78123

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radek HUBAČ (e-mailem) --- 21. 3. 2008
RE:

Po odzkoušení žádný profit nevidím a nepoužívám je už...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ji??
Sent: Thursday, March 20, 2008 6:11 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject:

Jaký je Váš názor na "přídavné" česínko - očko v nástavcích úlů, kdy jej
uzavírat, kdy omezovat jeho velikost ? Jak s jeho otevřením nebo
uzavřením
v současném chladném počasí ?

Díky za názory,
Jiří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Svoboda (83.240.32.254) --- 21. 3. 2008
Re:

Připojil bych se rovněž k tomuto dotazu Jiřího, protože "logistický provoz" v úle zvláště v tomto období ale nejen v tomto období vypadá úplně jinak, než když mají holky vstup pouze přes česno. V této době, kdy mám většinou 4 NN(Optimál, stěna masiv 25mm), tak včely létají pouze očkem(očky). Když není letově, mají otevřeno pouze očko ve 3.NN. Když je letově, tak jim otvírám i očko ve 2.nástavku, protože se nemohu koukat , jak se tím jedním očkem nemohou prodrat s pylem dovnitř, protože zvláště na silných včelstvech je to velký cvrkot. Ale přitom přes česno jsou vlety a výlety jenom omezeně.Raději čekají na přední stěně a buď se proderou dovnitř a nebo znovu vzlétnou a zopakují "přiblížení" k očku znovu znovu - očka průměr 25mm. Myslím si, že i vnitřní organizace "stezek" musí být úplně jiná, než když se vše odehrává přes česno.
Zatím jsem zde na diskuzi nezaznamenal obsáhlejší pojednání na téma očka. I zkušení kolegové, kteří zde dokáží opakovaně diskutovat na kde co, se na toto téma vyjadřují stylem "já to dělám takto" ale bez nějakého zdůvodnění ve vztahu k technologii, kterou používají.
Pokud se teď nechají holky zalétat na očka, tak v sezoně, kdy třeba při metodě "přeléták k matečníkům" potřebujeme aby létavky létaly přes česno, tak ani tato metoda nejde u úlu s očky použít.
Opravdu by mne zajímaly zkušenosti zkušených kolegů, protože věřím, že už nejméně jedna generace včelařů výzkumníků se tím zaobírala ale ani v literatuře jsem nikde nic fundovaně zdůvodněného neobjevil. Takže z mého pohledu jako klad vidím větrání v zimním období, větrání v letních vedrech, možná teď kratší trasa pro nosičky vody ale jinak skoro samé mínus.

Dík za názory!

B. Svoboda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Svoboda (83.240.32.254) --- 21. 3. 2008
Re: očka

...omlouvám se za nevyplněné téma, reakce na odpověď dr. Hubače Jiřímu.

Připojil bych se rovněž k tomuto dotazu Jiřího, protože "logistický provoz" v úle zvláště v tomto období ale nejen v tomto období vypadá úplně jinak, než když mají holky vstup pouze přes česno. V této době, kdy mám většinou 4 NN(Optimál, stěna masiv 25mm), tak včely létají pouze očkem(očky). Když není letově, mají otevřeno pouze očko ve 3.NN. Když je letově, tak jim otvírám i očko ve 2.nástavku, protože se nemohu koukat , jak se tím jedním očkem nemohou prodrat s pylem dovnitř, protože zvláště na silných včelstvech je to velký cvrkot. Ale přitom přes česno jsou vlety a výlety jenom omezeně.Raději čekají na přední stěně a buď se proderou dovnitř a nebo znovu vzlétnou a zopakují "přiblížení" k očku znovu znovu - očka průměr 25mm. Myslím si, že i vnitřní organizace "stezek" musí být úplně jiná, než když se vše odehrává přes česno.
Zatím jsem zde na diskuzi nezaznamenal obsáhlejší pojednání na téma očka. I zkušení kolegové, kteří zde dokáží opakovaně diskutovat na kde co, se na toto téma vyjadřují stylem "já to dělám takto" ale bez nějakého zdůvodnění ve vztahu k technologii, kterou používají.
Pokud se teď nechají holky zalétat na očka, tak v sezoně, kdy třeba při metodě "přeléták k matečníkům" potřebujeme aby létavky létaly přes česno, tak ani tato metoda nejde u úlu s očky použít.
Opravdu by mne zajímaly zkušenosti zkušených kolegů, protože věřím, že už nejméně jedna generace včelařů výzkumníků se tím zaobírala ale ani v literatuře jsem nikde nic fundovaně zdůvodněného neobjevil. Takže z mého pohledu jako klad vidím větrání v zimním období, větrání v letních vedrech, možná teď kratší trasa pro nosičky vody ale jinak skoro samé mínus.

Dík za názory!

B. Svoboda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 22. 3. 2008
Re:

Podle mých zkušeností lze podle oček poznat v e které nástavku se nachází matka Na jaře kdy plodují nahoře létají horním očkem a v létě kdy je matka dole tak česnem. Na to , že se matka dostala do medníku mne upozorní právě to , že tam začne nebývalý provoz

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Svoboda <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 21.3.2008 23:35:12
> ----------------------------------------
> Připojil bych se rovněž k tomuto dotazu Jiřího, protože "logistický provoz"
> v úle zvláště v tomto období ale nejen v tomto období vypadá úplně jinak,
> než když mají holky vstup pouze přes česno. V této době, kdy mám většinou 4
> NN(Optimál, stěna masiv 25mm), tak včely létají pouze očkem(očky). Když
> není letově, mají otevřeno pouze očko ve 3.NN. Když je letově, tak jim
> otvírám i očko ve 2.nástavku, protože se nemohu koukat , jak se tím jedním
> očkem nemohou prodrat s pylem dovnitř, protože zvláště na silných
> včelstvech je to velký cvrkot. Ale přitom přes česno jsou vlety a výlety
> jenom omezeně.Raději čekají na přední stěně a buď se proderou dovnitř a
> nebo znovu vzlétnou a zopakují "přiblížení" k očku znovu znovu - očka
> průměr 25mm. Myslím si, že i vnitřní organizace "stezek" musí být úplně
> jiná, než když se vše odehrává přes česno.
> Zatím jsem zde na diskuzi nezaznamenal obsáhlejší pojednání na téma očka. I
> zkušení kolegové, kteří zde dokáží opakovaně diskutovat na kde co, se na
> toto téma vyjadřují stylem "já to dělám takto" ale bez nějakého zdůvodnění
> ve vztahu k technologii, kterou používají.
> Pokud se teď nechají holky zalétat na očka, tak v sezoně, kdy třeba při
> metodě "přeléták k matečníkům" potřebujeme aby létavky létaly přes česno,
> tak ani tato metoda nejde u úlu s očky použít.
> Opravdu by mne zajímaly zkušenosti zkušených kolegů, protože        věřím, že
> už nejméně jedna generace včelařů výzkumníků se tím zaobírala ale ani v
> literatuře jsem nikde nic fundovaně zdůvodněného neobjevil. Takže z mého
> pohledu jako klad vidím větrání v zimním období, větrání v letních
> vedrech, možná teď kratší trasa pro nosičky vody ale jinak skoro samé
> mínus.
>
> Dík za názory!
>
> B. Svoboda
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Stonjek (90.183.70.9) --- 22. 3. 2008
Re:

Na očka mám úplně stejný názor. Pečlivě odzkoušel a jako bezvýznamné zlepšení je přestal používat a považuji je pouze za výrobní komplikaci. Celosezoně až do fumigace česno bez vložky. Asi 3/4 den mám s varrao sítí a už je také tak nevyrábím, protože ony zázračné výhody, když nekočuji se nijak neprojevily. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu