Včelařská konference

Dobry den,

premyslim o moznosti kolem vcelnice zasadit vetsi mnozstvi vrb a eventuelne
jinych VCELARSKYCH rychlerostoucich drevin, stanoviste jizni svah nad ricnim
udolim, vcelku vlhko, vrby z naletu rostou. Idealne nejaky klon jako vrba
trojmuzna - aby to kvetlo cely rok a soucasne to melo i vyteznost dreva.
Protierozni ucinky nepotrebuji. Vsude pisi o jap. topolu, ale radeji bych
neco pro vcely. mel bych na to cca 0.3-1 ha .Zajimaji mne vlastni zkusenosti
s vymladkovym lesem - tech je po netu dost, ale ne ve vztahu ke vcelam. Je to
skoro v polabi (6km Labe, ale jsem trochu vys).

Diky.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Pridam odkaz na www.vrbovna.cz,da se tam najit spousta klonu vrb.Dale na knizku Vcelarske dreviny,uzitecnou publikaci.Jap.topolum z vcelarskeho hlediska bych moc neveril,v doletu mam 2 mensi plochy techto topolu a vcely si jich nevsimaji ani jako zdroje propolisu.

Já mám dobré zkušenosti, co se týká včelařského využití i růstu s klonem S021. Včely na něho intenzívně létají a roste dostatečně intenzívně i na běžně suché půdě, nepotřebuje žádné mokřiny. A roste do velikosti stromu.
Pokud se ale mají tyto dřeviny současně využívat jako včelařské i jako energetické, musí se těžit jako palivové dřevo ve větším stáří, takže tak jednou za 5 - 15 - 25 let.
Včelařské vrby mají sice první kočičky už v druhém, třetím roce, ale naplno začínají produkovat pyl tak ve 4 - 6 roce. Japonské topoly mají podle údajů začít kvést po 8 roce věku , naplno mají kvést snad někdy okolo 15 ? roku věku.
Běžné využití energetických dřevin, kdy taky mají největší výtěžnost, je ale jejich sekání ve formě něčeho jako prutů na štěpku každých 3 - 5 let. Tady by se musel pozemek rozdělit na několik dílů, díly osázet postupně co 2 - 4 roky a po těch 5 - 25 letech taky postupně kácet jako stromy na palivové dřevo, aby včelky měly snůšku každý rok.

Co se týká oficiálního vysázení plantáže energetických dřevin, tam musí být povolení odboru ŽP, protože se sází nepůvodní cizorodé dřeviny, které nesmí být v takzvaných ekokoridorech. Zatím, jak mně to připadá, jsou téměř výhradně řešeny porosty s krátkou dobou obmýtí, 3 - 5 až snad 8 let, kdy se právě nepočítá s nějakou významnou produkcí pylu a jeho zanášení do okolního prostředí a využívání jen polních pozemků, ne lesních a podobných svažitých. Zachytil jsem taky, že úředníci kecají do sázených klonů, že v určitých případech musí být až 30 metrů krajů pozemků osázených v případě vrb nějakými původními místními vrbami, aby se v okolí eliminovalo pokřížení původních místních vrb přenosem pylu větrem. Pokud bude porost deklarován i jako zdroj pylu pro včely a s delší dobou obmýtí, nevím, jestli úředníkům nebude právě ta produkce pylu u vrb vadit.

Každopádně mám taky nějaké nepolní pozemeky okolo půl hektaru, který plánuju osadit něčím pro produkci dřeva plus taky snad i něco pro včely. Mám už objednány v malých množstvích řízky tří druhů topolů, na jaře je budu sadit na zahradě, ještě musím zajít na místní ŽP, co tam vůbec povolí nebo nepovolí. Pokud tam cizorodé věci nepovolí, tak tam asi nacpu semenáčky místní vrby jívy a bude to skoro totéž....

Dne Monday 31 of January 2011 07:37:21 R. Poláek napsal(a):

> budu sadit na zahradě, ještě musím zajít na místní ŽP, co tam vůbec povolí
> nebo nepovolí. Pokud tam cizorodé věci nepovolí, tak tam asi nacpu
> semenáčky místní vrby jívy a bude to skoro totéž....


No proto nechci ty topoly a zajimaji mne ty vcelarske vrby, pozemky kam to
chci sadit je byvaly lom, tedy ani les, ani pole. Na ty mistni by se to
vztahovat nemelo.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Milý Jene!
Způsob pěstování výmladkového lesa je pořád stejný,ať pěstujete
kterokoli dřevinu.
Jen s tím využitím budou jistě problémy.Tak například:vrby pro
produkci dřevní hmoty se doporučuje mítit v 5letých cyklech.Silnější
dřevní hmotu není totiž již ekonomické
štěpkovat.Zkrátka,jsou ty štěpky moc drahé.A to nemluvím o ceně těch
mamutích štěpkovačů!
Pro včely jsou zajímavé vrby kvetoucí.Na tom se jistě
shodneme.Problém je v tom,že se dostatečné množství květů pro
slušnou produkci medu (uvažoval jste o V. trojmužné),
objeví tak na 10letém dřevě.
Pohádka o něčem jiném to bude,máte-li v úmyslu pálit celá polena.
Pokud ano,tak jen do toho! Velká krbová kamna s velkým oknem,když v
nich hoří,to je ten nejlepší televizní program.
Jak říkám,jen do toho a držím palce.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan Cervenka" <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Vcelarske a soucasne energeticke klony vrb
Datum: 30.1.2011 - 20:51:39

> Dobry den,
>
> premyslim o moznosti kolem vcelnice zasadit vetsi
> mnozstvi vrb a eventuelne
> jinych VCELARSKYCH rychlerostoucich drevin,
> stanoviste jizni svah nad ricnim
> udolim, vcelku vlhko, vrby z naletu rostou.
> Idealne nejaky klon jako vrba
> trojmuzna - aby to kvetlo cely rok a soucasne to
> melo i vyteznost dreva.
> Protierozni ucinky nepotrebuji. Vsude pisi o jap.
> topolu, ale radeji bych
> neco pro vcely. mel bych na to cca 0.3-1 ha
> .Zajimaji mne vlastni zkusenosti
> s vymladkovym lesem - tech je po netu dost, ale ne
> ve vztahu ke vcelam. Je to
> skoro v polabi (6km Labe, ale jsem trochu vys).
>
> Diky.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>

Pokud jde o to, aby byl z toho i užitek na topení, tak štěpkování bych se vyhnul, samostatný stroj něco stojí a provoz je drahý. Jediný štěpkovač, který by se vaplatil je přívěsný za traktor. Porost je lepší nechat povyrůst a našpalkovat řetězovkou.

"Pokud jde o to, aby byl z toho i užitek na topení, tak štěpkování bych se vyhnul, samostatný stroj něco stojí a provoz je drahý. Jediný štěpkovač, který by se vaplatil je přívěsný za traktor. Porost je lepší nechat povyrůst a našpalkovat řetězovkou."

No, ono se to mýcení co 3 - 5 let a štěpkování těch prutů nedělá z plezíru. V takovém režimu se u většiny vrb a topolů z té plochy vydoluje nejvíc biomasy. Sekat to co 5 a více let, aby to bylo na sklízení řetězovkou a na polínka znamená mít z té plochy znatelně nižší výnosnost. Čekat na mýcení 15 - 30 let, aby z toho byla polena vhodná do krbu znamená nejspíš mít celkově té biomasy až několikrát méně....Navíc měkké vrbové či topolové dřevo do krbu zas tak moc vhodné není.
Pro samovýrobu doma je asi nejlepší kompromis, sklízet co 5 a více let jen pilou a spokojit se s polínky průměru od minima po maximálně takových 10 - 15 cm v průměru. Pokud ta plocha je klasická plocha na biomasu, případně ještě nějak i dotovaná, je tam častější obmýtí dokonce i předepsáno, nesmí to být méně často než tuším 8 let.

Pravděpodobně myšlení lidí obecně se bude postupně měnit směrem k využítí všelijakých ploch pro výrobu dřeva na topení. Či spíš se bude vracet k normálu před dobou levného dostupného uhlí. Lidi se nebudou rozpakovat zasadit klidně i na svou zahradu k baráku nebo dvorek něco takového, pár let využívat zeleň, stín, tlumení hluku a čištění místního ovzduší od prachu a potom vzít pilu do ruky a udělat si z toho stromu pár večerů u krbu na podzim nebo pár letních večerů u ohně.

Na zahradě už jsou naběhlé jehnědy na včelařské vrbě S021, pkud bude týdenní předpověď platit a jehnědy přežijí v příštích dnech mrazy, které tady na severní Moravě při severovýchovním proudění bývají nejméně o 5 st větší než je maximum v předpovědích, po příští sobotě a neděli by už mohly rozkvést.
Klon S021 se vedle včel hodí vzrůstem i na produkci dřeva...