Včelařská konference

Jaképak převěšování, podsadím nástavek s práz dnými plásty a mezistěnami
MATKU ZETŘEPU PŘÍPADNĚ DO PLODIŠTĚ A CO BYLO V PLODIŠTI TO JE V MEDNÍKU
nijak se stím nemaluji.
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 5. 2018 15:31:21
Předmět: Re: Přidávání medníku 39x24
""Zeptám se, vy tedy převěšujete nezavíčkovaný plod? Já jsem vypozoroval, že

nejvíc náchylný k rojení je zavíčkovaný, na něm včely už nepracují a navíc
topí = rojovka. 3 a více zavíčkovaných rámků vedle sebe během kvetení řepky
= roj. "
----------------
Jestli to je na mně, nevím určitě, nicméně odpovím.
Převěšuji převážně nezavíčkovaný plod, protože zavíčkovaný plod plásty brzo
uvolní k dalšímu zakladení a o to později můžu jít do včel příště. Jinak
plodiště i medník upravuji takovým způsobem, že plásty pokud možno střídám.
Mezi dva stejné plodové plásty v plodišti vkládám mezistěnu nebo prázdný
zásobní plást, mezi dva stejné plodové plásty do medníku vkládám třeba taky
prázdný přidaný plást nebo plást s medem nebo i mezistěnu. V ideálním
případě tak jsou plásty proložené, vždy je plást s plodem , potom nějaký
plást bez plodu, potom plást s plodem....
Ale nemám na to přesná pravidla, takže to z fleku nedokážu jednoznačně
napsat. Prostě rozeberu včely a podle toho, jak vypadají a podle síly, se
zrovna tehdy hned rozhodnu a potom ty plásty skládám dohromady. Když jsou
slabé včely, tak je klidně poskládám tak, jak jsou, nebo přehodím jen
nějaký ojedinělý plást.
Co se týká stejných plástů plodu vedle sebe, když se to nechá tak, vznikne
totiž taková oscilace. Matka nyní začíná klást svou letní normou nad 2000
vajíček denně, dokud je do čeho, takže udělá plno plodových plástů za
sebou. Pak je v těch plástech plno, matka má kolem sebe jen zakladené
plodové plásty i když třeba kdyby přešla na druhou stranu nástavku, tak tam
má volno a mohla by klást. Ale poprvé v roce, obvykle zrovna v tom období
květu řepky, to často nedělá a místo toho přestane klást a načne rojovku.
Když se ale ta situace překoná, rojovka nenastane, tak matka v tomto roce
už poměrně snadno pendluje mezi plásty v celém plodišti a třeba jen doklade
na krajích po kouskách a zase jde na jiný plást, kde zase doklade uvolněný
kousek buněk na plástu... Pravděpodobnost, že nastane rojová nálada se
potom významně sníží. A právě to přehazování a střídání plástů má za úkol,
vedle uvolnění místa pro kladení v plodišti, právě "rozbít" taková hnízda
stejnorodého plodu a tím omezit rojovou náladu.
Ovšem dnes je směr vývoje jiný, sází se na geneticky nerojivá včelstva a v
nástavkovém úlu dostatek místa v plodišti, takže matka není omezována.
"