Včelařská konference

Gusto máš pravdu.

Mně to s těmi desinfekcemi přijde jako řešení problému které si vyrobím. Něco jako ekzém od fobie častého mytí rukou desinfekčním mýdlem.

Osvědčená je metoda, že se rodím do čistého a pak pokud mě někdo nepřesadí tak se všema breberkama okolo vyvíjím. A jednoho dne to holt nedám. Někdo dřív, někdo později.

Já udělám oddělek a pak jde do "nového úlu" co si postaví to má a nepřidávám mu tam materiál z cizích úlů. A ani matky, posilování oddělky - na to je jich škoda.
V podstatě jako když se narodí dítě - do čistého a pak si zvyká.

Znám dost případů kdy si lidi nakoupili matky odjinud a ty to u nich nedaly a přišly o včely.

Karel

"1) musím vědět, jak odolné včely mám, abych o ně nepřišel... 99.8% včelstev
u nás nic nevydrží a dokud si nepořídíte odolnější, nic nezkoušejte, jinak o
ně přijdete
2) Cokoliv uděláte např. aplikace léčiva do včelstva je selekční kritérium a
velmi rychle selektujete včelstva, která to bez daného léčiva neumí... Jeho
vysazení znamená smrt citlivé kolonie... to znamená nepoužívejte nic proti
nosemě!!!"
No, podle mne se desinfikovat respektive desinfekcí nebo jen čištěním musí ozdravovat včelstva s rozumem. Pokud tam evidentně není nějaká kritická nemoc jako třeba mor plodu, je asi nejvhodnější desinfekcí navozovat něco podobného jako když uletí roj a dostane se do nové dutiny bez včelích patogenů, zatímco včelám přátelské bakterie si přinese s sebou. takže desinfikovat jen část. Třeba jenom úly nebo opačně něčím jako norským zimováním na mezistěnách v desinfikovaných rámcích naopak obnovit dílo.
Co se týká léčení nemocí jakožto selekce, je třeba rozlišit nemoci napadající hlavně oslabená včelstva a nemoci schopné zlikvidovat oslabená i neoslabená.
U těch prvních je opravdu nesmysl léčit včelstva určená k výběru a dalšímu šlechtění, protože se léčením smaže rozdíl mezi odolným a neodolným včelstvem. Například u té nosemy, klasické. Na NC zatím nemám názor.
U nemocí či parazitů schopných zlikvidovat oslabená i neoslabená včelstva léčit podle mně je třeba.

Obecná znalost patogenů vyžaduje schopnosti je determinovat a diagnostikovat.

Potom se vyžaduje znalost rozlišení jestli jde o přátelské či nepřátelské popř. v jaké výši jsou přátelské a v jaké výši (zjštěné koncentraci) jsou už nepřátelské.

Dále musí být schopnost jedince určit protiakci při dezinfekci, což je velmi nesnadné,


protože může nastat tzv. nerovnováha v mikroekologii uvnitř úlu... V návaznosti nato se musí při nějaké protiakci zjistit, jak nepoškodit přátelské viry, bakterie, houby, kterých přítomnost je příčinou, že je (probíhá ve včelstvu) vyvážený stav proti nepřátelským bakteriím, houbám, virům.

Samotná dezinfekce totiž může zničit vše nepřátelské ale i přítelské. Toho jsou zástupci halogenů a hydroxidů a reakci peroxidů.

To jsou přesně ty stavy kdy včelař musí vědět co dělá a ktomu jsou potřeba znát ověřené návody a postupy které za žádných okolností včelstvu spolehlivě neublíží. Což je podle mého názoru hlavní téma při těchto otázkách.


_gp_

> Potu?ník Václav (e-mailem) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247)

Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně. <

3) Ti kteří spoustu let šlechtí, mají včely, které nemnoží roztoče... vím o
včelách, které letošní zimu přežili na 2 stanovištích jen s jednou fumigací(
spady 20 -50ks), žádná jiná chemie, žádná práce...Průměr spadů (po Gabonech
v létě) po fumigaci ve stejné vesnici u jiných včelstev 1000 a víc...

S pozdravem Radek

-------------

Proč tak málo stanovišť? :-)
Všechny moje mají jen jedno zimní ošetření už od zimy 2013, předtím měly asi dvě zimy dvě. Když jsem viděl že po prvním ošetření už nemá co podata, zrušil jsem to druhé.
V 2014 tedy v létě Gabon, když se čekaly ty úhyny, ale závěr z toho je rozpačitý. Tedy že pokud to chytnete tak i bez roztočů.

Karel

Smí se tu psát praktické návody?

K čemu totiž obecně psát, co na co používat? Nejste schopni v praxi bez
laborky odlišit třeba vir od otravy postřikem..

Na prstech ruky se spočítají včelaři, kteří opravdu šlechtí.

Základní pravidla a odpovědi:

1) musím vědět, jak odolné včely mám, abych o ně nepřišel...  99.8% včelstev
u nás nic nevydrží a dokud si nepořídíte odolnější, nic nezkoušejte, jinak o
ně přijdete

2) Cokoliv uděláte např. aplikace léčiva do včelstva je selekční kritérium a
velmi rychle selektujete včelstva, která to bez daného léčiva neumí... Jeho
vysazení znamená smrt citlivé kolonie... to znamená nepoužívejte nic proti
nosemě!!!

3) Ti kteří spoustu let šlechtí, mají včely, které nemnoží roztoče...  vím o
včelách, které letošní zimu přežili na 2 stanovištích jen s jednou fumigací(
spady 20 -50ks), žádná jiná chemie, žádná práce...Průměr spadů (po Gabonech 
v létě) po fumigaci ve stejné vesnici u jiných včelstev 1000 a víc...

S pozdravem Radek







---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 16. 3. 2017 22:04:19
Předmět: Re: Dotaz

"Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně.
Dosud se zde míchají "jabka s hruškama".
Pokusím se alespoň trochu, někdo by mohl doplnit.
1) mluvíme o viru, houbě, bakterii a roztoči.
2) na potlačování každého z nich je potřeba použít jiné prostředky a
postupy
3) každé použití prostředků (léků?) nad míru nutnou, má v dlouhodobém
horizontu většinou negativní výsledek

Jako příklad lze uvést kontrast mezi prosředím vně a uvnitř bytu.
Zatíco uvnitř je snaha o extrémní čistotu - vysavač s hepafitry, pračky
vzduchu, nadměrná teplota v ložnicích a nepřiměřeně nízká vlhkost vzduchu,
vně je zima, vlhko, smog, pyl. Zvyšující počty alergií jsou toho přirozeným

důsledkem.

Tak a teď to vezmu odzadu.
- o roztoči psát nebudu to se tady nemá.
- bakterie sporulující má pod palcem zákon a SVS - desinfekce vosku, pálení

kliniky. V jiných státech je praxe jiná. Z mě dostupných informací jsou
informace protichůdné. Někteří autoři říkají vyléčení, jiní oddálení úhynu.
- houby (Nosemy) tady asi lze použít nejvíce prostředků. Především snížení
vlhkosti. Buď vyšším větráním, nebo uteplením (případně komorováním). Pak
desinfekce jak ji známe, tedy síra, chlor a hlavně kyslík. Souším tedy
určitě prospěje uložení v suchu a průvanu.
- viry pokud vím tak snášejí nízké teploty, ale nad 36 stupňů mají problém.

A určitě nesnášejí vysušení. Stejně tak je poškozuje kyslík v ovzduší.
Určitě není vir jako vir, ale moc nad 3 hodiny mimo jakýkoli živý organismus

bych jim nedával.
Možná je to názor menšiny, ale mnohem větší problém je chaotický převoz
oddělků s naprosto nejasným zdravotním stavem.
VP

"

Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně.
Dosud se zde míchají "jabka s hruškama".
Pokusím se alespoň trochu, někdo by mohl doplnit.
1) mluvíme o viru, houbě, bakterii a roztoči.
2) na potlačování každého z nich je potřeba použít jiné prostředky a
postupy
3) každé použití prostředků (léků?) nad míru nutnou, má v dlouhodobém
horizontu většinou negativní výsledek

Jako příklad lze uvést kontrast mezi prosředím vně a uvnitř bytu.
Zatíco uvnitř je snaha o extrémní čistotu - vysavač s hepafitry, pračky
vzduchu, nadměrná teplota v ložnicích a nepřiměřeně nízká vlhkost vzduchu,
vně je zima, vlhko, smog, pyl. Zvyšující počty alergií jsou toho přirozeným
důsledkem.

Tak a teď to vezmu odzadu.
- o roztoči psát nebudu to se tady nemá.
- bakterie sporulující má pod palcem zákon a SVS - desinfekce vosku, pálení
kliniky. V jiných státech je praxe jiná. Z mě dostupných informací jsou
informace protichůdné. Někteří autoři říkají vyléčení, jiní oddálení úhynu.
- houby (Nosemy) tady asi lze použít nejvíce prostředků. Především snížení
vlhkosti. Buď vyšším větráním, nebo uteplením (případně komorováním). Pak
desinfekce jak ji známe, tedy síra, chlor a hlavně kyslík. Souším tedy
určitě prospěje uložení v suchu a průvanu.
- viry pokud vím tak snášejí nízké teploty, ale nad 36 stupňů mají problém.
A určitě nesnášejí vysušení. Stejně tak je poškozuje kyslík v ovzduší.
Určitě není vir jako vir, ale moc nad 3 hodiny mimo jakýkoli živý organismus
bych jim nedával.
Možná je to názor menšiny, ale mnohem větší problém je chaotický převoz
oddělků s naprosto nejasným zdravotním stavem.
VP

martin ano spojky NICOT sú určené hlavne na kočovanie úľov bez falcu, ale ja nimi mám napríklad vytvorené 4/3 LG dadant plodisko z dvoch nadstavkov 2/3 ... na účely toho čo chce Kajo to tiež považujem za prepych :D

Já to vidím takto. Nepřehazovat plásty mezi úly. Neposilovat včelstva plásty z jiných včelstev. A na viry neúčinkuje nic. Ani máchání rámků v louhu. A když už je vymáchá, tak si chovatel může myslet, že udělal vše proti šíření virozy. Viry jsou na včelách a roztočích. Snad na bakteriální choroby ano, ale tam se zase musí pálit. Je to, jako s lidskou chřipkou dá se pouze tlumit horečka a bolest hlavy a to je tak všechno. Jak se objeví, tak opět odejde, aby se opět vrátila. Léčiva na virozy nejsou a nebudou a tak nezbývá než s tím žít. Tepelná komora s vysokou teplotou je asi to pravé řešení.
-----
Souhlas. Nikdo neřeší že je s téměř jistotou v doletu jeho včel nějaké uhynulé včelstvo kde to bohatě stačí na kontaminaci dalších desítek včelstev okolo.

Takže jako u chřipky, jsou ti co leží každou zimu několikrát a pak ti co na ně viry "nejdou".

Takže radši odchovávat z těch co jsou zdravá vedle nemocných. I kdyby neměly tolik medu a bodaly. :-)


Karel

V tom odkazu jak jsem dával prokázali snížení virů o 3 řády, sice ne jak norma chce o 4 ale asi je to dost.

Ovšem i když je na to dotace tak mi přijde snad rozumnější to vyrobit nové. :-)
Není tam uvedeno jak rychle se to vyčerpá. Tedy jak dlouho do toho můžu namáčet. 30litrů roztoku za 200 Kč.

http://www.beesafe.cz/produkty/dezinfekce-dotace/bee-safe-600-ml-dotace-70/navod-a-pouziti

Karel

Zkouseli jste nekdo bee-safe?

Já to vidím takto. Nepřehazovat plásty mezi úly. Neposilovat včelstva plásty z jiných včelstev. A na viry neúčinkuje nic. Ani máchání rámků v louhu. A když už je vymáchá, tak si chovatel může myslet, že udělal vše proti šíření virozy. Viry jsou na včelách a roztočích. Snad na bakteriální choroby ano, ale tam se zase musí pálit. Je to, jako s lidskou chřipkou dá se pouze tlumit horečka a bolest hlavy a to je tak všechno. Jak se objeví, tak opět odejde, aby se opět vrátila. Léčiva na virozy nejsou a nebudou a tak nezbývá než s tím žít. Tepelná komora s vysokou teplotou je asi to pravé řešení.

"Co když ty patogeny vydrží víc jak 100°C.
Proto jsem psal abyste si ujasnili co chcete ničit. :-) "
Víc než 100 st C vydrží spory moru plodu.
Proto se taky desinfikuje vosk při teplotě 113 st C a s kyselinou sírovou. Ale takových 130 - 160 st c, které dřevo snese v pohodě, by spory moru plodu vydržet neměly.

ps:na bazosi pod nickem EK.

Na vcelinu inzerat na dalsi vosk z dovozu-e.k.gartal

Co když ty patogeny vydrží víc jak 100°C.

Proto jsem psal abyste si ujasnili co chcete ničit. :-)

Honě těch breberek možná vydrží víc jak 100°C. Nejenom spory moru.

Pokud by to stačilo vařit ve vodě, asi by desinfekce na ty viry nebyla předmětem výzkumu a zkoumání.
A co Nosema C. ?
Karel

U plastu záleží hodně na kvalitě a stáří.
Co se týká dřeva, je to podstatně pórovitější materiál než plast navíc často hodně popraskaný. Ale teplotní odolnost dřeva se nedá popřít, takže pokud se to dělá tak, že ta vysoká teplota je v celém objemu dřeva, je možnost desinfekce dřeva automaticky zajištěná.
S názorem na párprocentní roztok louhu souhlasím, podle mne je to při desinfekci dřeva záležitost spíš vzhledové úpravy povrchu. Rozhodně to nedosáhne dovnitř pórů a prasklin dřeva zalitých voskem a propolisem.

"Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.
------

Já jsme sem plast netahal. Jinak u něj jsme napsal, že podle mě stačí omýt, co je uvnitř plastu je úplně jendno, daleko větší problém je desinfekce vosku.

K desinfekci dřevěných rámečků.
Už jsem to sem dával (MVDr. je snad dostatečná autorita a Výzkumný ústav vet. lékařství snad taky:-) ), pokud tady jsou plošné úhyny způsobeny nosemou A aC a k tomu viry, je dobré se zabývat jak moc to účinkuje na tyto patogeny a tam mám pocit že vám párprocenní louh akorát rámky obarví.

Ale to si dohledejte už smai jak se dá spolehlivě zničit. :-)
Pokud na něco přijdete můžete se podělit.
Do té doby je pro lepší nevěřit že se to dá desinfikovat a je lepší to včelám nepřehazovat. :-)

Karel

Děkuji.
KOukám že ceny za kus drátu převyšují jiné.
Když už bych za to dával prachy tak pak:
http://baranik.sk/cz/vcelarske-potreby-cz/ule-a-doplnky-k-ulom/2216/spona-na-nastavky-htm

Toto by bylo asi na nástavky lepší a nejlacinější:
http://baranik.sk/cz/vcelarske-potreby-cz/ule-a-doplnky-k-ulom/2215/spona-na-nastavky-australsky-drzak-htm

Ale toto
http://baranik.sk/cz/vcelarske-potreby-cz/ule-a-doplnky-k-ulom/2784/spona-na-nastavkovy-drat-htm

si radši nahradím gumičkou od zavařování pokud se ještě dělají nebo větším Okroužek co se u nás vyhazují.:-)
Přes tři nebo 4 vruty či hřebíky. Na víko plemenáče dobrý.
A nebo zůstanu u té lepící pásky. :-)
To by převýšilo cenu matroše na plemenáč. Přířezy byly asi za 60Kč na 6rámků 45*30.

Karel

K čemu jsou ty spony určené. Na kočování?

Karle, to sú spony od firmy Nicot a bežne ich u nás majú vo včelárskej predajni..
http://www.a-jeto.sk/a-jeto/eshop/1-1-VCEL-POTREBY-BEEKEEP-NEEDS/13-2-NICOT-orig-vsetky-produkty/5/62-Drziak-nastavkov-nerez-Nicot-30-ks

"Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.


>Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva."
a.
Karle, bluby trady šíříš ty. Předpokládám, že z neznalosti a ne ze zlého úmyslu.
Co se týká plastů, stačí se podívat, jakým způsobem se většina plastů vyrábí, konkrétně homogenizací příslušných, často vzájemně velice rozdílných složek. Póry a praskliny v takových plastických hmnotách jsou potom automatický jev.
Co se týká dřeva, teplotní odolnost dřeva je kolem 160 - 200 st C. Je tudíž dostatečná rezerva teploty, aby se dosáhlo stoprocentní likvidace všech choroboplodných zárodků včetně moru plodu. Podmínka je akorát dostatečný čas , kdy je dřevo této teplotě vystavené, protože dřevo je v tomto smyslu izolační materiál. Každý centimetr hloubky dřeva vyžaduje pro průnik dostatečné teploty odhadem tak 20 minut, půl hodiny, pokud se jedná o ohřev na vzduchu.
Na rámky, jelikož to jsou tenké latičky, by mělo stačit pro dokonalou desinfekci tak 10 - 15 minut v horkém vzduchu 150 - 180 st C. Například v elektrické troubě by to trvalo do rozehřátí trouby na danou teplotu plus dalších 10 - 15 minut.
Je potom na každého uvážení, jestli bude dřevěné rámky pálit a dělat znova nebo jestli je bude, po nějakém důkladnějším oškrábání od vosku a propolisu, aby to nekapalo na dno trouby, desinfikovat a používat znova.
Osobně si myslím, že to je podobná přechodná kampaň jako bylo svého času třeba parafínování nástavků. Někdo to takzvaně objevil, začalo se o tom psát, protože to bylo "in" a dobře se tím zaplňovalo Včelařství a diskuzní weby a byl kšeft výrobců zařízení a prodejců parafínu, protože to všichni začali dělat. Za dva roky to začalo chcípat, protože se objevily i nevýhody a to, že není vidět nějaký větší rozdíl mezi tím, kdo to dělá kdo to nedělá, takže pro většinu byly náklady větší než přínosy.
Podobně podle mně bude i ona kampaň vyhazování dřevěných rámečků kvůli jejich údajné kontaminaci chorobami. Nejvíc to prospěje truhlářům vyrábějícím přířezy rámků na prodej, jinde to nebude mít prakticky žádný vliv.

Dráty s očkem lze koupit ve včelařské prodejně v KARVINE.Jelinek

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcely-request/=/v.or.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 15. 3. 2017 12:00:08
Předmět: Vcely Digest, Vol 126, Issue 17

"Příspěvky do konference Vcely zasílejte na adresu:
vcely/=/v.or.cz

Pro přihlášení nebo odhlášení použijte WWW rozhraní na adrese"
http://rover.ms.mff.cuni.cz/mailman/listinfo/vcely
nebo použijte elektronickou poštu, zašlete slovo help v těle dopisu na
adresu
vcely-request/=/v.or.cz

Správce konference můžete nalézt na adrese
vcely-owner/=/v.or.cz

Když budete odpovídat na příspěvek, změňte, prosím, Subject: na něco
rozumnějšího než je: "Re: Contents of Vcely digest..."


Dnešní menu:

1. Re: Dotaz (e-mail/=/nezadan)
2. spony na spojeni nastavku (e-mail/=/nezadan)


----------------------------------------------------------------------

Message: 1
Date: Wed, 15 Mar 2017 09:57:57 +0100
From: "" <e-mail/=/nezadan>
To: VÄ?elaĹ?skĂ˝ mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Dotaz
Message-ID: <1489568277-70237/=/konference.vcely.or.cz>
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250

Mezistěny bere někde od Tábora.Víc nevím,ale bál bych se zda jsou OK.

------------

Mezistěny jako zdroj nákazy - prý je to poznat, říkali kdysi v NASA, druhak
je to málo pravděpodobné.
Daleko pravděpodobnější je to, že to má někdo okolo něho.

Tady je zajímavé, že to o sterilizaci vosku je asi až osmé doporučení ve
vyhlášce.

Přitom to první aa si nejdůležitější asi málokdo dělá.

Jako bod jedna je tam napsáno:
*Zjištování příčin úhynů.*

Prý jsou zase velké úhyny - už jste někde slyšeli, že se to analyzuje.

Protože mít teď v okolí úly bez včel plné zásob lk vybrání, to mě vzrušuje
daleko víc jak sterilizace vosku. Tedy z hlediska MVP.
Protože mám důvodné podezření že ty úhyny - to se přenáší na okolní
včelstva - a zřejmě i dílem.


------------------------------

Message: 2
Date: Wed, 15 Mar 2017 11:05:30 +0100
From: "" <e-mail/=/nezadan>
To: VÄ?elaĹ?skĂ˝ mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Subject: spony na spojeni nastavku
Message-ID: <1489572330-70238/=/konference.vcely.or.cz>
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250

Shánim spony co se používají v zahraničí.
Je to tvarovaný drát s očkem, ohne se přes hřebík v horním nástavku a
zajistí o hřebík v dolním nástavku.

Ví někdo že by byly v ČR k dostání.
Bodlo by mi to na zajištění vík plemenáčů. Pokud ne, naperu tam šrouby a
přetáhnu gumičkou. .-)
Díky.

Karel


------------------------------

Subject: Patička digestu

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://rover.ms.mff.cuni.cz/mailman/listinfo/vcely

------------------------------

Konec: Vcely Digest, Vol 126, Issue 17
**************************************
"

Ano má nákazu ve vedlejší vesnici,ale on sám má všechno pěkné čisté.uvidíme co bude dál za zprávy OVS.

Shánim spony co se používají v zahraničí.
Je to tvarovaný drát s očkem, ohne se přes hřebík v horním nástavku a zajistí o hřebík v dolním nástavku.

Ví někdo že by byly v ČR k dostání.
Bodlo by mi to na zajištění vík plemenáčů. Pokud ne, naperu tam šrouby a přetáhnu gumičkou. .-)
Díky.

Karel

Mezistěny bere někde od Tábora.Víc nevím,ale bál bych se zda jsou OK.

------------

Mezistěny jako zdroj nákazy - prý je to poznat, říkali kdysi v NASA, druhak je to málo pravděpodobné.
Daleko pravděpodobnější je to, že to má někdo okolo něho.

Tady je zajímavé, že to o sterilizaci vosku je asi až osmé doporučení ve vyhlášce.

Přitom to první aa si nejdůležitější asi málokdo dělá.

Jako bod jedna je tam napsáno:
Zjištování příčin úhynů.

Prý jsou zase velké úhyny - už jste někde slyšeli, že se to analyzuje.

Protože mít teď v okolí úly bez včel plné zásob lk vybrání, to mě vzrušuje daleko víc jak sterilizace vosku. Tedy z hlediska MVP.
Protože mám důvodné podezření že ty úhyny - to se přenáší na okolní včelstva - a zřejmě i dílem.

Znám člověka co mění rámky 1x za dva roky někdy častěji.Se špatným dílem vyhodí celý rámek.A teď odbočím:loni mu diagnostikovali MVP letošní vzorky potvrdily 1 s MVP.Mezistěny bere někde od Tábora.Víc nevím,ale bál bych se zda jsou OK.Beru mezistěny pro sebe zásadně z Ptení a není problém,jsou vždy perfektní.

Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
Zdraví Jarda.

---------- Původní zpráva ----------

"Děkuji všem za úsměvnou radu:-).Rámečky jsou staré 2 a 3 roky.To věru do
kamen nepatří.

----------------

Ne, já tady prvně slyším o někom kdo mění rámečky po dvou nebo po třech letech a ještě je desinfikuje.

Nedává mi to moc smysl.
Karel

Děkuji moc,tohle je také jedna ze solidních odpovědí
na můj dotaz.
Jarda.

-------------
Tak v prvé řadě byste měl uvést co desinfikujete. Rámky po úhynu?
Nebo proti čemu, v tom odkazu není uvedeno to podstatné - tedy co to desinfikuje, na co všechno to působí.

Ale to je na vás.


Karel

VP:
Pokud si nechám udělat mezistěny ze svého vosku, tak za několik dnů
obdržím mezistěny z nějakého vosku. A musím věřit, že z vosku mého.
Proto jsem napsal, že jedinou zárukou toho, že mezistěny jsou z mého
vosku je to, že si je vyrobím sám. Abych nebyl špatně pochopen. Nikoho
nepodezřívám z falšování.
---------
Musím věřit, to je pravda. Pokud nevěřím a obchoduji tak dobře mi tak.

Já měl mezistěny na výměnu snad jen jednou za >30let.
A komu jsme vosk dal ke zrpacování tak si jej pochvaloval.

Takže nevím z vlastní zkušenosti co koluje, stačí mi co tak porůznu vidím, ale co vím, tak žádný prodejce mi nemůže nic garantovat neboť to vykupuje/vyměňuje od včelařů v malém.

Karel

> Nejsem typický český včelař. :- :-) :-) Dám vydělat i jiným
Ale tady nejde o to, zda dám, nebo nedám někomu vydělat.
Pokud beru mezistěny na výměnu, dám vlastní vosk a dostanu mezistěny z
nějaké směsi cizího vosku.
Pokud si nechám udělat mezistěny ze svého vosku, tak za několik dnů
obdržím mezistěny z nějakého vosku. A musím věřit, že z vosku mého.
Proto jsem napsal, že jedinou zárukou toho, že mezistěny jsou z mého
vosku je to, že si je vyrobím sám. Abych nebyl špatně pochopen. Nikoho
nepodezřívám z falšování.
Podle informací které mám, tak vosk vytavený z díla včelstev v ČR
obsahuje určité množství parafinu a stearinu. Dá se spekulovat o 5-20-ti
procentech. Je to dáno tím, že do oběhu vosku se tyto látky dostávaly
dlouhodobě. Pokud si pamatuji, nejhorší mezistěny jsme měli někdy kolem roku
1975. Barva bílá a včely na nich stavěly velmi neochotně. Jiné nebyly.
Nikdo by tedy neměl očekávat, že mezistěny vyrobené ze svého vosku budou
ze 100-procentního včelího vosku.
VP

Děkuji moc,tohle je také jedna ze solidních odpovědí
na můj dotaz.
                             Jarda.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Votrubec <pavel.votrubec/=/quick.cz>
Komu: 'Včelařská konference' <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 3. 2017 10:26:12
Předmět: RE: Dotaz

"Užití louhu:

http://www.zocsvsvetla.cz/DEZINFEK.htm


-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jaroslav Malý
Sent: Sunday, March 12, 2017 6:08 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Dotaz



Dobrý den,
máte někdo prosím zkušenost kdy po desinfekci rámečků plamenem se rámečky
ještě omyjí v roztoku louhu?
Rámeček se tak i hezky vybělí a dočistí.Nevím jen jak silný roztok louhu se
používá a jak rámek s jistotou umýt aby neškodil včelám.
Děkuji Jarda.

"

Tak vidím že svým dotazem jsem rozpoutal velikou diskuzi.Pro upřesnění
uvádím.Rámečky nenechávám v úlu déle než 5 let.Ty které v průběhu 5letého
cyklu
na podzim vyndavám a vyřežu,oškrabu od zbytků vosku a ožahnu plamenem.
Myslím že když se včeličkám žije dobře v dutině vypálené úderem blesku,tak
jim kousek zčernalého dřeva vadit nebude.Chtěl jsem jenom zkusit jestli by
se čistota a vzhled rámku nedala nějak zlepšit.Vím,že to
tak někdo dělá.Samozřejmě souhlasím s vyřezáváním trubčího plodu a mám
s tím dobré zkušenosti.Pozitivní přínos tohoto opatření mi před léty
vysvětlil
přítel Škréta.Propolis je ve včelstvu samozřejmě důležitý ale jsou jím
potaženy i stěny úlu
a tak to množství odstraněné při čistění včelky určitě zvládnou.
       Ať se nám i jim daří!!!!!!!!!!!
                                                                        
Jarda.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2017 7:58:54
Předmět: Re: Dotaz

"Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
Zdraví Jarda.

-------------
Já si naopak mylsím, že měnit včelám rámečky co chvíli - tedy jak píšete
2-3 roky je pro včely spíš škodlivé než přínosné. Protože spory a viry na
nich stejně nezničíte nikdy úplně, jen jim zničíte propolis. Takže je to
jen napůl, kombinace nevýhod.

Na těch loučkách mají včely pracně vybudované zásoby propolisu. A ty teď
potřebují nejvíc.

Byly ve světě takové pokusy, že jedné skupině včel propilis odebírali a
druhé skupin jej přidávali.

Tipněte si která byla na tom líp? :-)

Proč myslíte že si včely nosí do úlu propolis a potahují jím ty rámky a prý
i buňky ped položením vajíčka potáhnou propolisem - to je prý to lesklé dno
před položením vajíčka?

A kde jej mají teď holky kde brát, když jej v úle nemají po ruce?
Vm o čem mluvím, loni jsem brutálně obměnil téměř kompletně dílo v úlech. V
okolí byla objevena evropská hniloba plodu.
A co myslíte že vidím ve včelách? A co mi říkají se ani neptejte. :-)

Karel
"

Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.


>Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva.

----------------
Radime vy doma máte místo myčky sterilizátor, nebo stačí mechanická očista nádobí a co je uvnitř v matroší neřešíte a jíte z toho?
Nebo plastové nádobí vyhazujete po použití? :-)
A dřevěné nádobí myjete v louhu? :-)

A dohledejte nějaký zdroj k desinfekci spor Nosema C. ve výkalech, dřevě tad. Tedy odkaz že bylo vyzkoušeno - o kolik řádů méně při jakých podmínkách. Ne jedna paní nebo pán povídali, že stačí mráz atd.

A ti co opakovaně nakoupili po úhynech odddělky a ty zase odletěly do teplých krajin za svými předchůdci, tak ti ať neskáčí od tématu a nastudují si to celé třeba tady:
https://www.vri.cz/cz/aktuality/kronika
25.11.2016

A pak dají vědět jak se ten vosk a dřevo sterilizuje a proč není lepší plásty z plodišť spálit i s rámky. :-)

Karel

Jaké jsou včelí viry
Množství virů, kteří vyvolávají různá onemocnění včel, se stále zvyšuje. Při úvahách a postupech k omezování příp. eliminaci jejich výskytu ve včelstvech je potřeba mít dle RNDr. Jany Prodělalové, Ph.D. na paměti, že většina včelích virů patří do skupiny pikornavirů, kteří jsou odolní vůči vlivům vnějšího prostředí i vůči dezinfekčním prostředkům. Tato jejich odolnost souvisí s velmi jednoduchou stavbou těla virové částice, která je tvořena pouze nukleovou kyselinou a jednoduchým obalem (kapsidou) bez přítomnosti dalšího proteinového, případně lipidového obalu.

Existuje určité spektrum účinných dezinfekčních látek možných užívat proti pikornavirům, patří sem zejména alkoholy, chlór, jód, aldehydy, fenoly či peroxosloučeniny. Užití u včel je však značně limitující vzhledem k silné toxicitě řady z nich. Další komplikací a to i pro vývoj, resp. registraci dezinfekčních prostředků k užití u včel je prozatím nemožnost kultivace virů včel v laboratorních podmínkách a tudíž nemožnost provést zkoušky ke stanovení viricidního účinku, navíc neexistuje norma pro testování účinku dezinfekčního prostředku na površích pro veterinární užití. Ve VÚVeL v Brně byl takový model pro ověření viricidního účinku na površích navržen a použit pro otestování. Ověřovány byly Bee-Safe, který je doporučen pro oblast včelařství a Persteril 36. V modelu byl použit pikornavirus lidský (EV71), testování proběhlo při teplotě 6 a 22 °C a při modelovaném organickém znečištění proteinové i sacharidové povahy. Bee-Safe vykázal stabilní antivirový účinek v těchto podmínkách, pokles množství viru však bylo pouze o 2 – 3 řády, nikoliv o 4, jak požaduje norma pro průkaz viricidní účinnosti pro veterinární oblast. Účinnost Persterilu byla silně závislá na teplotě a organickém znečištění, při 22 °C a bez přítomnosti albuminu bylo dosaženo snížení množství viru o 4 řády. Použití ve včelařství je však téměř nemožné kvůli jeho extrémní žíravosti. Teplota je faktorem, který ovlivňuje přítomnost virů v medu. Při teplotě 50 °C dochází po 24 hodinách k poklesu množství viru na poloviny výchozího počtu, po 48 hodinách potom nebylo přítomno detekovatelné množství virů.

Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.


>Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva.

Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva.

Proc by si nenechal udelat mezisteny z vlastniho vosku? Od 200 kilo je dokazem v soucasnosti udelat,cehoz vyuziva stale vic vcelaru,mensi mnozstvi nabizi mali zpracovatele.

o tom žádná a nic nového. standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2017 15:35:13
Předmět: Re: Dotaz

"V nových úlech -- takže nakonec laciné úly a místo desinfekce to pak spálit

a udělat a osadit nové?
To jsme pak ve shodě.
Karel
"

> ale nechá si je z vlastního vosku udělat.
Snad udělá si je sám.
VP
-----
Nejsem typický český včelař. :- :-) :-)

Dám vydělat i jiným a neobracím korunu než ji dám i kdyby mě šetření mělo stát korun pět.

Válcované mezistěny jsou něco nedostižného.

Karel

V nových úlech -- takže nakonec laciné úly a místo desinfekce to pak spálit a udělat a osadit nové?
To jsme pak ve shodě.
Karel

to je hloupost. Dříve jsme zateplovali uly. Já po letech je nařezal z
upravených desek a včely tím zvládli mnoho spor nemocí a propolis jim jaksi
nechyběl. Letos to opět vidím. Ve voze jsem z 8 vč. vyzimoval troje. V
nových ulech až na jedny všechny. No ještě není 25 březen. Nám to tady
nahoře moc nelítá. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2017 7:58:54
Předmět: Re: Dotaz

"Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
Zdraví Jarda.

-------------
Já si naopak mylsím, že měnit včelám rámečky co chvíli - tedy jak píšete
2-3 roky je pro včely spíš škodlivé než přínosné. Protože spory a viry na
nich stejně nezničíte nikdy úplně, jen jim zničíte propolis. Takže je to
jen napůl, kombinace nevýhod.

Na těch loučkách mají včely pracně vybudované zásoby propolisu. A ty teď
potřebují nejvíc.

Byly ve světě takové pokusy, že jedné skupině včel propilis odebírali a
druhé skupin jej přidávali.

Tipněte si která byla na tom líp? :-)

Proč myslíte že si včely nosí do úlu propolis a potahují jím ty rámky a prý
i buňky ped položením vajíčka potáhnou propolisem - to je prý to lesklé dno
před položením vajíčka?

A kde jej mají teď holky kde brát, když jej v úle nemají po ruce?
Vm o čem mluvím, loni jsem brutálně obměnil téměř kompletně dílo v úlech. V
okolí byla objevena evropská hniloba plodu.
A co myslíte že vidím ve včelách? A co mi říkají se ani neptejte. :-)

Karel
"

> ale nechá si je z vlastního vosku udělat.
Snad udělá si je sám.
VP

VP:
Včelaře, který používá mezistěny, napadne jediné. Vosk, který proletí
komínem, nahradí krásně žlutě obarvený parafín s příměsí loje a stearinu. Je
jedno odkud. Že tomu tak je, dokazují rozbory mezistěn nakoupené v různých
zemích EU.
----------------

Tady na tom foru jsem se před lety ptal kde berete jistotu že vosk v mezistěnách je bezpečný.
Můžete si dohledat tu debatu i odkazy jak je vše vynikající a pod kontrolou. :-)
A mezitím kamiony čínského vosku šly na český trh do mezistěn.

Nevím co napadne včelaře který používá mezistěny, ale normálního člověka už dávno napadlo, že vosk za mezistěny nemění (protože ví že vosk v obchodní síti NENÍ POD ŽÁDNOU KONTROLOU) , ale nechá si je z vlastního vosku udělat.

A nechá včely stavět, umí to i bez mezistěn.:-)

Karel

Na plastu se viry nedrží? Tak to pak jo.
---------
Řekl mi to lékař. Tak snad ví o čem mluví.
Takže třeba vyplachovátko na rýmu jsme pořídili na jeho doporučení jen jedno. Prý opláchnutí stačí.
Nebo nějaké odkazy že to nestačí.

Když omeješ plast na čisto a znovu navoskuješ, nevidím problém v plastu.
Ale ve vosku!!!!

A o tom byl můj příspěvek. Znáte metodu jak zlikvidovat všechny potenciální patogeny ve vosku a ve dřevě?

Nebudete přehazováním materiálu z úlu do úlu roznášet včelám problém víc než když to necháte v původním úlu?

Karel

Na plastu se viry nedrží? Tak to pak jo.

> staré rámky patří do kamen. Radek
Nerad bych, aby toto zapadlo.
Až kam mě paměť sahá, rámky před opakovaným použitím jsme čistili
střepem skla. Až se otupil, vzal se další. Propolis my sami používáme jako
desinfekci a z rámků jej budu dostávat louhem? Aby byly hezké světlé? Po
louhu zůstane NaCO3 nebo KCO3 - soda, potaš a ty jsou zásadité. Ale je to
jen můj názor.
> Nejlépe hned s dílem. Karel
Včelaře, který používá mezistěny, napadne jediné. Vosk, který proletí
komínem, nahradí krásně žlutě obarvený parafín s příměsí loje a stearinu. Je
jedno odkud. Že tomu tak je, dokazují rozbory mezistěn nakoupené v různých
zemích EU.
Když není vosk, tak budeme včelařit bez mezistěn. Děkuji za radu, já
ne. Já totiž věřím tomu, že odstranění trubčího plodu v období slunovratu
pomůže zdravotnímu stavu včelstva bez chemie. Na volné stavbě to asi
nepůjde.
Nejsem odpůrce volné stavby jako takové, ale už dávno jsem pochopil, že
jsou místa v úlu, kam nepatří. Úzce to souvisí s česnem a očky.
Občas se zde objevují informace o kolapsech těch nejsilnějších včelstev
na stanovišti. Otázka zní, neměl úl mezi česnem a plodem mnoho trubčího
díla? A navíc u plodu otevřená očka? Potom úlohu česna plní cca 12 uliček
mezi plásty. Pokud se připojí melecitózní snůška a není v hlavě úlu dostatek
volného prostoru, je zaděláno na velký problém. Donesená sladina se včelími
enzymy při štěpení spotřebuje v sobě obsaženou vodu a v podplodovém prostoru
ztuhne. Nebudu to opisovat, před 20-ti dny to tady psal přítel Polášek. Koho
to zajímá, ten si to pamatuje, nebo si to vyhledá.
VP

To nic, Karlovi zmrazili VF, tak ho tady bude teď plno.

-------------

Neboj, už se připravuje uzavřené forum jen pro zvané. :-)

Budete mít klid. :-)

Karel

To nic, Karlovi zmrazili VF, tak ho tady bude teď plno.

Mohl byste spolu s rámky zřejmě hodit do ohně každoročně i úly, protože tam to nebude jiné. A co tito rádci dĕlají se svými úžasnými mezistĕnami a rámky z plastu, kde ani oheň nepomůže? To by nám mohli napsat.

-----
To není blbý nápad, jednou k tomu dojdete, že po úhyny nebo již při první loupeži atd spálíte vše i s úlem.
Desinfekce proti některým virům je poměrně nákladná.
Kdžy zvládnete výrobu nástavku za 1/2 -1 hodinu, materiál do 50Kč, je to možná lepší udělat nový než starý desinfikovat s nejistým výsledkem.

CO se týše plastu - oškrábat a dát do myčky. Na plastu se viry a další nedrží. :-) To není dřevo:-)

Kde vidíte problém? :-)
Karel

Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
Zdraví Jarda.

-------------
Já si naopak mylsím, že měnit včelám rámečky co chvíli - tedy jak píšete 2-3 roky je pro včely spíš škodlivé než přínosné. Protože spory a viry na nich stejně nezničíte nikdy úplně, jen jim zničíte propolis. Takže je to jen napůl, kombinace nevýhod.

Na těch loučkách mají včely pracně vybudované zásoby propolisu. A ty teď potřebují nejvíc.

Byly ve světě takové pokusy, že jedné skupině včel propilis odebírali a druhé skupin jej přidávali.

Tipněte si která byla na tom líp? :-)

Proč myslíte že si včely nosí do úlu propolis a potahují jím ty rámky a prý i buňky ped položením vajíčka potáhnou propolisem - to je prý to lesklé dno před položením vajíčka?

A kde jej mají teď holky kde brát, když jej v úle nemají po ruce?
Vm o čem mluvím, loni jsem brutálně obměnil téměř kompletně dílo v úlech. V okolí byla objevena evropská hniloba plodu.
A co myslíte že vidím ve včelách? A co mi říkají se ani neptejte. :-)

Karel

To nic, Karlovi zmrazili VF, tak ho tady bude teď plno. Mohl byste spolu s rámky zřejmě hodit do ohně každoročně i úly, protože tam to nebude jiné. A co tito rádci dĕlají se svými úžasnými mezistĕnami a rámky z plastu, kde ani oheň nepomůže? To by nám mohli napsat.

Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
          Zdraví Jarda.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 3. 2017 18:24:07
Předmět: Re: Dotaz

"Děkuji všem za úsměvnou radu:-).Rámečky jsou staré 2 a 3 roky.To věru do
kamen nepatří.

----------
Slyšela jste třeba o Nosemě C.?

Kolik vydrží stupňů?

Karel
"

Škodlivost fruktozo-glukozového sirupu je nesmysl. Škodí pouze jeho nadměrná konzumace, stejně jako téměř všech potravin. Ono to chce používat vlastní mozek a nebrat všechno co se objeví na internetu za jedinou pravdu. Všeho s mírou.

Problém není mnoho fruktózy, ale málo fyzické námahy.
VP
-------------

Problém je to, co se píše a čemu věří zákazníci.

Zákazník má právo být blbý. Pokud má prachy, rozhoduje co si myslí on, ne to co je pravda.

Velká část spotřebitelů - tedy ti co si myslí že mají jíst zdravě a proto kupují med - čte takové weby.
Karel

Děkuji všem za úsměvnou radu:-).Rámečky jsou staré 2 a 3 roky.To věru do
kamen nepatří.

----------
Slyšela jste třeba o Nosemě C.?

Kolik vydrží stupňů?

Karel

Děkuji všem za úsměvnou radu:-).Rámečky jsou staré 2 a 3 roky.To věru do
kamen nepatří.
Jenom pan Polášek správně pochopil můj dotaz.Tomu srdečně děkuji.
Šlo mi jen o dokonalost úkonu očisty.Nové rámečky si vyrábím průběžně i dnes
kdy byl krásný den.
          Tak ať nám bzučí!!!!!!!!!!!!!
                                                              J.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 3. 2017 14:04:50
Předmět: Re: Dotaz

"staré rámky patří do kamen. Vyrobit 2000 rámečků z pár fošen mně trvalo pár

dní....

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Malý <JARDA.MALY/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 12. 3. 2017 6:08:29
Předmět: Dotaz

"

          Dobrý den,
máte někdo prosím zkušenost kdy po desinfekci rámečků plamenem se rámečky
ještě omyjí v roztoku louhu?
Rámeček se tak i hezky vybělí a dočistí.Nevím jen jak silný roztok louhu se


používá a jak rámek s jistotou umýt
aby neškodil včelám.
                                   Děkuji Jarda.
"
"

Problém není mnoho fruktózy, ale málo fyzické námahy.
VP

VP:
Myslím, že nejen já neznám historii funkcionářů svazu. Může sem někdo
napsat, kdo byl v těch dobách v klíčových funkcích?

-------
To je ale chyba, neznat je. Zvlášť u člena. :-)
Vám nechodí Včelařství? Nebo je snad vyhazujete?
To i my odpadlíci jsme je schopni vyjmenovat, stejně jako prezidenty nebo generální tajemníky.


Karel

Jak vidno, fruktóza také velmi výrazným způsobem rozhazuje organismus z rovnováhy. Stejně jako bílý cukr i ona ho uvádí do kyselinotvorného režimu, který je živnou půdou třeba pro nádorové bujení. Máme prostě trvale překyselený organismus.

Navíc fruktóza je zrádná v tom, že šálí mozek. Ač pozřeme hodně jídla slazeného fruktózou, mozek má pocit, že nejedl a nutí nás jíst dál. Jíme vlastně tuky, protože s těmi v těle fruktóza směle reaguje.
http://www.nejenmaminkam.cz/index.php/25-zdravi/zdravi/819-fruktoza-jeden-velky-omyl-ktery-poskozuje-jatra-a-ledviny


To se nestačím divit. Za chvíli to bude mít pověst horší jak palmový olej. :-)

Dnes vědci bijí na poplach. Vysoký příjem fruktózy přispívá k obezitě i poškození jater. Zvyšuje riziko postižení diabetem a kardiovaskulárními onemocněními, stojí za současnou celosvětovou epidemií obezity. Může způsobit i rozvoj karcinomu slinivky.
https://onemocneni-jater.zdrave.cz/fruktoza-muze-byt-nebezpecna/

Obecná domněnka, že fruktóza je pro nás zdravá, protože pochází z ovoce, není zcela přesná. Do určité míry je to pravda. Fruktóza se ale nachází i v některých druzích zeleniny a v medu
Fruktóza zvyšuje syntézu tuků, které se usazují v cévních stěnách. Jasně tedy s uvedeného vyplývá, že stojí za různými cévními chorobami a ischemickou chorobou srdeční. Co je ještě zákeřnější - fruktóza zvyšuje množství viscerálního tuku. Pro ty co neví: viscerální tuk je důležitý, protože fixuje naše orgány v těle. Je-li ho však příliš, zvětšuje objem břicha a obvod pasu! Ukládání tuků z fruktózy v játrech může při dlouhodobém přebytku dojít až k jejich ztučnění či zánětu jater.

Další zákeřností fruktózy je fakt, že se po její konzumaci cítíme daleko méně sytí.

Ještě zpět ke srovnání s glukózou. Zatímco se glukóza spálí a na tuk přemění jen z 5%, fruktóza se přemění na tuk ze 40%. Nedělejte si ale z tohoto faktu závěr, že glukóza je zdravější!
http://vyvazenezdravi.cz/zakerna-fruktoza

Tak jsem docela překvapený co se všechno dneska píše. Před pár lety co jsem na to poprvé narazil, toho na netu tolik nebylo.

Teˇd aby se neprovalilo že je to v medu. :-)

Karel

Podle front v Lidlu a jak se tam prodává med bych neřekl. Naopak o existenci spíš zápasí farmářské trhy.

SPíš je vidět ztráta důvěry v med obecně, lidi spíš šahají po jiných přírodních sladidlech - javorový sirup, nebo přestávají sladit vůbec.

To souvisí i s tím, že se začíná psát o škodlivosti Fruktozy.

Karel