolisu.
15) Na horní loučky se zase foukne 1 - 2x kouř.
16) Tyto cca 4 uvolněné rámky se opatrně posunou do volného prostoru v nástavku a nechá mezi nimi větší mezera, aby bez problémů šel vytáhnout kterýkoliv z nich.
17) Na loučky zbylých rámků se foukne kouř.
18) Loučky zbylých rámků, které se ještě budou prohlížet, se povytáhnou opatrně rozpěrákem o několik milimetrů nahoru a uvolní tak z propolisu.
19) Uvolněné rámky se zase odsunou do volného prostoru v nástavku.
20) Na rámky v nástavku se foukne 2 - 4 x kouř.
21) Uvolněné rámky z nástavku, nebo z bedny, které je třeba prohlédnout, se opatrně uchopí , vytáhnou a prohlídnou.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A tak se postupuje stále dál....

Žádné zvednout víko a vytahat pát plástů.....takhle se to nedělá, aspoň ne u včelstva, které by mohlo být divočejší.....

Dále potom rámky, které se mají prohlídnout, se vytáhnou a prohlídnou a podle prohlídky se potom určí, co dělat dál. Jestli zase složit plásty v původním pořadí nebo je přeházet nebo nějaké plásty vybrat a místo nich doplnit prázdné plásty či mezistěnu nebo nástavek sundat abych mohl vybrat plásty s plodem z pod mřížky a dopnit do tohoto nástavku....

Všeobecně se doporučuje výměna matky. Nebo počkat, jestli se ve spermatéce matky při přechodu do jiné vrstvy(sperma se nemíchá) neobjeví jiné vlastnosti. Jenže příčin zuřivosti může být víc. Mám na zahradě místo, kde se z jakéhokoliv včelstva stanou zuřící bestie. Není v trase letu včel z jiných úlů, elektřina tam nevede... Tam žádná výměna nepomůže, jen včelstvo o pár metrů posunout. Kamarádi mi radí, abych tam kopal, že tam bude hrnec zlaťáků jako v muzikálu Divotvorný hrnec.
Před mnoha lety jsem byl na včelíně postaveném v lese přímo pod vedením vysokého napětí 110kV, krásné klidné kraňky ve včelíně i v úlech mimo něj. Jen jacísi údržbáři při čištění toho lesního průseku od náletů přelezli plot a pokáceli i jívy, které si tam onen včelař nasadil. Takže v elektřině to není.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ing. Alois Pindak
Sent: Tuesday, May 17, 2011 8:55 AM
To: 'Včelařská konference'
Subject: agresivní včelstvo

Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně řešit.
Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
Matku ale nemusím najít.
V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní místo.
Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
A nebo sehnat novou matku?
Prosím o názory a rady.
Předem děkuji
Alois

Jo to znám ted doma. :-)

Jedny brécy a stačí to a stěhuji kvúli tomu všechny úly od domu, jedno z dětí hodně otéká na několik dní a nechci další žihadla riskovat. A nemám doma moc dobré stanoviště, takže toto je poslední kapka ke konečnému řešení.
Tyto josu u úlu doslva nedobytné - ani tak nedávají žihadla ale do člověka napřed narážejí a teprve pak bodají. Zřejmě tyto útočí i skoro úpatnáct metrů od úlu.

Ale někdy tuto dobu - těžko soudit kde to kolega má- jsem se setkával s agresivitou a napadáním dál od úlů u mnohých včelstev. Aniž bych se v nich hrabal atd. Setkávali se s tím i další a podle všeho to mělo sosuvislost s něčím co je na polích - jen stanoviště co byla u polí. Zřejmě důsledek nějakého chem. ošetření.
Pak to přestalo.

A pak čistě můj postřeh, říkává se, že na jaře jsou včely nejmírnější - je to možné, ale možná jen jarní generace. Zkraje jara jsou dost ostré a já si vyvsětluji tím, že je to vlastnost zimní genberace - v zimě je přeci jen agresivita dobrá věc - chodí kolem úlu spousta hladových krků. :-) Takže možná v tom úle je ještě hodně včel ze zimní generace a taky se to může časem srovnat.

Karel

"Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě."

Jak dlouho tam ty včely s tou matkou byly předtím a jak divoké byly předtím?
Opravdu divoké včelstvo totiž je divoké delší dobu, případně na stejný zásah reaguje znatelně živěji než okolní včelstva.
A v podstatě každé včelstvo se může nějakým zásahem včelaře stát z klidného divoké.
Odhaduji, že něco se stalo při předchozím přidání toho nástavku, buď to přidání bylo v nevhodnou dobu, k večeru nebo před deštěm nebo nástavek byl přidaný nesprávně, třeba ochlazoval včelstvo a včely do něho stejně dlouho nešly nebo možná byl nástavek znečištěný něčím páchnoucím či dráždivým pro včely.......
Nebo ta vlastní práce ve včelstvu byla příliš razantní, příliš rychle se pracovalo, bouchalo se se včelami v nástavku a na plástech.....
Jinak koncepce zasahovat málo do včelstev, protože ony tak budou přizásahu klidnější není správná. Včely, do kterých se dlouho nejde, prostaví mezi nástavky silné můstky, silně všechno zatmelí a už samotné zničení tady toho při rozebírání je pro včelstvo násilná změna k horšímu, která ho rozzuřuje. Taky práce ve včelách se potom zdržuje, je třeba průběžně odřezávat a čistit, včely jsou při rozebírání vystaveny větším otřesům a rázům, což ještě k rozzuření přispěje.

Včelstva jsou nejklidnější tehdy, když se do nich zasahuje a rozebírají se ani ne moc, ani ne málo. Dá se říct, že včely si určitým způsobem na pravidelné častější stále stejné rozebírání zvyknou. Když se rozebírají málo, tak je tam to tmelení a prostavění můstky. Když se rozebírají moc, tak dříve, než se některé nejvíc rozzuřené včely stačí uklidnit , už se rozebírá znova a ty jednotlivé rozzuřené včely potom zburcují ostatní. To záleží hodně na včelaři, jak moc svým rozebiráním včely rozzuří. Kromě způsobu práce je třeba zvažovat i čas zásahu, okrajová doba, časně ráno za chladu, později k večeru , kdy už slunce je schované třeba za stromy nebo před deštěm či bouřkou jsou včely mnohem citlivější na rozrušení případně už od začátku divoké. A pokud se v nich přesto bude pracovat, ta divokost v nich může přetrvávat delší dobu, až týdny.

Takže doporučuji pořádně zvážit situaci, proč asi to včelstvo je vlastně divoké, co to asi způsobilo. Třeba bude stačit chodit 14 dní kolem těch včel po špičkách.....

Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem. Podle mně je to i z hlediska ztráty divokosti nejjistější, včely v umělém roji projdou otřesem plus navíc se úplně změní prostředí v úlu, staré plásty zmizí a místo nic budou včely další týden stavět mezistěny a na divočení nebudou mít čas.

Do budoucna bych doporučil zapomenout na poučky, že v nástavkovém úlu se práce ve včelstvu musí stihnout za 5 minut nebo dokonce jen za minutu a včelař má hotovo. To je pouze nutnost vyvolaná nedostatkem času při obsluhování více než mnoha desítek úlů. U pár včelstev není problém manipulovat s jednotlivými rámky a věnovat tak každému včelstvu mnohem víc času. Odpovídá to víc i přírodě, tam se žádné nástavky s prázdnými plásty či mezistěnami nepřidávají a skokově se nezvětšuje prostor, ale včelstvo postupně zabírá prázdné plásty jeden po druhém a dorůstá do prázdného prostoru. V úlech tomu odpovídá při přidávání nástavků převěšování plástů, které zmírňuje ty skoky v velikosti dutiny - úlu. Takže doporučuji se v těch včelách více "piplat" , ale naučit se pracovat mírně , opatrně a pomalu , včely pak budou mírnější.

Co se týká stanoviště na zahradě, včelám je dobré dát dobrý výlet směrem k jihu nebo podobně do volného prostoru , do strany a dozadu od úlů nechat nějaký metr volný, ale jinak je vhodné, třeba nějakými keři , prostor úlů od ostatního prostoru zahrady vizuálně oddělit. Včelky totiž, pokud už jsou rozdivočené, útočí kolem úlů hlavně v dohledu úlů. Pokud jsou úly schovány za nějakými keři, nemusí to být ani souvislá stěna, dál už obvykle nejdou. Taky to funguje naopak, keře odstíní případný hluk lidské činnosti nebo křik dětí a včely tak mají víc klidu.

Jako nováček (zimoval jsem dvě včelstva, chystám se na čtyři) sem si z
vysvětlení pana Poláčka hodně vzal a děkuju za ten čas který psaní věnoval.
Zastávám názor že včelař by měl co nejvíce napodobovat normální přirozený
vývoj včelstva tak jak ho mají za miliony let zakódovaný. Odměna pak bude
víc než jen sladká a s minimem žihadel :-)
Včelám zdar!
Jíří Macák

2011/5/17 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se
> snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly
> úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě."
>
> Jak dlouho tam ty včely s tou matkou byly předtím a jak divoké byly
> předtím?
> Opravdu divoké včelstvo totiž je divoké delší dobu, případně na stejný
> zásah reaguje znatelně živěji než okolní včelstva.
> A v podstatě každé včelstvo se může nějakým zásahem včelaře stát z klidného
> divoké.
> Odhaduji, že něco se stalo při předchozím přidání toho nástavku, buď to
> přidání bylo v nevhodnou dobu, k večeru nebo před deštěm nebo nástavek byl
> přidaný nesprávně, třeba ochlazoval včelstvo a včely do něho stejně dlouho
> nešly nebo možná byl nástavek znečištěný něčím páchnoucím či dráždivým pro
> včely.......
> Nebo ta vlastní práce ve včelstvu byla příliš razantní, příliš rychle se
> pracovalo, bouchalo se se včelami v nástavku a na plástech.....
> Jinak koncepce zasahovat málo do včelstev, protože ony tak budou přizásahu
> klidnější není správná. Včely, do kterých se dlouho nejde, prostaví mezi
> nástavky silné můstky, silně všechno zatmelí a už samotné zničení tady toho
> při rozebírání je pro včelstvo násilná změna k horšímu, která ho rozzuřuje.
> Taky práce ve včelách se potom zdržuje, je třeba průběžně odřezávat a
> čistit, včely jsou při rozebírání vystaveny větším otřesům a rázům, což
> ještě k rozzuření přispěje.
>
> Včelstva jsou nejklidnější tehdy, když se do nich zasahuje a rozebírají se
> ani ne moc, ani ne málo. Dá se říct, že včely si určitým způsobem na
> pravidelné častější stále stejné rozebírání zvyknou. Když se rozebírají
> málo, tak je tam to tmelení a prostavění můstky. Když se rozebírají moc,
> tak dříve, než se některé nejvíc rozzuřené včely stačí uklidnit , už se
> rozebírá znova a ty jednotlivé rozzuřené včely potom zburcují ostatní. To
> záleží hodně na včelaři, jak moc svým rozebiráním včely rozzuří. Kromě
> způsobu práce je třeba zvažovat i čas zásahu, okrajová doba, časně ráno za
> chladu, později k večeru , kdy už slunce je schované třeba za stromy nebo
> před deštěm či bouřkou jsou včely mnohem citlivější na rozrušení případně
> už od začátku divoké. A pokud se v nich přesto bude pracovat, ta divokost v
> nich může přetrvávat delší dobu, až týdny.
>
> Takže doporučuji pořádně zvážit situaci, proč asi to včelstvo je vlastně
> divoké, co to asi způsobilo. Třeba bude stačit chodit 14 dní kolem těch
> včel po špičkách.....
>
> Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.
> Podle mně je to i z hlediska ztráty divokosti nejjistější, včely v umělém
> roji projdou otřesem plus navíc se úplně změní prostředí v úlu, staré
> plásty zmizí a místo nic budou včely další týden stavět mezistěny a na
> divočení nebudou mít čas.
>
> Do budoucna bych doporučil zapomenout na poučky, že v nástavkovém úlu se
> práce ve včelstvu musí stihnout za 5 minut nebo dokonce jen za minutu a
> včelař má hotovo. To je pouze nutnost vyvolaná nedostatkem času při
> obsluhování více než mnoha desítek úlů. U pár včelstev není problém
> manipulovat s jednotlivými rámky a věnovat tak každému včelstvu mnohem víc
> času. Odpovídá to víc i přírodě, tam se žádné nástavky s prázdnými plásty
> či mezistěnami nepřidávají a skokově se nezvětšuje prostor, ale včelstvo
> postupně zabírá prázdné plásty jeden po druhém a dorůstá do prázdného
> prostoru. V úlech tomu odpovídá při přidávání nástavků převěšování plástů,
> které zmírňuje ty skoky v velikosti dutiny - úlu. Takže doporučuji se v
> těch včelách více "piplat" , ale naučit se pracovat mírně , opatrně a
> pomalu , včely pak budou mírnější.
>
> Co se týká stanoviště na zahradě, včelám je dobré dát dobrý výlet směrem k
> jihu nebo podobně do volného prostoru , do strany a dozadu od úlů nechat
> nějaký metr volný, ale jinak je vhodné, třeba nějakými keři , prostor úlů
> od ostatního prostoru zahrady vizuálně oddělit. Včelky totiž, pokud už jsou
> rozdivočené, útočí kolem úlů hlavně v dohledu úlů. Pokud jsou úly schovány
> za nějakými keři, nemusí to být ani souvislá stěna, dál už obvykle nejdou.
> Taky to funguje naopak, keře odstíní případný hluk lidské činnosti nebo
> křik dětí a včely tak mají víc klidu.
>

Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často.

"Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často."

obecně podle potřeby... Ale vrtat se v nich každou neděli se mně zdá moc. Pokud to znamená rozebrat skoro všechno a zase složit. Pokud to znamená odkrýt třeba strůpek a podívat se dovnitř, není to moc.
V sezóně, od května po srpen, při převěšování je to tak jednou za 2 - 3 týdny. Jednou za dva týdny od cca poloviny května, když je snůška. Vyberou se z plodiště plásty s mladým plodem, nahradí prázdnými plásty a nějakou mezistěnou, z medníku se vyberou k vytočení zavíčkované plásty s medem , cca polovina a nahradí plásty s plodem plus nějakým prázdným plástem , případně mezistěnou k vystavění. Do poloviny května, kdy je hodně zima, se plásty nechávají spíš déle než jenom 14 dní, nestihly by med zahustit. Případně v létě, když hodně prší a je hodně vlhko, jak ukázala nedávná doba, by se plásty taky měly nechávat déle.
Když není snůška neboli je slabá snůška, včely se samy uživí, převěšuje se co cca 3 týdny, ojediněle až co 4 týdny. Rozdíl je v tom, že v plástech téměř žádný med není, takže většina vybraných plástů z medníku se vrací do plodiště a pokud možno se nedávají mezistěny, včelky by je nejspíš nevystavily.
Když není vůbec žádná snůška, musí se včely přikrmovat a potom se do včel jde podle potřeby.

Ve včelstvu nebo oddělku, kde nechávám z matečníku vychovávat matku, tak ty prohlížím spíš každý týden, podle toho, co konkrétní metoda vyžaduje.

V podletí, na podzim, předjaří a na jaře prohlížím dle potřeby, tak co 14 dní až co měsíc, někdy až co dva měsíce. Jinak stačí pozorování letu včel na česnu a prohlídka včel shora strůpkem kolem krmítka.

No to bych se osi také rozčiloval kdybymi každý týden někdo přerovnával obývák. :-D
jinak.
1) při rozkvětu jívy (kontrola přezimování)
2) Při rozkvětu třešně.(vložit stav. rámky)
3) na začátku rozkvětu řepky (nasazení medníků)
4) za týden (kontrola, jestli jsou matky pod mřížkou a rojové nálady)
5) Pak při medobraní.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo
> Datum: 17.5.2011 13:27:12
> ----------------------------------------
> Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od
> dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc
> často.
>
>
>

PetrO napsal:
Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často.
--------------------------------------------------------
V květnu se ve včelách hrabu každou neděli. Ne že bych byl experimentátor, co musí včelám za každou cenu řídit život, ale jelikož nechci roje, tak je otevřít musím. Shodím medníky, nadzvednu 3. plodištní nástavek, kouknu na spodní loučky, nic. Shodím ho, nadzvednu 2. plodištní nástavek, opět mrknu zespodu, nic. Nástavky poskládám, úl zavřu, hotovo. Až tolik to nebolí. Ani včely, ani mne.
Letos jsou matečníky různého stáří na spodních loučkách u dvou včelstev z osmi a u těch tedy rámky druhého a třetího plodištního nástavku prohlížím všechny a matečníky lámu. Přeletáky apod nekonám.
Otázka taky je, zdali tu přípravu na rojení ty včely s těma pár matečníkama myslí vážně, neboť vajíčka jsou přítomna, stavba jede, snůška se nosí, medníky jsou na tom obsahově stejně jako jinde......A to i v té fázi, že tam najdu zavíčkovaný matečník.....
Nemít čas, chuť, nebo mít těch včelstev víc, vyprdnul bych se na takovéto časté a relativně zbytečné prohlídky.
Mj můžu říci, že tyto popisované zásahy nemají lautr vliv na agresivitu mých včelstev.
Ať se daří, Libor Valenta.

U všech dotazů chybí jeden základní údaj; o úlech na jakých se včelaří. Podle úlu je pak možné popsat radu co s tím snadno a rychle a i bez zbytečných bodanců.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: agresivní včelstvo
> Datum: 17.5.2011 08:56:03
> ----------------------------------------
> Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
> Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
> řešit.
> Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
> Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
> Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
> chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
> Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
> Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
> Matku ale nemusím najít.
> V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
> nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
> místo.
> Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
> Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
> A nebo sehnat novou matku?
> Prosím o názory a rady.
> Předem děkuji
> Alois
>
>
>
>

Děkuji všem za rady!

>U všech dotazů chybí jeden základní údaj; o úlech na jakých se včelaří.
Podle úlu je pak >>možné popsat radu co s tím snadno a rychle a i bez
zbytečných bodanců.

Včelařím v moravských univerzálech.

>Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.

Co je to umělý roj?

A nyní mám závažnější problém.
Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl roj,
abych byl k dispozici k odběru vzorku.
Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med?

Alois

Děkuji všem za rady!

>U všech dotazů chybí jeden základní údaj; o úlech na jakých se včelaří.
Podle úlu je pak >>možné popsat radu co s tím snadno a rychle a i bez
zbytečných bodanců.

Včelařím v moravských univerzálech.

>Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.

Co je to umělý roj?

A nyní mám závažnější problém.
Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl mor,
abych byl k dispozici k odběru vzorku.
Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med?

Alois

"Co je to umělý roj?"

Včel se smetou z plástů do rojáku do hmotnosti roje, 1 - 2 - 3 kila včel. Mohou být z jednoho včelstva stejně tak jako z více včelstev. Pokud jsou z více včelstev, nechávám plásty se včelami, nějakou dobu, 10 - 20 minut mimo úl. Aby si včelky začínaly uvědomovat osiřelost.
Roják se uloží do chladu, klidu a temnu, třeba do sklepa k zcelení. Pokud tam není matka, po cca půl hodině, až začnou "brečet" osiřelostí ( zvláštní molové zvuky) se přidává matka ve vyjídací klícce. Je to asi nejspolehlivější a nejvíc bezpečný způsob pro přijímání hodně drahých vzácných matek. Včely se tam nechají 2 - 3 dny, případně se trochu pokrmí a potom se usadí už úplně stejným způsobem jako roj někde do úlu na mezistěny. Musí být snůška nebo se musí krmit, včely potom postaví mezistěny a začnou na nich normálně plodovat a fungovat..

TAK TADY JE JIŽ OPRAVDU PROBLÉM. POČKAL BYCH NA VÝSLEDKY VYŠETŘENÍ
Vzorek se odebírá z plodového plástu a měl by si ho odebrat veterinář sám.
Účiným zásahem může být i kompletní přesypání na mezistěny do nového úlu. VÝMENU MATKY BYCH TADY ŘEŠIL ODDĚLKEM a včely bych do něj přesypal přes mřížku a zbavil se také těch univerzálů. med můžeš vytočit ale nesmíš ho dát do prodeje.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: RE: agresivní včelstvo + včelý mor
> Datum: 19.5.2011 14:23:51
> ----------------------------------------
> Děkuji všem za rady!
>
> >U všech dotazů chybí jeden základní údaj; o úlech na jakých se včelaří.
> Podle úlu je pak >>možné popsat radu co s tím snadno a rychle a i bez
> zbytečných bodanců.
>
> Včelařím v moravských univerzálech.
>
> >Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.
>
> Co je to umělý roj?
>
> A nyní mám závažnější problém.
> Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl roj,
> abych byl k dispozici k odběru vzorku.
> Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
> V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med?
>
> Alois
>
>
>
>
>
>

"Účiným zásahem může být i kompletní přesypání na mezistěny do nového úlu. VÝMENU MATKY BYCH TADY ŘEŠIL ODDĚLKEM a včely bych do něj přesypal přes mřížku a zbavil se také těch univerzálů."

Pro stanoviště se třemi včelstvy, předpokládám někde trvale na zahradě u baráku, univerzály úplně stačí. Pokud vyhovuje v sezóně , od cca května po cca srpen věnovat tomu co 2 - 3 týdny nebo tak nějak půlden. S nástavkovými úly by akorát šlo navíc kočovat, protože jsou lehčí a mají zasíťované dno a v případě nedostatku času a trošku na úkor včelstev mnohem lépe než v univerzálech stáhnout čas strávený ve včelstvech z půldne na půlhodinuk hodinku.
Přirozeně, pokud kvůli moru se bude likvidovat, tak bude, univerzály budou automaticky nahraženy současnými nástavky.

Stanoviště jen se třemi včelstvy může být svým způsobem cenné. Pokud v okruhu kilometr až dva kilometry nejsou žádná další včelstva nebo je jich jen velmi málo, bude stačit k uživení třech včelstev běžná současná "vesnická" krajina bez nějakých lánů včelařských rostlin či hektarů včelařských stromů. Stačí jen sem tak nějaká zahrada, jejíž majitel ještě nechává kvetoucí trávník, skalku , ovocné stromy , stačí kvetoucí plevel v příkopech nebo pod stromy v nějakém lesíku v doletu včel či naopak nějaký park se všelijakými kvetoucími rostlinami, nějaké průměrné zdroje medovice a podobně ....
Na uživení znamená,že buď bude silná snůška nebo slabší snůška a v úplně nepříznivém období se včelky pořád samy uživí, takže nebude třeba je pracně sledovat a přikrmovat cukrem. Takže od května, jak se zvládne rojová nálada, do třeba až poloviny srpna, se bude jenom co 2 - 3 týdny převěšovat nějaké plásty s plodem z plodiště do medníku a vytahovat k vytočení nějaké plásty s medem. Získá se tak kolekce různých druhů medu, občas i hodně odlišných.
Kdyby bylo na takovém stanovišti včelstev třeba 12, získalo by se v květnu určitě podstatně víc medu. V červnu možná nic a v červenci a srpnu by se ty včely musely buď přikrmovat nebo rovnou živit cukrem zpracovaným "na zimu".

A nyní mám závažnější problém.
Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl roj,
abych byl k dispozici k odběru vzorku.
Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med? Alois

Vyhlásenie ochranného pásma, neznamená ža i vaše včelstvá musia byť napadnuté MPV, je to len prevencia. Mor vo včelstve sa nedá prehliadnuť, len trochu zbehlý včelár rozpozná nakazené bunky, sú už čiastočne otvorené s beztvarou hnedou glejovitou masou zasiahnutej larvy.
U môjho otca bol na včelnici 3 roky mor plodu a nik to neriešil, až došlo ku páleniu celej včelnici. MPV v dedine (kde kontakt včiel bol zrejmý)predtým ani potom sa mor neobjavil.

Ještě jedno upřesnění pro lepší porozumnění veterinárního vyjadřování. Ohnisko je nakažené včelstvo s úlem - z něj se vytáčet med nesmí, musí se kompletně spálit, pokud tak veterina rozhodne. Je samozřejmě možné, že veterina rozhodne, že ohniskem je celá včelnice a pak se likviduje kompletně celá i s medem. Může se stát, že se mor objeví jen laboratorně, ne klinicky třeba při vyšetření z měli, pak je med možné vytočit i v ohnisku, ale před prodejem je nutné med nechat vyšetřit a prodej dle výsledků.
Včelstva, která jsou mimo ohnisko, ale v ochranném pásmu normálně vytáčet můžete. Pokud chcete mít jistotu, můžete si nechat med vyšetřit. Pro úplnost ochranné pásmo je okruh 5km kolem ohniska, které se vyhlašuje obvykle na jeden rok a ve kterém probíhá tzv. zvýšený veterinární dozor ke zdolání nákazy např. vyšetření včelstev z měli, klinické vyšetření vše dle rozhodnutí veteriny.
Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 20.5.2011 06:28:16
> ----------------------------------------
> A nyní mám závažnější problém.
> Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl roj,
> abych byl k dispozici k odběru vzorku.
> Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
> V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med?
> Alois
>
> Vyhlásenie ochranného pásma, neznamená ža i vaše včelstvá musia byť
> napadnuté MPV, je to len prevencia. Mor vo včelstve sa nedá prehliadnuť,
> len trochu zbehlý včelár rozpozná nakazené bunky, sú už čiastočne otvorené
> s beztvarou hnedou glejovitou masou zasiahnutej larvy.
> U môjho otca bol na včelnici 3 roky mor plodu a nik to neriešil, až došlo
> ku páleniu celej včelnici. MPV v dedine (kde kontakt včiel bol
> zrejmý)predtým ani potom sa mor neobjavil.
>
>
>

Příteli Radku Hubači, mám velmi silnou alergii, když čtu, nebo slyším o pětiklometrovém ochranném pásmu. Nemůžu pochopit proč se děje jinak. Pokud vím z vlastní zkušenosti "tak ti chytří" nevyhlašují ochranné pásmo, které má tvar kruhu, ale podle k.ú., což je velepěkná hovadina. Já mám svých pár much 7,5km od ohniska, mezi mými muchami a cizími muchami směrem k ohnisku je téměř 3km polí osetých pro včely neatraktivními plodinami a přesto jsem v ochranném pásmu. Copak včely uznávají nějaké hranice k.ú. a jejich velikosti??!! Nebyl pro ně žádný problém překračovat státní hranice v době, kdy se zavíralo a hlídalo každé h.... .Znal jsem včelaře, který kočoval na Polskou řepku a chechtal se kolik má pašovaného medu a nikdo na něj nemůže. Nemůžu se dočkat toho, že ochranné pásmo je kruh o určitém půměru a ne nějaký šišatoid. Zřejmě se nedočkám, protože morové loby co operuje akreditovanými laboratořemi má z toho slušné zisky. Ikdyž se to platí z dotací, jsou to peníze nás všech, které však končí v hlubokých kapsách nenažraných lobistů, a to jsou přece kapsy soukromé.

J.P.

To Ti rozumím, že jsi naštvaný, mě víc ale mrzí jiné fajnovosti veteriny. Třeba to, že jsem v ochraném pásmu, vem to čert, jak ho určily, pravda je, že to automaticky rozšíří na celé katastry. Vadí mně, že mor u jednoho včelaře našli vloni 15. března, ale vyhlášku vydali až 21.května. Nejen že včelař chtěl zlikvidovat napadená včelstva, ale bál se že přijde o náhradu, tak je nechal ještě 2 měsíce lítat, ale když jsem se poptal minulý týden na zrušení pásma, tak jsem dostal tuto odpověď:Dobrý den, pane doktore, ochranná pásma budou moci být zrušená až uplyne pozor.doba 1 roku ke dni 21.5.2010, a až je KVS oficiálně zruší, do té doby je zákaz přemisťování včel. S pozdravem MVDr.Hnulík
Z toho plyne, že KVS klidně může trvat dle správního řádu možná 30, ve zvláštních případech až 90 dní než zareagují a já mám 2 roky v pr.... žádné oddělky, žádné kočování, žádná pomoc začínajícím včelařům, které mám opět 2, nic ..... A okresní veterinář má výmluvu, že nesmí povolit...
Ono je k diskuzi celá ta pozorovací doba, jako epidemiolog bych rozhodně pracoval lépe: Pozorovací doba byla zavedena v době, kdy nebyly takové citlivé vyšetřovací metody. Já bych provedl co nejdříve po nálezu ohniska šetření a vyšetření, reálně by to trvalo cca 2 měsíce, než včelaři seberou měl ( mimochodem vloni jsme měl sbírali asi až začátkem července po objevení moru v březnu!!!) a ta než se vyšetří a pokud by se nic nenašlo, tak bych opatření ke zdolání nákazy ukončil. Co Ty na to? Pak bych byl rád, když by měl dalo o pár včelařů víc v celém katastru, i když si laborka přijde na své. Výsledky by byly stejné. Navíc včelař je moudrý a ví jak obejít. Pokud už stanoviště existuje, tak že se tam objeví o polovinu úlů víc nikdo nezaregistruje, takže kočování reálně probíhat může, ještě samozřejmě častěji včelaři stěhují oddělky, aby se nevraceli létavky do mateřských úlů. Byl jsem před měsíce za blbce, když jsem při ukázce tvorby oddělků doma řekl, že opravdu oddělky zůstanou na zahradě, jak jsme je udělali.....
Jinak s alergií zajdi v tomto případě na psychiatrii, ne za mnou... Tohle je ta poslední maličkost v našem státě, po které bych se osypal. Zvláště nyní, kdy se ze zahraničí koukám na situaci doma z trochu jiné perspektivy. Jak to ta ODS, TOP a VV dělají, že nakonec najdou zdůvodnění proč ta jejich reformní vláda musela zase opět trochu zvýšit státní dluh, aby se pár kamarádů, kteří půjčují státu měli o trochu lépe -chudáci. Zřejmě chtějí utrácet víc, než mají v měšci...pane premiér
Vše v dobrém

Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 20.5.2011 08:43:05
> ----------------------------------------
> Příteli Radku Hubači, mám velmi silnou alergii, když čtu, nebo slyším o
> pětiklometrovém ochranném pásmu. Nemůžu pochopit proč se děje jinak. Pokud
> vím z vlastní zkušenosti "tak ti chytří" nevyhlašují ochranné pásmo, které
> má tvar kruhu, ale podle k.ú., což je velepěkná hovadina. Já mám svých pár
> much 7,5km od ohniska, mezi mými muchami a cizími muchami směrem k ohnisku
> je téměř 3km polí osetých pro včely neatraktivními plodinami a přesto jsem
> v ochranném pásmu. Copak včely uznávají nějaké hranice k.ú. a jejich
> velikosti??!! Nebyl pro ně žádný problém překračovat státní hranice v době,
> kdy se zavíralo a hlídalo každé h.... .Znal jsem včelaře, který kočoval na
> Polskou řepku a chechtal se kolik má pašovaného medu a nikdo na něj nemůže.
> Nemůžu se dočkat toho, že ochranné pásmo je kruh o určitém půměru a ne
> nějaký šišatoid. Zřejmě se nedočkám, protože morové loby co operuje
> akreditovanými laboratořemi má z toho slušné zisky. Ikdyž se to platí z
> dotací, jsou to peníze nás všech, které však končí v hlubokých kapsách
> nenažraných lobistů, a to jsou přece kapsy soukromé.
>
> J.P.
>
>
>

U moru je takzvaná klinika, kdy ve včelstvu mor propuká, je uhynulý plod, oslabené včelsvo, příškvary a další přímé projevy této nemoci.
Nebo potom zamoření, kdy se laboratorním vyšetřením vzorku najdou spory moru v různé koncentraci, ale jinak je včelstvo zdravé a normálně funguje.

U včelstev příliš zamořených sporami a oslabených potom propuká nákaza neboli ta klinika. Včelstva hodně životaschopná a méně zamořená se s infekčním tlakem těch spor dokáží vyrovnat, vynášením odpadu z úlu , likvidací starých a stavěním nových plástů atd. Pokud spory moru nepřibývají z nějakého zdroje zvenčí, jejich koncentrace v úlu postupně klesne na nějakou velice nízkou úroveň. Včelař potom by k tomu měl přispět, zvyšovat životaschopnost včelstev ( nerovná se úplně zvyšování výnosů) a skrz čištění a desinfekci snižovat zbylou koncentraci spor.

V obojím případě se ale do okolí šíří spory nemoci.
Ochranné pásmo potom to šíření má podchytit.
V případě nalezené kliniky to dnes znamená likvidací stanoviště a táborák z úlů, v případě pouze nalezených spor to nyní vypadá všelijak. Při velmi vysoké koncentraci spor se může taky pálit, při nižší potom zřejmě veterina přikazuje či doporučuje nějaká ozdravná opatření. A karanténu přirozeně.
To je potom například ono přemetání na mezistěny, důkladné očištění úlů zevnitř i zvenku a spálení těch zbytků, desinfekce úlů.

Pokud dobře tipuji, patříte územně někam pod Moravskoslezský kraj.
Tady máte odkaz na veterinární dokumenty, tam naleznete nové vyhlášky
okolo moru a určitě jsou v ní informace, které potřebujete jako
chovatel včelstev v dané oblasti znát._gp_

http://www.svscr.cz/index.php?art=1041

........
> A nyní mám závažnější problém.
> Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl roj,
> abych byl k dispozici k odběru vzorku.
> Mám dotaz,  z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
> V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med?
>
> Alois
>

Gustimiliáne, Alois se ptal na něco úplně jiného. Jinak mohl bys mi vyložit z Tvého odkazu hlavu II čl.2 odstavec c: Chovatelé jsou povinni vytvořit podmínky pro provedení prohlídky včelstev. Jsem moc a moc zvědav, a nejen já co z Tebe vyleze.

J.P.

Že jsi zbytečně vznětlivej. Panu Aloisovi jsem poradil přesně tím, že základní informace a i informace na které se ptá, jsou v tom dokumentu._gp_
........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 20. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelý mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303)
Gustimiliáne, Alois se ptal na něco úplně jiného. Jinak mohl bys mi vyložit z Tvého odkazu hlavu II čl.2 odstavec c: Chovatelé jsou povinni vytvořit podmínky pro provedení prohlídky včelstev. Jsem moc a moc zvědav, a nejen já co z Tebe vyleze.

J.P.

Gustimiliáne, přečti si poslední dva řádky v příspěvku č.52294. Dále bych chtěl abys nám vyložil toto : "Chovatelé jsou povinni vytvořit podmínky pro provedení prohlídky včelstev". Bylo by velmi vhodné vysvětlit co všechno musí včelař udělat. Myslím si, že jsi k tomu nejvhodnější.

J.P.

(193.179.175.210) --- 21. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303) (52313) (52314)
Gustimiliáne, přečti si poslední dva řádky v příspěvku č.52294. Dále bych chtěl abys nám vyložil toto : "Chovatelé jsou povinni vytvořit podmínky pro provedení prohlídky včelstev". Bylo by velmi vhodné vysvětlit co všechno musí včelař udělat. Myslím si, že jsi k tomu nejvhodnější.

J.P.

.........
Taková otázka mi nenáleží. Doufám že to chápeš. Nejsem veterinář ani aktivní prohližitel. Takové otázky jsou podávány tomu, kdo takové případy řeší. Podle mého názoru je to jasně vysvětleno.

Pokud se najde pozitivní nález na stanovišti, je potřeba ty včelstva na stanoviti neprodleně prohlédnout , proto je potřeba aby včelař umožnil vstup a možnost prohlídky.


Spíše mi chybí ve vyhlášce to, kde si má včelař vyzvednout diagnostické podložky, ale zase to je pro mnoho chovatelů jasné, že stačí zvednou telefon a zeptat se přímo veterináře, protože ten ty podložky zpravidla objednává a přerozděluje do ZO. _gp_

J.P.
>Gustimiliáne, přečti si poslední dva řádky v příspěvku >č.52294.

........
>Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká >účinná prevence?
>V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, >mohu vytočit med?



Stačí si přečíst tu vyhlášku. Ty otázky tam mají odpověď.

Ještě jednou pro jasnost dávám odkaz na úřední nástěnku SVS, kde se dá daný dokument stáhnout:

http://www.svscr.cz/index.php?art=1041

_gp_

No vidíš Gustíku, lehce jsi to nakousl. Kdokoliv a kdykoliv si může tuto větu vyložit jakkoliv. Bože chraň nás od všeho zlého!!

J.P.

(193.179.175.210) --- 21. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303) (52313) (52314) (52315) (52316)
No vidíš Gustíku, lehce jsi to nakousl. Kdokoliv a kdykoliv si může tuto větu vyložit jakkoliv. Bože chraň nás od všeho zlého!!

J.P.
...........
Jak ji lze jinak vyložit?

Neumíš sám udělat to co vyžaduješ po jiných.

(193.179.175.210) --- 21. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303) (52313) (52314) (52315) (52316) (52318) (52319)

Neumíš sám udělat to co vyžaduješ po jiných.
........
To chce klid. Ta vyhláška se Tě evidentně týká a myslel jsem si, že bych mohl být panu Aloisovi nápomocen hledat informace. Jestli Palo ale ve standardním protimorovém postupu a vyhláškové větě vlastně nic není a chceš jen nějak vyzdvihnout svou myšlenku, měl by jsi ji popsat. Nebo oto požádej to své okolí za které vytupuješ. Šlapat ale záměrně nikomu na kuří oko nebudu. Není to můj styl. Chci jen diskutovat o včelařství._gp_

Čeho se bojíš, snad ne veteriny. Máš strach aby si na Tobě nezgustli.

J.P.

Jestli máš cokoli, Jíří Palo, s čím bychom ti mohli já nebo ostatní zde na konferenci coby včelaři pomoci, vyjádři se trochu přesněji. Takové obviňování z nějakého strachu si nech do hospody._gp_
..........
(193.179.175.210) --- 22. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303) (52313) (52314) (52315) (52316) (52318) (52319) (52320) (52322)

Čeho se bojíš, snad ne veteriny. Máš strach aby si na Tobě nezgustli.

J.P.

Gustimiliane, několikrát jsem po Tobě chtěl,abys tady napsal co všechno musí včelař udělat aby úřední prohlídka včelstev na MVP proběhla v klidu bez emocí a jiných nepříjemných věcí. To nemá nic společného s hospodou a jinými kravinami.Platíš tady za superradila a když se Tě někdo zeptá přímo, tak to hraješ někam jinam, nebo to přejdeš, nebo ho sprdneš.

J.P.

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 23. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303) (52313) (52314) (52315) (52316) (52318) (52319) (52320) (52322) (52335) (52336)
Gustimiliane, několikrát jsem po Tobě chtěl,abys tady napsal co všechno musí včelař udělat aby úřední prohlídka včelstev na MVP proběhla v klidu bez emocí a jiných nepříjemných věcí.
J.P.
.............¨
No vždyď asi nečteš!

Ještě jednou: Záleži natom, kdo to řeší.

I tč. p. Krabec na školení prohližitelů školil a poučoval, že jak veterinář, tak prohližitel MUSÍ mít citlivý přístup k druhým chovatelům. Ale je záhodno nevěřit druhým a sobě jen napůl a procházet kůlny poblíž včel a hledat schované věci s podezřením na mor u včelaře. I tak se dá dopídit k nějakému výsledku u moru. _gp_

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 23.5.2011 08:33:38
> ----------------------------------------
> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 23. 5. 2011
> Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200)
> (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292)
> (52303) (52313) (52314) (52315) (52316) (52318) (52319) (52320) (52322)
> (52335) (52336)
> Gustimiliane, několikrát jsem po Tobě chtěl,abys tady napsal co všechno
> musí včelař udělat aby úřední prohlídka včelstev na MVP proběhla v klidu
> bez emocí a jiných nepříjemných věcí.
> J.P.
> ............¨
> No vždyď asi nečteš!
>
> Ještě jednou: Záleži natom, kdo to řeší.
>
> I tč. p. Krabec na školení prohližitelů školil a poučoval, že jak
> veterinář, tak prohližitel MUSÍ mít citlivý přístup k druhým chovatelům.
> Ale je záhodno nevěřit druhým a sobě jen napůl a procházet kůlny poblíž
> včel a hledat schované věci s podezřením na mor u včelaře. I tak se dá
> dopídit k nějakému výsledku u moru. _gp_
>
>
>
I tak to může být kravina
Poslední výzkumy nás zavádějí úplně k jinému způsobu šíření moru než se všeobecně a tvrdošíjně traduje.
Osobně si neumím představit, aby vůbec bylo možné z nějakých třebas zapomenutých úlů boratem rozšířit mor na několik stanovišť. Způsob šíření s největší pravděpodobností ukazuje na trubce kteří údajně dokáží zalétávat i do úlů mnohem vzdálenějších jak jsou uznávaná ochranná pásma moru. Tomu jsem ochoten uvěřit mnohem více!!

pepan

I tak to může být kravina
Poslední výzkumy nás zavádějí úplně k jinému způsobu šíření moru než se všeobecně a tvrdošíjně traduje.
Osobně si neumím představit, aby vůbec bylo možné z nějakých třebas zapomenutých úlů boratem rozšířit mor na několik stanovišť. Způsob šíření s největší pravděpodobností ukazuje na trubce kteří údajně dokáží zalétávat i do úlů mnohem vzdálenějších jak jsou uznávaná ochranná pásma moru. Tomu jsem ochoten uvěřit mnohem více!!

pepan
----------
Pořád to sem píšeš. Já si nedovedu představit jak trubec nakazí larvičky.
Jaké množství spor by musel přenést, aby to bylo nakažlivé.

Můžeš uvést zdroj - kdo a kde udělal výzkum, kdy kde bylo publikováno. A případně jak to ti kluci dělají. :-)


A jak pak při jejich mnohakilometrových přesunech vysvětlit existenci izolovaných ohnisek moru.

Karel

Vtip je právě v tom krmení. Kdo krmí ty larvičky? A trubec se také neumí napapat. Krmí ho ty samé včely co krmily ty larvičky. A máš to.
Uvedli to do světa Angličané. Dělali rovněž stěry se zamořených úlů a údajně tam má být těch spor tak málo, že samo o sobě to údajně ani nákazu vyvolat nemůže, tomu se říká (podprahové množství). Za hlavní problém v samotném včelstvu pak uvádějí staré dílo v plodišti. Tam se to podprahové nožství začne kumulovat až to propukne v nákazu. Jestli se to všechno dalšími výzkumy potvrdí, tak to bude stejně trvat ještě dalších 50 let než to včelařská veřejnost přijme.
A k té druhé otázce; Se stoupající vzdáleností klesá procento možné nákazy, říká se tomu (vzdálenostní bariéra).
Z toho pak vyplývá jediná možná prevence, nešetřit na mezistěnách a obměněňovat raděj více než se doporučuje ta 1/3.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 23.5.2011 12:08:03
> ----------------------------------------
> I tak to může být kravina
> Poslední výzkumy nás zavádějí úplně k jinému způsobu šíření moru než se
> všeobecně a tvrdošíjně traduje.
> Osobně si neumím představit, aby vůbec bylo možné z nějakých třebas
> zapomenutých úlů boratem rozšířit mor na několik stanovišť. Způsob šíření s
> největší pravděpodobností ukazuje na trubce kteří údajně dokáží zalétávat i
> do úlů mnohem vzdálenějších jak jsou uznávaná ochranná pásma moru. Tomu
jsem ochoten uvěřit dříve
> pepan
> ----------
> Pořád to sem píšeš. Já si nedovedu představit jak trubec nakazí larvičky.
> Jaké množství spor by musel přenést, aby to bylo nakažlivé.
>
> Můžeš uvést zdroj - kdo a kde udělal výzkum, kdy kde bylo publikováno.       A
> případně jak to ti kluci dělají. :-)
>
>
> A jak pak při jejich mnohakilometrových přesunech vysvětlit existenci
> izolovaných ohnisek moru.
>
> Karel
>
>
>

Z toho co popisujete je mnohem pravděpodobnější přenos nákazy od krmičky k trubci než opačně.

Počítači vůbec nerozumím, ale irituje mne určitě mladší trouba co tu místo písmen montuje otazníky

Teď k přenosu nákazy. Zkoumá náš - včelařský výzkumák, jak se to ve skutečnosti děje? Mám velmi silný dojem, že jsou to jen a jen dohady. Nakonec platí: Stokrát opakované cokoliv se stává pravdou. Ty včelí zakrnělé samice si jdou při krmení s včelími samci hubama po sobě. Ty když toto provádíš s protikusem-samozřejmě bez výměny potravy a protikus má koutky teprve v počátečním stádiu , tudíž o nich oba nevíte, tak se ti nepozději do tří dnů vyhodí a můžeš mi oponovat.

J.P.

Počítači vůbec nerozumím, ale irituje mne určitě mladší trouba co tu místo písmen montuje otazníky

Teď k přenosu nákazy. Zkoumá náš - včelařský výzkumák, jak se to ve skutečnosti děje? Mám velmi silný dojem, že jsou to jen a jen dohady. Nakonec platí: Stokrát opakované cokoliv se stává pravdou. Ty včelí zakrnělé samice si jdou při krmení s včelími samci hubama po sobě. Ty když toto provádíš s protikusem-samozřejmě bez výměny potravy a protikus má koutky teprve v počátečním stádiu , tudíž o nich oba nevíte, tak se ti nepozději do tří dnů vyhodí a můžeš mi oponovat.

------------------------------------------------
To vidím, že počítači nerozumíte (tím se netrapte, základy zvládáte dobře, jen uberte na osobních útocích), je celkem zbytečné ty otazníky přepisovat, oni se stejně znovu objeví, až někdo odpoví emailem ;-)

Samozřejmě jsou to jen dohady. Čekám, kdo přijde s teorií, že se včela může nakazit od mšice, kterou před tím navštívila mor pozitivní včela.
U nás bylo před časem vyhlášeno v červenci ohnisko MVP, k pálení došlo v srpnu. ŽÁDNÉ včelstvo v okolí nebylo nakaženo a to i přes to, že trubci létali v okolí bez ochrany.

Pavle, pokud si ještě pamatuji ze školy, tak pálení čehokoliv bylo v jisté době velmi rozšířené a v jisté podobě v Česku přetrvává dodnes, přestože se jinde ve světě uplatňují jiné metody.

J.P.

Pálení je tradice.U nás žil P.Klíma a napsal roku 1770 první česky psanou knížku o včelach: Škola včelní aneb.....
a tam v kapitolce o nemocech,smrti a příčinách ztráty včel píše: nemoce léčit cukem, medem se svařeným vínem, ale shnilého červa spálit i s úlem. A to už bylo před 250 láty
Knížečka je uložena v Národním muzeu, kdo nevěří ať... Takže již tehdy byli včelaři chytří a měli správné názory anebo za dvě a půl století žádný pokrok.

Dají se odstranit napořád čísla, která se objevují v kolonce jméno? A co to vůbes znamená? Prosím.

J.P.

Podle všeho je to nějaký cookies zbytek z Google Analytics. Doslova je to číslo track cesty, odkud přichází Jiří Pala na stránky konference. Nějak mi to ale nesedí jak by to mohlo fungovat, když to sází ty předchozí stránky kde Palo byl krok před konferencí. Asi by to chtělo zrušit nějaké doplňky od společnosti Google co jsou v prohlížeči, jinak řečeno pročistit odborně prohlížeč od různých sledovacích služeb. Chce to odbornou pomoc. _gp_

To je vidět že nerozumíš Servry neumějí českou diakritiku a proto tam umístí ty otazníky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 23.5.2011 14:27:44
> ----------------------------------------
> Počítači vůbec nerozumím, ale irituje mne určitě mladší trouba co tu místo
> písmen montuje otazníky
>
> Teď k přenosu nákazy. Zkoumá náš - včelařský výzkumák, jak se to ve
> skutečnosti děje? Mám velmi silný dojem, že jsou to jen a jen dohady.
> Nakonec platí: Stokrát opakované cokoliv se stává pravdou. Ty včelí
> zakrnělé samice si jdou při krmení s včelími samci hubama po sobě. Ty když
> toto provádíš s protikusem-samozřejmě bez výměny potravy a protikus má
> koutky teprve v počátečním stádiu , tudíž o nich oba nevíte, tak se ti
> nepozději do tří dnů vyhodí a můžeš mi oponovat.
>
> J.P.
>
>
>

Však právě proto od nákazy až do propuknutí uběhnou léta.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 23.5.2011 14:03:43
> ----------------------------------------
> Z toho co popisujete je mnohem pravděpodobnější přenos nákazy od krmičky k
> trubci než opačně.
>
>
>

"Pepan:Vtip je právě v tom krmení. Kdo krmí ty larvičky? A trubec se také neumí napapat. Krmí ho ty samé včely co krmily ty larvičky."

---------------------------------------------------------

Co vím,tak včely krmí jen mladé trubce,kteří ještě nevyletují.Starší trubci už se živí sami,jen k tomu potřebují trubčí buňky s medem,však trubčinu v úle včely dokážou také pěkně zanést.Do dělničí nestrčí hlavu.Pokud nejsou v úle otevřené trubčí buňky se zásobami,potom teprve žebrají u dělnic,aby je nakrmily(ne u kojiček).

Zdraví Pavel

Co vím,tak včely krmí jen mladé trubce,kteří ještě nevyletují.Starší trubci už se živí sami,jen k tomu potřebují trubčí buňky s medem,však trubčinu v úle včely dokážou také pěkně zanést.Do dělničí nestrčí hlavu.Pokud nejsou v úle otevřené trubčí buňky se zásobami,potom teprve žebrají u dělnic,aby je nakrmily(ne u kojiček).

Zdraví Pavel
--------
Navíc tady je jedne malý háček.

Aby se nákaza přenesla, musí být kromě zdroje i nové ohnisko. Tedy v něm musí trubci vytvořit takový infekční tlak, až nakazí nejméně jednu larvičku.
A včely musí být mimo formu a tu larvičku nevynesou ven v "zubech".
A že by do nějakého včelstva zalétvaly intenzívně trubci - to by tam musela být opravdu fešná matka anebo dobrá medovina. :-)
Nevylučuji, že je to technicky možné, ale spíš se podívám po faktech. A vím o jedné studii z Moravy, kdy se našel "amatérský" výzkumník, co dohledával proč tam mají mor. Tedy odkud kam se dostal. Pro naprostou většinu našel prozajčtější příčinu než trubce. Vyšlo v MV i ve Včelařství. To považuji za daleko zajímavější čtení a dopručuji ke čtení všem, hlavně funckionářům, co mají možnost ovlivnit situaci. A gramotnost. Zatím bohužel velmi nízká. I u mnohých funkcionářů.

Karel

Opakování matka moudrosti Karle. Můžeš to tu hodit třeba celé i na pokračování.
Sakra zas tu jsou otazníky!!!!
J.P.

Sakra zas tu jsou otazníky!!!!
J.P.
--------
Otazníky vznikají díky Mistru Janu Husovi. Stihl zavést diakritiku jen v Čechách než jej upálili jak morové včelstvo a tak se po protažení majlových příspěvků některými sevry co neumí češtinu změní diakritika na otazníky.

Jediná obrana je nepoužívat háčky a čárky v předmětu příspěvku, nebo pak otazníky přepsat na znaky bez hacku a carek.

Karel



P.S.
K moru a jeho šíření, je naprosto zbytečné to řešit bez faktů.
A fakticky by byla potřeba nalaýza stávajících ohnisek, jejich průběh, minulost, dohledání příčin a zmapování sitauce.
A pak analýza faktů.


Zajímavé je, že kdykoli se chcete dopátrat informací, narazíte na OMERTU jak na Sicílii.

Pak je "srandovní" situace kdy přijdu na schůzi abych se dozvěděl, jak je to s tím morem co "už tu zase na okrese máme". Předsedovi prý na OV nic neřekli a tak místo informací drží přednášku o nebezpečí šíření moru roji odtamtuď.

Přitom se podle všeho /informace z doslechu/ dělal po letech od likvidace ohniska plošný scan. A těch pár nálezů moru je podle mě velký úspěch. A než šířit strach z oblasti, která je pdle všeho nyní nejbezpečnější, tak by bylo dobré se podívat, jestli nám někde jinde něco nedoutná pod povrchem.

Karle, s tou OMERTOU máš plnou pravdu. Ji v jiných oborech se mlčí. Jeden z nich, tedy lidí, kterých se tento zákon týká má docela velmi přiléhavé jméno - Opatrný. Kdyby si aspoň odpustili ty nehorázné krávoviny okolo a neoblbovali lidi. Jak jsem již tady poznamenal, o takové věci, jako je šíření MVP se má starat výzkumák. Je smutné, že bádají jaké kvasinky do medoviny, ale to neobjasní způsob šíření MVP a nezbaví nás ho.

J.P.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiri Pala <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 24.5.2011 08:15:22
> ----------------------------------------
> Opakování matka moudrosti Karle. Můžeš to tu hodit třeba celé i na
> pokračování.
> Sakra zas tu jsou otazníky!!!!
> J.P.
>
>
>

a kde máš ty otazníky? To se ještě nikdo nezeptal.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: agresivni vcelstvo + vceli mor
> Datum: 24.5.2011 11:25:03
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jiri Pala <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> > Datum: 24.5.2011 08:15:22
> > ----------------------------------------
> > Opakování matka moudrosti Karle. Můžeš to tu hodit třeba celé i na
> > pokračování.
> > Sakra zas tu jsou otazníky!!!!
> > J.P.
> >
> >
> >
>
>
>

Pepane zajímavý to je. Ale měl by jsi to opřít doslova o zdroj, který
tady nepíšeš. Zajímavé to je proto pro mě, protože třeba taková teorie
by se měla opřít i o praktické věci jako trubčí anatomii, která je
odlišná od dělnice a matky, (funkce medového volátka, odlišná funkce
trávení) šíření trubců a jejich zalétávání, přenos spor např. výkaly
trubců, atp. Jsi schopen dohledat prosímtě ten zdroj informací a dát
to sem? Protože tuto písničku jsem už od tebe tusím také slyšel a
praktický výzkum černé na bílém by byl pro diskuzi určitě posun v
poznání jak by ta infikace sporama včelího moru měla tedy fungovat.
Díky._gp_

2011/5/23 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>
> Vtip je právě v tom krmení. Kdo krmí ty larvičky? A trubec se také neumí napapat. Krmí ho ty samé včely co krmily ty larvičky. A máš to.
> Uvedli to  do světa Angličané. Dělali rovněž stěry se zamořených úlů a údajně tam má být těch spor tak málo, že samo o sobě to údajně ani nákazu vyvolat nemůže, tomu se  říká (podprahové množství). Za hlavní problém v samotném včelstvu pak uvádějí staré dílo v plodišti. Tam se to podprahové nožství začne kumulovat až to propukne v nákazu. Jestli se to všechno dalšími výzkumy potvrdí, tak to bude stejně trvat ještě dalších 50 let než to včelařská veřejnost přijme.
> A k té druhé otázce; Se stoupající vzdáleností klesá procento možné nákazy, říká se tomu (vzdálenostní bariéra).
> Z toho pak vyplývá jediná možná prevence, nešetřit na mezistěnách a obměněňovat raděj více než se doporučuje ta 1/3.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
>> Datum: 23.5.2011 12:08:03
>> ----------------------------------------
>> I tak to může být kravina
>> Poslední výzkumy nás zavádějí úplně k jinému způsobu šíření moru než se
>> všeobecně a tvrdošíjně traduje.
>> Osobně si neumím představit, aby vůbec bylo možné z nějakých třebas
>> zapomenutých úlů boratem rozšířit mor na několik stanovišť. Způsob šíření s
>> největší pravděpodobností ukazuje na trubce kteří údajně dokáží zalétávat i
>> do úlů mnohem vzdálenějších jak jsou uznávaná ochranná pásma moru. Tomu
> jsem ochoten uvěřit dříve
>> pepan
>> ----------
>> Pořád to sem píšeš. Já si nedovedu představit jak trubec nakazí larvičky.
>> Jaké množství spor by musel přenést, aby to bylo nakažlivé.
>>
>> Můžeš uvést zdroj - kdo a kde udělal výzkum, kdy kde bylo publikováno.        A
>> případně jak to ti kluci dělají. :-)
>>
>>
>> A jak pak při jejich mnohakilometrových přesunech vysvětlit existenci
>> izolovaných ohnisek moru.
>>
>> Karel
>>
>>
>>
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Nevím to. Jisto jistě to bylo na netu, asi tak před rokem, na některých stránkách jako jsou PSNV, včelár a podobně,asi někde tady http://www.vcely.or.cz/links.htm
Mne tehdy nejvíc zaujaly ty stěry a ta doba až 8 let od nákazy až po propuknutí. Údajně včelař nemá za ta léta ani šanci si všimnout ,že to u něj probíhá.
Začal jsem o tom přemýšlet tehdy až po několika dnech po rozhovoru s naším veterinářem. Samozřejmě to beru jako nový směr výzkumu a co s toho vzejde je otázkou času.
Do diskuze jsem to vložil , protože mne vždy nadzvednou ty dogmata o různých úlech na půdách a jak v nich hned začne mor řádit.
Když se neví jak proti nemoci bojovat tak se pálí. Nepřipomíná Vám to středověk a morové epidemie?
Nikdo však nevěnuje pozornost způsobům moderního včelaření, který si podle mne přímo koleduje o vznik a rychlé rozšíření nákazy právě tou unifikací.
Dříve bylo příkladně u nás 15 včelařů se 70 včelstvy a teď je jich 5 s 90 a na stanovišti měli pět různých měr které jim nedovolovali to mezi sebou míchat.
Ta koncentrace je pak také problémem. Já když ve svém okolí uvedu že do včelstva vrazím i 20 mezistěn tak platím za hlupáka co si zbytečně přidává práci, vždyť přece stačí 3.
Stačí se podívat kolem sebe jak jak v různých oborech se poznatky za posledních 20 let změnily nebo i dokonce převrátily naruby.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 23.5.2011 23:40:45
> ----------------------------------------
> Pepane zajímavý to je. Ale měl by jsi to opřít doslova o zdroj, který
> tady nepíšeš. Zajímavé to je proto pro mě, protože třeba taková teorie
> by se měla opřít i o praktické věci jako trubčí anatomii, která je
> odlišná od dělnice a matky, (funkce medového volátka, odlišná funkce
> trávení) šíření trubců a jejich zalétávání, přenos spor např. výkaly
> trubců, atp. Jsi schopen dohledat prosímtě ten zdroj informací a dát
> to sem? Protože tuto písničku jsem už od tebe tusím také slyšel a
> praktický výzkum černé na bílém by byl pro diskuzi určitě posun v
> poznání jak by ta infikace sporama včelího moru měla tedy fungovat.
> Díky._gp_
>
> 2011/5/23 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >
> > Vtip je právě v tom krmení. Kdo krmí ty larvičky? A trubec se také neumí
> napapat. Krmí ho ty samé včely co krmily ty larvičky. A máš to.
> > Uvedli to &nbsp;do světa Angličané. Dělali rovněž stěry se zamořených úlů a údajně
> tam má být těch spor tak málo, že samo o sobě to údajně ani nákazu vyvolat
> nemůže, tomu se &nbsp;říká (podprahové množství). Za hlavní problém v samotném
> včelstvu pak uvádějí staré dílo v plodišti. Tam se to podprahové nožství začne
> kumulovat až to propukne v nákazu. Jestli se to všechno dalšími výzkumy potvrdí,
> tak to bude stejně trvat ještě dalších 50 let než to včelařská veřejnost
> přijme.
> > A k té druhé otázce; Se stoupající vzdáleností klesá procento možné nákazy,
> říká se tomu (vzdálenostní bariéra).
> > Z toho pak vyplývá jediná možná prevence, nešetřit na mezistěnách a
> obměněňovat raděj více než se doporučuje ta 1/3.
> >
> > pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> >> Datum: 23.5.2011 12:08:03
> >> ----------------------------------------
> >> I tak to může být kravina
> >> Poslední výzkumy nás zavádějí úplně k jinému způsobu šíření moru než se
> >> všeobecně a tvrdošíjně traduje.
> >> Osobně si neumím představit, aby vůbec bylo možné z nějakých třebas
> >> zapomenutých úlů boratem rozšířit mor na několik stanovišť. Způsob šíření s
> >> největší pravděpodobností ukazuje na trubce kteří údajně dokáží zalétávat i
> >> do úlů mnohem vzdálenějších jak jsou uznávaná ochranná pásma moru. Tomu
> > jsem ochoten uvěřit dříve
> >> pepan
> >> ----------
> >> Pořád to sem píšeš. Já si nedovedu představit jak trubec nakazí larvičky.
> >> Jaké množství spor by musel přenést, aby to bylo nakažlivé.
> >>
> >> Můžeš uvést zdroj - kdo a kde udělal výzkum, kdy kde bylo publikováno. &nbsp; &nbsp; &nbsp;
> &nbsp;A
> >> případně jak to ti kluci dělají. :-)
> >>
> >>
> >> A jak pak při jejich mnohakilometrových přesunech vysvětlit existenci
> >> izolovaných ohnisek moru.
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> &nbsp; ___
> &nbsp;/ __| _&nbsp; _
> | (_ || || |
> &nbsp;\___|\___/
> &nbsp;____
> |&nbsp; _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |&nbsp; _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Pepan:
Do diskuze jsem to vložil , protože mne vždy nadzvednou ty dogmata o různých úlech na půdách a jak v nich hned začne mor řádit.
Když se neví jak proti nemoci bojovat tak se pálí. Nepřipomíná Vám to středověk a morové epidemie?

----
Vyjímečně souhlas. A přidávám:

Čínský med s morem ze supermarketů,
Neorganizovaní včelaři,
Roje neznámého původu.

Škoda že nikdo neoznačuje:
Negramotnost.
Ignoraci situace a skutečný nezájem o zdravotní stav v okolí a v ZO.

Karel

Jediná účinná metoda, učit mladé včelaře modernímu včelaření, staří se těžko přizpůsobují. Např. : Když pracně vyrobíme rámek, tak musí vydržet co nejdéle atd..? Žádné včelaření není bez problémů, ale je otázkou jak to řešíme.

http://leteckaposta.cz/747856009

B.V.

Pane Jiří, včelař vlastně nemusí dělat skoro nic, jen dohodnout termín
prohlídky, aby jí byl přítomen. (Rozebírání včelstva při prohlídce by měl
totiž dělat sám - prohlížitelé se tím vyhnou případnému nařčení, že
například zamáčknuli matku). Prohlídky většinou dělají proškolení včelaři a
protože jsou dělány i v zájmu i samotného majitele prohlížených včelstev,
nevidím důvod pro vznik "emocí a jiných nepříjemných věcí". A protože jsme
(předpokládám) rozumní lidé, je prostor i pro předchozí domluvu - například
víkendový, nebo dlouhodobě nemocný včelař se může domluvit s někým z
místních včelařských přátel, aby ho při prohlídce zastoupil.
S pozdravem a přáním negativního výsledku prohlídky Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Jiří Pala
Sent: Monday, May 23, 2011 7:29 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: agresivní včelstvo + včelí mor

Gustimiliane, několikrát jsem po Tobě chtěl,abys tady napsal co všechno
musí včelař udělat aby úřední prohlídka včelstev na MVP proběhla v klidu
bez emocí a jiných nepříjemných věcí. To nemá nic společného s hospodou a
jinými kravinami.Platíš tady za superradila a když se Tě někdo zeptá přímo,
tak to hraješ někam jinam, nebo to přejdeš, nebo ho sprdneš.

J.P.

LP:
Pane Jiří, včelař vlastně nemusí dělat skoro nic, jen dohodnout termín
prohlídky, aby jí byl přítomen. (Rozebírání včelstva při prohlídce by měl
totiž dělat sám - prohlížitelé se tím vyhnou případnému nařčení, že
například zamáčknuli matku).
-----

No skoro nic, jen ze všech plástů sklepe včely a pak to všechno vrátí do úlu. A doufá že tam matka zůstane.

Naprostá idylka, ještě si stihne o včelách popovídat. Hlavně u zadováků ve včelíně.

Jo a musí se přitom stihnout modlit, aby na plástě nebyla zrovna jedna chycená buňka. :-)

Karel

Zdar Gusto,

kdyz spocitam podstavec + dno + viko a k tomu 6 nastavku ( 39x24), tak mi vychazi tak 2 m vyska, tak to bude treba radeji stafle. Jestli si nedelas prdel, tak tady u nas na severu, jsem jeste neco takoveho nevidel. Ja si zatim vzdy vystacil s max. 4 nastavky + vysoke dno 13cm + dole nizky nastavek 39x15 na ulozeni sladiny nez ji transportuji vcely nahoru. A to tak vysoke kominy, tady skoro u nikoho neuvidis.

P.

Zdar. Tady také takové komíny neuvidíš. Napsal jsem:

"Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky, jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.

Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy."
---
Takže je doufám z toho patrno, že se mi nějaké komíny o pěti až šesti nástavkách blbě obhospodařují a pokud bych měl někomu radit, tak mi to připadá odborně divné jako taková rada. Takové komíny se někde staví, ale nemám léšo a navíc nerad padám z výšek.

_gp_
.......
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 14. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186)
Zdar Gusto,

kdyz spocitam podstavec + dno + viko a k tomu 6 nastavku ( 39x24), tak mi vychazi tak 2 m vyska, tak to bude treba radeji stafle. Jestli si nedelas prdel, tak tady u nas na severu, jsem jeste neco takoveho nevidel. Ja si zatim vzdy vystacil s max. 4 nastavky + vysoke dno 13cm + dole nizky nastavek 39x15 na ulozeni sladiny nez ji transportuji vcely nahoru. A to tak vysoke kominy, tady skoro u nikoho neuvidis.

P.

GP:
Samozřejmě že je to včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky, jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.
-----------

No proto teď nad hlavu dávám NN medníky - tedy postupně je nechávám včelám stavět. Ale dole asi zůstanu u 24 nebo 30. Podle toho co kde je. Ono zvedat 24cm nad výši ramen je poněkud nepohodlné. I když je člověk mladší jak já. :-)

Nechápu přesně o kolika létavkách mluvíš. Tedy že původnímu zůstane původní počet létavek, nebo že to nové si "pustí" své nové létavky ve stejném počtu.

Když to dělíš, dáváš matečníky, matky, nebo to necháš na včelách?

Díky.

Karel

Nechápu přesně o kolika létavkách mluvíš. Tedy že původnímu zůstane původní počet létavek, nebo že to nové si "pustí" své nové létavky ve stejném počtu.

Když to dělíš, dáváš matečníky, matky, nebo to necháš na včelách?

Díky.

Karel
.........
O těch létavkách je to důležité, a dobré si vyzkoušet několik postupů a ty používat. Sám jsem se to naučil podle včel až tak po třech letech co jsem to dělal a získal ten pravý citlivý přístup. Matky neřeším. Nějaké drama z toho nedělám._gp_

Pokud udělám oddělek na trvalém stanovišti a nechám ho na místě, tak zalétané včely se vrátí, také to tak dělám. Oddělek má sice tak dva dny na česně klid, ale nouze je donutí vyletět pro vodu. Ale problém je matka. Mám vyzkoušeno, že pokud včelstvo příjde o matku, ikdyž má všechny létavky, tak snůšku má slabší než včelstvo, kde nechám matku a nebo ji vyměním mladou. Včelstvo potřebuje matku, bez ní má jiné starosti než snůšku.
Zajímalo by mě kdy př. Pazderko ty matky tedy řešíte? Hledat matku v několika set včelstev to je za trest. Ikdyž nemám stovky včelstev, tak snížit čas na jejich prohlídce mě zajímá. Proto jsem se zde před časem zmínil o rojáčku s mřížkou v boku a sklopným náběhem. Kdysi asi před 10ti léty, jsem měl stejnou cestu vlakem z jednoho semináře s J. Boháčem a o tomto rojáčku se vyjadřoval jako o velmi dobré pomůcce vhodné pro rychlejší obhospodařování včelstva. A pokud vím tak on byl propagátorem několika minutového ošetřování včelstev za sezónu (tuším že šlo o 20minut).



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 15.5.2011 12:15:25
> ----------------------------------------
> Nechápu přesně o kolika létavkách mluvíš. Tedy že původnímu zůstane původní
> počet létavek, nebo že to nové si "pustí" své nové létavky ve stejném
> počtu.
>
> Když to dělíš, dáváš matečníky, matky, nebo to necháš na včelách?
>
> Díky.
>
> Karel
> ........
> O těch létavkách je to důležité, a dobré si vyzkoušet několik postupů a ty
> používat. Sám jsem se to naučil podle včel až tak po třech letech co jsem
> to dělal a získal ten pravý citlivý přístup. Matky neřeším. Nějaké drama z
> toho nedělám._gp_
>
>
>

ales molcik (e-mailem) --- 16. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52219) (52221)
Pokud udělám oddělek na trvalém stanovišti a nechám ho na místě, tak zalétané včely se vrátí, také to tak dělám. Oddělek má sice tak dva dny na česně klid, ale nouze je donutí vyletět pro vodu. Ale problém je matka. Mám vyzkoušeno, že pokud včelstvo příjde o matku, ikdyž má všechny létavky, tak snůšku má slabší než včelstvo, kde nechám matku a nebo ji vyměním mladou. Včelstvo potřebuje matku, bez ní má jiné starosti než snůšku.

...........
To není až tak pravdou. Včelstvo které přijde o matku nosí dále. Nic se neděje. Problém je, když je to včelstvo v pokročilé rojovce. Potom se snižuje počet výletů, protože se chystá na vyrojení. _gp_