Včelařská konference

Radku K. přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky. Nikde Gabon neoznačuji za mýtický lék. Takže mne nemá co bolet. Ale psal jsem o tom, že na Gabonu nezáleží uhyn včelstev na varroázu. Žádný používaný lék nemá 100% účinek. Já první léčení dělám Formidolem po vytočení řepky a to dvakrát v odstupu sedmi dnů, je to v době kdy je ve včelstvu nejvíce plodu a roztoč má neomezené možnosti množit se, druhé přichází po posledním vytočení tj. polovina srpna Gabonem a to dva pásky do dvou uliček ve středu plodového hnízda. Ošetření Varidolem řeším podle venkovní teploty, první po desátém říjnu většinou stačí fumigací, ale na další dvě už bývá chladno, takže v odstupu dvou týdnů to řeším aerosolem. Takže nic vyjmečného. Stejně jako Já to dělá celá ZO kde jsem členem s výsledkem nejlepší ZO co do průměru spadu na okrese Přerov a to dlouhodobě. Takže já jsem přesvědčen, že kombinací léčiv a dodržení metodiky je možné roztoče omezit tak aby neškodil. A praxe mi to dokazuje. Ale nebráním se novým věcem chemie v úlu mi moc nevoní. Včelaři kterým včelstva uhynula v roce 2007 a hovořil jsem s nimi, tak ty bych rozdělil do dvou skupin, ta první sváděla situaci na neůčinost jednoho léku a to Gabonu a u té druhé skupiny za to mohl veterinář, který jim Gabon nepředepsal. Je to trošku v rozporu. Selekce včel na varroatoleranci nějakou metodou přirozeného výběru " co přežije vyhrává" už v pokusech různých ústavů po světě již proběhla a vždy s nulovým výsledkem. Ve své původní domovině se včely zbavují roztoče tak, že opustí dílo, plod a roztoče zavíčkovaného u plodu. V našich podmínkách si myslím , že jde o dlouhý proces spojený se selekcí a umělou inseminací. Ale na co konkrétního se při selekci zaměřit je otázkou. Nízký spad může mít několik příčin od odolnosti roztoče vůči léčivům, přes nízkou plodnost včelstva a tedy příležitost roztoče se množit až po to že ve včelstvu je roztočů málo, protože léčiva účinkují. Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval. S pozdravem Aleš

Aleš Molčík napsal:

>Radku K. přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky. Nikde Gabon neoznačuji za mýtický lék.
>Takže mne nemá co bolet.
........................

Rád bych aby to nevyznělo jinak, než to myslím - gabony byly a jsou nabízeny k hubení roztočů v době po vytočení medu, mají nějakou deklarovanou účinnost (není to 100%).
Někteří včelaři, kteří se na to spolehli v roce 2007 přišli o včely.
Prostě s vámi souhlasím v tom, že gabon není 100% přípravek, ale na druhou stranu tvrdím, že jsou místa kde selhal v tom co od něho včelaři očekávají a nedá se to svést na to, že včelaři neléčili podle metodiky.
RK
...............


Aleš Molčík napsal:
>Ale psal jsem o tom, že na Gabonu nezáleží uhyn včelstev na varroázu. Žádný používaný lék nemá 100% účinek.
.......

To že žádný přípravek není 100% v tom se shodujeme.
Ale pokud mi někdo nařizuje něco dávat do včel, abych o ně nepřišel, já dám navíc před tím i doporučenou kyselinu, přijdu po vyjmutí gabonů o téměř všechny včely, a potom mi někdo vysvětluje, že za to nemůže neúčinnost onoho předepsaného přípravku, tak s ním minimálně budu nesouhlasit. :)))
Teď už se tomu jen směju.

Ale v tomto se neshodneme. Na gabon se místně nedá spolehnout. Berte to jako dobře míněnou radu k opatrnosti a monitorujte.
:)

RK

""Selekce včel na varroatoleranci nějakou metodou přirozeného výběru " co přežije vyhrává" už v pokusech různých ústavů po světě již proběhla a vždy s nulovým výsledkem."""
Není to tak. Chybí jen vůle včelařů přejít na nové způsoby ošetřování. Oželet nějaké to kilo výnosu, oblékat si mundůr a naučit se protirojová opatření. To možná jen pro začátek. časem by se včelaření vrátilo do původních kolejí. Přijďte si poslechnout Dr. Kefusse do KMCT na Konferenci 10 let PSNV příští sobotu.

""" Ve své původní domovině se včely zbavují roztoče tak, že opustí dílo, plod a roztoče zavíčkovaného u plodu."""
V domovině se roztoč reprodukuje pouze na trubčím plodu. To je ten zásadní vliv. Např. viz Dr. Martin o afrikanizovaných včelách v Mexiku - v tomto smyslu zásadní poznatky souvislostí A.cerana-AHB-EHB.

""V našich podmínkách si myslím , že jde o dlouhý proces spojený se selekcí a umělou inseminací.""
Ano, bude to dlouhý proces selekce včelařů, šlechtitelů a myšlení lidí. Jinak včely to umí bez nás. Podívejte se na můj spad na VMS, jaký byl na jaře a jaký ve vrcholu sezóny, to je polovina září, to bez jakéhokoliv chemického zásahu. VMS je cestou k poznání, jak na to. Ale z VMS také poznávám, jak chybí vůle. Vkládám naději do mladých začínajících včelařů, kterým nevlezlo pod kůži pohodlí chemického ošetřování.

"" Ale na co konkrétního se při selekci zaměřit je otázkou. Nízký spad může mít několik příčin od odolnosti roztoče vůči léčivům, přes nízkou plodnost včelstva a tedy příležitost roztoče se množit až po to že ve včelstvu je roztočů málo, protože léčiva účinkují.""
Správná úvaha. Cestou je méně "léčit" a více se učit. Ale včelař to může dělat jen tehdy, když má včelstva spolehlivě pod kontrolou (výhoda VMS), nikdy to nesmí nechat dojít do kolapsu a loupeže (což se spolehlivě stává i klasickým léčitelům).

""Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval. S pozdravem Aleš"""
Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.

Zapomněl jsem se podepsat :-)
Pavel Holub

""Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval. S pozdravem Aleš"""
Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.

Ale to ešte nie je dôkaz, že to robili včely a zároveň s cieľom sa zbaviť roztočov. Poškodené Vd mohli prísť k tomtuto "úrazu" aj inou cestou. Dokážte to záberom keď včela drží Vd v hryzadlách. Silu by aj mala, len to nedokáže využiť?!.

Nejak tak ako sa to podarilo mne a kolegovi, keď som pri pokuse dokumentoval odnášanie mŕtvych klieštikov z podložky mravcami, len mi chýbal fotografický dôkaz.

Tento získal môj priateľ L.Šebošik, admino vcely.sk, ktorému sa to podarili natočiť na mobil.

"Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pane inženýre, ta nabídka je sice určena jinému kolegovi, ale já bych (s dovolením), měl také zájem o foto poškozených roztočů, mohu-li poprosit. Registruji je také a pomohlo by mi srovnání. Zkusím je také vyfotit, jestli je v archivu (v krabičce od sirek:-) ) najdu a revanšoval bych se. Nebo je mohu poskytnout k podstatnějšímu zkoumání.(gegorius/=/centrum.cz) Co je zajímavé: ty poškozené jsem nacházel převážně ve včelstvu, které je z řady důvodů jinak dosti problematické. Proto jsem je také zachoval ... Mimochodem: Váš spad na VMS sleduji už delší dobu a jeví se mi býti velmi zajímavým. No: vloni jsem na tom byl podobně, ale to byla zcela jiná situace ...
Díky.
Jiří

Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety. A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo. Odolnost roztočů vůči léčivům a jejich přemnožení nad hranici životaschopnosti včelstva, už je jen následek a z toho co tu Radek psal mi vyšlo,že neléčí jinak než já, tak mě zajímají zkušenosti čeho se vyvarovat. Dále, jestli mohu, bych se ještě obrátil na Pavla Holuba o rozšíření jeho příspěvku, stačí bodově, ve kterém píše o nových způsobech ošetřování, selekci včelařů, myšlení a o tom, že roztoče včely zvládnou samy a bez chemie. I jiné možnosti mě zajímají. Dnes jsem byl zkontrolovat spad, 12 dní od ometení podložek po první fumigaci a druhá ještě neproběhla, s nálezem do dvou kusů roztočů na včelstvo a zajímavé je to, že nález byl u stejných včelstev jako den po fumigaci. Ostatní včelstva po fumigaci i dnes na nule. Oběma osloveným předem děkuji. S pozdravem Aleš

Aleš Molčík napsal:

>Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety.
>A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo.
..................

Omlouvám se, ale dnes asi tu úvahu moc nerozvedu.
Právě jsem přijel z chalupy z onoho stanoviště, kde jsem měl v roce 2007 úhyn a vůbec se mi to nelíbí.
Jak už jsem někde říkal, připomíná mi to tam ten rok 2007, ale to jsem tam v tuto dobu už měl jen dvě torza z devíti včelstev a náhradní matku.
Dával jsem dnes podložky. Je to na chalupě cca 80 km daleko (Vranová okres Blansko)
Příští týden spočítám spad, a pokud bude co, budu asi fumigovat.

V tom roce 2007 jsem měl docela dobrý pocit z toho jak léčím. Podzim před tím předepsaná fumigace, na jaře výsledky cca v normě (na rozdíl od Hustopečí, kde jsem měl tehdy tuším 6ks na včelstvo), v červnu formidol, v srpnu gabon, v půlce září gabon ven (po 30dnech aby nevznikla rezistence). Při vyjímání gabonu v půlce září žila ještě všechna včelstva z devíti, ale dvě v budečácích se mi nezdála - byla zesláblá. Gabon již u nich nevisel uprostřed plodu.
U ostatních včelstev byl gabon ještě v plodovém tělese a nic se mi nezdálo podezřelého. Jen jsem se divil, že v půlce září měly včely ještě tolik plodu.
Celkově jsem měl z léčení toho roku dobrý pocit jak jsem psal, snažil jsem se podle metodiky.
Při další návštěvě stanoviště v první půlce října bylo 6 úlů z devíti bez včel (oba nástavkové které jsem tam tehdy měl a 4 budečáky), zásoby ještě něbyly vyloupeny, tři včelstvíčka která stále ještě plodovala, jsem rozdělal, rozdrásal plod, dvakrát po dvou dnech zafumigoval.
Tehdy jsem ještě nepočítal spad, ale po fumigaci bylo roztočů na podložce jako máku, byli i v plodu. Jedno z těch včelstvíček nepřežilo fumigaci, dvě dožila jara na 3 uličkách a bez problému se rozvíjela. Donesla v dalším roce ještě i med.

Proč došlo ke kolapsu, nevím.
Jsou to dohady - v každém případě to byl velký tlak roztočů. Možná to bylo ono domino, o kterém se tu zmiňoval přítel Holub, určitě nezabraly gabony jak by měly, zřejmě i včelstva, která jsem choval (a z velké většiny stále chovám) nemají nejvhodnější vlatnosti v odolnosti proti roztoči.

Takže uričtě za to můžou v první řadě roztoči, v druhé řadě na roztoče citlivá včelstva, také já, že jsem slepě věřil metodice a namlouval si, že mám včelstva ošéfovaná, za třetí myslím i ta metodika, které většina včelařů dosud věří, (ale já už ne, :) ), a také každé léčivo, na které se spolehneme a které je neúčinné, v tomto případě gabon.

Možná, že letos mě čeká něco podobného, uvidíme, ale už to nevidím jako tragídii. Pokud moje včelstva nevydrží i při léčení (letos KM) určitý tlak roztoče, asi nemají nárok na život, přírodní výběr by je už dávno vyřadil. Takže potom se budu rozhodovat, jak budu spojovat, popřípadě množit, nebo od koho nakupovat matky.

No nakonec z toho jakási úvaha byla, tak snad vám to k něčemu bude.

s pozdravem

Radek Krušina

PS - ve Vranové pokud vím jsme tehdy na tom byli podobně 3 z 5 včelařů. včelstva od sebe cca v okruhu 500m.
v Hustopečích jsem zatím nikdy s roztoči podobné problémy neměl, ale kolegové každý rok něco hlásí. Nebudu konkrétní, protože se to netýké mě. Doufám, že je to pochopitelné.
:)

Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety. A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo. Odolnost roztočů vůči léčivům a jejich přemnožení nad hranici životaschopnosti včelstva, už je jen následek a z toho co tu Radek psal mi vyšlo,že neléčí jinak než já, tak mě zajímají zkušenosti čeho se vyvarovat. Dále, jestli mohu, bych se ještě obrátil na Pavla Holuba o rozšíření jeho příspěvku, stačí bodově, ve kterém píše o nových způsobech ošetřování, selekci včelařů, myšlení a o tom, že roztoče včely zvládnou samy a bez chemie. I jiné možnosti mě zajímají. Dnes jsem byl zkontrolovat spad, 12 dní od ometení podložek po první fumigaci a druhá ještě neproběhla, s nálezem do dvou kusů roztočů na včelstvo a zajímavé je to, že nález byl u stejných včelstev jako den po fumigaci. Ostatní včelstva po fumigaci i dnes na nule. Oběma osloveným předem děkuji. S pozdravem Aleš

AM: Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval.

Moderní včelař - www.modernivcelar.eu - 1/2009, str. 26, Lze selektovat na grooming? - toto počtení mě zaujalo, chytré myšlenky. Ale trochu jsem se vylekal, že varroatoleranci lze hledat jen takto - pro hobby včelaře - složitě.

Naštěstí varroatolerance je soubor mnoha vlastností
a) aktivních (např. grooming, likvidace napadeného plodu...)
b) pasivních (např. průběh a množství plodování, plodové pauzy, dlouhověkost...)

a hobby včelaře zajímá výsledek. Proto mě letos na jaře zaujal Zápisník moderního včelaře - http://www.n-vcelari.cz, který umožní každému včelaři jen ze spadu napovědět o větší či menší varroatoleranci konkrétního včelstva. Nemusím se tak "hrabat" ve včelstvech a koukat plást po plástu, zda ze sebe včely roztoče strhávají...

Mimochdem: Kdo zadává spad do VMS - www.varroamonitoring.cz, může si díky poměrně nové funkci - grafy - nechat data zobrazit v grafu (stejném jako je v Zápisníku).