Včelařská konference

No nevím. Původně jsem se domníval, že roztočík vymizel v důsledku plošného
tlumení varoázy, ale asi před dvěma roky jsem na školení v Nasavrkách slyšel
stejnou informaci o velikosti vzdušnic, jako zde byla uvedena...

-----Původní zpráva-----
From: R. Poláek
Sent: Thursday, November 25, 2010 9:34 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: L??it nebo nel??it

"Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která
je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout."

To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše
původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy
hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech
minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech
tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní
dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na
aplikaci Befu a flašky léčiva?

"No nevím. Původně jsem se domníval, že roztočík vymizel v důsledku plošného
tlumení varoázy, ale asi před dvěma roky jsem na školení v Nasavrkách slyšel
stejnou informaci o velikosti vzdušnic, jako zde byla uvedena..."

Velikost vzdušnic je věc snadno zjistitelná, kterou mohli bez problémů zjistit už před takovými 40 - 50 lety.
Co si pamatuji, je to ale složitější, ty vzdušnice byly pro roztočíky přístupné jen v krátké době mladosti včel, potom vstupy zarůstají chloupky a roztočík se dovnitř nedostane. Kromě toho jsem z popisu napadení roztočíkem tehdy vůbec nenabyl dojmu, že roztočík pasuje do těch vzdušnic nějak natěsno, spíš naopak, že teprve několik roztočů současně dokáže tu vzdušnici ucpat. To by potom kraňka musela mít ty vzdušnice poloviční proti černé včele nebo tak nějak a to už je jako rozdíl spíš nový hmyzí druh než dvě různé variety včely medonosné. Kromě toho, jestli má kraňka výrazně menší vzdušnice, musí mít automaticky proti černé včele i výrazně menší letový výkon, menšími vzdušnicemi se ke svalům dostane výrazně méně kyslíku. A to tak není, letový výkon kraňky je zhruba stejný jako černé včely.
Spíš naopak, jestli je kraňka horská včela, tak proti černé včele z nížinných lesů by měla mít ty vzdušnice větší, ve větší nadmořské výšce je řidší vzduch, navíc v horách jsou víc všelijaké suti a neúrodných ploch, kde nic neroste a které musí horská včela přeletět, aby se dostala na nějaké kvetoucí plochy.

Vysvětlovat to, že se přestal vyskytovat roztoč Acarapis Woody vzdušnicemi kraňky je dávno vyvrácený nesmysl.

Ve spolkové zemi Sasko, kde je pěstována stejná kraňka, jako na opačném svahu Krušných hor se roztočík u včel běžně vyskytuje.