78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Underground Alternative 052 (2a00:1028:8384:5622:2c9d:4e45:e4b9:9160) --- 22. 3. 2017
Re: Registrace nových léčiv (70280) (70281)

S dovolením ještě doplním
Oxuvar (roztok KŠ k pokapu) byl u nás registrován díky celounijní registraci.
Odkaz:
http://uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani/registrace-vlp/seznam-vlp/aktualne-registrovane-vlp/detail-pipravku-vlp?Id=0910f7c780864f20
Informace:
https://www.andermatt-biovet.de/de_bvi/oxuvarr.html
https://www.andermatt-biovet.de/media/downloads/972/Gebrauchsinformation_OXUVAR_DE.pdf

Nový VLP VarroMed (kombinace KŠ a KM) má také celounijní registraci, tudíž jej nemohli nezaregistrovat i u nás. Budeme tedy mít v zimní měli léčebný spad... Bude veselo.
Odkaz:
http://www.uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani/registrace-vlp/seznam-vlp/aktualne-registrovane-vlp/detail-pipravku-vlp?Id=0910f7c7803c6d0a

Stručně podrobnosti:
VarroMed (kombinace kyseliny šťavelové a mravenčí, píše se o užítí na jaře, v podletí, na podzim a v zimě, pravděpodobně postřik, ev. pokap):
https://www.beevital.com/news/2017/3/7/varromed
http://www.ema.europa.eu/ema/index.jsp?curl=pages/medicines/veterinary/medicines/002723/smops/Positive/vet_smop_000191.jsp&mid=WC0b01ac058008d7aa
https://ec.europa.eu/health/documents/community-register/2017/20170202136456/anx_136456_cs.pdf

Jde o přípravky běžně užívané ve včelařsky vyspělých zemích, kde slovo alternativa není nadávkou (jako je tomu u nás) a tyto postupy a přípravky jsou součástí běžné praxe. U nich je alternativou amitraz ... :-D
Pokud jde o Apitraz, je to taková lákavá cesta do pekel. Aneb jak rychle vytvořit resistenci na amitraz, tedy vlastně to jediné, co ještě z tvrdé chemie funguje a co by mělo být naší poslední volbou ... Nechápu jeho schválení.
Něco o něm v MV: http://www.modernivcelar.eu/clanky/nove-lecivo-apitraz.html
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 22. 3. 2017
Re: Registrace nových léčiv (70280)

https://pribalovy-letak.info/apitraz-500-mg

----------------

Pokud je pravda že dlouhodobá aplikace je snadnou cestou k vytvoření rezistence, což už se amitrázu prý ve světě stalo, tak tedy ti co budou připraveni na ošetřování včelstev bez klasické chemie budou mít značný náskok. :-)


Nezbývá než doufat i k nalezení rezistence na VD. :-)
Tedy včely rezistentní k VD.
Až Varidol na tom bude jako Gabon.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:9942:42a6:6c44:ccf3:9f6a:95d2) --- 22. 3. 2017
Registrace nových léčiv


Registrace nových léčiv

http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zarazeni-leciva-oxuvar.pdf

http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zarazeni-leciva-apitraz.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:9942:42a6:6c44:ccf3:9f6a:95d2) --- 22. 3. 2017
Registrace nových léčiv


Registrace nových léčiv

http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zaraz...pitraz.pdf
http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zaraz...oxuvar.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Underground Alternative 052 (2a00:1028:8384:5622:4d6b:d7f0:3521:e09a) --- 21. 3. 2017
Monitoring úspěšnosti zimování v rámci mezinárodní asociace Coloss

Přidávám odkaz na právě spuštěný Monitoring úspěšnosti zimování v rámci mezinárodní asociace Coloss. Zkuste se zapojit, čím víc nás bude, tím více dat. Občanská věda (citizen science) má něco do sebe a dává šanci i pěšákům, jako jsme my.
http://colosscz.webnode.cz/
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Underground Alternative 052 (2a00:1028:8384:5622:4d6b:d7f0:3521:e09a) --- 20. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247) (70256) (70259)

Ke znalosti patogenů a schopnostem reagovat: velmi zajímavý rozhovor a virech včel: apidolog Doc. Antonín Přidal a virolog Dr. Pavel Plevka:
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3820023
Leccos se postupně odkrývá, ale vlastně stále nikdo neví, co s tím. Akorát že hynou včely i prakticky bez roztočů ... I těm, co se starají, i těm, co se nestarají ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Underground Alternative 052 (2a00:1028:8384:5622:4d6b:d7f0:3521:e09a) --- 20. 3. 2017
Re: Plemenarsky zakon (70272) (70273) (70274) (70275)

Ořivíme, Karle, starou bolševickou metodu přesvědčování. Matek ... :-D
Určitě na to budou časem i dotace ...
Dotační titul ponese název: Je sice chromý a neduživý, ale sperma má kraňské ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 20. 3. 2017
Re: Plemenarsky zakon (70272) (70273) (70274)

Hlavně aby to někdo správěn ideově vysvětlil Plemenářské inspekci. :-)
Slyšel jsem že jsou tam tvrdí chlapci, za použití kozla bez papírů, chtěli likvidovat chov. Tedy potomstvo poslat na jatka.
Tak aby se včas vycukali. Už vidím jak budou kontrolovat papírové a další náležitosti u matek jako u hřebců. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.17.245) --- 19. 3. 2017
Re: Plemenarsky zakon (70272) (70273)

On to nektery svazovy ideolog urcite casem spravne politicko-pratelsky vysvetli...Kazdy krok vedeni svazu je preci ku prospechu clenu...I med clenum dovezou ze zahranici...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 19. 3. 2017
Re: Plemenarsky zakon (70272)

Plemenitby se dopouští sama příroda.
Já bych ji za to napařil alespoň dva roky natvrdo.
No řekněte, jak letos tvrdě selektovala. A to určitě nechápe jak zjistit to páření včel samotářek s kraňkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.188.239.100) --- 19. 3. 2017
Plemenarsky zakon

Od 18. Března platí nový plemenarsky zákona. Tak teď aby nám někdo závazné vysvětlil, kdo vsechno se dopouští plemenitby.
Aby jsme se náhodou nedopousteli něčeho protizákonného. :-) :-) =_=

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.188.239.100) --- 18. 3. 2017
Re: Dotaz (70262) (70263) (70266) (70267) (70268) (70269) (70270)

Myslel jsem i to co pise Radim. On vidí zalétávání kdy se včely brání, ale včely migrují na stanovišti běžné. Dokonce si i pomáhají s krmením. Víckrát bylo při pokusech zjištěno, že krmení z jednoho úlu bylo zjištěno v jiném. Nejen v rámci stanoviště, ale i v sousedství.
Co je příčinou toho že po tom co odejde jedno včelstvo to obvykle potká v nějakém čase sousední nevím. Tedy zda zalétávání nebo loupež. A odkud si to to první, obvykle nejsilnější, pritahne je otázka. Řekl bych, že z okolí.
Ostatně i Sokol tady referoval že sebelepší hygiena nezabrání přínosu spor Mvp z okolí. V případě moru možná zabrání propuknutí kliniky.
U současných úhynu ale neznámé příčinu, takže těžko soudit jak se bránit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.192.23) --- 18. 3. 2017
Re: Dotaz (70262) (70263) (70266) (70267) (70268) (70269)

Karel nemel na mysli bezne zaletavani,ale to bez boju na cesnech,domino efekt predchazejici kolapsu,zvlast patrny v ulech umistenych vedle sebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 3. 2017
Re: Dotaz (70262) (70263) (70266) (70267) (70268)

Na včelíně je zalétávání včel téměř trvale. Zápasící včely padající pod česno pozorovatelné při každé trochu větší intenzitě létání a během sezóny, od května po srpen.
Obrovsky to umocňuje vítr, který sráží nalétavající včely do vedlejšího česna, ale je to vidět i bez větru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.188.239.100) --- 18. 3. 2017
Re: Dotaz (70262) (70263) (70266) (70267)

Praxe a zkušenosti ukazují, že je to při současných úhynech na nic. Odnáší to sousední včely i v případě volného rozmístění na paletách při víc jak metrových mezerách mezi paletama.
Na takové kládě nebo včelíně či voze to pak musí býtpro včely maso.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 3. 2017
Re: Dotaz (70262) (70263) (70266)

Podle mně je na jednom stanovišti zamezení výměny plástů mezi včelstvy téměř zbytečné. Zalétávání včel mezi včelstvy důvod zamezování výměny zcela ruší. Pokud už je nějaké slabší včelstvo napadeno nějakými viry oslabujícími včeltvo, chápu přidání těchto plástů po zrušení takového včelstva do jiných včelstev jako prostředek utužující odolnost těch včelstev.
a.
Jiná věc je výměna plástů mezi různými stanovišti, tam by se to mělo co nejvíc omezovat, protože to urychluje šíření všelijakých nákaz krajinou.
a.
Nevyměňování plástů mezi včelstvy chápu, vedle zvýšení pracnosti a získání dobrého pocitu včelaře, spíš jako opatření pro zvýšení produkce vosku. Protože při takovém ošetřování včelstev se podle mne bude mnohem víc plástů rušit, protože v některých včelstev budou nadbytečné a současně se bude v jiných včelstvech na stanovišti víc plástů nechávat stavět, protože plásty pochybí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.128.24) --- 17. 3. 2017
Re: Dotaz (70262) (70263)

Ja mam na kazde ulove sestave cislo ulu na kazdem nastavku,tak k michani ramku mezi vcelstvy nedojde.Proberu odebrane nastavky,nehodici se nafrkam do paraku,zbytek ulozim v nastavcich do kominu v pruvanu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.84.23) --- 17. 3. 2017
Vykup vosku

Vyrobna mezisten Strazisko zvysuje prechodne vykup vosku na 210 kc/kilo,vykup sousi 120 kc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.9.195) --- 17. 3. 2017

jak píše Karel,ja som už niekoľko rokov neprehodil plodiskové plásty medzi včelstvami..akurát si lámem hlavu,ako to riešiť s mednikmi,lebo tie mi (nízke na dadantoch) kolujú medzi vcelstvami jedna radosť..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 17. 3. 2017
Re: Dotaz (70262)

Aby jsi 100% zamezi přesunu plástů mezi úly musel by ses vrátit do doby
našich pradědů kdy byl každý úl orginál a rámky se prostě přesouvat nedaly.

pepan
---------

I v moderních to jde, pokud to vezmeš tak že se bavíme o zaplodovaných plástech jako skladu bacilů atd.
To je dadant, pokud tam máš panenské v medníku ale může to být i klasický Langstroth 24cm a další.
Na Novém Zélandu mají prý praxi - v podstatě jsem ji asi nevědomky okopíroval - udělají včelstvo a dokud žije má své plodiště. A v mednících mají panenské a tam taky dávají stavět aby nahradili polámané při vytáčení.
Takže i když v plodišti vůbec nemění dílo po celou dobu života včelstva (!!!) , tak to, že jej nepřehazují z úlu do úlu a další praxe způsobuje že jsou na tom s morem líp jak my.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 3. 2017
Re: Dotaz

Aby jsi 100% zamezi přesunu plástů mezi úly musel by ses vrátit do doby
našich pradědů kdy byl každý úl orginál a rámky se prostě přesouvat nedaly.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 3. 2017 19:01:53
Předmět: Re: Dotaz

"Já to vidím takto. Nepřehazovat plásty mezi úly. Neposilovat včelstva
plásty z jiných včelstev. A na viry neúčinkuje nic. Ani máchání rámků v
louhu. A když už je vymáchá, tak si chovatel může myslet, že udělal vše
proti šíření virozy. Viry jsou na včelách a roztočích. Snad na bakteriální
choroby ano, ale tam se zase musí pálit. Je to, jako s lidskou chřipkou dá
se pouze tlumit horečka a bolest hlavy a to je tak všechno. Jak se objeví,
tak opět odejde, aby se opět vrátila. Léčiva na virozy nejsou a nebudou a
tak nezbývá než s tím žít. Tepelná komora s vysokou teplotou je asi to
pravé řešení.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 17. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247) (70256) (70259)

Gusto máš pravdu.

Mně to s těmi desinfekcemi přijde jako řešení problému které si vyrobím. Něco jako ekzém od fobie častého mytí rukou desinfekčním mýdlem.

Osvědčená je metoda, že se rodím do čistého a pak pokud mě někdo nepřesadí tak se všema breberkama okolo vyvíjím. A jednoho dne to holt nedám. Někdo dřív, někdo později.

Já udělám oddělek a pak jde do "nového úlu" co si postaví to má a nepřidávám mu tam materiál z cizích úlů. A ani matky, posilování oddělky - na to je jich škoda.
V podstatě jako když se narodí dítě - do čistého a pak si zvyká.

Znám dost případů kdy si lidi nakoupili matky odjinud a ty to u nich nedaly a přišly o včely.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2017
Re: Dotaz (70257)

"1) musím vědět, jak odolné včely mám, abych o ně nepřišel... 99.8% včelstev
u nás nic nevydrží a dokud si nepořídíte odolnější, nic nezkoušejte, jinak o
ně přijdete
2) Cokoliv uděláte např. aplikace léčiva do včelstva je selekční kritérium a
velmi rychle selektujete včelstva, která to bez daného léčiva neumí... Jeho
vysazení znamená smrt citlivé kolonie... to znamená nepoužívejte nic proti
nosemě!!!"
No, podle mne se desinfikovat respektive desinfekcí nebo jen čištěním musí ozdravovat včelstva s rozumem. Pokud tam evidentně není nějaká kritická nemoc jako třeba mor plodu, je asi nejvhodnější desinfekcí navozovat něco podobného jako když uletí roj a dostane se do nové dutiny bez včelích patogenů, zatímco včelám přátelské bakterie si přinese s sebou. takže desinfikovat jen část. Třeba jenom úly nebo opačně něčím jako norským zimováním na mezistěnách v desinfikovaných rámcích naopak obnovit dílo.
Co se týká léčení nemocí jakožto selekce, je třeba rozlišit nemoci napadající hlavně oslabená včelstva a nemoci schopné zlikvidovat oslabená i neoslabená.
U těch prvních je opravdu nesmysl léčit včelstva určená k výběru a dalšímu šlechtění, protože se léčením smaže rozdíl mezi odolným a neodolným včelstvem. Například u té nosemy, klasické. Na NC zatím nemám názor.
U nemocí či parazitů schopných zlikvidovat oslabená i neoslabená včelstva léčit podle mně je třeba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 17. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247) (70256)

Obecná znalost patogenů vyžaduje schopnosti je determinovat a diagnostikovat.

Potom se vyžaduje znalost rozlišení jestli jde o přátelské či nepřátelské popř. v jaké výši jsou přátelské a v jaké výši (zjštěné koncentraci) jsou už nepřátelské.

Dále musí být schopnost jedince určit protiakci při dezinfekci, což je velmi nesnadné,


protože může nastat tzv. nerovnováha v mikroekologii uvnitř úlu... V návaznosti nato se musí při nějaké protiakci zjistit, jak nepoškodit přátelské viry, bakterie, houby, kterých přítomnost je příčinou, že je (probíhá ve včelstvu) vyvážený stav proti nepřátelským bakteriím, houbám, virům.

Samotná dezinfekce totiž může zničit vše nepřátelské ale i přítelské. Toho jsou zástupci halogenů a hydroxidů a reakci peroxidů.

To jsou přesně ty stavy kdy včelař musí vědět co dělá a ktomu jsou potřeba znát ověřené návody a postupy které za žádných okolností včelstvu spolehlivě neublíží. Což je podle mého názoru hlavní téma při těchto otázkách.


_gp_

> Potu?ník Václav (e-mailem) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247)

Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 17. 3. 2017
Re: Dotaz (70257)

3) Ti kteří spoustu let šlechtí, mají včely, které nemnoží roztoče... vím o
včelách, které letošní zimu přežili na 2 stanovištích jen s jednou fumigací(
spady 20 -50ks), žádná jiná chemie, žádná práce...Průměr spadů (po Gabonech
v létě) po fumigaci ve stejné vesnici u jiných včelstev 1000 a víc...

S pozdravem Radek

-------------

Proč tak málo stanovišť? :-)
Všechny moje mají jen jedno zimní ošetření už od zimy 2013, předtím měly asi dvě zimy dvě. Když jsem viděl že po prvním ošetření už nemá co podata, zrušil jsem to druhé.
V 2014 tedy v létě Gabon, když se čekaly ty úhyny, ale závěr z toho je rozpačitý. Tedy že pokud to chytnete tak i bez roztočů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 17. 3. 2017
Re: Dotaz


Smí se tu psát praktické návody?

K čemu totiž obecně psát, co na co používat? Nejste schopni v praxi bez
laborky odlišit třeba vir od otravy postřikem..

Na prstech ruky se spočítají včelaři, kteří opravdu šlechtí.

Základní pravidla a odpovědi:

1) musím vědět, jak odolné včely mám, abych o ně nepřišel...  99.8% včelstev
u nás nic nevydrží a dokud si nepořídíte odolnější, nic nezkoušejte, jinak o
ně přijdete

2) Cokoliv uděláte např. aplikace léčiva do včelstva je selekční kritérium a
velmi rychle selektujete včelstva, která to bez daného léčiva neumí... Jeho
vysazení znamená smrt citlivé kolonie... to znamená nepoužívejte nic proti
nosemě!!!

3) Ti kteří spoustu let šlechtí, mají včely, které nemnoží roztoče...  vím o
včelách, které letošní zimu přežili na 2 stanovištích jen s jednou fumigací(
spady 20 -50ks), žádná jiná chemie, žádná práce...Průměr spadů (po Gabonech 
v létě) po fumigaci ve stejné vesnici u jiných včelstev 1000 a víc...

S pozdravem Radek







---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 16. 3. 2017 22:04:19
Předmět: Re: Dotaz

"Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně.
Dosud se zde míchají "jabka s hruškama".
Pokusím se alespoň trochu, někdo by mohl doplnit.
1) mluvíme o viru, houbě, bakterii a roztoči.
2) na potlačování každého z nich je potřeba použít jiné prostředky a
postupy
3) každé použití prostředků (léků?) nad míru nutnou, má v dlouhodobém
horizontu většinou negativní výsledek

Jako příklad lze uvést kontrast mezi prosředím vně a uvnitř bytu.
Zatíco uvnitř je snaha o extrémní čistotu - vysavač s hepafitry, pračky
vzduchu, nadměrná teplota v ložnicích a nepřiměřeně nízká vlhkost vzduchu,
vně je zima, vlhko, smog, pyl. Zvyšující počty alergií jsou toho přirozeným

důsledkem.

Tak a teď to vezmu odzadu.
- o roztoči psát nebudu to se tady nemá.
- bakterie sporulující má pod palcem zákon a SVS - desinfekce vosku, pálení

kliniky. V jiných státech je praxe jiná. Z mě dostupných informací jsou
informace protichůdné. Někteří autoři říkají vyléčení, jiní oddálení úhynu.
- houby (Nosemy) tady asi lze použít nejvíce prostředků. Především snížení
vlhkosti. Buď vyšším větráním, nebo uteplením (případně komorováním). Pak
desinfekce jak ji známe, tedy síra, chlor a hlavně kyslík. Souším tedy
určitě prospěje uložení v suchu a průvanu.
- viry pokud vím tak snášejí nízké teploty, ale nad 36 stupňů mají problém.

A určitě nesnášejí vysušení. Stejně tak je poškozuje kyslík v ovzduší.
Určitě není vir jako vir, ale moc nad 3 hodiny mimo jakýkoli živý organismus

bych jim nedával.
Možná je to názor menšiny, ale mnohem větší problém je chaotický převoz
oddělků s naprosto nejasným zdravotním stavem.
VP

"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247)

Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně.
Dosud se zde míchají "jabka s hruškama".
Pokusím se alespoň trochu, někdo by mohl doplnit.
1) mluvíme o viru, houbě, bakterii a roztoči.
2) na potlačování každého z nich je potřeba použít jiné prostředky a
postupy
3) každé použití prostředků (léků?) nad míru nutnou, má v dlouhodobém
horizontu většinou negativní výsledek

Jako příklad lze uvést kontrast mezi prosředím vně a uvnitř bytu.
Zatíco uvnitř je snaha o extrémní čistotu - vysavač s hepafitry, pračky
vzduchu, nadměrná teplota v ložnicích a nepřiměřeně nízká vlhkost vzduchu,
vně je zima, vlhko, smog, pyl. Zvyšující počty alergií jsou toho přirozeným
důsledkem.

Tak a teď to vezmu odzadu.
- o roztoči psát nebudu to se tady nemá.
- bakterie sporulující má pod palcem zákon a SVS - desinfekce vosku, pálení
kliniky. V jiných státech je praxe jiná. Z mě dostupných informací jsou
informace protichůdné. Někteří autoři říkají vyléčení, jiní oddálení úhynu.
- houby (Nosemy) tady asi lze použít nejvíce prostředků. Především snížení
vlhkosti. Buď vyšším větráním, nebo uteplením (případně komorováním). Pak
desinfekce jak ji známe, tedy síra, chlor a hlavně kyslík. Souším tedy
určitě prospěje uložení v suchu a průvanu.
- viry pokud vím tak snášejí nízké teploty, ale nad 36 stupňů mají problém.
A určitě nesnášejí vysušení. Stejně tak je poškozuje kyslík v ovzduší.
Určitě není vir jako vir, ale moc nad 3 hodiny mimo jakýkoli živý organismus
bych jim nedával.
Možná je to názor menšiny, ale mnohem větší problém je chaotický převoz
oddělků s naprosto nejasným zdravotním stavem.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

goro (95.102.37.120) --- 16. 3. 2017
Re: spony na spojeni nastavku (70238) (70242) (70243)

martin ano spojky NICOT sú určené hlavne na kočovanie úľov bez falcu, ale ja nimi mám napríklad vytvorené 4/3 LG dadant plodisko z dvoch nadstavkov 2/3 ... na účely toho čo chce Kajo to tiež považujem za prepych :D

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247) (70251)

Já to vidím takto. Nepřehazovat plásty mezi úly. Neposilovat včelstva plásty z jiných včelstev. A na viry neúčinkuje nic. Ani máchání rámků v louhu. A když už je vymáchá, tak si chovatel může myslet, že udělal vše proti šíření virozy. Viry jsou na včelách a roztočích. Snad na bakteriální choroby ano, ale tam se zase musí pálit. Je to, jako s lidskou chřipkou dá se pouze tlumit horečka a bolest hlavy a to je tak všechno. Jak se objeví, tak opět odejde, aby se opět vrátila. Léčiva na virozy nejsou a nebudou a tak nezbývá než s tím žít. Tepelná komora s vysokou teplotou je asi to pravé řešení.
-----
Souhlas. Nikdo neřeší že je s téměř jistotou v doletu jeho včel nějaké uhynulé včelstvo kde to bohatě stačí na kontaminaci dalších desítek včelstev okolo.

Takže jako u chřipky, jsou ti co leží každou zimu několikrát a pak ti co na ně viry "nejdou".

Takže radši odchovávat z těch co jsou zdravá vedle nemocných. I kdyby neměly tolik medu a bodaly. :-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247) (70251) (70252)

V tom odkazu jak jsem dával prokázali snížení virů o 3 řády, sice ne jak norma chce o 4 ale asi je to dost.

Ovšem i když je na to dotace tak mi přijde snad rozumnější to vyrobit nové. :-)
Není tam uvedeno jak rychle se to vyčerpá. Tedy jak dlouho do toho můžu namáčet. 30litrů roztoku za 200 Kč.

http://www.beesafe.cz/produkty/dezinfekce-dotace/bee-safe-600-ml-dotace-70/navod-a-pouziti

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.32.25) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247) (70251)

Zkouseli jste nekdo bee-safe?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stanislavpe (85.13.101.138) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247)

Já to vidím takto. Nepřehazovat plásty mezi úly. Neposilovat včelstva plásty z jiných včelstev. A na viry neúčinkuje nic. Ani máchání rámků v louhu. A když už je vymáchá, tak si chovatel může myslet, že udělal vše proti šíření virozy. Viry jsou na včelách a roztočích. Snad na bakteriální choroby ano, ale tam se zase musí pálit. Je to, jako s lidskou chřipkou dá se pouze tlumit horečka a bolest hlavy a to je tak všechno. Jak se objeví, tak opět odejde, aby se opět vrátila. Léčiva na virozy nejsou a nebudou a tak nezbývá než s tím žít. Tepelná komora s vysokou teplotou je asi to pravé řešení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247)

"Co když ty patogeny vydrží víc jak 100°C.
Proto jsem psal abyste si ujasnili co chcete ničit. :-) "
Víc než 100 st C vydrží spory moru plodu.
Proto se taky desinfikuje vosk při teplotě 113 st C a s kyselinou sírovou. Ale takových 130 - 160 st c, které dřevo snese v pohodě, by spory moru plodu vydržet neměly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.95.4) --- 16. 3. 2017
Re: dovoz (70248)

ps:na bazosi pod nickem EK.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.95.4) --- 16. 3. 2017
dovoz

Na vcelinu inzerat na dalsi vosk z dovozu-e.k.gartal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246)

Co když ty patogeny vydrží víc jak 100°C.

Proto jsem psal abyste si ujasnili co chcete ničit. :-)

Honě těch breberek možná vydrží víc jak 100°C. Nejenom spory moru.

Pokud by to stačilo vařit ve vodě, asi by desinfekce na ty viry nebyla předmětem výzkumu a zkoumání.
A co Nosema C. ?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245)

U plastu záleží hodně na kvalitě a stáří.
Co se týká dřeva, je to podstatně pórovitější materiál než plast navíc často hodně popraskaný. Ale teplotní odolnost dřeva se nedá popřít, takže pokud se to dělá tak, že ta vysoká teplota je v celém objemu dřeva, je možnost desinfekce dřeva automaticky zajištěná.
S názorem na párprocentní roztok louhu souhlasím, podle mne je to při desinfekci dřeva záležitost spíš vzhledové úpravy povrchu. Rozhodně to nedosáhne dovnitř pórů a prasklin dřeva zalitých voskem a propolisem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241)

"Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.
------

Já jsme sem plast netahal. Jinak u něj jsme napsal, že podle mě stačí omýt, co je uvnitř plastu je úplně jendno, daleko větší problém je desinfekce vosku.

K desinfekci dřevěných rámečků.
Už jsem to sem dával (MVDr. je snad dostatečná autorita a Výzkumný ústav vet. lékařství snad taky:-) ), pokud tady jsou plošné úhyny způsobeny nosemou A aC a k tomu viry, je dobré se zabývat jak moc to účinkuje na tyto patogeny a tam mám pocit že vám párprocenní louh akorát rámky obarví.

Ale to si dohledejte už smai jak se dá spolehlivě zničit. :-)
Pokud na něco přijdete můžete se podělit.
Do té doby je pro lepší nevěřit že se to dá desinfikovat a je lepší to včelám nepřehazovat. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 16. 3. 2017
Re: spony na spojeni nastavku (70238) (70242) (70243)

Děkuji.
KOukám že ceny za kus drátu převyšují jiné.
Když už bych za to dával prachy tak pak:
http://baranik.sk/cz/vcelarske-potreby-cz/ule-a-doplnky-k-ulom/2216/spona-na-nastavky-htm

Toto by bylo asi na nástavky lepší a nejlacinější:
http://baranik.sk/cz/vcelarske-potreby-cz/ule-a-doplnky-k-ulom/2215/spona-na-nastavky-australsky-drzak-htm

Ale toto
http://baranik.sk/cz/vcelarske-potreby-cz/ule-a-doplnky-k-ulom/2784/spona-na-nastavkovy-drat-htm

si radši nahradím gumičkou od zavařování pokud se ještě dělají nebo větším Okroužek co se u nás vyhazují.:-)
Přes tři nebo 4 vruty či hřebíky. Na víko plemenáče dobrý.
A nebo zůstanu u té lepící pásky. :-)
To by převýšilo cenu matroše na plemenáč. Přířezy byly asi za 60Kč na 6rámků 45*30.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (91.221.212.49) --- 16. 3. 2017
Re: spony na spojeni nastavku (70238) (70242)

K čemu jsou ty spony určené. Na kočování?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

goro (95.102.37.120) --- 16. 3. 2017
Re: spony na spojeni nastavku (70238)

Karle, to sú spony od firmy Nicot a bežne ich u nás majú vo včelárskej predajni..
http://www.a-jeto.sk/a-jeto/eshop/1-1-VCEL-POTREBY-BEEKEEP-NEEDS/13-2-NICOT-orig-vsetky-produkty/5/62-Drziak-nastavkov-nerez-Nicot-30-ks

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229)

"Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.


>Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva."
a.
Karle, bluby trady šíříš ty. Předpokládám, že z neznalosti a ne ze zlého úmyslu.
Co se týká plastů, stačí se podívat, jakým způsobem se většina plastů vyrábí, konkrétně homogenizací příslušných, často vzájemně velice rozdílných složek. Póry a praskliny v takových plastických hmnotách jsou potom automatický jev.
Co se týká dřeva, teplotní odolnost dřeva je kolem 160 - 200 st C. Je tudíž dostatečná rezerva teploty, aby se dosáhlo stoprocentní likvidace všech choroboplodných zárodků včetně moru plodu. Podmínka je akorát dostatečný čas , kdy je dřevo této teplotě vystavené, protože dřevo je v tomto smyslu izolační materiál. Každý centimetr hloubky dřeva vyžaduje pro průnik dostatečné teploty odhadem tak 20 minut, půl hodiny, pokud se jedná o ohřev na vzduchu.
Na rámky, jelikož to jsou tenké latičky, by mělo stačit pro dokonalou desinfekci tak 10 - 15 minut v horkém vzduchu 150 - 180 st C. Například v elektrické troubě by to trvalo do rozehřátí trouby na danou teplotu plus dalších 10 - 15 minut.
Je potom na každého uvážení, jestli bude dřevěné rámky pálit a dělat znova nebo jestli je bude, po nějakém důkladnějším oškrábání od vosku a propolisu, aby to nekapalo na dno trouby, desinfikovat a používat znova.
Osobně si myslím, že to je podobná přechodná kampaň jako bylo svého času třeba parafínování nástavků. Někdo to takzvaně objevil, začalo se o tom psát, protože to bylo "in" a dobře se tím zaplňovalo Včelařství a diskuzní weby a byl kšeft výrobců zařízení a prodejců parafínu, protože to všichni začali dělat. Za dva roky to začalo chcípat, protože se objevily i nevýhody a to, že není vidět nějaký větší rozdíl mezi tím, kdo to dělá kdo to nedělá, takže pro většinu byly náklady větší než přínosy.
Podobně podle mně bude i ona kampaň vyhazování dřevěných rámečků kvůli jejich údajné kontaminaci chorobami. Nejvíc to prospěje truhlářům vyrábějícím přířezy rámků na prodej, jinde to nebude mít prakticky žádný vliv.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2017
Re: Vcely Digest, Vol 126, Issue 17

Dráty s očkem lze koupit ve včelařské prodejně v KARVINE.Jelinek

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcely-request/=/v.or.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 15. 3. 2017 12:00:08
Předmět: Vcely Digest, Vol 126, Issue 17

"Příspěvky do konference Vcely zasílejte na adresu:
vcely/=/v.or.cz

Pro přihlášení nebo odhlášení použijte WWW rozhraní na adrese"
http://rover.ms.mff.cuni.cz/mailman/listinfo/vcely
nebo použijte elektronickou poštu, zašlete slovo help v těle dopisu na
adresu
vcely-request/=/v.or.cz

Správce konference můžete nalézt na adrese
vcely-owner/=/v.or.cz

Když budete odpovídat na příspěvek, změňte, prosím, Subject: na něco
rozumnějšího než je: "Re: Contents of Vcely digest..."


Dnešní menu:

1. Re: Dotaz (e-mail/=/nezadan)
2. spony na spojeni nastavku (e-mail/=/nezadan)


----------------------------------------------------------------------

Message: 1
Date: Wed, 15 Mar 2017 09:57:57 +0100
From: "" <e-mail/=/nezadan>
To: VÄ?elaĹ?skĂ˝ mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Dotaz
Message-ID: <1489568277-70237/=/konference.vcely.or.cz>
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250

Mezistěny bere někde od Tábora.Víc nevím,ale bál bych se zda jsou OK.

------------

Mezistěny jako zdroj nákazy - prý je to poznat, říkali kdysi v NASA, druhak
je to málo pravděpodobné.
Daleko pravděpodobnější je to, že to má někdo okolo něho.

Tady je zajímavé, že to o sterilizaci vosku je asi až osmé doporučení ve
vyhlášce.

Přitom to první aa si nejdůležitější asi málokdo dělá.

Jako bod jedna je tam napsáno:
*Zjištování příčin úhynů.*

Prý jsou zase velké úhyny - už jste někde slyšeli, že se to analyzuje.

Protože mít teď v okolí úly bez včel plné zásob lk vybrání, to mě vzrušuje
daleko víc jak sterilizace vosku. Tedy z hlediska MVP.
Protože mám důvodné podezření že ty úhyny - to se přenáší na okolní
včelstva - a zřejmě i dílem.


------------------------------

Message: 2
Date: Wed, 15 Mar 2017 11:05:30 +0100
From: "" <e-mail/=/nezadan>
To: VÄ?elaĹ?skĂ˝ mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Subject: spony na spojeni nastavku
Message-ID: <1489572330-70238/=/konference.vcely.or.cz>
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250

Shánim spony co se používají v zahraničí.
Je to tvarovaný drát s očkem, ohne se přes hřebík v horním nástavku a
zajistí o hřebík v dolním nástavku.

Ví někdo že by byly v ČR k dostání.
Bodlo by mi to na zajištění vík plemenáčů. Pokud ne, naperu tam šrouby a
přetáhnu gumičkou. .-)
Díky.

Karel


------------------------------

Subject: Patička digestu

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://rover.ms.mff.cuni.cz/mailman/listinfo/vcely

------------------------------

Konec: Vcely Digest, Vol 126, Issue 17
**************************************
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sokol (78.136.155.100) --- 15. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70235)

Ano má nákazu ve vedlejší vesnici,ale on sám má všechno pěkné čisté.uvidíme co bude dál za zprávy OVS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 15. 3. 2017
spony na spojeni nastavku

Shánim spony co se používají v zahraničí.
Je to tvarovaný drát s očkem, ohne se přes hřebík v horním nástavku a zajistí o hřebík v dolním nástavku.

Ví někdo že by byly v ČR k dostání.
Bodlo by mi to na zajištění vík plemenáčů. Pokud ne, naperu tam šrouby a přetáhnu gumičkou. .-)
Díky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 15. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70235) (70236)

Mezistěny bere někde od Tábora.Víc nevím,ale bál bych se zda jsou OK.

------------

Mezistěny jako zdroj nákazy - prý je to poznat, říkali kdysi v NASA, druhak je to málo pravděpodobné.
Daleko pravděpodobnější je to, že to má někdo okolo něho.

Tady je zajímavé, že to o sterilizaci vosku je asi až osmé doporučení ve vyhlášce.

Přitom to první aa si nejdůležitější asi málokdo dělá.

Jako bod jedna je tam napsáno:
Zjištování příčin úhynů.

Prý jsou zase velké úhyny - už jste někde slyšeli, že se to analyzuje.

Protože mít teď v okolí úly bez včel plné zásob lk vybrání, to mě vzrušuje daleko víc jak sterilizace vosku. Tedy z hlediska MVP.
Protože mám důvodné podezření že ty úhyny - to se přenáší na okolní včelstva - a zřejmě i dílem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sokol (78.136.156.208) --- 15. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70235)

Znám člověka co mění rámky 1x za dva roky někdy častěji.Se špatným dílem vyhodí celý rámek.A teď odbočím:loni mu diagnostikovali MVP letošní vzorky potvrdily 1 s MVP.Mezistěny bere někde od Tábora.Víc nevím,ale bál bych se zda jsou OK.Beru mezistěny pro sebe zásadně z Ptení a není problém,jsou vždy perfektní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 15. 3. 2017
Re: Dotaz (70210)

Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
Zdraví Jarda.

---------- Původní zpráva ----------

"Děkuji všem za úsměvnou radu:-).Rámečky jsou staré 2 a 3 roky.To věru do
kamen nepatří.

----------------

Ne, já tady prvně slyším o někom kdo mění rámečky po dvou nebo po třech letech a ještě je desinfikuje.

Nedává mi to moc smysl.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 15. 3. 2017
Re: Dotaz (70231)

Děkuji moc,tohle je také jedna ze solidních odpovědí
na můj dotaz.
Jarda.

-------------
Tak v prvé řadě byste měl uvést co desinfikujete. Rámky po úhynu?
Nebo proti čemu, v tom odkazu není uvedeno to podstatné - tedy co to desinfikuje, na co všechno to působí.

Ale to je na vás.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 15. 3. 2017
Re: Dotaz (70178) (70185) (70187) (70216) (70219) (70220) (70223) (70232)

VP:
Pokud si nechám udělat mezistěny ze svého vosku, tak za několik dnů
obdržím mezistěny z nějakého vosku. A musím věřit, že z vosku mého.
Proto jsem napsal, že jedinou zárukou toho, že mezistěny jsou z mého
vosku je to, že si je vyrobím sám. Abych nebyl špatně pochopen. Nikoho
nepodezřívám z falšování.
---------
Musím věřit, to je pravda. Pokud nevěřím a obchoduji tak dobře mi tak.

Já měl mezistěny na výměnu snad jen jednou za >30let.
A komu jsme vosk dal ke zrpacování tak si jej pochvaloval.

Takže nevím z vlastní zkušenosti co koluje, stačí mi co tak porůznu vidím, ale co vím, tak žádný prodejce mi nemůže nic garantovat neboť to vykupuje/vyměňuje od včelařů v malém.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 15. 3. 2017
Re: Dotaz (70178) (70185) (70187) (70216) (70219) (70220) (70223)

> Nejsem typický český včelař. :- :-) :-) Dám vydělat i jiným
Ale tady nejde o to, zda dám, nebo nedám někomu vydělat.
Pokud beru mezistěny na výměnu, dám vlastní vosk a dostanu mezistěny z
nějaké směsi cizího vosku.
Pokud si nechám udělat mezistěny ze svého vosku, tak za několik dnů
obdržím mezistěny z nějakého vosku. A musím věřit, že z vosku mého.
Proto jsem napsal, že jedinou zárukou toho, že mezistěny jsou z mého
vosku je to, že si je vyrobím sám. Abych nebyl špatně pochopen. Nikoho
nepodezřívám z falšování.
Podle informací které mám, tak vosk vytavený z díla včelstev v ČR
obsahuje určité množství parafinu a stearinu. Dá se spekulovat o 5-20-ti
procentech. Je to dáno tím, že do oběhu vosku se tyto látky dostávaly
dlouhodobě. Pokud si pamatuji, nejhorší mezistěny jsme měli někdy kolem roku
1975. Barva bílá a včely na nich stavěly velmi neochotně. Jiné nebyly.
Nikdo by tedy neměl očekávat, že mezistěny vyrobené ze svého vosku budou
ze 100-procentního včelího vosku.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav MalĂ˝ (e-mailem) --- 15. 3. 2017
RE: Dotaz

Děkuji moc,tohle je také jedna ze solidních odpovědí
na můj dotaz.
                             Jarda.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Votrubec <pavel.votrubec/=/quick.cz>
Komu: 'Včelařská konference' <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 3. 2017 10:26:12
Předmět: RE: Dotaz

"Užití louhu:

http://www.zocsvsvetla.cz/DEZINFEK.htm


-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jaroslav Malý
Sent: Sunday, March 12, 2017 6:08 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Dotaz



Dobrý den,
máte někdo prosím zkušenost kdy po desinfekci rámečků plamenem se rámečky
ještě omyjí v roztoku louhu?
Rámeček se tak i hezky vybělí a dočistí.Nevím jen jak silný roztok louhu se
používá a jak rámek s jistotou umýt aby neškodil včelám.
Děkuji Jarda.

"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav MalĂ˝ (e-mailem) --- 15. 3. 2017
Re: Dotaz

Tak vidím že svým dotazem jsem rozpoutal velikou diskuzi.Pro upřesnění
uvádím.Rámečky nenechávám v úlu déle než 5 let.Ty které v průběhu 5letého
cyklu
na podzim vyndavám a vyřežu,oškrabu od zbytků vosku a ožahnu plamenem.
Myslím že když se včeličkám žije dobře v dutině vypálené úderem blesku,tak
jim kousek zčernalého dřeva vadit nebude.Chtěl jsem jenom zkusit jestli by
se čistota a vzhled rámku nedala nějak zlepšit.Vím,že to
tak někdo dělá.Samozřejmě souhlasím s vyřezáváním trubčího plodu a mám
s tím dobré zkušenosti.Pozitivní přínos tohoto opatření mi před léty
vysvětlil
přítel Škréta.Propolis je ve včelstvu samozřejmě důležitý ale jsou jím
potaženy i stěny úlu
a tak to množství odstraněné při čistění včelky určitě zvládnou.
       Ať se nám i jim daří!!!!!!!!!!!
                                                                        
Jarda.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2017 7:58:54
Předmět: Re: Dotaz

"Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
Zdraví Jarda.

-------------
Já si naopak mylsím, že měnit včelám rámečky co chvíli - tedy jak píšete
2-3 roky je pro včely spíš škodlivé než přínosné. Protože spory a viry na
nich stejně nezničíte nikdy úplně, jen jim zničíte propolis. Takže je to
jen napůl, kombinace nevýhod.

Na těch loučkách mají včely pracně vybudované zásoby propolisu. A ty teď
potřebují nejvíc.

Byly ve světě takové pokusy, že jedné skupině včel propilis odebírali a
druhé skupin jej přidávali.

Tipněte si která byla na tom líp? :-)

Proč myslíte že si včely nosí do úlu propolis a potahují jím ty rámky a prý
i buňky ped položením vajíčka potáhnou propolisem - to je prý to lesklé dno
před položením vajíčka?

A kde jej mají teď holky kde brát, když jej v úle nemají po ruce?
Vm o čem mluvím, loni jsem brutálně obměnil téměř kompletně dílo v úlech. V
okolí byla objevena evropská hniloba plodu.
A co myslíte že vidím ve včelách? A co mi říkají se ani neptejte. :-)

Karel
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.188.135.152) --- 14. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227)

Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.


>Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva.

----------------
Radime vy doma máte místo myčky sterilizátor, nebo stačí mechanická očista nádobí a co je uvnitř v matroší neřešíte a jíte z toho?
Nebo plastové nádobí vyhazujete po použití? :-)
A dřevěné nádobí myjete v louhu? :-)

A dohledejte nějaký zdroj k desinfekci spor Nosema C. ve výkalech, dřevě tad. Tedy odkaz že bylo vyzkoušeno - o kolik řádů méně při jakých podmínkách. Ne jedna paní nebo pán povídali, že stačí mráz atd.

A ti co opakovaně nakoupili po úhynech odddělky a ty zase odletěly do teplých krajin za svými předchůdci, tak ti ať neskáčí od tématu a nastudují si to celé třeba tady:
https://www.vri.cz/cz/aktuality/kronika
25.11.2016

A pak dají vědět jak se ten vosk a dřevo sterilizuje a proč není lepší plásty z plodišť spálit i s rámky. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.188.135.152) --- 14. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227)

Jaké jsou včelí viry
Množství virů, kteří vyvolávají různá onemocnění včel, se stále zvyšuje. Při úvahách a postupech k omezování příp. eliminaci jejich výskytu ve včelstvech je potřeba mít dle RNDr. Jany Prodělalové, Ph.D. na paměti, že většina včelích virů patří do skupiny pikornavirů, kteří jsou odolní vůči vlivům vnějšího prostředí i vůči dezinfekčním prostředkům. Tato jejich odolnost souvisí s velmi jednoduchou stavbou těla virové částice, která je tvořena pouze nukleovou kyselinou a jednoduchým obalem (kapsidou) bez přítomnosti dalšího proteinového, případně lipidového obalu.

Existuje určité spektrum účinných dezinfekčních látek možných užívat proti pikornavirům, patří sem zejména alkoholy, chlór, jód, aldehydy, fenoly či peroxosloučeniny. Užití u včel je však značně limitující vzhledem k silné toxicitě řady z nich. Další komplikací a to i pro vývoj, resp. registraci dezinfekčních prostředků k užití u včel je prozatím nemožnost kultivace virů včel v laboratorních podmínkách a tudíž nemožnost provést zkoušky ke stanovení viricidního účinku, navíc neexistuje norma pro testování účinku dezinfekčního prostředku na površích pro veterinární užití. Ve VÚVeL v Brně byl takový model pro ověření viricidního účinku na površích navržen a použit pro otestování. Ověřovány byly Bee-Safe, který je doporučen pro oblast včelařství a Persteril 36. V modelu byl použit pikornavirus lidský (EV71), testování proběhlo při teplotě 6 a 22 °C a při modelovaném organickém znečištění proteinové i sacharidové povahy. Bee-Safe vykázal stabilní antivirový účinek v těchto podmínkách, pokles množství viru však bylo pouze o 2 – 3 řády, nikoliv o 4, jak požaduje norma pro průkaz viricidní účinnosti pro veterinární oblast. Účinnost Persterilu byla silně závislá na teplotě a organickém znečištění, při 22 °C a bez přítomnosti albuminu bylo dosaženo snížení množství viru o 4 řády. Použití ve včelařství je však téměř nemožné kvůli jeho extrémní žíravosti. Teplota je faktorem, který ovlivňuje přítomnost virů v medu. Při teplotě 50 °C dochází po 24 hodinách k poklesu množství viru na poloviny výchozího počtu, po 48 hodinách potom nebylo přítomno detekovatelné množství virů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.221.241.242) --- 14. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226)

Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.


>Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218)

Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.245.22) --- 14. 3. 2017
Re: Dotaz (70178) (70185) (70187) (70216) (70219) (70220) (70223)

Proc by si nenechal udelat mezisteny z vlastniho vosku? Od 200 kilo je dokazem v soucasnosti udelat,cehoz vyuziva stale vic vcelaru,mensi mnozstvi nabizi mali zpracovatele.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 14. 3. 2017
Re: Dotaz

o tom žádná a nic nového. standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2017 15:35:13
Předmět: Re: Dotaz

"V nových úlech -- takže nakonec laciné úly a místo desinfekce to pak spálit

a udělat a osadit nové?
To jsme pak ve shodě.
Karel
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 14. 3. 2017
Re: Dotaz (70178) (70185) (70187) (70216) (70219) (70220)

> ale nechá si je z vlastního vosku udělat.
Snad udělá si je sám.
VP
-----
Nejsem typický český včelař. :- :-) :-)

Dám vydělat i jiným a neobracím korunu než ji dám i kdyby mě šetření mělo stát korun pět.

Válcované mezistěny jsou něco nedostižného.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 14. 3. 2017
Re: Dotaz (70221)

V nových úlech -- takže nakonec laciné úly a místo desinfekce to pak spálit a udělat a osadit nové?
To jsme pak ve shodě.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 70222 do č. 70282)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu