Včelařská konference

Ono taky jestli kraňka není v České republice jako rasa včely přežitá? Kraňka se začala chovat hlavně proto, aby byla zachycena raná jarní snůška. Z řepky, z ovocných stromů v zahradách, z kvetoucích trávníků v zahradách i na extenzívních lukách atd, a to na úkor medovicové snůšky v lese v červnu, červenci a částečně ještě srpnu.
Jenže za opylování řepky zemědělci odmítli platit a nyní pěstované odrůdy řepky produkují buď málo nektaru, protože jsou vyšlechtěny tak, aby opylování včelami nepotřebovaly a energii místo do nektaru vkládají do tvorby semen. Nebo zemědělci používají pesticidy, které včely od kvetoucí řepky dlouhodobě odpuzují. Takže z řepky dnes je jen malá snůška. Polokmeny a vysokokmeny hrušní a jabloní ze zahrad vymizely, stejně jako pampelišky a jiné kvetoucí rostliny v trávnicích, takže ani tato raná snůška není. Neboli rannost kraňky u nás není využívána. Zatímco pozdnější snůška v lesích - medovice vypadá podle projevů, kapoek na listech nedotčeně, jenže kraňka ji nevyužije.
Takže jestli nebude lepší tu tmavou včelu do České republiky zse vrátit?
Kromě toho kraňka, jak se zdá, platí daň za nepůvodnost v české krajině. Je to horská včela navyklá na krátkou intenzívní snůšku, takže duben, květen a červen je tak akorát. A na konci června už podle všeho kraňka čeká ochlazení, pád teplot a nástup klidu v úlu. Ale ono je ještě červenec, srpen a často ještě září, než nastane kvůli nízkým teplotám doba klidu v úlech.
a.
Toto, a potom ještě to, že chovaná krańská včela je u nás přešlechtěná a kvůli tomu, že včelaři většinou neudržují své chovy a jen rozchovávají koupené matky, nemná genetickou diverzitu, vytváří podmínky pro současné plošné úhyny.