Včelařská konference

"Prosim o radu, jak utratit brefem, nebo sirnymi knoty bodave vcelstvo v ule OPTIMAL, se tremi nastavky plodiste a tremi nastavky mednik. Predem dekuji."

Opravdu je musíte utratit? U několika včelařů jsem totiž viděl typický vývoj takového divokého včelstva, preferovali při práci se včelami spíše rychlost než šetrnost. Následkem toho se včely ani v delších, týdenních a větších intervalech nedokázaly uklidnit a zůstávaly stále vybuzené, takže při dalším zásahu byly ještě divočejší. A včelař o to více pracoval rychleji a nešetrněji, takže včely byly o to víc divoké. Nakonec vůbec nezáleželo, jestli včely byly na začátku klidné, šlechtěné na mírnost nebo nějaké živější a divočejší, za pár měsíců takového vývoje se z nich staly vždy zuřivé "luciperky" , stačilo, když se kdokoliv 10 metrů od úlu na minutu zastavil a okamžitě byl napaden až desítkami zuřivých včel...... Stačí ale po takové dva měsíce do včel nezasahovat a pokud ano, tak velice šetrně a včely se zase vrátí k původní mírnosti......

Bef se nalije v množství nejakých desetin litru, nevím to přesně, do utěsněného úlu, tak, aby tam zůstal a neprotekl ven.
Knoty se dají do sířicí lampy, v nouzi třeba 20 cm keramické či betonové trubky malého průměru, jaké se kdysi používaly na melioraci nebo duté cihly či podobného materiálu nebo do plechové lampy atd. Dává se buď do podmetu , kde je volný prostor nebo se volný prostor vytvoří nahoře postavením dalšího nejlépe nízkého nástavku. Musí se počítat s určitým prouděním horkého vzduchu nahoru z sířicí lampy, nataví vosk a propolis , igelit, silonová síťovina a podobné materiály citlivé na teplo se musí odstínit kusem sololitu a podobně.
Úl se utěsní nejlépe navlečením igelitového rukávu , igelity se běžně prodávají jako uzavřený rukáv, je třeba sehnat ten velký.
Ale nemám s tím větší zkušenosti, jednou jsem Befem likvidoval cizí roj a jinak jen sířením likvidoval zavíječe v plástech.

Já bych u takového včelstva prostě jen vyměnil matku. U hodně divokého včelstva se to dělá tak, že se plod od dobré matky, musí tam být hlavně vajíčka, tak na cca dvou plástech na cca dva dny do toho včelstva jen přidá. Teprve potom , pokud divoké včelstvo cizí plod nezničilo, se ze včelstva vybere matka a všechen jeho plod, zůstane jen ten přidaný a na něm jim nezbude nic jiného než narazit matečníky a odchovat novou matku. Pokud za ty dva dny včely ten cizí plod zlikvidovaly, nechá se jim k naražení matečníků 2 - 4 plásty původního plodu. Až ten původní plod zestárne tak, že na něm včely další matečníky narazit nemohou, se zlikvidují všechny naražené matečníky. Včelstvo nemá ani matečníky nemá ani plod, ze kterého by další matečníky mohlo narazit vychovat si matku a zachránit se a tak obvykle propadne silnému pocitu osiřelosti a beznaděje. Za takové situace by běžné včely mohly přijmout i matku a to i naostro jejím obyčejným puštěním do česna, mně ale stačí, když přijmou plod a matku si z něho odchovají.
Někdy se stává, že divoké včelstvo nepřijme vůbec žádný plod, každý přidaný zlikviduje, je to pak jejich volba....

Někdy se stává, že divoké včelstvo nepřijme vůbec žádný plod, každý přidaný zlikviduje, je to pak jejich volba....

-----------------
Tak toto je pre mňa úžasná novinka, aby včelstvo zlikvidovalo pridaný cudzí plod.

"Tak toto je pre mňa úžasná novinka, aby včelstvo zlikvidovalo pridaný cudzí plod."

U hodně divokých nebo rozdivočených včelstvech se to stává.

Tak toto je pre mňa úžasná novinka, aby včelstvo zlikvidovalo pridaný cudzí plod."

U hodně divokých nebo rozdivočených včelstvech se to stává.

Pán Polášek, hádam to nemyslíte vážne! Aké sú to "hodně divoké až rozdivočené včelstvá". Je to nezmysel, všetky náhodné včelstvá v dutinách stromov, sú odletené roje z včelstiev doma chované, je to stále Európska včela, či žije v prírode alebo chovaná v úľoch.

Ale ani v prípadoch ak pochádzajú z rojov odletených z tzv. divých (v mojom ponímaní je "divé" včelstvo žijúce včelstvo v prírode, "divoké" je vtedy, keď to divé včelstvo je viac útočné ako je zvykom. Nikdy však nie sú včelstvá, ktoré by neprijali pridaný plod z "domáceho" včelstva.

Že takové včelstvo zlikviduje přidanou matku i osiřelé to se mi stalo. Proto se také přidává celý oddělek Aby pak měly z čeho vychovat geneticky odlišnou matku.
O likvidaci plodu jsem nikdy neslyšel.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: utraceni bodaveho vcelstva
> Datum: 18.6.2010 15:42:32
> ----------------------------------------
> Tak toto je pre mňa úžasná novinka, aby včelstvo zlikvidovalo pridaný cudzí
> plod."
>
> U hodně divokých nebo rozdivočených včelstvech se to stává.
>
> Pán Polášek, hádam to nemyslíte vážne! Aké sú to "hodně divoké až
> rozdivočené včelstvá". Je to nezmysel, všetky náhodné včelstvá v dutinách
> stromov, sú odletené roje z včelstiev doma chované, je to stále Európska
> včela, či žije v prírode alebo chovaná v úľoch.
>
> Ale ani v prípadoch ak pochádzajú z rojov odletených z tzv. divých (v mojom
> ponímaní je "divé" včelstvo žijúce včelstvo v prírode, "divoké" je vtedy,
> keď to divé včelstvo je viac útočné ako je zvykom. Nikdy však nie sú
> včelstvá, ktoré by neprijali pridaný plod z "domáceho" včelstva.
>
>
>

Jedny ďábly jsem v minulosti umravňoval. Psal jsem to do konference, tehdy
ještě Oldy Vančaty. Med nosily, ale odkolpení jednoho stropního prkénka
znamenalo padesát útočníků do vteřiny.
Měl jsem malý oddělek na 2 rámky 39x24 s trochu rozkladenou mladou matkou.
Vyčkal jsem vhodné počasí, mírný teplý déšť, oblékl "skafandr", přiznávám
tepláky pod kombilézu, gumáky. Zde je můj postup.
1. Plachty a solitové desky asi 50 metrů stranou stanoviště.
2. Vynosit tam nástavky, dle možnosti vyndat alespoň část rámků.
3. Na původní místo prázdný úl, ZAVŘÍT ÚPLNĚ ČESNO
4. Do něj krycí rámek, pak oddělek.
5. Odvčelit rámky z plodiště a ty s plodem zavěsit za oddělek
6. Nalést a odchytit matku.
7. Odvčelit zbylé rámky, dát do dalších nástavků nad mřížku.
8. Otevřít česno NA PRŮCHOD JEDNÉ VČELY
9. Zbytek včel z plachet a sololitů přilést aby mohly naběhnout do úlu.
Včelstvo se během několika hodin z větší části stáhlo do úlu. Druhý den jsem
otevřel česno a zvědavost mě donutila ke krátké prohlídce. Chování bylo, dá
se říci v normě, žádný útok se nekonal. To mě velmi překvapilo. Matku
nevyměnily. Přimlouvám se za jiné řešení než sírou. Vašek.

Vasilisa (95.103.39.141) --- 18. 6. 2010
Re: utraceni bodaveho vcelstva (45282) (45288)
Někdy se stává, že divoké včelstvo nepřijme vůbec žádný plod, každý přidaný zlikviduje, je to pak jejich volba....

-----------------
Tak toto je pre mňa úžasná novinka, aby včelstvo zlikvidovalo pridaný cudzí plod.

Jan Burgel: neexistuje divoké včelstvo.
Včelstvo může zlikvidovat vajíčka a jestli neobsedne přidaný plod tak jej opusti, neošetřuje atd.

nechte už toho utrácení včelstva , někdo neznalý napíše utratit a tady se to omílá a omílá
J.B.

Je otázka, zda je utracení bodavého včelstva nutné? Je například známo, že v období kvetení Vlčích máků jsou některá včelstva agresívnější. Dříve to včelaři dělávali tak, že takové včelstvo si označili a nějaký čas se mu obloukem vyhýbali. Po uklidnění cca tři týdny, bylo včelstvo jako beránek. Prodávám ale jak jsem nakoupil. U svých včelstev tento jev neznám a tak mi chybí praxe. Rovněž také značně krkolomné dělení po jednotlivých nástavcích. To musí být lahůdka. Taková rozborka ostrého muničáku po jednotlivých magacínech ostrého střeliva. Rozhodně však, než zakoušet útoky messersmidtek létajících zadečky napřed, bych vyzkoušel raději tu ignoranci. Možná, že se zastydí a přijdou s prosíkem. Nepomůže-li to, může se použít klasický přeleták.
JK

No, já jsem za těch těch 30 - 35 let zažil dva včelaře, co měli problémy s divokostí včel. Jeden skončil se včelařením, svoje včely prodal jinému včelaři a ten potom prohlásil, že ty koupené včely jsou normální, úplně stejné. Stejně divoké jako ty jeho ostatní.
Viděl jsem taky takového včelaře při práci.
Můj dojem je takový, zhusta včelař, který si stěžuje na nějaké divoké včelstvo, bere při prohlídce toto včelstvo jako nepřítele, ať vědomě nebo povědomě a při manipulaci s plásty a se včelami se chová tak, jako by se tomu včelstvu chtěl za ty žihadla pomstít. Doráží rámky tvrdě k sobě, v případě nástavkového úlu nahazuje nástavky tvrdě na sebe, bouchá bednami, víky, dvířky, smetává včely z plástu nešetrně, neodstraňuje vylezlé včely vespod nástavku, když nástavky skládá na sebe...... Takže bouchá, klepe, spoustu včel při smetávání a jiné manipulaci poraní nebo rovnou zabije...... Včelstvo na to zareaguje ještě větším rozdivočením..... A v konečné fázi trvalým napadáním všeho, co se v okruhu takových 10 metrů od úlu pohne a co jen trochu připomíná včelaře.....
Takže většina toho, co dělá skutečně divoké včelstvo, je podle mně práce včelaře.
Co se týká včelstev, rozdíly nejsou v divokosti, ale v snadnosti a rychlosti toho, jak se včelstvo rozdivočí.
To se mně taky u některých včelstev podařilo, když svého času v kočovném včelíně mně při rozebraném úlu zastihl západ slunce nebo bouřka, rozebraný úl zadovák totiž znamená ještě další minimálně půlhodinku práce se včelami, než je možné úl zavřít. Nakonec jsem měl z 20 včelstev vytypováno vždy tak 2 - 4 včelstva, která jsem zásadně rozdělával vždy jen v nejvhodnější dobu, přes poledne a kdy zaručeně v další hodině nehrozila bouřka...