78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pepík (81.0.194.126) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Dělal jsem jarní přeléčení u kamaráda, který přišel o nohu a byl ještě v nemocnici.Spad po týdnu na zasítovaných podložkách se pohyboval od 11 do 36 roztočů na včelstvo.Jinak bych si dovolil upozornit,že někteří májí přeléčeno,někteří se chystají a další to odfláknou a nebo neudělají vůbec. Je důležté aby to bylo uděláno v celé oblasti v jeden den nebo aspoň víkend.(celoplošně)
Závěrem bych upozornil,že toto léčení není všelék!Kdo si myslí,že má tímto pokoj od léčení bude plakat nad prázdnými úly v podletí.V minulém roce takových bylo a zdá se,že do teď nic nepochopili a říkají.Nemusím dělat přeléčení,ale já si ho udělám a budu mít klid.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
vorja (78.108.145.2) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Jistě že jarní přeléčení není všelék. Nesmíme to ale říkat moc nahlas, protože s najdou tací, kteří si řeknou: když to není všelék, proč bych to dělal, proč bych si přidával práci, proč bych si zvyšoval náklady? Je nutno si uvědomit, že na začátku jarního rozvoje musíme dosáhnout minimálního stavu roztoče VD, nejlépe žádného. I když jarní přeléčení je vysoce účinné (95 –98%), není ale stoprocentní. I když provedeme řádné přeléčení nátěrem a následnou fumigací, v některých včelsvech může zůstat nějaký ten roztoč. Pokud není žádný, je to dobře. Pokud zůstane jen jeden roztoč, co se pak děje?
Na začátku rozvojové řady roztoče VD je tedy jeden roztoč. Po první cyklu jsou ji 3 roztoči, po druhém 9 roztočů, atd. Pak vývojová řade je: 1 3 9 27 81 243 729 2187 6561 roztočů. Poslední číslo je již vysoké, ovlivní nepříznivě plod zimních včel a pokud se neprovede přeléčení, pak dojde dříve nebo později ke kolapsu včelstev.
Pokud provedeme přeléčení včelstev uprostřed výše uvedené rozvojové řady Formidolem, pak množství roztočů 243 při 80% účinnosti léčení se nám sníží na 243x0,20= 49 roztočů. Je to startovací čára nové řady rozvoje VD. Pak máme 49 147 441 1324 roztočů místo původních 6561. Pokud za 14 dnů znovu vložíme Formidol (jak doporučuje ing. Veselý), pak dosáhneme řady: 29 59 118 roztočů, místo původních 6561. A to už je velký rozdíl.
Pokud jsme při jarním léčení byli velmi úspěšní a vyhubili jsme všechny roztoče, pak ještě nemáme vyhráno. Do úlu se nám může dostat se zatoulanou včelou, nebo trubcem, jeden, několik, nebo při loupeži dokonce mnoho roztočů a pak vývojová řada začíná tímto okamžikem. Jediným účinným opatřením je provádět kontrolu denního spadu roztočů. Na jednoho spadlého roztoče na podložce pod sítem znamená, že máme ve včelstvu 100 roztočů, se kterými začíná rozvojová řada. Bylo doporučeno (na krajském semináři ČSV) provést již při pěti spadlých roztočích přeléčení včelstva.
Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu. Masově osvětovou činností počínaje shora, až po včelaře. Důležitou úlohu musí sehrát důvěrníci ZO ČSV. Ti musí vědět, zda-li mu svěřený včelař, svá včelstva léčí, kdy léčí a jak léčí. A pokud včelař léčí špatně, pak mu důvěrník musí pomoci, nebo zajistit přeléčení i případně na jeho náklady. Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším.

Zdravím, H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pepík (81.0.194.126) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Poslední odstavec předchozího příspěvku je perfektní,ale jen po stránce teoretické.Praxe je jiná a vyměnit funcionáře není za koho.On to totiž alespoň u nás nechce nikdo dělat.Dost chmurných zítřků,kdo se bude starat bude mít a ti ostatní zapláčou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Vorja nezlob se namne a nic ve zlém, ale už jsem se dlouho takto po ránu nezasmál. Malá otázka. Jak chceš takového člověka naučit to, že mají nějak kooperativně a kolaborativně přistupovat k léčení? Tvá slova se navzájem vylučují, protože včelařství je převážně o osobním přístupu a ne nějaké organizované ne stále fungující, potažmo ne spolehlivé skupině lidí. Spolehlivost se dá vychovat a naučit, ale naše včelařské skupiny jsou vychovány - slyší většinou jen na peníze - dotace zadarmo.

A jestli se budou dávat dotace i za ztráty na které bylo upozorňováno předem, je jasně vidět, jak to špatně funguje a jak ta nespolehlivost je navíc ještě finančně hodnocena.(mluvím o pomoci na podporu obnovy včelstev, o které se prý podle webu www.agroweb.cz jedná)

..........

vorja:>Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu. Masově osvětovou činností počínaje shora, až po včelaře. Důležitou úlohu musí sehrát důvěrníci ZO ČSV. Ti musí vědět, zda-li mu svěřený včelař, svá včelstva léčí, kdy léčí a jak léčí. A pokud včelař léčí špatně, pak mu důvěrník musí pomoci, nebo zajistit přeléčení i případně na jeho náklady. Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

vorja:>Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu.
GP:Jak chceš takového člověka naučit to, že mají nějak kooperativně a kolaborativně přistupovat k léčení? Tvá slova se navzájem vylučují, protože včelařství je převážně o osobním přístupu a ne nějaké organizované ne stále fungující, potažmo ne spolehlivé skupině lidí.
-------

Asi se začne pěkně od začátku se vznikem "spolků". Tehdy se členové sdružovali dobrovolně protože ve společném postupu viděli výhody.

Myslím, že nepomůže ani tak jarní plošné práškování (nikdy nevyhubíme všechny roztoče na území celé ZO atd, a tady stačí, když padne brzy v létě jedno včelstvo a už to jede), jako celoroční monitoring a vzájemná informovanost.

Asi se ti aktivní budou muset dát dohromady. Prostě síť lidí, kteří budou sledovat spad a vzájemně se informovat. O nákazové situaci nemohu soudit jen podle jednoho jedince, včelnice. Nehledě na to, že spad se asi projeví až po nějakém čase po invazi.

Na to stačí opravdu jen pár aktivních, bez výborů atd.

Pokud to zorganizují přímo výbory atd, tak lépe.

V HK jim to dokonce vyhláška opakovaně ukládá. A myslím že i v jiných krajích.

Jsme prostě ve válce a ta se vede furt. A většinou podle stále stejných pravidel.
Pokud roztoč "zaútočí" tak v létě. "Plošné bombardování" ke kterému teď všichni vzhlížejí s takovou nadějí problém v lepším případě oddálilo, ale nikdy nic plošně natrvalo nevyčistilo. Nakonec vždycky nastupuje pěchota a i v tomto boji si to budem muset s roztočem rozdat osobně my všichni v létě.

A boj s infekcí, nákazama atd. je stejný. To že na jaře obílíme a vydesinfikuje barák neznamená, že si celý rok nemusíme dávat bacha a nemýt si ruce.

A to mi na tom masovém šílnství vadí, že to v méněvzdělaných včelařích vytváří dojem, že tím bude problém do podzimu vyřešen. Důvěrník jim to natře, a jestli jim padnou včely, tak proto, že to udělal blbě!
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Leoš (213.19.51.58) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším.
Zdravím, H.
..................

Tohle mě docela pobavilo - a smím se zeptat, kde toho spolehlivějšího vzít ? Ono se toho všude důvěrníky jen hemží -)

Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Zkrátka jsou včelaři kteří léčí poctivě a pak ti druzí. A pokud by se do toho nemontovaly nesmyslné dotace za úhyny, vyřešilo by se vše samo podobně jako u včelařů v Polsku. Měli bychom méně včelařů a méně VD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 29. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ , CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží, ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům k opylování. Mslíš si , že je to cesta.....???

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci
> Datum: 29.3.2008 15:42:49
> ----------------------------------------
> Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen
> spolehlivějším.
> Zdravím, H.
> .................
>
> Tohle mě docela pobavilo - a smím se zeptat, kde toho spolehlivějšího vzít
> ? Ono se toho všude důvěrníky jen hemží -)
>
> Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Zkrátka jsou včelaři
> kteří léčí poctivě a pak ti druzí. A pokud by se do toho nemontovaly
> nesmyslné dotace za úhyny, vyřešilo by se vše samo podobně jako u včelařů v
> Polsku. Měli bychom méně včelařů a méně VD.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 29. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

Pepane přiznej se. Ty jsi nějakého američana co včelaří ve velkém musel potkat a on Ti to všecho takto vyzvonil. ;-)

Americké včelařství (myšleno jako celek všech států)má podobnou strukturu chovatelů s počty chovaných včelstev jakou máme v ČR. Dokonce více se ji více podobá, než kde jinde v Evropě. Tj. že majoritní podíl ve struktuře chovatelů mají malovčelaři(převaha chovatelů včelstev s nízkým stavem chovaných včelstev). Ale. Velkovčelaři na rozdíl o nás zase vlastní většinu včelstev chovaných na území Států.

Jsou tudíž co se týká efektivity, racionalizace určitě mnohem dále. Důkazem je dokonalý přehled v úlových standardech a v tak podobném ve spojitosti s rámkovou mírou.(maximální snížení nákladové položky na zařízení) Takové technologie potom studují a najivně prohlíží a fotí evropani, coby zavaleni nepochopitelnou metodou velkovčelařství. Jsi zářný, takového cestování prstem po mapě příklad.


Americké včelařství se potýká většinou s naprosto stejnými problémy jako u evropského včelařství. Jsou ale v oboru mnohem dále než nějaký malý včelařík s úhynem po nezvládnuté varroáze u nás v ČR.

Prosím Tě uvažuj otom co píšeš. Já si vážím každého, kdo dokáže rozumně argumentovat to či ono. Ty to často umíš. Ale následující Tvé řádku jsou jak vystřižené z komunistického bulváru z minulosti. Zkrátka jak z VUMLu.

Aplikace antibiotik a hlavně monitoring správních orgánů je tam na vyšší úrovni než u nás.

Dovozy medů na určitá státní území světa jsou a budou stále. Vidím takové poznámky v takovém duchu jakým jsi napsal pouze jako osobní, potažmo trvale aplikovanou kolektivní závist a vysoce najivní řeč.

G. Pazderka

........
>Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ , CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží, ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům k opylování. Mslíš si , že je to cesta.....???

Pepan<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 29. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

schválně jsem napsal jen ty extrémy ke kterým lze dojít Ono placení za úhyn to je taky extrém I i když příjemný JÁ ZE TŘICETI VČELSTVY KUPUJI KOMPRESOR VYVÍJEČ PROVÁDÍM LÉČENÍ I 5× A NIKDO MĚ ZATO NEODMĚNÍ sakra práce ! A za opylování se platí i v Evropě Jen naši zemědělci to berou jako samozřejmos. Zatím!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci
> Datum: 29.3.2008 20:35:09
> ----------------------------------------
> Pepane přiznej se. Ty jsi nějakého američana co včelaří ve velkém musel
> potkat a on Ti to všecho takto vyzvonil. ;-)
>
> Americké včelařství (myšleno jako celek všech států)má podobnou strukturu
> chovatelů s počty chovaných včelstev jakou máme v ČR. Dokonce více se ji
> více podobá, než kde jinde v Evropě. Tj. že majoritní podíl ve struktuře
> chovatelů mají malovčelaři(převaha chovatelů včelstev s nízkým stavem
> chovaných včelstev). Ale. Velkovčelaři na rozdíl o nás zase vlastní většinu
> včelstev chovaných na území Států.
>
> Jsou tudíž co se týká efektivity, racionalizace určitě mnohem dále. Důkazem
> je dokonalý přehled v úlových standardech a v tak podobném ve spojitosti s
> rámkovou mírou.(maximální snížení nákladové položky na zařízení) Takové
> technologie potom studují a najivně prohlíží a fotí evropani, coby zavaleni
> nepochopitelnou metodou velkovčelařství. Jsi zářný, takového cestování
> prstem po mapě příklad.
>
>
> Americké včelařství se potýká většinou s naprosto stejnými problémy jako u
> evropského včelařství. Jsou ale v oboru mnohem dále než nějaký malý
> včelařík s úhynem po nezvládnuté varroáze u nás v ČR.
>
> Prosím Tě uvažuj otom co píšeš. Já si vážím každého, kdo dokáže rozumně
> argumentovat to či ono. Ty to často umíš. Ale následující Tvé řádku jsou
> jak vystřižené z komunistického bulváru z minulosti. Zkrátka jak z VUMLu.
>
> Aplikace antibiotik a hlavně monitoring správních orgánů je tam na vyšší
> úrovni než u nás.
>
> Dovozy medů na určitá státní území světa jsou a budou stále. Vidím takové
> poznámky v takovém duchu jakým jsi napsal pouze jako osobní, potažmo trvale
> aplikovanou kolektivní závist a vysoce najivní řeč.
>
> G. Pazderka
>
> .......
> >Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že
> přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři
> nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři
> rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ ,
> CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží,
> ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s
> antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových
> úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům
> k opylování. Myslíš si , že je to cesta.....???
>
> Pepan<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

A NIKDO MĚ ZATO NEODMĚNÍ sakra práce ! A za opylování se platí i v Evropě Jen naši zemědělci to berou jako samozřejmos. Zatím!!

Zrejme európski českí a slovenskí poľnohospodári a celé spoločenstvo to berú ako samozrejmú vec, že včela žije v prírode prirodzene! Ona aj žila, ale človek akoby prebral patronát na ňou a chová ju doma a berie z nej úžitok, teda niečo za niečo.
Je faktom, že české vesnice a slovenské dediny sú tak blízo seba a v každej sa chovali a chvalabohu ešte sporadicky chobvajú, že dokážu bezpečne opeliť nie až tak plošne veľké lány. Ak včely nedoletia z jednej dediny, tak prikletia z druhej. Poľnohospodár to vie, vždy to tak bolo, tak prečo by aj so záhradkármi mal platiť za opelenie plodín a stromov? Kto ich k tomu prinúti, preto sa s tým aspoň do istého času musíme uspokojiť.
Na druhej strane ak si vieme predstaviť Rusko aj USA (Kaliforniu, kde nie sú ani prirodzený opeľovači) a tie obrovské vzdialenosti dedín od seba, tam včela nedoletí, ak chcú mať úrodu, musia platiť. Asi tak. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 30. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

A.Turčáni:>(Kaliforniu, kde nie sú ani prirodzený opeľovači)<
..........

Používejte laskavě internet k potvrzení svých výroků a závěrů. Pokud jde o cizí zdroje, je tu jazykový problém, ale ten by neměl být až tak v čase překladačů a vyhledávačů omezením...

Typický příklad:
Na webu ČSV se zobrazí zpráva s odkazem, jak došlo k nehodě na dálnici při převážení včelstev.

klikám na odkaz a zjistím si zdroj. Zdrojem jsou novinky cz.

Mne to ale neuspokojí, protože jde stylově o zajímavý celosvětový hoax a chci vědět jak k tomu došlo a kam měli na které území namířeno. Nalézám zdroje za pomocí Google s heslem pro vyhledáni:

Bees close Calif. highway after truck flips over

... a zjišťuji, že měli namířeno na:

San Joaquin Valley

http://maps.google.com/maps?f=q&hl=cs&geocode=&q=San+Joaquin+Valley&sll=37.269682,-119.75235&sspn=0.437142,0.925598&layer=c&ie=UTF8&ll=36.248426,-119.294357&spn=0.055375,0.1157&t=h&z=13&iwloc=addr


No a při prohlídce cíle opylení při rozlišení 5-ti km nevidím žádné stálé a monotónní holé monokultury k opylení, ale asi čtverečně půlmílové pozemky.

Vidím na mapě pobřeží a vnitrozemí také hromady hustě obydlených oblastí. Jediné co není v Kalifornii hustě obydleno jsou kalifornská pohoří.

No a takto bych pokračoval i s výroky, že neměli přirozené opylovače. Přirození opylovači tam zcelajistě byly, ale nebyli tam zcela určitě opylovači rostlin, člověkem intenzivně zemědělsky a průmyslově pěstovaných. (v US má průmysl a pojem zemědělství velmi blízko na rozdíl od EU)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(87.197.103.170) --- 30. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

Kua, páni, toto je nejchytřejší člověk na Zemi. Nejen že všechno viděl, všechno zná a všude byl, je tady zcela nevyužitý. Měl by jít do tej ameriky a naučit je tam, jak se má včelařit. A měl by je to učit aspoň 20 let. Já se jeho rad milerád vzdám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 29. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

PŘEDSTAV SI
Takhle začít v Itálii pobrat za opylení někde si to nechat u nějakého profíka vytočit a tak pokračovat postupně celo Evropou a skončit ve Švédsku tam to celé zlikvidovat a na jaře k Taliánům dovést pakety a jedem znova Dneska žádné celní kontroly a šraňky na hranicích. Já být mladší a zdravý tak jdu na to. A veterinární předpisy, něž se vzpamatují tak jsem o 200 km dál A teď si to představ v Americe od Panamy až do Kanady

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci
> Datum: 29.3.2008 20:35:09
> ----------------------------------------
> Pepane přiznej se. Ty jsi nějakého američana co včelaří ve velkém musel
> potkat a on Ti to všecho takto vyzvonil. ;-)
>
> Americké včelařství (myšleno jako celek všech států)má podobnou strukturu
> chovatelů s počty chovaných včelstev jakou máme v ČR. Dokonce více se ji
> více podobá, než kde jinde v Evropě. Tj. že majoritní podíl ve struktuře
> chovatelů mají malovčelaři(převaha chovatelů včelstev s nízkým stavem
> chovaných včelstev). Ale. Velkovčelaři na rozdíl o nás zase vlastní většinu
> včelstev chovaných na území Států.
>
> Jsou tudíž co se týká efektivity, racionalizace určitě mnohem dále. Důkazem
> je dokonalý přehled v úlových standardech a v tak podobném ve spojitosti s
> rámkovou mírou.(maximální snížení nákladové položky na zařízení) Takové
> technologie potom studují a najivně prohlíží a fotí evropani, coby zavaleni
> nepochopitelnou metodou velkovčelařství. Jsi zářný, takového cestování
> prstem po mapě příklad.
>
>
> Americké včelařství se potýká většinou s naprosto stejnými problémy jako u
> evropského včelařství. Jsou ale v oboru mnohem dále než nějaký malý
> včelařík s úhynem po nezvládnuté varroáze u nás v ČR.
>
> Prosím Tě uvažuj otom co píšeš. Já si vážím každého, kdo dokáže rozumně
> argumentovat to či ono. Ty to často umíš. Ale následující Tvé řádku jsou
> jak vystřižené z komunistického bulváru z minulosti. Zkrátka jak z VUMLu.
>
> Aplikace antibiotik a hlavně monitoring správních orgánů je tam na vyšší
> úrovni než u nás.
>
> Dovozy medů na určitá státní území světa jsou a budou stále. Vidím takové
> poznámky v takovém duchu jakým jsi napsal pouze jako osobní, potažmo trvale
> aplikovanou kolektivní závist a vysoce najivní řeč.
>
> G. Pazderka
>
> .......
> >Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že
> přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři
> nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři
> rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ ,
> CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží,
> ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s
> antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových
> úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům
> k opylování. Mslíš si , že je to cesta.....???
>
> Pepan<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 29. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

Pepan:>Já být mladší a zdravý tak jdu na to.<
......
Na co? Pokud není poptávka po opylení, proč vytvářet nabídku. Zákony trhu jsou snad jasné a jestli mi někdo z Itálie nabídne za opylení jeho kiwi plantáže sumu 100€/včelstvo a zaplatí po dohodě, klidně mu je převezu. Není vážnější problém. Tedy kromě mísení plemen a nemocí. Sever Itálie je tuším ale ještě v pásmu kraňky a veterinární vyhlášky se dávají do společného systému hlášení nebezpečných nemocí v EU.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Leoš

Múdry názor, u nás to beží už dlhšiu dobu. Za uhynuté nie sú žiadne príspevky a počet včelárov klesá npr. v r. 2006 to bolo 22 tis., tohoto roku 15 tis a počet včelstiev klesol oproti vlaňajšku len o 1 tis.

Toho tláchaní o ničom je viac, neviem si predstaviť npr. vysievanie svazenky, vysoko kultúrnej poľnohopodársjej rastliny do lesa na miesta s vysadenými stromkami a presádzanie lesných malín, ktoré lesníci odstraňujú ako plevel. Svazenku je problém vysiať na dobre pripravené pole a napriek tomu, že je vysoká až 0,5- 0,7m burina ju prerastie a zadusí. Skúsený včelár pri včelnici dvakrát a do 1 km raz vysial svazenku a včely sa na nej len "zabávali" a dokonca sa to neprejavilo ani na podnecovaní včelstiev. Už to nerobí!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Já si vysazování lesních malin nejenže dovedu představit, já to už déle než
15 let občas dělám. Přirozeně nepíchám to někde na paseky mezi vysázené
stromky, kde by to je to zarůstalo a majitelé by ty maliny naopak
odstraňovali, ale na místa, kde by maliny neměly ničemu vadit, na příkopy
kolem cest nebo na okraje stávajících lesů. Ne všude se ujmou, ale třeba
před těmi 15 lety jsem dva keříky píchnul asi 30 metrů od sebe do náspu
příkopu kolem cesty a dneska jsou na tom místě 2 malinové porosty mezi
cestou a polem v délce cca 5 - 8 metrů. Jiná věc je to, že asi před 5 lety
se místní technické služby rozhodly sekat i porosty kolem polních cest a tak
každoročně jednou nebo dvakrát přejedou 2/3 těch malin od cesty "sekacím
šrotovačem" na rameni traktoru, na třetinu plochy u pole nedosáhnou a tak
jedině ta kvete, ať už to jsou maliny nebo všelijaké alergenní rostliny.
Jinde se třebas maliny neujmuly nebo se nerozšiřují, je přirozeně třeba
trefit stanoviště, které jim vyhovuje. Ale musím napsat, že v místě, kde
včelařím, většinu rovné plochy zaujímá pole, lesy zůstaly jen mezi těmi poli
v erozních rýhách potoků, které zemědělci za socialismu ještě nestihli
zatrubnit nebo na příliš svažitých místech, lesíky jsou velice často
rozkouskovány mezi majiteli doslova po stovkách metrů, cesty k nim byly
dávno zaorány, majitelé se o lesy zatím moc nestarají, takže rozhraní lesů a
polí nebo jednotlivých lesíků tam dosahují poměrně velké délky a často mezi
polem a stromy v lese je až několikametrová volná plocha, kde rostou jen
kopřivy a podobná buřeň, takže místa, kde by maliny nevadily, je kolem
hodně. Jinak na sázení malin není třeba nějaké velké vybavení, stačí
špachtle, kterou se maliny vyryjí a kterou se vytvoří díra na novém místě a
igelitový sáček v tašce, ve které se sazenice přenášejí a silná rukavice
kvůli puchýřům od špachtle.
Co se týká svazenky, napsal jsem o sázení na těch vykácených místech, kde
dříve díky zastínění či něčemu jinému žádný rostlinný podrost nebyl a tudíž
žádná konkurence pro svazenku zatím není. Záleží pak na včelaři, jestli
někde v malém rozsahu to semeno rozháže po zemi, zkusí ho do půdy nebo
jehličí trochu zašlapat a využije tu svazenku na pár metrech čtverečních,
kde si majitel neuvědomí, že to tam někdo schválně nasel nebo se dohodne s
majitelem paseky a naseje tu svazenku na nějaké větší ploše a třeba hráběma
zapraví do půdy. A potom z toho už bude mít i nějaké výnosy. Nejsem odborník
na les, ale domnívám se, že takhle zasetá svazenka na paseku po vykácení
bude mít na následující zalesňování spíše kladný vliv než záporný. Dojde k
zastíněné odhalené půdy, k urychlení rozkladu listí a jehličí na zemi, tím k
zvýšení obsahu živin v půdě pro stromky a i samotná svazenka dodá do půdy
nějaké živiny. A tím, že zabere ty holé plochy, zpomalí rozšiřování dalších
agresívních rostlin, které by se musely kvůli stromkům pracně ručně
odstraňovat.
Při té příležitosti bych se chtěl zeptat, jsou nějaké zkušenosti s ozimým
setím svazenky? Takovým, že by se semeno rozházelo na podzim, přes zimu by
leželo v zemi a vyklíčilo až na jaře? To by se totiž na ty paseky hodilo
nejvíc, v listí a jehličí je jinak kromě extrémně vlhkých let nedostatek
vláhy a semena by asi nevzešla.
Jinak ale bych chtěl říct, že takové vysazování zlepší kvalitu stanoviště
trochu, ale ne zásadně. Zásadně zlepší kvalitu stanoviště jen vlastnictví
aspoň hektaru správného lesa nebo pole a tudíž plošné vysazování včelařských
rostlin, ne nějaké paběrkování po okrajích cizích lesů a pasekách v rámci
nějaké stovky metrů čtverečních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2008 7:37 PM
Subject: Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci


> Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Leoš
>
> Múdry názor, u nás to beží už dlhšiu dobu. Za uhynuté nie sú žiadne
> príspevky a počet včelárov klesá npr. v r. 2006 to bolo 22 tis., tohoto
> roku 15 tis a počet včelstiev klesol oproti vlaňajšku len o 1 tis.
>
> Toho tláchaní o ničom je viac, neviem si predstaviť npr. vysievanie
> svazenky, vysoko kultúrnej poľnohopodársjej rastliny do lesa na miesta s
> vysadenými stromkami a presádzanie lesných malín, ktoré lesníci odstraňujú
> ako plevel. Svazenku je problém vysiať na dobre pripravené pole a napriek
> tomu, že je vysoká až 0,5- 0,7m burina ju prerastie a zadusí. Skúsený
> včelár pri včelnici dvakrát a do 1 km raz vysial svazenku a včely sa na
nej
> len "zabávali" a dokonca sa to neprejavilo ani na podnecovaní včelstiev.

> to nerobí!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu