Včelařská konference

dotaz? Vyvářím rámky plné melicitozy. Nikdy se mi nestalo aby koláč čistého
vosku praskl na 2 poloviny a v lomu tři čtvrtiny normální vosk a jedna
třetina při spodku sytě žlutá a uplně hladká. Napadá mě jedno, že to může
být příměs do vosku na mezistěny Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2017 19:59:11
Předmět: Re: Včelpo

" Novy jednatel to nebude mit jednoduche,tak si myslim,ze to nebude nikdo
zvenci.Snad i vcelar,a ne jen obchodnik.Odvolany jednatel srsel
sebejistotou,kdyz na Strazisku prosil pred 2 tydny o vypomoc s vyrobou
mezisten.Tak rychly sesup asi necekal..Treba ted prozradi neco ze zakulisi
svazoveho vykupu medu...
"

Novy jednatel to nebude mit jednoduche,tak si myslim,ze to nebude nikdo zvenci.Snad i vcelar,a ne jen obchodnik.Odvolany jednatel srsel sebejistotou,kdyz na Strazisku prosil pred 2 tydny o vypomoc s vyrobou mezisten.Tak rychly sesup asi necekal..Treba ted prozradi neco ze zakulisi svazoveho vykupu medu...

http://www.denik.cz/regiony/vcelpo-zaplati-obchodum-milionove-pokuty-vinik-zavadneho-medu-policii-unika-20170328.html

www.vcelarstvi.cz-zmena ve vedeni spolecnosti Vcelpo.

Včelpu přeci pomáhá EU s úvěry. Takže pokud bere od EU prostředky včelař, proč by nemělo Včelpo také žádat.

Souhrnem zcela nezaujatě a suše coby evropan, EU dává prostředky včelařovi v řádu několika stovek milionů Kč za nějaké poslední období. V částech z několika zdrojů.

Stačí tedy aby Včelpo dostalo několik cca 3miliony na inovace do technologií aby mohlo balit med. Jaký je med původu je nepodstatné pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Prostě MPO pomůže několika málo penězi obchodování s medem a výsledek snažení a poměry vah jsou viditelné.

Prodej medu kvůli kauze Včelpo poklesl. Asi to je to, co chce ČSV, chce to Ministerstvo průmyslu a obchodu, chcou v Praze, chce to v podstatě vedení ČSV, takže stm malý včelař, který dostává peníze z EU pramálo udělá.

Taková je nezaujatá situace u Včelpa a to, že jsou takové dotace celkově vzato kotraproduktivní, protože na jedné straně dostávají přes ČSV včelaři stovky milionů a stačí několik málo milionů na Oboru a původní záměr dotací s titulem lepšího prodeje včelařských produktů smázne svým rozhodnutím ten samý Svaz včelařů proti včelařovi plánem prodeje dovozového medu pochybných kvalit.

Víc není co podle nezaujatého hodnocení dodat, co si jako včelaři udělají to mají._gp_
..........
JosPr (46.135.56.248) --- 26. 3. 2017
Re: Aktuální dění v ČSV (70302) (70303)

S dovozovym medem na vecne casy a nikdy jinak....Cesky med uz nepotrebuji a navic,kdo by jim ho taky prodal..Snad jen vcelar se ztratou pameti.Jak se do lesa vola,tak se z nej ozyva-ani kilo Vcelpu.

S dovozovym medem na vecne casy a nikdy jinak....Cesky med uz nepotrebuji a navic,kdo by jim ho taky prodal..Snad jen vcelar se ztratou pameti.Jak se do lesa vola,tak se z nej ozyva-ani kilo Vcelpu.

Zdravím vás přátelé
Chci vás informovat o tom, že na včerejším jednání valné hromady Včelpa byl s okamžitou platností odvolán z funkce ředitel p. Margaritopulos. Byl jmenován prozatimní jednatel a bude vyhlášeno výběrové řízení na nového jednatele.

Dále RV potvrdil své rozhodnutí z minulého jednání RV o povolení nákupu cizích medů Včelpu. Snažil jsem se prosadit časové omezení toto povolení jen do konce tohoto roku, ale to neprošlo.

S pozdravem
Martin Pospíšil

Tak by mne zajimalo,jestli probihajici RV opet projedna povoleni dovozu medu pro Vcelpo?

skus
https://drevo-door.cz/vceli-uly/prirezy-a-ramky/ramek-na-plasteckovy-medlang159-sada-6-ks

Ani by mi nevadilo,letos repkovy med nemit,mam dost z lonske sezony.U nas to spis vypada,ze vetsina repky prijde zaorat.Stejne hodlam mnozit,tak snad to pomuze oddelkum k prinosu pylu a sladiny.Rad bych nachystal vcelstva aspon na les.Tmavy med uz dosel.

doplnění jedná se o oblast Pardubice až Vysoké Mýto

na, před čtrnáctí dny obsedaly 7 uliček 39x27,5. Dnes pouze 5 uliček. Včely se ztrácejí. Plodu je 5 dm-2. Včely přírodu nedoženou. Dle zkušeností řepka pokvete po 20.4.
Svoboda

Přátelé kdysi jsem kupoval sady na plástečkový med od přítele Hajdamacha. Ten už to nedělá. Nevíte, kdo by prodával něco podobného ?

To snad není možné, Tady se pořádně nevi jestli to poroste. Do rána 2 stupně
, včely ubývají a už tu byl i dva dni i pořádný prolet. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 23. 3. 2017 12:44:06
Předmět: Kvetení řepky

"Včera jsem se díval na televizi, probírali tam zrovna nějaké babišoviny s
dotací pro Agrofert a zabrali i pole řepky kdesi ve středních Čechách.
Koukám, že řepka je už docela velká, s takovou to bude za 14 dní to pole už
žluté rozkvetlé.
"

Pokud jde o distributora, jistě se to objeví brzy v prodejně Včelpa v K8 :-D
Bylo by zajímavé chodit se tam ptát, jestli už to mají ...
Význam této registrace je v tom, že na rozdíl od okolních zemí u nás chyběla alternativa k nařízenému zimnímu ošetření, i když v MVO či v MKZ bylo stále to kouzelné slovíčko: nebo ... (jiným registrovaným přípravkem v souladu s příbalovou informací ...). Bylo to chytře napsané, protože jsme si vlastně mohli vybrat - mezi rohlíkem ... Funkční alternativa nebyla, KM za nízkých teplot umí používat jen mistři (funguje, ale musí se to fakt umět).
Takže teď alternativu máme, a to velmi dobrou z řady důvodů. A pokud by včelařské milice vyžadovaly nějaké doklady či účtenky, je třeba odpovědět otázkou, podle jakého že zákona či předpisu to žádají. Žádný takový totiž pro hobbíky není. Jenom je dobré mít ty záznamy, jak níže píše Karel. Není ale uvedena jejich forma, takže fakt stačí to napsat křídou na úl nebo poznamenat do kalendáře. Jiné je to u těch, kteří mají včelaření jako živnost. Řada "milicionářů" si to furt plete ...
Jiří

https://ec.europa.eu/health/documents/community-register/2017/20170202136456/anx_136456_cs.pdf

Kouzlo těchto volně prodejných přípravků je v tom, že člověk nemusí mít žádné doklady o koupi atd. prostě řekně při případném udání že ošetřoval třeba Formidol, Varomed, Oxuvar
a na záznamy stačí tři vhodné datumy v kalenáři nebo na stěnu úlu.

Klidně může použít Varidol, ale ten se musí 3 x v určitém intervalu a pokud někdo nahradí třetí ošetření třeba M1 je už jednou nohou v průšvihu, nebo kdyby náhodou ošetřil Varidolem jen jednou nebo dvakrát. :-)

Karel

Včera jsem se díval na televizi, probírali tam zrovna nějaké babišoviny s dotací pro Agrofert a zabrali i pole řepky kdesi ve středních Čechách.
Koukám, že řepka je už docela velká, s takovou to bude za 14 dní to pole už žluté rozkvetlé.

Je půvabné, jak takticky opomenuli VarroMed, což by měl být VLP použitelný prakticky po celou sezonu. Je jasné, proč. To by MorDol měl po kšeftu se svými jedy ... Už takhle, až lidi zjistí, jak snadno se s KŠ při pokapu zachází a jak je to účinné, budou mít protáhlé obličeje. Vrátíme se možná za čas tam, kam patříme, tedy do civilizovaného včelařského světa:
http://staff-www.uni-marburg.de/~ag-biene/files/varroa_unter_kontrolle.pdf
http://www.imkerverein-aichach.de/Imkerverein-Aichach/varroa-unter-kontrolle.pdf
Jiří

Kdo bude distributorem v CR uz vime?

Asi pan Smrčka, když je uveden na tom stanovisku SVS, čili Animalex, dříve VP Hamry, tedy jejich prodejna ve Žďáru nad Sázavou. Myslím, že dříve zajistil také Thymovar.

https://www.ivcelarstvi.cz/kontakty/

Ano. V tom je ten problém. V dlouhodobém nosiči a nebo, pár kapek při
fumigaci.


Dne 22. 3. 2017 v 19:37 Potužník Václav napsal(a):
> Malá omluva, správně jsem měl napsat pyrethroidy, jejichž částí je
> flavulinát.
> A doplním, že zmíňka o přípravku Mavrik nebyla myšlena nějak proti
> zemědělcům. Problém je oběh flavulinatu kolem včel. Pokud jej v
> nějakých (nejsem schopen napsat zda relativně malých či velkých)
> množstvích včely přinášejí do úlů spolu s pylem a potom stejnou, nebo
> obdobnou chemikálí někteří včelaři léčí. Navíc v dlouhodobém nosiči.
> Snad jsem to vysvětlil.
> VP
>
>

Malá omluva, správně jsem měl napsat pyrethroidy, jejichž částí je
flavulinát.
A doplním, že zmíňka o přípravku Mavrik nebyla myšlena nějak proti
zemědělcům. Problém je oběh flavulinatu kolem včel. Pokud jej v nějakých
(nejsem schopen napsat zda relativně malých či velkých) množstvích včely
přinášejí do úlů spolu s pylem a potom stejnou, nebo obdobnou chemikálí
někteří včelaři léčí. Navíc v dlouhodobém nosiči. Snad jsem to vysvětlil.
VP

VP:

Nevěřím ani ve varoa-tolerantní včelu, pokud někdy v budoucnu ano, tak ne
dříve než v horizontu stovek let.

-------------

Naštěstí to není postavené na vaší nevíře, ale na těch co v ní věří.
Chtělo by to sledovat trochu dění ve světě, zabývají se tam tím i výzkumné ústavy. :-)
Samozřejmě je to ještě daleko, ale kdyby to byla jen 15% snížení rychlosti množení roztoče, může to být ten rozdíl mezi přežitím a nepřežitím včelstva.

Nemáte to myslím daleko, v sobotu bude v Nepomuku přednáška jednoho z těch co věří a věnují tomu čas i peníze. Tedy pokud mě paměť neklame. Můžete se jít podívat.

Za pár let nám nic jiného nezbude. Gabony nefungují, včely hynou i bez roztočů, tedy s minimem roztočů.


Všimněte si toho ticha co teď je. Pořád se psalo jak máme skvělou metodiku, jak nám výborně funguje a najednou je odborné ticho. :-)

Karel

Nerekl bych,ze fluvalinat nekam dovedla repka nebo mavrik,spis vcelari,kteri to do vcel prali kazdy rok a mnozi vytahovali z ulu az na jare.U nas zatim celkem funguje,vzdy po dvou letech byla fluvalinato va pauza,coz je tusim i v navodu.

SVS asi nic jineho nezbylo,v EU to vidi krapet jinak.Nejak se to centralni narizovani svazu statni veterinarni sprave hrouti.Ze by konecne SVS jako statni organ stala nad spolky?

Apitraz mne nechava v klidu,ale oxuvar bude i pro ty "nesiky" jimiz Dol operoval v duvodech,proc je stavelka nelegalni.Dol se stavelkou zaspal.A to se nevyplaci.Kdo bude distributorem v CR uz vime?

To je světový.

Přidělám pásek apitrazu psovi na obojek a nebudu kupovat, ty drahý
sračky proto klíšťatům a blechám.

A je to lepší, než armitaz do kožichu. Jen na mě Dol nevydělá.:-D


Dne 22. 3. 2017 v 15:52 Potužník Václav napsal(a):
> Pár čísel:
> Jedna lahvička varidolu obsahuje 625 mg amitrazu.
> Tedy přibližně jako jeden pásek apitrazu.
> Ošetření varidolem maximálně 3x4kapky tj 75 mg.
> Ošetření apitrazem 1 000 mg tedy více než 13x více chemikálie.
>
> Kromě toho jsem byl velmi nepříjemně překvapen příbalovým letákem.
> Slova "málo potomstva ve srovnání s ..." nezní moc česky. V té české
> cochcárně si to mnozí vysvětlí po svém, tedy "kdykoli". A vyndavat ho
> budou samozřejmě až při jarní prohlídce, protože nebudou chtít rušit
> včely v pozdním podzimu.
>
> Z mě dostupných informací rezistence na amitraz byla prokázána po
> použití takovéhoto léčiva, navíc umisťovaného do česna.
>
> Kam flavulinát dovedly gabony a Mavrik (tím se stříká řepka) všichni
> víme.
>
> Holt jak si stěžujeme, že nám padají včelstva, tak sem SVS pustila
> toto svinstvo, jiný název pro to nemám. Že by veterináři nevěděli o
> nebezpečí vzniku rezitence VD na amitraz, tímto typem přípravků, tomu
> opravdu nevěřím.
>
> Nevěřím ani ve varoa-tolerantní včelu, pokud někdy v budoucnu ano, tak
> ne dříve než v horizontu stovek let.
>
> Závěrem tedy poděkování za další krok k rezistenci VD na amitraz, mimo
> jiné také výrobci, který chemikálií opravdu nešetří:
> LABORATORIOS CALIER, S.A.
> Barcelones, 26 – Pla del Ramassa
> Les Franqueses del Valles
> (Barcelona)
> VP
>

Pár čísel:
Jedna lahvička varidolu obsahuje 625 mg amitrazu.
Tedy přibližně jako jeden pásek apitrazu.
Ošetření varidolem maximálně 3x4kapky tj 75 mg.
Ošetření apitrazem 1 000 mg tedy více než 13x více chemikálie.

Kromě toho jsem byl velmi nepříjemně překvapen příbalovým letákem. Slova
"málo potomstva ve srovnání s ..." nezní moc česky. V té české cochcárně si
to mnozí vysvětlí po svém, tedy "kdykoli". A vyndavat ho budou samozřejmě až
při jarní prohlídce, protože nebudou chtít rušit včely v pozdním podzimu.

Z mě dostupných informací rezistence na amitraz byla prokázána po použití
takovéhoto léčiva, navíc umisťovaného do česna.

Kam flavulinát dovedly gabony a Mavrik (tím se stříká řepka) všichni víme.

Holt jak si stěžujeme, že nám padají včelstva, tak sem SVS pustila toto
svinstvo, jiný název pro to nemám. Že by veterináři nevěděli o nebezpečí
vzniku rezitence VD na amitraz, tímto typem přípravků, tomu opravdu nevěřím.

Nevěřím ani ve varoa-tolerantní včelu, pokud někdy v budoucnu ano, tak ne
dříve než v horizontu stovek let.

Závěrem tedy poděkování za další krok k rezistenci VD na amitraz, mimo jiné
také výrobci, který chemikálií opravdu nešetří:
LABORATORIOS CALIER, S.A.
Barcelones, 26 – Pla del Ramassa
Les Franqueses del Valles
(Barcelona)
VP

S dovolením ještě doplním
Oxuvar (roztok KŠ k pokapu) byl u nás registrován díky celounijní registraci.
Odkaz:
http://uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani/registrace-vlp/seznam-vlp/aktualne-registrovane-vlp/detail-pipravku-vlp?Id=0910f7c780864f20
Informace:
https://www.andermatt-biovet.de/de_bvi/oxuvarr.html
https://www.andermatt-biovet.de/media/downloads/972/Gebrauchsinformation_OXUVAR_DE.pdf

Nový VLP VarroMed (kombinace KŠ a KM) má také celounijní registraci, tudíž jej nemohli nezaregistrovat i u nás. Budeme tedy mít v zimní měli léčebný spad... Bude veselo.
Odkaz:
http://www.uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani/registrace-vlp/seznam-vlp/aktualne-registrovane-vlp/detail-pipravku-vlp?Id=0910f7c7803c6d0a

Stručně podrobnosti:
VarroMed (kombinace kyseliny šťavelové a mravenčí, píše se o užítí na jaře, v podletí, na podzim a v zimě, pravděpodobně postřik, ev. pokap):
https://www.beevital.com/news/2017/3/7/varromed
http://www.ema.europa.eu/ema/index.jsp?curl=pages/medicines/veterinary/medicines/002723/smops/Positive/vet_smop_000191.jsp&mid=WC0b01ac058008d7aa
https://ec.europa.eu/health/documents/community-register/2017/20170202136456/anx_136456_cs.pdf

Jde o přípravky běžně užívané ve včelařsky vyspělých zemích, kde slovo alternativa není nadávkou (jako je tomu u nás) a tyto postupy a přípravky jsou součástí běžné praxe. U nich je alternativou amitraz ... :-D
Pokud jde o Apitraz, je to taková lákavá cesta do pekel. Aneb jak rychle vytvořit resistenci na amitraz, tedy vlastně to jediné, co ještě z tvrdé chemie funguje a co by mělo být naší poslední volbou ... Nechápu jeho schválení.
Něco o něm v MV: http://www.modernivcelar.eu/clanky/nove-lecivo-apitraz.html
Jiří

https://pribalovy-letak.info/apitraz-500-mg

----------------

Pokud je pravda že dlouhodobá aplikace je snadnou cestou k vytvoření rezistence, což už se amitrázu prý ve světě stalo, tak tedy ti co budou připraveni na ošetřování včelstev bez klasické chemie budou mít značný náskok. :-)


Nezbývá než doufat i k nalezení rezistence na VD. :-)
Tedy včely rezistentní k VD.
Až Varidol na tom bude jako Gabon.
Karel

Registrace nových léčiv

http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zarazeni-leciva-oxuvar.pdf

http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zarazeni-leciva-apitraz.pdf

Registrace nových léčiv

http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zaraz...pitraz.pdf
http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zaraz...oxuvar.pdf

Přidávám odkaz na právě spuštěný Monitoring úspěšnosti zimování v rámci mezinárodní asociace Coloss. Zkuste se zapojit, čím víc nás bude, tím více dat. Občanská věda (citizen science) má něco do sebe a dává šanci i pěšákům, jako jsme my.
http://colosscz.webnode.cz/
Jiří

Ke znalosti patogenů a schopnostem reagovat: velmi zajímavý rozhovor a virech včel: apidolog Doc. Antonín Přidal a virolog Dr. Pavel Plevka:
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3820023
Leccos se postupně odkrývá, ale vlastně stále nikdo neví, co s tím. Akorát že hynou včely i prakticky bez roztočů ... I těm, co se starají, i těm, co se nestarají ...
Jiří

Ořivíme, Karle, starou bolševickou metodu přesvědčování. Matek ... :-D
Určitě na to budou časem i dotace ...
Dotační titul ponese název: Je sice chromý a neduživý, ale sperma má kraňské ...
Jiří

Hlavně aby to někdo správěn ideově vysvětlil Plemenářské inspekci. :-)
Slyšel jsem že jsou tam tvrdí chlapci, za použití kozla bez papírů, chtěli likvidovat chov. Tedy potomstvo poslat na jatka.
Tak aby se včas vycukali. Už vidím jak budou kontrolovat papírové a další náležitosti u matek jako u hřebců. :-)

Karel

On to nektery svazovy ideolog urcite casem spravne politicko-pratelsky vysvetli...Kazdy krok vedeni svazu je preci ku prospechu clenu...I med clenum dovezou ze zahranici...

Plemenitby se dopouští sama příroda.
Já bych ji za to napařil alespoň dva roky natvrdo.
No řekněte, jak letos tvrdě selektovala. A to určitě nechápe jak zjistit to páření včel samotářek s kraňkou.

Od 18. Března platí nový plemenarsky zákona. Tak teď aby nám někdo závazné vysvětlil, kdo vsechno se dopouští plemenitby.
Aby jsme se náhodou nedopousteli něčeho protizákonného. :-) :-) =_=

Karel

Myslel jsem i to co pise Radim. On vidí zalétávání kdy se včely brání, ale včely migrují na stanovišti běžné. Dokonce si i pomáhají s krmením. Víckrát bylo při pokusech zjištěno, že krmení z jednoho úlu bylo zjištěno v jiném. Nejen v rámci stanoviště, ale i v sousedství.
Co je příčinou toho že po tom co odejde jedno včelstvo to obvykle potká v nějakém čase sousední nevím. Tedy zda zalétávání nebo loupež. A odkud si to to první, obvykle nejsilnější, pritahne je otázka. Řekl bych, že z okolí.
Ostatně i Sokol tady referoval že sebelepší hygiena nezabrání přínosu spor Mvp z okolí. V případě moru možná zabrání propuknutí kliniky.
U současných úhynu ale neznámé příčinu, takže těžko soudit jak se bránit.

Karel nemel na mysli bezne zaletavani,ale to bez boju na cesnech,domino efekt predchazejici kolapsu,zvlast patrny v ulech umistenych vedle sebe.

Na včelíně je zalétávání včel téměř trvale. Zápasící včely padající pod česno pozorovatelné při každé trochu větší intenzitě létání a během sezóny, od května po srpen.
Obrovsky to umocňuje vítr, který sráží nalétavající včely do vedlejšího česna, ale je to vidět i bez větru.

Praxe a zkušenosti ukazují, že je to při současných úhynech na nic. Odnáší to sousední včely i v případě volného rozmístění na paletách při víc jak metrových mezerách mezi paletama.
Na takové kládě nebo včelíně či voze to pak musí býtpro včely maso.

Karel

Podle mně je na jednom stanovišti zamezení výměny plástů mezi včelstvy téměř zbytečné. Zalétávání včel mezi včelstvy důvod zamezování výměny zcela ruší. Pokud už je nějaké slabší včelstvo napadeno nějakými viry oslabujícími včeltvo, chápu přidání těchto plástů po zrušení takového včelstva do jiných včelstev jako prostředek utužující odolnost těch včelstev.
a.
Jiná věc je výměna plástů mezi různými stanovišti, tam by se to mělo co nejvíc omezovat, protože to urychluje šíření všelijakých nákaz krajinou.
a.
Nevyměňování plástů mezi včelstvy chápu, vedle zvýšení pracnosti a získání dobrého pocitu včelaře, spíš jako opatření pro zvýšení produkce vosku. Protože při takovém ošetřování včelstev se podle mne bude mnohem víc plástů rušit, protože v některých včelstev budou nadbytečné a současně se bude v jiných včelstvech na stanovišti víc plástů nechávat stavět, protože plásty pochybí.

Ja mam na kazde ulove sestave cislo ulu na kazdem nastavku,tak k michani ramku mezi vcelstvy nedojde.Proberu odebrane nastavky,nehodici se nafrkam do paraku,zbytek ulozim v nastavcich do kominu v pruvanu.

Vyrobna mezisten Strazisko zvysuje prechodne vykup vosku na 210 kc/kilo,vykup sousi 120 kc.

jak píše Karel,ja som už niekoľko rokov neprehodil plodiskové plásty medzi včelstvami..akurát si lámem hlavu,ako to riešiť s mednikmi,lebo tie mi (nízke na dadantoch) kolujú medzi vcelstvami jedna radosť..

Aby jsi 100% zamezi přesunu plástů mezi úly musel by ses vrátit do doby
našich pradědů kdy byl každý úl orginál a rámky se prostě přesouvat nedaly.

pepan
---------

I v moderních to jde, pokud to vezmeš tak že se bavíme o zaplodovaných plástech jako skladu bacilů atd.
To je dadant, pokud tam máš panenské v medníku ale může to být i klasický Langstroth 24cm a další.
Na Novém Zélandu mají prý praxi - v podstatě jsem ji asi nevědomky okopíroval - udělají včelstvo a dokud žije má své plodiště. A v mednících mají panenské a tam taky dávají stavět aby nahradili polámané při vytáčení.
Takže i když v plodišti vůbec nemění dílo po celou dobu života včelstva (!!!) , tak to, že jej nepřehazují z úlu do úlu a další praxe způsobuje že jsou na tom s morem líp jak my.


Karel

Aby jsi 100% zamezi přesunu plástů mezi úly musel by ses vrátit do doby
našich pradědů kdy byl každý úl orginál a rámky se prostě přesouvat nedaly.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 3. 2017 19:01:53
Předmět: Re: Dotaz

"Já to vidím takto. Nepřehazovat plásty mezi úly. Neposilovat včelstva
plásty z jiných včelstev. A na viry neúčinkuje nic. Ani máchání rámků v
louhu. A když už je vymáchá, tak si chovatel může myslet, že udělal vše
proti šíření virozy. Viry jsou na včelách a roztočích. Snad na bakteriální
choroby ano, ale tam se zase musí pálit. Je to, jako s lidskou chřipkou dá
se pouze tlumit horečka a bolest hlavy a to je tak všechno. Jak se objeví,
tak opět odejde, aby se opět vrátila. Léčiva na virozy nejsou a nebudou a
tak nezbývá než s tím žít. Tepelná komora s vysokou teplotou je asi to
pravé řešení.
"

Gusto máš pravdu.

Mně to s těmi desinfekcemi přijde jako řešení problému které si vyrobím. Něco jako ekzém od fobie častého mytí rukou desinfekčním mýdlem.

Osvědčená je metoda, že se rodím do čistého a pak pokud mě někdo nepřesadí tak se všema breberkama okolo vyvíjím. A jednoho dne to holt nedám. Někdo dřív, někdo později.

Já udělám oddělek a pak jde do "nového úlu" co si postaví to má a nepřidávám mu tam materiál z cizích úlů. A ani matky, posilování oddělky - na to je jich škoda.
V podstatě jako když se narodí dítě - do čistého a pak si zvyká.

Znám dost případů kdy si lidi nakoupili matky odjinud a ty to u nich nedaly a přišly o včely.

Karel

"1) musím vědět, jak odolné včely mám, abych o ně nepřišel... 99.8% včelstev
u nás nic nevydrží a dokud si nepořídíte odolnější, nic nezkoušejte, jinak o
ně přijdete
2) Cokoliv uděláte např. aplikace léčiva do včelstva je selekční kritérium a
velmi rychle selektujete včelstva, která to bez daného léčiva neumí... Jeho
vysazení znamená smrt citlivé kolonie... to znamená nepoužívejte nic proti
nosemě!!!"
No, podle mne se desinfikovat respektive desinfekcí nebo jen čištěním musí ozdravovat včelstva s rozumem. Pokud tam evidentně není nějaká kritická nemoc jako třeba mor plodu, je asi nejvhodnější desinfekcí navozovat něco podobného jako když uletí roj a dostane se do nové dutiny bez včelích patogenů, zatímco včelám přátelské bakterie si přinese s sebou. takže desinfikovat jen část. Třeba jenom úly nebo opačně něčím jako norským zimováním na mezistěnách v desinfikovaných rámcích naopak obnovit dílo.
Co se týká léčení nemocí jakožto selekce, je třeba rozlišit nemoci napadající hlavně oslabená včelstva a nemoci schopné zlikvidovat oslabená i neoslabená.
U těch prvních je opravdu nesmysl léčit včelstva určená k výběru a dalšímu šlechtění, protože se léčením smaže rozdíl mezi odolným a neodolným včelstvem. Například u té nosemy, klasické. Na NC zatím nemám názor.
U nemocí či parazitů schopných zlikvidovat oslabená i neoslabená včelstva léčit podle mně je třeba.

Obecná znalost patogenů vyžaduje schopnosti je determinovat a diagnostikovat.

Potom se vyžaduje znalost rozlišení jestli jde o přátelské či nepřátelské popř. v jaké výši jsou přátelské a v jaké výši (zjštěné koncentraci) jsou už nepřátelské.

Dále musí být schopnost jedince určit protiakci při dezinfekci, což je velmi nesnadné,


protože může nastat tzv. nerovnováha v mikroekologii uvnitř úlu... V návaznosti nato se musí při nějaké protiakci zjistit, jak nepoškodit přátelské viry, bakterie, houby, kterých přítomnost je příčinou, že je (probíhá ve včelstvu) vyvážený stav proti nepřátelským bakteriím, houbám, virům.

Samotná dezinfekce totiž může zničit vše nepřátelské ale i přítelské. Toho jsou zástupci halogenů a hydroxidů a reakci peroxidů.

To jsou přesně ty stavy kdy včelař musí vědět co dělá a ktomu jsou potřeba znát ověřené návody a postupy které za žádných okolností včelstvu spolehlivě neublíží. Což je podle mého názoru hlavní téma při těchto otázkách.


_gp_

> Potu?ník Václav (e-mailem) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247)

Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně. <

3) Ti kteří spoustu let šlechtí, mají včely, které nemnoží roztoče... vím o
včelách, které letošní zimu přežili na 2 stanovištích jen s jednou fumigací(
spady 20 -50ks), žádná jiná chemie, žádná práce...Průměr spadů (po Gabonech
v létě) po fumigaci ve stejné vesnici u jiných včelstev 1000 a víc...

S pozdravem Radek

-------------

Proč tak málo stanovišť? :-)
Všechny moje mají jen jedno zimní ošetření už od zimy 2013, předtím měly asi dvě zimy dvě. Když jsem viděl že po prvním ošetření už nemá co podata, zrušil jsem to druhé.
V 2014 tedy v létě Gabon, když se čekaly ty úhyny, ale závěr z toho je rozpačitý. Tedy že pokud to chytnete tak i bez roztočů.

Karel

Smí se tu psát praktické návody?

K čemu totiž obecně psát, co na co používat? Nejste schopni v praxi bez
laborky odlišit třeba vir od otravy postřikem..

Na prstech ruky se spočítají včelaři, kteří opravdu šlechtí.

Základní pravidla a odpovědi:

1) musím vědět, jak odolné včely mám, abych o ně nepřišel...  99.8% včelstev
u nás nic nevydrží a dokud si nepořídíte odolnější, nic nezkoušejte, jinak o
ně přijdete

2) Cokoliv uděláte např. aplikace léčiva do včelstva je selekční kritérium a
velmi rychle selektujete včelstva, která to bez daného léčiva neumí... Jeho
vysazení znamená smrt citlivé kolonie... to znamená nepoužívejte nic proti
nosemě!!!

3) Ti kteří spoustu let šlechtí, mají včely, které nemnoží roztoče...  vím o
včelách, které letošní zimu přežili na 2 stanovištích jen s jednou fumigací(
spady 20 -50ks), žádná jiná chemie, žádná práce...Průměr spadů (po Gabonech 
v létě) po fumigaci ve stejné vesnici u jiných včelstev 1000 a víc...

S pozdravem Radek







---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 16. 3. 2017 22:04:19
Předmět: Re: Dotaz

"Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně.
Dosud se zde míchají "jabka s hruškama".
Pokusím se alespoň trochu, někdo by mohl doplnit.
1) mluvíme o viru, houbě, bakterii a roztoči.
2) na potlačování každého z nich je potřeba použít jiné prostředky a
postupy
3) každé použití prostředků (léků?) nad míru nutnou, má v dlouhodobém
horizontu většinou negativní výsledek

Jako příklad lze uvést kontrast mezi prosředím vně a uvnitř bytu.
Zatíco uvnitř je snaha o extrémní čistotu - vysavač s hepafitry, pračky
vzduchu, nadměrná teplota v ložnicích a nepřiměřeně nízká vlhkost vzduchu,
vně je zima, vlhko, smog, pyl. Zvyšující počty alergií jsou toho přirozeným

důsledkem.

Tak a teď to vezmu odzadu.
- o roztoči psát nebudu to se tady nemá.
- bakterie sporulující má pod palcem zákon a SVS - desinfekce vosku, pálení

kliniky. V jiných státech je praxe jiná. Z mě dostupných informací jsou
informace protichůdné. Někteří autoři říkají vyléčení, jiní oddálení úhynu.
- houby (Nosemy) tady asi lze použít nejvíce prostředků. Především snížení
vlhkosti. Buď vyšším větráním, nebo uteplením (případně komorováním). Pak
desinfekce jak ji známe, tedy síra, chlor a hlavně kyslík. Souším tedy
určitě prospěje uložení v suchu a průvanu.
- viry pokud vím tak snášejí nízké teploty, ale nad 36 stupňů mají problém.

A určitě nesnášejí vysušení. Stejně tak je poškozuje kyslík v ovzduší.
Určitě není vir jako vir, ale moc nad 3 hodiny mimo jakýkoli živý organismus

bych jim nedával.
Možná je to názor menšiny, ale mnohem větší problém je chaotický převoz
oddělků s naprosto nejasným zdravotním stavem.
VP

"

Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně.
Dosud se zde míchají "jabka s hruškama".
Pokusím se alespoň trochu, někdo by mohl doplnit.
1) mluvíme o viru, houbě, bakterii a roztoči.
2) na potlačování každého z nich je potřeba použít jiné prostředky a
postupy
3) každé použití prostředků (léků?) nad míru nutnou, má v dlouhodobém
horizontu většinou negativní výsledek

Jako příklad lze uvést kontrast mezi prosředím vně a uvnitř bytu.
Zatíco uvnitř je snaha o extrémní čistotu - vysavač s hepafitry, pračky
vzduchu, nadměrná teplota v ložnicích a nepřiměřeně nízká vlhkost vzduchu,
vně je zima, vlhko, smog, pyl. Zvyšující počty alergií jsou toho přirozeným
důsledkem.

Tak a teď to vezmu odzadu.
- o roztoči psát nebudu to se tady nemá.
- bakterie sporulující má pod palcem zákon a SVS - desinfekce vosku, pálení
kliniky. V jiných státech je praxe jiná. Z mě dostupných informací jsou
informace protichůdné. Někteří autoři říkají vyléčení, jiní oddálení úhynu.
- houby (Nosemy) tady asi lze použít nejvíce prostředků. Především snížení
vlhkosti. Buď vyšším větráním, nebo uteplením (případně komorováním). Pak
desinfekce jak ji známe, tedy síra, chlor a hlavně kyslík. Souším tedy
určitě prospěje uložení v suchu a průvanu.
- viry pokud vím tak snášejí nízké teploty, ale nad 36 stupňů mají problém.
A určitě nesnášejí vysušení. Stejně tak je poškozuje kyslík v ovzduší.
Určitě není vir jako vir, ale moc nad 3 hodiny mimo jakýkoli živý organismus
bych jim nedával.
Možná je to názor menšiny, ale mnohem větší problém je chaotický převoz
oddělků s naprosto nejasným zdravotním stavem.
VP

martin ano spojky NICOT sú určené hlavne na kočovanie úľov bez falcu, ale ja nimi mám napríklad vytvorené 4/3 LG dadant plodisko z dvoch nadstavkov 2/3 ... na účely toho čo chce Kajo to tiež považujem za prepych :D

Já to vidím takto. Nepřehazovat plásty mezi úly. Neposilovat včelstva plásty z jiných včelstev. A na viry neúčinkuje nic. Ani máchání rámků v louhu. A když už je vymáchá, tak si chovatel může myslet, že udělal vše proti šíření virozy. Viry jsou na včelách a roztočích. Snad na bakteriální choroby ano, ale tam se zase musí pálit. Je to, jako s lidskou chřipkou dá se pouze tlumit horečka a bolest hlavy a to je tak všechno. Jak se objeví, tak opět odejde, aby se opět vrátila. Léčiva na virozy nejsou a nebudou a tak nezbývá než s tím žít. Tepelná komora s vysokou teplotou je asi to pravé řešení.
-----
Souhlas. Nikdo neřeší že je s téměř jistotou v doletu jeho včel nějaké uhynulé včelstvo kde to bohatě stačí na kontaminaci dalších desítek včelstev okolo.

Takže jako u chřipky, jsou ti co leží každou zimu několikrát a pak ti co na ně viry "nejdou".

Takže radši odchovávat z těch co jsou zdravá vedle nemocných. I kdyby neměly tolik medu a bodaly. :-)


Karel

V tom odkazu jak jsem dával prokázali snížení virů o 3 řády, sice ne jak norma chce o 4 ale asi je to dost.

Ovšem i když je na to dotace tak mi přijde snad rozumnější to vyrobit nové. :-)
Není tam uvedeno jak rychle se to vyčerpá. Tedy jak dlouho do toho můžu namáčet. 30litrů roztoku za 200 Kč.

http://www.beesafe.cz/produkty/dezinfekce-dotace/bee-safe-600-ml-dotace-70/navod-a-pouziti

Karel

Zkouseli jste nekdo bee-safe?

Já to vidím takto. Nepřehazovat plásty mezi úly. Neposilovat včelstva plásty z jiných včelstev. A na viry neúčinkuje nic. Ani máchání rámků v louhu. A když už je vymáchá, tak si chovatel může myslet, že udělal vše proti šíření virozy. Viry jsou na včelách a roztočích. Snad na bakteriální choroby ano, ale tam se zase musí pálit. Je to, jako s lidskou chřipkou dá se pouze tlumit horečka a bolest hlavy a to je tak všechno. Jak se objeví, tak opět odejde, aby se opět vrátila. Léčiva na virozy nejsou a nebudou a tak nezbývá než s tím žít. Tepelná komora s vysokou teplotou je asi to pravé řešení.

"Co když ty patogeny vydrží víc jak 100°C.
Proto jsem psal abyste si ujasnili co chcete ničit. :-) "
Víc než 100 st C vydrží spory moru plodu.
Proto se taky desinfikuje vosk při teplotě 113 st C a s kyselinou sírovou. Ale takových 130 - 160 st c, které dřevo snese v pohodě, by spory moru plodu vydržet neměly.

ps:na bazosi pod nickem EK.