Včelařská konference

Zajímalo by mě, zda lze uchovat matku ( třeba i neoplodněnou ) v produkčním včelstvu ( v plodišti ) v izolačním rámku během produkčního období za přítomnosti produkční (plodujúcej) matky???

Ak som dobre porozumel Vašej otázke, tak odpoveď znie, že matka v produkčnom včelstve dokáže prežiť a zároveň odovzdávať materskú látku včelám nekonečne dlho bez jej poškodenia. V praktickom živote včelstvo s matkou v IZO dokáže pracovať, teda prinášať nektár, ale prakticky je tento stav obmedzený prirodzeným úhynom starých včiel. Dá sa to zlepšiť postupným pridávaním plodových plástov aj s včelami.

Už tretí rok využívam vyletené roje pre agátom (ináč to nemá zmysel, včelstvá musia mať zdroj nektáru) na znášku. Je to lepšie, ako robiť protirojové opatrenie. Vyleteniu roja sa nesnažím zabrániť, ale ho po strasení osádzam do nadbytočných debničiek, na staršie rezervné plásty a na medzisteny. Debničku posadím aj npr. na vlnitý plech priamo na zem, zhora uteplím do jednej alebo aj troch debničiek nad sebou a osadím aj tri roje.

Po konsolidácii roja resp. rojov, na druhý-tretí deň matku vyhľadám a vložím do klietky ANTI a tú do medziplástovej uličky, ktorá má rozmery 14x40x120mm, na obidvoch užších stranách (14mm) je vložená materská mriežka, jeden prielez. Totiž do IZOlátora sa musia včely k matke bez prekážok, od ktorejm odoberajú materskú látku (ML). Včely v takomto prípade sa chovajú ako včelstvo s voľnej sa pohybujúcou matkou, a zúčatňujú sa znáške. Po vytočení medu, M môžem vypustiť (po agáte je beznáškový stav) aby naplodovala a včelstvo môžem vrátiť bez alebo spôvodnou M do materského včelstva, prípadene ostane na včelnici ako rezervné včelstvo.

TP využívania rojov na znášku s uzatvorenou matkou, si môže dovoliť len včelár, ktorý má primeraný počet debničiek, plástov resp. Ms, úľové dná (tu sa dá improvizovať), pretože je to len dočasné. Rarita, rovnováhu vo včelstve som udržal i mŕtvou matkou v IZO, ktorá ešte dlhodobo produkuje ML. Možno sú to len ojedinelé prípady, ale sú reálne.
Priemerný výnos sa týmto spôsobom dá zvýšiť o 10-15 kg. Je to vždy obmedzené včelárovými možnosťami.

V určitom smere sa dá na teto TP použiť i prirodzená materská látky, získaná v etanolovom roztoku, v ktoroom nehávam vyluhovať vyradené nepotrebné -vyradené oplodnené matky. Roztok s ML sa dá použiť na dočasné udržanie rovnováhy vo včletsvách bez voľnej matky a to napustením do savého materiálu, npr. prúžok kože 5x5x20-30mma cvoľne

Ak som dobre porozumel Vašej otázke, tak odpoveď znie, že matka v produkčnom včelstve dokáže prežiť a zároveň odovzdávať materskú látku včelám nekonečne dlho bez jej poškodenia.
______________________________________________________________

Takhle jsem onu otázku sice nemyslel, ale přesto děkuji za odpověď. Vaše metoda zužitkování nadbytečných rojů je zajímavým námětem, jak lze při dostatku materiálu a času využít rojový potenciál.

Moje otázka byla směřovaná na uchování pomocné matky ( tj. matky, která je určena přelétáku jako zdroj mateří látky pro zachování jeho pracovitosti ) za přítomnosti matky produkční. Jinak řečeno, jest-li je možná koexistence dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka ) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

Blíže k PP-systému:
Při tvoření přelétáku se pomocná matka s klíckou přemístí do medníkové části, kam přelétají létavky a starší úlové včely. V plodové části včelstva stále pobývá produkční matka, která klade ( sice po pár dní od provedení přelétáku omezeně, ale to nevadí, v konečném důsledku spíše naopak ), takže je zajištěna náhrada za staré včely. Pomocná matka nemůže klást, protože se stále nachází v izolační klícce ( i v přelétáku, kde se pak včely plně zaměří na snůšku, protože nechovají plod ). Na základě dosavadních zkušeností s přelétákovými metodami jsem dospěl k názoru, že je žádoucí provést propojení a návrat do standardního stavu včelstva nejlépe za 2 týdny ( v krajním případě až za 3 týdny ), nikoliv do 10 dní, jak se klasicky postupuje. Je nutné dbát na dostatek prostoru v plodové části ( každý týden se vylíhne +/- 15 000 včel , v plodišti zůstává 25 000-35 000 včel... je třeba poskytnout prostor alespoň 80 včel / dm2 rámku... přidat nástavky ). Princip přelétáku spočívá v přetvoření nadbytečných krmiček ( potenciálních nebo již anatomických trubčic) v létavky ( případně starší úlové včely ). Tento proces je pozvolný a neprobíhá naráz během pár dní ( proto v PP-systému navrhuji prodloužit etapu přelétáku na 2 týdny ). Tím se jednak efektivně předchází rojové náladě a jednak zvyšuje produktivita včelstva. Podmínkou je však, aby byl v přelétáku přítomen zdroj mateří látky ( živá matky či její syntetická náhrada ( matečník nestačí – nevylučuje mateří látku )).

S pozdravem...M. Václavek...

Uchování i několika oplozených matek v klíckách v medníku je možné. Včely se
o matky starají i při přítomnosti kladoucí matky pod mřížkou ( v plodišti ).
Dokonce i v případě, že do klícky je několik včel nenávistně "zaťato".
Je třeba jen zajistit, aby matky nemohly k sobě navzájem. V mnoha případech
lze takto uchovat oplozené matky po dobu několika dnů (možná i týdnů).

Např. v zasílacích klíckách (bez doprovodných včel) bez pozorovatelné újmy
přečkaly matky téměř 14 dnů, aniž by se plodištní matka vyrojila. Asi i
proto je to bezpečnější provádět právě v období snůšky ( o což Vám asi
především šlo ).
Používám to někdy např. při výměně matek, kdy vychycenou matku ponechám žít
v medníku jiného včelstva, dokud není v původním včelstvu s jistotou nová
matka přijata a dobře klade. Když se nepovede, matku vrátím a zkusím výměnu
za čas znovu. Vím, že v medníku vlastního včelstva matku takto uchovat
nelze! Nová by nebyla přijata.

S neoplozenými matkami v tomto směru zkušenosti nemám.
J.Kala



Dotaz M.Václavek: ......jest-li je možná koexistence
dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka
) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

Oplozená matka v klícce s 10 - 15 včelami vydrží i mimo včelstvo v pokojové
teplotě až 3 týdny, zaručeně nejméně týden. Je třeba, jak doprovodné včely
začnou hynout, mrtvé i živé opotřebované doprovodné včely vyhodit a do
klícky k matce nabrat z úlu nové doprovodné včely. Potřetí už to obvykle
nejde. Včely v klícce musí mít v dosahu krmivo - med a vodu, med v obvykle
tuhé podobě přes sítko a vodu nasáknutou ve vatě na sítku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2008 9:47 PM
Subject: RE: Reservní matka náhraka mateří látky


Uchování i několika oplozených matek v klíckách v medníku je možné. Včely se
o matky starají i při přítomnosti kladoucí matky pod mřížkou ( v plodišti ).
Dokonce i v případě, že do klícky je několik včel nenávistně "zaťato".
Je třeba jen zajistit, aby matky nemohly k sobě navzájem. V mnoha případech
lze takto uchovat oplozené matky po dobu několika dnů (možná i týdnů).

Např. v zasílacích klíckách (bez doprovodných včel) bez pozorovatelné újmy
přečkaly matky téměř 14 dnů, aniž by se plodištní matka vyrojila. Asi i
proto je to bezpečnější provádět právě v období snůšky ( o což Vám asi
především šlo ).
Používám to někdy např. při výměně matek, kdy vychycenou matku ponechám žít
v medníku jiného včelstva, dokud není v původním včelstvu s jistotou nová
matka přijata a dobře klade. Když se nepovede, matku vrátím a zkusím výměnu
za čas znovu. Vím, že v medníku vlastního včelstva matku takto uchovat
nelze! Nová by nebyla přijata.

S neoplozenými matkami v tomto směru zkušenosti nemám.
J.Kala



Dotaz M.Václavek: ......jest-li je možná koexistence
dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka
) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

Zkuste si vygooglovat heslo "Queen bank" a "bee". Je toho spoustu a od lidí, kteří s tímto mají mnohem větší zkušenosti než my.
Ivan