76046

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 5. 2008
Re: úhyny pokračují

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 14. 5. 2008
Re: ?hyny pokra?uj?

J8 se blbě vyjádřil měl jsem na mysli právě jen oblast kde žije včela květná a td.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 22:16:45
> ----------------------------------------
> Varoáza přece pochází z Indie, Pepan
>
> Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
> destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
> poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Votrubec (e-mailem) --- 14. 5. 2008
RE: [Spam] Re: úhyny pokračují

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká)
modifikace z Varroa Jacobsony.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
A.Turčáni
Sent: Tuesday, May 13, 2008 10:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: [Spam] Re: úhyny pokračují

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká) modifikace z Varroa Jacobsony.

Ale,ale p.kolega, nejedná sa o žiadnu mutáciu, V.D. je naozaj endemický druh potvrdený aj geneticky. V.J. na včele medonosnej nedokáže sa rozmnožovať. Pri pomenovaní varroa, ktorý bol prenesený do Europy došlo k omylu, ktorý napravili vedci až po r. 2002.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(81.19.47.102) --- 14. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují

Dovolím si vás trochu opravit
Český název: Roztoč včelí
Lat/En název: Varroa destructor (nikoliv Varoa destruktor, často se odstraňuje jedno "r" a "c! mění na "k")

Až do roku 2000 se užíval název Varroa jacobsoni a roztoči se nerozlišovali (je mezi nimi minimální rodíl v DNA, velikosti - cca 0,2 mm a cyklu rozmnožování).
Od roku 2000, kdy se katalogizoval Varroa destructor by se u nás měl používat tento název nebo roztoč včelí.

Blíže i s vysvětlením původu a rozdílu:Global database
http://www.issg.org/database/species/ecology.asp?si=478&fr=1&sts=

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují

Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
Pán múdry, to nebola moja nevedomosť, bola to len moja zbrklosť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Kritik (87.197.103.170) --- 16. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
---------------------------------------------------------
Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem hesla: "je to blbý ale naše"?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 16. 5. 2008
Re: [Spam] Re: ?hyny pokra?uj?

Ono to máte prašť jak uhoď
I v těch latinských názvech je neskutečný zmatek Ve skutečnosti to je tak, že 3 botanici popíší jednu rostlinu a máte hned 3 názvy a používají se všechny :-))
To za prve .
A podle nových pravidel českého jazyka se připouští u cizích slov psát tak jak je slyšíte :-O

Pepan

> ------------ P ůvodní zpráva ------------
> Od: Kritik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: [Spam] Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 16.5.2008 18:27:12
> ----------------------------------------
> To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy,
> když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže
> mu, že má jiný původ:)
> ---------------------------------------------------------
> Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český
> název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na
> celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny
> výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem
> hesla: "je to blbý ale naše"?       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Honza Jindra (89.203.134.130) --- 16. 5. 2008
letošní nevyrovnanost

Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec.
Včera jsem mluvil s jedním komerčním včelařem z Litoměřic a ten mi potvrdil podobnou zkušenost. Jeho včelstva na vozech se chovají podobně.
Řepka nám do týdne asi skončí a zatím je do akátu daleko. To je dobře, nebude žádná honička s vytáčením a stěhováním.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 16. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost

Nějakou dobu jsem natom dumal a co se týká bodavosti, tak je možné to, že mohou zato i mravenci, ale i také mám obavy, že to menší zlo - bodavost je oproti otravám přijatelnější. Řepky a nejen ony se nějakou dobu ošetřují přípravky na bázi neonicotinoids (správně česky neonikotinoidů :-) )

Jeden významný zemědělec je v okolí používá a aplikaci přípravků jsem zjistil přímo od něho telefonicky na základě mého kontaktu na území jedné z obcí kam podávám hlášení o tr. stanovišťích.

Jde o stovky ošetřených hektarů v dosahu a stovky mých včelstev.

V souvislosti s CCD

(viz.¨http://www.youtube.com/watch?v=lH9mpHNawSs )

jsem koleraci (souvislosti) s úhyny na CCD ani v nejmenším nepozoroval! Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.


Mám také slabé stanoviště, ale tak, aby byla o tři týdny opožděná ne. U mne zato může natom jednom stanovišti slabá snůška, protože viditelně les je 1500 daleko a kolem významně nic v dosahu stanoviště nekvete.

Řepku nemám rád, protože se musí důrazněji zasáhnout navíc (vícepráce) proti ztrátám kvůli rojovce. Včelstva dají med, ale o který není mezi obchodníky důstojný zájem (cena cca 40-42 Kč u baliče) a proto se orientuji na hlavní snůšku a její medy. Řepku tím, že nezimuji na cukru ale na podzimních snůškách a tím je "promíchanější", je med úplně jiné kvality. Dobře se homogenizuje.

_gp_


......
Honza Jindra:>Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 16. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost

Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.

Ještě dodám. Účinnost neonicotinoidů je systémová velmi. A to tak, že dle mého názoru a zdrojů o těchto látkách dokonce může mít vliv na DNA matek, živených v období ochran.( účinnost se infiltruje do rostliny posléze i do jejich genetativních orgánů.

Takže se může stát, že naruší řetězec dobrých vlatností (bodavost) mnohem dříve, než může mít vliv křížení negativních genů z okolí.

Mne osobně bodavost už až nevadí, používám ochranné prostředky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Honza Jindra (89.203.134.130) --- 17. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost

Myslým, že účinné látky z postřiku se už dávno rozpadly a také bodavost se postupně ztratila. Nejednalo se ale o plošnou vlastnost u všech včelstev na stanovišti, ale pouze u těch, která jsem přivezl z lesa. Z ochranných pomůcek, které pravidělně používám, je to dýmák. Kuklu si nasazuji jen když pospíchám a rukavice jsem musel letos použít poprvé snad po pěti letech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Aleš (193.85.238.34) --- 19. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost - prostavování

Severní Čechy - nevyrovnanost proti minulým letům pozoruji také. Nejprve jsem myslel, že jsem nebyl dost důsledný ve spojování slabochů (z 30 přezimovaných jsem nechal 20), ale né, ten rozdíl v dynamice rozvoje je nyní po měsíci od tohoto zásahu příliš markantní.
Skutečně cca 1/2 jede pěkně - nyní je mám na cca 5-6 tachovských nástavcích s cca 2 plnými medníky a cca 1/3 sedí na 3 nástavcích s prázdným medníkem a k ničemu se nemá (ve 3 ze 6 jsem již před 14 dny zahlédl matečníky, ale k rojení se to nemá).
Když už zde píšu, měl bych dotaz na chovatele - každý rok dělám cca 20-25 oddělků pomocí směsných oddělků a letos již potřetí larvím, neboť strašně zastavují zavíčkované matečníky (nabídnu na laťce cca 12-13 misek cca 10 jich přijmou a 14 den kromě 1-2 vše zastavěno) - teď použiji již otevřené matečniky i když jsem měl vždy obavu, zda bude malé včelstvíčko po rozdělení směsného oddělku schopno tento kvalitně uhřát a krmit.
Máte nějakou radu proti prostavování??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost - prostavování

Máte nějakou radu proti prostavování??

V čase chovu mladých matiek sa to často stáva vtedy, ak príroda poskytuje prínos peľu. Vyslobodiť MB z takého zovretia je potrebné, ak tak včelár neurobí, mladé matky sa nakoniec udusia. Z tohoto zovretia sa dajú MB oslobodiť pomocou tenkého ostrého nožíka nahrievaného v horúcej vode vyslobodíme MB. Niekedy to stojí zato.

Ja už niekoľko rokov chránim MB pred zastavaním dielom umiestnením MB hneď po ich zaviečkovaní. Sériové MB musia byť nadstavbou na umelých miskách, aby sa s nimi bezpečne manipulovalo. Zaviečkované MB vkladám do škôlkovacieho rámika (malé komôrky z jednej strany vetracia sieť a z druhej zasúvacie príklopky z tenkého akrylu, z hora otvory priemeru 16 mm) do otvorov. Do klietočky zároveň pridám CMCa vpustím do vnútra 3-4 včely, ktoré robia MB servis (včely časom zahynú).
Dôležité je aby MB boli stále v prirodzenom prostredí, teda aby teplota bola vždy 34-35˚C, čo sa dá vyriešiť pri väčšom chove do umelej liahni, ten kto ju nemá musí byť škôlkovací rámik vložený do hociktorého včelstva medzi dobre ošetrované dva plásty s plodom, len takto zabezpečíme MB vhodnú teplotu.
Nestalo sa mi aby nejaká matka nedokončila zdarne svoj vývoj, dokonca som niekoľkokrát umiestnil do klietky MB tesne pred zaviečkovaním, samozrejme somdo klietky pridal 6-8 včiel. Dôležitá je i manipulácia s mladými MB, musíme s nimi narábať opatrne a neprevracať ich.

Veľa zdaru, Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
M. Václavek (213.29.160.5) --- 19. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost - prostavování

Ja už niekoľko rokov chránim MB pred zastavaním dielom umiestnením MB hneď po ich zaviečkovaní. Sériové MB musia byť nadstavbou na umelých miskách, aby sa s nimi bezpečne manipulovalo. Zaviečkované MB vkladám do škôlkovacieho rámika (malé komôrky z jednej strany vetracia sieť a z druhej zasúvacie príklopky z tenkého akrylu, z hora otvory priemeru 16 mm) do otvorov. Do klietočky zároveň pridám CMCa vpustím do vnútra 3-4 včely, ktoré robia MB servis (včely časom zahynú).
Dôležité je aby MB boli stále v prirodzenom prostredí, teda aby teplota bola vždy 34-35˚C, čo sa dá vyriešiť pri väčšom chove do umelej liahni, ten kto ju nemá musí byť škôlkovací rámik vložený do hociktorého včelstva medzi dobre ošetrované dva plásty s plodom, len takto zabezpečíme MB vhodnú teplotu.
(...)
_____________________________________________________________

Tak postupuje velkochovatel matek. Pro malochovatele matek jsou tato opatření zbytečně složitá a materiálově náročná. Problém s prostavováním chovného rámku lze jednoduše vyřešit tím, že se chovný rámek prostě používat nebude. Ve včelařských potřebách se běžně prodávají umělohmotné misky s ostny k zapíchnutí do plástu. Nalarvené misky ( nejlépe nastartované matečníky ze sádky nebo jiného vhodného startéru ( např. bezmatečné včelstvo, směsný plodový oddělek )...podmínka je, aby ve startéru nebyl otevřený plod ) se připíchnou k plodovému plástu, který se k dochování matečníků vloží např. do odsavače nad mřížku ( chov při matce ). Jelikož se v okolí matečníků vytvoří mezera jen něco málo přes 1 cm, k zastavění matečníků nedojde, i kdyby byl stavební pud sebesilnější.


S pozdravem...M. Václavek

PS
Směsné oddělky jsou ideální způsob, jak rozšířit onemocnění, jestliže některá včelstva, od který odebíráte plod, jsou nakažená.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost - prostavování

Pre mňa je tento vami opísaný technologický postup známy, ale ja som reagoval na danú otázku, kde autor hovorí o zastavovaní sériového chovu, teda MB na chovnej latke. A nehovorte, že sériový chov je nákladný a keď je istý, včelár to má na jednom mieste a keď včelstvu ponúkne včelstvu pripravenú MB je to isté, čo sa nedá povedať o tejto "pripichovacej" metóde. Výsledok bol málokedy istý, preto ja som za používanie sériového chovu v chovnom rámiku na chovnej latke. Tak robia veľkochovatelia a môžu ho použiť i celkom malí chovatelia.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
M. Václavek (213.29.160.5) --- 19. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost - prostavování

A nehovorte, že sériový chov je nákladný a keď je istý, včelár to má na jednom mieste a keď včelstvu ponúkne včelstvu pripravenú MB je to isté, čo sa nedá povedať o tejto "pripichovacej" metóde.Výsledok bol málokedy istý, preto ja som za používanie sériového chovu v chovnom rámiku na chovnej latke. Tak robia veľkochovatelia a môžu ho použiť i celkom malí chovatelia.
Anton

_______________________________________________________________

Lepší, než každoroční naříkání na zastavění chovného rámku. Při použití startéru nemám s ,,připichovací,, metodou problémy.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu