64917

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 160 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 161 starších příspěvků: od č. 801 do č. 961

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Vlastimil Protivínský --- 18. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763)

Omlovám se za překlep. Samozřejmě jsem měl na mysli míru 44,8 x 23,2 cm

vojta

> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. P. Baudis --- 18. 4. 2002
E-mail: vcely-files/=/v.or.cz

Omlouvám se všem, kteří něco posílali na adresu
vcely-files/=/v.or.cz

Tato adresa je určena k zasílání souborů (pro včelaře ke stažení) nebo typů pro internetové adresy včelařských webů. (Vedle ní je samozřejmě možno použít i moji běžnou adresu.)

Při převádění konference na profi server s lepší konektivitou jsme opomněli upravit nastavení pro tuto adresu, takže nefungovala. Zkrátka jsme na ni jaksi zapomněli...

Takže kdo jste tam něco posílali (např. soubor pro včelaře nebo nějaký typ na včelařskou internetovou adresu), pošlete to, prosím, ještě jednou.

Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 18. 4. 2002
Re[4]: Kurs racionalizace (763) (799)

Zdravím


> Jde-li o rámkovou délku, není mezi vlaškou a kraňkou žádný rozdíl. např.
> chovatel matek pan Fadrný včelaří na rámcích dlouhých 50 (!) cm. Tento
> včelař je mj. zakládající člen asociace chovatelů kraňky AAChK a na jeho
> padesáticentimetrových rámcích jsou tedy "kraňky jak řemen", žádné vlašky.

> Podobně žádný evropský, či česko-moravsko-slezský včelař na Langstrothově
> délce 44,8 cm nepozoruje, že by si kraňka s touto mírou nevěděla rady.

Neříkám, že by si kraňka nevěděla rady... :-) Viz úlová lednička př.
Víti: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/lednice.htm

Myslím jen, že tady jde o přiměřenost rámkové délky (a potažmo i
půdorysu úlu) mohutnosti včelstva na jaře, když plodují a vytápí úl.
Kraňské včelstvo je po vyzimování slabší než americká vlaška, proto by
mu mohla spíše odpovídat kratší rámková délka.

Ahoj

J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 18. 4. 2002
Re: stanoviste (797)

Zdravím,

můj skromný názor je takový, že když je stanoviště špatné (sám mám s
jedním takovým svoje zkušenosti), tak (jakkoliv je zajímavé zjistit, v
čem je "zakopaný pes") jediné, co má smysl, je - stěhovat včely jinam.

Něco se většinou dá v okruhu 20 km najít (domluvit se s majitelem
nějakého nepříliš využitého pozemku apod.)

Na les se opravdu příliš spoléhat nedá. Jsou některé lesy, které
nezamedují a nezamedují (i když jiné medují o 106)...

Tedy - nebát se změny a mobility (já vím - snadno se to řekne...)

J. P. Baudiš

> Mám včelstva na svém pozemku, blízko lesa (200 m) a přesto mám v
> posledních letech potíže s výnosy a následně i s chovem. Prostě
> podle pravidla kde nic není, ani smrt nebere, jsem dopadl v minulem
> roce. Moje včely prostě nenašly v okolí dostatek potravy nejen pro
> medný směr, ale ani dostatek pylu pro rozvoj a zimování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 19. 4. 2002
Re: Re[2]: Kurs racionalizace (763)

> > Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
> vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
> je nutno vztahovat k vlašce.
>
> Jde-li o rámkovou délku, není mezi vlaškou a kraňkou žádný rozdíl. např.
> chovatel matek pan Fadrný včelaří na rámcích dlouhých 50 (!) cm. Tento
> včelař je mj. zakládající člen asociace chovatelů kraňky AAChK a na jeho
> padesáticentimetrových rámcích jsou tedy "kraňky jak řemen", žádné vlašky.
>
> Podobně žádný evropský, či česko-moravsko-slezský včelař na Langstrothově
> délce 44,8 cm nepozoruje, že by si kraňka s touto mírou nevěděla rady.
>
> vojta

Ano, nejde ani tak o délku Langstrothova rámku 45 cm, ale o rozměr původního
rámku 44,8x23,2 cm. U této míry jsou právě takové nedostatky, jako u naší
české (Adamcovy) 39x24 cm. Tedy nižší a vyšší rámky než 23,2 cm (a příp.
jejich kombinace) jsou mnohem vhodnější!

Pokud diskutujeme o kraňce vs. vlaška, myslím, že jde u uvedené míry hlavně
o tu potíž, že 1 nástavek jako plodiště (teď mám na mysli sezónu, ne
zimování) je málo i pro méně plodnou kraňku a 2 nástavky (zvl. u 10 nebo 11
plástových nástavků) už často moc. Tedy ne moc v tom smyslu, že by to
neobsedla, ale v tom, že dost plodových plástů v druhém nástavku je smícháno
s plodem a med se proto nedá snadno odebrat. Že tomu tak je dokládá zcela
praktický příklad z bývalého velkoprovozu v Tachově (jehož jsem pamětník,
párkrát jsem tam tehdy byl): Tam byl běžný jeden zákrok, říkali mu
"mřížkování". Před řepkou a na jejím počátku se totiž matce ponechávaly 2
nástavky (většinou 9 rámkové 39x24), na nich byla mřížka a nad ní další
nástavek (nebo později dva). Během kvetení řepky, tuším tak po 1. týdnu, se
mřížka přesouvala na 1.nástavek a přitom se hledala matka a dávala pod
mřížku (mimochodem - hrozná práce když šlo o stovky včelstev !). To kvůli
tomu, aby se řepkový med z 2. nástavku dal vytočit po vylíhnutí všeho plodu
v něm.
Vlaška tvoří početnější včelstva, je plodnější (ale její dělnice se dožívají
v průměru kratšího věku než kraňské), proto zaploduje větší plochy plástů
obou takových nástavků. Možná i toto měl p. Baudiš na mysli...

Myslím, že je to užitečná diskuze, právě k tomu je tato konference dobrá!
Tak si můžeme sdělit a ujasnit všechny souvislosti problémů.

Květoslav Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 19. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763)

> > Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> > Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je
> > skoro stejná jako česká 39x24.
>
> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
> společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x 42,5
> cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška
rámků
> má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
> nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)

Když se řekne Langstroth, většina včelařů si představí jeho původní variantu
s rámkem 44,8x23,2 cm. Před ní jsem chtěl varovat, aby někdo neopakoval ten
nedostatek českého rámku 39x24, zde jen "v bledě modrém". Vím totiž o pár
včelařích, kteří si Langstroth na zkloušku udělali (aby získali "světové
zkušenosti") a právě na tu původní míru rámků!

> > A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
>> Langstrothova
> > úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
> > kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
> > kompatibilní?
>
> Každému je jasné, že přílišná roztříštěnost úlových systémů a rámkových
měr
> je ke škodě včelařství (např. kvůli nemožnosti velkosériové výroby).
Všichni
> už také víme, že proces sjednocování nemůže jít cestou vytváření nových
> systémů (např. Čechoslovák 37 x 30). Na jakém používaném půdorysu nástavku
a
> na jaké míře se shodneme? Jeden bude chtít Tachovák, jiný Optimal, třetí
> K-39.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
>
> vojta

Akorát že to není nejrozšířenější systém v ČR nebo v SR. Takže se tím
roztříštěnost úlových typů a rámkových měr ještě zvětší.
A ještě na něco bychom neměli zapomínat - i u nás úly prodělali nějaký
zdokonalovací vývoj pokud jde o konstrukční řešení jednotlivých částí,
detailů. Naše úly jsou v některých věcech lepší než Langstroth, tak proč je
má nahradit tento úl? Třeba jen jeden příklad - čtvercový půdorys nástavků.
Ale (už se opakuji) je věcí každého, jaký úl si pořídí. Jednodušší je to pro
začínajícího včelaře. Ten, kdo má v provozu 20 nebo 50 dobrých nástavkových
úlů, je teď přece nebude měnit za jiné. A nemusí se přitom vůbec obávat, že
to bude někomu v EU vadit. Víte např., v jakých úlech se včelaří ve
Španělsku? Většina včelstev je v jakýchsi ležanech, kam do dna úlů není
žádný přístup (např. pro kontrolu varroázy) a druhým rozšířeným úlem je
korkový úl bez rámlů na způsob klátů, v nichž se u nás včelařilo před cca
200 let. Chci říci, že v tomto směru jsme pro vstup do Unie už dávno
připravení... Trochu jsem v myšlenkách zašel dál, ale souvisí to i s
uvedenými věcmi.

K. Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 19. 4. 2002
Re: Re[2]: Kurs racionalizace (763)



> Sám za sebe bych si dovolil dopsat tuto osobní poznámku:
>
> Nu, nepřipadá mi nejvhodnější vyjadřovat tak opovržlivě o předcích
> ("moudří strejcové")... Snažili se vypořádat se zadaným úkolem, jak
> bylo v jejich možnostech. Je potřeba vědět, že v té době bylo součástí
> zadání, že se má jednat o míru pro dvouprostorové včelaření, a proto
> celkem správně zvolili výšku 30 cm. Rámková délka 37 cm byla zvolena
> nešťastně (prý ty dva centimetry ubrané na délce měly pomoci vytlačit
> med z plodiště do medníku); její hlavní nevýhodou je to, že úlový
> půdorys nemůže být kompatibilní s úly pro nejrozšířenější rámkovou
> délku 39 cm (to je podobná situace jako dnes při zavádění
> langstrothovy rámkové délky, která je zcela nekompatibilní s místním
> zavedeným úlovým systémem). A proto se nerozšířila tak, jak bylo
> zamýšleno. Kdyby konstruktéři "jednotného úlu" zvolili rámkovou míru
> 39*30, mělo by jejich snažení asi daleko větší úspěch (myslím, že
> analogie platí i pro dnešek: kdyby se propagátoři nástavkového a
> nízkonástavkového včelaření drželi rámkové délky 39 cm, mělo by jejich
> snažení daleko větší ohlas).
>
>
> Vše v dobrém
>
>
> J. P. Baudiš


Zdá se, že horké hlavy vychladly a běží věcná diskuse bez osobních invektiv,
tak bych chtěl objasnit svůj příspěvek ze dne 13.4. V prvé řadě bych se
chtěl omluvit všem, kdo by se cítili jakkoli uraženi nebo dotčeni. To jsem
vůbec neměl v úmyslu, jen trochu ironie a nadsázky. Co se týká výrazu
"...strejcové...", tak ten jsem si vypůjčil z jiného konferenčního příspěvku
(už nevím od koho a kdy to bylo, týkal se časopisu a jeho distribuce). Líbil
se mi, tak jsem ho použil. Sám jsem přidal "moudří", protože jejich
rozhodnutí, podle mého názoru, moudré nebylo. Tady ta ironie. Ale k tomuto
se vyjádřili i někteří další besedníci a v podstatě jsme se shodli. O
opovržlivosti nemůže být vůbec řeč. Velmi si vážím lidí, kteří pro
včelařství dělali nebo dělají něco užitečného. To ale neznamená, že musím
bez výhrad souhlasit s každým jejich názorem. Dr. Kamler je jistě odborník
světového významu a jako takový má možnost ovlvňovat mnohá rozhodnutí
začínajících a dosud nerozhodnutých včelařů. Je spoluautorem vynikající
knížky Nástavkové včelaření, což mi nekoresponduje s jeho údajnými výroky,
že síla zimovaného včelstva 3 kg, o které bájí někteří, je pro kraňskou
včelu pohádkou, že 1 - 1,5 kg váha kraňského včelstva po vyzimování se
považuje za dobré a zcela vyhovující, , že rámková míra délka 39 cm je pro
nástavkové včelaření vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu
silných včelstev s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit) atd.
Sám provozuji jeho kočovný systém s přívěsem SLP 400N s kočovnými paletami,
vyzkoušel jsem hobrový úl K39 k němuž mám výhrady (hobra je moc měká- při
rozpírání se bortí, nástavky nemají očka, výška rámku 24cm je hodně, což
svádí stále ke klasickému způsobu vedení včelstev...). Už to byl ale
obrovský pokrok.

Někdo mne také litoval, že...
Není třeba litovat mne ale sám sebe a hlavně začínající včelaře kterým se
dostává jednostranných a někdy i zkreslených informací. Sám si totiž velmi
dobře pamatuji na své začátky. Děkuji osudu (abych proboha neurazil
ateisty), že jsem se dostal do nízkonástavkového kroužku pod vedením učitele
včelařství př. Žídka ze Smolkova u Hrabyně. Díky tomu mám dnes úly Slezan s
rámkem 448x170mm. A jsem tomu rád. Kdybych bydlel někde u Brna, měl bych asi
Optimal př. Ptáčka. A kdybych bydlel v Čechách, měl bych asi "klasiku" s
polovičními výnosy medu. Vím, že tehdy byl obrovský zájem o nové informace a
včelaři přijížděli z velkých vzdáleností, např. z Olomouce nebo až z
Vrchlabí. Většina účastníků byla už zaběhlá ve svých klasických provozech
ale pokud to šlo, snažili se uplatňovat nové a moderní poznatky. Učili jsme
se třeba praktické zásahy ve včelstvech, vždy u někoho na včelnici (nebo
včelíně), chov matek, v zimě vyšetření včel na nosematózu s mikroskopem
apod. NIKDO NIKOMU NIC NEVNUCOVAL. Každý se sám rozhodl, co do své praxe
převezme a co ne. Já dnes také nikomu nic nevnucuji. Jen si myslím, že by se
zde měly prezentovat i názory NN včelařů. Trochu jsem pozapomněl, že jsme
zatím v menšině. S kampaní př. Boháče to nemá nic společného. Jde mi jen o
propagaci principů NN včelaření. Škoda, že zanikly zmiňované kroužky,
protože:"Lépe jednou viděti, než desetkrát slyšeti".
Čím více různých názorů se zde bude prezentovat, (ovšem bez jedovaté sliny),
tím lépe. Proto děkuji př. Baudišovi za otevření tohoto tématu.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

PS: Vyhánění včel z úlů v podletí zužováním, sundáváním medníků apod. je
týráním zvířat a mělo by být trestně stíháno.:-)))




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Dvořáček --- 19. 4. 2002
Přikrmování – chyba

Vážení,
mám dotaz o radu

Dne 12.4. (t=10C) jsem přikrmil 2 včelstva, která měla málo zásob asi 3 – 6 kg . Přikrmení jsem provedl stejným způsobem jako na podzim i se stejnými pomůckami a vlastním medným roztokem 3 l lahví z vrchu. Medný roztok byl hustší v poměru 2kg medu : 1l vody. Každému včelstvu jsem dal 2 kg medu první den. Hned druhý den (nevynesly vše) jsem do láhve přidal další roztok 2,5 kg medu. Při kontrole 14.4. jsem zjistil, že mi roztok vytéká z podstavce úlu. Včely v úlu normálně byly a podílely se na vynášení roztoku.Včely mám ve dvou nástavcích. Druhé krmení jsem dal moc brzo, nebo kde je chyba ?


Pavel Dvořáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav Potužník --- 19. 4. 2002
Re: Přikrmování chyba (808)

Muj typ je:

1. příliš řídké
2. neobsednuté dostatečně u krmicího otvoru, málo včel
3. lahev nebyla tepelne izolovana, při oteplení tlak vzduchu vytlačí
kapalinu do úlu, při ochlazení se nasaje další vzduch. Na podobném principu
lze automaticky zalévat pokojové květiny, tj změna teploty den - noc

Vasek.


> Vážení,
> mám dotaz o radu
>
> Dne 12.4. (t=10C) jsem přikrmil 2 včelstva, která měla málo zásob asi 3 –
6
> kg . Přikrmení jsem provedl stejným způsobem jako na podzim i se stejnými
> pomůckami a vlastním medným roztokem 3 l lahví z vrchu. Medný roztok byl
> hustší v poměru 2kg medu : 1l vody. Každému včelstvu jsem dal 2 kg medu
> první den. Hned druhý den (nevynesly vše) jsem do láhve přidal další
roztok
> 2,5 kg medu. Při kontrole 14.4. jsem zjistil, že mi roztok vytéká z
> podstavce úlu. Včely v úlu normálně byly a podílely se na vynášení
> roztoku.Včely mám ve dvou nástavcích. Druhé krmení jsem dal moc brzo, nebo
> kde je chyba ?
>
>
> Pavel Dvořáček
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 19. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace


Jedno stale nechapem: preco sa tu niekto / PSNV-CZ /? snazi
zjednocovat na niecom, co v nasich podmienkach prakticky neexistuje. Určite
by bolo lepsie pouzit ako zaklad najrozširenejší podorys. / da sa to zistit
lahko - uz tu taky navrh bol - ak sa do ziadosti o zazimovaci prispevok /
dotacia / uvedie typ ulu, v ktorom su vcely zimovane.
Ak by - teoreticky - bol zaujem o zjednotenie ulovych systemov bude urcite
lacnejsie ak sa mensina prisposoby väčšine, ako by sa mali všetci
prisposobovat comusi cudziemu.

P.S. Ako je to z medometmi? Zmesti sa do staršich medometov ramik dlhy 45
cm / to ma horna latka potom 48 cm /?

Matej




> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
> společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x
42,5
> cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška
rámků
> má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
> nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menąík --- 19. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763)


Opravdu si myslíte, že pro těch pár včelařů se budou úly vyrábět na běžícím
pásu, nebo si budou včelaří kupovat úly jako housky každý den. Vždyť úl nám
vydrží dvacet i více let. Kompatibilita je v tomto případě jen iluze a má
stejně význam jen v jednotlivém provozu včelaře. Pokud nebudeme včelařit
jako Američané bez zimování je to jedno. O rámkové míře 39 x 24 a jejím
zrušení se již hovoří od roku 1910 a je stále tady. Už to dokazuje že je
zřejmě stejně životaschopná jako vychvalovaný Langstrotův

Pepan


<vcely/=/v.or.cz> ----- Original Message -----
From: "Vlastimil Protivínský" <protivinsky/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 18, 2002 4:21 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> > Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> > Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je
> skoro
> > stejná jako česká 39x24.
>
> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
> společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x 42,5
> cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška
rámků
> má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
> nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)
>
> > A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
> Langstrothova
> > úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
> > kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
> > kompatibilní?
>
> Každému je jasné, že přílišná roztříštěnost úlových systémů a rámkových
měr
> je ke škodě včelařství (např. kvůli nemožnosti velkosériové výroby).
Všichni
> už také víme, že proces sjednocování nemůže jít cestou vytváření nových
> systémů (např. Čechoslovák 37 x 30). Na jakém používaném půdorysu nástavku
a
> na jaké míře se shodneme? Jeden bude chtít Tachovák, jiný Optimal, třetí
> K-39.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
>
> vojta
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.346 / Virová báze: 194 - datum vydání: 10.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Frydl, Mgr. --- 20. 4. 2002
subscribe vcelari frydl/=/nextra.sk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav I. --- 21. 4. 2002
Omluva

Všechny zdravím!

Když jsem se přihlašoval do konference,myslel jsm si,že se zde bude skutečně diskutovat o včelařství a to nejhezčím spůsobem jak přátelé umí.Mám připravených několik příspěvků o kterých jsem si myslel,že by mohly někoho zajímat.Jde o pozorování která se nepotkávají často a tak nějak vybočují z normálu.Nelíbí se mi však ton, jakým zde někteří vystupují. Po svých životních skušenostech vím,že je nutné alespoń vyjádřit nesouhlas. Tomu pánovi,co se nedávno omlouval bych chtěl říct. Kde berete přesvědčení,že začátečníci jsou špatně informováni a že by z nich mohli být chudáci. 200 roků u nás umí lidé číst a tak si snad mohou vybrat? Kde berete přesvědčení,že nikdo v Čechách nemá v klasice,nebo v něčem jiném než máte Vy,dvojnásobek medu než Vy. Nikde jsem si nevšiml,že by Vás př. Baudiš omezoval v počtu příspěvků do konference? Mě jenom vadí Vaše ironie a opovrhováním ostatních.Možná Vás za to i někdo chválí.Já jsem nikde nenapsal,že nástavkové včelaření je špatné.Hodně názorů bez jedovaté sliny. Měl jste s tou slinou někoho na mysli? A co Vaše PS: sundávání medníků,zužování v podletí je týráním (mělo být )hmyzu a mělo by být trestně stíháno.To je nátlak,nebo ironie? Jaká? Jsem přesvědčen,že moje minulé přirovnání bylo správné a tak ještě jedno.Vaše omluvy mi tak troch připomínají: Vážený příteli,omlouvám se,že jsem Vás kopnul kamsi,ale já jsem to udělat chtěl a nejraději bych to udělal znovu. Ale to není dialog, to chce léčit.
Hodně prostoru v konferenci!

V I.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Koľich - MEMORY computers --- 21. 4. 2002

subscribe vcelari <badinek/=/post.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef ©amalík --- 21. 4. 2002
Re: Přířezy langstroth (754)

Mohli byste mi poslat kontakt na p. Němce ??
Diky Jose

>Myslel jsem si, že to bude nějak zamotané, protože p. Němec se snaží
>vyřizovat opravdu každou zakázku.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef ©amalík --- 21. 4. 2002
Návrh - kontakty

Ahoj pratele!

Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo zjistim,
ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??

Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
Jose


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šamalík --- 21. 4. 2002
Re: Přikrmování chyba (808)

Prosba: mohl bys to vice rozepsat ??
Diky Jose

> 3. lahev nebyla tepelne izolovana, při oteplení tlak vzduchu vytlačí
> kapalinu do úlu, při ochlazení se nasaje další vzduch. Na podobném
principu
> lze automaticky zalévat pokojové květiny, tj změna teploty den - noc
>
> Vasek.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 21. 4. 2002
kraňky

Mne jako amatéra ty rámkové míry až tolik nepálí ( a myslím, že ani včely
ne).
Řadu let se snažím vlastním odchovem vytvořit svoji, mým podmínkám optimálně
vyhovující lini kraněk ( beru čas od času pro mne osvědčené volně pářené
matky od jednoho významného chovatele v blízkosti mých stanovišť). To je
hlavní příčinou mého sice úspěšného, ale pouze amatérského včelaření.
Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
praštit.
Při představě, že některá z budoucích dcer mých každoročně
nejspolehlivějších matek se spáří s trubcem italem, nebo kozákem z kavkazu,
či křovákem z austrálie mám strach jako z AIDS. Takový genetický cizinec tu
může být za pár hodin letadlem a těch 15 km k "mému" trubčímu shromaždišti
uletí snadno a s chutí sám. A všichni začneme se šlechtěním od začátku.

Koupím mikroskop, budu měřit loketní index a sledovat barvu matek? a zabíjet
ty zbastarděné?
Do včel budu zase chodit ve skafandru, vozit sousedovy děti na pohotovost,
rvát do včel beznadějně antibiotika?
Jak dlouho s tím vydržím? Co bude dál? To jsou otázky, které mne pálí mnohem
intenzivněji, než pár centimetrů délky nebo výšky rámku, či zateplené stěny
úlů. Pro kvalitu mého včelaření a včelích produktů je v takovém případě úl,
nebo rámková míra druhořadá.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 22. 4. 2002
Re: Návrh - kontakty (816)

Jose,
nápad je to hezký a rád se připojuji, ale stačí jedna či dvě nedobré
zkušenosti ( anonymita internetu má i své negativní stránky) a proto údaje
omezím na:
Včelstva mám kousek na jih od Plzně
a v jihozápadním cípu okresu Příbram.
Je mi 50 let, včelařím v nástavkách 11 rámků 39x24 ( celkem 6 včelstev), 7
tachováků
a na druhém stanovišti mám i 2 úly čejkova systému.
Amatérské ( nekomerční ) včelaření mám jako významnou náplň svého volného
času.
Není co tajit a zač se stydět.
Díky konferenci jsem časem získal několik dobrých přátel s nimiž se občas i
osobně stýkám. Proto databázi v podobě adresáře mého Outlooku také považuji
pouze za první krok k možným přátelstvím dalším.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 8:49 PM
Subject: Návrh - kontakty


> Ahoj pratele!
>
> Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
> prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
> pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
> nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo
zjistim,
> ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
> pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
> Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
> ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
> toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??
>
> Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
> Jose
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 3.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 22. 4. 2002
Re: Přikrmování chyba (808)

Jose,
já si myslím, ľe vytékání roztoku medu mohlo být způsobeno příčinami:
1. roztok medu smáčí otvory v krmném víčku podstatně víc, neľ voda s cukrem
2. pouľíváą plastovou podloľku s vypouklým drátěným pletivem? Já je uľ pro
krmení nepouľívám, některé podloľky "tečou" vľdycky.
3. stojí úl vodorovně v obou směrech?
4. pokud uľ musíą na jaře přikrmovat, je lepąí medocukrové těsto z vlastního
medu( výhodně se dá nacpat mezi horní loučky rámků v dosahu včel ). Ale je
to vľdy pouze o nápravě chybné přípravy včelstva na zimu ( vím, ľe to víą ).
Pokud je to
problém čerstvý, ( tuąím, ľe jsi v půli dubna psal, ľe ta včelstva měla asi
3 aľ 6 kg zásob), uľ se pro snůąku z řepky a pod. stejně nic nezachrání a
včelstvo je lépe spojit se sousedním, pokud je na tom se zásobami lépe a
není oslabené. Taky lze předpokládat, ľe to včelstvo bude stiľeno
propuknutím nosemy. Pak odebírají taky ąpatně. Víc mne nenapadá.
A» Ti to lítá- u nás uľ rozkvetly třeąně a pampeliąky, tak uľ bude líp.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Josef ?amalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 8:33 PM
Subject: Re: Přikrmování chyba


> Prosba: mohl bys to vice rozepsat ??
> Diky Jose
>
> > 3. lahev nebyla tepelne izolovana, při oteplení tlak vzduchu vytlačí
> > kapalinu do úlu, při ochlazení se nasaje další vzduch. Na podobném
> principu
> > lze automaticky zalévat pokojové květiny, tj změna teploty den - noc
> >
> > Vasek.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 3.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 22. 4. 2002
Roząíření včelstev

Kolegové, můj švagr začal včelařit, koupil od někoho úly RM 39x27, 10 rámků.
Má 4 včelstva, 2 silnější ve dvou nástavcích, 1 obsedá pouze 9 rámků a 1
poze asi 7 rámků. Nemá ale žádné souše na rozšíření včelstev. Má ty slabé
spojit, nebo dát těm silnějším mezistěny a odebrat souše a dát je slabším
taky s mezistěnami ? Jde mu o to, aby něco nezvoral. Já bych mu souše dal,
ale mám RM 39x24 a to by jaksi nešlo ...
Osobně si myslím, že pokud mají i ty slabší včelstva dobrou matku, neměl by
být problém pro ně dostat se do dalšího nástavku a vystavit dílo (ne třeba v
celém nástavku, ale ze 2/3).

Co vy na to ?


Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Dvořáček --- 22. 4. 2002
Přikrmování chyba - poděkování

Při kontrole 14.4. jsem zjistil, že mi roztok vytéká z podstavce úlu.

Tímto chci poděkovat všem, kteří mi pomohli objasnit problém.
Úl stál ve vodorovné poloze. Asi hlavní chyba byla, že láhev nebyla izolovaná. Protože v noci byly teploty kolem nuly. Další důvod byla asi nosema, protože vynášely včely velmi pomalu a málo.

Děkuji všem

Pavel Dvořáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 22. 4. 2002
Antwort: Roząíření včelstev


Ak je aspon podnecovacia može dať do prvych dvoch nastavok medzistien . Do
tych dvoch slabsich moze dat po dve po tri medzisteny a za 10 - 14 dni to
mozno zopakovať. Ak nie je aspon podnecovacia znaska treba spolu s
medzistenami dat aj 2 - 3 L roztoku 1:1.
Uvedené pati do nadmorskej vysky 250 m. Vo vyssich polohach ... pockat na
kvet jablone.

Ak z ramika 39x24 odstraniš spodnu latku, vcely si tie 3cm dostavaju. Nie
je to najlepsie riesenie, ale pre prvý rok to stačí. Pripadne ak das 24 cm
ramiky do spodneho nastavku, tak by vobec nemalo vadit / maximalne bude
naspodu trochu trudoviny, ktoru mozes vyrezavat ako stavebny ramik /.


P.S. Nič nespajaj - 7 alebo 9 ramkove vcely sa v pohode mozu dostat do juna
/ 6. mesiac / do znaskovej sily.

Matej




Kolegové, můj švagr začal včelařit, koupil od někoho úly RM 39x27, 10
rámků.
Má 4 včelstva, 2 silnější ve dvou nástavcích, 1 obsedá pouze 9 rámků a 1
poze asi 7 rámků. Nemá ale žádné souše na rozšíření včelstev. Má ty slabé
spojit, nebo dát těm silnějším mezistěny a odebrat souše a dát je slabším
taky s mezistěnami ? Jde mu o to, aby něco nezvoral. Já bych mu souše dal,
ale mám RM 39x24 a to by jaksi nešlo ...
Osobně si myslím, že pokud mají i ty slabší včelstva dobrou matku, neměl by
být problém pro ně dostat se do dalšího nástavku a vystavit dílo (ne třeba
v
celém nástavku, ale ze 2/3).

Co vy na to ?


Zdeněk Čejka


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ducháč --- 22. 4. 2002
Výkup medu

Med květový výkupní cena 45Kč/kg na ruku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 22. 4. 2002
Re: Návrh - kontakty

Návrh na kontakty je vynikající a je samozřejmě každého věc, jak se
podepíše.

Tento návrh jsem chtěl dát již dávno, ale nenapsal jsem jej z mnoha důvodů.
Začal jsem se však pod své články podepisovat celým jménem a celou adresou
včetně telefonu. Má tedy každý možnost.

Nejsem však naivní, a tak vím, že konferenci hltavě ( a hlavně ze zákoutí)
sledují i mnozí vychytralí včelaři (co nic neřeknou, natož aby psali něco do
konference) a obchodníci, aby věděli co se děje, .... a Tito samozřejmě
adresy neuvedou ač jsou mnohdy jen kousek o nás !!!

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav Potužník --- 22. 4. 2002
Re: Přikrmování chyba (808)

> Prosba: mohl bys to vice rozepsat ??
> Diky Jose
>
> > 3. lahev nebyla tepelne izolovana, při oteplení tlak vzduchu vytlačí
> > kapalinu do úlu, při ochlazení se nasaje další vzduch. Na podobném
> principu
> > lze automaticky zalévat pokojové květiny, tj změna teploty den - noc
> >
> > Vasek.
>
Objem plynu kromě množství, ovlivňuje tlak a teplota.
Průměrná hodnota tlaku vzduchu na hladinu moře při
teplotě 15°C je 1013,27 hPa. To odpovídá hmotnosti
rtuťového sloupce vysokého 760mm s průřezem
1cm čtverečný. Změna max +- 50 hPa tj 10 procent.
Obdobně teplota ve stupních Kelvina ( +273 stupňů )
Na příkladu: VŠE PŘIBLIŽNĚ !!!!!!!!
Včely odebraly polovinu 4 l lahve. Tedy roztok 2 L, vzduch 2 L.
Pro pokles tlaku 20 hPa (1000/1020) tj. o 2 procenta tj o 0,02
se objem vzduchu zvětší o 2*0,02 = 0,04 (L) tj 2 malé frťany
Obdobně pro vzestup teploty 15 stupňů (275/290 st. Kelvina
tedy 2/17 st Celsia) tj. o 5 procent tj o 0,05 se objem vzduchu
zvětší o 2*0,05 = 0,1 (L) tj 1 deci a to je už hodně.
Pokud jsou včely stažené do chomáče, neberou a roztok teče do úlu.
Čím je láhev prázdnější, tím je stav horší. Teplota je horší než tlak,
pokud tedy na lahev navléknu starý svetr, změny teplot se zmenší
a hlavně zpomalí.

Asi nic moc srozumitelné, nejsem kantor, Vasek.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 22. 4. 2002
Re: Návrh - kontakty (Hrádek u Nechanic) (825)

> Tento návrh jsem chtěl dát již dávno, ale nenapsal jsem jej z mnoha
důvodů.
> Začal jsem se však pod své články podepisovat celým jménem a celou adresou
> včetně telefonu. Má tedy každý možnost.

Přesně tak. Kdo chce, ten si kontakt dá do mailu.
Radši bych to nechal na bilaterálních dohodách (mailadresu každý má) a nic
neorganizoval.

P.S.
Nevíte někdo kdy bude včelařský den v Hrádku u Nechanic? Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 22. 4. 2002
®ivý plot

Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m), aby
byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje také
stránka, kde je databáze dřevin pro včely
(http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
mně moc ...


Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martina Kolková --- 22. 4. 2002
Výstava medoviny (705)

Košt medoviny

Dne 14. dubna t. r. uspořádala MČ Brno Vinohrady 10. ročník Koštu vín. V
rámci této akce se nám podařilo uskutečnit i ochutnávku medoviny.

Příjemným překvapením pro pořadatele byl neskrývaný zájem některých výrobců
a jejich nestranné vyhodnocení konkurenčních medovin.

Hlavním úspěchem této výstavy ale bylo, že mnozí návštěvníci, kteří přijeli
z celé Moravy, se po ochutnávce medoviny vzdali ochutnávání kvalitního vína
a skončili pouze koštováním medoviny.

K úspěšné propagaci medoviny přispěl i odborný výklad obsluhy, která byla
schopna zodpovědět na laické i odborné dotazy návštěvníků.

Hodnocení, kdo z výrobců dokáže vyrobit nejlepší medovinu, nebyl úkol
komise, ale samotných návštěvníků. Podle své chuti sami určili, která
medovina byla nejlepší (nebyl to lehký úkol, všechny vzorky byly nejlepší
kvality). Výsledek byl znám po vypití všech vzorků. Je zajímavostí, že o
komerční medoviny (dají se sehnat v prodejnách) neměli lidé tak velký zájem,
ale že medoviny malých výrobců šly nejvíc na odbyt (tím nechci o žádné
tvrdit, že je lepší nebo horší). Mnoho lidí totiž chtělo ochutnat to, co si
člověk jako je on sám podomácku uvařil.

Jediným záporným bodem této výstavy byl malý zájem výrobců medoviny. Sešlo
se nám pouze 12 vzorků z celé ČR. Vína byla 460 vzorků.

Příští ročník Koštu vína by se měl uskutečnit v dubnu roku 2003.


Jan a Martina Kolkovi

____________________________________________________________________________
Omlouváme se všem včelařům a výrobcům medoviny, ale pro technické potíže
nebylo možno tento příspěvek zveřejnit dříve.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantiąek Rousek --- 22. 4. 2002
RE: Návrh - kontakty (Hrádek u Nechanic) (825) (827)

Termin ještě nebyl stanoven, ale pokud se nic nestane a nezmeni tak bude druhou nedely v cervnu.

František Rousek
tř.ČSA 254
500 02 Hradec Králové
tel. 049 5083373
frantisek.rousek/=/b-d.cz

-----Původní zpráva-----
Od: Emanuel Vesely [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Odesláno: 22. dubna 2002 10:45
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re: Návrh - kontakty (Hrádek u Nechanic)

> Tento návrh jsem chtěl dát již dávno, ale nenapsal jsem jej z mnoha
důvodů.
> Začal jsem se však pod své články podepisovat celým jménem a celou adresou
> včetně telefonu. Má tedy každý možnost.

Přesně tak. Kdo chce, ten si kontakt dá do mailu.
Radši bych to nechal na bilaterálních dohodách (mailadresu každý má) a nic
neorganizoval.

P.S.
Nevíte někdo kdy bude včelařský den v Hrádku u Nechanic? Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 22. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763) (800)

Vojta napsal:
.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
>
Normalne bych se k teto otazce ani nevyjadroval, mam ji pro sebe
vyresenou, ale kdyz pise Vojta o roztristenosti mer apod. tak proc se
snazi prosazovat zase dalsi rozmer, kdyz tu uz jenom dva mame.
Sam Kamler uci, ze na mire 39 a 42 se da dobre vcelarit, pan Zeleny,
ktery je jednim z propagatoru 44.8 nam vcera sam rikal, ze je to
jedno jestli 44.8 nebo 39, tak proc vyvíjite takove usili? Nedokazete
si priznat, ze jste nasledovali sve predchudce, kteri neuspesne
prosazovali 37*30?
Z cele nasi tridy budoucich ucitelu vcelarstvi, kteri se mnou studuji
nyni Nasavrky je snad pouze jeden, ktery je natolik zvedavy, ze ho
tato zvedavost mozna premuze a jak sam rika mozna zkusi 44.8.
Stale si myslite, ze se Vam podari presvedcit jako jedny z prvnich
nas, kteri by sirili propagandu dale, budouci ucitele vcelarstvi,
kteri jiz dnes vcelarime s 10-150 vcelstvy a mame i sve zkusenosti a
chceme sice pokusnicit, ale po strance cost benefitu i prospechu pro
vcely jsme spokojeni s 39 a 42? Pokud jde o pudorys naopak neni
problem pri koupi apod. rychle adaptovat 39 a 42 vzajemne, ale 44.8
je uz proste moc jina, tak budme realiste.
I kdyby se prosazeni Vasi myslenky podarilo a dusledne bylo v
realnych podminkach prosazovano, bude trvat minimalne 30 let, nez
dojdeme k alespon soucasnemu stavu, kdy mezi 39 a 42 neni problem
kombinace a prevodu vcelstev a ostatni pr. almarky a jine dozili.
Mimo pritele Zeleneho jsme cela trida navstivili Polsko a tam by se
meli vsichni novatori dojet podivat. Pro vsechny se pokusim par
infomaci napsat, kdyz daleko kompetentnejsi osoby nemaji cas a
koneckoncu uz jim ani nikdo nechce verit, ale pasieky (vcelnice bez
kocovani) se 70-150 vcelstvy a vynosy mezi 30-40 kg na vcelstvo v
500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
(vcel)ale mied (med)...
Zatim se mejte, at nam to lita
Radek Hubac
Hradec Kralove
0723/028 601

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 22. 4. 2002
Re: ®ivý plot (828)

Viděl jsem krásně do plotu sestřihanou Forsithii ... čili po našemu Zlatý
déšť.
Takže jsem pojal nápad, že si ji též vysadím do živého plotu. Ikdyž spíš
kolem zahrady.
Je tam už vysázený pamelník , ale kvete přece jen později, tak chci včelkám
připravit
nějaký užitek dřív. Neví nějaký botanik, jak je to s přínosem Forsithie,
jako pylodárné
a nektarodárné rostliny?

Arne

Arnošt Hrdina
Brno

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 8:23 AM
Subject: Živý plot


Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m), aby
byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje také
stránka, kde je databáze dřevin pro včely
(http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
mně moc ...


Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlik Petr --- 22. 4. 2002
Re: ®ivý plot (828)

Stále zelený je zimostráz-buxus,dobře snáší řez a pokud
kvete,tak na něj včely jdou.Ale asi trvá dlouho než vzroste.
Včely jdou i na pámelník-opadá a je to dost výbojný keř.Po čase má ale určitě i 3m.Teď již nějakou dobu kvete mahon,
je stálezelený,včely se po něm mohou utlouct,má ale trnité
listy.Já každému doporučuji skalníky,jsou i neopadavé,ale i když máme některé na zahradě již spousty let málokterý má
přes 1m,asi záleží na druhu.Tavolníky mají včely také v oblibě,můj japonský je ale jen cca 1m vysoký a opadá.
Ještě se podívám do knížky a určitě se ti ozvu,protože tohle
mne zajímá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 22. 4. 2002
Re: ®ivý plot (828)

Poměrně rychle roste pámelník hroznatý (Symphoricarpos racemosus). Plody
jsou zname bile kulicky, ktere jsme jako decka zaslapavali... Kvete od konce
V do VIII. Je pomerne slusne nektarodarny a i nejaky pyl dava. Jen nevim,
jestli az do 4m vyroste?jeden zahradnik mi dokonce doporucoval vzrusny
Cotoneastr sp. (sklaník), ktery je zeleny i v zime, ale musi jit o vzrustnou
varinatu. Bohuzel zkusenost nemam.

Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 8:23 AM
Subject: Živý plot


Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m), aby
byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje také
stránka, kde je databáze dřevin pro včely
(http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
mně moc ...


Zdeněk Čejka


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 22. 4. 2002
Re: ®ivý plot (828)

Já jsem spokojen se Spirea van Houten (tavolník ??) Je to dokola obsypaný
bílými květy, včely na květech lezou, takže tam asi i něco seberou. Roste to
rychle, ale nesmíš to litovat a nemilosrdně řezat. Mám to už asi 2,5-3 m
vysoké.
Pak používám Habr z lesa, ale jeho květů jsem si zatím nevšiml.
Eman

Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m), aby
byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje také
stránka, kde je databáze dřevin pro včely
(http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
mně moc ...


Zdeněk Čejka


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 22. 4. 2002
RE: Kurs racionalizace

:>500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
:>nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
:>(vcel)ale mied (med)...

To me taky. Tak maji dobre prirodni podminky, a s tim tady nic nenadelam.
Ale oni se taky polaci, jak je znam, radi chlubi.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cada --- 22. 4. 2002
Poradí nekdo reseni (816)

Vážení,

při prohlidce dění na česně jsem u jednoho včelsta velice silného při
zazimování, s vyměněnou matkou oddělkem spojeného na konci srpna
lonského roku, konstatoval jen minimum plodu a to ve formě "hrboplodu",
s mohurnými zásobami a s velkým množstvím ještě loňských včel. Při
zběžné prohlídce (špatné počasí) jsem matku nenašel.
Muj dotaz se týká optimálního postupu v této situaci:
1) mám se pokoušet v této časné době shánět matku (a jak ji v této době
- jestě nekvetou ov. stromy- přidat)
2) mam jeste zimovaný odělek, který však již nyní obsedá 10 rámků 39x24.
Je řešením jejich spojení?
3) nebo rozdělení zásob mezi ostatní a zrušení mezmatečného včelstva?
Dekuji za radu a preji vsem hezký den!

Václav


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík --- 22. 4. 2002
Re: Omluva (813)

Když už jste to tak načal Zajímalo by mne kolik je vlastně účastníků na
konferenci. Jsou tam stále stejná jména

Pepan

----- Original Message -----
From: "Václav I." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 6:16 PM
Subject: Omluva


> Všechny zdravím!
>
> Když jsem se přihlašoval do konference,myslel jsm si,že se zde bude
> skutečně diskutovat o včelařství a to nejhezčím spůsobem jak přátelé
> umí.Mám připravených několik příspěvků o kterých jsem si myslel,že by
mohly
> někoho zajímat.Jde o pozorování která se nepotkávají často a tak nějak
> vybočují z normálu.Nelíbí se mi však ton, jakým zde někteří vystupují. Po
> svých životních skušenostech vím,že je nutné alespoń vyjádřit nesouhlas.
> Tomu pánovi,co se nedávno omlouval bych chtěl říct. Kde berete
> přesvědčení,že začátečníci jsou špatně informováni a že by z nich mohli
být
> chudáci. 200 roků u nás umí lidé číst a tak si snad mohou vybrat? Kde
> berete přesvědčení,že nikdo v Čechách nemá v klasice,nebo v něčem jiném
než
> máte Vy,dvojnásobek medu než Vy. Nikde jsem si nevšiml,že by Vás př.
Baudiš
> omezoval v počtu příspěvků do konference? Mě jenom vadí Vaše ironie a
> opovrhováním ostatních.Možná Vás za to i někdo chválí.Já jsem nikde
> nenapsal,že nástavkové včelaření je špatné.Hodně názorů bez jedovaté
sliny.
> Měl jste s tou slinou někoho na mysli? A co Vaše PS: sundávání
> medníků,zužování v podletí je týráním (mělo být )hmyzu a mělo by být
> trestně stíháno.To je nátlak,nebo ironie? Jaká? Jsem přesvědčen,že moje
> minulé přirovnání bylo správné a tak ještě jedno.Vaše omluvy mi tak troch
> připomínají: Vážený příteli,omlouvám se,že jsem Vás kopnul kamsi,ale já
> jsem to udělat chtěl a nejraději bych to udělal znovu. Ale to není dialog,
> to chce léčit.
> Hodně prostoru v konferenci!
>
> V I.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Frydl, Mgr. --- 22. 4. 2002
Re: ®ivý plot (828)

Len na doplnenie, tavolnik - Spiraea
Spiraea x vanhohouttei - tavolnik Van Houtteuv , zahradnicky krizenec

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Rehurek --- 23. 4. 2002
otevírání (821)

Přátelé, napsal jsem si o příspěvky do archivu. Přišli mi v podobě xxx.ezm
. Při snaze o otevření se mi PC ptá : zvolte program, který chcete použít. A
já nevím, který. Poradi mi někdo? Předem děkuji. Milan Řehůřek, Bohušov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Vladimír ©UBRT --- 23. 4. 2002

unsubscribe vcelari <subi/=/post.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 23. 4. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (816) (837)

Loni jsem zazil neco podobneho a nekdo mi poradil, abych pridal
oddelek s matkou- a vysledek? trubcice zlikvidovaly dalsi matku,
takze jsem se k reseni propracoval trochu bolestive.
Nejjednodussi je smest kompletne vcelstvo do travy opodal, staci 20m
a na puvodni misto dat oddelek a pridat nastavek (dolu). Bohuzel tak
prijdes v teto dobe o par letavek zaletanych do oddelku, ale jinak to
nejde. Na trave za par hodin uvidis jen hromadku vcel, mezi kterymi
jsou trubcice (sice asi mohou, ale nelitaji) a par vernych, je treba
je nelitostne znicit, nebo je tam proste nechat, pres noc prochladnou
a zahynou. Vsechny letavky posili oddelek a zasoby pouzijes podle
potreby.
Radek

Dne 22. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Vážení,
>
> při prohlidce dění na česně jsem u jednoho včelsta velice silného při
> zazimování, s vyměněnou matkou oddělkem spojeného na konci srpna
> lonského roku, konstatoval jen minimum plodu a to ve formě "hrboplodu",
> s mohurnými zásobami a s velkým množstvím ještě loňských včel. Při
> zběžné prohlídce (špatné počasí) jsem matku nenašel.
> Muj dotaz se týká optimálního postupu v této situaci:
> 1) mám se pokoušet v této časné době shánět matku (a jak ji v této době
> - jestě nekvetou ov. stromy- přidat)
> 2) mam jeste zimovaný odělek, který však již nyní obsedá 10 rámků 39x24.
> Je řešením jejich spojení?
> 3) nebo rozdělení zásob mezi ostatní a zrušení mezmatečného včelstva?
> Dekuji za radu a preji vsem hezký den!
>
> Václav
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 4. 2002
Antwort: Poradí nekdo reseni


Ahoj Václave,

ja bych postupoval takto: Vcelstvo s hrbaplodom by som odlozil aspon o 15m
bokom a oddelek by som dal na jeho miesto. Vcely s povodneho vcelstva by
som v ten, alebo v nasledujuci den / za pekneho pocasia / vysypal na
plachtu. Vcely sa vratia do ula a trudice na plachte zahynu. Miesto kde
vysypas vcely musi byť aspon 15 - 20m od miesta povodneho postavenia ula.
Potom mozes plasty so zasobami rozdelit medzi ostatne vcelstva.

Matej

Vážení,

při prohlidce dění na česně jsem u jednoho včelsta velice silného při
zazimování, s vyměněnou matkou oddělkem spojeného na konci srpna
lonského roku, konstatoval jen minimum plodu a to ve formě "hrboplodu",
s mohurnými zásobami a s velkým množstvím ještě loňských včel. Při
zběžné prohlídce (špatné počasí) jsem matku nenašel.
Muj dotaz se týká optimálního postupu v této situaci:
1) mám se pokoušet v této časné době shánět matku (a jak ji v této době
- jestě nekvetou ov. stromy- přidat)
2) mam jeste zimovaný odělek, který však již nyní obsedá 10 rámků 39x24.
Je řešením jejich spojení?
3) nebo rozdělení zásob mezi ostatní a zrušení mezmatečného včelstva?
Dekuji za radu a preji vsem hezký den!



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 23. 4. 2002
Otrava včel

Nemáte někdo zkušenosti a vědomosti jak postupovat při zjištění hromadné
otravy včelstev?
Díky Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 23. 4. 2002
Re: Antwort: Poradí nekdo reseni (843)

Já jsem to loni vysypal do trávy a oni udelali chomáč, patrně tam nezůstali
jen trubčice, pak mne to mrzelo co jich tam zbylo. Patrně pomůže ta plachta,
na ní chomáč neudělají, nebo je kouřem dostat do vzduchu aby odlétly? Lze to
na mrtvolkách potom poznat a podle čeho, co byla trubčice a co ne? Nevím
jestli to byla moje chyba nebo trubčic bylo tolik.
Jaromír Marek.
marek/=/boxit.cz

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 23, 2002 8:48 AM
Subject: Antwort: Poradí nekdo reseni


>
> Ahoj Václave,
>
> ja bych postupoval takto: Vcelstvo s hrbaplodom by som odlozil aspon o 15m
> bokom a oddelek by som dal na jeho miesto. Vcely s povodneho vcelstva by
> som v ten, alebo v nasledujuci den / za pekneho pocasia / vysypal na
> plachtu. Vcely sa vratia do ula a trudice na plachte zahynu. Miesto kde
> vysypas vcely musi byť aspon 15 - 20m od miesta povodneho postavenia ula.
> Potom mozes plasty so zasobami rozdelit medzi ostatne vcelstva.
>
> Matej
>
> Vážení,
>
> při prohlidce dění na česně jsem u jednoho včelsta velice silného při
> zazimování, s vyměněnou matkou oddělkem spojeného na konci srpna
> lonského roku, konstatoval jen minimum plodu a to ve formě "hrboplodu",
> s mohurnými zásobami a s velkým množstvím ještě loňských včel. Při
> zběžné prohlídce (špatné počasí) jsem matku nenašel.
> Muj dotaz se týká optimálního postupu v této situaci:
> 1) mám se pokoušet v této časné době shánět matku (a jak ji v této době
> - jestě nekvetou ov. stromy- přidat)
> 2) mam jeste zimovaný odělek, který však již nyní obsedá 10 rámků 39x24.
> Je řešením jejich spojení?
> 3) nebo rozdělení zásob mezi ostatní a zrušení mezmatečného včelstva?
> Dekuji za radu a preji vsem hezký den!
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 23. 4. 2002
Re: Otrava včel (844)

V okrese Český Krumlov je to tak, že Okresní veterinární stanice má telefon
na záznamník, kde je nahrané číslo mobilního telefonu veterináře, který má
službu. Je nutné se s ním spojit a nahlásit mu to, ten sdělí další postup.
Dále je vhodné se co nejdříve spojit s výzkumákem v Dole, budou to s
největší pravděpodobností nakonec vyšetřovat, ty sdělí další postup se
vzorky, moc odkladu to nesnese.
Asi nejhorší je případ kontaktních jedů, kdy se vám nevrátí létavky a
samotné včelstvo jinak nejeví známky otravy. To se asi nedá zjistit ani
dokázat než denním pozorováním a několika mrtvolkama z ošetřeného porostu.
Mě se to před lety stalo, u včel jsem jednou za týden a mezi týdnem jsem
přišel o více než polovinu včel. Nedalo se to dokázat a ani jsem nenašel
nikde mrtvolky, zbylo jen podezření, ošetření porostů nikdo nepřiznal.
Jaromír Marek.
marek/=/boxit.cz


----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 23, 2002 9:24 AM
Subject: Otrava včel


> Nemáte někdo zkušenosti a vědomosti jak postupovat při zjištění hromadné
> otravy včelstev?
> Díky Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 4. 2002
Re: Antwort: Poradí nekdo reseni


Podla literatury byva trubcic max 10 - 15 ks. Ak sa vcely vysypu na
palchtu, alebo kus plechu za pekneho pocasia, nezvykne ich tam vela zostat
- tak do 50.
Ak najprv odlozis ul trubcim plodom bokom a vcely z neho vysypas o den ci
dva tak 2/3 vciel odletely na povodne miesto a na plachtu vysypas len 1/3 z
povodneho vcelstva.

Matej



Já jsem to loni vysypal do trávy a oni udelali chomáč, patrně tam nezůstali
jen trubčice, pak mne to mrzelo co jich tam zbylo. Patrně pomůže ta
plachta,
na ní chomáč neudělají, nebo je kouřem dostat do vzduchu aby odlétly? Lze
to
na mrtvolkách potom poznat a podle čeho, co byla trubčice a co ne? Nevím
jestli to byla moje chyba nebo trubčic bylo tolik.
Jaromír Marek.
marek/=/boxit.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 23. 4. 2002
Langstrothy (763)

Ahoj Vojto!
Prosím tě.udělej si chvilku času a pošli mi ty seníky od Zeleného.
Nebo aspoň nějaký kontakt...nejlépe telefon. Snad bych se s ním nějak
dohodnul.
Díky a hezký den.

Arnošt


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 23. 4. 2002
Re: Langstrothy (763)

Omlouvm se!
Poslal jsem soukromý dopis do konference.
Arnošt
----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 23, 2002 10:48 AM
Subject: Langstrothy


Ahoj Vojto!
Prosím tě.udělej si chvilku času a pošli mi ty seníky od Zeleného.
Nebo aspoň nějaký kontakt...nejlépe telefon. Snad bych se s ním nějak
dohodnul.
Díky a hezký den.

Arnošt


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 23. 4. 2002
Čmeláci (763) (849)


Přátelé zdravím Vás a prosím o informaci o čmelácích. Jedno společenstvo
nebo hnízdo je dotováno 800 Kč a stojí 1200 Kč , nejsou potom naše včely
hodně diskriminovány.Stále si myslím že opylovací činnost včelstev není ani
trochu oceněna O:(((
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 4. 2002
RE: Čmeláci

Byl o tom článek ve Včelařství. Jinak by o tom mohl dát informaci Dr.
Ptáček, ale nevím, jestli nás sleduje.


Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Ing. Martin Kupka - kancelář [mailto:kupka/=/mlade.cz]
Sent: Tuesday, April 23, 2002 1:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Čmeláci


Přátelé zdravím Vás a prosím o informaci o čmelácích. Jedno společenstvo
nebo hnízdo je dotováno 800 Kč a stojí 1200 Kč , nejsou potom naše včely
hodně diskriminovány.Stále si myslím že opylovací činnost včelstev není ani
trochu oceněna O:(((
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 23. 4. 2002
Re: Čmeláci (763) (849) (850)

> Přátelé zdravím Vás a prosím o informaci o čmelácích. Jedno společenstvo
> nebo hnízdo je dotováno 800 Kč a stojí 1200 Kč , nejsou potom naše včely
> hodně diskriminovány.Stále si myslím že opylovací činnost včelstev není
ani
> trochu oceněna O:(((

Ja se tomu ani nedivim. Sam opylovani od vcel nepotrebuju, to mi obstaravaji
cmelaci, mam jich plnou zahradu.
Vcely mam jen na med a pro zabavu. A zemedelci zivori, tak aby jeste platili
opylovani. Kde by na to brali penize?
Pestitele maji stejne nadprodukce plodin. Kdyz nebudou vcely medonosne,
rozmnozi se jiny hmyz na opyleni a priroda si nejak poradi.

Kde se ty cmelaci za 1200 prodavaji, jeste jsem o tom neslysel?

Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 23. 4. 2002
Re: Čmeláci (763) (849) (850)

Neni to nejak podezrele nizka cena? Pokud vim, cena za kolonii se pohybuje
okolo 5000Kc. Jinak cmelaci jsou zapotrebi pouze pri opylovani sklenikovych
rajcat, na ostatnich plodinach, a to i v technicke izolaci, jsou plne
nahraditelni vcelou medonosnou. Bohuzel, firmy, jez produkuji cmelaky, tvrdi
spise opak a snazi se pestitele ovlivnit ve prospech cmelaku. Casto pritom
argumentuji tim, ze cmelaci se v uzavrenych prostorech izolace lepe
orientuji, ci pracuji i za nizsich teplot, nez vcela medonosna. Jde vsak o
argumenty vcelku slabe ... Vubec cely chov je opreden jakousi tezko
průhlednou pavucinou ...

Souhlasim s nazorem, ze pokud neni dostatecne podporovano vcelareni, nemuze
byt bezduvodne, nadmerne a nepomerne vic podporovano "cmelackarstvi".

Pokud Vas o cmelacich zajima vice, ptejte se konkretne, rad odpovim!

Antonin PRIDAL

*********************************************
Antonin PRIDAL, Ing. Ph.D.
odborny asistent
Mendelova zemedelska a lesnicka univerzita
Fakulta agronomicka
Ustav zoologie a vcelarstvi
Zemedelska 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://mendelu.cz/user/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlik Petr --- 23. 4. 2002
Re: ®ivý plot (828)

Rád čerpám z knihy Okrasné stromy a keře.Kromě jiných mám
v oblibě Chaenomeles-Kdoulovec,Berberis-Dřišťál,jsou i stálezelené,Pyracantha-Hlohyně,je i přes 3m,nezapomínejme na Syringa-Šeřík,Viburnum-Kalina,jsou i stálezelené v různých výškách,a chci zkusit Weigela-Vajgélie cca do 2m.
Nedávno jsem si vypůjčil knížku o vrbách ve svazové knihovně a tam je zajímavé rozvržení klonů vrb,aby těch 13 druhů kvetlo celou sezonu t.j. od března do konce září.
Nejzajímavější je Salix triandra Semperflorens klon S-430,který má kvést v dubnu a pak od června až do konce září.
Prostě se ty kočičky oevírají na prutu postupně a tak stále něco kvete.Bohužel ta školka je až na Moravě,takže někdy příště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Hromádko --- 23. 4. 2002
Re: ®ivý plot (828)

Pro vcely je dobry pamelnik, ale neni stale zeleny. Kvete asi od cervna do
podzimu, vcelami je hojne navstevovany a na podzim tvori takove bile plody -
kulicky. Jako deti jsme s tim po sobe hazely pred skolou.
Stale zeleny je kruspat - ale nevim jestli je to spravny botanicky nazev. Je
stale zeleny, casto roste na hrbitovech a kvete z jara asi tak brezen -
duben. Vcely na to take letaji ale ne zase tak intezivne.

Martin Hromadko
Uhreticka Lhota

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 8:23 AM
Subject: Živý plot


Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m), aby
byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje také
stránka, kde je databáze dřevin pro včely
(http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
mně moc ...


Zdeněk Čejka


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menąík --- 23. 4. 2002
Re: ®ivý plot (828)

Zadaným podmínkám by nejlépe vyhovovalo Logustrum ovalifolium Je to
stálezelený druh Ptačího zobu rychle roste dorůstá výšky 2,5 i za dva
roky kvete VI Včely ho rády navštěvují Dobře se tvaruje
Pažadované výšky by mohla dosáhnout Střemcha boř 5 let ale je to velmi řídký
keř který špatně snáší řez koruna má šířku i 4 metry
Pro včely by mohl být dobrý Cornus Mas -Dřínka dorústá i 5 m Běžně asi 2,5
m. Kvete od I - IV Plody jsou jedlé vhodné ke i ke zpracování nejlépe na
pálenku ( Dřínka)

Pepan

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 12:29 PM
Subject: Re: Živý plot


> Já jsem spokojen se Spirea van Houten (tavolník ??) Je to dokola obsypaný
> bílými květy, včely na květech lezou, takže tam asi i něco seberou. Roste
to
> rychle, ale nesmíš to litovat a nemilosrdně řezat. Mám to už asi 2,5-3 m
> vysoké.
> Pak používám Habr z lesa, ale jeho květů jsem si zatím nevšiml.
> Eman
>
> Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m),
aby
> byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
> byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
> Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje
také
> stránka, kde je databáze dřevin pro včely
> (http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
> mně moc ...
>
>
> Zdeněk Čejka
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 23. 4. 2002
Re: ®ivý plot (828)

Tak ten Zlatý dážd ,je rastlina ,ktrora sa lako rozmnozuje ,ale ako
včelársku rastlinu by som nedoporucoval !!! .Nevidel som na nej ani muchu
:))) ,nie to ešte včelu ,takže suma sumarum 0 bodov .Snad ked ju pokropíš
sirupom ,tak niečo tam aj priletí ....)))


----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 2:21 AM
Subject: Re: Živý plot


> Viděl jsem krásně do plotu sestřihanou Forsithii ... čili po našemu Zlatý
> déšť.
> Takže jsem pojal nápad, že si ji též vysadím do živého plotu. Ikdyž spíš
> kolem zahrady.
> Je tam už vysázený pamelník , ale kvete přece jen později, tak chci
včelkám
> připravit
> nějaký užitek dřív. Neví nějaký botanik, jak je to s přínosem Forsithie,
> jako pylodárné
> a nektarodárné rostliny?
>
> Arne
>
> Arnošt Hrdina
> Brno
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 22, 2002 8:23 AM
> Subject: Živý plot
>
>
> Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m),
aby
> byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
> byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
> Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje
také
> stránka, kde je databáze dřevin pro včely
> (http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
> mně moc ...
>
>
> Zdeněk Čejka
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 4. 2002
odhlaseni se z konfrence

Dobry den,
poradte mi prasim Vas nekdo,
jakym zpusobem se mohu odhlasit
z teto konference.

Dekuji
M.


______________________________________________________________________________
Doporučujeme nákupy po internetu na http://www.obchodni-dum.cz. Mají velký výběr zboží - především domácí spotřebiče a elektroniku, bezkonkurenční slevy a perfektní služby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 4. 2002
RE: odhlaseni se z konfrence

Zkus adresu http://www.vcely.or.cz/formular.htm


Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: m.dol/=/email.cz [mailto:m.dol/=/email.cz]
Sent: Tuesday, April 23, 2002 11:41 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: odhlaseni se z konfrence

Dobry den,
poradte mi prasim Vas nekdo,
jakym zpusobem se mohu odhlasit
z teto konference.

Dekuji
M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 4. 2002
Antwort: Re: Čmeláci - opelovanie



Keby pestovatelia boli ochotny trochu hlbsie uvazovat, zistli by ze z
opelovanych lanov ziskaju plodiny omnoho lacnejsie. Vysvetlim na priklade:
Na dopestovanie 10t repky olejnej potrebujes cca 6ha / bez opelenia vcelami
/
trzba 10t á 7000,- 70.000,-
náklady 6ha á 10.000,- 60.000,-
---------------------------------------
Zisk 10.000,-

Na dopestovanie 10t opelenej repky olejnej potrebujes cca 4,6ha / opelenia
vcelami - 5 vcelstiev/ha zvy?uje produkciu o cca 30% /
trzba 10t á 7000,- 70.000,-
náklady 4,6ha á 10.000,- 46.000,-
opelovanie 4,6ha á 1.000,- 4.600 / poplatok 200,- za 1 prisunute
vcelstvo /
-----------------------------------------
Zisk 19.400


Matej


Vcely mam jen na med a pro zabavu. A zemedelci zivori, tak aby jeste
platili
opylovani. Kde by na to brali penize?
Pestitele maji stejne nadprodukce plodin. Kdyz nebudou vcely medonosne,
rozmnozi se jiny hmyz na opyleni a priroda si nejak poradi.

Kde se ty cmelaci za 1200 prodavaji, jeste jsem o tom neslysel?



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka --- 24. 4. 2002
Re: Zrušení dotací (771)

Fraňková (propolis/=/quick.cz) --- 15. 4. 2002
Zrušení dotací
Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost? Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.



ad1.Proboha ne!!ani jedno a ani druhé.Měly by být pozměněny na částku za skutečně prodaný 1 kg medu na základě dokladu o příjmu za prodaný med výkupně - tudiž státem kontrolovaný výdej.(i příjem):-)

ad2.Dnes nevýznamná otázka.Zatím u nás statisticky malochovy totálně drtí velkochovy. A dlouhodobě? Tam kde se včelařit dá budou i včely.

ad3.300 včelstev. Pro závistivce bohatý člověk. Pro včelaře obhospodařující 300 včelstev u nás, když není zapojená rodina tak bezesné noci a práce a práce a věřte tomu, že včely bzučí i ve snu. Takhle. Pro nenáročnou a pomáhající manželku a jednom dítěti s hlídáním u babičky při nulovém zisku (na DP)to stačí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 24. 4. 2002
Hydraulická úlová váha

Prosím, nevíte někdo kde se dá sehnat náhradní
sáček s kapilárou do hydraulické úlové váhy?
Děkuji Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 24. 4. 2002
Re: Zruení dotací (771) (861)

Ta otázka je zavádějící. Je to myšleno z 0 na 300 se vším vybavením, z toho
plynoucím úvěrem a příslušnými úroky
nebo včelař - majitel provozující 300 včelstev s minimální obnovou -
investicemi. Nebo je to myšleno jako zaměstnanec na cizím hospodářství. V
těch rozdílech létá meloun a to je několikaletá práce, to nejde zanedbat.
Jaromír Marek.

----- Original Message -----
From: "G. Pazderka" <gupa/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:36 PM
Subject: Re: Zruení dotací


> Fraňková (propolis/=/quick.cz) --- 15. 4. 2002
> Zrušení dotací
> 3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
> Musíte chovat méně nebo více včelstev?

> ad3.300 včelstev. Pro závistivce bohatý člověk. Pro včelaře
obhospodařující
> 300 včelstev u nás, když není zapojená rodina tak bezesné noci a práce a
> práce a věřte tomu, že včely bzučí i ve snu. Takhle. Pro nenáročnou a
> pomáhající manželku a jednom dítěti s hlídáním u babičky při nulovém zisku
> (na DP)to stačí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnošt Hrdina --- 24. 4. 2002
Re: Zruení dotací (771) (861)

ad 1) Tak s tímto důvodem zase nesouhlasím já.
Myslím, že ten příspěvek nikdy nebyl chápán jako dotace
(proč by potom stat dotaci znovu zdanil mě se to sice taky zdá jako hovadina
ale páni to tak vymysleli),
ale jako příspěvek za společenský přínos opilování.
Nemím jestli velkovčelaři vidí jen vidinu zisku z opylování lánů, tak jak
tomu bylo dřív.
Dost nerad bych viděl, aby v zahradách u baráků rostly stromy bez ovoce jen
proto, že místní velkovčelař
má zrovna včely někde jinde a drobní včelaři buď vymřeli nebo úly spálili
protože je prostě z důchodu neuživili.
A s tohule debatou mi to tak připadá. Každý si háji jen to svoje a co mi ji
po tech ostatních.
Hlavně že já vydělám. Osobně si myslím, že tento příspěvek by měl být
oceněním pro udržení krajinného rázu téhle republiky
a ne komerční záležitostí pro pár bohatých.
Myslet, že příspěvek dostanou jen velkovčelařia ti co med prodávají je podle
mě nesmysl. A v tom,
jestli velkovčelaři mají skutečne od prodeje každé flašky medu lístek, který
zdanili bych určitě
spoustě lidí hrábnul hodně hluboko do svědomí. Nemyslím si že stěch pár úlů,
co leckomu stojí
na zahradě se toho moc prodat nedá a nemá takový pantáta s letitými
zkušenostmi o nic línější včely než pan velkovčelař.
Nezapomínejte pánove, že každý z vás jako malovčelař začínal. Nebo mi snad
chcete namluvit, že je tu někdo,
kdo hned nakoupil 300 úlů a bez toho že by nejdřív včelařil na zkoušku pát
let s pár úly hned založil velkoprovoz?
Ani těm kdo dělali včelařskou školu bych nevěřil, že se k včelaření
nedostali přes nějakých pár včelstev.

Občas mi to na konferenci připadá, že velkovčelaři mají tendenci se na ty
malé dívat hodně svrchu
a rádi by je prostě vyhnali a zašlapali a zbavili se jich. Proč? Je to
konkurence? Pochybuji.
Přitom leckterý malovčelař má ve včelách větší pořádek než malovčelař.
Myslím že to je v lidech a ne v barvě pleti.

Zatím to ale vypadá, že je v českých zemích velkovčelařů mimimum. A jak to
bude vypadat potom až se jich zbavíte?
Povstanou snad noví velkovčelaři jen tak z prachu země a všechny kdo to
potřebují zachráněj?

Vysvětlete mi prosím vás jak malochovy drtí velkochovy? Tomu skutečně
nerozumím!

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "G. Pazderka" <gupa/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:36 PM
Subject: Re: Zruení dotací



ad1.Proboha ne!!ani jedno a ani druhé.Měly by být pozměněny na částku za
skutečně prodaný 1 kg medu na základě dokladu o příjmu za prodaný med
výkupně - tudiž státem kontrolovaný výdej.(i příjem):-)

ad2.Dnes nevýznamná otázka.Zatím u nás statisticky malochovy totálně drtí
velkochovy. A dlouhodobě? Tam kde se včelařit dá budou i včely.

ad3.300 včelstev. Pro závistivce bohatý člověk. Pro včelaře obhospodařující
300 včelstev u nás, když není zapojená rodina tak bezesné noci a práce a
práce a věřte tomu, že včely bzučí i ve snu. Takhle. Pro nenáročnou a
pomáhající manželku a jednom dítěti s hlídáním u babičky při nulovém zisku
(na DP)to stačí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 4. 2002
RE: Zruení dotací

Třeba tak, že doveze malovčelař 4 nástavkové úly k řepce a jeho čiperky
vyberou všechno velkovčelaři :-))))

Zdeněk Čejka

>Vysvětlete mi prosím vás jak malochovy drtí velkochovy? Tomu skutečně
>nerozumím!
>
>Arnošt Hrdina


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 24. 4. 2002
RE: Zruení dotací (771) (861)

Prosím Vás spočítejte si jak 300 včelstev je schopno člověka uživit ?
nevěřím tomu 6 t medu nelze prodávat přes plot za 80 Kč po 1kg.! Kolik vám
stačí vydělat měsíčně a uživit rodinu a něco na další investice ? Cukr
odpisy, auto doprava opravy zákl. prostředků a pod. Prosím někoho o
podrobnou kalkulaci funkčnosti tohoto názoru ale při ceně medu tak 35-40 Kč
to není možno zrealizovat, nevěřím tomu ještě tak 300 - 500 Kč za opylování
za včelstvo by trochu pomohlo a bylo by zajímavé,požadujme více za možnost
placeného opylování i v místech bez kočování dnes je řepka v doletu
prakticky všude.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: G. Pazderka [mailto:gupa/=/email.cz]
Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:37 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Zruení dotací


Fraňková (propolis/=/quick.cz) --- 15. 4. 2002
Zrušení dotací
Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.



ad1.Proboha ne!!ani jedno a ani druhé.Měly by být pozměněny na částku za
skutečně prodaný 1 kg medu na základě dokladu o příjmu za prodaný med
výkupně - tudiž státem kontrolovaný výdej.(i příjem):-)

ad2.Dnes nevýznamná otázka.Zatím u nás statisticky malochovy totálně drtí
velkochovy. A dlouhodobě? Tam kde se včelařit dá budou i včely.

ad3.300 včelstev. Pro závistivce bohatý člověk. Pro včelaře obhospodařující
300 včelstev u nás, když není zapojená rodina tak bezesné noci a práce a
práce a věřte tomu, že včely bzučí i ve snu. Takhle. Pro nenáročnou a
pomáhající manželku a jednom dítěti s hlídáním u babičky při nulovém zisku
(na DP)to stačí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 24. 4. 2002
velko x malo vcelar - nejen pro Arnosta (771) (861) (864)

Arnoste,
v urcitych ohledech skutecne malochovy nici velkochovy. Je to tim, ze
obchodnici s medem vychazeji z toho, ze malovcelar je stary dedek,
hlupak, ktery si nevazi svoji prace a proda med do vykupu za par
korun. Snazim se dokazovat, ze malovcelar muze v pohode prodat az
tunu z domu, cimz by vykupci, na kterych jsou velkovcelari do jiste
miry zavisli sklapli a zaplatili poctive. Nebo si snad myslite, ze
obchodnici maji na medu 1 kc/kg zisku jak uvadeji? Mozna papirove, ve
skutecnosti maji skoro tolik, kolik daji hloupemu vcelari, ktery
venuje med vykupu. Pro letosek se zvednou ceny ve vykupu, coz je
pouze docasna zalezitost, protoze med neni. V okamziku, kdy se zase
bude moct dovazet med plny antibiotik do EU, druhy den ceny klesnou.
Je to stejne jako s benzinem, nez vzrostou ceny ve vykupu trva to
mesice, snizeni jeden den.

Takze v okamziku, kdy by zmizeli brtnici, kteri s pomoci roju a
neznalosti siri nemoci ve velkem a sve produkty by prodali po okoli
(coz je socialismus nenaucil a oni jsou lini to delat), velkovcelari
je budou mit radi.

Zaver: vyzyvam vsechny, kdyz nic jineho, nechte si med doma do jara
!!! Uvidite, ze med prodate za lepsi cenu.

Jina otazka je nize uvedeny vyrok, ze kde se da vcelarit, bude se
vzdycky. Pochybuji o tom, protoze velkovcelari chteji aspon 35kg
vynos a na krajinu kaslou. Budou respektovat jasny postup : jivy,
repka, akat, les a slunecnice, vic neznaji. Osobne bych ale byl rad,
kdyby zmizeli nekreri brtnici a bylo vic tech, co maji vcely v
poradku a pokud mozno jich maji vic. Pri praci urednika, ucitele
apod. vidim jako realne 50-100 vcelstev, ostatni podle toho kolik
stihaji.
Zdravi Radek


Dne 24. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> ad 1) Tak s tímto důvodem zase nesouhlasím já.
> Myslím, že ten příspěvek nikdy nebyl chápán jako dotace
> (proč by potom stat dotaci znovu zdanil mě se to sice taky zdá jako hovadina
> ale páni to tak vymysleli),
> ale jako příspěvek za společenský přínos opilování.
> Nemím jestli velkovčelaři vidí jen vidinu zisku z opylování lánů, tak jak
> tomu bylo dřív.
> Dost nerad bych viděl, aby v zahradách u baráků rostly stromy bez ovoce jen
> proto, že místní velkovčelař
> má zrovna včely někde jinde a drobní včelaři buď vymřeli nebo úly spálili
> protože je prostě z důchodu neuživili.
> A s tohule debatou mi to tak připadá. Každý si háji jen to svoje a co mi ji
> po tech ostatních.
> Hlavně že já vydělám. Osobně si myslím, že tento příspěvek by měl být
> oceněním pro udržení krajinného rázu téhle republiky
> a ne komerční záležitostí pro pár bohatých.
> Myslet, že příspěvek dostanou jen velkovčelařia ti co med prodávají je podle
> mě nesmysl. A v tom,
> jestli velkovčelaři mají skutečne od prodeje každé flašky medu lístek, který
> zdanili bych určitě
> spoustě lidí hrábnul hodně hluboko do svědomí. Nemyslím si že stěch pár úlů,
> co leckomu stojí
> na zahradě se toho moc prodat nedá a nemá takový pantáta s letitými
> zkušenostmi o nic línější včely než pan velkovčelař.
> Nezapomínejte pánove, že každý z vás jako malovčelař začínal. Nebo mi snad
> chcete namluvit, že je tu někdo,
> kdo hned nakoupil 300 úlů a bez toho že by nejdřív včelařil na zkoušku pát
> let s pár úly hned založil velkoprovoz?
> Ani těm kdo dělali včelařskou školu bych nevěřil, že se k včelaření
> nedostali přes nějakých pár včelstev.
>
> Občas mi to na konferenci připadá, že velkovčelaři mají tendenci se na ty
> malé dívat hodně svrchu
> a rádi by je prostě vyhnali a zašlapali a zbavili se jich. Proč? Je to
> konkurence? Pochybuji.
> Přitom leckterý malovčelař má ve včelách větší pořádek než malovčelař.
> Myslím že to je v lidech a ne v barvě pleti.
>
> Zatím to ale vypadá, že je v českých zemích velkovčelařů mimimum. A jak to
> bude vypadat potom až se jich zbavíte?
> Povstanou snad noví velkovčelaři jen tak z prachu země a všechny kdo to
> potřebují zachráněj?
>
> Vysvětlete mi prosím vás jak malochovy drtí velkochovy? Tomu skutečně
> nerozumím!
>
> Arnošt Hrdina
>
> ----- Original Message -----
> From: "G. Pazderka" <gupa/=/email.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:36 PM
> Subject: Re: Zruení dotací
>
>
>
> ad1.Proboha ne!!ani jedno a ani druhé.Měly by být pozměněny na částku za
> skutečně prodaný 1 kg medu na základě dokladu o příjmu za prodaný med
> výkupně - tudiž státem kontrolovaný výdej.(i příjem):-)
>
> ad2.Dnes nevýznamná otázka.Zatím u nás statisticky malochovy totálně drtí
> velkochovy. A dlouhodobě? Tam kde se včelařit dá budou i včely.
>
> ad3.300 včelstev. Pro závistivce bohatý člověk. Pro včelaře obhospodařující
> 300 včelstev u nás, když není zapojená rodina tak bezesné noci a práce a
> práce a věřte tomu, že včely bzučí i ve snu. Takhle. Pro nenáročnou a
> pomáhající manželku a jednom dítěti s hlídáním u babičky při nulovém zisku
> (na DP)to stačí.
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 24. 4. 2002
RE: Zruení dotací (865)

Třeba tím, že nevěnují patřičnou pozornost nemocem, nebo si přivezou
velmi výkonné matky z dovolené např. ve středomoří a pomůžou tím k
bastardizaci celého okolí a podobně.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 1:38 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: Zruení dotací
>
>
> Třeba tak, že doveze malovčelař 4 nástavkové úly k řepce a
> jeho čiperky vyberou všechno velkovčelaři :-))))
>
> Zdeněk Čejka
>
> >Vysvětlete mi prosím vás jak malochovy drtí velkochovy? Tomu
> skutečně
> >nerozumím!
> >
> >Arnošt Hrdina
>
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnošt Hrdina --- 24. 4. 2002
Re: Zruení dotací (865) (868)

Příteli to je demagogie ...

Jsou drobní a drobní jako velko a velko.

Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků ...
To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.
Pokud není zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je to
pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.
Jsem pro to, aby v zájmu spravedlnosti byly prováděny veterinární kontroly
jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných zákonů.
Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl třeba podnikat, protože
vám se to nelíbí
a je vám to nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo.
Ale prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .

Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to není otázka
téhle diskuze.

A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu včelařů. Takže by
mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání stanovisko svazu.
Myslím že platím stejné příspěvky a očekávám dle stanov, že se svaz bude
podle stanov chovat a vyjadřovat se veřejně v jejich souladu.
Míní snad svaz měřit podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych
na podzim věděl při placení příspěvků.

To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich spousty, kteří
se mi snaží prodat matky
a přitom když se jich zeptám na linii, tak řeknou "moje".

To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra velkovčelaři.

Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy, než ze kterých se
platí dotace pro včelaře.
Takže nevím z jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.

To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a bastardizoval okolí, to
jste myslel vážně, nebo to je žert?
Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře si to naopak
dovedu představit živě.
A z toho bych já osobně strach měl.

My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní ať radši
nemají.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 2:42 PM
Subject: RE: Zruení dotací


Třeba tím, že nevěnují patřičnou pozornost nemocem, nebo si přivezou
velmi výkonné matky z dovolené např. ve středomoří a pomůžou tím k
bastardizaci celého okolí a podobně.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 1:38 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: Zruení dotací
>
>
> Třeba tak, že doveze malovčelař 4 nástavkové úly k řepce a
> jeho čiperky vyberou všechno velkovčelaři :-))))
>
> Zdeněk Čejka
>
> >Vysvětlete mi prosím vás jak malochovy drtí velkochovy? Tomu
> skutečně
> >nerozumím!
> >
> >Arnošt Hrdina
>
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 4. 2002
Antwort: Re: Zruení dotací


Arnošte, pročo tolko žlče ...?

Pan Lnenička sa podpisal svojim menom, nie menom zvazu ... a myslim si ze
na sukromny nazor ma kazdy pravo ...


P.S. Osobne sa domnievam, ze nezdrave experimetovanie ako z biologickým
materiálom, tak aj z liecivami sa najde u oboch skupin. U velkovcelarov je
vsak predpoklad, ze ich bude menej, pretoze ich vcely zivia a maju v nich
svoj kapital. Farma s 300 vcelstvami a potrebnym zariadenim je dnes aj
medzi bratmi 600 - 800 tis. investicia.

Matej

Příteli to je demagogie ...

Jsou drobní a drobní jako velko a velko.

Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků ...
To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.
Pokud není zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je to
pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.
Jsem pro to, aby v zájmu spravedlnosti byly prováděny veterinární kontroly
jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných zákonů.
Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl třeba podnikat, protože
vám se to nelíbí
a je vám to nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo.
Ale prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .

Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to není otázka
téhle diskuze.

A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu včelařů. Takže by
mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání stanovisko svazu.
Myslím že platím stejné příspěvky a očekávám dle stanov, že se svaz bude
podle stanov chovat a vyjadřovat se veřejně v jejich souladu.
Míní snad svaz měřit podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych
na podzim věděl při placení příspěvků.

To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich spousty, kteří
se mi snaží prodat matky
a přitom když se jich zeptám na linii, tak řeknou "moje".

To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra velkovčelaři.

Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy, než ze kterých
se
platí dotace pro včelaře.
Takže nevím z jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.

To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a bastardizoval okolí, to
jste myslel vážně, nebo to je žert?
Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře si to naopak
dovedu představit živě.
A z toho bych já osobně strach měl.

My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní ať radši
nemají.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 2:42 PM
Subject: RE: Zruení dotací


Třeba tím, že nevěnují patřičnou pozornost nemocem, nebo si přivezou
velmi výkonné matky z dovolené např. ve středomoří a pomůžou tím k
bastardizaci celého okolí a podobně.

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 24. 4. 2002
Re: Antwort: Re: Zruení dotací (870)

Nezlob se na mě, ale já vracím co mi přišlo.
Pokud tluče někdo do mě, tak musí očekávat že se mu může něco vráti.

Nepočítal jsem, že budete tiše jako beránci. Ale za tím co jsem napsal si
stojím.
Ale občas vám tu vaši nafoukanost musí někdo vráti.
Vždyť právě o tom mluvím a to mě právy dost hodně podebralo,
ten útok na jednu skupinu, když jsou všichni stejní.

Možná to psal jako osobní názor, ale nikde to není napsané a v adrese emailu
CSV je.

Nepočítám se mezi nějaké extra včelaře, ale co musím jsem nastudoval a dalo
to dost času a úsili,
povinnosti si plním, ve svazu nemusím být a jsem a nakonec mi někdo řekne že
jsem nebezpečný
a ničím velkovčelaře. Zatím mi nikdo spolehleivě nevysvetlil, kromě spousty
blábolů, které platí obousranně, čím!
Tím , že nemám tolik peněz abych nakoupil 300 úlů?
No nezlob se na mě ale to mě vytočit dokáže.

Zameťme si včichni před vlastním prahem.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 3:38 PM
Subject: Antwort: Re: Zruení dotací



Arnošte, pročo tolko žlče ...?

Pan Lnenička sa podpisal svojim menom, nie menom zvazu ... a myslim si ze
na sukromny nazor ma kazdy pravo ...


P.S. Osobne sa domnievam, ze nezdrave experimetovanie ako z biologickým
materiálom, tak aj z liecivami sa najde u oboch skupin. U velkovcelarov je
vsak predpoklad, ze ich bude menej, pretoze ich vcely zivia a maju v nich
svoj kapital. Farma s 300 vcelstvami a potrebnym zariadenim je dnes aj
medzi bratmi 600 - 800 tis. investicia.

Matej

Příteli to je demagogie ...

Jsou drobní a drobní jako velko a velko.

Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků ...
To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.
Pokud není zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je to
pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.
Jsem pro to, aby v zájmu spravedlnosti byly prováděny veterinární kontroly
jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných zákonů.
Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl třeba podnikat, protože
vám se to nelíbí
a je vám to nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo.
Ale prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .

Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to není otázka
téhle diskuze.

A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu včelařů. Takže by
mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání stanovisko svazu.
Myslím že platím stejné příspěvky a očekávám dle stanov, že se svaz bude
podle stanov chovat a vyjadřovat se veřejně v jejich souladu.
Míní snad svaz měřit podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych
na podzim věděl při placení příspěvků.

To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich spousty, kteří
se mi snaží prodat matky
a přitom když se jich zeptám na linii, tak řeknou "moje".

To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra velkovčelaři.

Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy, než ze kterých
se
platí dotace pro včelaře.
Takže nevím z jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.

To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a bastardizoval okolí, to
jste myslel vážně, nebo to je žert?
Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře si to naopak
dovedu představit živě.
A z toho bych já osobně strach měl.

My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní ať radši
nemají.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 2:42 PM
Subject: RE: Zruení dotací


Třeba tím, že nevěnují patřičnou pozornost nemocem, nebo si přivezou
velmi výkonné matky z dovolené např. ve středomoří a pomůžou tím k
bastardizaci celého okolí a podobně.

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 24. 4. 2002
RE: Zruení dotací (865) (868) (869)

Musím podotknout několik věcí:

1. Názor, který jsem do diskuse poslal je můj soukromým, ověřený prací
nákazového referenta ZO ČSV a ne názor ÚV ČSV.

2. Tuto diskusi nevyvolal Český svaz včelařů, který nemá s pí Fraňkovou
nic společného (až na to že je bývalou zaměstnankyní Včelařské prodejny
a bistra). Takže nevím, kdo zpracování této studie zadal a jak ji hodlá
směřovat.

Naopak bych požádal ty, kteří k tomuto problému příspívali a neposílali
příspěvek přes diskusní skupinu, aby své příspěvky poslali k veřejné
diskusi do skupiny.

> Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků

Když budu uvažovat 1 procento "bordelářů" a "genetických pokusníků" u
různých skupin včelařů, tak u včelařů do 30 včelstev jich mám asi 5000
nad 30 včelstev 25 a když vezmu včelařů nad 100 včelstev tak 1 a půl.

> ... To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.

Kdo je diskriminován mým názorem a jak ?

Pokud není
> zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je
> to pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.

Čím ?

> prováděny veterinární
> kontroly jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných
> zákonů.

A nejsou snad ?

> Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl
> třeba podnikat, protože vám se to nelíbí a je vám to
> nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo. Ale
> prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .
>
To jsem neřekl, za ostatní diskutující nemluvím.

> Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to
> není otázka téhle diskuze.
>
Je. Je potřeba abychom všichni působili na své okolí, třeba jenom
příkladem, nebo co komukoliv brání zapojit se aktivně do práce
organizačních složek svazu - třeba jenom dělat místního důvěrníka nebo
nákazového referenta, což jsou ostatně dvě nejnevděčnější a nejpracnější
funkce ?

> A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu
> včelařů. Takže by mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání
> stanovisko svazu.

K čemu, k dotacím? Ty jsou pro všechny včelaře stejné. Příspěvky také. A
pokud je mi známo, tak není uvažováno o žádné změně.

> Myslím že platím stejné příspěvky a
> očekávám dle stanov, že se svaz bude podle stanov chovat a
> vyjadřovat se veřejně v jejich souladu. Míní snad svaz měřit
> podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych na
> podzim věděl při placení příspěvků.

Nemíni a nikdy tak nedělal a věřím že nebude.
>
> To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich
> spousty, kteří se mi snaží prodat matky a přitom když se jich
> zeptám na linii, tak řeknou "moje".

A předpokládáte, že pokud se někdo věnuje výběru a šlechtění matek přes
40 let jako někteří z chovatelů nemá tu linii "jeho"?
>
> To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
> Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra
> velkovčelaři.

Pokud by byli, tak by neměli čas na výzkum. Ostatně nikdo v ČR není
velkovčelařem. O takovém by se dalo uvažovat u počtu přes 1000 včelstev.
Když byly dělány propočty na uživení se chovem včel, tak to vycházelo na
650 včelstev.


> Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy,
> než ze kterých se platí dotace pro včelaře. Takže nevím z
> jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
> že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.
>
Řekněte mi jak se je snaží svaz vymítit? Jmenujte jediný konkrétní
případ. Velice by mě zajímal a pravděpodobně celou včelařskou veřejnost.


> To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a
> bastardizoval okolí, to jste myslel vážně, nebo to je žert1?

To jsem myslel naprosto vážně. Stačí se podívat na situaci v Rakousku,
kde se takovéto suvenýry projevily tím, že došlo během 10 - 15 let k
výraznému zhoršení doprovodných vlastností včel a je velký problém
sehnat čistou kraňku. Trubci létají na shromaždiště až z okhruhu 6 km.
Pokud jste se díval na velmi poučný film o afrikanizovaných včelách
(také vznikly pokusy s dovozem vynikajících matek z JAR, které se
pokřížily s vlaškami), tak stačilo 15 dovezených matek a 40 let a
aagresivní kříženci postupili ze stanice Rio Claro v Brazílii až pomalu
ke kanadským hranicím.

> Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře
> si to naopak dovedu představit živě. A z toho bych já osobně
> strach měl.
>
Já taky, jedna dvě matky v kapse v klícce ze zájezdu do Itálie nebo
nákupu a návštěvy polských včelařů, kteří chovají křížence buckfastů a
vlašky. U velkovčelaře bych ten strach neměl. Většinou si chovají matky
sami, nebo je kupují od osvědčených dodavatelů, těžko si mohou dovolit
riskovat s rojivostí, agresivitou, rozbíhavostí a jinými doprovodnými
vlastnostmi kříženců nebo matkami nepřizůsobenými na jejich podmínky.

> My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní
> ať radši nemají.

Souhlasím, mohu uvést příklad jedné včelařské farmy, kterou nebudu
jmenovat, která má i výrobu mezistěn a jeden čas je na udání od
zákazníků navštěvovali hygienici a
vetrináři 1 až dvakrát měsíčně.

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horak --- 24. 4. 2002
Re: Hydraulická úlová váha (862)

Ahoj,
nejrychleji ji seženeš na transfůzní stanici! Není to žert. Používám ji
takto již druhým rokem!
Bohouš Horák

----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:44 PM
Subject: Hydraulická úlová váha


> Prosím, nevíte někdo kde se dá sehnat náhradní
> sáček s kapilárou do hydraulické úlové váhy?
> Děkuji Jindra
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnošt Hrdina --- 24. 4. 2002
Re: Zruení dotací (865) (868) (869) (872)

Nezlobte se na mě pane Lněnička, ale nesouhlasím s vámi.
Není to první případ, kdy jsou malovčalaři napadáni . A to co píšete prostě
argumenty nejsou.

Je to naprosto stejné tvrzení, že všichni roomové jsou zloději, tak se jich
zbavme!

Pokud se budeme bavit o jednotlivcích a jednotlivých problémech tak jsem
ochotný s vámi diskutovat,
ale tyhle totální výroky odmítám.
Myslím, že i sám svaz potřebuje odborníky různého druhu a když budete samí
velkovčelaři,
tak si naděláte jiné problémy.

Nepopírám nic z toho , co jste napsal , ale bavme se o jednotlivostech .

Na každý váš výrok mám protiargument. Ale to nic neřeší. Co kdyby se všichni
ti kritici malovčelařů
zamysleli nad tím kde je skutečný důvod, že jsou někteří malovčelaři
bordeláři.
Možná bychm se dopídili k tomu, že jsou bordeláři někteří funkcionáři (pokud
bych bral malovčelaře ze svazu).
To co píšu jsem si nevycucal z prstu ale má už několik let zkušeností.
Když funkcionáři dva roky ztrácejí moji adresu a diví se když se je měsíc
pokouším sehnat na telefonu,
že mi nesdělili že je schůze, že se vydává léčivo. Kdybych to nechal na nich
tam mám letos po včelstvech.
Většinou jsou to velkovčelaři a daloby se říct středovčelaři.

Už chápu ten argument: Velkovčelaři jsou ve svazu ti podstatní, tak se
dovědějí vše předem, protože
jsou ve vedení (většinou - aspoň naší organizaci to tak je) . Těm ostatním
se to řekne později,
pozdě nebo vůbec ne a pak se prohlásí za bordeláře.
Pokud se nedostanu k informacím (a Včelařství taky občas na něco zapomene ),
tak jsem dost bezmocný.
Nedokážete si představit co mi dalo práce, když jsem zdědil včelín po
tátovi, abych vůbec zjistil,
jak to ve svazu chodí. Důvěrník mi poradil ať si je odvezu do Brna. To jsem
o tom houby věděl a o dvě vesnice
vedle byl mor a u nás ochranné pásmo. Až jsem začal studovat z různých
matteriálů a starých knížek,
a během pár měsíců prošel kupu Včelařství tak mi bylo jasné jaký by byl
průšvih.
První rok jsem neměl v měli ani broučka, protože jsem matky trouba
zaklíckoval. Pak mi zkušení řekli,
že se to nedělá. Bude kdokoli z vás velkovčelařů matky klíckovat? To by
nikdy v životě při 300 nezvláldi.
Neříkám, že s tím pokračuju ... ale patřím mezi bordeláře.

Jsem snad já bordelář, když jsem vytelefonovával kde je Gabon načež mi bylo
sděleno, že jsem vypadl ze seznamu
a že pro mě není? Jsem snad já bordelář, že jsem na schůzi zdravotníka žádal
o Varidol a protože ho pro mě neměl,
tak mi slíbil že se v týdnu staví. A měsíc jsem ho neviděl. Za měsíc jsem mu
volal a divil se kdo jsem.
Takže jsem jim navrhnul, že jim udělám databázi členů,
Velkovčelaři ho pochopitelně měli v předstihu, protože jeden je zdravotník a
druhý je taky nějaký dohližitel. Co je jim
po malovčelařích...To jsou přece Bordeláři!
Bohužel se k léčivu jinak než přes svaz nedostanu. Mám si snad kupovat
léčivo za vlastní abych neměl toho Černého
Petra, když svaz na to od státu inkasuje peníze?
Takže když máte tolik bordelářů ve své organizaci ... no nevím jestli se mám
ptát dál.
Zameťte si před vlastním prahem a kritizujte na pravém místě.

Osobně si myslím, že malovčelaře neodstraníte, ani kdybyste se rozkrájeli.
Takže myslím rozumnější než zášť
a rozdmichávání antagonismu by bylo se zamyslet nad tím jak pomoct, aby byla
nějaká osvěta. A je rozmnější
když vím že někdo něco dělá tak, že by byl problém, tak mu to minimálně
rozumně vysvětlit. Nebo vymyslet
školení nebo něco podobného. A hlavně je neodstřihávejte od informací.
Řežete si svoji vlastní větev.
Předloni jsem zřejmě náhodou dostal na schůzi (ani se tam o tom moc
nešířili) teták, že městský výbor svazu pořádá
přednášky pro včelaře. Je to jiná základní organizace. Takže jsem na pár byl
a byly velice dobré. Mimo jiné jsem poznal
pana Ing.Ptáčka a jiné lidi, kterých si moc vážím ikdyž se tady na
konferenci dozvídám o jejich názorech leccos.
Letos jsem ale pár měsíců pátral marně než jsem zjistil kdy jsou termíny
přednášek. Většinou se to ke mě doneslo po.
Tak mi řekněte kde to vázne. Vím že byl celý cyklus ale ke mě se donesly jen
dva termíny a to až vo výzvě mi volal osobně
pan Přleský. Ják je možné, že se to nedostalo na spádové organizace. Platí
to svaz? Pokud ne, tak proč něco takového nepořádá.
Ono je pak jendoduché nadávat do bordelářů. Odkud se člověk má včas dovědět
změnu zákovů. Ještě že mám internet.
Ale co ti ostatní?
Já mám snahu nebýt bordelář, ale prostě to je boj s větrnými mlýny.
Myslím,že ty problémy ze svazu vidíte moc shora.
Chce to jít taky mezi lidi.

Já vím , že to je záslužná a náročná práce. Taky jsem dělal bezplatného
funkcionáře zamlada. Nikdo to nikdy neocení
a vždycky je středem kritiky. Ale o to mi nejde. Nakonec jsem si to zařídil
a poléčil. Ale vadí mi, že mě někdo strká
mezi bordeláře.
Nezobte se ale v tom případě se budu bránit.

Jak korespodují tyto výroky s tím, že je, alespoň podle posledního
včelařství, nutno zvýšit počet
včelstev, včelařů a nových mladých včelařů. To budou jen ti co vyprodukují
Nasavrky?
Nebo těch pár z vysokých škol? Jak vzniknou ti ostatní velkovčelaři?

Kdybych byl ten, co nad tím mávne rukou a nechce se přičinit o zlepšení,
tak se o tom s váma nebudu vůbec bavit.

Pokud jsou prováděny veterinární kontroly tak jak uvádíte. Tak proč se o tom
vůbec bavíme. Snad mají prostředky,
aby pokud najdou šlendrián zakročili. Nakonec pokud jsem nový veterinární
zákon četl, tak se týká i genetiky.

Řešte probém a neobviňujte bez důkazů!

Já pocházím z vesnice a nepamatuju si, že by některý z pantátů měl vůbec kdy
čas dělat
nějaké genetické experimenty.
Nevím možná důchodci můžou experimentovat. Já na to nemám čas. Já beru
matečníky z rozchovů.

Ale pamatuju si, že Afrikánky do Jižní Ameriky nezavlekli malovčelaři. Ale
mamon a byznys.
A to není doména malovčelařů. Já osobně nevidím důvod, proč by malovčelař
investoval nemalé prostředky
a geneticky experimentoval.
Když někdo spáchá nějaký zločin, tak se kriminalista v první fázi ptá pro
motivu.

Jen k adrese Byla prostě z ČSV takže jsem odpověď adresoval ČSV. A teď mě
mrzí, že se tato odpověď
ČSV nedostane. D8d bych aby se situace Zákl oganizasí změnila. Byl jsem ve
dvou a všude je to podobné.
Tím neříkám, že je to stejné v té vaší.

Já jsem ochotný pro svaz dělat co je mým oborem. A to je informatika.
Databáze, selekty, údržba dat a to i internet
a dynamické HTML.
Takže v tom vám pomoci můžu. Jinak mi moc času nezbývá. Dokážu si představit
spoustu věcí, kterými by se dalo přispět.
Pokud bude bude ochota, tak si určitě napíšeme další.

Nezlobte se za tak ostrý tón - ale nezdá se mi to být fér.
Tuto polemiku jsem začal nikoli na váš mail, ale na příspěvek pana Pazdery.
Vy jste byl jen další, kdo si naběhnul.
Neříkám že nejste dobrý odborník. Vaše příspěvky ve včelařství čtu rád. Ale
tomle s vámi musím hrubě nesouhlasit.


Hezky večer.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 4:58 PM
Subject: RE: Zruení dotací


Musím podotknout několik věcí:

1. Názor, který jsem do diskuse poslal je můj soukromým, ověřený prací
nákazového referenta ZO ČSV a ne názor ÚV ČSV.

2. Tuto diskusi nevyvolal Český svaz včelařů, který nemá s pí Fraňkovou
nic společného (až na to že je bývalou zaměstnankyní Včelařské prodejny
a bistra). Takže nevím, kdo zpracování této studie zadal a jak ji hodlá
směřovat.

Naopak bych požádal ty, kteří k tomuto problému příspívali a neposílali
příspěvek přes diskusní skupinu, aby své příspěvky poslali k veřejné
diskusi do skupiny.

> Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků

Když budu uvažovat 1 procento "bordelářů" a "genetických pokusníků" u
různých skupin včelařů, tak u včelařů do 30 včelstev jich mám asi 5000
nad 30 včelstev 25 a když vezmu včelařů nad 100 včelstev tak 1 a půl.

> ... To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.

Kdo je diskriminován mým názorem a jak ?

Pokud není
> zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je
> to pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.

Čím ?

> prováděny veterinární
> kontroly jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných
> zákonů.

A nejsou snad ?

> Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl
> třeba podnikat, protože vám se to nelíbí a je vám to
> nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo. Ale
> prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .
>
To jsem neřekl, za ostatní diskutující nemluvím.

> Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to
> není otázka téhle diskuze.
>
Je. Je potřeba abychom všichni působili na své okolí, třeba jenom
příkladem, nebo co komukoliv brání zapojit se aktivně do práce
organizačních složek svazu - třeba jenom dělat místního důvěrníka nebo
nákazového referenta, což jsou ostatně dvě nejnevděčnější a nejpracnější
funkce ?

> A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu
> včelařů. Takže by mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání
> stanovisko svazu.

K čemu, k dotacím? Ty jsou pro všechny včelaře stejné. Příspěvky také. A
pokud je mi známo, tak není uvažováno o žádné změně.

> Myslím že platím stejné příspěvky a
> očekávám dle stanov, že se svaz bude podle stanov chovat a
> vyjadřovat se veřejně v jejich souladu. Míní snad svaz měřit
> podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych na
> podzim věděl při placení příspěvků.

Nemíni a nikdy tak nedělal a věřím že nebude.
>
> To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich
> spousty, kteří se mi snaží prodat matky a přitom když se jich
> zeptám na linii, tak řeknou "moje".

A předpokládáte, že pokud se někdo věnuje výběru a šlechtění matek přes
40 let jako někteří z chovatelů nemá tu linii "jeho"?
>
> To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
> Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra
> velkovčelaři.

Pokud by byli, tak by neměli čas na výzkum. Ostatně nikdo v ČR není
velkovčelařem. O takovém by se dalo uvažovat u počtu přes 1000 včelstev.
Když byly dělány propočty na uživení se chovem včel, tak to vycházelo na
650 včelstev.


> Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy,
> než ze kterých se platí dotace pro včelaře. Takže nevím z
> jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
> že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.
>
Řekněte mi jak se je snaží svaz vymítit? Jmenujte jediný konkrétní
případ. Velice by mě zajímal a pravděpodobně celou včelařskou veřejnost.


> To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a
> bastardizoval okolí, to jste myslel vážně, nebo to je žert1?

To jsem myslel naprosto vážně. Stačí se podívat na situaci v Rakousku,
kde se takovéto suvenýry projevily tím, že došlo během 10 - 15 let k
výraznému zhoršení doprovodných vlastností včel a je velký problém
sehnat čistou kraňku. Trubci létají na shromaždiště až z okhruhu 6 km.
Pokud jste se díval na velmi poučný film o afrikanizovaných včelách
(také vznikly pokusy s dovozem vynikajících matek z JAR, které se
pokřížily s vlaškami), tak stačilo 15 dovezených matek a 40 let a
aagresivní kříženci postupili ze stanice Rio Claro v Brazílii až pomalu
ke kanadským hranicím.

> Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře
> si to naopak dovedu představit živě. A z toho bych já osobně
> strach měl.
>
Já taky, jedna dvě matky v kapse v klícce ze zájezdu do Itálie nebo
nákupu a návštěvy polských včelařů, kteří chovají křížence buckfastů a
vlašky. U velkovčelaře bych ten strach neměl. Většinou si chovají matky
sami, nebo je kupují od osvědčených dodavatelů, těžko si mohou dovolit
riskovat s rojivostí, agresivitou, rozbíhavostí a jinými doprovodnými
vlastnostmi kříženců nebo matkami nepřizůsobenými na jejich podmínky.

> My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní
> ať radši nemají.

Souhlasím, mohu uvést příklad jedné včelařské farmy, kterou nebudu
jmenovat, která má i výrobu mezistěn a jeden čas je na udání od
zákazníků navštěvovali hygienici a
vetrináři 1 až dvakrát měsíčně.

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnošt Hrdina --- 24. 4. 2002
Re: Zruení dotací (865) (868) (869) (872)

Omlouvám se všem.
Poslední příspěvek byl určen panu Lněničkovi jako soukromý dopis.
Nereagujte na něj prosím.

Arnošt Hrdina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menąík --- 24. 4. 2002
Re: ®ivý plot (828)

Kružpánek bot. Buxus roste velmi pomalu 15 cm za rok

Pepan

----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.mh/=/wo.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 6:41 PM
Subject: Re: Živý plot


> Pro vcely je dobry pamelnik, ale neni stale zeleny. Kvete asi od cervna do
> podzimu, vcelami je hojne navstevovany a na podzim tvori takove bile
plody -
> kulicky. Jako deti jsme s tim po sobe hazely pred skolou.
> Stale zeleny je kruspat - ale nevim jestli je to spravny botanicky nazev.
Je
> stale zeleny, casto roste na hrbitovech a kvete z jara asi tak brezen -
> duben. Vcely na to take letaji ale ne zase tak intezivne.
>
> Martin Hromadko
> Uhreticka Lhota
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 22, 2002 8:23 AM
> Subject: Živý plot
>
>
> Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m),
aby
> byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
> byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
> Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje
také
> stránka, kde je databáze dřevin pro včely
> (http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
> mně moc ...
>
>
> Zdeněk Čejka
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 24. 4. 2002
Re: odhlaseni se z konfrence (858)


> Dobry den,
> poradte mi prasim Vas nekdo,
> jakym zpusobem se mohu odhlasit
> z teto konference.

> Dekuji
> M.


>> Zkus adresu http://www.vcely.or.cz/formular.htm
>
>
>> Zdeněk Čejka


Protože se to samoobslužně asi nějak nepovedlo, tak jsem adresu

m.dol/=/email.cz

vymazal z mailing-listu konference ručně...


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 24. 4. 2002
Re[2]: Omluva (pocet adres) (813) (838)


> Když už jste to tak načal Zajímalo by mne kolik je vlastně účastníků na
> konferenci. Jsou tam stále stejná jména

> Pepan

Omlouvám se za zpožděnou odpověď (byl jsem pár dnů na cestách).

V mailing-listu konference je nyní 224 adres. Odhaduji, že ještě asi
stovka lidí se (většinou pasivně) účastní konference přes web.


Zdravím všechny

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 24. 4. 2002
Re: Návrh - kontakty (816)

Zdá se, že se tento nápad neujal, což je podle mého názoru škoda.
Navrhoval bych zveřejnit některé méně choulostivé informace (například jméno
a adresu/oblast) přímo na www stránkách této konference. To by mělo být
samozřejmě dobrovolné, pokud se toho někdo ujme a napíše, kam mám tyto
informace poslat, rád to udělám, i kdyby nás mělo být jen několik.

Michal Pol


----- Original Message -----
From: jkala <pepa.kala/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 12:02 AM
Subject: Re: Návrh - kontakty


> Jose,
> nápad je to hezký a rád se připojuji, ale stačí jedna či dvě nedobré
> zkušenosti ( anonymita internetu má i své negativní stránky) a proto údaje
> omezím na:
> Včelstva mám kousek na jih od Plzně
> a v jihozápadním cípu okresu Příbram.
> Je mi 50 let, včelařím v nástavkách 11 rámků 39x24 ( celkem 6 včelstev),
7
> tachováků
> a na druhém stanovišti mám i 2 úly čejkova systému.
> Amatérské ( nekomerční ) včelaření mám jako významnou náplň svého volného
> času.
> Není co tajit a zač se stydět.
> Díky konferenci jsem časem získal několik dobrých přátel s nimiž se občas
i
> osobně stýkám. Proto databázi v podobě adresáře mého Outlooku také
považuji
> pouze za první krok k možným přátelstvím dalším.
> Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
> ----- Original Message -----
> From: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 21, 2002 8:49 PM
> Subject: Návrh - kontakty
>
>
> > Ahoj pratele!
> >
> > Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
> > prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
> > pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic
lepsiho,
> > nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo
> zjistim,
> > ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly
a
> > pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
> > Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere
jsme
> > ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych
vcelarim,
> > toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??
> >
> > Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
> > Jose
> >
> >
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 3.4.2002
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský --- 24. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763) (800) (831)

Radku, řekl bych, že jsi se dost dobře neseznámil s programem PSNV (u nás i
jinde v Evropě).

Nikdo neříká, že angličtina je nejlepší jazyk na světě, nebo dokonce jediný
použitelný. Budu-li se ale chtít domluvit ve většině zemí světa a nestudovat
přitom všechny jazyky všech těch národů, budu se asi muset naučit anglicky a
ne nutit celý svět, aby se učil česky (přesto, že 99,9.... % lidí žijících v
ČR česky mluví a pro svoji komunikaci angličtinu vůbec nepotřebují).
Nechci-li nikam cestovat a se světem nijak komunikovat, může mi být
angličtina ukradená.

Podobně včelaři, kteří mají na zahradě pár úlů a nevadí jim, že většinu,
nebo dokonce veškeré zařízení si musí dělat doma na koleně, ať včelaří v čem
chtějí.

Mezi námi je ale řada, hlavně začínajících včelařů, z nichž někteří nemají
chuť "vše si dělat doma na koleně" a byli by rádi, kdyby vše bylo všude k
dostání a měji přitom jistotu, že vše bude na vše pasovat a sedět. K tomu je
ale potřeba se dohodnout na nějakých základních rozměrech horní loučky a
půdorysu nástavku.

Já vím, že např. u nás a na Slovensku rozšířený Optimal je super úl, ale
jaká je jeho hodnota ve chvíli, kdy na cestě Německem potkám včelaře, který
končí a za pusu prodává linku na odvíčkování a vytáčení, když byla postavena
na úplně jiný systém, než Československý "superoptimal"?

Kdo ovšem nepočítá, že by kupoval, či prodával odvíčkovací a vytáčecí linky,
nástavky, kočovná zařízení, ... , komu je jedno, jestli se jeho úly a
příslušenství budou všude vyrábět po celou dobu jeho včelaření, ať si
včelaří v čem chce a nikdo mu do toho nemůže mluvit, kromě veterinářů.

Tvé srovnání s tzv. "Jednotným úlem" 37 x 30 je nepoužitelné. Tehdy šlo
přece o zavádění zcela nového systému, který nikdo nikde neměl. Langstrothův
nástavek a jeho varianty s rámky dlouhými 44,8 cm však používá většina
včelařského světa. V žádném případě se tedy nejedná o následování
sjednocovacího procesu z 60. let, ale o proces zcela opačný: od systémů méně
rozšířených k těm nejrozšířenějším!

Je hezké, když např. Dr. Kamler prohlásí, že sjednocování v rámci ČR si
vystačí s již zavedenými systémy. Jenže k tomuto "A" by měl také říct taky
"B" a to na jakém systému se dohodnem.

Vždyť např. jen pro rámek dlohý 39 cm se u nás nyní vyrábí asi 12 (!) zcela
odlišných typů úlů, všemi výrobci pochopitelně označované jako "moderní,
pokrokový, ..." Na ktrerém z nich se shodneme?

Vše dobré,

vojta





> Normalne bych se k teto otazce ani nevyjadroval, mam ji pro sebe
vyresenou, ale kdyz pise Vojta o roztristenosti mer apod. tak proc se
snazi prosazovat zase dalsi rozmer, kdyz tu uz jenom dva mame.
Sam Kamler uci, ze na mire 39 a 42 se da dobre vcelarit, pan Zeleny,
ktery je jednim z propagatoru 44.8 nam vcera sam rikal, ze je to
jedno jestli 44.8 nebo 39, tak proc vyvíjite takove usili? Nedokazete
si priznat, ze jste nasledovali sve predchudce, kteri neuspesne
prosazovali 37*30?
Z cele nasi tridy budoucich ucitelu vcelarstvi, kteri se mnou studuji
nyni Nasavrky je snad pouze jeden, ktery je natolik zvedavy, ze ho
tato zvedavost mozna premuze a jak sam rika mozna zkusi 44.8.
Stale si myslite, ze se Vam podari presvedcit jako jedny z prvnich
nas, kteri by sirili propagandu dale, budouci ucitele vcelarstvi,
kteri jiz dnes vcelarime s 10-150 vcelstvy a mame i sve zkusenosti a
chceme sice pokusnicit, ale po strance cost benefitu i prospechu pro
vcely jsme spokojeni s 39 a 42? Pokud jde o pudorys naopak neni
problem pri koupi apod. rychle adaptovat 39 a 42 vzajemne, ale 44.8
je uz proste moc jina, tak budme realiste.
I kdyby se prosazeni Vasi myslenky podarilo a dusledne bylo v
realnych podminkach prosazovano, bude trvat minimalne 30 let, nez
dojdeme k alespon soucasnemu stavu, kdy mezi 39 a 42 neni problem
kombinace a prevodu vcelstev a ostatni pr. almarky a jine dozili.
Mimo pritele Zeleneho jsme cela trida navstivili Polsko a tam by se
meli vsichni novatori dojet podivat. Pro vsechny se pokusim par
infomaci napsat, kdyz daleko kompetentnejsi osoby nemaji cas a
koneckoncu uz jim ani nikdo nechce verit, ale pasieky (vcelnice bez
kocovani) se 70-150 vcelstvy a vynosy mezi 30-40 kg na vcelstvo v
500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
(vcel)ale mied (med)...
Zatim se mejte, at nam to lita
Radek Hubac
Hradec Kralove
0723/028 601

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 25. 4. 2002
Re: Zruení dotací (865) (868) (869) (872)

Tak nějak si představuji odpovědi odborníka. Věcné s argumenty a bez emocí. Jsem malovčelař, ale plnně souhlasím. Nemá cenu kolem sebe kopat. Nikdo malovčelaře neruší. Spíše naopak. Pravda je, že velkovčelaři si nesmí dovolit žádnou chybu, jak v chovu, tak i v léčení. Zkrachoval by. My si nějaký experiment dovolit můžeme. Já bych jim nezáviděl, ale v jistém smyslu obdivoval. Nakonec propagují včelaření a med více než my malovčelaři. Byl jsem se teď podívat na farmě u př. Kolomého a klobouk dolů. V takovém pořádku to nemám ani já s malým počtem včelstev.
Přiznám se k tomu bez urážení jiných a něčemu jsem se i přiučil.
S pozdravem Tonda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav Potuľník --- 25. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763) (800) (831)

>
> Vždyť např. jen pro rámek dlohý 39 cm se u nás nyní vyrábí asi 12 (!)
zcela
> odlišných typů úlů, všemi výrobci pochopitelně označované jako "moderní,
> pokrokový, ..." Na ktrerém z nich se shodneme?
>

Mě to nedá, musím něco napsat:

Já mám úly 39x24 po tátovi, ledacos se mi na jich nelíbí, ale zatím fungují.
Jsou na teplou stavbu, ve včelíně, mě to vyhovuje, protože méně trpí záda,
včely si asi nestěžují, za posledních 17 let mě uhynuly troje - vyloupený
oddělek a 2x se do úlu dostala myš, z celkem zimovaných 7 - 10 na stanovišti
650 mnm. Dodělávám si nástavky, ale jen na 9 rámků s okrajem na uchopení z
odpadového dřeva, váží asi 3 kg, půdorys mají jako Langstroth, lze je
uteplit pro zimování, tedy něco mezi tachovákem a konstrukcí Dr. Kamlera.
Včely mám v obci, kde má manželka matku a kam tedy stejně jezdíme. Včelky
mám pro radost a med pro sebe, příbuzné a známé. Je to i tradice rodiny.
Pokud zjistím, že to nezvládáme (já, švagr a jedna dcera), tak skončíme.
Podobně to dělá jistě mnoho jiných včelařů.

Rámek, případně jeho délka je něco jako motor a převodovka auta a úl pak
kastle. Pokud rámek vyhovuje, respektive není nevyhovující, používají ho
různé úly. Jen pro srovnání : jeden motor Fiat (598, 663, 848, 903 ccm) byl
v autech Fiat 600, 600D, 850, 850 Speciál, 850 Sport, 127, Uno, Seicento,
Autobianchi A111, Lancia Y10 a to jsem jich určitě několik zapoměl.

Teď se dostávám k jádru toho co jsem chtěl napsat. Prosím čtěte bez emocí.

Proč všichni zastánci 44,8 nejezdí s Fordem T, VW brouk, Ford Tarus, když to
jsou nerozšířenější auta na světě? Dobrá to jsem přehnal, proč všichni
nejezdí se Škodovkou, vždyť byla v minulých letech tak příkladně
"normalizována". Kdo nepochopil: Pro mne Tatra 603 a pro tebe co seženeš z
Boleslavi.

A kdo ještě nemá dost, ať vzpomene jak př. Boháč propagoval 39x17.

Ještě jednou prosím čtěte bez emocí.

Hodné včely a hodně medu přeje Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka --- 25. 4. 2002
Re: Zruení dotací (771) (861) (864)

Drdí je statisticky.(Jak jsem stručně napsal) Tj.z výsledků zjištění ČSV o stavu počtu včelařů v závislosti na počtu chovaných včelstev.

Pane Hrdino, je mi líto vaší situace ve Vaši ZO.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 25. 4. 2002
Antwort: Re: Kurs racionalizace


... amerika = vačšina sveta ( hm zaujimave )....


Langstrothův
nástavek a jeho varianty s rámky dlouhými 44,8 cm však používá většina
včelařského světa.


Vačšina vcelarov v Nemecku ma vcelstva vedene na Zanderovej miere t.j.
42x22cm a vytacacia linka na tuto mieru je pre optimal 42x17 pouzitelna.
Ked sa obzrieme po Europe tak ramik z dlzkou 45 cm prakticky nenajdeme.
Zato tu prevladaju dlzky ramikov od 35 po 42 cm. A ojazdene vyrobne
zariadenia / ak sa budu kupovat / tak urcite skor z Europy ako z Ameriky.

na cestě Německem potkám včelaře, který
končí a za pusu prodává linku na odvíčkování a vytáčení, když byla
postavena
na úplně jiný systém, než Československý "superoptimal"?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis J. P. --- 25. 4. 2002
Re: otevírání (archiv konference) (821) (840)



> Přátelé, napsal jsem si o příspěvky do archivu. Přišli mi v podobě
> xxx.ezm . Při snaze o otevření se mi PC ptá : zvolte program, který
> chcete použít. A já nevím, který. Poradi mi někdo? Předem děkuji.
> Milan Řehůřek, Bohušov


Pro badatele v archivu konference - via mail:

Příspěvky (např. číslo 123 až 145) z archívu (maximálně 100 zpráv na
jeden mail) získáte zasláním zprávy na následující adresu:
<vcely-get.123_145/=/v.or.cz>

Vrátí se Vám mail, v jehož těle bude seznam autorů daných příspěvků a
jejich subjecty (předměty, témata). Tento mail bude mít přílohy, ve
kterých budou jednotlivé archivní příspěvky (kolik příspěvků tolik
příloh).

A teď k těm přílohám - mají příponu "ezm" - jsou to v principu krátké
textové soubory, které je možno uložit samostatně na disk a prohlížet
jakýmkoliv textovým editorem nebo prohlížečem (jaký bývá např.
součástí každého commanderu pro práci se soubory (Norton, Salamandr
apod.)

Jenže - při prohlížení textovým editorem je tady problém s českou
diakritikou (je kódována specifickým způsobem používaným u e-mailů).
Takže doporučuji otevírat ony přílohy přímo v maileru. Každý slušný
mailovací software (dokonce i Outlook :-) by měl umět tyto přílohy
otevřít (např. kliknout myší na obrázek přílohy a příspěvek se otevře
ve zvláštním okně maileru a čeština je v pořádku, protože mailer umí s
tímto způsobem kódování češtiny zacházet).

--------------------------------

Podotýkám, že přístup do archivu konference "via mail" není zdaleka
tak pohodlný jako přístup "via web", a proto je nutno považovat
vstupování do archivu mailem za řešení spíše nouzové...

Všem badatelům v archivu konference tedy doporučuji vstupovat do
archivu přes web - na adrese
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?type=arch kde se Vám zobrazí 81
posledních příspěvků (seřazených podle data od shora dolů) a pomocí
odkazů: "Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší -
Nejstarší" se můžete pohybovat v celé řadě příspěvků až k samému
začátku (anebo konci).

Doporučuji pro začátek kliknout na odkaz "Nejstarší" a po přečtení
zobrazené várky 81 prvních příspěvků vždy kliknout na odkaz "novější"
a tak si můžete pohodlně pročíst celou historii této konference od
jejího začátku až k její současnosti. Kdykoliv můžete na jakýkoliv
příspěvek z historie reagovat a pomocí funkce "Odpovědět na příspěvek
č. ..." (která je vždy vpravo u každého příspěvku) vytvořit svoji
připomínku a poslat ji do konference.

Vstup do archivu je zaveden i z hlavní stránky: www.vcely.or.cz


Mějte se!


J. P. Baudiš

správa včelařské konference

www.vcely.or.cz

Jihlava, 25. dubna 2002 - čtvrtek
vcely-konference/=/or.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 25. 4. 2002
Kurs : senzorika medu


Zdravím včelaře,

(před)minulou sobotu se konal ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole
další kurs: senzorika a marketing medu. Přináším zde besedníkům něco
ze svých poznámek z přednášek tohoto kursu. Kvůli rozsahu to rozděluji
do dvou příspěvků: jednak "senzorika medu" a pak zvlášť "marketing
medu" (to dám do konference zítra).

Především musím opět poděkovat organizátorům a přednášejícím. Bylo to
moc zajímavé. Doporučuji všem besedníkům zúčastnit se příští rok,
protože vidět (a ochutnat) je přece jen daleko lepší než jen slyšet
(resp. číst něčí poznámky).

Přednášeli: ing. D. Titěra a Dr. ing. F. Kamler

Tedy k té senzorice.

Nejdříve byl test. Ochutnáváním velice zředěných roztoků (kyseliny
vinné, chininu, cukru a soli) jsme si mohli vyzkoušet citlivost našich
chuťových receptorů na kyselost, hořkost, sladkost a slanost. Přestože
nám dali dvojnásobnou koncentraci, než používají pro mladé lidi
(studenty), kteří mají ještě neopotřebovaná chuťová čidla, tak
výsledek nebyl nic moc. (Sám za sebe mohu říci, že jsem správně
uhádnul jen dvě ze čtyř základních chutí - a nebyl jsem sám.)

Přednášející navrhoval, aby si podobný test udělali i členové v
místních organizacích, a tak vytipovali mezi sebou lidi s dobrými
senzorickými schopnostmi a ti by pak mohli sloužit k vyhodnocování
medu a degustacím apod. (Pro tento účel by VÚVč sdělil, jaké
koncentrace chemických látek použít pro zjišťování chuťových
schopností).

Dalším zajímavým testem bylo rozpoznávaní medů: medovice, akát, lípa,
med porušený teplem, vytočené zimní zásoby a další. Pak jsme měli
možnost ochutnat stále více se objevující pohankový med a dále některé
další exotické a orientální medy.

Co se týče rozdílů: světlý a tmavý med. Přednášející uvedl jejich
zkušenost s patriotismem konzumentů - např.: lidé, kteří vyrostli v
horských oblastech a v dětství jedli medovicový med, tak jej i nadále
preferují; naopak ti, kteří pocházejí z jižní Moravy dávají přednost
medu světlému.

Další zajímavost: kvůli společenské pověsti (tmavý med je nejlepší,
nejsilnější, nejléčivější atd.) získávají při ochutnávkách a na
soutěžích tmavé medy vždy hodně bodů - kvůli své barvě. Ale situace se
zásadně změní tehdy, když ochutnavači mají zavázané oči - tehdy začnou
jednoznačně bodovat medy květové (mají prostě lepší chuť a proto v
testech, ze kterých je vyloučen zrakový dojem, vítězí).

Přehřátý květový med s vysokým obsahem HMF (tedy poškozený) chutná
často lidem z měst (jsou na něj zvyklí z obchodů).

Stejně tak je pouhou otázkou zvyku tekutost medu. U nás se preferuje
tekutý med. Ve Švédsku se prý tekuté med vůbec neprodává - je tam
pověst, že tekutý med je falešný.

------------------------

Budou se pozměňovat normy pro kvalitu medu (např. zpřísňovat norma pro
sacharosu). Ale každý med, který opravdu pochází od včel, by se do ní
měl vejít bez problémů.

Ohledně HMF. Vzniká působením zvýšené teploty v průběhu času (tedy
množství HMF = teplota krát čas). HMF svým způsobem zapisuje historii
medu (co všechno má daný vzorek medu za sebou).

Důležitá není jen zvýšená teplota, ale i čas, po který tato teplota
působí. Např. krátké zahřátí na 60 stupňů nezpůsobí skoro žádný
vzestup HMF. Dlouhé skladování při "bezpečných" 40 stupních zvedne
obsah HMF už během několika týdnů citelně (pozor na skladování medu
někde na půdách apod.) Vždy s ním do chladu (ing. Kamler minule říkal,
že skladujeme-li med při teplotě kolem 8 stupňů, ani po dvou letech
žádná laboratoř nepozná, jak je starý).

Podle normy, která začne platit v EU v srpnu 2003 (110/EC) se bude
stanovovat zvlášť fruktoza a glukoza (součet obsahu) a sacharoza.

Bude se tedy (jako ukazatel kvality dle nových norem) sledovat i
sacharoza v medu. Problém to může být u čerstvého akátového medu.
Jenže sacharoza je při skladování medu enzymaticky štěpena. Za pár
týdnů je pryč.

Zrušeno je zjišťování popela (bylo aktuální dříve, kdy se med získával
nejen vytáčením, ale i drcením a lisováním plástů apod.)

Součástí zjišťované kvality bude podle nové normy také aktivita enzymů
(klesá při nešetrném zacházení) (dříve se sledovala diastáza, nyní to
bude invertáza.

Hladina enzymů zůstává při správném skladování zachována několik let.
Enzymy jsou bílkoviny a při zahřátí nad 60 stupňů se (podobně jako
bílek ve vajíčku) denaturují. Jinak je však enzym v medu dobře chráněn
(malým obsahem vody).

Mikrovlná trouba med zabíjí okamžitě.

Otázka přidávání medu do horkého čaje (resp. zda nedojde k jeho
znehodnocení teplotou čaje) - med se může do horkého nápoje přidávat
bez obav. I pro denaturaci enzymů platí to, co pro HMF, - působí nejen
teplota, nýbrž i čas. Čaj má za chvíli od vyluhování nějakých 80
stupňů, pak se tam přidá med, rychle to chladne, během pár minut
klesne teplota na 60 stupňů - a za 20 minut už je to vypité - enzymy
se nestačí zdenaturovat.

---------------------------------

Základem všeho je dobrá kvalita medu.

Předním ukazatelem kvality je obsah vody. Dle staré vyhlášky (tj.
současné normy 334/97) 20 procent. Dle normy "český med" 19 procent
(od září bude tato norma zpřísněna na 18 procent).

Obsah vody = odolnost pro zkvašení (zkvašený med je použitelný jen pro
výrobu medoviny).

Různé orientační ukazatele dostatečné hustoty medu:

1.) "skládání" medu vytékajícího z medometu (nespolehlivý ukazatel -
závislý na teplotě; v chladu /pod 20 stupňů/ se i nezralý med může
"skládat", v horku (30 stupňů/ se zase "neskládá" ani med, který je
dostatečně zralý.).

2.) medný plást je při odebírání ze včelstva zavíčkován ze 2/3
(nespolehlivé - v odvíčkované části plástu může být nanesena čerstvá
řídká sladina - denní přínos při probíhající snůšce).

3.) Při trhnutí s plástem (např. při ometání od včel) nesmí z plástu
ani při prudkém pohybu nic vystříknout (to je pro hrubou orientaci
docela spolehlivá metoda). Když sklepáváme plásty od včel a něco z
nich vystříkne, nesmíme takový plást vytáčet. Naopak, když ani při
prudkém trhnutí nic nevystříkne, nemusíme čekat, až to bude
zavíčkované.

Problém "dotáček" (při rušení medníků v létě). Na plástech bývá třeba
jen 1 kg medu, není to zavíčkované a často je to nezralé. Dát takové
plásty do teplé místnosti (díky teplu je tam malá vzdušná vlhkost),
aby med v nich vysychal.

Když med vysychá (v místnosti při teplotě nad 20 stupňů) tvoří se na
něm škraloup (nevadí - je to znak vysychání). Možno med vysušovat v
tepelné komoře - přímo v nástavcích s nezavíčkovanými plásty (pro
tento účel nesmí být tepelná komora úplně uzavřena, ale musí mít
pootevřené větrání. Nebo jiná varianta vysoušení medu v plástech (a
zároveň jejich nahřívání pro vytáčení) je ventilátor s topítkem
prohání (mírně!) teplý či vlažný vzduch skrze nástavky postavenými na
"účkách" z cihel na štorc (provádět v bezprašné místnosti). Med se tím
rychle vysušuje - za jeden den je to připraveno k vytáčení.

Přesné určování hustoty medu:

1.) nejspolehlivější je vážení. 1 litr medu o hustotě 19 procent váží
1,4 kg.

2.) hustoměr (při správném provádění měření celkem spolehlivé)

3.) refraktometr (musí být seřízen na med /honey tester/ nikoliv na
sušinu - jinak vychází hustota o 1 procento jinak - a to v neprospěch
medu - to dělá občas problém u výkupu, když výkupci mají refraktometr
nikoliv na med ale na sušinu). Tato metoda není moc přesná a není tak
spolehlivá jako předchozí.

Problematika měření obsahu vody v medu je poměrně složitá, protože med
je tak hustý, že už to vlastně není roztok (ten by měl koncentraci
nejvýše 60 procent), nýbrž rosol přecházející v gel. Voda je tam
vázána na krystalech. Je otázkou jak to přesně měřit a různé metody
mohou dát různé výsledky. Přesné je jen vážení.

Můžeme počítat s tím, že při zrání medu se 1 procento vody vytratí.
Vytáčíme-li med o hustotě 19 procent, pak jej budeme po čeření a
stáčení do sklenic prodávat jako med s hustotou 18 procent.

Problémy s vytočením zralého medu bývají u řepky a akátu (denní
přínosy 5-6 kg). Když je úl plný, nevytáčet, ale rozšiřovat. Nebo dát
plné medníky slabším včelstvům a jejich lehké medníky dát těm silným
(včely při tom netřeba vyhánět, během snůšky se nepoperou, takže -
nasazovat klidně bez novin). Teprve až pole řepky zezelená, vytáčet
plásty bez denního přínosu.

K tomu, aby plásty byly bez denní přínosu nektaru:

1.) vytáčet ráno

nebo

2.) používat výkluzy

či

3.) ráno dát pod medník fólii, včely vylítaj očkem a denní přínos tam
nezanesou.

---------------------------------

Pro 1. vytáčení platí - zimní zásoby se nesmějí dostat do medu (nebo
alespoň ne ve větší míře; když je ve 20 kg řepkové medu 1 kg zimních
zásob, tak to nevadí). Přednášející zmínil, že při krmení velkého
množství cukru na zimu (např. 30 kg), jak je to občas doporučováno pro
tenkonástavkové včelaření, je prakticky nemožné, aby se cukr nedostal
do prvního medu.

Pozor na fumagilin, aby se nedostal do medu. A nenatírat pozdě plod
léčivem při jarním ošetření pro varroáze.

--------------------------

Pozor na pachy. Med pohlcuje pachy a volně poletující prachové
částice. Nepoužívat repelenty pro vyhnání včel z medníku (např. karbol
- fenol se dostává do medu).

Zatím se hygienici nezajímají, kde se med vytáčí, ale jednou se o to
zajímat začnou. Malba v místnosti práší - používat na stěny vápno nebo
latex.

Než ve smradlavé garáži, raději vytáčet ve stanu venku (to nikdo
nemůže napadnout).

-------------------------

Materiály pro styk s medem:

1.) nerez (musí být speciální - potravinářský, jinak jsou tam těžké
kovy).

2.) pocínovaný plech (už spíše minulost). Musí tam být tlustá vrstva
cínu (ze Slovenska byl špatný, z bývalé NDR byla dobrá kvalita).

3.) Hliník (mlékařské konve) - vyhovuje.

4.) Sklo

5.) Eprosin bílý (vynikající na opravy starších medometů); Epolex
(barvy laky Hostivař)

6.) Plasty - co je vyrobeno pro použití v kuchyni, to vyhovuje. U
větších nádob - zeptat se výrobce, zda materiál odpovídá pro přímý
styk s potravinami. V případě pochyb, vystlat nádobu PE pytlem
(mikroten), který vyhovuje (viz pytlíky v supermarketech na
potraviny).

------------------------

Skladovatelnost

skladovat při teplotě do 20 stupňů (v chladu med stárne velice
pomalu). Bez přímého oslunění (zvláště u pastovaného medu zdůrazňovat
zákazníkům /a psát to na etikety pastovaného medu/: skladovat bez
přímého oslunění).

Mráz medu nevadí.

------------------------

Chuťově nejlepší je smíšený květový med.

Bylo pro mne překvapením, že oba přednášející doporučovali míchat
jednodruhové medy na med smíšený. (Stále někde čtu o tom, jak žádané
jsou jednodruhové medy, a který úl je na jejich získávání nejlepší, a
že se musíme naučit je získávat atd....) Snad vyjma akátového medu
platí, že smíšený květový med je chutnější než jednodruhový. A právě s
ohledem na chutnost prodávaného medu je vhodné (pokud máme v konvích
jednodruhové medy) před stáčením (při zahřátí na stáčecí teplotu) je
smíchat a vytvořit med smíšený (uvést pak pro spotřebitele na etiketu,
z jakých medů byl med namíchán a třeba i v jakém poměru).

----------------------------

Do dalšího příspěvku dám poznámky z tohoto kursu týkající se
marketingu.


J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 25. 4. 2002
Re: Kurs : senzorika medu (886)

Rad bych za vsechny podekoval Honzovi, ze se obetave podelil s nami (uz
podruhe a slibuje i treti varku...) o poznatky ze seminare v Dole.

DIKY!

Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 25, 2002 1:28 PM
Subject: Kurs : senzorika medu



Zdravím včelaře,

(před)minulou sobotu se konal ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole
další kurs: senzorika a marketing medu. Přináším zde besedníkům něco
ze svých poznámek z přednášek tohoto kursu. Kvůli rozsahu to rozděluji
do dvou příspěvků: jednak "senzorika medu" a pak zvlášť "marketing
medu" (to dám do konference zítra).

Především musím opět poděkovat organizátorům a přednášejícím. Bylo to
moc zajímavé. Doporučuji všem besedníkům zúčastnit se příští rok,
protože vidět (a ochutnat) je přece jen daleko lepší než jen slyšet
(resp. číst něčí poznámky).

Přednášeli: ing. D. Titěra a Dr. ing. F. Kamler

Tedy k té senzorice.

Nejdříve byl test. Ochutnáváním velice zředěných roztoků (kyseliny
vinné, chininu, cukru a soli) jsme si mohli vyzkoušet citlivost našich
chuťových receptorů na kyselost, hořkost, sladkost a slanost. Přestože
nám dali dvojnásobnou koncentraci, než používají pro mladé lidi
(studenty), kteří mají ještě neopotřebovaná chuťová čidla, tak
výsledek nebyl nic moc. (Sám za sebe mohu říci, že jsem správně
uhádnul jen dvě ze čtyř základních chutí - a nebyl jsem sám.)

Přednášející navrhoval, aby si podobný test udělali i členové v
místních organizacích, a tak vytipovali mezi sebou lidi s dobrými
senzorickými schopnostmi a ti by pak mohli sloužit k vyhodnocování
medu a degustacím apod. (Pro tento účel by VÚVč sdělil, jaké
koncentrace chemických látek použít pro zjišťování chuťových
schopností).

Dalším zajímavým testem bylo rozpoznávaní medů: medovice, akát, lípa,
med porušený teplem, vytočené zimní zásoby a další. Pak jsme měli
možnost ochutnat stále více se objevující pohankový med a dále některé
další exotické a orientální medy.

Co se týče rozdílů: světlý a tmavý med. Přednášející uvedl jejich
zkušenost s patriotismem konzumentů - např.: lidé, kteří vyrostli v
horských oblastech a v dětství jedli medovicový med, tak jej i nadále
preferují; naopak ti, kteří pocházejí z jižní Moravy dávají přednost
medu světlému.

Další zajímavost: kvůli společenské pověsti (tmavý med je nejlepší,
nejsilnější, nejléčivější atd.) získávají při ochutnávkách a na
soutěžích tmavé medy vždy hodně bodů - kvůli své barvě. Ale situace se
zásadně změní tehdy, když ochutnavači mají zavázané oči - tehdy začnou
jednoznačně bodovat medy květové (mají prostě lepší chuť a proto v
testech, ze kterých je vyloučen zrakový dojem, vítězí).

Přehřátý květový med s vysokým obsahem HMF (tedy poškozený) chutná
často lidem z měst (jsou na něj zvyklí z obchodů).

Stejně tak je pouhou otázkou zvyku tekutost medu. U nás se preferuje
tekutý med. Ve Švédsku se prý tekuté med vůbec neprodává - je tam
pověst, že tekutý med je falešný.

------------------------

Budou se pozměňovat normy pro kvalitu medu (např. zpřísňovat norma pro
sacharosu). Ale každý med, který opravdu pochází od včel, by se do ní
měl vejít bez problémů.

Ohledně HMF. Vzniká působením zvýšené teploty v průběhu času (tedy
množství HMF = teplota krát čas). HMF svým způsobem zapisuje historii
medu (co všechno má daný vzorek medu za sebou).

Důležitá není jen zvýšená teplota, ale i čas, po který tato teplota
působí. Např. krátké zahřátí na 60 stupňů nezpůsobí skoro žádný
vzestup HMF. Dlouhé skladování při "bezpečných" 40 stupních zvedne
obsah HMF už během několika týdnů citelně (pozor na skladování medu
někde na půdách apod.) Vždy s ním do chladu (ing. Kamler minule říkal,
že skladujeme-li med při teplotě kolem 8 stupňů, ani po dvou letech
žádná laboratoř nepozná, jak je starý).

Podle normy, která začne platit v EU v srpnu 2003 (110/EC) se bude
stanovovat zvlášť fruktoza a glukoza (součet obsahu) a sacharoza.

Bude se tedy (jako ukazatel kvality dle nových norem) sledovat i
sacharoza v medu. Problém to může být u čerstvého akátového medu.
Jenže sacharoza je při skladování medu enzymaticky štěpena. Za pár
týdnů je pryč.

Zrušeno je zjišťování popela (bylo aktuální dříve, kdy se med získával
nejen vytáčením, ale i drcením a lisováním plástů apod.)

Součástí zjišťované kvality bude podle nové normy také aktivita enzymů
(klesá při nešetrném zacházení) (dříve se sledovala diastáza, nyní to
bude invertáza.

Hladina enzymů zůstává při správném skladování zachována několik let.
Enzymy jsou bílkoviny a při zahřátí nad 60 stupňů se (podobně jako
bílek ve vajíčku) denaturují. Jinak je však enzym v medu dobře chráněn
(malým obsahem vody).

Mikrovlná trouba med zabíjí okamžitě.

Otázka přidávání medu do horkého čaje (resp. zda nedojde k jeho
znehodnocení teplotou čaje) - med se může do horkého nápoje přidávat
bez obav. I pro denaturaci enzymů platí to, co pro HMF, - působí nejen
teplota, nýbrž i čas. Čaj má za chvíli od vyluhování nějakých 80
stupňů, pak se tam přidá med, rychle to chladne, během pár minut
klesne teplota na 60 stupňů - a za 20 minut už je to vypité - enzymy
se nestačí zdenaturovat.

---------------------------------

Základem všeho je dobrá kvalita medu.

Předním ukazatelem kvality je obsah vody. Dle staré vyhlášky (tj.
současné normy 334/97) 20 procent. Dle normy "český med" 19 procent
(od září bude tato norma zpřísněna na 18 procent).

Obsah vody = odolnost pro zkvašení (zkvašený med je použitelný jen pro
výrobu medoviny).

Různé orientační ukazatele dostatečné hustoty medu:

1.) "skládání" medu vytékajícího z medometu (nespolehlivý ukazatel -
závislý na teplotě; v chladu /pod 20 stupňů/ se i nezralý med může
"skládat", v horku (30 stupňů/ se zase "neskládá" ani med, který je
dostatečně zralý.).

2.) medný plást je při odebírání ze včelstva zavíčkován ze 2/3
(nespolehlivé - v odvíčkované části plástu může být nanesena čerstvá
řídká sladina - denní přínos při probíhající snůšce).

3.) Při trhnutí s plástem (např. při ometání od včel) nesmí z plástu
ani při prudkém pohybu nic vystříknout (to je pro hrubou orientaci
docela spolehlivá metoda). Když sklepáváme plásty od včel a něco z
nich vystříkne, nesmíme takový plást vytáčet. Naopak, když ani při
prudkém trhnutí nic nevystříkne, nemusíme čekat, až to bude
zavíčkované.

Problém "dotáček" (při rušení medníků v létě). Na plástech bývá třeba
jen 1 kg medu, není to zavíčkované a často je to nezralé. Dát takové
plásty do teplé místnosti (díky teplu je tam malá vzdušná vlhkost),
aby med v nich vysychal.

Když med vysychá (v místnosti při teplotě nad 20 stupňů) tvoří se na
něm škraloup (nevadí - je to znak vysychání). Možno med vysušovat v
tepelné komoře - přímo v nástavcích s nezavíčkovanými plásty (pro
tento účel nesmí být tepelná komora úplně uzavřena, ale musí mít
pootevřené větrání. Nebo jiná varianta vysoušení medu v plástech (a
zároveň jejich nahřívání pro vytáčení) je ventilátor s topítkem
prohání (mírně!) teplý či vlažný vzduch skrze nástavky postavenými na
"účkách" z cihel na štorc (provádět v bezprašné místnosti). Med se tím
rychle vysušuje - za jeden den je to připraveno k vytáčení.

Přesné určování hustoty medu:

1.) nejspolehlivější je vážení. 1 litr medu o hustotě 19 procent váží
1,4 kg.

2.) hustoměr (při správném provádění měření celkem spolehlivé)

3.) refraktometr (musí být seřízen na med /honey tester/ nikoliv na
sušinu - jinak vychází hustota o 1 procento jinak - a to v neprospěch
medu - to dělá občas problém u výkupu, když výkupci mají refraktometr
nikoliv na med ale na sušinu). Tato metoda není moc přesná a není tak
spolehlivá jako předchozí.

Problematika měření obsahu vody v medu je poměrně složitá, protože med
je tak hustý, že už to vlastně není roztok (ten by měl koncentraci
nejvýše 60 procent), nýbrž rosol přecházející v gel. Voda je tam
vázána na krystalech. Je otázkou jak to přesně měřit a různé metody
mohou dát různé výsledky. Přesné je jen vážení.

Můžeme počítat s tím, že při zrání medu se 1 procento vody vytratí.
Vytáčíme-li med o hustotě 19 procent, pak jej budeme po čeření a
stáčení do sklenic prodávat jako med s hustotou 18 procent.

Problémy s vytočením zralého medu bývají u řepky a akátu (denní
přínosy 5-6 kg). Když je úl plný, nevytáčet, ale rozšiřovat. Nebo dát
plné medníky slabším včelstvům a jejich lehké medníky dát těm silným
(včely při tom netřeba vyhánět, během snůšky se nepoperou, takže -
nasazovat klidně bez novin). Teprve až pole řepky zezelená, vytáčet
plásty bez denního přínosu.

K tomu, aby plásty byly bez denní přínosu nektaru:

1.) vytáčet ráno

nebo

2.) používat výkluzy

či

3.) ráno dát pod medník fólii, včely vylítaj očkem a denní přínos tam
nezanesou.

---------------------------------

Pro 1. vytáčení platí - zimní zásoby se nesmějí dostat do medu (nebo
alespoň ne ve větší míře; když je ve 20 kg řepkové medu 1 kg zimních
zásob, tak to nevadí). Přednášející zmínil, že při krmení velkého
množství cukru na zimu (např. 30 kg), jak je to občas doporučováno pro
tenkonástavkové včelaření, je prakticky nemožné, aby se cukr nedostal
do prvního medu.

Pozor na fumagilin, aby se nedostal do medu. A nenatírat pozdě plod
léčivem při jarním ošetření pro varroáze.

--------------------------

Pozor na pachy. Med pohlcuje pachy a volně poletující prachové
částice. Nepoužívat repelenty pro vyhnání včel z medníku (např. karbol
- fenol se dostává do medu).

Zatím se hygienici nezajímají, kde se med vytáčí, ale jednou se o to
zajímat začnou. Malba v místnosti práší - používat na stěny vápno nebo
latex.

Než ve smradlavé garáži, raději vytáčet ve stanu venku (to nikdo
nemůže napadnout).

-------------------------

Materiály pro styk s medem:

1.) nerez (musí být speciální - potravinářský, jinak jsou tam těžké
kovy).

2.) pocínovaný plech (už spíše minulost). Musí tam být tlustá vrstva
cínu (ze Slovenska byl špatný, z bývalé NDR byla dobrá kvalita).

3.) Hliník (mlékařské konve) - vyhovuje.

4.) Sklo

5.) Eprosin bílý (vynikající na opravy starších medometů); Epolex
(barvy laky Hostivař)

6.) Plasty - co je vyrobeno pro použití v kuchyni, to vyhovuje. U
větších nádob - zeptat se výrobce, zda materiál odpovídá pro přímý
styk s potravinami. V případě pochyb, vystlat nádobu PE pytlem
(mikroten), který vyhovuje (viz pytlíky v supermarketech na
potraviny).

------------------------

Skladovatelnost

skladovat při teplotě do 20 stupňů (v chladu med stárne velice
pomalu). Bez přímého oslunění (zvláště u pastovaného medu zdůrazňovat
zákazníkům /a psát to na etikety pastovaného medu/: skladovat bez
přímého oslunění).

Mráz medu nevadí.

------------------------

Chuťově nejlepší je smíšený květový med.

Bylo pro mne překvapením, že oba přednášející doporučovali míchat
jednodruhové medy na med smíšený. (Stále někde čtu o tom, jak žádané
jsou jednodruhové medy, a který úl je na jejich získávání nejlepší, a
že se musíme naučit je získávat atd....) Snad vyjma akátového medu
platí, že smíšený květový med je chutnější než jednodruhový. A právě s
ohledem na chutnost prodávaného medu je vhodné (pokud máme v konvích
jednodruhové medy) před stáčením (při zahřátí na stáčecí teplotu) je
smíchat a vytvořit med smíšený (uvést pak pro spotřebitele na etiketu,
z jakých medů byl med namíchán a třeba i v jakém poměru).

----------------------------

Do dalšího příspěvku dám poznámky z tohoto kursu týkající se
marketingu.


J. P. B.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík --- 25. 4. 2002
Re: Zruení dotací (865) (868) (869) (872)

Ve světě nejvíce škod nadělali jen chamtivci a velký byznys. Stačíse podívat
kolem sebe a nejsou to jen včely. V zájmu vysokých výnosů se experimentuje
a máme tu med s antibiotikama, šílené krávy, zaneřáděnou pořírodu , útočné
včely a stále toho nemjí dost. Nemyslíte si že by se tomu měla už konečnč
udělat přítrž. Potíž je ale vtom že ti co se jich tohle nejvíce týká nemají
internet a nastánkách včelaře se tohle neobjeví aby měli šanci se vyjádřit i
oni.

Pepan


----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 6:38 PM
Subject: Re: Zruení dotací


> Nezlobte se na mě pane Lněnička, ale nesouhlasím s vámi.
> Není to první případ, kdy jsou malovčalaři napadáni . A to co píšete
prostě
> argumenty nejsou.
>
> Je to naprosto stejné tvrzení, že všichni roomové jsou zloději, tak se
jich
> zbavme!
>
> Pokud se budeme bavit o jednotlivcích a jednotlivých problémech tak jsem
> ochotný s vámi diskutovat,
> ale tyhle totální výroky odmítám.
> Myslím, že i sám svaz potřebuje odborníky různého druhu a když budete samí
> velkovčelaři,
> tak si naděláte jiné problémy.
>
> Nepopírám nic z toho , co jste napsal , ale bavme se o jednotlivostech .
>
> Na každý váš výrok mám protiargument. Ale to nic neřeší. Co kdyby se
všichni
> ti kritici malovčelařů
> zamysleli nad tím kde je skutečný důvod, že jsou někteří malovčelaři
> bordeláři.
> Možná bychm se dopídili k tomu, že jsou bordeláři někteří funkcionáři
(pokud
> bych bral malovčelaře ze svazu).
> To co píšu jsem si nevycucal z prstu ale má už několik let zkušeností.
> Když funkcionáři dva roky ztrácejí moji adresu a diví se když se je měsíc
> pokouším sehnat na telefonu,
> že mi nesdělili že je schůze, že se vydává léčivo. Kdybych to nechal na
nich
> tam mám letos po včelstvech.
> Většinou jsou to velkovčelaři a daloby se říct středovčelaři.
>
> Už chápu ten argument: Velkovčelaři jsou ve svazu ti podstatní, tak se
> dovědějí vše předem, protože
> jsou ve vedení (většinou - aspoň naší organizaci to tak je) . Těm ostatním
> se to řekne později,
> pozdě nebo vůbec ne a pak se prohlásí za bordeláře.
> Pokud se nedostanu k informacím (a Včelařství taky občas na něco
zapomene ),
> tak jsem dost bezmocný.
> Nedokážete si představit co mi dalo práce, když jsem zdědil včelín po
> tátovi, abych vůbec zjistil,
> jak to ve svazu chodí. Důvěrník mi poradil ať si je odvezu do Brna. To
jsem
> o tom houby věděl a o dvě vesnice
> vedle byl mor a u nás ochranné pásmo. Až jsem začal studovat z různých
> matteriálů a starých knížek,
> a během pár měsíců prošel kupu Včelařství tak mi bylo jasné jaký by byl
> průšvih.
> První rok jsem neměl v měli ani broučka, protože jsem matky trouba
> zaklíckoval. Pak mi zkušení řekli,
> že se to nedělá. Bude kdokoli z vás velkovčelařů matky klíckovat? To by
> nikdy v životě při 300 nezvláldi.
> Neříkám, že s tím pokračuju ... ale patřím mezi bordeláře.
>
> Jsem snad já bordelář, když jsem vytelefonovával kde je Gabon načež mi
bylo
> sděleno, že jsem vypadl ze seznamu
> a že pro mě není? Jsem snad já bordelář, že jsem na schůzi zdravotníka
žádal
> o Varidol a protože ho pro mě neměl,
> tak mi slíbil že se v týdnu staví. A měsíc jsem ho neviděl. Za měsíc jsem
mu
> volal a divil se kdo jsem.
> Takže jsem jim navrhnul, že jim udělám databázi členů,
> Velkovčelaři ho pochopitelně měli v předstihu, protože jeden je zdravotník
a
> druhý je taky nějaký dohližitel. Co je jim
> po malovčelařích...To jsou přece Bordeláři!
> Bohužel se k léčivu jinak než přes svaz nedostanu. Mám si snad kupovat
> léčivo za vlastní abych neměl toho Černého
> Petra, když svaz na to od státu inkasuje peníze?
> Takže když máte tolik bordelářů ve své organizaci ... no nevím jestli se
mám
> ptát dál.
> Zameťte si před vlastním prahem a kritizujte na pravém místě.
>
> Osobně si myslím, že malovčelaře neodstraníte, ani kdybyste se rozkrájeli.
> Takže myslím rozumnější než zášť
> a rozdmichávání antagonismu by bylo se zamyslet nad tím jak pomoct, aby
byla
> nějaká osvěta. A je rozmnější
> když vím že někdo něco dělá tak, že by byl problém, tak mu to minimálně
> rozumně vysvětlit. Nebo vymyslet
> školení nebo něco podobného. A hlavně je neodstřihávejte od informací.
> Řežete si svoji vlastní větev.
> Předloni jsem zřejmě náhodou dostal na schůzi (ani se tam o tom moc
> nešířili) teták, že městský výbor svazu pořádá
> přednášky pro včelaře. Je to jiná základní organizace. Takže jsem na pár
byl
> a byly velice dobré. Mimo jiné jsem poznal
> pana Ing.Ptáčka a jiné lidi, kterých si moc vážím ikdyž se tady na
> konferenci dozvídám o jejich názorech leccos.
> Letos jsem ale pár měsíců pátral marně než jsem zjistil kdy jsou termíny
> přednášek. Většinou se to ke mě doneslo po.
> Tak mi řekněte kde to vázne. Vím že byl celý cyklus ale ke mě se donesly
jen
> dva termíny a to až vo výzvě mi volal osobně
> pan Přleský. Ják je možné, že se to nedostalo na spádové organizace. Platí
> to svaz? Pokud ne, tak proč něco takového nepořádá.
> Ono je pak jendoduché nadávat do bordelářů. Odkud se člověk má včas
dovědět
> změnu zákovů. Ještě že mám internet.
> Ale co ti ostatní?
> Já mám snahu nebýt bordelář, ale prostě to je boj s větrnými mlýny.
> Myslím,že ty problémy ze svazu vidíte moc shora.
> Chce to jít taky mezi lidi.
>
> Já vím , že to je záslužná a náročná práce. Taky jsem dělal bezplatného
> funkcionáře zamlada. Nikdo to nikdy neocení
> a vždycky je středem kritiky. Ale o to mi nejde. Nakonec jsem si to
zařídil
> a poléčil. Ale vadí mi, že mě někdo strká
> mezi bordeláře.
> Nezobte se ale v tom případě se budu bránit.
>
> Jak korespodují tyto výroky s tím, že je, alespoň podle posledního
> včelařství, nutno zvýšit počet
> včelstev, včelařů a nových mladých včelařů. To budou jen ti co vyprodukují
> Nasavrky?
> Nebo těch pár z vysokých škol? Jak vzniknou ti ostatní velkovčelaři?
>
> Kdybych byl ten, co nad tím mávne rukou a nechce se přičinit o zlepšení,
> tak se o tom s váma nebudu vůbec bavit.
>
> Pokud jsou prováděny veterinární kontroly tak jak uvádíte. Tak proč se o
tom
> vůbec bavíme. Snad mají prostředky,
> aby pokud najdou šlendrián zakročili. Nakonec pokud jsem nový veterinární
> zákon četl, tak se týká i genetiky.
>
> Řešte probém a neobviňujte bez důkazů!
>
> Já pocházím z vesnice a nepamatuju si, že by některý z pantátů měl vůbec
kdy
> čas dělat
> nějaké genetické experimenty.
> Nevím možná důchodci můžou experimentovat. Já na to nemám čas. Já beru
> matečníky z rozchovů.
>
> Ale pamatuju si, že Afrikánky do Jižní Ameriky nezavlekli malovčelaři. Ale
> mamon a byznys.
> A to není doména malovčelařů. Já osobně nevidím důvod, proč by malovčelař
> investoval nemalé prostředky
> a geneticky experimentoval.
> Když někdo spáchá nějaký zločin, tak se kriminalista v první fázi ptá pro
> motivu.
>
> Jen k adrese Byla prostě z ČSV takže jsem odpověď adresoval ČSV. A teď mě
> mrzí, že se tato odpověď
> ČSV nedostane. D8d bych aby se situace Zákl oganizasí změnila. Byl jsem ve
> dvou a všude je to podobné.
> Tím neříkám, že je to stejné v té vaší.
>
> Já jsem ochotný pro svaz dělat co je mým oborem. A to je informatika.
> Databáze, selekty, údržba dat a to i internet
> a dynamické HTML.
> Takže v tom vám pomoci můžu. Jinak mi moc času nezbývá. Dokážu si
představit
> spoustu věcí, kterými by se dalo přispět.
> Pokud bude bude ochota, tak si určitě napíšeme další.
>
> Nezlobte se za tak ostrý tón - ale nezdá se mi to být fér.
> Tuto polemiku jsem začal nikoli na váš mail, ale na příspěvek pana
Pazdery.
> Vy jste byl jen další, kdo si naběhnul.
> Neříkám že nejste dobrý odborník. Vaše příspěvky ve včelařství čtu rád.
Ale
> tomle s vámi musím hrubě nesouhlasit.
>
>
> Hezky večer.
>
> Arnošt Hrdina
>
> ----- Original Message -----
> From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 4:58 PM
> Subject: RE: Zruení dotací
>
>
> Musím podotknout několik věcí:
>
> 1. Názor, který jsem do diskuse poslal je můj soukromým, ověřený prací
> nákazového referenta ZO ČSV a ne názor ÚV ČSV.
>
> 2. Tuto diskusi nevyvolal Český svaz včelařů, který nemá s pí Fraňkovou
> nic společného (až na to že je bývalou zaměstnankyní Včelařské prodejny
> a bistra). Takže nevím, kdo zpracování této studie zadal a jak ji hodlá
> směřovat.
>
> Naopak bych požádal ty, kteří k tomuto problému příspívali a neposílali
> příspěvek přes diskusní skupinu, aby své příspěvky poslali k veřejné
> diskusi do skupiny.
>
> > Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků
>
> Když budu uvažovat 1 procento "bordelářů" a "genetických pokusníků" u
> různých skupin včelařů, tak u včelařů do 30 včelstev jich mám asi 5000
> nad 30 včelstev 25 a když vezmu včelařů nad 100 včelstev tak 1 a půl.
>
> > ... To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.
>
> Kdo je diskriminován mým názorem a jak ?
>
> Pokud není
> > zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je
> > to pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.
>
> Čím ?
>
> > prováděny veterinární
> > kontroly jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných
> > zákonů.
>
> A nejsou snad ?
>
> > Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl
> > třeba podnikat, protože vám se to nelíbí a je vám to
> > nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo. Ale
> > prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .
> >
> To jsem neřekl, za ostatní diskutující nemluvím.
>
> > Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to
> > není otázka téhle diskuze.
> >
> Je. Je potřeba abychom všichni působili na své okolí, třeba jenom
> příkladem, nebo co komukoliv brání zapojit se aktivně do práce
> organizačních složek svazu - třeba jenom dělat místního důvěrníka nebo
> nákazového referenta, což jsou ostatně dvě nejnevděčnější a nejpracnější
> funkce ?
>
> > A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu
> > včelařů. Takže by mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání
> > stanovisko svazu.
>
> K čemu, k dotacím? Ty jsou pro všechny včelaře stejné. Příspěvky také. A
> pokud je mi známo, tak není uvažováno o žádné změně.
>
> > Myslím že platím stejné příspěvky a
> > očekávám dle stanov, že se svaz bude podle stanov chovat a
> > vyjadřovat se veřejně v jejich souladu. Míní snad svaz měřit
> > podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych na
> > podzim věděl při placení příspěvků.
>
> Nemíni a nikdy tak nedělal a věřím že nebude.
> >
> > To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich
> > spousty, kteří se mi snaží prodat matky a přitom když se jich
> > zeptám na linii, tak řeknou "moje".
>
> A předpokládáte, že pokud se někdo věnuje výběru a šlechtění matek přes
> 40 let jako někteří z chovatelů nemá tu linii "jeho"?
> >
> > To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
> > Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra
> > velkovčelaři.
>
> Pokud by byli, tak by neměli čas na výzkum. Ostatně nikdo v ČR není
> velkovčelařem. O takovém by se dalo uvažovat u počtu přes 1000 včelstev.
> Když byly dělány propočty na uživení se chovem včel, tak to vycházelo na
> 650 včelstev.
>
>
> > Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy,
> > než ze kterých se platí dotace pro včelaře. Takže nevím z
> > jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
> > že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.
> >
> Řekněte mi jak se je snaží svaz vymítit? Jmenujte jediný konkrétní
> případ. Velice by mě zajímal a pravděpodobně celou včelařskou veřejnost.
>
>
> > To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a
> > bastardizoval okolí, to jste myslel vážně, nebo to je žert1?
>
> To jsem myslel naprosto vážně. Stačí se podívat na situaci v Rakousku,
> kde se takovéto suvenýry projevily tím, že došlo během 10 - 15 let k
> výraznému zhoršení doprovodných vlastností včel a je velký problém
> sehnat čistou kraňku. Trubci létají na shromaždiště až z okhruhu 6 km.
> Pokud jste se díval na velmi poučný film o afrikanizovaných včelách
> (také vznikly pokusy s dovozem vynikajících matek z JAR, které se
> pokřížily s vlaškami), tak stačilo 15 dovezených matek a 40 let a
> aagresivní kříženci postupili ze stanice Rio Claro v Brazílii až pomalu
> ke kanadským hranicím.
>
> > Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře
> > si to naopak dovedu představit živě. A z toho bych já osobně
> > strach měl.
> >
> Já taky, jedna dvě matky v kapse v klícce ze zájezdu do Itálie nebo
> nákupu a návštěvy polských včelařů, kteří chovají křížence buckfastů a
> vlašky. U velkovčelaře bych ten strach neměl. Většinou si chovají matky
> sami, nebo je kupují od osvědčených dodavatelů, těžko si mohou dovolit
> riskovat s rojivostí, agresivitou, rozbíhavostí a jinými doprovodnými
> vlastnostmi kříženců nebo matkami nepřizůsobenými na jejich podmínky.
>
> > My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní
> > ať radši nemají.
>
> Souhlasím, mohu uvést příklad jedné včelařské farmy, kterou nebudu
> jmenovat, která má i výrobu mezistěn a jeden čas je na udání od
> zákazníků navštěvovali hygienici a
> vetrináři 1 až dvakrát měsíčně.
>
> Lněnička
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 26. 4. 2002
RE: Hydraulická úlová váha (862) (873)

Vynikající nápad, poskytl jsem otázku i odpověď redaktorovi pro
uveřejnění ve Včelařství, aby to mohli využít i včelaři, kteří nejsou v
diskusní skupině.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Bohumil Horak [mailto:bohumil.horak/=/vsb.cz]
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 5:14 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Hydraulická úlová váha
>
>
> Ahoj,
> nejrychleji ji seženeš na transfůzní stanici! Není to žert.
> Používám ji takto již druhým rokem! Bohouš Horák
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:44 PM
> Subject: Hydraulická úlová váha
>
>
> > Prosím, nevíte někdo kde se dá sehnat náhradní
> > sáček s kapilárou do hydraulické úlové váhy?
> > Děkuji Jindra
> >
>
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kawulok --- 26. 4. 2002

prosim o odhlaseni z
konference

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 26. 4. 2002
RE: Kurs : senzorika medu

A co bílý komaxit? Před časem tady někdo psal, že má potravinářský atest.

Zdeněk Čejka



>Materiály pro styk s medem:
>
>1.) nerez (musí být speciální - potravinářský, jinak jsou tam těžké kovy).
>
>2.) pocínovaný plech (už spíše minulost). Musí tam být tlustá vrstva cínu
>(ze Slovenska byl špatný, z bývalé NDR byla dobrá kvalita).
>
>3.) Hliník (mlékařské konve) - vyhovuje.
>
>4.) Sklo
>
>5.) Eprosin bílý (vynikající na opravy starších medometů); Epolex (barvy
>laky Hostivař)
>
>6.) Plasty - co je vyrobeno pro použití v kuchyni, to vyhovuje. U větších
>nádob - zeptat se výrobce, zda materiál odpovídá pro přímý styk s
>potravinami. V případě pochyb, vystlat nádobu PE pytlem (mikroten), který
>vyhovuje (viz pytlíky v supermarketech na potraviny).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 26. 4. 2002
odpovědi

Přátelé prosím když reagujete na nějaký příspěvek není myslím třeba vždy připojovat úplně všechno !
Reakce na reakci reakce nějakého jiného přispěvovatele a
neustálé připojování dalších reakcí jsou strašně dlouhé,
a když si na síť jenom potřebuji odskočit,tak to hrozně
zdržuje-viz například delší diskuze na téma zrušení dotací.
Dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 26. 4. 2002
Více či méně kontaktní rámková míra?


Tomu nerozumím.
Včelařím v mor. univerzálech, čechoslovácích /po inovaci/
a vjiných úlech a mezi všemi vzájemnými používanými částmi kontakt je.
Překvapuje mě jak poměrně lpíme na českých rámkových délkách,ale pro zachování výšky v rozdílu 8mm se nikdo nevysloví./dožití/

Diskutabilní je rámková délka /rozhodujeme za druhé/

Rámková výška je záležitostí včelařovou,soukromou .
Mělaby mu být náležitě odměněna,v dobrém i v nechtěném.

Vše v dobrém franta.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček --- 26. 4. 2002
Pozdrav

Vsechny srdecne zdravim.
Nakoukl jsem do konference a vidim, ze diskuse je misty stale bourliva. Dve veci me zaujaly (pri letmem prohlednuti poslednich prispevku):

1. Mikrovlnné trouby likviduji med. - Kolem toho zde jiz byla diskuse. Mezitim jsem ziskal materialy, z nichz plyne, ze mirovlnne trouby a jimi osetrene potraviny mohou byt velmi skodlive lidskemu zdravi, zejmena detem. Pokud by se nasla moznost vyvesit nekde tyto materialy (prevzate z Internetu a upravene do mene bajtu), nebylo by to na skodu.

2. Zajimalo by me, kolik procent vcelstev v Nemecku je v Langstrothovych ulech.

Zatim vse dobre,
Vladimir Ptacek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 26. 4. 2002
Re: Kurs : senzorika medu (886)

Musím se ke své hanbě přiznat, že jsem se na koncentraci roztoků
zapomněl otázat. Ale neměl by být problém zjistit to na e-mailové
adrese VÚVč v Dole. Jestli to někdo zjistíte, dejte to, prosím, se do
konference. (Používané koncentrace jsou dvě: pro mladé /slabší/ a pro
starší lidi /silnější/.)



> Nejdříve byl test. Ochutnáváním velice zředěných roztoků (kyseliny
> vinné, chininu, cukru a soli) jsme si mohli vyzkoušet citlivost našich
> chuťových receptorů na kyselost, hořkost, sladkost a slanost. Přestože
> nám dali dvojnásobnou koncentraci, než používají pro mladé lidi
> (studenty), kteří mají ještě neopotřebovaná chuťová čidla, tak
> výsledek nebyl nic moc. (Sám za sebe mohu říci, že jsem správně
> uhádnul jen dvě ze čtyř základních chutí - a nebyl jsem sám.)

> Přednášející navrhoval, aby si podobný test udělali i členové v
> místních organizacích, a tak vytipovali mezi sebou lidi s dobrými
> senzorickými schopnostmi a ti by pak mohli sloužit k vyhodnocování
> medu a degustacím apod. (Pro tento účel by VÚVč sdělil, jaké
> koncentrace chemických látek použít pro zjišťování chuťových
> schopností).


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 26. 4. 2002
RE: Kurs racionalizace


Ani mě to nedá :-))

Já mám úly po tátovi, ostatní držte se - s rámkovou mírou 30x20 s 11 rámky v
medníku - táta na nich včelařil celý život - já se na to jen díval -
nebavilo mě držet jen dýmák - teď 3 roky mám 6 úlů - dívám se na ně z okna
obýváku :-)))) a včelařím na nich dál, i když teď si chci koupit nové
nástavkové - a jak vás tak poslouchám, asi bych si měl koupit od každého
jeden kousek :-)))

Vcelku je mi jedno jestli vytočím normu a nebo méně - fakt mě to baví a
prodej medu známým !! mi zaplatí investice do zimování.

V této konferenci čerpám dost dobrých poznatků a tak mě někdy vadí pokud
diskuse přerůstá mimo téma, pro které byla určitě založena.
A chci reagovat na "konferenci sledují někteří vychytralí včelař ..."
Nejsem vychytralý, ale těžko mohu do konference s něčím přispět :-))) 3 roky
Takže opravdu "poslouchám a beru si z vašich příspěvků - snad to nejlepší
:-)))


Takže kontakt:
- HAVEL Miroslav - včelař na vysočině - ZO Úsobí u Havlíčkova Brodu


-------------
Mě to nedá, musím něco napsat:

Já mám úly 39x24 po tátovi, ledacos se mi na jich nelíbí, ale zatím fungují.
Jsou na teplou stavbu, ve včelíně, mě to vyhovuje, protože méně trpí záda,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 26. 4. 2002
Re: Pozdrav (894)

Zdravím Vladimíre, jsem rád, že jsi zpět v diskusi, Tvé názory si nikdy nenechám ujít!

>1. Mikrovlnné trouby likviduji med.
To je zajímavé, není to tak dávno co byl v OVP článek porovnávající různé způsoby
ztekucování a mikrovlnky z toho vyšly docela příznivě (sledována byla myslím aktivita
diastázy), jen s tou výhradou, že poměrně snadno může dojít k přehřátí (převaření) medu,
když se to nehlídá. Vladimíre nemohl bys uvést ty Internetové zdroje pojednávající o
mikrovlnkách? Díky
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vladimír Ptáček <ptacek/=/sci.muni.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 26. 4. 2002
Kurs : marketing medu


Zdravím včelaře

pokračuji ve svých zápiscích z kursu v Dole, tentokrát to bude výběr
na téma marketing medu.


Téma marketing bylo na kurzu odvíjeno od kvality medu (viz o tom už v
poznámkách o senzorice).

-------------------

Medárna - stáčírna

Po radách, jak zajistit kvalitu vytočeného medu, a přes úvahy jak ho
správně skladovat se přednáška dostala k problematice pro marketing
závažné - a tím je stáčení medu do sklenic - tedy konečné balení pro
zákazníka. Chceme-li rozšířit vlastní prodej, budeme potřebovat
stáčírnu medu.

Při zřízení stáčírny je jednak nutno věnovat pozornost vybavení, které
má umožnit rychlou, čistou a pohodlnou práci při zachování všech
parametrů, které mají na kvalitu medu vliv (v tomto se tento kurs
prolínal s předchozím kursem "racionalizace ve včelařství").

Dále je však pro marketing potřebné zajistit schválení medárny -
stáčírny (která je adaptovaná v místnostech již fungujícího objektu)
ze strany Okresní veterinární správy (což je příjemnější instituce než
Okresní hygienická stanice, jejíž schválení je nutné, jedná-li se o
kolaudaci nově vybudované budovy - stáčírny stavebním úřadem).

Chceme-li prodávat med na tržištích (a tedy nejen "ze dvora") a
případně i dodávat do obchodů, je nutno tuto stáčírnu někde adaptací
zřídit a zajistit si její hygienické schválení.

Medárna - stáčírna musí mít několik oddělených místností (konkrétní
podoba značně záleží na osobě, která to bude schvalovat - někomu stačí
jen jedna místnost rozdělená závěsy a místo některých předepsaných
místností jen skříně natřené omyvatelnou barvou či tepelná komora).
Každopádně musí být nějak odděleno mytí sklenic od místa, kde se stáčí
med.

Konstrukce místnost stáčírny musí umožňovat čistotu a dezinfekci,
výpusť na podlaze musí zamezit vniknutí hlodavců (síť s oky max. 5 x 5
mm). Do 2 m výšky musí být stěny omyvatelné. (Zase - záleží na místním
veterináři, co nám ještě schválí a co už ne - zkušenosti se okres od
okresu liší. Někde jim stačí stěny natřené latexem, jinde chtějí
olejovou barvou, další zase barvou na bazény a konečně někde zase
bezpodmínečně požadují kachlíky. Proto je potřeba své záměry nejprve
prodiskutovat s patřičnou instancí, případně si nechat podepsat
projekt a pak teprve budovat.) Dále je potřeba nemít žádné ostré hrany
mezi stěnami a podlahou, parapety sklopené na 45 stupňů (aby se na
nich nedalo nic skladovat). Všechny kabely zazděné - žádné lišty.
Tolik jen na ukázku, co taková malostáčírna obnáší. (Více o tom
nákresy a údaje v publikacích VÚVč).

Záleží také na deklarované kapacitě stáčírny. Pro stáčírnu s max.
kapacitou do 100 kg denně (jakožto malou medárnu) jsou nároky nižší,
než pro větší provozy.

Zatím jsou tyto parametry vyžadovány jen pro místnosti, kde se med
stáčí do obchodního balení. Časem to budou požadovat i u prostor, kde
se med vytáčí (u větších provozů).

----------------------------

Stáčení do sklenic

Teplota: 50 stupňů je zlomová teplota (při vyšší teplotě se med
poškozuje, při nižší teplotě není med dostatečně ztekucený). Med
vytočený a uložený ztuhlý v konvích se před stáčením dává na dva dny
do teplené komory, což je jakákoliv dobře tepelně izolovaná bedna -
třeba stará lednice - s topným tělesem (doporučeno je topné těleso na
380 V / 2kW připojené však na 220 V - hřeje mírně /cca na 800W/ a nic
nepodpálí) zapojeným přes termostat (v Dole jej vyrábějí a dodávají);
musí být přítomen i ventilátor, který v době provozu topného tělesa
mísí vzduch, aby se v komoře nedělaly tepelné vrstvy.

Jednodruhové medy nejsou tak dobré jako med smíšený. Proto je vhodné
po dokonalém ztekucení medy smíchat (např. ve stáčecí nádobě). Studené
medy (pod 40 stupňů) nelze dobře smísit.

Ztekucení medu - v tepelné komoře (50 stupňů) trvá 45 hodin. Pak se
konve se ztekuceným medem vyndavají z tepelné komory a med se z konví
přelévá do stáčecí nádoby a při tom se cedí. (Při ztekucování na
pouhých 45 stupňů zůstávají v medu mikrokrystaly a rychle se pak vrací
do původního stavu - proto používat teplotu 50 stupňů!)

Cezení. Při přelévání z konví do stáčecí nádoby med cedit přes uhelon
(potravinářské síto) (sešít jako válec nebo kornout a navléknout na
obruč, která je o trošku větší než je otvor do stáčecí nádoby). Hrubé
cezení - číslo síta - S18 (0,4 mm) a S25 (0,3 mm). Pro cezení ohřátého
medu použít S35 (0,2) - jemné cezení (ohřátý med přes to proteče v
okamžiku, jak nám bylo názorně předvedeno). Pro akátový med použít
síto S45 (0,16mm). U světlých medů je jemné cezení nutné. U tmavých
medů to tak nutné není. (Uhelon dodává /i na dobírku/ VÚVč, cena
jemných sít je 300 Kč/m, hrubých o 50 Kč méně.)

Stáčecí nádoba je nerezová, vyhřívaná, med se v ní udržuje na 25-30
stupních. Kolem nádoby je ovinut kabloterm (používá se k vyhřívání
podlah: 10 m, 24V, 150W) a přiletován termostat z bojleru. Dole je
střihací uzávěr (jako u medometu). Celá nádoba se vertikálně posunuje
pomocí zdvihadla, které je vyrobeno z heveru ze škodovky (jen je
vyměněn šroub za delší). Práce se stáčením je rychlá a přesná (200
sklenic za hodinu přesně naplnit není problém).

Dále nám v medárně předváděli nádobu na pastování medu (kdo si zvykne
na pastový med, jiný už nechce). Byla to repasovaná nerez nádoba s
dvojitým pláštěm, vyřazená z nějaké závodní kuchyně. Mezi pláště se
místo páry přivádí voda - buď studená na chlazení medu, nebo se
přivedená voda může elektricky a přes termostat ohřát. Tím se med při
pastování chladí nebo ohřívá. Míchadlo je připojeno na motor pro
stěrače z Tatry. (Při míchání pro pastování se med chladí na 15-20
stupňů; po 2-5 dnech ještě teče, ale má perleťový lesk a tehdy stáčet;
pro stáčení se zahřeje na 25-30 stupňů /každopádně ne více než na 35
stupňů, neboť by se jemné krystalky - výsledek pastování - začaly
rozpouštět.)

Čím rychleji med ztuhne, tím je jemnější. Proto med při pastování
chladit (a pro stáčení ohřát, aby se dal dobře plnit).

Pevně zkrystalizovaný med v konvi (jak jej máme od jarního či letního
vytáčení) nejprve ztekutit v tepelné komoře, pak ochladit, naočkovat a
pastovat.

Pastování lze provádět i míchadlem z tvrdého dřeva na nerezovém trnu,
které vyrábí a dodává (i zásilkou na dobírku) VÚVč. Určeno je k
nasazení na vrtačku (pozor vrtačka musí být schopna pojmout 12 mm
vrták a musí mít příkon alespoň 500 W - raději ještě větší).

V podstatě k pastování stačí s medem dvakrát za den nějak pohnout.
Řepkový med netřeba k pastování očkovat.

----------------------

Sklenice

Nové sklenice vyjdou levněji než staré, které musíme pracně vymývat a
sterilizovat a mít na ně atest. Nové sklenice stačí vypláchnout horkou
vodou např. v myčce na nádobí a nechat oschnout.

Před distribucí je vhodné baterii naplněných sklenic zatavit do
smršťovací folie. Je to jednoduché a působí to efektně. Lahve (např. 8
ks) dát na podložku z kartonu, vsunout do hadice (resp. rukávu) folie
a elektrickou opalovací pistolí (resp. horkovzdušnou pistolí) ohřívat
ze všech stran až se folie smrští. (Když přinesete takto zabalené
sklenice do obchodu nebo supermarketu je to o něčem jiném, než když
začnete z tašky lovit rozkutálené skleničky pod útrpným pohledem
vedoucího, který přemýšlí, jestli to má odmítnout hned nebo až
potom...)

-----------------------

Etikety

Lze si nechat v nějaké tiskárně natisknou ofsetem (! - ne počítačovou
tiskárnou, to by bylo drahé) obrázek etikety na archy předkrojených
samolepek (formát A4). Vytiskne se však pouze barevný obrázek s
nápisem "med" a to ve větším množství, aby byla cena na jeden kus
barevně potištěné samolepky co nejmenší. Pak se na běžné počítačové
tiskárně každý rok dotisknou na tyto archy s ofsetem potištěnými
samolepkami jen aktuální informace (o množství, spotřebovat do... druh
medu atd.) Tak můžeme levně získat vlastní samolepící etikety -
barevné, profesionálně vypadající - každý rok aktuální.

Na etikety pastovaného medu napsat, že se musí skladovat v chladnu a
bez přímého oslunění (jinak se na povrchu medu může začít vytvářet
ztekucená vrstvička, která nevypadá pěkně).

================================

Právní situace marketingu

Včelař, který včelaří podle paragrafu 10 (jako vedlejší činnost, - má
jiný hlavní zdroj příjmů) může přebytky svého(!) medu prodat "ze
dvora" a nepotřebuje k tomu žádné povolení. Pokud však vyrazí se svým
medem na tržiště, potřebuje povolení od veteriny (viz problematika
stáčírny). ("Kdyby něco", tak mu hrozí nižší sazba pokuty.)

Včelař, který nakoupí konev medu a stočí jej do sklenic a prodává, je
už podnikatel, musí k tomu mít živnostenský list (a "kdyby něco", tak
mu hrozí ta vyšší sazba pokuty.)

Co se týče potravinářských norem, tak norma "český med" vyhovuje
českým potravinářským předpisům automaticky.

--------------------------------

U výkupu

Problémy jsou nejen s výkupní cenou, ale i s tím, že výkupci mají
občas špatný refraktometr (naměří vám v medu více vody, než tam ve
skutečnosti je - viz o tom u měření hustoty medu v poznámkách o
senzorice), někdy zase mívají špatně cejchovaný měřič vodivosti, a
nebo někteří experti chtějí řepkový med vykupovat za sníženou cenu
jako tzv. "nestandardní med", což je nesmysl. Nepřistupujte na jejich
diktát. Prodávejte jinde a jindy. Nedávejte med do výkupu hned po
vytočení, čekejte na lepší ceny v zimě. Nejlépe: stáčejte med sami do
sklenic a sami prodávejte.

Při prodeji většího množství medu, kdy jediné procento vody nebo
elektrické vodivosti může znamenat mnoho peněz, si dejte do obchodní
smlouvy, že když se v měření kvality prodávající s výkupcem neshodne,
rozhodne s konečnou platností ta a ta akreditovaná laboratoř (např.
VÚVč).

--------------------------------

Situace v ochodu s medem

Evropa spotřebuje 1/4 světové produkce medu (polovinu spotřeby si sama
vyprodukuje a polovinu importuje ze světa). Dříve se dováželo z Číny,
ale po skandálu s antibiotiky v čínském medu jej nahradil med
argentinský.

Mexiko má nejvýhodnější celní a daňové předpisy, proto velká část
světového obchodu s medem se děje (alespoň papírově) přes Mexiko...

1,14 Euro (za kilo) je průměrná cena medu ve světovém byznysu (0,90
Euro za čínský med, 1,20 za mexický).

Za tyto světové ceny si každý obchodník může okamžitě přes internet
obstarat prakticky jakékoliv množství medu. Doprava je tak laciná, že
se do cen medu ve světě vůbec nepromítá. Je tedy jedno, jestli
obchodník, který v Hamburku nakupuje med, dostane jej z Argentiny,
nebo z Austrálie či z Evropy.

Světlých medů je ve světě vysoká nabídka. Tmavé medy jsou jen ze
středoevropského regionu, proto je o tyto naše medy ve světě zájem.
Světlé medy do světa neprodáme - musíme si je sníst sami. Jestliže
chceme za náš med dostat dvakrát až třikrát více, než je průměrná
světová cena medu, pak musíme někoho přesvědčit, že náš med je tak
kvalitní, že se vyplatí jej za tuto cenu koupit. Přesvědčit můžeme
spíše domácího zákazníka. Hůře už světového obchodníka, který si sedne
k internetu a během chvíle sežene jakékoliv množství medu za 1,14 Euro
na kilogram.

Vyjma případu medovicového medu bychom měli zapomenout na export a
obrátit úsilí k získání domácího zákazníka a ke zvýšení domácí
spotřeby medu, která se sice za poslední léta zlepšila (dnes - 0,5 kg
na hlavu, před rokem 1989 - 0,2 kg na osobu), ale stále je v porovnání
s okolními zeměmi slabá (1,5 kg - průměr v EU, 2 kg - v Německu).

Dnes je situace taková, že se k nám med dováží a náš med zbývá na
export (tedy bude realizován za světové - tj. nízké - ceny). Řešení:
zvýšit naši spotřebu medu, aby se veškerý námi vyprodukovaný med
spotřeboval u nás).

Musíme českým lidem vysvětlovat, že pokud chtějí med kvalitní, pak jej
získají od našeho producenta za 3-5 Euro. Pokud chtějí med levný a
méně kvalitní, pak mohou mít za 1-2 Euro med dovozový.

--------------------------------

Praktický marketing

Pro dělení zisku z prodeje mezi producenta, distributora a prodejce
platí známý třetinkový systém. Každý z těch tří dostane z prodejní
ceny stejný díl. Je zbytečné o tom diskutovat. Každý včelař musí
zvážit, co se mu vyplatí. Buď se spokojí s třetinou určenou pro
producenta a nemá žádné náklady na balení, distribuci a prodej. Nebo
kromě první třetiny uchvátí i druhou nebo ještě i tu třetí třetinu pro
sebe - ale stojí ho to čas, náklady atd. Při našich slabších
snůškových podmínkách a dalších středoevropských okolnostech se zdá
být smysluplné, aby se včelaři snažili svůj med sami balit a svépomocí
dostat až ke spotřebiteli.

Při průzkumech vývoje fungování trhu a obchodu a prognózách, jak se
bude vyvíjet způsob nakupování v různých místech Evropy, byl náš
kontinent rozdělen do 4 oblastí: středo až západoevropskou;
severoevropskou, středozemí, Balkán. Pro naši středo až
západoevropskou oblast se odhaduje, že vývoj způsobu nakupování se
bude ubírat tímto směrem: lidé budou přes týden nakupovat potraviny v
supermarketech, kde budou využívat různých akcí, slev, dojíždět na
nákupy autem atd. Ale tato kultura masového nakupování bude ve
společnosti vytvářet potřebu nějak to vyvážit, a tak se již nyní
objevuje trend: po všednodenních nákupech základních potravin v
hypermarketu následuje víkendový výlet na tržiště. (Mnohá západní
města už začínají pravidelně vyhrazovat svá náměstí pro víkendové
trhy.) Tady vzniká a začíná se etablovat paralelní trh. Zde se bude
nakupovat pomalu, možná i dráž, s pohovorem s prodavačem, zboží
nikoliv denní spotřeby, ale speciálnějšího charakteru či různé
předměty z ruční výroby a domácí kvality, zároveň zde bude akcentován
(oproti hypermarketové globalizaci) regionální charakter výrobků. Tady
bude vynikající místo pro včelařův prodej medu a včelích produktů. Zde
si budou lidé chtít kupovat kvalitní med, poklábosit při tom se
včelařem, začež budou ochotni zaplatit podstatně vyšší cenu, než za
argentinský antibiotický rosol v hypermarketu.

Další rys budoucnosti - bude se čím dále tím více dbát, aby
spotřebitel nebyl klamán. To je z jedné strany dobré pro prodej
kvalitních produktů přímo od včelaře, na druhé straně včelaři musejí
vědět, co mohou o medu tvrdit. Jak tedy (při vší poctivost) lákat
zákazníky? Např.:

1.) Srovnání medu s cukrem. Bílý cukr je z 99 procent sacharoza. Med
obsahuje stovky látek (mnohé ani nemají jméno, vše tam má svoji úlohu,
příroda nedělá nic zbytečně, z čehož plyne, že tyto látky jsou
potřebné pro život - když už to tak kytka vyrábí).

2.) Člověk je přizpůsoben k tomu, aby sladil medem nikoliv cukrem.
Cukrovarnictví začalo za napoleonských válek - za tak krátkou dobu
člověk nemůže být přizpůsoben na cukr, který stále zůstává umělým
produktem.

3.) Med je velice trvanlivý - a to přirozeně, bez konzervace.
Přítomnost konzervantů v potravinách - jsou to látky potlačující
rozmnožování mikroorganismů - svým způsobem antibiotika (resp. jedy -
moje poznámka).

4.) Med je velice málo zatížen látkami znečišťujícími životní
prostředí. (Přednášející ukazoval výsledky rozborů medu ze
znečištěných regionů a čistých oblastí; kdysi se mělo právě skrze med
zkoumat znečištění prostředí, k čemuž se med ukázal jako nepoužitelný,
protože se do něj znečišťující látky z nějakých důvodů nedostávají,
nebo jen v malé míře.) Na grafu bylo vidět, že i u medů pocházejících
ze silně znečištěných lokalit jsou všechny nebezpečné látky (těžké
kovy, jedy atd.) velice hluboko pod povolenými limity, přičemž není
zásadní rozdíl mezi medy z lokalit znečištěných a lokalit čistých.

5.) Propagovat přítomnost látek - brasinů - v některých medech (např.
řepkovém). Jsou to látky zjištěné např. i u brokolice a potlačují
rakovinové buňky.

Na kurzu bylo navrženo, že by VÚVč mohl vypracovat vzorové informační
materiály a letáky, které by byly na internetu a každý by si je mohl
stáhnout, doma tisknout a rozmnožovat.

-----------------------------

Přednášející také zmínil, že není nasycen trh s medovinou. Velké
propagační akce (reklama v TV, billboardy apod.) stojí moc peněz -
mimo možnosti.

------------------------------


Účastníci kursu dostali aktualizovanou brožuru "Produkce kvalitního
medu" (aktualizace se týkala především adres, kde nakupovat sklenice
na med, víčka, smršťovací fólie, plechovky apod. a dále aktuálních
znění různých vyhlášek a norem. Doporučuji všem!)

Na závěr ještě jednou doporučuji osobní návštěvu kursu, až se zase rok
touto dobou bude opakovat.

Tak to už je vše, lidičky.


J. P. B.



P.S.

Pyl v medu - jednoznačné určení původu

Světoví obchodníci chtějí filtrovat med hustými síty, aby jej zbavili
pylových zrn. Vymlouvají se na zdraví spotřebitelů, ale ve skutečnosti
chtějí z medu odstranit pyl, aby se nedalo poznat, odkud med pochází.
Lobovali kvůli tomu i v evropském parlamentu, a tak se včelařský návrh
zákazu filtrovat med hustými síty nepodařilo dosud prosadit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 26. 4. 2002
Re: Zruení dotací (865) (868) (869) (872) (881)

> Byl jsem se teď podívat na farmě u př. Kolomého a klobouk dolů.
Svatá pravda, řada velkovčelařů zaslouží obdiv, vůbec si nemyslím, že by malost nebo
velikost provozu měla určovat jaky je kdo včelař. Upřímně řečeno velkovčelařům závidím
přinejmenším odvahu se včelařením živit, sám ji nemám, jinak bych to udělal už dávno také.
Je to přeci krásné povolání, ale ta dřina...

>v urcitych ohledech skutecne malochovy nici velkochovy
Nicméně jak vidno zaznělo zde několik vážných obvinění na adresu zájmových malovčelařů:
místo spekulativních úvah, by možná bylo lepší zkusit porovnat včelařství v zemích
tradičně "zájmových" (např. střední Evropa) a zemí tradičně "komerčních" (např. USA,
Mexiko, Argentina, Chile, Austrálie, Nový Zéland). Vladimíre Lněničko, nemáte na ÚV k
dispozici potřebné statistické údaje?
Stálo by zato porovnat např.:
a) kde jsou vyšší výkupní ceny medu?
b) kde je lepší nákazová situace (např. % ohnisek moru plodu)?
c) kde jsou chovy méně bastardizované?
d) ve kterých zemích je vyšší měrný počet včelstev?
Jen tehdy, pokud se ukáže, že mezi oběma skupinami zemí jsou podstatné rozdíly, můžeme
hovořit na téma kdo koho ničí a v čem spočívá budoucnost českého včelaření. Do té doby
zastávám názor uvedený nahoře.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Antonín Podhájecký <a.podhajecky/=/.seznam.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 26. 4. 2002
RE: Kurs racionalizace -OT (896)

> A chci reagovat na "konferenci sledují někteří vychytralí včelař ..."
> Nejsem vychytralý, ale těžko mohu do konference s něčím přispět :-))) 3 roky

Tohle vyjadreni me taky trochu vadilo. Prece neni mozne nekoho nutit,
aby nekam neco psal. A ze cte konferenci je jen jeho vec. Nemuze byt
za to nijak postizen a ani ne odmenen. Internet je tim prave specificky,
ze nabizi KAZDEMU spoustu zdroju a je jen na nem jak a k cemu je
vyuzije. Baudis nabizi zdroje ktere ma k dispozici, k vyuziti ostatnim. A
nikoho nenuti k tomu, aby to vyuzival. V tom spociva to hlavni kouzlo.
Takze verim tomu ze ta sluvka v odkaze byla jen omylem recena.

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 26. 4. 2002
Re: Kurs : marketing medu (898)

>>Včelař, který včelaří podle paragrafu 10 (jako vedlejší činnost, - má
>>jiný hlavní zdroj příjmů) může přebytky svého(!) medu prodat "ze
>>dvora" a nepotřebuje k tomu žádné povolení. Pokud však vyrazí se svým
>>medem na tržiště, potřebuje povolení od veteriny (viz problematika
>>stáčírny). ("Kdyby něco", tak mu hrozí nižší sazba pokuty.)

Rád bych v budoucnu provozoval včelařství jako živnost a zajímalo by mě, kde
bych se mohl dovědět více o předpisech, které se týkají komerčního včelaření
a s kterými institucemi je třeba jednat.


>>Účastníci kursu dostali aktualizovanou brožuru "Produkce kvalitního
>>medu" (aktualizace se týkala především adres, kde nakupovat sklenice
>>na med, víčka, smršťovací fólie, plechovky apod. a dále aktuálních
>>znění různých vyhlášek a norem. Doporučuji všem!)

Je možné tuto brožuru získat?


M. Pol








Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 27. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (810)


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 19, 2002 2:11 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> lahko - uz tu taky navrh bol - ak sa do ziadosti o zazimovaci prispevok /
> dotacia / uvedie typ ulu, v ktorom su vcely zimovane.

Souhlasím. Výborný nápad. Snad bychom se dozvěděli, kolik a jakých úlů u nás
funguje.

> Ak by - teoreticky - bol zaujem o zjednotenie ulovych systemov bude urcite
> lacnejsie ak sa mensina prisposoby väčšine, ako by sa mali všetci
> prisposobovat comusi cudziemu.

Nesouhlasím. Nelze nikoho nutit, aby se přispůsobil.

> P.S. Ako je to z medometmi? Zmesti sa do staršich medometov ramik dlhy 45
> cm / to ma horna latka potom 48 cm /?
>
> Matej

Ano, vejde se. Vytočil jsem v něm hodně medu.


Omlouvám se za pozdní odpověď, byl jsem pracovně zaneprázdněn.

Josef Blinka


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 27. 4. 2002
Re: Omluva (813)

> Hodně medu přeje Josef Blinka.
>
> PS: Vyhánění včel z úlů v podletí zužováním, sundáváním medníků apod. je
> týráním zvířat a mělo by být trestně stíháno.:-)))

----- Original Message -----
From: "Václav I." <e-mail/=/nezadan>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 6:16 PM
Subject: Omluva

> A co Vaše PS: sundávání
> medníků,zužování v podletí je týráním (mělo být )hmyzu a mělo by být
> trestně stíháno.To je nátlak,nebo ironie? Jaká?
>
> V I.
>

Co dodat? Snad jen stručně.

Tento symbol " :-))) " znamená úsměvnou poznámku, pokus o vtip apod.

Josef Blinka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 27. 4. 2002
Re: Návrh - kontakty (816)

Také se rád připojuji.
Je mi 51 let, včelařím prakticky od r. 1984 ( teoreticky dřív) na úpatí
Oderských vrchů v okrese Nový Jičín. Úly typu Slezan ( 44,8 x 17), 50 až 55
včelstev. Chovám matky.

Josef Blinka
----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 8:49 PM
Subject: Návrh - kontakty


> Ahoj pratele!
>
> Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
> prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
> pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
> nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo
zjistim,
> ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
> pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
> Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
> ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
> toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??
>
> Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
> Jose
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 27. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763) (800) (831)


----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 11:18 AM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> Vojta napsal:
> .... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> > nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
> >
> Normalne bych se k teto otazce ani nevyjadroval, mam ji pro sebe
> vyresenou, ale kdyz pise Vojta o roztristenosti mer apod. tak proc se
> snazi prosazovat zase dalsi rozmer, kdyz tu uz jenom dva mame.
> Sam Kamler uci, ze na mire 39 a 42 se da dobre vcelarit, pan Zeleny,
> ktery je jednim z propagatoru 44.8 nam vcera sam rikal, ze je to
> jedno jestli 44.8 nebo 39, tak proc vyvíjite takove usili? Nedokazete
> si priznat, ze jste nasledovali sve predchudce, kteri neuspesne
> prosazovali 37*30?
> Z cele nasi tridy budoucich ucitelu vcelarstvi, kteri se mnou studuji
> nyni Nasavrky je snad pouze jeden, ktery je natolik zvedavy, ze ho
> tato zvedavost mozna premuze a jak sam rika mozna zkusi 44.8.

To je ono. Je třeba to zkusit a ne vymýšlet důvody proč to nejde. Sám mám
zkušenosti s 39 x 24 a 45 x 17. Na celé čáře to vyhrála větší délka rámku.
Není problém dosáhnout 10kg včelstva na jakékoli rámkové míře ale jde o to,
aby to vyhovovalo včelám i včelaři. Buď budu mít úzký vysoký komín nebo
přijatelnější širší a nižší. Matka zaploduje do šířky 10 plástů ( výjimečně
i 11) a ještě má po stranách tepelně izolační vrstvu po 1 plástu zásob. To
je potom plodové těleso do tvaru koule, event. nahoru protaženo do tvaru
hrušky do čtvrtého nástavku. Med je ve 4., 5. a 6. nástavku. Na silnou jarní
snůšku je potřeba mít silné včelstvo a to utvoříme jen ve velkém úlu.
Létavka musí mít možnost přinesenou sladinu kam odložit - další argument pro
velký úl. Na letní snůšku, která u nás už bývá slabší ( lípa), stačí o 1
nástavek méně.

> Stale si myslite, ze se Vam podari presvedcit jako jedny z prvnich
> nas, kteri by sirili propagandu dale, budouci ucitele vcelarstvi,
> kteri jiz dnes vcelarime s 10-150 vcelstvy a mame i sve zkusenosti a
> chceme sice pokusnicit, ale po strance cost benefitu i prospechu pro
> vcely jsme spokojeni s 39 a 42? Pokud jde o pudorys naopak neni

Když jste spokojeni, tak je zbytečné nějaké přesvědčování. To ani není mým
cílem. Já jen předkládám fakta ověřená v praxi a ať si to každý zkusí, zdali
by nemohl vytočit více. Je třeba se jen oprostit od konzervativního myšlení.
Nic ve zlém ale od koho by se to mělo očekávat více, než od učitelů
včelařství? Rámek 42 cm by mohl stačit ale s tím zkušenost nemám.

> problem pri koupi apod. rychle adaptovat 39 a 42 vzajemne, ale 44.8
> je uz proste moc jina, tak budme realiste.
> I kdyby se prosazeni Vasi myslenky podarilo a dusledne bylo v
> realnych podminkach prosazovano, bude trvat minimalne 30 let, nez
> dojdeme k alespon soucasnemu stavu, kdy mezi 39 a 42 neni problem
> kombinace a prevodu vcelstev a ostatni pr. almarky a jine dozili.

Argument kompatibility starých a nových úlových systémů ( vlastně
nekompatibility) neobstojí. Nový úl budu osazovat smetencem, rojem, umělým
rojem apod. na mezistěny.

> Mimo pritele Zeleneho jsme cela trida navstivili Polsko a tam by se
> meli vsichni novatori dojet podivat. Pro vsechny se pokusim par
> infomaci napsat, kdyz daleko kompetentnejsi osoby nemaji cas a
> koneckoncu uz jim ani nikdo nechce verit, ale pasieky (vcelnice bez
> kocovani) se 70-150 vcelstvy a vynosy mezi 30-40 kg na vcelstvo v
> 500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
> nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
> (vcel)ale mied (med)...

Nemají se čím chlubit ( co se týká miodu). :-)
Znám včelaře, co měl v 500 mnm na stabilním stanovišti na míře 39 x 24 až
80 kg medu.

V posledních letech vyvstal ale závažný problém. Zimní generace je natolik
oslabena varroázou v podletí že je problém vyzimovat včelstva v obvyklé
síle. Mnohde se zimy ani nedožijí. Než se SVS a VÚVč nechají přesvědčit, že
rezistence roztoče na amitraz se už několik let zvyšuje, doplatíme na to
všichni.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 27. 4. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)

Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily zvednout,
přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl vlnitým
plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely visely v
chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní plást,
vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl, kam
měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal. Bez
problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani známky.
Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu při
matce?
Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi mrtvolkami.

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Jaromir Marek" <boxit/=/boxit.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 23, 2002 9:41 AM
Subject: Re: Antwort: Poradí nekdo reseni


> Já jsem to loni vysypal do trávy a oni udelali chomáč, patrně tam
nezůstali
> jen trubčice, pak mne to mrzelo co jich tam zbylo. Patrně pomůže ta
plachta,
> na ní chomáč neudělají, nebo je kouřem dostat do vzduchu aby odlétly? Lze
to
> na mrtvolkách potom poznat a podle čeho, co byla trubčice a co ne? Nevím
> jestli to byla moje chyba nebo trubčic bylo tolik.
> Jaromír Marek.
> marek/=/boxit.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 27. 4. 2002
Re: Návrh - kontakty (816)

Hello Josef,
Pratele,
obdobna myslenka byla predmetem diskuse v teto konferenci v breznu
1999 pod prispevkem Anketa pritele Protivinského. Zucastnilo se ji asi
15 ucastniku. V tabulce, zpracovane v Excelu jsou obsazeny udaje:
Jmeno,e-mail,Pocet vcelstev, Typ ulu, Ramkova mira, Stanoviste a Poznamka
Bihu zel jsem v archivu nenasel tabulku vsech tehdejsich ucastniku
konference.
Snad vice by mohl k tomu mohl rict pritel Protivinsky.

Jarda.

JŠ> Ahoj pratele!

JŠ> Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
JŠ> prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
JŠ> pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
JŠ> nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo zjistim,
JŠ> ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
JŠ> pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
JŠ> Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
JŠ> ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
JŠ> toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??

JŠ> Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
JŠ> Jose





--
Best regards,
Hykel mailto:valsora/=/email.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 4. 2002
Re[2]: Kurs : marketing medu (898) (901)



> Rád bych v budoucnu provozoval včelařství jako živnost a zajímalo by
> mě, kde bych se mohl dovědět více o předpisech, které se týkají
> komerčního včelaření a s kterými institucemi je třeba jednat.

Snad mne někteří doplní. Myslím, že dobré by bylo poradit se s někým,
kdo už komerčně včelaří. Další informace je možno načerpat ve
Výzkumném ústavu včelařském. Asi by bylo možno obrátit se i na
právničku ČSVč (možná by to byl zajímavý námět na sloupek jejích rad v
časopise Včelařství). A konečně - nelze opominout živnostenský úřad.

Nakolik vím, tak ke komerčnímu včelaření je potřeba jen živnostenský
list a povolení hygienika prodávat med (tj. schválení medárny-stáčírny
od hygienika).

(Spojení na právničku viz: http://www.vcely.or.cz/csv.htm )


>>>Účastníci kursu dostali aktualizovanou brožuru "Produkce kvalitního
>>>medu"

> Je možné tuto brožuru získat?

Asi ano. Prodává se v prodejně VÚVč v Dole a (pokud vím) zasílají
objednané zboží i poštou na dobírku (např. po e-mailové objednávce).
Možná by bylo dobře k objednávce připojit prosbu, aby poslali
aktualizovanou verzi (aktualizovány byly právě ty různé adresy a
kontakty).

Spojení VU vcelarsky DOL <beedol/=/beedol.cz>

J.P.B.












J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 4. 2002
Re[2]: Kurs : senzorika medu - dodatek (891)

Ano, vše, co má potravinářský atest pro přímý(!) styk s potravinami
(tak nějak to na kurzu zaznělo). Onen výčet konkrétních materiálů byl
jen informativní (tedy nikoliv vyčerpávající).

> A co bílý komaxit? Před časem tady někdo psal, že má potravinářský atest.

>>Materiály pro styk s medem:
>> .........

Doporučovali pro skladování medu praktické potravinářské konve, které
jsou poměrně levné. Je to lakovaný pocínovaný plech. Pokud jsou
prázdné, dají se zasunou do sebe a vytvářejí komín a jsou tedy velmi
skladné. Plné se zase stavějí dvě až tři na sebe. Vejde se do nich asi
2/3 obsahu běžně používané hliníkové mlékařské konve. Což má tu
výhodu, že jsou i v naplněném stavu přijatelně lehké pro manipulaci
(pracovat s plnou mlékařskou konví medu, zdvihat, nosit atd. sice není
nezvládnutelné, ale znám větší radovánky. Šetřeme svá záda!)

Plechovky o obsahu 15-20 l z pocínovaného plechu vyrábí: Impress a.s.
Tovární 67. 503 52 Skřivany (tel. 0448/401 222) (adresa převzata z
knihy: Produkce kvalitního medu).

Nejsem si jist, ale mám pocit, že právě tyto plechovky se prodávají na
http://www.honey-well.com/cz za 89 Kč.


J. P. B.

P.S.

Docela mne zaujaly poznámky o hliníku. Někteří říkají, že obaly z
hliníku jsou pro zdraví škodlivé a tuto tezi se zdály potvrzovat
nálezy stop hliníku u nemocných Alzheimerovou chrobou. Přednášející
na kurzu však naproti tomu uvedl, že podezření o závadnosti hliníku
se neprokázalo a že hliník nalezený u nemocných lidí nejspíš není
příčinou nýbrž důsledkem choroby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 4. 2002
Záda, pytle cukru a prodejci


Zdravím včelaře,

k tomu, co jsem napsal o pixlách na med, které jsou po naplnění lehčí
než mlékařské konve a umožňují lehčí manipulaci a jsou ohleduplnější k
našim zádům:

Ad: záda - námět pro iniciativu ČSV nebo pro včelařské obchodníky

Možná bychom v boji za naše záda měli udeřit na cukrovary, aby balily
cukr (hrubý krystal) do 20-30 kg pytlů... Současné 50 kg pytle mi
připadají jako pohrdání cukrovarníků naším zdravím a výsměch starším
včelařům: "Vy pro nás neexistujete..."

(Všiml jsem si v prodejnách stavebnin, že výrobci cementu už běžně
dodávají cement v menších pytlích 30 kg - to je pak radost cement
kupovat a nosit! Jenže někteří prodejci takové balení prostě
neobjednávají. A tak jezdím cokoliv nakupovat už jen do takových
prodejen, kde objednávají takováto ohleduplná balení.)

-------------------------

Který obchodník mi nabídne hrubý krystal v třiceti-kilovém pytli, ten
mne má za zákazníka. Co je mi platné, když mi jeho konkurent nabízí
cukr, který je o 70 hal. na kilo levnější, když mi to strká
padesáti-kilovém pytli, který mne může připravit o zdraví a sotva jej
unesu?

J. P. B.

P.S.

Co jsou včelařovým zádům platné lehké nízké nástavky nebo ležany,
když při krmení svých včel obývajících pohodlné úly se trmácí s 50 kg
pytli cukru...?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kravcenko --- 28. 4. 2002
odhlaąeni s diskusní skupiny

Prosím o odplašení s diskusního serveru.
Děkuji,
Leon Kravčenko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 28. 4. 2002
RE: Kurs racionalizace (810) (902)

> Souhlasím. Výborný nápad. Snad bychom se dozvěděli, kolik a
> jakých úlů u nás funguje.
>
A kdo by to asi vyhodnocoval? V ČR 55 000 údajů, někdy zahrnujících 2 -
3 rámkové míry a 5 typů úlu? A co by to vlastně přineslo - odpovím si
sám - nic.

LNĚNIČKA

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Horák --- 28. 4. 2002
Čištění likéru

Milí přátelé,
Vaši diskuzi sleduji z povzdálí se zájmem a byl bych rád, kdyby někdo znal řešení mého problému.
Snažil jsem se vyrábět "medový lék" tj. slivovice nebo medovec smíchaný s medem. Do 0,5 litrové láhve dávám 12,5 dkg medu a doplním pálenkou.Vzniklý roztok je ale kalný
a u konzumujícího člověka nepůsobí důvěryhodně.
Pro snížení kalnosti, "lék" dělám v 5ti litrovém demiónu. Nechám promíchaný roztok ustát asi 14 dní a pak vrchní čistější vrstvy přetočím do láhví. Ale takto získaný likér není nikdy 100% čistý.
Nevíte někdo jak lépe vyčistit "medový lék", tak aby byl čirý?

Zdraví Aleš Horák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan.jindra --- 28. 4. 2002
Re: Hydraulická úlová váha (862) (873)

Děkuji za inspiraci. Použil jsem sáček od infuze,
odřízl nástavec pro vpichnutí jehly, zasunul hadičku od
infuze, zalepil sklenářským silikonem a velkou stříkačkou
naplnil použitou červenou brzdovou kapalinou.
Je to OK díky Jindra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 28. 4. 2002
konve na med

Stihl jsem kdysi koupit několik hliníkových mlékařských konví ( můj výkupce
medu je preferoval, byly k tomuto účelu oficiálně používány....).

Každoročně je před nalitím medu vymyji horkou vodou, nechám dnem vzhůru
vyschnout a pak
do každé naliji cca 0,2 l propolisové tinktury. Válením konve po stole
tinkturou ( tedy lihovým propolisovým lakem ) pokryji vnitřek konve. Dnem
vzhůru nechám v teple ( na slunci ) okapat a vyschnout. Mám tak vylakován i
medomet a ostatní nádoby z pocínového plechu, které přicházejí do styku s
medem. Přítel Havrlík z Ohrazenic má veškeré toto náčiní z potravinářského
nerezu, ale takové vybavení je nad moje finanční možnosti. Rád bych se
dozvěděl, zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
důvodu závadná, nebo nevhodná.
Děkuji.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 29. 4. 2002
RE: Kurs racionalizace

:> Souhlasím. Výborný nápad. Snad bychom se dozvěděli, kolik a
:> jakých úlů u nás funguje.
Já ti to řeknu sám: Hodně a různých. Přesnější informace je k ničemu.
Můžeš si udělat průzkum ve své ZO a extrapolovat na principu teorie průzkumu
veřejného mínění. Abych pravdu řekl, tak kromě moravských universálů sám
nevím jaký typ ostatních úlů mám. (a ani mě to nezajímá.)
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horak --- 29. 4. 2002
Re: Hydraulická úlová váha (862) (873) (914)

Nevím jak to je s tou brzdovou kapalinou, myslím si že je docela agresivní.
Jako náplně bych použil líh obarvený inkoustem nebo fridex.
Bohouš Horák

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 28, 2002 8:56 PM
Subject: Re: Hydraulická úlová váha


> Děkuji za inspiraci. Použil jsem sáček od infuze,
> odřízl nástavec pro vpichnutí jehly, zasunul hadičku od
> infuze, zalepil sklenářským silikonem a velkou stříkačkou
> naplnil použitou červenou brzdovou kapalinou.
> Je to OK díky Jindra.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 29. 4. 2002
RE: Hydraulická úlová váha

Přátelé, byl jsem včera v Olomouci a tam již kvete řepka !
Nějak letos nestíhám jít ke včelám, u nás (Moravský kras) ještě nekvete, a
tak bych měl co nejdřív rozšířit - co říkáte ?


Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 29. 4. 2002
Re: Čistění likéru

Zkus to zfiltrovat přes filtrační papír, nemášli přístup ke skleněným
nálevkám a papíru z laboratoře, použij plastový a papír používaný na
filtraci kávy nebo čaje. Mohlo by pomoct i ohřátí, ale to si jen myslím. Dej
vědět jak si dopad, ať vime jak se lék připravuje. Jaromír Marek.

Subject: Čistění likéru





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Dvořáček --- 29. 4. 2002
Včely v podmetu po rozšíření

Vážení,
              mám dotaz na včely v podmetu.

Včelařím v Holedeči u Žatce a mám 6 ks včelstev. Letos na jaře jsem přešel z úlu typu „Moravský univerzál“ na nástavkový úl od pana Břinky z Jesenice o rámkové míře 39x24 cm. Při jarní prohlídce 25.3. jsem hned přendával rámky ze starého úlu do nových nástavců. Při této operaci jsem zaměnil horní nástavec za spodní. 22.4. mělo jedno včelstvo v podmetu velký hrozen včel a stavělo zde. Podle brožurky nástavkové včelaření jsem přistoupil k nasazení nástavku. Nový nástavec měl na krajích po jedné krycí souši a uprostřed byly 2 ks starší světlé souše. Zbytek byl vyplněn 6 ks mezistěn + 1 ks stavební rámek – umístěn uprostřed za souší. Nový nástavec jsem umístil mezi 1. a 2. nástavec. Spodní nástavec jsem nedal nahoru, protože jsem se domníval, že k záměně nástavců již došlo při první jarní prohlídce, a také proto, že spodní nástavec měl stavbu a tu jsem nechtěl vyřezat. Při kontrole 28.4. jsem zjistil, že je v podmetu stejný hrozen včel jako před nasazením nástavku a včely zde dál staví. Při rozebrání nástavků jsem zjistil: Horní nástavec plno včel, prostřední nástavec s mezistěnami – málo včel, včely staví, stavební rámek postaven do 1/3.
Ptám se : Je to normální, nebo musím vyříznout u spodního nástavce stavbu a nástavek posadit nahoru, nebo jak to je?
Zpráva ze snůšky : U nás začíná řepka rozkvétat, kolem 2. května již bude plně kvést.

Pavel Dvořáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 29. 4. 2002
Antwort: Včely v podmetu po rozíření


Je to normalne, ak dolu vyrezes divocinu, budu medzisteny rychlejsie
obsadzovat, ale nie je to podmienka.

Matej


Ptám se : Je to normální, nebo musím vyříznout u spodního nástavce stavbu a
nástavek posadit nahoru, nebo jak to je?
Zpráva ze snůšky : U nás začíná řepka rozkvétat, kolem 2. května již bude
plně kvést.

Pavel Dvořáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš --- 29. 4. 2002
Jaké jsou možnosti chovu včel na Osoblažsku

Vážení přátelé jako úplný laik, který dostal za úkol napsat seminární práci o chovu včel na Osoblažsku, se na vás obracím s prozbou, zda-li se nenajde někdo kdo by mi tuto tématiku alespoň trochu přiblížil. Tzn. přírodní podmínky pro chov včel, finanční náročnosti, odolnost druhů k místnímu klimatu,finanční podpora,problémy se zavedením norem Euro,vyhlídky včelařství v této oblasti atd. byl bych moc rád a každému zpětně hned odpovím na příspěvky, které by jste mi poslali. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 29. 4. 2002
RE: Hydraulická úlová váha

:>Přátelé, byl jsem včera v Olomouci a tam již kvete řepka !
:>Nějak letos nestíhám jít ke včelám, u nás (Moravský kras)
:>ještě nekvete, a
:>tak bych měl co nejdřív rozšířit - co říkáte ?
:>Zdeněk Čejka

U nás na Pardubicku už řepka kvete, jabloně také.
Mě už včely zastavěly celý stavební rámek.
U poloviny jsem dal medníky. Je to o týden dřív než loni.
Dnes asi budu pokračovat v rozšiřování.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantiąek Rousek --- 29. 4. 2002
RE: Hydraulická úlová váha (923)

Mam vcelky kousek od Holic. Medniky uz jsem nasazoval minuly tyden. Kvevou pampelisky a repka navita.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz


U nás na Pardubicku už řepka kvete, jabloně také.
Mě už včely zastavěly celý stavební rámek.
U poloviny jsem dal medníky. Je to o týden dřív než loni.
Dnes asi budu pokračovat v rozšiřování.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Potůček --- 29. 4. 2002
Ta řepka ale musí být pro včely něco!

Milí přátelé,
26.4, jsem byl na chalupě na vyškovsku a cestou k úlům za docela pěkného počasí mi ztuhnul úsměv na rtech. Na zcela rozkvetlých stromech (třešně!, ryngle, některé jabloně, černý rybíz!!!) jsem neuviděl ani jednu včelu. Už jsem tušil nějakou otravu včel. Z jiné zahrady jsem zvyklý, že stromy kolem úlů doslova hučí. Však to znáte. No a ony si ty včely (4 úly a silný letecký provoz) lítaly na něco jiného a na opylovací povinnost na mé zahradě nebraly ohledy. Začala rozkvétat řepka, tak předpokládám že na ni. Jestli ji mají včely tak rády, snad by mohla být nejlepší i pro lidi. Už se těším, až ochutnám, ještě jsem včely u řepky neměl.
Kolem mě je ještě několik včelstev a tak bych řekl, že v přítomnosti pole s řepkou není žádné místo na světě (ani pod kočovným vozem) převčelené.
Zdravím, Vladimír Potůček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marian Vrbovsky --- 29. 4. 2002
Odhlasenie z konferencie (923) (924)

unsubscribe vcelari



*** email bol kontrolovany antivirom / email was checked by antivirus

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 29. 4. 2002
RE: Čistění likéru

:>Zkus to zfiltrovat přes filtrační papír, nemášli přístup ke skleněným
:>nálevkám a papíru z laboratoře, použij plastový a papír používaný na
:>filtraci kávy nebo čaje. Mohlo by pomoct i ohřátí, ale to si
:>jen myslím. Dej
:>vědět jak si dopad, ať vime jak se lék připravuje. Jaromír Marek.

Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném tělese)
a pak opatrně stočit.
Je to otázka času. Já to vylepšuju bylinkami. Někdy to připomíná becherovku.
Nejdřív bylinky, potom vyndat a dodat med a nechat usadit, stočit.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menąík --- 29. 4. 2002
Re: Čistění likéru

Stačí přefiltrovat Sám používám filtry na kávu
Pepan

----- Original Message -----
From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 28, 2002 9:15 AM
Subject: Čistění likéru


> Milí přátelé,
> Vaši diskuzi sleduji z povzdálí se zájmem a byl bych rád,
> kdyby někdo znal řešení mého problému.
> Snažil jsem se vyrábět "medový lék" tj. slivovice
> nebo medovec smíchaný s medem. Do 0,5 litrové láhve
> dávám 12,5 dkg medu a doplním pálenkou.Vzniklý
> roztok je ale kalný a u konzumujícího člověka nepůsobí
> důvěryhodně.
> Pro snížení kalnosti, "lék" dělám v 5ti litrovém demiónu.
> Nechám promíchaný roztok ustát asi 14 dní a pak vrchní čistější vrstvy
> přetočím do láhví. Ale takto získaný likér není nikdy 100% čistý.
> Nevíte někdo jak lépe vyčistit "medový lék", tak aby byl čirý?
>
> Zdraví Aleš Horák
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menąík --- 29. 4. 2002
Re: Čistění likéru

Stačí přefiltrovat Sám používám filtry na kávu
Pepan
----- Original Message -----
From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 28, 2002 9:15 AM
Subject: Čistění likéru


> Milí přátelé,
> Vaši diskuzi sleduji z povzdálí se zájmem a byl bych rád,
> kdyby někdo znal řešení mého problému.
> Snažil jsem se vyrábět "medový lék" tj. slivovice
> nebo medovec smíchaný s medem. Do 0,5 litrové láhve
> dávám 12,5 dkg medu a doplním pálenkou.Vzniklý
> roztok je ale kalný a u konzumujícího člověka nepůsobí
> důvěryhodně.
> Pro snížení kalnosti, "lék" dělám v 5ti litrovém demiónu.
> Nechám promíchaný roztok ustát asi 14 dní a pak vrchní čistější vrstvy
> přetočím do láhví. Ale takto získaný likér není nikdy 100% čistý.
> Nevíte někdo jak lépe vyčistit "medový lék", tak aby byl čirý?
>
> Zdraví Aleš Horák
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 29. 4. 2002
RE: Re[2]: Kurs : senzorika medu - dodatek

To jsem si oddechl, v zimě jsem si nechal komaxitem udělat starší medomet...
Zdeněk Čejka

Ano, vše, co má potravinářský atest pro přímý(!) styk s potravinami
(tak nějak to na kurzu zaznělo). Onen výčet konkrétních materiálů byl
jen informativní (tedy nikoliv vyčerpávající).


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 29. 4. 2002
loupez

Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den
se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o dezorientaci.
Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku,
ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak
čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč. Zúžení
na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené složeni
a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte.
Zdraví Jarka



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 29. 4. 2002
Re: loupez (931)

Zkus těsně nad nebo tesně vedle ci před česno vylupovaného včelstva pověsit
loňskou souš, nesmí na ní být ani zbytek medu. Lupičky hledají cestu menšího
odporu, ale nic nenajdou, tak o tom informují doma a loupež do půl hodiny
ustane. ( ale čtyři dny trvající loupež - to jsem nezažil, možná proto, že
už mnoho let používám tu souš - starší je lepší než světlá, za dva tři dny
odstraň a zuž česno). Víc poradit neumím.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

----- Original Message -----
From: Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
To: konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM
Subject: loupez


> Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
> oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den
> se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o
dezorientaci.
> Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku,
> ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak
> čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč.
Zúžení
> na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené
složeni
> a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte.
> Zdraví Jarka
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 29. 4. 2002
Re: loupez (931)

Jarko, nekoupil jsi oddělek od blízkého souseda? možná se létavky a
strážkyně vrátily k němu. Ale ta rada se souší platí-vyzkoušej a napiš jak
to dopadlo.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


----- Original Message -----
From: Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
To: konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM
Subject: loupez


> Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
> oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 30. 4. 2002
RE: Včely v podmetu po rozíření

Nejsem zase takový odborník, ale asi bych jim vyřezal to, co staví v podmetu
a vložil tam rošt proti stavbě.

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec --- 30. 4. 2002
Re: loupez (931)

Ahoj,
prý pomáhá zavřít na dva dny a přikrýt mokrým hadrem.
Ahoj
Pavel Votrubec
Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz
ICQ: 66295086

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Sedlák" <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
To: "konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM
Subject: loupez


Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den
se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o dezorientaci.
Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku,
ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak
čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč. Zúžení
na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené složeni
a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte.
Zdraví Jarka





---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček --- 30. 4. 2002
Re: loupez (931)

Mozna tam nebude matka, tak se nebrání. Ale stává se i to, že se nebrání včelstvo, které je v pořádku. Nejlépe je zasíťovat voliérou nebo pokud je kočovné dno s větráním, tak otevrít větrání. Přenést do chladna, a ponechat několik dnů. (Pozor, aby měly zásoby). Mezitím se slídičky sjednotí se včelstvem, pak ho dát nejlépe jinam nebo na jiné místo, kde nejjsou slídičky zalétány a česno otevřít málo a pokud možno nějak zahradit nebo jim dát určitou překážku, aby byly nuceny se orientovat.
Vše dobré,
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor --- 30. 4. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)

Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře (více
než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako ten
tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a nějak
přidat matku.
Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
Ahoj
Libor


> Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
zvednout,
> přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl vlnitým
> plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely visely
v
> chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní plást,
> vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl,
kam
> měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal.
Bez
> problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
známky.
> Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu
při
> matce?
> Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi mrtvolkami.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 30. 4. 2002
konec loupeze?

Dekuji za rady k loupezi. Dnes se zda,ze to prestalo. Zasoby jimjeste nejake
zbyly. Oddelek jsem koupil pred tydnem s krasnou vekou matkou krankou a
zdaleka. Auto jsem si musel zjednat. Duvody napadeni mozne :
1. nekolik dni predtim na vcelnici byl ul s velmi slabym vceltvem a ten byl
skoro vyloupem nez jsem na to prisel.Vceltvo bylo pryc. Ul prazdny.
2. Zjistil jsem za tech deset let ze vcely vetsinou vysoky podmet
nepovazuji za soucast ulu a to zvlate tehdy jestlize je tam rost proti
staveni. Tento silny oddelek byl z ulu s nizkym podmetem
3. Treti mozny duvod je ten,jak se domnivam, ze oddelek mel jine slozeni nez
byva prirozene vcelstvo.
Dlouhe trvani loupeze je mozne proto,ze jsem delal radu opatreni vcetne
zuzovcani na jednu vcelu.
Duvod zakonceni neznamy. Kdybych si chtel hrät na vynalezce, soudil bych
na sokovou terapii. Vrera jsem je na nekolik hodin zavrel,ale asi malo
otevrel sitovane dnou. Navecer jsem otevrel vzadu podmet a vyvalilo se
velike mnozstvi vcel tak mozna tisic az dva mozna napolo udusenych. A rojilo
se to okolo ulu. Dnes rano a pres den byl prakticky klid- tak nevim.

Diky za vase rady, snad bude vse v poradku. Zdraví Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Hromádko --- 30. 4. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)

Cetl jsem ve Vcelarstvi od ing. Veseleho , ze je mozne pridavat matky do
vcelstzev s trubcicemi pomoci ethanolu. Vypary ethanolu narusi feromonove
vazby ve vcelstvu a to pak prijme matku. Sam jsem to zkusil poute letos u
vcelstva ktere prislo o matku a kladli tam tubcice. Ale to jsem ty vcelstva
spojoval.
V loni jsem vsak pomoci ethanolu pridaval matky u vcelstev ktere mi to
nechteli prijmout a povedlo se.
Takze to zkus. Nalej jim tam trochu lihu nebo slivovice a pridej novou matku
( nejlepe s vetsim poctem vlastnich delnic - oddelek ).

Zdravi Martin

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 29, 2001 8:52 AM
Subject: Re: Poradí nekdo reseni


> Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře (více
> než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako
ten
> tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
> zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a
nějak
> přidat matku.
> Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
>
> > Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
> zvednout,
> > přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl
vlnitým
> > plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely
visely
> v
> > chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní
plást,
> > vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl,
> kam
> > měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal.
> Bez
> > problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> > několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
> známky.
> > Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu
> při
> > matce?
> > Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi
mrtvolkami.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 30. 4. 2002
Re: Ta oepka ale musíbýt pro veelynico! (925)

Na kvetoucí řepku jsou včely ochotné létat na neuvěřitelné vzdálenosti.
Moje zkušenost z loňského roku: zemědělci v našem katastru nezaseli ani
kousek řepky. Nejbližší pole bylo v sousední vesnici, vzdušnou čárou asi 4
km od včelnice. Převezl jsem tam 15 včelstev. Po medobraní jsem spočítal
průměry a zjistil jsem, že v řepce byl průměr větší jen o 2 kg. Takže to ani
nestálo za ty starosti navíc s dojížděním, kočováním apod. Zbylých 36
včelstev si tam doletěly samy a musely létat ještě dál, protože celkově v té
lokalitě byly stovky hektarů řepky.
Další zkušenost je z počátku 90. let, kdy se ojediněle začínala pěstovat
pohanka. Její nektar (a med) má charakteristickou vůni - nebo pach - jak to
kdo cítí. Připomíná prasečí chlívek. Jednou, když jsem otevřel úl, praštil
mne tento pach přes nos. V dalších dnech jsem objížděl okolí a pátral po
pohankovém poli. Nalezl jsem políčko asi 1 hektar ale ve vzdálenosti
vzdušnou čárou 7,2 km a to přes kopec. Změřeno na velmi podrobné mapě
1:5000.
Tak si říkám, čím nás ty naše holky ještě překvapí. Pak se nedivme, že se
včelí nemoci tak rychle šíří. Možná by stálo za úvahu, zda nejsou ochranná
pásma 1 km nebo 3 km kolem ohnisek nakažlivých nemocí trochu malá.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

----- Original Message -----
From: "VladimírPotueek" <vpotucek/=/volny.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 1:39 PM
Subject: Ta oepka ale musíbýt pro veelynico!


> Milí přátelé,
> 26.4, jsem byl na chalupě na vyškovsku a cestou k úlům za docela pěkného
> počasí mi ztuhnul úsměv na rtech. Na zcela rozkvetlých stromech (třešně!,
> ryngle, některé jabloně, černý rybíz!!!) jsem neuviděl ani jednu včelu. Už
> jsem tušil nějakou otravu včel. Z jiné zahrady jsem zvyklý, že stromy
kolem
> úlů doslova hučí. Však to znáte. No a ony si ty včely (4 úly a silný
> letecký provoz) lítaly na něco jiného a na opylovací povinnost na mé
> zahradě nebraly ohledy. Začala rozkvétat řepka, tak předpokládám že na ni.
> Jestli ji mají včely tak rády, snad by mohla být nejlepší i pro lidi. Už
se
> těším, až ochutnám, ještě jsem včely u řepky neměl.
> Kolem mě je ještě několik včelstev a tak bych řekl, že v přítomnosti pole
s
> řepkou není žádné místo na světě (ani pod kočovným vozem) převčelené.
> Zdravím, Vladimír Potůček
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Horak Aleą --- 30. 4. 2002
automaticka vaha

Milí přátelé,
nemáte náhodou nějaké zkušenosti s úlovou váhou s automatickým zapisováním?
Na internetu jsem náhodou našel zajímavou ukázku:
Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel, Václav
Švamberk, Gymnázium Plasy
(http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/sk_fy/Zvl.cislo.98/w_vcela.htm stáhl jsem
před rokem), kde je pěkně znázorněn přírustek ze snůšky v rámci dvou dní:
- z rána je pozorovatelný úbytek hmotnosti (včely letí za snůškou),
- postupný nárust váhy s maximem před polednem,
- mírný pokles hmotnosti vlivem "metabolismu" včelstva,
- náhlý úbytek hmotnosti okolo čtvrté (odpolední let včel za snůškou),
- postupný nárust váhy s maximem okolo sedmé,
- přes večer a noc k ránu dalšího dne je pozorovatelný mírný úbytek.
Další den se opakuje. Maxima z jednotlivých letů (dopoledních a odpoledních)
jsou postupně vyšší (v případě snůšky).

Včelař "hobby-ista" má tak přehled o dění v úle (přírustek, úbytek i v rámci
jednoho dne).
Na internetu jsem našel odkaz na elektronickou váhu
http://www.tonava.cz/tl.htm, která umožňuje záznam váhy převést do PC. Jak
jste s ní spokojeni? (tedy pokud ji někdo vlastníte)

Ve staré konferenci se něco o elektronické váze psalo, že by to nebyl
problém z hydrodynamické váhy udělat váhu s elektronickým zapisováním a
následným převodem do PC. Ale pak jsem konferenci přestal sledovat a nevím
jak jste záměr elektronické váhy propracovali. Pokud znáte spolehlivé řešení
(dílek a přesnost menší jak 50 g, maximální hmotnost 120 kg, lineární
závislost), rád bych tuto inovaci vyzkoušel.

Zdraví Aleš Horák




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Horak Aleą --- 30. 4. 2002
Re: Čistění likéru (927)

> Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném
tělese)
> a pak opatrně stočit.
> Je to otázka času...

No právě. Já myslel, že se to nějak dá čistit chemicky. Například zákal z
vína lze prý odstranit rozšlehaným bílkem. Další způsoby oddělování roztoků
je na bázi albuminů, želatiny či křemičitanů, ale nemám s tím žádné
zkušenosti.
Ve vinařském obchodě v Brně (Zan-Aromi, Turistická 7) mají právě různé
roztoky a směsi na čiření a filtrování vín a moštů. Nevím, zda-li vysoká
koncentrace lihu, v případě "medového léku", nebude mít vliv na funkčnost
filtračních roztoků. Příští týden se tam chystám a zkusím něco sehnat, a
když ne, tak mi zbude ten filtační papír.

Zdraví Aleš Horák



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 1. 5. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)

Nieze vyslachtis nejaky novy druh vcelstva ,namiesto medu budu nosit
slivovicu :))) ,to potom daj vediet co a ako .........


----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.mh/=/wo.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 30, 2002 10:12 PM
Subject: Re: Poradí nekdo reseni


> Cetl jsem ve Vcelarstvi od ing. Veseleho , ze je mozne pridavat matky do
> vcelstzev s trubcicemi pomoci ethanolu. Vypary ethanolu narusi feromonove
> vazby ve vcelstvu a to pak prijme matku. Sam jsem to zkusil poute letos u
> vcelstva ktere prislo o matku a kladli tam tubcice. Ale to jsem ty
vcelstva
> spojoval.
> V loni jsem vsak pomoci ethanolu pridaval matky u vcelstev ktere mi to
> nechteli prijmout a povedlo se.
> Takze to zkus. Nalej jim tam trochu lihu nebo slivovice a pridej novou
matku
> ( nejlepe s vetsim poctem vlastnich delnic - oddelek ).
>
> Zdravi Martin
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 29, 2001 8:52 AM
> Subject: Re: Poradí nekdo reseni
>
>
> > Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře
(více
> > než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako
> ten
> > tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
> > zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a
> nějak
> > přidat matku.
> > Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
> > Ahoj
> > Libor
> >
> >
> > > Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
> > zvednout,
> > > přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl
> vlnitým
> > > plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely
> visely
> > v
> > > chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní
> plást,
> > > vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před
úl,
> > kam
> > > měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny
otřepal.
> > Bez
> > > problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> > > několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
> > známky.
> > > Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v
úlu
> > při
> > > matce?
> > > Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi
> mrtvolkami.
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 5. 2002
RE: automaticka vaha

Nemůžeš tu stránku poslat do konference? (přes p. Baudyše, pro jistotu).
Docela by mě ten graf zajímal. Na stránku se nelze dostat - chce to heslo.

Zdeněk Čejka

Milí přátelé,
nemáte náhodou nějaké zkušenosti s úlovou váhou s automatickým zapisováním?
Na internetu jsem náhodou našel zajímavou ukázku:
Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel, Václav
Švamberk, Gymnázium Plasy
(http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/sk_fy/Zvl.cislo.98/w_vcela.htm stáhl jsem
před rokem), kde je pěkně znázorněn přírustek ze snůšky v rámci dvou dní:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horak --- 2. 5. 2002
Re: Čistění likéru (927)

Zdravím, pokud jste někdo byli a určitě byli v pivovaru na exkursi, pivo
(kvalitnější značky) s v případě přípravy čistí přes filtry obsahující
pravděpodobně křídu. Odstraní se tím zákal z kvašení. Některé druhy piva se
ale prodávají i s tímto základem.

B.Horák
----- Original Message -----
From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 30, 2002 9:16 PM
Subject: Re: Čistění likéru


> > Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném
> tělese)
> > a pak opatrně stočit.
> > Je to otázka času...
>
> No právě. Já myslel, že se to nějak dá čistit chemicky. Například zákal z
> vína lze prý odstranit rozšlehaným bílkem. Další způsoby oddělování
roztoků
> je na bázi albuminů, želatiny či křemičitanů, ale nemám s tím žádné
> zkušenosti.
> Ve vinařském obchodě v Brně (Zan-Aromi, Turistická 7) mají právě různé
> roztoky a směsi na čiření a filtrování vín a moštů. Nevím, zda-li vysoká
> koncentrace lihu, v případě "medového léku", nebude mít vliv na funkčnost
> filtračních roztoků. Příští týden se tam chystám a zkusím něco sehnat, a
> když ne, tak mi zbude ten filtační papír.
>
> Zdraví Aleš Horák
>
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 2. 5. 2002
útočné včely (219)

Přátelé, včera jsem se šel podívat jako obvykle na včeličky. Když jsem si
sedl, najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. Zůstal jsem v
klidu, nicméně jedna mě sedla na obličej a píchla. To už jsem se zvedl a
utíkal a několik včel za mnou.
       K večeru jsem šel do včel patřičně ustrojen a co se nestalo. Jen jsem
sundal víko úlu začalo několik včel útočně kroužit kolem a i přes montérky
jsem dostal 5 žihladel.
Tak nevím, loni jsem si vychoval matky z oddělky a tak uvažuji zda-li se
nezkřížily s nějakými trubci s útočného včelstva, protože to je pro nová
zkušenost.
Nebo jaká může být jiná příčina?

Lojza
Bílov, Nový Jíčín

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 5. 2002
Re: útočné včely


Nemas tam repku? Pri znaske z repky su vcely agresivne , dovod nepoznam.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Přátelé, včera jsem se šel podívat jako obvykle na včeličky. Když jsem si
sedl, najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. Zůstal jsem v
klidu, nicméně jedna mě sedla na obličej a píchla. To už jsem se zvedl a
utíkal a několik včel za mnou.
K večeru jsem šel do včel patřičně ustrojen a co se nestalo. Jen
jsem
sundal víko úlu začalo několik včel útočně kroužit kolem a i přes montérky
jsem dostal 5 žihladel.
Tak nevím, loni jsem si vychoval matky z oddělky a tak uvažuji zda-li se
nezkřížily s nějakými trubci s útočného včelstva, protože to je pro nová
zkušenost.
Nebo jaká může být jiná příčina?

Lojza
Bílov, Nový Jíčín








Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 2. 5. 2002
RE: útočné včely

Mam taky zkušenost, ze se obcas vcely zblázní. Jeden z dohadu - reakce na pocasi. Kdyz se "hejbe tlak", reaguji podrazdene (ne ja, vcely).
Pavel


> ...najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 2. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946)

také já jsem se pohyboval včera kolem včelek.Zjistil jsem,
že mi táta otevřel u nejsylnějších včel i očko v medníku,
prý aby se nedusily :)
Žena mi je přivřela-nepotí se .A i když stála téměř před
česnem,ani jedna nezaútočila.to bylo ráno a hezky.
Večer jsem dělal na druhé straně a zase jedno očko otevřené
na druhé straně u slabounkých včeliček.Já jsem řekl,že se
bojím,žena má snížený pud sebezáchovy,takže ho ze strany
přivírala a 2 na ní zaútočily.Přesně bylo vidět,jak se
orientují.Tmavé skrny-oči a nos,teplo, a kysličník uhličitý.
Proto jdou po obličeji.No výsledek byl jedno žihadlo do
krku.Večer bylo jako před bouřkou-proto já se bál.
A taky včely co nic nemají jsou zpravidla bodavější,asi aby
ubránily ty zbytečky.Ale já jsem začátečník,takže jestli je to jinak,tak ať mne zkušenšjší opraví.
P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv
má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce,
matka zrovna klade.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Farkas --- 2. 5. 2002
RE: útočné včely (948)

linia Singer je malo utocna a sedi perfektne na ramiku aj ked sa na nich
dycha.
Vzrastom su troska mensie. Na jesen som ich mal na 4-5 ramikoch(myslel som
ze na jar je po nich) a teraz su v plnej sile.

Marek


-----Original Message-----
From: Kristl Pavel [mailto:Kristl/=/oez.cz]
Sent: Thursday, May 02, 2002 9:22 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: útočné včely


Mam taky zkušenost, ze se obcas vcely zblázní. Jeden z dohadu - reakce na
pocasi. Kdyz se "hejbe tlak", reaguji podrazdene (ne ja, vcely).
Pavel


> ...najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel.
---
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.351 / Vírusová databáza: 197 - dátum vydania: 19. 4. 2002

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.351 / Vírusová databáza: 197 - dátum vydania: 19. 4. 2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 2. 5. 2002
RE: konve na med (915)

Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
Jinak se nic nedene.

Lnenicka
>
> Rád bych se dozvěděl,
> zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 2. 5. 2002
Re: útoenéveely (219) (946) (949)

Při máku mám holky klidné, hodné, při řepce jsou to dravci. Také záleží na
denní době. Ráno a dopoledne je klid, pozdní odpoledne a podvečer, kdy je
"všechno doma", je to nejhorší.

Josef Blinka

> P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je
> zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv
> má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce,
> matka zrovna klade.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 2. 5. 2002
Re: konve na med (915) (951)

Na Slovensku se chystá zákaz používání hliníkových konví pro med? Něco jsem
četl ve Včelárovi.

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 02, 2002 3:41 PM
Subject: RE: konve na med


> Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
> medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
> Jinak se nic nedene.
>
> Lnenicka
> >
> > Rád bych se dozvěděl,
> > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Rehurek --- 2. 5. 2002
Re: Jaké jsou monosti chovu včel na Osoblasku (922)

Příteli, jsem úplný začátečník - včelař v Bohušově (mimochodem velice krásná
obec a s ní celý Osoblažský region). Mohu tě odkázat na předsedu naší ZO
přítele Jana Petrika, který sice není na netu. Je ale velice vstřícný, jako
ostatně
většina včelařů. (Slezské Rudoltice 68, tel : 756 177)
Po ekonomické stránce by mohl velmi posloužit místní "velkostatkář" Ing
Josef Vendolský. Ten hospodařil před dvěma lety v katastru prakticky bez
včel. Pak se přistěhoval jeden člen jeho rodiny ze sousední vesnice se 70 -
ti včelstvy a po dalším roce přivezl asi 50 včelstev po svém otci. Jejich
přínos se ale projeví až letos. Každopádně přínos prvních 70-ti včelstev by
měl být měřitelný a výsledky určitě zajímavé. To že v naší vesnici nebyly
včely mohu potvrdit, protože z tohoto důvodu jsem se jako novopečený
důchodce dal na včelaření. Krajina beze včel byla smutná. Ted´ už to u nás
neplatí.
Ing Vendolský je zapálený zemědělec, který po rodíčích z Volyně má
zemědělství v krvi, takže věřím, že potřebné informace poskytne. Kontakt -
AGRO-ZOO Bohušov PSČ 793 99, tel.:0652/742 131, nebo 742 128.
Hodně zdaru přeje Ing. Milan Řehůřek, Bohušov 131,PSČ 793 99, Tel 0652/
742 114, nebo 0737 761 750.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 3. 5. 2002
Re: konve na med


Na Slovensku podla potravinoveho kodexu sa hlinikove kandle nemaju pouzivat
uz dva roky. Povoleny je nerez,
keramika , sklo. Pise sa tam len o dlhodobom skladovani medu. Kodex sa
nachadza tu http://www.sppi.sk/sk/zakony/kodex/kodex22.htm .

Pozdravuje Suja Miroslav.



Na Slovensku se chystá zákaz používání hliníkových konví pro med? Něco jsem
četl ve Včelárovi.


> Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
> medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
> Jinak se nic nedene.
>
> Lnenicka
> >
> > Rád bych se dozvěděl,
> > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html
>
>





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 3. 5. 2002
vcely v medniku

Zdravicko priatelia

Mam takuto otazku. Kamarat kupil na jar 2 rodiny dobre zazimovane. Kedze
som ho na vcelarenie nahovoril tak mu trochu pomaham v zaciatkoch. Ale:
Jeden mednik mu nasadzoval druhy kamar vcelar a druhy ja. Pri dalsej
kontrole som zistil ze mednik ktory som nasadzoval ja bol uplne prazdny a
liahla sa nova matka pricom som vcsetky matecniky aj cvicne vyrezal a
plodisko bolo plne vciel a zasob a mednik cisty a bez vciel. Druhy mednik
normalny stav vsetko v poriadku. U mna doma podobne sa sprava jedna rodina
pritom plodisko takmer plne. Zda sa mi to trochu cudne. Neviete mi to
prosim Vas niekto objasni t?

Dakujem

Pista

Praci cest

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

richard sikora --- 4. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946)

Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 4. 5. 2002
RE: útočné včely

:>Nemas tam repku? Pri znaske z repky su vcely agresivne ,
:>dovod nepoznam.
:>Pozdravuje Suja Miroslav.
Taky jsem to pozoroval. Pry se stavaji agresivni při vyšších teplotách, kdy
řepka neuvolňuje nektar a včely se vrací s prázdnou. Asi si chtějí vybít
vztek :-).
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 4. 5. 2002
Re: senzorika medu

EV> OTAZKA:
EV> Prosim vas v jakych koncentracich byly ty testovaci roztoky soli,
chininu,
EV> kyseliny, cukru ...?
EV> Abych mel nejake srovnani. Take to zajima nektere ucastniky konference.

Vážený příteli,
koncentrace testovacích roztoků z kurzu dne 13.4.2002 byly
následující:
sladká chuť - 3,5g sacharózy/l vody
slaná chuť - 1,5 g chloridu sodného/l vody
kyselá chuť - 0,4 g kyseliny vinné/l vody
hořká chuť - 3mg chininu/l vody



S pozdravem
RNDr. Jiřina Piškulová
VU
piskulova/=/beedol.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lejčar --- 4. 5. 2002
Pozvánka

Jak jsem již avizoval, pořádá Základní organizace Dvůr Králové nad Labem při příležitosti výročí 110 let organizovaného včelařství ve Dvoře Králové a okolí nekomerční včelařskou výstavu (od 17.5 do 16.6)v Městském muzeu ve Dvoře Králové, jejíž součástí jsou dvě zajímavé přednášky v sobotu dne 18.5. Od 10.00 "Praktické včelaření v nástavkových úlech Langstroth"-přednáší přítel Miroslav Zelený (jeden ze tří komentátorů Kalendária ve Včelašřství)a od 13.00 "Včelí produkty v humání medicíně"-přednáší MUDr Jana Hajdůšková.
Není to dobrý námět na sobotní výlet?
Srdečně zveme včelaře i pouhé příznivce včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menąík --- 5. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957)

Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
Převěšování musím dělat metodou pokusů a omylů. Ale co ty donesou. A světe
div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
Pepan
----- Original Message -----
From: "richard sikora" <richard.sikora/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 7:58 AM
Subject: Re: útočné včely


Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 64917 příspěvků(zde zobrazeno 161 příspěvků, od č. 801 do č. 961)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 160 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu