Včelařská konference

Protože do barev trochu dělám, napsal jsem následující příspěvek.

Při zpracování barev - natírání se nepředpokládá kontakt se včelami nebo hospodářskými zvířaty, proto se barvy obvykle takhle neoznačují, jinak nezaschlé barvy jsou přirozeně pro včely i pro zvířectvo škodlivé, zaschlé, respektive vytvrzené by se daly většinou označit jako nejedovaté.

Jsou barvy určené na ochranu dřeva před dřevokaznými houbami a hmyzem. Tyto barvy obsahují jedovaté látky chránící dřevo. Dělí se zhruba na prostředky určené pro ochranu již napadeného dřeva, tam jsou jedovaté látky obecně mnohem koncentrovanější a na prostředky určené pro ochranu nenapadeného dřeva, tam je těch jedovatých látek míň.
Ty první jsou tak jedovaté, že otráví včelu, která na suchý nátěr usedne a proto jsou na úly nevhodné. Ty druhé se dají s výhradami použít, pokud bych se rozhodl je použít, použil bych je jako první nátěr a po zaschnutí je přetřel jiným nátěrem bez obsahu těchto jedovatých látek. V žádném případě bych nenatíral česna, okolí oček atd. Řekl bych, že i přesto by se mohly stopy jedovatých látek časem objevit uvnitř úlu, to je ale spíše na výzkumný úkol.Neví o tom někdo něco bližšího, nezkoumalo se to už někde?
Z lazurovacích laků ( Luxol, Sadolin ) to jsou laky určené obvykle pouze pro venkovní ochranu dřeva, na obalu je uvedeno, že obsahují fungicidní a insekticidní látky.
Většina laků a barev tyto fungicidni a insekticidní látky neobsahuje, jako jsou třeba lazurovací laky určené pro nátěr hraček.
Na úl by podle mne nemusely ( neměly ) přijít barvy s obsahem těžkých kovů, je to uvedeno na obalu barvy nebo v technických listech barvy a dále laky a barvy určené pouze pro vnitřní prostředí, protože pod vlivem slunečního záření obvykle velice rychle matovatí, křehnou a odpadávají( Řekl bych, že takhle dopadne Sokrat - příspěvek 3734). Jinak je možné na úly použít prakticky jakýkoliv lak nebo barvu podle dostupnosti, peněženky nebo vkusu včelaře. Určitý problém je u dvouplášťových ulů, pokud obsahují propustnou a nasákavou izolaci, třeba slámu nebo papír . Barva je obvykle málo propustná pro vodní páru a v případě plodování v zimě a v předjaří musí být vnitřní stěna úlu mnohem méně propustná pro vodní páru než vnější stěna, jinak dochází k hromadění zkondenzované vody a ledu v tepelné izolaci a tím přeměna izolovaného úlu v ledničku. Protože přes nalakované dřevo vodní pára neunikne, je třeba u těchto úlů buď nechat odvětrávat izolaci mezerami mezi destičkami vnější stěny, nebo nějak utěsnit vnitřní stěnu, třeba vylepením alobalu. U jednostěnných jednoduchých úlů toto nebezpečí téměř nehrozí.
Co se týká vlastního provedení nátěru, natírané dřevo musí být bezpodmínečně napuštěné ( přirozeně suché, zbavené pryskyřic a mastnoty atd )protože dřevo vlivem změny teploty a vlhkosti pracuje a nátěr na nenapuštěné dřevo se cca do roka oloupe. Pokud má být vidět struktura dřeva, používají se lazurovací ( průhledné ) laky, potom se dřevo napouští stejným lazurovacím lakem obvykle zředěným ředidlem v poměru cca 1:1. U lazurovacích laků je napouštění obvykle popsáno v návodu na obalu. Pokud má být úl barevný, dřevo se napustí fermeží, ale mělo by to jít i lazurovacím lakem, záleží, co je výhodnější.
Já nové úly, dřevo i sololit zvenku vždy napouštím fermeží. Pěknější dále nenatírám, dokud nezešednou, ostatní natírám buď vodouředitelnou venkovní barvou Balakryl nebo obyčejnou venkovní syntetikou Industrol S 2013, záleží, co mně dříve padne pod ruku. Balakryl je o něco dražší ale zase ředidlo - voda načištění štětců je zadarmo. Industrol se mně zdá o něco lesklejší. Jinak je to úplně stejné.

Hmmm, díky za obsáhlou odpověď.
Tedy, pokud ul nechci "natírat", stačí pro jeho ochranou pouhé "napuštění" například lněnou fermeží?
Existují i jiné ochranné "napouštěcí" roztoky? Předpokládám, že by to muselo být něco na bázi přírodních látek...
Jde mi hlavně o zachování maximální parové propustnosti dřevěné stěny úlu.

Kvalitně a správným přípravkem napustit úl znamená vykonat cca 80 % v ochraně úlu, nátěr na úlu je už potom jen zbytek a vylepšení vzhledu.
Z přírodních látek je na napouštění asi nejlepší fermež, z umělých lazurovací laky, dále z umělých by šly ještě použít barvy na asfaltové bázi. Odvar z bylinek nebo něco podobně přírodního se pokud vím na ochranu dřeva nepoužívá. Každopádně napuštění dřeva těmito látkami znamená utěsnění pórů cca 1-2 mm vrstvy dřeva napouštěcí látkou a tím pádem nepropustnost této vrstvy pro vodní páru i pro dřevokazné houby a hmyz. Tyto látky fungují na základě bariérového efektu. Ochranné látky, které nechávají ve dřevu póry, působí na principu „jedovatosti“ na dřevokazný hmyz a houby, obvykle jsou jedovaté i pro včely nebo nevhodné pro venkovní prostředí.
Paropropustná barva na dřevo - Speciální barvu pro tento účel neznám. Mohla by fungovat paropropustná barva pro fasády, obyčejné hašené vápno, to má díky své chemické reakci docela určitě ochranný vliv na dřevo nebo nějaká namíchaná barva z nějaké vodouředitelné disperze ( třeba Sokrat nebo třeba disperzní lepidlo na dřevo ), malířské hlinky, vápna atd. Každopádně, protože dřevo nepůjde pod nátěr napustit, bude mít takový nátěr omezenou přilnavost. Může to dopadnout tak, že co půl roku bude třeba vzít kartář, nepřilnavou barvu odstranit a natřít znova. Připadá mně to jako snaha získat za hodně peněz málo muziky.
Opravdu potřebuješ odstraňovat vlhkost zrovna přes stěnu úlu?

R. Polásek wrote:
> Kvalitně a správným přípravkem napustit úl znamená vykonat cca 80 % v
> ochraně úlu, nátěr na úlu je už potom jen zbytek a vylepšení vzhledu.

> nepřilnavou barvu odstranit a natřít znova. Připadá mně to jako snaha
> získat za hodně peněz málo muziky.
> Opravdu potřebuješ odstraňovat vlhkost       zrovna přes stěnu úlu?

On ne, vcely :-)

Je znamo, ze jednim z nejlepsich materialu pro stavbu ulu v nasich
podminkach je slama, a jako jeden z duvodu byva uvadena prave jeji
optimalni propustnost par.

Zdravi PP.

>Je znamo, ze jednim z nejlepsich materialu pro stavbu ulu >v nasich
>podminkach je slama, a jako jeden z duvodu byva uvadena >prave jeji
>optimalni propustnost par.

>Zdravi PP.

Určitě, pokud ale vnější povrch úlu tvoří přímo sláma, maximálně sláma chráněná kovovým sítem, děrovaným sololitem a podobnými materiály. Pokud ale slámu zvenku uzavřeš vrstvou málopropustnou pro vodní páru, je paropropustnost slámy naopak velice nepříznivá vlastnost.

s pozdravem
r. Polášek

RP> ale slámu zvenku uzavřeš vrstvou málopropustnou pro vodní páru, je
RP> paropropustnost slámy naopak velice nepříznivá vlastnost.

Vyřazené slaměné košnice se někde používaly jako vědra na vodu, protože byly
zevnitř zavoskované a zapropolisované tak, že nepropouštěly.

Pro sebe jsem si stanovil, že na páru je neljepší očko a zasíťované
dno a natírám zvenku balakrylem. Nejstarší nástavky jsou po cca 15 letech
omšelé, ale dřevo je v pohodě.
Zdravím Ivan

RP> ale slámu zvenku uzavřeš vrstvou málopropustnou pro vodní páru, je
RP> paropropustnost slámy naopak velice nepříznivá vlastnost.

>Vyřazené slaměné košnice se někde používaly jako vědra na vodu, protože byly
>zevnitř zavoskované a zapropolisované tak, že nepropouštěly.

>Pro sebe jsem si stanovil, že na páru je neljepší očko a zasíťované
>dno a natírám zvenku balakrylem. Nejstarší nástavky jsou po cca 15 letech
>omšelé, ale dřevo je v pohodě.
>Zdravím Ivan


Proto se taky úl ze slámy kdysi osvědčil, včely vytmelily vnitřek úlu, takže z úlu do slámy se dostalo jen málo vlhkosti a pokud sláma z venku úlu nebyla zakrytá, ale volná, to málo vlhkosti s přehledem uniklo ven. Takže sláma byla pořád suchá ať včely v předjaří uvnitř plodovaly jak chtěly. Stěny úlu ze slámy byly, i z důvodu mechanické pevnosti silné cca 6- 8 cm, což z hlediska tepelné izolace odpovídá tak asi 4 cm pěnového polystyrenu, takže to byly uteplované úly. A většina vlhkosti unikala česnem, které bylo, aspoň co jsem viděl obrázky, v horní polovině úlu, takže někde, jako je dnes očko. Řekl bych, že tehdejší včelaři znali i takové postupy, něco jako na začátku zimy vytvořit menší otvory a netěsnosti na dně úlu a tím vytvořit mírné proudění vzduchu uvnitř úlu, který přes česno nahoře odváděl nadbytečnou vlhkost.
Věřim, že pokud se vzal nepoškozený vytmelený slaměný úl a nalila se do něho voda, tak hned nevytekla. Ale jako vědra? Propolis a vosk je sice materiál vysoce lepivý a dost odolný, ale jen při úlové teplotě. Pokud se vystaví teplotě pod řekněme 25 st. C , stane se křehký a lámavý. Takže by asi stačilo takový úl naplněný vodou po hodině zdvihnout, tmel uvnitř úlu by popraskal a z vědra by se stal spíše předmět vhodný jako filtr pro cirkulaci vody v zahradním bazénu. Dokonce by měl, díky propolisu určité baktericidní vlastnosti.

Ale zpátky k nátěrům úlu. Domnívám se,že nemá smysl podporovat odstraňování vlhkosti z úlu přes dřevěné stěny úlu. Nátěr úlu musí především chránit dřevo úlu, nesmí být jedovatý pro včely a pokud možno nezanášet do prostředí cizorodé látky, musí mít dostatečně kvalitní vzhled a samotný nátěr musí vydržet dostatečně dlouho. A nesmí být zbytečně drahý.
A vlhkost z úlu odstranit jinak. Já používám taky zasíťované dno a na stropě mám na rámcích silonovou síťovinu a na ní několik cm paropropustných uteplivek, jako jsou noviny, filcové uteplivky a hobru. Očka používám málo, jednak je zatím na některých nadstavcích nemám, jednak v zimě sýkorky na otevřená očka rády v zimě klepají a lákají tím včely ven.
s pozdravem
R