78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Vojtěch (89.203.176.19) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují.

V létě určitě, v zimě na to odpoví jinak.

Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka je využití složky reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (212.77.163.104) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka je využití složky reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
B.V.
--------------
Prosím o informaci kolik zim a kolik včelstev jste ve skleněných nástavcch zimoval.
Jak máte nastavené větrání?

Děkuji za informace.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (93.99.204.43) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Pavel Holub:
U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka

___________________________________________________________

Co je myšleno tou "sálavou složkou"? Proč by včelám v zimě měla vadit skleněná stěna, když jsou sevřeny v chumáči a jsou velmi dobře jak tepelně tak vlhkostně izolovány od okolí?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Teplo je sdíleno konvekcí a sáláním neboli radiací. Poměr se různí v závislosti na mnoha faktorech ( teorie a praktická měření na velkou knihu).
Na sledovaném povrchu (v našem případě včely) je výsledná teplota tzv. "součtová", ta nelze měřit běžným teploměrem, ten měří jen teplotu media v nejbližším okolí.
Pokud je teplota včely vyšší, než teplota okolí, dochází k přestupu tepla do okolí konvekcí (ochlazováním povrchu včely vzduchem) a radiací. A právě tato složka se v "neprůsvitném" úlu přemění na povrchu v teplo a částečně se i odrazí zpět. Míra radiace je závislá na rozdílu teplot tohoto povrchu a povrchu včely. Ve skleněném úlu radiační složka projde sklem a radiace je částečně závislá (jen část energie projde sklem) na rozdílu teploty mimo úl a povrchu včely (se 4. mocninou). Takže "uniká více tepla" z chomáče. Je možné omezit energetickou propustnost radiací speciálními druhy skel až na 18% (běžně 60%).
Jak jsem již dříve uvedl - včely disponují takovým potenciálem, že jsou schopny se s tím vyrovnat.
V souvislosti s tím, že tu včelaři diskutují o kvalitativních znacích úlů a hledají optimální materiál, průhledné sklo to v tomto smyslu asi nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Proboha, přestaňte blbnout s tou sálavou složkou tepla od včel. Zjišťoval jste někdo, kolik sálavého tepla tmavé těleso jako zimní chumáč včel a při teplotě, jaký povrch včel v zimě má, je vůbec fyzikálně možné sálavým způsobem vyzářit? Je to nula celá, nula nula nic!!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Je to stejné, jako u člověka, prostudujte si pobytové, vnitřní mikroklima. K transportu tepla dochází i pod bodem mrazu. To je jen laická představa, že když je "mráz" že k radiaci nedochází. Pohybujeme se tu v teplotách 270 až 300°K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (93.99.204.43) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

R. Polášek:
Zjišťoval jste někdo, kolik sálavého tepla tmavé těleso jako zimní chumáč včel a při teplotě, jaký povrch včel v zimě má, je vůbec fyzikálně možné sálavým způsobem vyzářit?

___________________________________________________________


To by mě také velmi zajímalo. Ví to tady někdo? Jakou část ztrát to tvoří v porovnání s konvencí?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Může to být odhadem mezi 20 až 60%.
Udělejte si doma pokus. Pokud máte doma deskový radiátor, nastavte teplotu jeho povrchu na 50°C. Vysvlečte se do půl těla a sedněte si cca 20 cm před toto těleso. Vaše teplota povrchu těla bude cca okolo 25°C. Rozdíl teplot je tedy 25°C. Potom si přesedněte před zeď, která má teplotu běžně 17°C.
V prvním případě dochází k transportu tepla z radiátoru na vaše tělo při rozdílu teplot 25°C. Ve druhém případě ve stejné místnosti o stejné teplotě vzduchu se stáváte vůči zdi vy radiátorem při rozdílu 8°C a pocítíte ten rozdíl a vlastní kůži. A vo tom to je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Množství tepla vyzářeného radiací závisí výhradně na teplotě tělesa, které vyzařuje. V úlu to je povrch včel a ten má v zimě teplotu okolo 7 st C. Na rozdíl od konvekce, kde závisí na rozdílu teplot a prostředí. 99,9 % tepla v úlu ze včelího chumáče uniká konvekcí....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Kde jste k tomu číslu přišel?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Nějak před 5 - 10 lety, kdy vznikl rozruch kolem úlů zevnitř vylepených hliníkovou fólií, která měla údajně odrážet teplo uniklé radiací ze včel zpátky, jsem si to našel na stránkách na internetu. Prostě pokud by se v úlu vyskytovaly teploty 50 st C, byl by přenost tepla radiací významný, ale při těch teplotách,jaké tam jsou skutečně, není. Z fyzikálního principu nějaký přenoc radiací je, ale proti přenosu tepla prouděním je absolutně zanedbatelný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Omlouvám se, možná jsem již otravný, ale mám ještě jeden názorný příklad.
Je večer, bezvětří, teplota vzduchu a povrchu země +3°C. Ráno zase bezvětří jasná obloha teplota -5°C, povrch země 0°C. Kam se asi to teplo ztratilo? Žádnou konvekcí s vesmírem to nejde, do země se to teplo také neztratilo. 100% ho uniklo radiací do meziplanetárního prostoru. Ať chcete nebo ne, žijeme v absolutních číslech v dost vysokých teplotách na to, aby radiace infrazáření spolehlivě fungovala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
PavelN (193.179.220.250) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Teoreticky lze předkládat hodně argumentů, ale důležitější je praxe.
Kladu si totiž otázku, zda zimující včely v našich podmínkách stojí o nějakou regulaci tepla ve svém příbytku. V roce 2008, po 2 velmi mírných zimách byly hlášeny velké ztráty. Proč chceme včely držet v teplých úlech, když mají problém přežít teplou zimu?
Podle dlouholetých zkušeností přítele Dvorského a Vojtěcha není důvod tvrdit, že skleněná stěna úlu je pro včely nějaký problém (s výjimkou přímého oslunění v létě), pokud ovšem nemáte opačnou zkušenost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
KaJi (212.77.163.102) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Proč chceme včely držet v teplých úlech, když mají problém přežít teplou zimu?

V zimě je jim uteplení na nic. Už o dva plástzy dál, nebo 10cm od chomáče v uličce je mínusová teplota.

ALe jakmile začnou na jaře plodovat, je vše jinak.
A že se raději drží u stěny než uprostřed je v souladu s mými zkušenostmi.
Stěna odráží nebo zadrží teplo.

Že nemají včely jasno co udělá skleněná stěna a považují i sklo za stěnu s obvklými vlastnostmi je asi dáno tím, že se s ní ve svém vývoji zatím málokdy setkali.
Jak je zřejmé z této konference, skleněný úl byl objeven nedávno.


:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
PavelN (193.179.220.250) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

"Že nemají včely jasno co udělá skleněná stěna a považují i sklo za stěnu s obvklými vlastnostmi je asi dáno tím, že se s ní ve svém vývoji zatím málokdy setkali.
Jak je zřejmé z této konference, skleněný úl byl objeven nedávno. "
-----------------------------------
Co je obvyklá stěna? Prkno, styrodur, hodně nebo málo vykotlaný kmen, kámen, zdivo,... ?
Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí? Proč by potom přítel Dvorský používal skleněné úly 30 let?
Máte nějaké skleněné nástavky?
Já se pokusím nějaké sehnat nebo vyrobit. Prostě chci vidět na vlastní oči, jak včelstvo v takovém úlu žije. Už jen pro tu protichůdnost názorů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
KaJi (88.103.157.154) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí?
---------------
Nikdo snad neříkal, že jim to škodí. Na rozdíl od třeba dřevěné stěny - třeba kmene - jim sklem odchází větší množství tepla z úlu. Prostě sálavou složku sklo nezachytí.

Normálnímu včelstvu to nemůže uškodit.
Silné včelstvo přežije i v plechové krabici.
To tady snad nikdo nevyvrací.

Je to prostě jako dům celý ze skla. Taky se moc nestaví.
A asi v něm není moc tepelná pohoda.


Těm co to není jasné, doporučuji navštívit bazén v Trutnově a v Jičíně. Jeden je obesklen a druhý většinou obezděn. Na teploměru je tam stejná teplota vzduchu i vody.

A hádejte kde vám bude větší zima?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
PaveN (88.101.19.249) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

"Nikdo snad neříkal, že jim to škodí"
--------------------------------
přítel Holub to poslední větou citovaného příspěvku naznačuje:
-----------
"Pavel Holub (88.103.248.6) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu (29112) (29143) (42778) (42780) (42786) (42787) (42802) (42805) (42812) (42852) (42853)
„U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují.
V létě určitě, v zimě na to odpoví jinak."
-------------
Snažím se nějak dopídit, co je to "odpoví jinak" a z jeho vyjádření chápu, že skleněný úl působí nějak negativně. Možná jsem jeho výrok jen špatně pochopil.
Shodneme se na tom, že skleněný úl je chladnější než dřevěný. To ale může působit pozitivně, omezením množení roztočů v zimním období.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 4. 2010
Re: stavba ?lu

> Co je obvyklá stěna? Prkno, styrodur, hodně nebo málo vykotlaný kmen,
> kámen, zdivo,... ?
> Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří
> o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí? Proč by potom přítel Dvorský
> používal skleněné úly 30 let?
> Máte nějaké skleněné nástavky?
> Já se pokusím nějaké sehnat nebo vyrobit. Prostě chci vidět na vlastní oči,
> jak včelstvo v takovém úlu žije. Už jen pro tu protichůdnost názorů.

Mam uz jsem to psal. Jestli mohu doporucit pokud chce nekdo videt vcelam co nejvice do kuchyne vcel tak by to mela byt volna stavba a na to kolmo sklenena stena. Tak to mam v medne krave a tam lze vcely pozorovat bajecne. Nebo do prosklenych nastavku udelat bocni loucky hodne uzke, protoze ja tam mam hofmany a vidim zejmena drevo, plasty moc ne. A z druhych dvou stran se vcely moc nevyskytuji, vidim dilo bud prazdne nebo s pylem, a kdyz jsou plne tak obcas i s medem...

Ja ted premyslim nad tou spokojenosti z prosklenych ulu u zminenych vcelaru a musim rict ze loni po prvnim vyzimovanim velmi prosperovaly az jsem byl prekvapen. Tesim se na dalsi zkusenost.

Jinak mam fotky jak sklo kde se dotyka chomac je cire, 2-5cm od chomace je mokry pruh, a dale je jinovatka a led.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
PaveN (88.101.19.249) --- 1. 4. 2010
Re: stavba ?lu

"Jinak mam fotky jak sklo kde se dotyka chomac je cire, 2-5cm od chomace je mokry pruh, a dale je jinovatka a led.

T.H."
---------------------------
Jsou ty fotky někde k vidění?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 1. 4. 2010
Re: stavba ?lu

Dr. Hruška, vynálezce medometu popisoval pokus se zimováním včelstva v drátěnném koši. To bylo počátkem 20-tého století v Itálii. Když jsem si to přečetl, odchycený roj jsem v roce 1978 nechal přezimovat v drátěnném koši v závětří ve stodole, aby zimující včelstvo nebylo vystaveno venkovnímu proudění vzduchu a sýkorkám či hlodavcům. To v našich zeměpisných šířkách. A hádejte co se na jaře 1979 dělo. Nebudu vás napínat. Včelstvo jsem po polovině dubna přeložil (zařízl do rámků) a ještě v témže roce vytočil med. Nebyly žádné stěny. Ani dřevěnné ani skleněnné o styroduru se nám ještě ani nezdálo. A jaké je poučení? Včely nepotřebují ani tak dřevo, sklo, beton nebo jiný materiál. Ten je důležitý pouze jako ochrana před nepřáteli. Včely potřebují především vlastní voskové dílo. Jinak je jim to vše šumafuk. Je to však důležité pro naše hračičkování. Nu co, dnešní příděl medovinky již dochází, tak půjdem do hajan.
Tak nazdraví a dobrou noc. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Vorja (78.41.14.65) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Podle mého názoru, včely mají rády teplo. Konec konců, pokud klesne jejich teplota pod 5-7°C , pak hynou. Proto potřebují topit spalováním glycidových zásob, shlukují se do chomáče s nízkým povrchem. Případně přejdou do míst, kde je nízká tepelná ztráta (svědčí o tom úhyny nad zásobami). Pokud jsou včelstva dostatečně silná a mají dostatek zásob, pak přežijí i v tenkostěnných úlech (třeba plechových sudech) a dovedou se ale přizpůsobit daným podmínkách. Skleněný úl odpovídá úlu se stěnou z dřevěné dýhy o síle cca 0,7 mm. Za mrazů, pokud jsou včely v chomáči, pak izolace nehraje tak velkou roli, jako při jarním rozvoji, kdy jsou již včely rozlezlé a vyhřívají celý nástavek. Pak je spotřeba zásob velká. Na druhé straně tenkostěnné úly se snadněji na slunci prohřejí, což může urychlit zahájení plodování, ale také úhyn bez zásob. Je rozdíl, jsou-li úly venku, nechráněné účinkům větru, nebo jsou ve včelíně. Vliv izolace stěny se projeví více v závislosti větrání úlu. U otevřených oček a zasíťovaném podmetu se izolace úlu neprojeví tolik, jako u úlu pokud je uzavřený (kromě česna ) a větrání využívá rozdílné hmotnosti vodní páry a kysličníku uhličitého. Pro mé tvrdší podmínky včelaření jsou výhodnější izolované úly. U uteplených úlů je o něco větší výnos medu a nižší spotřeba zásob. Závěrem bych chtěl říci, že včelaření v uteplených úlech je přirozenější, je to včelaření na větší jistotu. Někteří profivčelaři takto včelaří. A pokud své včely máme rádi, pak jim tyto lepší podmínky v izolovaných úlech dopřejeme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Stonjek (213.151.87.2) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Sílu Styroduru budu používat 4 nebo 5 cm. Žádné vzpěry tam nebudou, nejsou potřeba. Vše budu lepit Rakolem vodovzdornost 4, ale spíš Epoxy 1 200. V tom provedu ještě nějaká srovnání. Rakoll se ale osvědčil. Nemohu ale zatím sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže. Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění. O polystyrenu a jemu podobných látkách je na Internetu toho dost, zas tak velká zátěž pro prostředí při likvidaci to není, vždyť něco přes 90% objemu tvoří vzduch. Jako největší problém jsou jmenovány hlavně saze. Ono ani s tím dřevem to není zas tak úplně ekologické. Stačí se projít po pasece, kde sklizeň prováděly takové velké mašiny, tuším ze se jmenují harvestory, jak vypadají cesty/měsíční krajina/ Kolik se asi spotřebovalo pohoných hmot, el. energie a při likvidaci to také čoudí a také jsou zplodiny. Navíc likvidace PS je možná provést ve spalovně kde jsou v prostoru hoření teploty nad 1 000 a pak je to úplně o něčem jiném. Takže nejdřív se trochu informovat a pak psát. Jinak se vším od polystyrenu je trochu problém s řezáním dílů. Kdo je zařízen na řezání odporem má velkou výhodu, velmi dobře to jde na pásovce, varuji před řezáním na cirkulárce bez rozpěrného klínu!. Bez něj jde občas o život, s ním je to v pohodě.Při volbě těch "nejlepších úlů" přeji dobrou volbu! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 4. 2010
Re: stavba ?lu

. Nemohu ale zatím
> sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže.
> Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění.

Ja to co prorezu jeste poslepuji a mam dalsi desky, zda se ze to funguje a tam problem neni, ale asi nesu drivi do lesa :-)

Jinak jak budete mit osetrene rezne plochy? Nebo-li dosedaci plochy nastavku - tam jsem mel nejvetsi problem s vykousavanim styroduru. Ale mozna jste nasel lepsi model nez ja. Mam ruzovy a je na nem napsano styrotrade - nekupuju mam ho v omezenem mnozstvi zdarma.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Míra.P (213.192.58.221) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

S takovýmto rozměrem desek Styroduru jsem se ještě nesetkal.
Já jsem zatím kupoval 125x60cm.tady jsem našel třeba tohle-http://www.ceskestavebniny.eu/product.php?id_product=246
Tady z toho mám také jeden úl-http://www.verkom.cz/verkom-eshop/izolace/styrodur-basf/styrodur-basf-3035-cs-tl.-40-mm/
No a nebo tady-http://www.stavebniny-levne.cz/styrodur/styrodur-3035-cs-40mm-1265x615?utm_source=zbozi.cz&utm_medium=feed&utm_campaign=zbozi.cz

Na lepení se hodí jakákoliv vodě odolná disperze.S tím Epoxidem nevím,nevím.Já to lepil různými těmi lepidly na polystyren v tubách a zatím to všechno drží.
Z těchto rozměrů desek mi žádný větší odpad nikdy nezůstal.Vycházelo z toho i na plemenáče a různé kousky jsem slepil takže většinou zůstaly jen ty odříznuté pera 1,5cm z okrajů desky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
P.Krátký (90.180.212.169) --- 2. 4. 2010
Re: stavba úlu

Zdravím,styrodur na nízké nástavky už jsem také zkusil(styrodur 3035-20 mm),mám je v provozu už 5 let),a zkušenosti jsou následující.Abych dosáhl síly úlové stěny 25 mm,tak zevnitř mám sololit o síle 4 mm,nahoře i dole dřevěný rám bez falců,z vnější strany po vzoru Honzy Jindry(který bydlí nedaleko ode mne a občas okolo jeho zakočovaných včelstev jezdím) mám fasádní mřížku(perlinku) natřenou bílým latexem-myslel jsem si,že to pomůže proti ptactvu,ale na lesním stanovišti se kterási žluna či někdo jiný stejně opovážila...Očka jsem u těchto nástavků neudělal,v kombinaci s dřevěnými stačí mít jen u těch dřevěných.Vše dohromady jsem lepil lepidlem na polystyren mimo čepů na dřevěných rámech,ty jsou sklíženy lepidlem na dřevo.Protože jsem při kočování nevěřil samonosnosti nástavků ze styroduru,tak mám pro jistotu ještě v rozích z venkovní strany prkénka o síle 10 mm a šířky 50 mm.Sololit proti tvarovým změnám chrání nátěr teplou fermeží.
Když mám porovnat včelstva zimovaná ve dřevě a ve styroduru,tak nějaký podstatný rozdíl jsem tady u nás v teplejší poloze nezaregistroval.Včelstva zimovaná ve styroduru mají v úlech více vlhkosti,která způsobuje plesnivění krajních neobsednutých plástů(nejspíš díky absenci oček,trochu pomáhá otevřené zasíťované dno),dokonce ani v kombinaci dřevěných nástavků s očky není zimování tak úplně suché.
Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Jakub (83.240.117.122) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Stonjek (213.151.87.2) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Sílu Styroduru budu používat 4 nebo 5 cm. Žádné vzpěry tam nebudou, nejsou potřeba. Vše budu lepit Rakolem vodovzdornost 4, ale spíš Epoxy 1 200. V tom provedu ještě nějaká srovnání. Rakoll se ale osvědčil. Nemohu ale zatím sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže. Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění.
...
Pro úly Optimal používám Styrodur typ 2800C - bez falců, tl. 30mm, vlepený mezi dva rámečky ze dřeva (na způsob úlů Honzy Jindry). Výborné na oplodňáčky nad včelstvem (2 v jednom nástavku), dále oddělky v jednom nástavku, případně lepené plemenáče na 5 rámků Optimálu. U kmenových včelstev používám hlavně na medníky(6. a 7. nástavek), kde je výhodou nízká hmotnost a očka jsou zavřená, takže je nevykusují.Do některých nástavků po dvou letech používání bylo nutné vlepit v místě oček dřevo, protože holky si zevnitř upravují otvor do kužele až je místo válcového otvoru očka 25mm třeba kuželový otvor průměr 50mm vevnitř a 30mm na venkovní stěně.
Přes zimu zužuji vše do tenkostěnných (25mm) dřevěných nástavků, jinak je nutno chránit proti sýkorám, žlunám, strakapůdům. Ale to zde bylo již mnohokrát zmíněno.
Nakupuji u:
http://www.levnestavebniny.cz/tepelne-izolace/extrudovany-polystyrenn/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Jakub (83.240.117.122) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

... jo, ještě ty rozměry:

1250 x 600, zelená barva, 14ks v balíku, 88,-Kč/kus

a důležité je, že typ 2800C má mřížkovaný povrch, který vypadá odolnější proti hladkému u typu 3035.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
NitraM (94.113.10.85) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

"O polystyrenu a jemu podobných látkách je na Internetu toho dost, zas tak velká zátěž pro prostředí při likvidaci to není, vždyť něco přes 90% objemu tvoří vzduch. Jako největší problém jsou jmenovány hlavně saze. Ono ani s tím dřevem to není zas tak úplně ekologické. ... Kolik se asi spotřebovalo pohoných hmot, el. energie a při likvidaci to také čoudí a také jsou zplodiny."
_______________________

A tak to jo, k tomu už se opravdu nedá nic říct. Protože je apríl, tak si budu myslet, že si jen děláte srandu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
KaJi (212.77.163.102) --- 2. 4. 2010
Re: stavba úlu

A tak to jo, k tomu už se opravdu nedá nic říct. Protože je apríl, tak si budu myslet, že si jen děláte srandu...
-------------------------------------

Proč, to je jen taková představa, že co je přírodní je ekologické. Možná košnice ze slámy doma při louči dělané, to ano.
Ale někdo, kdo kupuje 30mm fošny z truhlářského dřeva a hobluje je na 25mm a spočte si všechnu spotřebu energie, by se asi divil. A halvně když uvidí harvistor při práci v lese.

Už když jsem před 30 lety nastoupil do papíren, tak jsem byl překvapen, že v Německu byla zpracována studie, že pytle z umělých hmot představují mneší zátěž pro přírodu (s recyklací) než papírové pytle. Jednalo so o balení stavebních hmot.
My jsme tenkrát nadávali na naše mléjo v "igelitu" a vzhlíželi na jejich papírové balení. Pak jsme viděli jak jsou ty krabice dělané a všem ekologům spadla čelist, jaký je to humus.
No a u vratných obalů (hlavně na tekutiny) jsou to taky paradoxy.

Nebo ty fasády z polystyrénu a další zateplování co navrhují ekologické iniciativy je nějaká ekologická bomba co nepůjde za pár desetiletí zlikvidovat?

Teď mě čeká likvidace starých nástavků, vyškubu z nich PS a odnosím do kontejneru. Nějaké květináče, nebo desky z toho někde vylisují.
Jen by mě zajímalo, kam všichni nepřátelé umělých hmot dneska chodí nakupovat? Z čeho a do čeho jim balí zboží.
Hlavně když chodí nakupovat levné zboží do supráků.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
PavelN (193.179.220.250) --- 2. 4. 2010
Re: stavba úlu

To jsou ty úhly pohledu.
Když plasty skončí v kontejneru k dalšímu použití, je to OK. Když je někdo rozhází po lese, nebo strčí do kamen, je to průšvih.
Ekologie není ani tolik o použitých materiálech a technologiích, je hlavně o tom, jak s nimi lidé zacházejí nebo plýtvají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
(e-mailem) --- 2. 4. 2010
Re: stavba ?lu

Ekologické je to co používáme co nejdéle a ne na jedno použití!!! Výrobky nesmějí být převáženy přes půl světa!!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 02.4.2010 09:35:22
> ----------------------------------------
> To jsou ty úhly pohledu.
> Když plasty skončí v kontejneru k dalšímu použití, je to OK. Když je někdo
> rozhází po lese, nebo strčí do kamen, je to průšvih.
> Ekologie není ani tolik o použitých materiálech a technologiích, je hlavně
> o tom, jak s nimi lidé zacházejí nebo plýtvají.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 4. 2010
plasty Re: stavba úlu

Ke všemu, i k plastům se musí přistupovat s rozumem. Nic není úplně černé ani úplně bílé, i když se tak někteří lidé a některé skupiny - třeba kolem zelených, chovají a jinak to možná ani neumí.
Možná jen stačí koupit levnou barvu třeba v Lidlu namíchanou kdoví z čeho a najednou jí natřené dřevěné úly mohou být mnohem méně ekologičtější než třeba úly z polystyrenu....
Co se týká plastů používaných ve včelaření, tak s největší pravděpodobností tyto plasty i po vyhození do příslušného kontejneru recyklovány nebudou. Nemají totiž na sobě příslušné značky, takže to budou neidentifikovatelné plastové zlomky a půjdou v lepším případě do spalovny, v horším na skládku. Ostatně tohle se asi děje i se všelijakými drobnými ušpiněnými plastovými sáčky, kelímky od jogurtů, rozšlapanými PET lahvemi a podobnými odpady, i když mají na sobě značky, protože jejich vytřídění a očištění se asi nedá stíhat a nevyplatí se.
Asi to bude platit ještě dlouho, že zbytky plastů, třeba v případě polystyrenových úlů natřené barvami a lepidly, spojené s dalšími materiály, jako je ta perlinka a kontaminované třeba zbytky vosku, i když se hodí do správného kontejneru, půjdou už jedině na výrobu tepla do spalovny. Sice má existovat technologie obecné recyklace plastů, kdy se plasty zahřejí na pár stovek stupňů a potom uvolní kapalné látky po ochlazení připomínající ropu, ze které by bylo možné teoreticky zase plasty vyrábět, ale zatím to asi nevychází, minimálně ekonomicky....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba úlu

U toho polystyrenu jsem trochu na rozpacích.
Litr ředidla nebo technického benzínu koupím ve větším balení od cca 50 Kč. Když v litru rozpustím odhadem takových 300 gramů pěnového polystyrenu, získám tím určitý lak v ceně takových 30 - 60 Kč za kilo. Laky a lazury na napouštění, třeba dřeva jsou přitom v obchodech od takových 120 - 150 za kilo, pravda, mnohem kvalitnější.
Může ale třeba mít nástavky z hobry nebo z papíroviny, tyhlety materiály, pokud jsou venku, vydrží, když jsou jednou za několik let napuštěny nějakým lakem. Na to právě můžu použít ten polystyrénový "lak".... případně můžu tento "lak" popužít na nějaké jiné méně náročné účely.....Polystyren, který jinak vyhozený do kontejneru stejně s největší pravděpodobností půjde do spalovny, ještě dále vyuziju.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Cada Vaclav (e-mailem) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba úlu

Dobrý den!

Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné
lepidlo na výrobu kartonových nástavků. Desky vyrábím běžným lepidlem na
tapety, ty jsou perfektní, ale lepím dřevěný rám na horní a dolní okraj.
Používal jsem Herkules, ale nějak nám cena neúměrně stoupá...
Děkuji a všem požehnané Velikonoce.
Václav Čada

> U toho polystyrenu jsem trochu na rozpacích.
> Litr ředidla nebo technického benzínu koupím ve větším balení od cca 50 Kč.
> Když v litru rozpustím odhadem takových 300 gramů pěnového polystyrenu,
> získám tím určitý lak v ceně takových 30 - 60 Kč za kilo. Laky a lazury na
> napouštění, třeba dřeva jsou přitom v obchodech od takových 120 - 150 za
> kilo, pravda, mnohem kvalitnější.
> Může ale třeba mít nástavky z hobry nebo z papíroviny, tyhlety materiály,
> pokud jsou venku, vydrží, když jsou jednou za několik let napuštěny nějakým
> lakem. Na to právě můžu použít ten polystyrénový "lak".... případně můžu
> tento "lak" popužít na nějaké jiné méně náročné účely.....Polystyren, který
> jinak vyhozený do kontejneru stejně s největší pravděpodobností půjde do
> spalovny, ještě dále vyuziju.....
>


---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba úlu

"Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné lepidlo na výrobu kartonových nástavků."

Já mám zkušenosti, že stejné lepidlo se dá nakoupit podstatně levněji, pokud se pořádně hledá , nejlépe na internetu a plus k tomu vezme se větší balení. Než když se to koupí v nejbližší drogerii nebo papírnictví. Případně pokud je člověk s takovým obchodem v dobrém vztahu, může se dosáhnout dobré ceny domluvením speciální objednávky.
Disperzní lepidla na bázi Herkulesů, konkrétně na bázi PVAC disperzí se v širokém rozsahu používají v truhlářstvích k lepení dřeva, takže než bazírovat přímo na lepidlu Herkules bude pravděpodobně levnější shánět v příslušných obchodech s truhlářským materiálem nějaké disperzní lepidlo na dřevo.
Na kartónové nadstavky s dřevem by potom šly použít levnější lepidla na bázi nějakého chemoprénu či alkaprénu, pevnostně by to stačilo, jen nevím, jestli by to vyšlo levněji než disperzní lepidla. A nástavek by se musel nějaký den větrat od ředidla.
K lepení by potom šly použít i akrylátové tmely v kartuši určené pro tmelení sádrokartonu, kartuše 300 ml se dá koupit i pod 50 Kč.
Nejlevnější lepidla jsou potom asfaltové laky a tmely určené pro lepení třeba polystyrenu, tam se ale musí ověřit, jestli pevnostně stačí a jestli by tam nebyly hygienické problémy nebo třeba dlouhodobý smrad toho asfaltu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba úlu


> Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné
> lepidlo na výrobu kartonových nástavků. Desky vyrábím běžným lepidlem na
> tapety, ty jsou perfektní, ale lepím dřevěný rám na horní a dolní okraj.
> Používal jsem Herkules, ale nějak nám cena neúměrně stoupá...
> Děkuji a všem požehnané Velikonoce.
>
> Václav Čada

To me prekvapuje, ze herkules drzi v ulovych podminkach??? Prvni sparovky na vysoke nastavky jsem lepil disperkolem (melo by to byt podobne herkulesu) a vlhost udelala sve a musel jsem pridat par vrutu :-) Mam ale uly venku a slunko dela take sve.

Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4 - ale na netu jsem ho nenasel pod timto nazvem - doma se podivam a dam vedet). Je udajne drahe (ja ho neplatim, to se to dela :-)) ) ale spokojenost maximalni a spotreba je oproti disperkolu mnohem mnohem mensi.

Delal jsem si test se styrodurem - zlomil jsem desticku ze dvou prilepenych kusu a lom byl mimo lepeny spoj. Vim take od jednoho vcelare, ze ponal je na styrodur vhodny.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
KaJi (212.77.163.102) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba úlu

Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4
----------------------
Truhláři a další znalci by to věděli lépe, ale asi pracují a nesedí u kompu:-)

D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
Myslím že ten Hercules je D1.
D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4 ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných věcí.
Tak nějak jsem to tehdy někde četl, ale lepil jsem úly i rámky i jen D2 a nestěžuji si.
Dřív víc výrobců svá lepidla označovala těmito symboly. Teď jsem nakupoval a to označení tam už nebylo, spíše jen skvělé, ještě lepší vynikající do vlhka ale ne nalodě atd.-)
Ohledně ceny záleží i na balení. Cenově vychází dobře lepidlo v 5kg sáčkách co se pověsí a z nich se to plní do lahviček. Já nakupoval myslím ve vseprodrevo.cz

Veselé Velikonoce.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba ?lu


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plasty Re: stavba ?lu
> Datum: 02.4.2010 15:02:33
> ----------------------------------------
> Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4
> ----------------------
> Truhláři a další znalci by to věděli lépe, ale asi pracují a nesedí u
> kompu:-)
>
> D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
> Myslím že ten Hercules je D1.
> D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4
> ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných
> věcí.
> Tak nějak jsem to tehdy někde četl, ale lepil jsem úly i rámky i jen D2 a
> nestěžuji si.
> Dřív víc výrobců svá lepidla označovala těmito symboly. Teď jsem nakupoval
> a to označení tam už nebylo, spíše jen skvělé, ještě lepší vynikající do
> vlhka ale ne nalodě atd.-)
> Ohledně ceny záleží i na balení. Cenově vychází dobře lepidlo v 5kg sáčkách
> co se pověsí a z nich se to plní do lahviček. Já nakupoval myslím ve
> vseprodrevo.cz
>
> Veselé Velikonoce.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
Pavel Streit (78.136.154.22) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba ?lu

Zdravím vás,
Švagr stolař mi řekl, že mám používat Ponal SUPER 3 a do toho dávat tužidlo Ponal D4.
Na rámky prý stačí Ponal SUPER 3, nebo PATEX 3, na kompletaci plemenáčů používat ještě navíc tužidlo. Dodneška je vše v pořádku. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba ?lu


> D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
> Myslím že ten Hercules je D1.
> D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4
> ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných
> věcí.

Diky Karle za pouceni

Takze pouzivam Polyuretanove lepidlo D4 - drevo, kovy, beton, kamen. Fa MASTERsil
Pri lepeni sparovky nanasim jen na jednu stranu, silne peni.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba ?lu

Kouknul jsem se na svoje lepidlo. Soudal PVAC lepidlo na dřevo a papír D2 a D3. D3 používám na dna, D2 na všechno ostatní, dvě litrové flašky během asi 8 let stačily na takových 30 nástavků a ještě na nějakou desítku nástvků vydrží....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Libor (62.168.45.106) --- 2. 4. 2010
Re: Polyuretanove lepidlo D4

Ahoj, Tomáši možná máš na mysli Ponal Construct (teď se to jmenuje tuším Ponal PU LEIM) s voděodolností D4. Já ho kupuju v kamenným obchodě 420gramů flaška za 200,- Teď jsem se ze zajímavosti podíval na internet - první cena která na mě vybafla byla 245,- (!) vč dph za tu samou velikost flašky....No není to levné lepení, to se máš, když to neplatíš (-: Ale to lepidlo je nesmrtelný, lepím s tím kromě jiného letadla a pravidlem je, že pokud dojde k havárii modelu, materiál praskne všude možně, jenom ne v tom polyuretanovým spoji....velmi houževnatá věc.
Pro Cadu Vaclava: Pokud máte někoho známého někde v truhlárně, třeba tam polyuretanové lepidlo (D4) rozlívají okolo sebe ve velkém a pořizují ho za úplně jinou cenu....zkuste se zeptat. Ať se daří, Libor.
----------------------------------------------------------
Tomáš Heřman napsal:
Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4 - ale na netu jsem ho nenasel pod timto nazvem - doma se podivam a dam vedet). Je udajne drahe (ja ho neplatim, to se to dela :-)) ) ale spokojenost maximalni a spotreba je oproti disperkolu mnohem mnohem mensi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 4. 2010
Re: stavba ?lu

Je tam mnoho faktoru co ovlivni kde si vcelstvo sedne v pripade kombinace skla a dreva.

Mam uz dvouletou zkusenost a pokazde je to jinaci. V medne krave sedel chomac primo na skle, mely absolutni svobodu v tom kde si hnizdo utvori. Dikatat byl dany jen pasky mezisten cili smerem vuci cesnu (tepla stavba).

Druhym rokem jsem vyzimoval vcelstvo v prosklenych NN, vyrobil jsem jich jen 4 a nechtel jsem loni moc zuzovat a tak posledni nastavek az nahore byl dreveny. Vcely se v unoru natahly az nahoru do dreveneho nastavku i kdyz predtim byly na plexiskle... A tam zacly plodovat, dost zasob nechaly pod sebou... Radeji utvorily misto koule uzky a hodne siroky kvadr, vyplnily 9ulicek. Mohu se jen domnivat ze sly do tepla, ale prohlasit to za pravidlo bych se bal zvlaste kdyz u necek to bylo opacne a tam vegetily na skle...

Zda se mi ze je to vlastnost vcely, nektere si proste libuji celorocne dole a jine jen nahore. Osetrovani obdobne a proste vyjimky jsou a uz min 3 roky vzdy ty stejne bedny...
T.H.


> Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely
> měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že
> mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový
> skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem
> dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o
> rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka       je
> využití složky       reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu