78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 15. 2. 2011
Re: Zase trochu ke v?ela?en?...

Samozřejmě že vliv má i vlhkost Také se k tomu přidá namáhání a spousta dalších vlivů.
Víš jak dříve bednáři sbíjely bedny na zboží. Hřebíky máčeli v solném roztoku. Takové bedny pak kolovali hodně dlouho. Další fígl by v provedení té bedny To podélné uložení v letech bylo vždy v té více namáhané straně a tlak pak působil na hřebík z boku a nevytahoval se. Tady je vidět jak se znalosti ztrácí, dřevěné bedny se již téměř na přepravu nepoužívají a tyto fígle se ztrácejí z paměti.
Nástavky zase v rozích sčepované více podléhají kroucení protože to nemá kde povolit Když dřevo vlivem venkovní vlhkosti pracuje. To zase vyvolává potřebu velké plochy skládat z mnoha dílů na drážky nebo lepit. Nakonec pak zvýšení tvanlivosi vyvolá mnohem vetší cenu. Co je pak lepší? Za stejnou cenu mít 2 nástavky s nižší trvanlivostí nebo jeden který vydrží jednou tolik. Toť otázka.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 15.2.2011 10:07:41
> ----------------------------------------
> "Postupné vylézání hřebíků je dáno vlastností dřeva."
>
> No já jsem v natupo zbitých bednách včely přes jednu zimu měl. Vylézání
> hřebíků není žádná "vlastnost dřeva". Je to vliv střídavého vlhnutí a
> vysychání. Spoje natupo netěsní a tak přes ně proniká vlhkost ze včel. Ve
> spoji se sráží a jak se sráží, dřevo nabude a hřebík rozepne. Jak dřevo
> vyschne, stačí delší dobu jeden převládající směr větru, dřevo zase ustoupí
> a zůstane mezera. Přes mezeru o to víc později proudí vlhkost a tak o to
> víc dřevo napuční....Končí to na 2 - 3 milimetrové mezírce... Asi by trochu
> pomohlo, když se spoj natupo sbitý hřebíky něčím utěsní. Ale pořád zůstává
> vliv vlhkosti zvenku z šikmého deště a podobně. Mohlo by taky pomoct ze
> hřebíků sundat antikorozi, jejich naolejování či pozink, naopak je
> přiměřeně naočkovat k reznutí třeba nějakou kyselinkou a sbité nástavky
> nechat před použitím takový rok ve stejnoměrně vlhkém prostředí. Za
> takových podmínek, jak hřebík narezne, se pevně spojí se dřevem a vytvoří
> víceméně nerozebíratelný spoj. Po pár letech už hřebík kleštěmi prakticky
> nejde vytáhnout, ale než hřebík skutečně úplně prorezne, trvá desetiletí.
> Za socíku něco takového vyladit a používat možná byla cesta, vruty byly
> drahé a znatelně méně kvalitnější než dnes.
> Dneska spíš při spojích natupo používat vruty jako hlavní spojovací
> prostředek a hřebíky jako pomocný....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu