Včelařská konference

JosPr (46.135.87.5) --- 28. 5. 2021
Re: 200 (75135) (75136) (75137) (75138) (75139)

No jo,to bylo v dobach,kdy jeste byly mraky lidi.Pravda,ze je jich u pokladky obrub vzdy vic,ale dlazdic v parte vetsinou jen jeden,kteremu projde rukou kazda obruba..Na rudlik i davani betonu UA dobra,s premyslenim uz je to tragicke- podej,kopni,dovez,odvez,na to pouzitelni jsou,pokud maji zajem a trochu rozumi cesky.Ta doba,kdy sem jezdili ti co neco umeji,je taky pryc.Tudiz vcelarina,ktera je "tezka" a neustale "potrebuje" dotovat je krapet jinde.

........

Ono ani ve včelařství to není vůbec s inteligencí růžové, vůbec si nedělám iluze že cca všech 50 tisíc včelařů ví něco o včelaření.

Ono něco vědět anebo něco rozhodovat jak dělat je velký rozdíl asi jako s neurčitou vnitřní osobnostní znalostí tj. informací která nejde většinou popsat a s určitou znalostí jako informací kterou lze popsat a všeobecně je podávána jako vnější informace, jako osvědčená nebo odborná.

To jsou dvě věci okolo informací a práce ve včelách nebo u pokládky obrubníku nebo u páček strojníka a jediné co nyní frčí jsou dotované včelařské přednášky informací druhého typu nebo VF kde lze číst tisíceré příspěvky od včelařů bez včel. Popsat posané je to nejjednodušší a často fádní znalost. Proč je tato informace takto popsaná a proč je popsaná jinak, už mnoho včelařů nechápe.

Netvrdím že tyto vnější, popsatelné, informace jsou špatné nebo vadné, ale jsou nesourodé a pokud si někdo postaví někam včely, ale informace k práci ve včelách používá v nesouladu stím co od včel vůbec vnitřně očekává, většínou takový včelař celý život neco zkouší a marní čas jak pivař v hospodě. Vnitřně začínající včelař určitě touží po kvantu medu za co nejméně námahy. Jenže casem dojde nato že tomu tak není. Jenže hodně lidí takový chtíč promění v byznyz.

Ikdyž jak ten čas plyne potká toho začínajícího včelaře a časem zkušenějšího včelaře něco jako zážitkové včelařské období a nadšení z včelařského umu. Jde většinou ale velké znalostní a vnitřně informační temno. Stejně jako u těch Ukrajinců kteří sem dojeli vydělat pár peněz protože unich stát lidi tolik jednoduše řečebno neokrádá a posléze nerozdává. Pokud vím tak na Ukrajinu vyváží peníze jako € EU. Jako úplatek proto, aby v budoucnu nabyla většího Unijního území, ano, dotace a vše okolo EU je jen o penězích protože i ten Ukrajinec naně slyší a dojede si proně, když jejich vláda je neumí nahospodařit. Když EU potřebuje větší a větší zdaňovací území odkud se vozí posléze € ze strany na stranu.

Takže dál.

První typ vnitřních informací okolo včelařských znalostí se pomalu utkává jak látka a dá se říci že lze i takové informace získat pouze přímým zapřažením do celodenního pracovního procesu coby zaměstnání kdy se přesně specificky získává včelařský um v celém uceleném rozsahu znalostí které musí člověk zabývající se včelařinou získat. A chci tím sdělit, že takové znalosti se v podstatě mohou hlavně podědit a naučit okoukáním, zaučením a kousek po kousku naučením celého rozsahu prací chovu včel. Jde o jakýsi přístup s citem, nejde ani tak o zkušenosti. Zkušenosti lze vyčíst, ale práce s citem je něco jako umění a nato nemá každý buňky. Proto má větší hodnotu generační chovy rodinného typu než rychlokvašky za pět minut co si někde něco vyčetl a je chytrej jak rádio a nikdo naněj nemá, protože je nejchytřejí.


Vtom vidím tu dřinu. JosPr. Umělci jsou velcí dříči, pokud se nepovede jedno, zkouší hned druhé a ostatní okolo toho jen kecají. Nabytí umu a celodenní práce okolo včel nebo hejblátek hydraulických je dřina, protože stačí málo k neštěstí.

To že vtipálci bez včel vezmou vnější informaci a myslí si že jsou znalí včelaři a mohou radit je jen takové tlachání v hospodě o tom, že někdo něco ví. Jenže jen něco vědět u včelaření nestačí. Stejně jak nestačí posadit hňupa za hejblátka hydraulické a čekat kdy udělá průser velkého kalibru.