78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032) (71041)

"Ochota?
spíš schopnost najít medovici.
U květového nejsou velké rozdíly, ale u medovice je rozdíl ve včelách někdy značný.
Schopnost najít a asi i navigovat ostatní.
Karel"
----------------------------
Něco na tom bude. Z té doby si kolikrát pamatuji, že jsem třeba uprostřed lesa, kde po kytkách nebylo ani památky, viděl včelu slídit na smrku nebo jiném stromě.
Navigace možná potom není takový problém, pokud si včela dokáže zapamatovat vůni přinesené sladiny.
Obávám se ale, že tato vlastnost na druhé straně přispívá k vyšší slídivosti takových včel a tím k většímu nebezpečí vzájemného vykrádání úlů. Zvláště u dnešních nástavkových úlů s velkými česny ve dnu úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.188.251.72) --- 15. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032)

Ochota?


spíš schopnost najít medovici.

U květového nejsou velké rozdíly, ale u medovice je rozdíl ve včelách někdy značný.
Schopnost najít a asi i navigovat ostatní.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (2a00:1028:96c3:380e:71ef:d596:7f3c:b699) --- 15. 10. 2017
Re: Nahradni dil (71038)

grifinity/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Nahradni dil (71038)

Není náhodou výrobce Zdeněk Brentner? Nevím to jistě, ale myslím, že tohle kdysi vyráběl a ty pumpičky byly běžné olejničky co jdou koupit v železářství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Svoboda (46.33.96.17) --- 14. 10. 2017
Nahradni dil

prosim o kontakt na vyrobce GRIFFIN H.Shanim PUMPIČKU k tomuto vyviječi.S pozdravem JS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.78.34) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032) (71034) (71036)

U nas ted kvete horcice nazeleno kam se clovek podiva,vcely litaji jak dive,fumigovat ted nema cenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032) (71034)

Pokud jde o pozdní snůšku tak oproti rokům cca 20 let zpět máme v přírodě v množství víc než malém navíc Slunéčko asijské. Už to sleduji několik let, ale klasické Slunéčko sedmitečné je už dnes vzácností. Všiml si toho i někdo jiný?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 14. 10. 2017
Váha - loupe? nebo snů?ka? (70934) (70935)

Zazimovaná včelstva zatím, zdá se, stav normální. ALE - za poslední dva
týdny přínos 0-7 kg průměr cca 3 kg. Na snůšku nevěřím, zřejmě loupež
nějakého kolabujícího včelstva v okolí. Teploty jsou už dost nízké a navíc
hodně fouká vítr. Podle váhy se mě to jeví jako postupné narůstání přínosu
za poslední měsíc. Tedy jako úbytek spotřeby, který ale souvisí i s
ukončením plodování. Včelstva jsem nerozebíral. Jsem zásady, po zakrmení
ulož rozpěrák a hledej jej až když kvete jíva. Spad VD je nerovnoměrný, u
jednoho včelstva velmi vysoký. Včera jsem fumigoval, za týden sem dám zprávu
kolik spadlo.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032)

Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva a mít tak spoždění až 5 týdnů oproti jiným. A to jen proto, že snůška jarní nebyla tak blízko a lípa byla ojedinělý zdroj a akát byl vtom místě přemrzlý, vysoký les pole až za 2km. Prostě schopnost sběru byla omezena hladem, přitom zásoby byly jak po vyzimování, ale aktivita skoro nic. Takový obrázky jsou u přirozených vývojů včelstev najaře bez ruky včelaře někde v běžných neumělých podmínkách snůšky. Nikdy jsem to ještě neviděl ale celkový rozvoj začal a končí až nyní, kdy včelstva mají plod oproti jiným stanovištím kde plod je nula. Schopnost snůšky je mizivý pokud není přínos a přínos není pokud je včelstvo v "úspornem režimu". Takže je nutné vědět zda je včelstvo nastartované a schopné vůbec nějakou snůšku využít. Nejhorší je u včelstva hlad a ten může nastat i na stanovišti kde ostatní kolegové točí jak jim přetékají medníky. Vtom je zakopán pes v cyklu rozvoje včelstev a podmínkách rozvoje a velikosti izolace od vydatné snůšky po jarním proletu. _gp_
.........
T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030)

Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032)

"Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?"
------------------------------------
Těžko to porovnat, za mlada bylo kilo salámu pořádné kilo, ne jako dnes za vyššího věku.
Řekl bych, že počet producentů tehdy byl zhruba stejný jako dnes, možná mírně menší. Ale zvýšenou aktivitu včel bylo možné pozorovat už když se objevily první pozorovatelné kapičky medovice, třeba na listech pod smrky nebo na dubech.
Na stanovišti v lese - zhruba polovina rozlohy pole, čtvrtina louky a čtvrtina všemožný les v různém stáří, bylo dříve každý rok 2/3 až třetina medu medovice. V roce tak 1985 - 90 už to bylo půl na půl nebo méně medovicového a víc květového a kolem roku 1995 byla tak třetina čtvrtina medovice a zbytek květový med.
Obecně ubyla pozdnější snůška, červen, červenec až srpen, protože v tu dobu byla hlavně medovice. A přibyla raná snůška. Obecně kraňka svých rychlým jarním rozvojem oproti černé včele posunula první ranou snůšku až o tři týdny a tím defakto jakoby další snůšku přidala, přirozeně květovou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030)

Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Včelpo (71021) (71029)

Jak, že nebyla reklama? A co akce Bez medu to nejde? Sice málo muziky za hodně peněz, ale byla :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028)

Já si pamatuji z dřívější doby, že když u nás ještě byl mix původní černé včely s příměsí vlašky a teprve se přidávala nově příměs krańky, že ty včely přes zimu plodovaly mnohem víc. Nebyl problém, i když nebyla obleva, najít v zimě v lednu na podložce nějaké mrtvé kukly nebo zbytky vysátých larev a ojéněný vnitřek (okénko zevnitř) úlu coby znak udržování vyšších teplot.
A ochota sbírat medovici byla nesrovnatelná s dnešní včelou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 10. 2017
Re: Včelpo (71021)

Pochybuji, že Včelpo nějak zásadně vytvářelo konkurenční prostředí.
Na vytváření konkurenčního prostředí, respektive lepších cen pro včelaře, je třeba totiž propagace a odhodlání provozovatele jít i do ztrát, aby nějak zásadně pohnul s cenami.
Nebyla ani propagace, protože pokud by byla, byla by šířena přes ČSV stejně jako by byl organizován výkup medu přes ZO.
A nebylo ze strany vedení ČSV ani odhodlání jít do těch ztrát.
Podle všeho naopak funkcionáři ČSV naivně předpokládali, že Včelpo bude současně obojí, bude vytvářet dobré výkupní ceny pro včelaře a současně vydělá ĆSV každý rok nějaké milióny.
To totiž současně nejde, respektive jde jen za cenu brilantního ekonomického vedení a jen za předpokladu, že vedení konkurenčních firem je podstatně horší.
Ty předpoklady nebyly, vedení Včelpa, aby dosáhlo zisku, jenom bylo hnáno do potencionálně rizikovějších obchodů než si dovolila konkurence. No a nyní na to Včelpo narazilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 13. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017)

Fery:
Byli jsme s Dadant klubem na návštěvě u dvou včelařů v Bavorsku.Oba chvaji buckfágskou včelu. Oni říkali,že tyto matky mají plodovou přestávku jen 2 týdny.Hlídají to měřením teploty v plodovém tělese.Aby mohli léčit.A co se týká výnosu,nic moc.Víte o těch matkách někdo něco více?A proč se tady u nás propagují? Děkuju a zdravím.

------
Říkali že aplikují ošetření proti varoa - myslím štavelku - 14 dní po ochlazení a že potřebují 14dní bez plodu.

A že se to dá měřit teplotou v tělese jako to propagoval Honza Jindra jsem jim nadhodil já. Oni se řídí tím ochlazením+14dní. Zatím :-) Ale šrotovalo jim to v hlavě. Mají váhy s dálkovým přenosem a se vstupy na měření teplot, větru atd jak říkali.

Výnosy nic moc - jak pro koho. Já bych je bral. :-)
První včelař s protézou ruky a nohy měl 60 včelstev ukázal ve skladě 3 tuny medu.
Druhá včelařka měla jen z jedlové medovice průměr 110kg.
To bych bral víc.:-)

Karel

Nevím, že by se zde BF včely prpagovaly. Kde?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 13. 10. 2017
Re: rotacni zplynovac kyseliny stavelove (71026)

Proč tak daleko.
http://oharkovi.com/index.php/vcelarst/varrojet-cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 12. 10. 2017
rotacni zplynovac kyseliny stavelove

čas 6:16

https://www.youtube.com/watch?v=jGXA4XOCins&t=376

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 12. 10. 2017
Re: Včelpo (71021) (71023) (71024)

asi nečteš co píšu, podniky v nesnázích se neprodávají, ty se darují. Jen je potřeba vědět kdo si takovou pohledávku vezme a vyrovná se stím._gp_
........
JosPr (46.135.87.185) --- 12. 10. 2017
Re: Včelpo (71021) (71023)

Podle vcelarstvi.cz nejspis predsednictvo v pozici valne hromady muze,nejak mi unikaji souvislosti,k cemu bude mimoradne RV k posouzeni nabidek,kdyz podle svazoveho webu ma konecne slovo PRV??RV se rozhodne komu prodat,PRV se tim nemusi ridit? Cekal bych tohle rozhodnuti na RV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.87.185) --- 12. 10. 2017
Re: Včelpo (71021) (71023)

Podle vcelarstvi.cz nejspis predsednictvo v pozici valne hromady muze,nejak mi unikaji souvislosti,k cemu bude mimoradne RV k posouzeni nabidek,kdyz podle svazoveho webu ma konecne slovo PRV??RV se rozhodne komu prodat,PRV se tim nemusi ridit? Cekal bych tohle rozhodnuti na RV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.29.120) --- 12. 10. 2017
Re: Včelpo (71021)

Tohle konkurencni prostredi zalozene na distribuci zahranicnich medu a podvodu s vydavanim za ceske.Nez takove konkurencni prostredi,radsi zadne.Jak by asi prospelo velkovcelarum?Koneckoncu,cech vzdy mluvil o regionalni zpracovne.Proc ne,muzou ji mit,je na prodej i se zarizenim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 12. 10. 2017
Re: Včelpo (71021)

To si může Špaček myslet, vrátí se mu to jako bumerang, vím otom že opadl zájem o med ve větších dodávkách od větších včelařů, že letos nechtěl ani řepku, ale to neznamená, že prodá více, protože čína ukrajina resp. dovoz stále zdražuje a na trhu tak vzniknou noví uvaděči levnějšího medu než je nákupka za čínu. Takže si jen řežou větev na které stojí. A dokonce to i ví. Využívají jen čas v cyklu aby vydělali než zase budou nakupovat přes výkup český med.

Je to primitivní scénář hodný vzdělání čtvrté třídy. Zdraž prodej, slevni nákup.

Zapomínají takoví výkupci často ale na jedno, kdo má, ten prodává, ale to znamená že už neprodají ostatní, když už je nakoupeno.

Vážně uvažuji o ceně směrem dolů, přímo zákazníkovi, do 90Kč/kg. A zvýším požadavky a prodloužím licitace ve výkupu nad tuto částku. Hin sa ukáže. :-)

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (78.128.157.66) --- 12. 10. 2017
Včelpo

Finančně Včelpo svazu nijak nepomáhá, nějakých sto tisíc ročně je jako nic.
Jenže:
Tento zpracovatel medu vytvářel konkurenční prostředí. Pro malovčelaře to je bezvýznamné, ti prodávají med známým, na tržištích atd., ne do výkupen. Jenže velkovčelaři asi budou mít problém. Již se projevuje monopol jedné fy, když Včelpo nesmí pracovat s medem, a výkupní ceny jsou (zatím) světlý med kolem čtyřiceti korun/kg, tmavý šedesát.
O prodeji Včelpa zatím RV nerozhodl, sejde se v listipadu (pokud nebude dle usnesení svoláno mimořádné zasedání), samotné předsednictvo nemůže takto podle stanov nakládat se Včelpem.
Čau Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 10. 2017
Re: Tisk (71019)

šach-mat. Zadarmo, jen pohledávky hodit na obětní sro. Alá Babiš. Ano. Volte ho, bude líp. Nařadě podle soupisu asi barák na Křemencově 8 nebo Nasa._gp_
..........
JosPr (46.135.81.64) --- 11. 10. 2017
Tisk

irozhlas.cz-cesky svaz vcelaru chce prodat Vcelpo....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.64) --- 11. 10. 2017
Tisk

irozhlas.cz-cesky svaz vcelaru chce prodat Vcelpo....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017)

Odborné včelařské překlady (OVP) ročník 1983

http://www.vcely.or.cz/konference.pl/konference.pl?thread=70773&

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Fery (85.207.12.226) --- 9. 10. 2017
Plodování včel

Byli jsme s Dadant klubem na návštěvě u dvou včelařů v Bavorsku.Oba chvaji buckfágskou včelu. Oni říkali,že tyto matky mají plodovou přestávku jen 2 týdny.Hlídají to měřením teploty v plodovém tělese.Aby mohli léčit.A co se týká výnosu,nic moc.Víte o těch matkách někdo něco více?A proč se tady u nás propagují? Děkuju a zdravím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 10. 2017
Re: Griffin

nevím, ale považuji to za málo podstatné neb včely na povrchu chomáče se
neustále střídají po celu zimu ak se látka dostane i do jeho středu ajelikož
včely plodují až na konci ledna je dost času na ty brouky na včelách aby
skapali.
pepan
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 10. 2017 13:09:17
Předmět: Re: Griffin
"Já myslím, že ty teplotní rozdíly u aerosolu jsou minimální, tudíž
roztahován ía stlačování vzduchu uvnitř úlu taky.
Tam se prostě jedná o to, že vzniklý aerosol má tak malé rozměry, že se sám
na těch studených plástech nesráží, prostě zůstává dlouhodobě ve vzduchu.
Asi jako třeba ten jemný polétavý prach, co k nám při severním větru putuje
stovku kilometrů z Polska.
Plus je k tomu to, že vhodnou volbou materiálu těch perlí, na kterých v
přístroji aerosol vzniká, má aerosol stejný elektrický náboj jako včely,
tudíž. protože je odpuzovaán od včel, nesrazí se na včelách kryjících
chomáč, ale pronikne až dovnitř zimního chomáče a ty včely ošetří
stejnoměrně.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009) (71011) (71014)

Já myslím, že ty teplotní rozdíly u aerosolu jsou minimální, tudíž roztahován ía stlačování vzduchu uvnitř úlu taky.
Tam se prostě jedná o to, že vzniklý aerosol má tak malé rozměry, že se sám na těch studených plástech nesráží, prostě zůstává dlouhodobě ve vzduchu. Asi jako třeba ten jemný polétavý prach, co k nám při severním větru putuje stovku kilometrů z Polska.
Plus je k tomu to, že vhodnou volbou materiálu těch perlí, na kterých v přístroji aerosol vzniká, má aerosol stejný elektrický náboj jako včely, tudíž. protože je odpuzovaán od včel, nesrazí se na včelách kryjících chomáč, ale pronikne až dovnitř zimního chomáče a ty včely ošetří stejnoměrně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 8. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009) (71011)

No vtom není nic složitého, jde to ukázat na petflašce a typu proudu aerosolu. Petflaška se chladem smrskává a teplem nafukuje. To samé je při vhánění proudu aersolu do úlů. Vzduch je normální roztažný plyn, tz. pokud se foukne do relativně teplého úlu studený aerosol o teplotě nižší než je úlová teplota,(při minusových teplotách může mít aceton mnohem méně než je úlová teplota okolo 5-15°C v místech očka nebo dna, dojde ke stažení vzduchu uvnitř úlu a studený aerosol začne difundovat s teplejším vzduchem směrem ke klesajícímu vnitřnímu tlaku v úlu vlivem studeného aerosolu.(petflaška se smrskává)

Obráceně by mělo platit to samé, pokud fouknu do úlu teplejší aerosol než je teplota úlového vzduchu, začne promíchávání směrem z česna ven, protože se vháněním teplého aerosolu ohřívá roztažitelný vzduch a zvedá se tak tlak uvnitř úlu. (petflaška se natlakuje)

V obou případech ale dojde k rozrušení včelstva a záleží jen na vnějších momentálních klimatických podmínkách a tlaku a ktomu přijatých opatření při aplikacích. Takže je nesmysl počítat stím, že když fouká a je průvan, že aerolosování je perfektní. Proto se používá tzv. zakrývání česna na určitou dobu. Právě to zakrývání česna zpomaluje celý proces usazování aerosolu v úlovém prostředí a zlepšuje účinnost úč. látky proti roztoči. U teplého griffinu je vidět, že aerosolování okolo 18 hodiny při klidném teplém počasí je jiné než ráno. Ráno cca okolo 8 hodiny při klidném počasí, by měla částečně platit ta poučka o kondenzaci na plásty, ale zapomíná se na mávání křídel při rozrušení a přitom rozrušení zároveň i zvýšené ventilaci včelstva v úlu. Ráno více zůstává teplý aerosol u dna protože se musí nejprve promíchat a ohřát úlový chladnější vzduch aby začal difundovat dovrchu a proto je všeobecně lepší teplý aerosol aplikovat spíše očkem nebo k večeru nebo za teplejšího klidnějšího odpoledního času dne a nad 10°C. _gp_
............
(62.209.197.2) --- 8. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009)

A dle jakeho fyzikalniho principu se aerosol dostava dovnitr chomace?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (195.39.29.162) --- 8. 10. 2017

Děkuji za odpovědi na múj dotaz. Objednám Griffin a vyzkouším.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav MalĂ˝ (e-mailem) --- 8. 10. 2017
Re: VÄ?ely se cpou bonbony z bĂ˝valĂŠho lihovaru

Tak vidím,že jsem se asi hodně mýlil když jsem
si pořád myslel že včely na kvasící sladké šťávy
ani kvasící med nejdou.Nebo ne??....
                              J.M.
---------- Původní e-mail ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 7. 10. 2017 11:41:42
Předmět: Re: Včely se cpou bonbony z bývalého lihovaru
"Tuto zkušenost máme taky. Byl zde lihovar na pálení brambor. Vozili sem
datle , fíky, a jednou dovezli volně ložený cukr. Včely se přímo zbláznily.

po ránu když byla rosa to byl let. Ale včela jak si zamaže křídla neodletí.

Zajímavé je když je zavřete do sklenice a dáte od světla tak jedna druhou
očistí.Stěžovali jsme si , tak to vyřešili zaplachtováním. To bylo ještě
horší.Když začalo foukat to byli hromádky mrtvých včel. Tak asi žádné
bonbony, ale poloprázdné uly. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 10. 2017 13:33:29
Předmět: Včely se cpou bonbony z bývalého lihovaru
"https://budejovice.idnes.cz/vcely-nepozivatelny-med-lihovar-blanice-mlada-v


ozice-bonbony-pud-/budejovice-zpravy.aspx?c=A171006_102720_budejovice-zprav

y_khr
Má nazelenalou barvu a chuť po ovocných bonbonech. Med včelařů z okolí
Blanice u Mladé Vožice na Táborsku není novinkou na trhu, ale nechtěným
produktem jejich včel. Létají do bývalého lihovaru, kde na dvoře v pytlích
leží 250 tun sladkých kvasících zbytků....
"
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(62.209.197.2) --- 8. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009)

A dle jakeho fyzikalniho principu se aerosol dostava dovnitr chomace?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 8. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009)

Fumigace je neporovnatelná s Grifinem nebo Furretem. Jdeo mnohem rychlejší práci. Dále, znám velmi málo lidí co aerosolují pod 10°C. Resp jen dva kolegy z okolí. Protože aceton není až tak dobrý nosič a má nevýhody typu rychlého ubývání a nebezpečí otravy.

Vzhledem k tomuto vidím určité možnosti v aplikaci nejen léčiva v oleji a vodou ale i lihu s KŠ. Zajímavost s olejem je ta, že vločkuje a krystalyzuje podobně jako při parafinování do bílého dýmu spolu s úč. látkou nebo jako KŠ při sublimaci. Hnědý dým je tudíž při léčbě nežádoucí. Každopádně úpravy JJindry kdy upravil Grifina s přehřívačem aby neodkapával a lepší dávkovadlo typu závit za nasazenou injekční stříkačko, vidím jako lépe zvládnuté odpařování léčiva než má původní (nyní nabízený) Griffin. U teplého aerosolu oleje nebo KŠ nebo s vodou jsou trochu jiné fyzikálně chemické vlastnosti v účinku roznosu úč. látky po úlu a jsou s se studeným aerosolem v podstatě neporovnatelné. Studený aerosol má nevýhody v aplikační době /úl, ale má zase výhody ve velikosti aerosolových částic což ale zase může mít negativní dopady na larvální stadia včel které se mi jevily jako sepse z otravy po aerosolování vodou spolu s amitrazem. Studený aerosol a jeho čístice se dostávají dle mého názoru snáze do potravinového řetězce včelstva (plod larvární stadia) než teplý aerosol kdy podle mých zkušeností sepse neprobíhá ani v nejmenším. Je ale pravdou, že studený aerosol je více účinný v řádu asi 95-98% oproti teplému aerosolu s vodou nebo oleji kde je účinnost o několik procent nižší. Může to být ale chybné tvrzení protože samotná účinnost se těžko dokazuje když včelstva normálně neusmrtím a roztoče nespočítám. Za takovou důkladnost nejsem placený a nehodlám včely prototo likvidovat když to má dělat výzkumný ústav a ne já._gp_
..........
M. Holý (80.95.103.249) --- 7. 10. 2017
Re: Griffin (71003)

Giffin jsem vyzkoušel, je to rychlé a pohodlné a účinné zhruba stejně jako fumigace. Ale: Tvrzení výrobců, že tyto vyvíječe vytvářejí aerosol který se dostane dovnitř chomáče je zcela nepravdivé a dovoluji si je nazvat klamáním spotřebitele. Při zahřátí olejového nebo vodního roztoku dochází pouze k odpaření léčiva a pří nízkých teplotách se pára sráží na krajních plástech a dovnitř chomáče se nedostane, na rozdíl od aerosolu, který se nesráží. Závěr - Griffin nebo Furetto ano, ale pouze při teplotách vyšších než 10-12 stupňů, při nižších teplotách funguje pouze aerosol.

S přátelským pozdravem M. Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Holý (80.95.103.249) --- 7. 10. 2017
Re: Griffin (71003)

Giffin jsem vyzkoušel, je to rychlé a pohodlné a účinné zhruba stejně jako fumigace. Ale: Tvrzení výrobců, že tyto vyvíječe vytvářejí aerosol který se dostane dovnitř chomáče je zcela nepravdivé a dovoluji si je nazvat klamáním spotřebitele. Při zahřátí olejového nebo vodního roztoku dochází pouze k odpaření léčiva a pří nízkých teplotách se pára sráží na krajních plástech a dovnitř chomáče se nedostane, na rozdíl od aerosolu, který se nesráží. Závěr - Griffin nebo Furetto ano, ale pouze při teplotách vyšších než 10-12 stupňů, při nižších teplotách funguje pouze aerosol.

S přátelským pozdravem M. Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 7. 10. 2017
Re: VÄ?ely se cpou bonbony z bĂ˝valĂŠho lihovaru (71007)

Tuto zkušenost máme taky. Byl zde lihovar na pálení brambor. Vozili sem
datle , fíky, a jednou dovezli volně ložený cukr. Včely se přímo zbláznily.
po ránu když byla rosa to byl let. Ale včela jak si zamaže křídla neodletí.
Zajímavé je když je zavřete do sklenice a dáte od světla tak jedna druhou
očistí.Stěžovali jsme si , tak to vyřešili zaplachtováním. To bylo ještě
horší.Když začalo foukat to byli hromádky mrtvých včel. Tak asi žádné
bonbony, ale poloprázdné uly. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 10. 2017 13:33:29
Předmět: Včely se cpou bonbony z bývalého lihovaru
"https://budejovice.idnes.cz/vcely-nepozivatelny-med-lihovar-blanice-mlada-v

ozice-bonbony-pud-/budejovice-zpravy.aspx?c=A171006_102720_budejovice-zprav
y_khr
Má nazelenalou barvu a chuť po ovocných bonbonech. Med včelařů z okolí
Blanice u Mladé Vožice na Táborsku není novinkou na trhu, ale nechtěným
produktem jejich včel. Létají do bývalého lihovaru, kde na dvoře v pytlích
leží 250 tun sladkých kvasících zbytků....
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 10. 2017
Včely se cpou bonbony z bývalého lihovaru

https://budejovice.idnes.cz/vcely-nepozivatelny-med-lihovar-blanice-mlada-vozice-bonbony-pud-/budejovice-zpravy.aspx?c=A171006_102720_budejovice-zpravy_khr
Má nazelenalou barvu a chuť po ovocných bonbonech. Med včelařů z okolí Blanice u Mladé Vožice na Táborsku není novinkou na trhu, ale nechtěným produktem jejich včel. Létají do bývalého lihovaru, kde na dvoře v pytlích leží 250 tun sladkých kvasících zbytků....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (89.203.221.178) --- 6. 10. 2017
Re: (71001) (71005)

U mě z 45 zatím 3. Dával jsem formidol81 a asi to matky nezkousy. Kolega z pěti 4pryč. Jinak okolí zatím nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 10. 2017
Re: (71001)

"Letošní úhyny? U mě dobrý, ale u sousedů je to na pytel. Jak to vypadá u Vás? Děkuji za zprávu."
U mě zatím taky dobrý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (195.39.29.162) --- 5. 10. 2017

Tak když ne Fureto, co třeba Grifin? Má někdo zkušenost a je ochoten se podělit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (89.203.221.178) --- 3. 10. 2017

Zdravím včelaři, chtěl bych se vás zeptat na zkušenosti při léčení pomocí Fureta. Co jsem viděl videa, tak jsou všichni spokojeni. Ale vždy je nejaké ALE.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

berny (2a00:1028:96cd:396a:1570:2921:6239:4ee8) --- 1. 10. 2017
dobrý med

Zdravím, včelařskou veřejnost, k příspěvku ŠPV Jak vytočit fakt dobrý med.
Navštívil jsem několik včelařských provozoven. Chtěl bych představit včelaře, který vytáčí jednodruhový med. Na Apimondia ve Varšavě vystavoval jednobarevné pyly asi čtrnácti barev. Tento včelař dělá jednoduhové medy, které rozesílá do celého světa. Navštívil jsem tohoto včelaře v roce 1989 a následně po čtrnácti letech. Nevěřil jsem co všechno jednodruhový med přinese. Tačí se podívat na http://ww.dworbartnika.pl/ . Nemůžu a nebudu vysvětlovat jak na to. Tento včelař rád ukáže co ze včel a jak získává tento jednodruhový med. Není to žádná legrace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (178.22.116.252) --- 30. 9. 2017

Letošní úhyny? U mě dobrý, ale u sousedů je to na pytel. Jak to vypadá u Vás? Děkuji za zprávu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.28.209) --- 30. 9. 2017
Re: Jablońany koupě (70999)

A zmoudreli lide,zmoudreli? Nebo spis rezignovali na vlastni rozum?Jednu z akcii mame porad zalozenou a vzdycky nam pripomina,kam vede duvera.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vykupitel (109.238.42.17) --- 30. 9. 2017
Jablońany koupě

tak si myslím pane Proch...,že bychom to spolu mohli koupit. Jenže založit novou firmu není jen tak a kdo se o tu naší firmu bude starat,máme na to lidi ? Myslím že ne.
Takže to zůstane na schopnějších,kteří si s tím budou vědět rady a nebojte se,oni si s tím poradí,o to nemám obavy.
Takovýchto spasitelů v minulosti bylo habaděj,prodali v minulosti akcie,kdo byl hloupý,ten je koupil a jak dopadl.
Bohužel ty akcie koupilo mnoho ZO a z jakých peněz? Nic se neděje a je ticho po pěšině.Ale tak už to asi musí být,aby lidé zmoudřeli a uvažovali,kam své přebytečné peníze dávat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.17.132) --- 30. 9. 2017
Re: jabloňany (70996)

Ps:zdroj informace o odhadni cene???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.17.132) --- 30. 9. 2017
Re: jabloňany (70996)

Neni to shodou okolnosti cena ve vysi splatky uveru bance?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(46.33.112.73) --- 30. 9. 2017
jabloňany

Tak už jsou Jabloňany odhadnuty cena 3 000 000 no nekupte to!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.72.213) --- 27. 9. 2017
Re: Vosti (70982) (70983) (70992) (70993) (70994)

Eurozpravy.cz-Vcelpo ma zastavenou cinnost

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.92.52.23) --- 25. 9. 2017
Re: Vosti (70982) (70983) (70992) (70993)

JosPr (46.135.87.56) --- 24. 9. 2017
Re: Vosti (70982) (70983) (70992)

Historie je poucna,bohuzel jen pro nekoho.

...........

Já to vidím jako normální cirkus, jedni nebo druzí se snaží zahrát co nejlepší komedii pro obecenstvo. S rozdílem že jedni jsou zato placení a druzí by nějakou odměnu také neodmítli. Přitom normální jádro pudla se furt neřeší, protože nejde řešit. Prostě v komedii to tak chodí a pokud se nani podívám po nějaké době znovu, znovu se všichni rozesmějí nebo štěstím co je potkalo v ČSV rozpláčou._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.87.56) --- 24. 9. 2017
Re: Vosti (70982) (70983) (70992)

Historie je poucna,bohuzel jen pro nekoho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.188.148.209) --- 23. 9. 2017
Re: Vosti (70982) (70983)

http://www.vcely.or.cz/konference.pl/konference.pl?thread=15397&

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lump (178.255.168.46) --- 23. 9. 2017
Re: loupež (70918) (70930) (70933)

Jsem začátečník včelař. Chci se zeptat, zda teď už můžu aplikovat thymovar. Děkuji. Ale podle návodu jsem pochopil, že ano.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 9. 2017
Re: včelí jed (70988) (70989)

Co si pamatuji, jedna metoda je asi na tu tabulku skla a druhá je, že se žihadla shromažďují v gumové pleně. Bodání je zase iniciované buď vysokým napětím nebo vibracemi. Tu plenu, mám pocit, že usušenou, potom vykupuje odběratel včelího jedu.
Co se týká vlasní metody získávání, podle mne bude mít odběratel detailně zpracovanou svou metodu toho odběru včetně poskytnutí vlastních klíčových komponent k tomuto odběru nebo aspoň podrobných návodů k jejich výrobě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 19. 9. 2017
Re: včelí jed (70988)

Něco o sběru včelího jedu je v instruktážním videu na odkazu níže, vypadá to že takový sběr v daném případě včelky přežijí, protože jed se sbírá na tabulku skla překryté vodiči s určitým střídavým napětí, frekvenci a síle proudu.

Heslo pro vyhledávání je: "bee venom"

https://www.youtube.com/watch?v=q4hTFelDrIA

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Grajciar (178.143.123.140) --- 19. 9. 2017
včelí jed

Dobrý deň
Prosím Vás. Včelárim už 30 rokov v oblasti Kysúc v nadmorskej výške cca 650 m.n.m. a už dlhší čas sa zaoberám otázkou získavania včelieho jedu pre farmaceutické účely s následným predajom odberateľovi.
Touto cestou sa na Vás obraciam s prosbou o akúkoľvek informáciu vo veci možného odberateľa včelieho jedu, prípadne podmienok jeho získavania.
Ďakujem. S úctou
Milan Grajciar
tel.: 0905 535 631
email: milangrajciar/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Grajciar (178.143.123.140) --- 19. 9. 2017
včelí jed

Dobrý deň
Prosím Vás. Včelárim už 30 rokov v oblasti Kysúc v nadmorskej výške cca 650 m.n.m. a už dlhší čas sa zaoberám otázkou získavania včelieho jedu pre farmaceutické účely s následným predajom odberateľovi.
Touto cestou sa na Vás obraciam s prosbou o akúkoľvek informáciu vo veci možného odberateľa včelieho jedu, prípadne podmienok jeho získavania.
Ďakujem. S úctou
Milan Grajciar
tel.: 0905 535 631
email: milangrajciar/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Grajciar (178.143.123.140) --- 19. 9. 2017
včelí jed

Dobrý deň
Prosím Vás. Včelárim už 30 rokov v oblasti Kysúc v nadmorskej výške cca 650 m.n.m. a už dlhší čas sa zaoberám otázkou získavania včelieho jedu pre farmaceutické účely s následným predajom odberateľovi.
Touto cestou sa na Vás obraciam s prosbou o akúkoľvek informáciu vo veci možného odberateľa včelieho jedu, prípadne podmienok jeho získavania.
Ďakujem. S úctou
Milan Grajciar
tel.: 0905 535 631
email: milangrajciar/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Grajciar (178.143.123.140) --- 19. 9. 2017
včelí jed

Dobrý deň
Prosím Vás. Včelárim už 30 rokov v oblasti Kysúc v nadmorskej výške cca 650 m.n.m. a už dlhší čas sa zaoberám otázkou získavania včelieho jedu pre farmaceutické účely s následným predajom odberateľovi.
Touto cestou sa na Vás obraciam s prosbou o akúkoľvek informáciu vo veci možného odberateľa včelieho jedu, prípadne podmienok jeho získavania.
Ďakujem. S úctou
Milan Grajciar
tel.: 0905 535 631
email: milangrajciar/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Grajciar (178.143.123.140) --- 19. 9. 2017
včelí jed

Dobrý deň
Prosím Vás. Včelárim už 30 rokov v oblasti Kysúc v nadmorskej výške cca 650 m.n.m. a už dlhší čas sa zaoberám otázkou získavania včelieho jedu pre farmaceutické účely s následným predajom odberateľovi.
Touto cestou sa na Vás obraciam s prosbou o akúkoľvek informáciu vo veci možného odberateľa včelieho jedu, prípadne podmienok jeho získavania.
Ďakujem. S úctou
Milan Grajciar
tel.: 0905 535 631
email: milangrajciar/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (89.203.221.178) --- 18. 9. 2017
Re: Vosti (70982)

Asi to půjde do kopru, Jabloňany jsou na prodej tak Včelpo bude za nějaký čas taky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(46.135.94.209) --- 15. 9. 2017
Vosti

Nevite nekdo,co se zase deje ve Vcelpu? Podle jejich webu neberou vosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 70982 do č. 71042)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu