78083

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



JosPr (46.135.29.242) --- 20. 9. 2016
Re: opuĹĄtÄ?nĂ­ Ăşlu - pyl (69144) (69146)

Dotace pro zacinajici vcelare jsou velka moda,casto jsou zduvodnovany nutnosti zvysovat pocty vcelaru (jako by nas bylo malo),nebo snizovanim veku vcelaru (dostane jak 18 lety,tak i 70 lety zacatecnik).Smysl by snad meli v oblastech,kde vcelari nebo vcely opravdu nejsou (nevim o zadnem rozboru nebo studii) a rozhodne bych je podminoval absolvovanim minimalne kurzu pro zacinajici vcelare a dotace az pak.V nekterych krajich je podminkou clenstvi v CSV,coz do rad clenu zene zadatele,kteri o clenstvi maji zajem jen z duvodu prideleni dotace,jinak je jim spolek ukradeny,navic si zvyknou na brani dotaci na kde co,coz je zacatek konce.Kdyz dotace pro zacatecniky,tak pro ty,kteri prokazi snahu se vzdelavat,a tam,kde vcelari vskutku chybi.A nebal bych se posuzovat zadosti i podle prijmu zadatelu.Je to zvlastni,klucina co opravuje domek vyplatu od vyplaty s 2 malyma detma o dotace nezada z duvodu,ze neni socka,ale clovek co se 2 x rocne vali u more v Egypte o dotace pro zacatecniky zada (asi jsou naklady na 3 oddelky a 3 uly obrovsky zasah do rozpoctu,a mozna by se na druhem Egypte musel uskromnit).Takhle mam pocit,ze misto pomoci vcelarstvi jde pouze o reklamu krajskych uredniku a nedomyslene utraceni vyclenenych penez.Tot pohled zdola,od kafe top funkcionaru s top uredniky to bude videno jinak...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (109.81.210.158) --- 20. 9. 2016
Re: opuĹĄtÄ?nĂ­ Ăşlu - pyl (69144)

Když už jsem se zapojil po dlouhé době do diskuze (naposledy od sjezdu), tady jeden článek z webu ČSV: http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/zacinajici-vcelari-mohou-skodit-20160915.html
Trochu přitažené za vlasy, ale něco na tom je. Viděl bych to tak, že někteří nechápou, že o včely je potřeba se hodně starat a stojí to velké úsilí, čas a dřinu. Prostě si myslí, že včelám v létě vezmou med a pak ho za 150 někde střelí a tím to končí. Znám takové a jsou z toho vykulení. Ono jim to časem dojde, že je to náročná práce a tak snadno zas nestřelí, ale než na to přijdou, mohou hodně pokazit. Ono všude je dneska takových mistrů světa v každém oboru. Alespoň, že už nebudou dotace na nové úly pro začínající včelaře. Sám bych pro nějaké povinné vzdělávání byl. Už slyším, jak říkáte, že ti zkušení "dědci" je toho moc nenaučí, ale myslím, že tomu tak již dneska není. Našel bych ve svém okolí schopné včelaře, kteří mohou mnohé naučit. Co myslíte vy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.99.69.80) --- 20. 9. 2016
Med

Nabízím letošní květový med od vlastních včelstev. Za 100,- kč / kg. V sudech nebo ve 40 kg soudcích.Větší množství.
Okr. Hodonín, Čejkovice 69615
mobil 792363481

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 20. 9. 2016
Re: opuĹĄtÄ?nĂ­ Ăşlu - pyl

Pepo to znám ale není mi 20 a po infarktu nestačím . CHtěl jsem to omezit
ale tele do krávy taky zpátky nezatlačíš. Spojovat na to nebyl čas a při
letošní loupeži si přišel o oboje spojovaný. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:53:40

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl


"Proto musí včelař při krmení dbát na to aby plodiště bylo vždy dole a nad

sebe, aby uložily zásoby.  staneli se pak žemají v zimně zásoby pod sebou

je vhodné nástavky přehodit. Vpřírodě vždy včely veškeré zásoby ukládají nad

sebe a v zimě pak po nich postupojí nahoru.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:37:17

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl



"mám podobný případ. Loni jsem rřišel o nejlepší včelstvo hladem. Dvě bedny

po 11 rámcích 39 x 27,5 Na jaře ticho. otevřel sem je a ani bunka medu .

Sundal jsem vrchní dolů a jaké bylo moje překvapení. Spodní bedna asi 15 kg

zásob. Včely totiž dolu v zimě nejdou ani cm. nahoru i nekolik cm. To poznám

když se v zimě bez vyrušení silně rozhučí tak přejdou i přes čtvrtku

plodiště nahoru nebo do strany. Není to vždy. Za to ale včelař zaplatí dan.

Na jaře to poznám , že tam pár stovek včel zůstalo a hladem zemřeli. Standa





---------- Původní zpráva ----------



Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>



Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 20. 9. 2016 14:22:20



Předmět: Re: opuštění úlu - pyl





"Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl



spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne



plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,



nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl



dělá problém.



Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca



3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.



Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za



týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště



(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,



ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura



sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.



Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura





označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.



Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek



zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.



VP"""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 9. 2016
Re: opuĹĄtÄ?nĂ­ Ăşlu - pyl

Proto musí včelař při krmení dbát na to aby plodiště bylo vždy dole a nad
sebe, aby uložily zásoby.   staneli se pak žemají v zimně zásoby pod sebou
je vhodné nástavky přehodit. Vpřírodě vždy včely veškeré zásoby ukládají nad
sebe a v zimě pak po nich postupojí nahoru.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 9. 2016 14:37:17
Předmět: Re: opuštění úlu - pyl

"mám podobný případ. Loni jsem rřišel o nejlepší včelstvo hladem. Dvě bedny
po 11 rámcích 39 x 27,5 Na jaře ticho. otevřel sem je a ani bunka medu .
Sundal jsem vrchní dolů a jaké bylo moje překvapení. Spodní bedna asi 15 kg
zásob. Včely totiž dolu v zimě nejdou ani cm. nahoru i nekolik cm. To poznám
když se v zimě bez vyrušení silně rozhučí tak přejdou i přes čtvrtku
plodiště nahoru nebo do strany. Není to vždy. Za to ale včelař zaplatí dan.
Na jaře to poznám , že tam pár stovek včel zůstalo a hladem zemřeli. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:22:20

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl


"Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl

spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne

plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,

nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl

dělá problém.

Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca

3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.

Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za

týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště

(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,

ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura

sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.

Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura


označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.

Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek

zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.

VP""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 20. 9. 2016
Re: opuĹĄtÄ?nĂ­ Ăşlu - pyl

mám podobný případ. Loni jsem rřišel o nejlepší včelstvo hladem. Dvě bedny
po 11 rámcích 39 x 27,5 Na jaře ticho. otevřel sem je a ani bunka medu .
Sundal jsem vrchní dolů a jaké bylo moje překvapení. Spodní bedna asi 15 kg
zásob. Včely totiž dolu v zimě nejdou ani cm. nahoru i nekolik cm. To poznám
když se v zimě bez vyrušení silně rozhučí tak přejdou i přes čtvrtku
plodiště nahoru nebo do strany. Není to vždy. Za to ale včelař zaplatí dan.
Na jaře to poznám , že tam pár stovek včel zůstalo a hladem zemřeli. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:22:20

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl


"Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl

spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne

plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,

nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl

dělá problém.

Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca

3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.

Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za

týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště

(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,

ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura

sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.

Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura


označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.

Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek

zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.

VP"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PotuĹžnĂ­k VĂĄclav (e-mailem) --- 20. 9. 2016
Re: opuĹĄtÄ?nĂ­ Ăşlu - pyl

Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl
spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne
plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,
nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl
dělá problém.
Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca
3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.
Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za
týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště
(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,
ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura
sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.
Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura
označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.
Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek
zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 20. 9. 2016
Re: opuĹĄtÄ?nĂ­ Ăşlu

Seš štastný člověk. Tady mám kolik ha trávníků na jaře plny pampeliček ,
dále jetýlky plazivé aj. druhy. Ovšem každý týden jednou , někdy dvakrát
sečený. Nejde jen o porosty , ale ty jatka co likvidují letavky. Loni 22 x
sečeno. Letos pouze 16 x. Jak je sucho jsou tam pěkné výpaly a to je bývalý
rybník. Blbost nezná mezí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 11:31:44

Předmět: Re: opuštění úlu


""U zavčelení nevím, jak na tom jste. Podle svých pozorování mohu dělat

zatím jen předběžné závěry. Zdá se mi ovšem, že na stanovišti, kde jsem

navýšil 3-násobně stav, již nedokáži zachytit velmi ranné snůšky. Staly se

z nich pouze podněcovací snůšky a totéž platí i o podletí. Je také pravda,

že musím krmit o trošku víc. Pyl jsem také na včelách poslední 3 týdny

nijak zvlášť neviděl. Je to ovšem jen moje zkušenost z jednoho místa."

U mně kolem baráku například obrovsky ubylo snůškových zdrojů a diverzity.

Sladiny, ale hlavně pylu. Třeba trávníky sekané pro píci a seno domácímu

zvířectvu byly v podstatě kvetoucí trávníky od dubna po září, říjen. Jenom

ty stačily při rozumné zavčelenosti zajišťovat po celý rok dostatek pylu.

Ty už nejsou skoro nikde. Občas někdo v okolí nestihne zhoblovat trávník

jednou za 14 dnů, udělá to jednou za měsíc a vyjkvete tam trochu bílého

jetele, na jaře troška pampelišek a dalších kytek, ale jinak nic. Ovocné

stromy, dřív zdroj spolehlivé snůšky a vysoce kvalitního světlého květového

medu zůstaly tak v každé desáté zahradě, takže zase spíš jen na

podněcování.

Přitom pyl, hlavně v létě a v podletí, a diverzifikovaný z hodně druhů, má

velký význam pro kondici včelstev přes celý podzim, v zimě a v předjaří.

a.

Pomalu nakonec nezbude nic jiného, než aby samotný včelař vyčlenil na každý

měsíc a včelstvo pár čtverečních metrů zahrady a pěstoval tam vysoce

pylodárné rostliny."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 20. 9. 2016
Re: opuĹĄtÄ?nĂ­ Ăşlu

A proč najdu ul plný zásob a ani včelu. Letos je to výjimka, proto že je
replo a ostatni to odnesou Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 20. 9. 2016 8:56:27

Předmět: Re: opuštění úlu


"jsou dokonce známy případy loupeží kdy samo napadené včelstvo se jí
zúčastní

a pomáhá odnést zásoby když se samo spojí s oním útočníkem. dokonce stráta

do 10% je naprosto přirozená.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 19. 9. 2016 12:05:11

Předmět: Re: opuštění úlu



"EŠ:

Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?



--------------



Možná asi nikde.

Chodí zprávy, že ztráty mají i včelaři o kterých si asi málokdo dovolí

říci, že mají ruce levé.



A prý včely mizí i bez roztočů.



Karel""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.71.180.241) --- 20. 9. 2016
Re: opuštění úlu (69126) (69134) (69135)

"U zavčelení nevím, jak na tom jste. Podle svých pozorování mohu dělat zatím jen předběžné závěry. Zdá se mi ovšem, že na stanovišti, kde jsem navýšil 3-násobně stav, již nedokáži zachytit velmi ranné snůšky. Staly se z nich pouze podněcovací snůšky a totéž platí i o podletí. Je také pravda, že musím krmit o trošku víc. Pyl jsem také na včelách poslední 3 týdny nijak zvlášť neviděl. Je to ovšem jen moje zkušenost z jednoho místa."
U mně kolem baráku například obrovsky ubylo snůškových zdrojů a diverzity. Sladiny, ale hlavně pylu. Třeba trávníky sekané pro píci a seno domácímu zvířectvu byly v podstatě kvetoucí trávníky od dubna po září, říjen. Jenom ty stačily při rozumné zavčelenosti zajišťovat po celý rok dostatek pylu. Ty už nejsou skoro nikde. Občas někdo v okolí nestihne zhoblovat trávník jednou za 14 dnů, udělá to jednou za měsíc a vyjkvete tam trochu bílého jetele, na jaře troška pampelišek a dalších kytek, ale jinak nic. Ovocné stromy, dřív zdroj spolehlivé snůšky a vysoce kvalitního světlého květového medu zůstaly tak v každé desáté zahradě, takže zase spíš jen na podněcování.
Přitom pyl, hlavně v létě a v podletí, a diverzifikovaný z hodně druhů, má velký význam pro kondici včelstev přes celý podzim, v zimě a v předjaří.
a.
Pomalu nakonec nezbude nic jiného, než aby samotný včelař vyčlenil na každý měsíc a včelstvo pár čtverečních metrů zahrady a pěstoval tam vysoce pylodárné rostliny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 9. 2016
Re: opuĹĄtÄ?nĂ­ Ăşlu

jsou dokonce známy případy loupeží kdy samo napadené včelstvo se jí zúčastní
a pomáhá odnést zásoby když se samo spojí s oním útočníkem. dokonce stráta
do 10% je naprosto přirozená.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 9. 2016 12:05:11
Předmět: Re: opuštění úlu

"EŠ:
Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?

--------------

Možná asi nikde.
Chodí zprávy, že ztráty mají i včelaři o kterých si asi málokdo dovolí
říci, že mají ruce levé.

A prý včely mizí i bez roztočů.

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (109.81.210.18) --- 19. 9. 2016
Re: opuštění úlu (69126) (69134) (69135)

Jen pro upřesnění, neříkám, že Leoš Dvorský má letos nějaké ztráty. Pouze to uváděl v souvislosti s výběrem varoatolerantních včel, jako nevyhnutelnou okolnost. Měl jsem spíš na mysli reagovat na to, že i vynikající včelaři mají ztráty a považují to spíše za výhodu, prostě selekce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (109.81.210.18) --- 19. 9. 2016
Re: opuštění úlu (69126) (69134)

Těžko říct, jestli jste udělala chybu. To se prostě stává. I takoví včelaři, jako Leoš Dvorský přiznávají ztráty. Co vím, tak těch vyloupených včelstev bylo letos třeba v mém okolí více. Příčiny mohou být různé. Neuvádíte, v jaké kondici bylo včelstvo před krmením, zda mělo kladoucí matku, či jak bylo silné. Pak by to bylo jednoduché, stačí příště včely před krmením zkontrolovat. Další možností je vaaroáza + viry. Letos opět někteří včelaři uvádějí velké rozdíly mezi jednotlivými včelstvy v napadení roztočem. O problému loupeží v souvislosti s velkým zavčelením se zmiňuje i Jirka Danihlík tady: http://www.mojevcely.eu/projekt-coloss/vyhodnoceni-2015-16/
Mějte na mysli, že jsme jedním z nejvíce zavčelených států v Evropě a včelstev stále přibývá.Oněch 6 - 7 včelstev na km je jen průměr, který nebere v úvahu oblasti, kde se včely nechovají (hory, vodní plochy). Ve skutečnosti ta hodnota bude někde nad 10. Možná není ani tak podstatné, že máte kousek od svého stanoviště dalších 50 včelstev, která u vás mohou potencionálně loupit. Kondici vašich včelstev může spíše ovlivnit nedostatek zásob, hlavně pylu, který se při takovém zavčelení nedostává, což nutně vede ke snížení vitality a početnosti včelstev.
Těžko takto na dálku radit. V prvé řadě byh to viděl na tu matku, pak možná na ty nemoci. U zavčelení nevím, jak na tom jste. Podle svých pozorování mohu dělat zatím jen předběžné závěry. Zdá se mi ovšem, že na stanovišti, kde jsem navýšil 3-násobně stav, již nedokáži zachytit velmi ranné snůšky. Staly se z nich pouze podněcovací snůšky a totéž platí i o podletí. Je také pravda, že musím krmit o trošku víc. Pyl jsem také na včelách poslední 3 týdny nijak zvlášť neviděl. Je to ovšem jen moje zkušenost z jednoho místa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 19. 9. 2016
Re: opuštění úlu (69126)

EŠ:
Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?

--------------

Možná asi nikde.
Chodí zprávy, že ztráty mají i včelaři o kterých si asi málokdo dovolí říci, že mají ruce levé.

A prý včely mizí i bez roztočů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:83be:142e:a935:877e:16cc:d350) --- 18. 9. 2016

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/kde-stoji-ul-je-nejdulezitejsi-rika-vitezka-souteze-vcelaru_398236.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 16. 9. 2016
Re: (69131)

Pokud si nasadíš brýle tak uvidíš mladé včely a některé viditelně s nedokončenou přeměnou a bez křídel. Je to složitější ale nejde jen o VD. V některých případech varidol tuto situaci ještě zhorší. Také i nějaké pokrmování. Je to normální a běžná destrukce. Protiopatření je mnohem jednodušší než ty litánie na dotovaných přednáškách a předotovaných labinách. Nejde o přirozený odchod staré generace._gp_
...........
Martin H. (91.221.212.64) --- 16. 9. 2016

Pokud je to jeden úl, může to být ztátou matky. Jinak ranní loupící vosy pěkně ukazují na oslabená včelstva.

Právě v posledních několika dnech se viditelně začínají včely ztrácet z úlu. Lezou po zemi, neumějí létat. Staří včelaři tomu říkají odcházení staré generace. Moderní věda tomu říká virózy kombinované varroázou a všecko možné co vidí pod mikroskopem.

Jo prý americký CCD....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (91.221.212.64) --- 16. 9. 2016

Pokud je to jeden úl, může to být ztátou matky. Jinak ranní loupící vosy pěkně ukazují na oslabená včelstva.

Právě v posledních několika dnech se viditelně začínají včely ztrácet z úlu. Lezou po zemi, neumějí létat. Staří včelaři tomu říkají odcházení staré generace. Moderní věda tomu říká virózy kombinované varroázou a všecko možné co vidí pod mikroskopem.

Jo prý americký CCD....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 16. 9. 2016
Re: opuĹĄtÄ?nĂ­ Ăşlu

Také se stane že na podzim je v ůle dostatek zásob a bez včel. Letos je
dlouho teplo tak jsou vykradeny. Totozapříčiní silné napadení varoazou a bez
matky. Tyto včely prostě vylétají , nové se nelíhnou a na zlodějnu je
chladno. Letos to nehrozí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 15. 9. 2016 21:38:17

Předmět: Re: opuštění úlu


"Nástavkové úly v klasickém sestavení jsou pro případ slabšího včelstva nebo

včelstva oslabeného například nechtěným zamáčknutím matky atd pro období

nebezpečí loupení, jako je podletí, nevhodná. Pokud máte takové včely v

nástavkovém úlu, stoprocentně vám je vyloupí přes česno ve dnu.

A pokud máte i ostatní včelstva podobná a loupící včelstvo je odjinud,

hrozí vám postupné vylupování více úlů, v krajním případě postupně až

všech. Musíte sledovat včelstva i nadále a pokud se objeví loupež, česno ve

dnu masívně zůžit nebo rovnou zavřít a slabé včelstvo nechat létat jen přes

očko.

Ale na druhé straně loupež je taky vyvolána současnou vysokou teplotou. Dá

se čekat, že až se ochladí, loupež můžeč ustat.

Ale stejně tak kdykoliv na podzim, když se zase podobně oteplí, loupež se

může zase objevit.

a.

Potom je tady možnost, že ve včelách máte varaózu a s ní nějakou virovou

nákazu. Potom dochází k tomu, že roztočem poškozené včely odejdou z úlu,

virózou oslabené taky a zbylé zdravé se přidají k loupícím. Potom totéž

bude čekat do zimy většinu nebo všechny ostatní včelstva bez ohledu na to,

jak je proti loupeži zajistíte."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.207.4) --- 15. 9. 2016
Re: opuštění úlu (69126) (69128)

Loupez zrejme po ztrate matky pri manipulaci s ramky,nebo opravdu slabe vcelstvo,ktere v nastavkovem ule nema co delat.Patri do nich jen vcelstva silna,slaba treba zrusit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 9. 2016
Re: opuštění úlu (69126)

Nástavkové úly v klasickém sestavení jsou pro případ slabšího včelstva nebo včelstva oslabeného například nechtěným zamáčknutím matky atd pro období nebezpečí loupení, jako je podletí, nevhodná. Pokud máte takové včely v nástavkovém úlu, stoprocentně vám je vyloupí přes česno ve dnu.
A pokud máte i ostatní včelstva podobná a loupící včelstvo je odjinud, hrozí vám postupné vylupování více úlů, v krajním případě postupně až všech. Musíte sledovat včelstva i nadále a pokud se objeví loupež, česno ve dnu masívně zůžit nebo rovnou zavřít a slabé včelstvo nechat létat jen přes očko.
Ale na druhé straně loupež je taky vyvolána současnou vysokou teplotou. Dá se čekat, že až se ochladí, loupež můžeč ustat.
Ale stejně tak kdykoliv na podzim, když se zase podobně oteplí, loupež se může zase objevit.
a.
Potom je tady možnost, že ve včelách máte varaózu a s ní nějakou virovou nákazu. Potom dochází k tomu, že roztočem poškozené včely odejdou z úlu, virózou oslabené taky a zbylé zdravé se přidají k loupícím. Potom totéž bude čekat do zimy většinu nebo všechny ostatní včelstva bez ohledu na to, jak je proti loupeži zajistíte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MartinP (141.0.15.44) --- 15. 9. 2016
Re: opuštění úlu (69126)

Pravděpodobně včelstvo přišlo o matku a bylo vyloupeno. Mateřské včely se přidaly k lupičkám a vám zbyl jen prázdný úl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eva Šmídová (195.22.34.102) --- 15. 9. 2016
opuštění úlu

Stala se mně taková záhada. Včely jsem měla všechny nakrmené a odstraňovala jsem ze všech pásky gabonu, kde byla větší mezera, přidala jsem souš. Když jsem pracovala před včelínem, viděla jsem, že jsou v jednom úlu včely rozrušené, ale k večeru se uklidnily. Asi po dvou dnech jsem zjistila, že včely jsou pryč i se zásobami. Úl zůstal
prázdný. Ještě se mně toto za celou dobu (14 let) nestalo.
Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.71.180.241) --- 15. 9. 2016
Re: (69124)

"To je hezký ale řepka je seta na široko, tak že nejsou řádky. Standa"
Musím se speciálně podívat, protože vzcházející řepku si pamatuji, že je v řádcích, ale vzrostlou dozrávající řepku si pamatuji, že je naširoko. Ale poslední roky se na to speciálně nedívám. Co si pamatuji, pár let nedávno pole se sklizenou řepkou, byla v řádcích nějak 15 cm od sebe.
Asi to takhle tu plochu pole využije víc než když má secí stroj méně těch "secích nožičetk" a seje to do řádků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 14. 9. 2016
Re:

To je hezký ale řepka je seta na široko, tak že nejsou řádky. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 9. 2016 10:43:45

Předmět: Re:


"""Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to

dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To

byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na

náletu

v porostu."

a.

Za socíku místy měli naseto příliš řídko, místy příliš hustě.

Dneska mají dokonalejší secí stroje, takže sejou téměř vždy už v prvních 10

centimetrech pole, stejně hustě jako ve středu pole. Hustotu setí zřejmě

mají nastavenou tak, aby měli co největší výnos semene, ne na nejlepší

mednatost.

Dnešní přesné setí právě proti dřívějšku zemědělcům výrazně zvyšuje výnos z

pole."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 9. 2016
Re: (69122)

""Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu."
a.
Za socíku místy měli naseto příliš řídko, místy příliš hustě.
Dneska mají dokonalejší secí stroje, takže sejou téměř vždy už v prvních 10 centimetrech pole, stejně hustě jako ve středu pole. Hustotu setí zřejmě mají nastavenou tak, aby měli co největší výnos semene, ne na nejlepší mednatost.
Dnešní přesné setí právě proti dřívějšku zemědělcům výrazně zvyšuje výnos z pole.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 9. 2016
Re:


Mysli rozumně dřív v JZD naseli 40ha řepky dnes je ve stejném katastru 300ha
a počet včelstev je stejný. Ze všech těch hektarů ale nedokáží donést vice
jako dříve. Není to nektarodárnosti ale počtu včelstev a počasí v době květu
a době kdy květy produkují nektar.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 14. 9. 2016 8:24:13
Předmět: Re:

"Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 9. 2016 16:42:52

Předmět: Re:


"Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na

jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na

flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A

rostlinky malé.

Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na

rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem

živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.

Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd,

ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní

podmínky.""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 14. 9. 2016
Re:

Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 9. 2016 16:42:52

Předmět: Re:


"Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na

jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na

flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A

rostlinky malé.

Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na

rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem

živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.

Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd,

ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní

podmínky."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 9. 2016
Re: (69115) (69119)

Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A rostlinky malé.
Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.
Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd, ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní podmínky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 13. 9. 2016
Re: (69115)

Uvádí se 400 kg nektaru z hektaru jelikož kvete cirka 20 dní
-----------

No jo, v knihách ze sociku.
Jenže genetika dělá pokroky a nevím, že by to někdo u moderních odrůd co nepotřebují opylování měřil.

Plus postřikové plány včetně repelentů.
U nás jsem si všiml, že včely na ní jdou až po dešti, ten zřejmě něco opláchne, nebo dá vláhu ana písku moc nenmeduje, nevím.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 13. 9. 2016
Re: (69117)

Já bych možná i měnil. Někdy v důchodu si to chci i odzkoušet. Asi by to chtělo i jiné úly a včely.

Ale já už tady 3x2 roky včelařím lichá - sudá.
SUdá je bída, bez medovice a lichá je medovice s melecitozou.
Namnoží se asi nějaké potvory- asi čínská sluníčka- co všechny producenty příští rok sežerou a i mravenci mají smůlu a nic neochrání a je vymalováno.

A do toho jsme měl nějaké potíže se včelama, dřív (v prvních cyklech), vyzimovával jsem slabší včely, nestihly moc tu květovou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 12. 9. 2016
Re:

Karle já jí říkám žlutej mor. Sta a sta hektarů a včely co je volná bunka
plní . Nektar, pyl plod . Prostě bordel. Založeno na roje každý rok. Po 2
roky 35 kg na včelstvo a jak vytočíš hned to tuhne. Než se to dá prodat
musim rozehřívat. Dříve sem do ní kočoval. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 9. 2016 10:44:41

Předmět: Re:


"Pepan:

Příkladně

dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4

- 10kg nektaru za den



----------

Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na

písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím

řepkový med.



Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na

druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.



A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak

sypalo?



Díky.



Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 9. 2016
Re: (69101) (69110) (69113)

"70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo socialisticke opyleni."
To je jen průměrná hodnota.
Obrovsky se to lišilo už za socíku a to podle typu krajiny.
Třeba tady na Severní Moravě na Hukvaldech byly běžné "socialistické" zdroje z tehdejších plevelů na polích a z lesíků i zahrad a z místních travnatých pastvin, ale k tomu ještě přibylo velké množství lip a koňských kaštanů v Hukvaldské oboře i kolem cest v okolí a v oboře v podstatě přírodní biotop plný kvetoucích rostlin uvnitř obory.
Zase jinde třeba na olomouckých nebo polabských rovinách daleko od lužních lesů byly zdroje čistě jen z intenzívního zemědělství, tudíž jen o málo lepší než dnes.
Faktem je, že dneska se to muselo ještě zhoršit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 9. 2016
Re:

Uvádí se 400 kg nektaru z hektaru jelikož kvete cirka 20 dní


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 9. 2016 10:44:43

Předmět: Re:


"Pepan:

Příkladně

dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4

- 10kg nektaru za den



----------

Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na

písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím

řepkový med.



Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na

druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.



A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak

sypalo?



Díky.



Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 9. 2016
Re:

ten údaj je o průměrné úživnosti stanoviště bez nutnosti letního
přikrmování.
Máš ale pravdu , že dnes to může být asi odlišné díky změn v hospodaření na
polích a loukách

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 9. 2016 12:00:33
Předmět: Re:

"70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo
socialisticke opyleni.Z hlediska vynosu medu to bude jinak.A co nas zivi?
Med.Z opyleni mame prd."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.236.252) --- 12. 9. 2016
Re: (69101) (69110)

70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo socialisticke opyleni.Z hlediska vynosu medu to bude jinak.A co nas zivi? Med.Z opyleni mame prd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 9. 2016
Re: (69101) (69110)

"To jsou všechno nesmysly. Dříve se zimovalo max. na 7 rámcích s jarním přikrmování a počítalo se se snůškami z akátu, lip, ohnice. luk, a lesa.Pole bývala plná plevelů, Louky jejíchž bývalo kolem vesnic mnoho hektarů sekosily v plném květu, jakožto i ostatní travnaté plochy. Kvůli vyššímu výnosu medu se začalo zimovat na cca 20 rámcích s velkým počtem zimních včel které zajišťují vysoký výnos z z ovocných stromů řepky a akátu Jeto však více závislé na počasí. Je však znepokojující zmizení plevelů z polí a kvetoucích luk a často sekané trávníky nám toho nedají.Po žních setá hořčice málo který rok zakvete a produkce nektaru je závislá na teplotě.Příkladně dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4 - 10kg nektaru za den Největším problémem však je že velké rozlohy jetelovin nám na polích nahradila kukuřice na bioplyn. "
Jako bych to napsal sám.
Jen ještě dodám, že jeteloviny za komunistů vyráběly do krmných složek rostlinné bílkoviny. Nyní je ejdnak energie dražší a jednak rostlinné bílkoviny do krmných směsí dodávává hlavně dovážená sója.
Mohlo by se to trošku vrátit, pokud se povede rozšířit malé zdroje elektřiny z plynu, bioplynky atd do výkonu jednotek megawatt přímo blízko spotřebitelů elektřiny - měst a podniků a pokud se bude důsledně dbát na využití odpadního tepla z těchto zdrojů zrovna například na zpracování - sušení jetelovin. (rentabilitu takových malých zdrojů elektřiny a cenu neberu v úvahu)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 12. 9. 2016
Re: (69101) (69110)

Pepan:
Příkladně
dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4
- 10kg nektaru za den

----------
Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím řepkový med.

Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.

A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak sypalo?

Díky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 9. 2016
Re: (69101)

To jsou všechno nesmysly. Dříve se zimovalo max. na 7 rámcích s jarním
přikrmování a počítalo se se snůškami z akátu, lip, ohnice. luk, a lesa.
Pole bývala plná plevelů, Louky jejíchž bývalo kolem vesnic mnoho hektarů se
kosily v plném květu, jakožto i ostatní travnaté plochy. Kvůli vyššímu
výnosu medu se začalo zimovat na cca 20 rámcích s velkým počtem zimních včel
které zajišťují vysoký výnos z z ovocných stromů řepky a akátu  Jeto však
více závislé na počasí. Je však znepokojující zmizení plevelů z polí a
kvetoucích luk a často sekané trávníky nám toho nedají.Po žních setá hořčice
málo který rok zakvete  a produkce nektaru je závislá na teplotě.Příkladně
dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu  třešní 4
- 10kg nektaru za den Největším problémem však je že velké rozlohy jetelovin
nám na polích nahradila kukuřice na bioplyn. Co však nejvíce ovlivňuje naše
výnos medu je vlhkost vzduchu při snůškách. ve vlhkém počasí rostliny více
rostou a méně kvetou deště vyplachují nektária květů. Pi příliš vysokých
teplotách a suchém vzduchu zase zasychají. Obdobně to pak je i medovic. v
tele medovice zasychá  a v chladu se producenti nemnoží.Zavčelení se v
literatuře uvádí 70 -100 včelstev na stanoviště vzdálená 2 - 3 km od sebe.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 9. 2016 19:51:56
Předmět:

",, Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine.
Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti
nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru
plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě,
kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek
medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou. "
----------------------------------------------------

A nevykašlou.

Šlechtitelé zapracují a vytvoří pro nový trend včelaření ,,genetický
materiál" který udrží všechny včelaře ve hře.

Dokonalá záhuba...."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 9. 2016
Re: (69105)

"Pepo co to je ? V kukuřici na krmení, jako senáž jsou 2 - 4 řádky označené
tabulkou MO. Na vysočině prý se GMO odrůdy nepěstují.Mají to tady v každém
lánu a agronom ti to neřekne. Standa"
Ono taky v dnešní EU atmosféřu hlupáků proti GMO by takové tajné pěstování bylo pěkně rizikové. jako důkaz totiž stačí kus rostliny a kdyby se to třeba rozhlásilo po internetu, tak se kolem toho zelení vylízanci budou rojit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 11. 9. 2016
Re:

dik za odpověd. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 11. 9. 2016 10:19:11

Předmět: Re:


"Domnivam se,ze to souvisi s taxaci nebo vyteznosti porostu kukurice na

silaz a nema to vubec souvislost s GMO,ale na to by odpovedel nejlip

kvalifikovany zemedelec."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.152.245) --- 11. 9. 2016
Re: Dotace od obcĂ­/mÄ?st pro ZO (69086) (69087) (69088)

Co tak chlapci pozvat si na vyrocku misto starostu obci a tahani penezitych prispevku,pozvat si mistni vetsi zemedelce a probrat si moznosti vceli pastvy nebo i problematiku postriku? Je mi milejsi pohosteni pro zastupce zemedelcu nez pro regionalni politiky,mozna pak diky zasveceni do problematiky prinesou vcelarum vic nez mnozi darmozrouti z radnic,kteri obchazeji vyrocky od drobnochovatelu po zahradkare.U nas je vyhodou,ze zemedelci jsou povetsinou i clenove a tak s vceli pastvou,postriky nebo vubec pritomnosti u porostu nejsou potize.Spoluprace vcelar-zemedelec je prinosnejsi nez vcelar-politik.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.152.245) --- 11. 9. 2016
Re: (69105)

Domnivam se,ze to souvisi s taxaci nebo vyteznosti porostu kukurice na silaz a nema to vubec souvislost s GMO,ale na to by odpovedel nejlip kvalifikovany zemedelec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 10. 9. 2016
Re:

Pepo co to je ? V kukuřici na krmení, jako senáž jsou 2 - 4 řádky označené
tabulkou MO. Na vysočině prý se GMO odrůdy nepěstují.Mají to tady v každém
lánu a agronom ti to neřekne. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 9. 2016 21:37:23

Předmět: Re:


"No ja tajne doufam,ze ji nevzejde vic nez pulka,mam ji metr od cesen,az

kam dohlidnu...Zacinam tuto rostlinu nemit rad,protoze je z ni spousta medu

a obvykle rojovka.Kladem je,ze se ji 20 kilo muze nechat vcelam a nemusi se

vytacet vsechno..A jako na potvoru vzejde vsechna...Ps:nadherne rozkvetla

svazenka a vcely nosi spousty pylu.JosPr."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.180.25) --- 9. 9. 2016
Re: (69101) (69103)

No ja tajne doufam,ze ji nevzejde vic nez pulka,mam ji metr od cesen,az kam dohlidnu...Zacinam tuto rostlinu nemit rad,protoze je z ni spousta medu a obvykle rojovka.Kladem je,ze se ji 20 kilo muze nechat vcelam a nemusi se vytacet vsechno..A jako na potvoru vzejde vsechna...Ps:nadherne rozkvetla svazenka a vcely nosi spousty pylu.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Láďa (194.228.11.49) --- 9. 9. 2016
Re: (69101)

Dokonalá záhuba - žádné sci-fi, ale realita. Možná vyšlechtí zpátky včelu černou. Možná nejde ani tak o včelu, jako o to, co naše příroda ještě dokáže uživit.
Na druhou stranu, se včelami jsem toho prožil hodně, doby špatné i dobré a pořád mě to těší. Nikdy to nebylo nic extra na výdělek a moc to nesype ani teď, ale neměnil bych. Ale co dál? Včelařů budou statisíce, včelstev miliony. Jestli v tomhle suchu nevzejde řepka, budeme tu příští rok v dubnu a květnu řešit krmení včel a doufat, že přinesou 5 kilo z lesa. Hezký vyhlídky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Láďa (194.228.11.49) --- 9. 9. 2016
Re: (69101)

Dokonalá záhuba - žádné sci-fi, ale realita. Možná vyšlechtí zpátky včelu černou. Možná nejde ani tak o včelu, jako o to, co naše příroda ještě dokáže uživit.
Na druhou stranu, se včelami jsem toho prožil hodně, doby špatné i dobré a pořád mě to těší. Nikdy to nebylo nic extra na výdělek a moc to nesype ani teď, ale neměnil bych. Ale co dál? Včelařů budou statisíce, včelstev miliony. Jestli v tomhle suchu nevzejde řepka, budeme tu příští rok v dubnu a květnu řešit krmení včel a doufat, že přinesou 5 kilo z lesa. Hezký vyhlídky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (91.221.212.64) --- 9. 9. 2016

,, Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine. Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě, kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou. "
----------------------------------------------------

A nevykašlou.

Šlechtitelé zapracují a vytvoří pro nový trend včelaření ,,genetický materiál" který udrží všechny včelaře ve hře.

Dokonalá záhuba....




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 9. 2016
Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO (69090) (69092) (69093) (69094) (69095) (69097)

"Určitě je přínosné "kočovat" na květ ovocných stromů do vilkových
čtvrtí jako opylovací služba. Kvalita plodů se řádově zlepší. Měl jsem
dotazy typu mohl by jste nám přivést na cca měsíc jedno včelstvo."
Tam se jedná hodně o počasí. Pokud je v době květu jabloní, hrušní a švestek pěkné teplé slunečné počasí, stačí včelstvo nebo včelstva ve vzdálenosti odhadem klidně až půl kilometru. takže v pohodě může stačit místní včelař.
Pokud je špatné počasí, tak se dolet včel dost snižuje. Pokud bylo hodně špatné počasí, déšť a zima, tak já mám zkušenost s tím, že byl problém s opylením i u stromů vudálených nějakou desítku metrů od včel. Větve na straně blíž ke včelám nesly výrazně víc ovoce než větve umístěné od včel.
Takže se včey doma na zahradě vyplatí téměř vždy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 9. 2016
Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO (69090) (69092) (69093) (69094) (69095) (69097)

No při šikovném umístění včelstev na střechu místní mimo nejbližšího souseda ani nemusí vědět, že tam jsou včely. Pokud si to nenajdou na úřadu. Takže případný roj na ulici by asi byl přisouzen nějaké náhodě a ne včelaři na střeše.
Kočování na střechy - tahat tam produkční silná včelstva,je nesmysl, ale co se týká opylování jako služby, nikde není psáno, že ty včelstva musí být extrasilné v úlu o hmotnosti nad metrák. A běžné spíš menší včelstva v počtu 2 - 4 v úlu s 2 běžnými nástavky o hmotnosti do 30 - 50 kilo pak není v případě potřeby problém na tu střechu dostat, ať už vytáhnout na laně obyčejnou kladkou nebo klidně i hodit na záda v konstrukci podobné krosně a po žebříku prostě vynést. Pokud se bude jednat o včelstvo v 1 nástavku 39x24, není větší problém takový "úlek" vytáhnout klidně i prádelní šňůrou.
A pokud to bude třeba na konci sezóny v červenci až na začátku srpna ty včely sundat dolů, docela dobře se to může udělat v rámci norského zimování coby setřepaný umělý roj v rojáku, na to nebude třeba už vůbec nic, to se všechno postupně snese po žebříku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 9. 9. 2016
Re: Dotace od obcĂ??Ă?­/mÄ???st pro ZO

A to nepíšeš že v televizi ukazovali někdy asi 2 září jak v Praze
ochutnávají letošní první med. Směšné ale lidem to nevadí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 9. 2016 7:00:52

Předmět: Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO


"Medialne atraktivni je otiskovat kdejaky ul na strese,hlavne kdyz se k

tomu nejaky politik a pomota se kolem vcel.Za chvili zacne svaz razit heslo

vcely do kazdeho domu.Ze se mnohde neuzivi,je mu naprosto jedno."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 9. 2016
Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO (69090) (69092) (69093) (69094) (69095)

> umísťování na střechy
Dovolím si připsat pár drobností, jak to vidím já.
Určitě je přínosné "kočovat" na květ ovocných stromů do vilkových
čtvrtí jako opylovací služba. Kvalita plodů se řádově zlepší. Měl jsem
dotazy typu mohl by jste nám přivést na cca měsíc jedno včelstvo. Pokud je
ale svažitý terén a v okolí "samý chodník" a navíc pokud je v sousedství
alergik, není reálné najít vhodné místo. Stejně tak dostat dočasně včelstvo
na střechu, pokud je jediným přístupem žebřík.
Tak jsem alespoň poradil, dejte na skalku vřesovce a podobné velmi
časně kvetoucí rostliny, na které se nějaké včely a čmeláci z okolí zalétají
a po rozkvětu ovocných stromů budou pokračovat na nich. Opravdu to funguje.
Trvalé umístění v intravilánu, myšleno v obytných čtvrtích, nese určitá
rizika. Například roj visící na tramvajové troleji určitě nepotěší.
Zastavení dopravy, zpoždění, pár včel ve vlasech kolemjdoucích a podobně.
Jsou státy, které mají podmínku umístění včelstev ve vzdálenosti tuším 300
stop (zhruba 100 m) od (cizích) obydlí.
Několik posledních roků vlastně nebyly zimy, bylo jen takové to
listopadové počasí, takže otestování teprve přijde.
Jako marketingový tah například hotelů to chápu, o kom se nemluví a
nepíše, ten pro bohaté klienty neexistuje. Je to reklama a je za půl zdarma.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.71.180.241) --- 9. 9. 2016
Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO (69090) (69092)

"Na druhou stranu si vybavuji, že na převčelení v kontextu s nemocemi upozornil již Titěra a v souvislosti s loupežemi zase pan Danihlík na svém webu. Nemyslím, že jsou tito pánové hloupí."
Loupeže jsou dané čistě jen současnou konstrukcí nástavkových úlů, kde se loupežím mohou ubránit jen hodně silné včelstva. A právě při převčelení stačí menší chyba včelaře a má ze silných v podletí slabá včelstva, loupež je potom doslova zaručena.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 9. 2016
Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO (69090) (69092) (69093) (69094)

NO ono to umísťování na střechy není zas tak špatný nápad.
Staří konzervativní včelařští odborníci, kteří to jednoznačně nedoporučovali, protože tam je v létě horku, v zimě příliš zima, je tam větrno atd a tak dříve takové nápady nešly prosadit, už polevili a tak dneska už je to běžné.
A pokud se to udělá rozumně a ty nepříznivé vlivy se umístěním včel minimalizují.....
Já v tom vidím možnost chovat včely tam, kde včelař má kolem domu jen minimální rozlohu zahrady či prakticky žádnou. Včely ve výšce aspoň 3 - 4 metrů třeba na střeše garáže by totiž lidem na zemi neměly vadit prakticky vůbec.
a.
Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine. Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě, kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.110.251) --- 9. 9. 2016
Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO (69090) (69092) (69093)

Medialne atraktivni je otiskovat kdejaky ul na strese,hlavne kdyz se k tomu nejaky politik a pomota se kolem vcel.Za chvili zacne svaz razit heslo vcely do kazdeho domu.Ze se mnohde neuzivi,je mu naprosto jedno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 9. 2016
Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO (69090) (69092)

Já myslím, že co se týká převčelení, nyní je trend, že jsou včely mediálně velice atraktivní plus jsou vyřízeny štědré dotace a proto spousta lidí začíná.
Až se dostanou do převčelené oblasti, kde každý druhý rok budou včely trpět hladem už od konce května a výtěžek bude pár kilo ze včelstva, tak ta vlna se včelařením ustoupí.
Je prostě třeba nyní vydržet.
Jinak si myslím, že v převčelených oblastech možná ještě přijde návrat zadováků, pro zájmové samozásobitelské včelaření v malých počtech, protože schopnost zadováků udržet při životě slabá včelstva a ochránit je proti vyloupení je proti nástavkům nesrovnatelná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Láďa (2a00:1028:8396:222:8d48:7440:6d8f:667f) --- 8. 9. 2016
Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO (69090)

Zas tak se neplaším. Co se týče prodeje, je to asi místní. U nás jsou lidé zvyklí nakoupit hned po vytáčení na celý rok. Další prodej se musí orientovat na větší města. Čím dál častěji od svých zákazníků slyším, že za rok už ne, že budou mít v rodině včelaře. Je jich jak hub po dešti. Na problematiku převčelení nejsem jistě odborník, ale stačí mi, co vidím kolem sebe. Nevztahuji to na celou republiku. Na druhou stranu si vybavuji, že na převčelení v kontextu s nemocemi upozornil již Titěra a v souvislosti s loupežemi zase pan Danihlík na svém webu. Nemyslím, že jsou tito pánové hloupí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.6) --- 7. 9. 2016
Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO (69090)

No proto rikam komunikovat a davat napady,pripadne prilozit ruku k dilu.Ne tahat penize.Ted trebas ma probehnout vysadba verejne zelene,projektant dostal pripominky od vcelaru,jde to.Nebyt nasich pripominek,tezko se u nas seje svazenka na zahumencich atd.Mnohde jinde ani obyvatelstvo nevi,co to je.U nas ji zna kazde male dite.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 9. 2016
Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO

Ono to stou výsadbou zeleně není dnes tak jednoduché To bez následkůjde jen
na vlastním pozemku

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 9. 2016 14:49:57
Předmět: Re: Dotace od obcĂ­/mÄ?st pro ZO

"Ja cenu nechavam,neprodam letos,prodam priste.Ohledne vceli pastvy se
vyplati komunikovat jak s mistnim uradem,tak se zemedelci.A mnohokrat se
nam vyplatilo ne penize loudit,ale ba naopak prispet z pokladny na nakup
zelene."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 9. 2016
Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO

moc se plašíš
Sezóna prodeje medu začíná s pečením pečiva na vánoce a podzimním sychravým
počasím a pak s jarní únavou a chřipkami, to pokračuje.
s tím převčelením je to také fáma skus si spočítat kolik hektarů připadne na
jedno včelstvo ve vsi. EKONOMICKÁ VZDÁLENOST DOLETU SE UVÁDÍ  2,5 KM vspoměň
si na vzorce ze školy a dojdeš k neuvěřitelným číslům.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Láďa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 9. 2016 14:42:53
Předmět: Re: Dotace od obcĂ­/mÄ?st pro ZO

"Ano, ty dotace na výsadbu jsou dobrý nápad. včelí pastvy ubývá a až nebude
řepka, vrátíme se ke starým dobrým výnosům 15 kg a budeme rádi. U nás teda
hrozný. Před 6-7 lety jsem byl na stanovišti u vesnice sám, dneska 2 noví
včelaři + 40 včelstev (celkem máme 70), vedle ve vsi vzdálené 1 km dalších
70-80 včelstev, předtím do 20. Na výnosech je to znát. A přibývají další.
Už se jen bojím, aby sem někdo nezatáh mor. ČSV samozřejmě nejde o
zavčelení krajiny, která je už zavčelaná až kam, ale o příspěvky z nových
včelařů. To, že dnes chováme mnohem silnější včelstva samozřejmě také
důležité, kdoví jestli nám ty včely těch 15 kilo nechaj. No, už jsme zažili
leccos, i med za 27 Kč. Nevím jak vy, ale já už teď vím, že letos neprodám
a to už jsem s cenou hodně dole."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.12.247) --- 7. 9. 2016
Re: Dotace od obcĂ­/mÄ?st pro ZO (69086) (69087)

Ja cenu nechavam,neprodam letos,prodam priste.Ohledne vceli pastvy se vyplati komunikovat jak s mistnim uradem,tak se zemedelci.A mnohokrat se nam vyplatilo ne penize loudit,ale ba naopak prispet z pokladny na nakup zelene.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Láďa (2a00:1028:8396:222:8d48:7440:6d8f:667f) --- 7. 9. 2016
Re: Dotace od obcĂ­/mÄ?st pro ZO (69086)

Ano, ty dotace na výsadbu jsou dobrý nápad. včelí pastvy ubývá a až nebude řepka, vrátíme se ke starým dobrým výnosům 15 kg a budeme rádi. U nás teda hrozný. Před 6-7 lety jsem byl na stanovišti u vesnice sám, dneska 2 noví včelaři + 40 včelstev (celkem máme 70), vedle ve vsi vzdálené 1 km dalších 70-80 včelstev, předtím do 20. Na výnosech je to znát. A přibývají další. Už se jen bojím, aby sem někdo nezatáh mor. ČSV samozřejmě nejde o zavčelení krajiny, která je už zavčelaná až kam, ale o příspěvky z nových včelařů. To, že dnes chováme mnohem silnější včelstva samozřejmě také důležité, kdoví jestli nám ty včely těch 15 kilo nechaj. No, už jsme zažili leccos, i med za 27 Kč. Nevím jak vy, ale já už teď vím, že letos neprodám a to už jsem s cenou hodně dole.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78083 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 69087 do č. 69147)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu