Včelařská konference

Pokud se předjarní léčení provede správně, a tím se dosáhne požadované účinnosti, kdyby neexistovala reinvaze, toto léčení by teoreticky vždy vystačilo až do podzimu.

Chybou mnohých včelařů je to, že nesledují spad roztočů. Vlivem reinvaze ( např. když naše včelstva získají roztoče vylupováním cizích včelstev některého pavčelaře, který se o své svěřenkyně špatně stará, až jsou nemocné a zesláblé, tedy dobře vylupitelné, nebo včelstvo ve stromové dutině, které hyne na varroázu ) se počet roztočů může nečekaně během pár dní znatelně zvýšit. Proto je třeba kontrolovat spad i u včelstev, která byla na podzim zdárně vyléčena. Není třeba provádět monitoring spadu u všech včelstev, stačí si vybrat skupinku nejsilnějších včelstev na stanovišti, ve kterých je zpravidla větší množství roztočů něž u podprůměrných včelstev. Pokud se u nich objeví zvýšený spad roztočů, lze očekávat zvýšené zamoření i u ostatních včelstev vlivem reinvaze přes trubce.

Ale co je onen zvýšený spad roztočů? Málokterý včelař kontroluje spad i na jaře. Je-li v podletí kritický spad vyšší než 5 roztočů v průměru za den, pak na jaře je kritický spad již jeden roztoč spadlý v průměru za den vlivem přirozeného úbytku. Křivka počtu roztočů se po každé vylíhnuté generaci poměrně dost strmě zvedá.

Cituji:__________________________________________________________
A teď počítejme: Máte 8 samiček. Po jednom vývojovém cyklu vylezou průměrně na včele 3 samičky. Na konci vývojové (geometrické) řady o 8 cyklech bude: 8 24 72 216 648 1944 5834 17496 52488 roztočů.
__________________________________________________________________

( Obsah následujícího odstavce nesdělujte lidem, kteří léčení neprovádí poctivě, ať se varroázy více bojí:-)

Tak katastrofické, jak je růst počtu roztočů uváděn v citaci, to většinou nebývá, protože jinak by většina včelařů byla už dávno bez včelstev. Existují jisté regulační mechanizmy, které populační růst roztočů zpomalují ( jde především o vliv inbreedingu ( páření pokrevně blízce příbuzných jedinců, což v případě výskytu jen jedné samičky v dané plodové buňce je naprosto nevyhnutelné, protože páření probíhá vždy již v buňce ), ale také se projevuje prodlužování vegetativní fáze života roztoče ( doba, kdy se nachází na dospělých včelách ), jež může být klidně i 10 dní dlouhá, dále pak vzájemná očista dělnic od roztočů, poškozování roztočů a podob. ). Nicméně neléčené včelstvo evropského plemene v závislosti na reinvazi a vlastní odolnosti během 1-3 let na následky přemnožení roztočů uhyne.

Zvýšené zamoření varroázou v průběhu jara znamená, že by včelař měl provést léčení již tehdy ( samozřejmě jedině kyselinou mravenčí ) a nečekat až do podletí, kdy, jak ukázaly zkušenosti z loňského roku, může být již dávno pozdě, protože včelstvo bývá podlomeno vlivem viróz doprovázejících přemnožení roztočů. Podletní léčení tento stav již nezvrátí.

Nejvhodnější je jarní a časně letní léčení provádět po medobraní. V období vrcholu snůšky léčení kyselinou mravenší není vhodné provozovat nejen kvůli zvýšenému výskytu kyseliny mravenčí v medu, což ale není zdravotně na závadu, jen je med nepatrně kyselejší. V průběhu snůšky je účinnost léčení snížena ( řídká sladina pohlcuje páry kyseliny ), to je hlavní důvod, proč vyčkávat s léčením na mezisnůškové období, ale nikoliv až na podletí! Kyselina mravenčí je nejvhodnější prostředek k léčení varroázy, který se dá použít i v produkčním období.

Předjaří je rovněž vhodným obdobím k léčení kyselinou mravenčí, jen je třeba vyčkat na delší periodu teplého slunečného počasí. Radím Vám, všem kdo jste měli zimní spad v průměru větší než 1 roztoč na včelstvo, provést v předjaří léčbu odpařovači nebo alespoň dvakrát odparními deskami. Každý usmrcený roztoč v této době znamená v konečném důsledku snížení počtu roztočů v podletí o několik stovek až tisíců.


S pozdravem...M. Václavek

>
> Předjaří je rovněž vhodným obdobím k léčení kyselinou mravenčí, jen je
> třeba vyčkat na delší periodu teplého slunečného počasí. Radím Vám, všem
> kdo jste měli zimní spad v průměru větší než 1 roztoč na včelstvo, provést
> v předjaří léčbu odpařovači nebo alespoň dvakrát odparními deskami. Každý
> usmrcený roztoč v této době znamená v konečném důsledku snížení počtu
> roztočů v podletí o několik stovek až tisíců.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>

Chystam se dat formidol, ale co jeste nevim je presny termin kdy. Muzete to vice rozvest, pripadne zda uz mate zkusenost s formidolem na jare? U nas zkusenosti nejsou.

Co vim tak to chce jak pisete dobre pocasi s teplotama vyssima nez 15 stupnu. Udajne je nejvetsi nebezpeci kdyz se po dvou dnech roztrhne regulacni obal a muze pote byt prilis velka koncentrace kys. v ule?

Moje predstava je, ze urcite ho nasadim po 1 vytaceni, ale nevim jestli ho davat uz nekdy ted. Odhadem do 14 dni u nas pokvetou ovocne stromy.

Mate-li nekdo k tomuto tematu vice info ci zkusenosti budu za ne rad

Diky
T.H.

Já ho dávám až před nasazováním medníků. Zastávám totiž názor , že není dobré příliš spěchat oddálením rozdělím populaci varoi na polovinu což znamená menší zamoření v létě. Zatím to vychází!
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Formidol z jara - kdy?
> Datum: 31.3.2008 14:12:54
> ----------------------------------------
>
> >
> > Předjaří je rovněž vhodným obdobím k léčení kyselinou mravenčí, jen je
> > třeba vyčkat na delší periodu teplého slunečného počasí. Radím Vám, všem
> > kdo jste měli zimní spad v průměru větší než 1 roztoč na včelstvo, provést
> > v předjaří léčbu odpařovači nebo alespoň dvakrát odparními deskami. Každý
> > usmrcený roztoč v této době znamená v konečném důsledku snížení počtu
> > roztočů v podletí o několik stovek až tisíců.
> >
> >
> > S pozdravem...M. Václavek
> >
>
> Chystam se dat formidol, ale co jeste nevim je presny termin kdy. Muzete to
> vice rozvest, pripadne zda uz mate zkusenost s formidolem na jare? U nas
> zkusenosti nejsou.
>
> Co vim tak to chce jak pisete dobre pocasi s teplotama vyssima nez 15 stupnu.
> Udajne je nejvetsi nebezpeci kdyz se po dvou dnech roztrhne regulacni obal a
> muze pote byt prilis velka koncentrace kys. v ule?
>
> Moje predstava je, ze urcite ho nasadim po 1 vytaceni, ale nevim jestli ho
> davat uz nekdy ted. Odhadem do 14 dni u nas pokvetou ovocne stromy.
>
> Mate-li nekdo k tomuto tematu vice info ci zkusenosti budu za ne rad
>
> Diky
> T.H.
>
>
>
>

Jelikož mi letos nebyl nařízen nátěr plodu, tak jsem se ho nedělal ( děkuji Bože :-))...nátěr plodu je ta nejhorší činnost, která u velmi silných včelstev může být ). Pro jistotu ( zimní spad jsem měl něco mezi 1 a 2 roztoči na včelstvo ) jsem se rozhodl provést jarní léčení aplikací kyseliny mravenčí ( Formidol ). První dávku jsem dával včera v neděli 30.3, u nás bylo krásné počasí s teplotou v poledne 15°C ve stínu. Druhou dávku plánuji ( pokud vyjde počasí, což doufám protože za dva týdny budu rozšiřovat, pak by už léčení bylo dost komplikované ) na příští víkend.

Při aplikaci je potřeba, aby teplota v úlu(!) byla vyšší než 10°C. Při nižších teplotách včely vytváří semknutý chumáč, který zabraňuje pronikání kyseliny v potřebné koncentraci do oblasti plodu, což vede ke znatelnému snížení účinnosti léčení. Kromě toho se také kyselina při snížených teplotách pomaleji odpařuje a tím pádem dochází i tak ke snížení koncentrace par kyseliny v prostředí úlu.

Kyselinu mravenčí aplikujte výhradně shora! U nástavkových úlů ( zvláště, pokud mají úly vysoké dno, případně dno i drátěné ) není aplikace podmetem výhodná, protože se tím okrádáte o velké množství kyseliny, která bez užitku projde česnem ( dnem ) ven. Páry kyseliny mravenčí jsou těžší něž vzduch! Neočekávejte, že se kyselina v potřebné koncentraci dostane od dna do druhého a výše položených nástavků.

Dávkování a aplikace kyseliny mravenčí je poměrně problematická záležitost. Aplikovat kyselinu lze dvěma způsoby: dlouhodobými odpařovači nebo jednorázovými odparními deskami. Odpařovači jsou vhodnější spíše až v teplotně stabilnějších období ( léto, podletí ). V předjaří se teplota může nečekaně změnit, tedy by došlo ke snížení účinnost ( část kyseliny by zbytečně procházela kolem chumáče včel ven z úlu ). Odparní desky v podstatě slouží k jednorázové aplikaci kyseliny, takže díky krátké délce účinné fáze je možné léčení naplánovat na příhodné dny a tím předejít neefektnímu léčení v chladném období, jež v předjaří poměrně dost hrozí. Nevýhodou odparních desek je nižší účinnost ( pod 70% ), tedy i nutnost léčení alespoň jednou zopakovat.

Letos končím s používání Formidolů a přecházím na odpařovače ( chci letos vyzkoušet Mitegone, ještě s nimi nemám zkušenosti ) a vlastní vyrobené odparní desky ( něco podobného jako je na stránkách: http://www.n-vcelari.sk/view.php?cisloclanku=2007080101 ).

V neděli jsem vložil do včelstev ( 6 nástavků Optimalu ) Formidolovou desku bez regulačního obalu. Včely byly poměrně klidné, skoro je to vůbec nevzrušilo. Jen asi 3 hodiny hlasitěji šuměly. Udělal jsem to proto, abych po dobu pár hodin dosáhl potřebnou koncentraci kyseliny mravenčí, kterou bych s jednou deskou v regulačním obalu v tak prostorných úlech nedosáhl.

Co se týče aplikace kyseliny mravenčí formou odparních desek, je třeba na každý nízký nástavek jeden otvor ( průměr 2 cm ) v regulačním obalu aby se dosáhlo potřebné koncentrace. Kyselina se aplikuje horem ( nejlépe nad první plodový nástavek, ale není to podmínkou ). Horní očka musejí být zavřená, aby se omezili zbytečné ztráty kyseliny. Drátěné dno může být ponecháno otevřené. U úlů bez drátěných dnech by vlivem nedostatečné výměny vzduchu mohlo dojít ( zvláště za velmi teplých dní, kdy se urychlí odpar ) ke zvýšení koncentrace par kyseliny nad nebezpečnou hranici, při niž dojde k úmrtí velké části plodu, proto drátěná dna při aplikaci kyseliny jakýmikoli způsobem nezavírám.


S pozdravem...M. Václavek

Formidol při teplotách pod 20 supnů je neúčinný, což dokázal i vložený formidol bez obalu. Josou to vy\hozené peníze. Je třeba si přečíst příbalový leták. Účinnosst se dosahuje tím, že se prudce okyselí celé prostředí úlu a roztoč neni schopen okamžitě se změne PH přizpůsobit a padá, a v buňkách hyne. I vliv na bakterie je snížený. Všeho se dosahuje nárazem prudké zněny PH. Ani odpařovače nepřekonají formidolové desky.

Formidol při teplotách pod 20 supnů je neúčinný, což dokázal i vložený formidol bez obalu. Josou to vy\hozené peníze. Je třeba si přečíst příbalový leták. Účinnosst se dosahuje tím, že se prudce okyselí celé prostředí úlu a roztoč neni schopen okamžitě se změne PH přizpůsobit a padá, a v buňkách hyne. I vliv na bakterie je snížený. Všeho se dosahuje nárazem prudké zněny PH. Ani odpařovače nepřekonají formidolové desky.

______________________________________________________________

S tím nesouhlasí ani příbalový leták, ani G. Liebig, ani odborníci z VUVČ a ani já. Kde jste k takové informaci přišel? Z příbalového letáku těžko, ten se o minimálních teplotách dokonce nezmiňuje.

Ono je to s teplotami relativní. Klíčová teplota ( jak jsem zdůraznil ) je teplota v prostoru úlu ( nad 10°C ). Je rozdíl jaká je teplota ve dně úlu, jaká je teplota v neuteplených nástavků, jaká je v uteplených nástavků, jaká je teplota nad plodem ( kam jsem desky aplikoval ).

Pro matematicky založené doporučuji si spočítat, kolik roztočů budou mít ve včelstev v srpnu, jest-li provedou léčení v březnu nebo v dubnu, nebo v květnu, nebo až v červnu. Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.

S pozdravem...M. Václavek

Pro matematicky založené doporučuji si spočítat, kolik roztočů budou mít ve včelstev v srpnu, jest-li provedou léčení v březnu nebo v dubnu, nebo v květnu, nebo až v červnu. Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.

______________________________________________________________

Špatně jsem se vyjádřil! Počítání vývojových křivek je velmi problematické, protože přesně nevíme jakými tempem se roztoči budou rozmnožovat. Poslední větou jsem narážel na to, že dosažení určité účinnosti při léčení kyselinou mravenší je v produkčním období problematičtější než v předjaří, kdy je plodové těleso poblíš stropu a daleko ode dna, což je plus při léčení horem ( možnost aplikace kyseliny přímo pod strop s maximální účinností ). V produkčním období by vkládaní desek či odpařovačů přímo pod víko ztrácelo smysl kvůli medníkovým prostorům, které příliš oddálí plodovou plochu. Kromě toho je na jaře a v létě nutné zvýšit dávku, protože se část kyseliny plýtvá nasáváním sladinou, větší prostor a silnější včelstva též vyžadují větší dávku. Účinnost léčby kyselinou mravenčí je z velké části tvořena likvidací roztočů pod víčky plodu, proto je důležité vytvoření dostatečné koncentrace kyseliny mravenčí hlavně v oblasti plodu, nikoliv ve dnu nebo v medníku. V produkčním období je potřeba kvůli vložení aplikátorů kyseliny poblíš plodu oddělávat medníkové nástavky. V předjaří to není nutné. Stačí vložit desku přímo pod strop. Zabere to méně než 2 minuty. Tento zásah je tak krátký, že u mírných včelstev není potřebné rozdělávat kuřák. Proto neradím odkládat léčení až na dobu po rozšíření.


S pozdravem...M. Václavek

Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.
------------------------------------------------------------------------------------------------

Takhle mě to výpočtem nevychází.

Pokud nám zůstane po ošetření nátěrem s následnou fumigací 1 roztoč, pak rozvojová řada roztočů VD se rovná:

An=A1 x q na (n-1)

Kde:
A1 je počet roztočů na začátku rozvojové řady
An je počet roztočů na konci rozvojové řady
q je kvocient řady
n je počet čísel v řadě
n-1 je počet reprodukčních cyklů

Při kvocientu 3 je rozvojová řada:

1       3       9       27       81       243       729       2187       6561       19683       %
1       3       9       8,1       24,3       72,9       218,7       656,1       1968,3       5904,9       30
1       3       9       27       81       72,9       218,7       656,1       1968,3       5904,9       30
1       3       9       27       81       243       729       656,1       1968,3       5904,9       30

Co z toho vyplývá?

-       Pokud přeléčíme dříve, nebo později, na tom nezáleží. Záleží na účinnosti léčení. Samozřejmě, pokud je později účinnost léčení vyšší např. u Formidolu nad 20°C, je lépe léčit v tuto pozdější dobu (bude nižší konečný počet roztočů).

-       Pokud nedojde k reinvazi roztočů po přeléčení, pak je vhodnější léčit dříve, neboť šetříme včely(menší nebezpečí nákazy virózou).

-       Pokud dojde po léčení k reinvazi roztočů, je lépe přeléčit znovu (podle denního spadu).

-       Konečný počet roztočů závisí na počátečním stavu.

-       Kvocient q nebude konstantní. Závisí na podílu trubců ve včelstvu, snůškových podmínkách, atd.

-       Nejvíce závisí konečné množství roztočů na počtu reprodukčních cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních cyklů do slunovratu).

-       Konečný počet roztočů není ve výpočtu důležitý. Důležité jsou vazby a trend výpočtu a z toho pochopení, jak to vlastně je při léčení je a podle toho pak postupovat.

Zdravím, H.

- Nejvíce závisí konečné množství roztočů na počtu reprodukčních
cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních
cyklů do slunovratu).

Je také účelné co nejméně zasahovat léčivy do včelstva
S toho nejlépe vychází Pak Pozdější léčba kdy musí vývoj populace zase začít od té první samičky a pak vpodletí méně generací = menší zamoření

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Formidol z jara - kdy?
> Datum: 01.4.2008 22:53:09
> ----------------------------------------
> Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v
> podletí.
> ---------------------------------------------------------------------------
> ---------------------
>
> Takhle mě to výpočtem nevychází.
>
> Pokud nám zůstane po ošetření nátěrem s následnou fumigací 1 roztoč, pak
> rozvojová řada roztočů VD se rovná:
>
> An=A1 x q na (n-1)
>
> Kde:
> A1 je počet roztočů na začátku rozvojové řady
> An je počet roztočů na konci rozvojové řady
> q je kvocient řady
> n je počet čísel v řadě
> n-1 je počet reprodukčních cyklů
>
> Při kvocientu 3 je rozvojová řada:
>
> 1       3       9       27       81       243       729       2187       6561
> 19683       %
> 1       3       9       8,1       24,3       72,9       218,7       656,1       1968,3
> 5904,9       30
> 1       3       9       27       81       72,9       218,7       656,1       1968,3
> 5904,9       30
> 1       3       9       27       81       243       729       656,1       1968,3
> 5904,9       30
>
> Co z toho vyplývá?
>
> -       Pokud přeléčíme dříve, nebo později, na tom nezáleží. Záleží na
> účinnosti léčení. Samozřejmě, pokud je později účinnost léčení vyšší např.
> u Formidolu nad 20°C, je lépe léčit v tuto pozdější dobu (bude nižší
> konečný počet roztočů).
>
> -       Pokud nedojde k reinvazi roztočů po přeléčení, pak je vhodnější
> léčit dříve, neboť šetříme včely(menší nebezpečí nákazy virózou).
>
> -       Pokud dojde po léčení k reinvazi roztočů, je lépe přeléčit znovu
> (podle denního spadu).
>
> -       Konečný počet roztočů závisí na počátečním stavu.
>
> -       Kvocient q nebude konstantní. Závisí na podílu trubců ve včelstvu,
> snůškových podmínkách, atd.
>
> -       Nejvíce závisí konečné       množství roztočů na počtu reprodukčních
> cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních
> cyklů do slunovratu).
>
> -       Konečný počet roztočů není ve výpočtu důležitý. Důležité jsou vazby
> a trend výpočtu a z toho pochopení, jak to vlastně je při léčení je a podle
> toho pak postupovat.
>
> Zdravím, H.
>
>
>

To záleží na počátečních podmínkách rozvoje VD.
Jaký byl spád roztočů v zimní měli.
Zda-li byl proveden nátěr s fumigaci.
Kdy začaly včely plodovat.       
Zda-li jsou silné nebo slabé.       
                     
Pokud mi napíšete tyto údaje, pokusím se zase něco vypočíst.
Zdravím, H.