78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Stonjek (213.151.87.17) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev

Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům. Nedostatek času je pouze částečnou omluvou a takový rádoby včelař si bude muset položit otázku, zda má v jeho případě smysl včelařit. Domnívám se že ne. Prostě ať se nám to líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme u rychlometod ošetřování stejně času na léčení, takže dvojnásobek a u majitelů historických úlů si to ani netroufnu odhadnout. Dále většina včelařů, kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého viníka, samozřejmš ne sebe a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou teorií a vše si opakují tak dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho nejlepším důkazem. Všichni kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a tudíž neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou. Včelařství ať si o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a kolik lidí si myslíte, že ho čte?? Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v posledmním čísle? Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte velkým úhynům? S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné katastrofy ke druhé, a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze neschopným, situaci ještě zhoršuje!!
Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev

Nevím jak u vás ale mně svaz dotuje až léčiva které jsem odebral a D1 je vlastně odměna za již vykonanou práci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 14.3.2008 10:18:02
> ----------------------------------------
> Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním
> netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům. Nedostatek času je pouze
> částečnou omluvou a takový rádoby včelař si bude muset položit otázku, zda
> má v jeho případě smysl včelařit. Domnívám se že ne. Prostě ať se nám to
> líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme u rychlometod
> ošetřování stejně času na léčení, takže dvojnásobek a u majitelů
> historických úlů si to ani netroufnu odhadnout. Dále většina včelařů,
> kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého viníka, samozřejmš ne sebe
> a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou teorií a vše si opakují tak
> dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho nejlepším důkazem. Všichni
> kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a tudíž
> neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou. Včelařství ať si
> o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a kolik lidí si
> myslíte, že ho čte?? Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v
> posledmním čísle? Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte
> velkým úhynům? S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné
> katastrofy ke druhé, a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze
> neschopným, situaci ještě zhoršuje!!
> Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
kozlík (194.212.232.6) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev

Bohužel zrovna ty příteli patříš do té skupiny včelařů , která si něco tak dlouho opakuje , až tomu i věří. Jasně , že si za to mohou včelaři sami. Léčili v daných termínech a metodikou , která jim byla nařízena , léčivem které od ZO dostali. Jenže termín měl být v létě 2007 dříve ( a na tom již příbalový leták 2008 nic nemění, ), Gabony byly i díky veterinářům pozdě, já uposlechl nařízení v návodu pro Gabony a použité jsem spálil, namísto abych si je nechal pro strýčka příhodu, expedici Gabonů neřídím, takže jsem si nenechal přebytky Gabonů pro svoje včelstva a ostatním ať ... . Včelstva jsou majetkem včelařů , takže když neuděláte vše "jednotně" , nebo uděláte , ale silná včelstva přesto zajdou - vaše škoda. Léčí se jednotně , bez ohledu na počasí a nadmořskou výšku. Důležitý je papír a na Vás milí včelaři všichni s... . Nátěr plodu má být letos "jednotně " pro celý středočeský kraj a až budeš chtít léčit o 1 den dřív , tak se se zlou potážeš. Někdo má přístup a i léčivo, ten jede dřív a ti ostatní musí počkat , až co zbyde - jak léčivo, tak včely i oči pro pláč.Kyselina byla doslova na h... a říkám to proto, že jsem si ji koupil sám - a strašně tím nasral n. referenta. Ten to nezapomene na rozdíl od jiných věcí nikdy zdůraznit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 16. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev

Stonjek napsal:
>Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům.

Radek Krušina:
Myslím že to není úplně pravda.
Včely občas hynou nejen neschopným lajdákům.
(někdy například také nezkušeným včelařům a daly by se najít jistě i jiné příklady)
…………………
Stonjek napsal:
>Prostě ať se nám to líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme u rychlometod ošetřování stejně času na léčení,
>takže dvojnásobek a u majitelů historických úlů si to ani netroufnu odhadnout.

Radek Krušina:
To klidně může být pravda, ale čas spotřebovaný na léčení podle mě nemá žádnou spojitost velkými úhyny. Spojitost s úhyny bude mít zřejmě účinnost léčení.
………………..
Stonjek napsal:
>Dále většina včelařů, kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého viníka, samozřejmš ne sebe a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou teorií
>a vše si opakují tak dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho nejlepším důkazem.

Radek Krušina
Kdyby tam místo všichni bylo napsáno mnoho, možná by se s tím dalo souhlasit.
Ale osobě se mi zdá, že takových včelařů, kteří vše svádí na druhé není nadpoloviční většina.
Zvlášť v souvislosti s letošními úhyny si většina včelařů začíná podle mě spíš uvědomovat závažnost problému, než by nadávala na všechno kolem.
………………..

Stonjek napsal:
>Všichni kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a tudíž neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou.

Radek Krušina:
Toto není pravda.
Spíš tu jde o známou pravdu: „Sytý hladovému nevěří“
Jak už jsem tu někde psal, myslím, že každý z nás, dokud mu včely neuhynou, má tendenci si namýšlet, jak stačí poctivě léčit, a Ti druzí, pokud jim včely uhynuly, jsou lajdáci.
Vím, že jsou včelaři, kteří si léky objednali, léčili podle metodiky, a přesto přišli o včely.
Diagnostická podložka má jistě smysl, ale ten kdo ji nemá, není podle mě automaticky lajdák.
(Musím se nějak sám sebe zastat, nemám ji a zřejmě se mi nepodaří ji ani letos využívat L.
Jen nevím, co by diagnostická podložka ovlivnila v době, kdy ve včelstvech byl gabon od srpna do půlky září – nic by neprokázala. Měl jsem za to, že gabon zajistí vychování nenapadené zimní generace. Po slunovratu jsem měl nasazen i formidol. K úhynu u mě došlo na stanovišti na chalupě – právě na Blanensku – do měsíce po vyjmutí gabonů. Včelstva, která přežila, byla plná roztočů. Spíš než diagnostickou podložku je u mě reálnější využívat kontrolu zavíčkovaného trubčího plodu na přítomnost roztočů, myslím, že o tom tu psal Gusta Pazderka)
………………
Stonjek napsal:
>Včelařství ať si o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a kolik lidí si myslíte, že ho čte??
>Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v posledmním čísle?
>Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte velkým úhynům?

Radek Krušina:
Je jistě dobré, že včelařství včas upozorňuje na možné opakování úhynů na varroázu v tomto roce a snaží se včelaře vzdělávat v tom, co s tím. Já třeba včelařství čtu pravidelně a myslím, že u nás většina včelařů. Vždy se tam dá najít něco, čím se člověk poučí. Je na každém, aby si z toho vybral to, co je tam hodnotné.
Velkému úhynu na jednom svém stanovišti jsem se osobně divil právě proto, že jsem si myslel, že léčím zodpovědně. Pokud to byla mohutná reinvaze, potom museli roztoči poškodit jak plod vychovaný od půlky září do úhynu v půlce října, tak i mladé včely které se líhly v době nasazení gabonů od srpna do půlky září, tak i všechny dlouhověké včely, které se vylíhly od nasazení formidolu na přelomu června a července.
…………………

Stonjek napsal:
>S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné katastrofy ke druhé.

Radek Krušina:
Myslím, že členská základna v tom není důležitá.
Každý z nás si musí vyhodnotit svou situaci a té přizpůsobit svůj přístup k léčení.
Dejme tomu, že se to může podobat situaci o které myslím píše A. Turčány – včelař se svými včelstvy uprostřed lesů se zalétlými roji, ve kterých netušíme, co roztoč dělá (tušíme – množí se). Máme oproti tomu malou výhodu, pokud jsou kolem nás včelaři, kteří dávají vzorky k vyšetření, na schůzi se většinou dozvíme, jak moc mají přeléčená včelstva a kolik roztočů ve vzorku. Ti, kdo mají kolem sebe les se zalétlými roji, to k dispozici nemají.
Pokud Ti, kdo neléčí, budou pravidelně přicházet o včely, zřejmě je to dlouho bavit nebude, a nakonec sami přestanou včelařit (pozitivní přínos letošního roku).
Pokud jim přece nějaké včely přežijí, zřejmě přirozeně přispějí k selekci včelstev odolnějších proti roztoči (další pozitivní přínos, oficiálně se to zřejmě zatím nepraktikuje).
Pokud letos o včely přišli i Ti, kteří to myslí se včelami poctivě, přestanou nadávat ostatním za lajdáctví, a budou kritičtější a bdělejší (další pozitivní přínos).
………………..

Stonjek napsal:
>a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze neschopným, situaci ještě zhoršuje!!
Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek

Radek Krušina:
Dotační politika svazu oficiálně myslím nezní podporovat neschopné, ale tuším, že podporovat zavčelení krajiny a opylování krajiny. Možná by se mohlo se státem diskutovat o vhodnějším způsobu vynakládání peněz daňových poplatníků, ale já například D1 budu žádat. Ty ne, příteli?
K tomu už tu myslím psal kdysi názor K. Čermák – na Slovensku to mají nastaveno lépe, tam dotují tuším vyzimovaná včelstva.
A vypadá to, že zřejmě i politika slovenské veterinární správy je logičtější u varroázy, než té naší – vydávají doporučení k léčení (tuším že to tu zaznělo od A. Turčányho), ne striktní nařízení. To zřejmě podporuje samostatnost a vlastní zodpovědnost včelařů za svá včelstva.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 16. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev

Nechci brojit proti léčení varoázy . Chraň Bůh!! ALE TVRDIT ,ŽE ZATO ONA MŮŽE, Je podle mne zavírání očí před něčím novým a jak se zdá ještě nebezpečnějším

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 14:22:02
> ----------------------------------------
> Stonjek napsal:
> >Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním
> netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům.
>
> Radek Krušina:
> Myslím že to není úplně pravda.
> Včely občas hynou nejen neschopným lajdákům.
> (někdy například také nezkušeným včelařům a daly by se najít jistě i jiné
> příklady)
> …………………
> Stonjek napsal:
> >Prostě ať se nám to líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme
> u rychlometod ošetřování stejně času na léčení,
> >takže dvojnásobek a u majitelů historických úlů si to ani netroufnu
> odhadnout.
>
> Radek Krušina:
> To klidně může být pravda, ale čas spotřebovaný na léčení podle mě nemá
> žádnou spojitost velkými úhyny. Spojitost s úhyny bude mít zřejmě účinnost
> léčení.
> ………………..
> Stonjek napsal:
> >Dále většina včelařů, kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého
> viníka, samozřejmš ne sebe a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou
> teorií
> >a vše si opakují tak dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho
> nejlepším důkazem.
>
> Radek Krušina
> Kdyby tam místo všichni bylo napsáno mnoho, možná by se s tím dalo
> souhlasit.
> Ale osobě se mi zdá, že takových včelařů, kteří vše svádí na druhé není
> nadpoloviční většina.
> Zvlášť v souvislosti s letošními úhyny si většina včelařů začíná podle mě
> spíš uvědomovat závažnost problému, než by nadávala na všechno kolem.
> ………………..
>
> Stonjek napsal:
> >Všichni kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a
> tudíž neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou.
>
> Radek Krušina:
> Toto není pravda.
> Spíš tu jde o známou pravdu: „Sytý hladovému nevěří“
> Jak už jsem tu někde psal, myslím, že každý z nás, dokud mu včely neuhynou,
> má tendenci si namýšlet, jak stačí poctivě léčit, a Ti druzí, pokud jim
> včely uhynuly, jsou lajdáci.
> Vím, že jsou včelaři, kteří si léky objednali, léčili podle metodiky, a
> přesto přišli o včely.
> Diagnostická podložka má jistě smysl, ale ten kdo ji nemá, není podle mě
> automaticky lajdák.
> (Musím se nějak sám sebe zastat, nemám ji a zřejmě se mi nepodaří ji ani
> letos využívat L.
> Jen nevím, co by diagnostická podložka ovlivnila v době, kdy ve včelstvech
> byl gabon od srpna do půlky září – nic by neprokázala. Měl jsem za to, že
> gabon zajistí vychování nenapadené zimní generace. Po slunovratu jsem měl
> nasazen i formidol. K úhynu u mě došlo na stanovišti na chalupě – právě na
> Blanensku – do měsíce po vyjmutí gabonů. Včelstva, která přežila, byla plná
> roztočů. Spíš než diagnostickou podložku je u mě reálnější využívat
> kontrolu zavíčkovaného trubčího plodu na přítomnost roztočů, myslím, že o
> tom tu psal Gusta Pazderka)
> ………………
> Stonjek napsal:
> >Včelařství ať si o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a
> kolik lidí si myslíte, že ho čte??
> >Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v posledmním čísle?
> >Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte velkým úhynům?
>
> Radek Krušina:
> Je jistě dobré, že včelařství včas upozorňuje na možné opakování úhynů na
> varroázu v tomto roce a snaží se včelaře vzdělávat v tom, co s tím. Já
> třeba včelařství čtu pravidelně a myslím, že u nás většina včelařů. Vždy se
> tam dá najít něco, čím se člověk poučí. Je na každém, aby si z toho vybral
> to, co je tam hodnotné.
> Velkému úhynu na jednom svém stanovišti jsem se osobně divil právě proto,
> že jsem si myslel, že léčím zodpovědně. Pokud to byla mohutná reinvaze,
> potom museli roztoči poškodit jak plod vychovaný od půlky září do úhynu v
> půlce října, tak i mladé včely které se líhly v době nasazení gabonů od
> srpna do půlky září, tak i všechny dlouhověké včely, které se vylíhly od
> nasazení formidolu na přelomu června a července.
> …………………
>
> Stonjek napsal:
> >S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné katastrofy ke
> druhé.
>
> Radek Krušina:
> Myslím, že členská základna v tom není důležitá.
> Každý z nás si musí vyhodnotit svou situaci a té přizpůsobit svůj přístup k
> léčení.
> Dejme tomu, že se to může podobat situaci o které myslím píše A. Turčány –
> včelař se svými včelstvy uprostřed lesů se zalétlými roji, ve kterých
> netušíme, co roztoč dělá (tušíme – množí se). Máme oproti tomu malou
> výhodu, pokud jsou kolem nás včelaři, kteří dávají vzorky k vyšetření, na
> schůzi se většinou dozvíme, jak moc mají přeléčená včelstva a kolik roztočů
> ve vzorku. Ti, kdo mají kolem sebe les se zalétlými roji, to k dispozici
> nemají.
> Pokud Ti, kdo neléčí, budou pravidelně přicházet o včely, zřejmě je to
> dlouho bavit nebude, a nakonec sami přestanou včelařit (pozitivní přínos
> letošního roku).
> Pokud jim přece nějaké včely přežijí, zřejmě přirozeně přispějí k selekci
> včelstev odolnějších proti roztoči (další pozitivní přínos, oficiálně se to
> zřejmě zatím nepraktikuje).
> Pokud letos o včely přišli i Ti, kteří to myslí se včelami poctivě,
> přestanou nadávat ostatním za lajdáctví, a budou kritičtější a bdělejší
> (další pozitivní přínos).
> ………………..
>
> Stonjek napsal:
> >a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze neschopným, situaci ještě
> zhoršuje!!
> Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek
>
> Radek Krušina:
> Dotační politika svazu oficiálně myslím nezní podporovat neschopné, ale
> tuším, že podporovat zavčelení krajiny a opylování krajiny. Možná by se
> mohlo se státem diskutovat o vhodnějším způsobu vynakládání peněz daňových
> poplatníků, ale já například D1 budu žádat. Ty ne, příteli?
> K tomu už tu myslím psal kdysi názor K. Čermák – na Slovensku to mají
> nastaveno lépe, tam dotují tuším vyzimovaná včelstva.
> A vypadá to, že zřejmě i politika slovenské veterinární správy je
> logičtější u varroázy, než té naší – vydávají doporučení k léčení (tuším že
> to tu zaznělo od A. Turčányho), ne striktní nařízení. To zřejmě podporuje
> samostatnost a vlastní zodpovědnost včelařů za svá včelstva.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu