Archiv Včelařské konference

Dnes má svátek Radim,náš dlouholetý přispěvovatel do této konference.Přejeme hodně zdraví a radost ze včelaření.

Potřebuji namichat 25 l roztoku 2:3( voda/cukr). Nepamatujete jal se spočítá potřebné množtví vody a cukru?

Dne Monday 29 August 2016 11:37:11 Vsusicky napsal(a):
> Potřebuji namichat 25 l roztoku 2:3( voda/cukr). Nepamatujete jal se
> spočítá potřebné množtví vody a cukru?


na 100 litru roztoku 77,7 kg cukru a 51,6 litru vody
na 25 to bude 1/4.

Honza

Ma uz nekdo info po RV co noveho?

>

JosPr (85.132.198.57) --- 29. 8. 2016
RV

Ma uz nekdo info po RV co noveho?<
...........

Tak ze dvě, tři povinné lejstra navíc zato remcání na Prahu ??. ... ?

Nevím, co se to tady zase řeší... Zákon o daních z příjmů hovoří o "příjmech z chovu včel" a dotace 1.D je zdela určitě takovým příjmem... Nebo ji už dostal někdo, kdo včely nechoval? :-)
Prostě do 60 včelstev jste v limitu, ať jsou skutečné příjmy jakkoliv vysoké a složeny z jakýchkoliv částek...
Pokud samozřejmě kromě včel nemáte jiné příležitostné příjmy podle § 10/1 písm. a) ZDP... Potom se sčítají všechny takové příjmy a "příjmy z chovu včel" se počítají á 500 Kč/včelstvo...

3:2 - není to úplně přesné, ale pro rychlou orientaci to postačuje
x kg cukru krát 0.7 l vody /raději 0,67 l /
25 kg cukru x 0,7 l vody = 17,5 l vody /raději 17 litrů /

Má.


________________________________
Od: Vcely <vcely-bounces/=/v.or.cz> za uživatele JosPr <e-mail/=/nezadan>
Odesláno: 29. srpna 2016 12:47:50
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: RV

Ma uz nekdo info po RV co noveho?

Jeste,ze tak.Pri tak hromadne ucasti je to uspech..Zkraceny zapis na webu CSV.

Děkuji za odpovědi. V.Hájei

K záměru zvýšení členských příspěvků

RV uložil svým usnesením členům RV informovat o záměru a důvodech navýšení členského příspěvku nejdříve pro rok 2018 ve svých okresech a základních organizacích.

Ke splnění tohoto úkolu zasíláme níže členům RV potřebné argumenty.

> Náklady spojené s členstvím, např. na administrativu, osvětu, dány především počtem členů, nikoli počtem včelstev (z příspěvku na včelstvo se hradí zejména podíl pro ZO, OO, příděl do SF).

> Navýšení se navrhuje jen pro příspěvek na člena a to o 100 Kč více, tj na 300 Kč.

> Poslední úprava příspěvku na člena ze 150 na 200 Kč se uskutečnila v roce 2001. Za ty roky se reálná hodnota částky 200 Kč znatelně snížila. Své také udělala inflace.

> Náklady na provoz organizace a vydávání časopisu (je součástí členství) se od této doby výrazně zvýšily.

> Provoz ČSV je závislý na přísunu relativně vysokých dotací od MZe ČR na činnost organizace. V současné době se dotace snižují (na r. 2016 jsme obdrželi o 5 mil. Kč méně než v minulých letech a tím se svaz ocitl tento rok ve ztrátě přes 2 miliony Kč). Do budoucna to vypadá tak, že dotace budou dále snižovány. Získávání dotací je stále více administrativně náročnější a jejich použití stále více svazováno různými omezeními. Např. dotace na publikační činnost byla podstatně snížena, podpora Včelařství podmíněna vyčleněním inzerce z obsahu časopisu. Museli jsme provést výběrová řízení na tisk, grafiku, distribuci. Organizace a zajištění výběrového řízení stálo nemalé prostředky. O obsahu časopisu, o dodavatelích tak nemůžeme svobodně rozhodovat, musíme dodržovat stanovené dotační podmínky a nikdy přes všechnu snahu nemáme jistotu, že každoroční kontroly čerpání dotace nenajdou nějaká pochybení, která např. minulý rok pochybeními nebyla, a budou následovat sankce.

> Vydávání časopisu Včelařství bychom do budoucna měli financovat z našich peněz, z členských příspěvků. Budeme jej pak vydávat po svém, s inzercí, bez obav, jestli na příští rok dotace budou nebo ne a v jaké výši, jestli kontrola něco najde nebo ne, bez obav z případných sankcí.

> Bez zvýšení členského příspěvku a bez navýšení dotací bychom museli radikálně přehodnotit výdaje, čímž by utrpěla úroveň služeb svazu směrem ke svým členům, časopis Včelařství by zřejmě bylo třeba radikálně omezit.

> Pokud se nějaká dobrá aktivita nebo produkt zruší nebo podstatně omezí, velice obtížně se znovu zavádí, obnovuje. Pamětníci vědí, jaký náklad mělo Včelařství v počátku 90. let založené na předplatném a prodeji na stánku (15 tis. ks včetně 10% remitenda), jaká byla nouze o informace, když šlo o dotace a odbornou problematiku.

> Dále je třeba provést investice do oprav a rekonstrukcí sídla svazu. Za poslední roky byly investice velmi omezeny. Budova nutně potřebuje opravy.

> Pokud chceme udržet dosavadní úroveň činnosti organizace a dále ji vylepšovat, tak je nutné členský příspěvek zvýšit.

RV ČSV na návrh předsednictva nechtěl na svém srpnovém zasedání 2016 rozhodovat o zvýšení členského příspěvku bez zdůvodnění, bez přípravy, bez vysvětlení argumentů všem členům svazu.

Věříme, že naši členové pochopí potřebu navýšení členského příspěvku.

28.8.2016 Předsednictvo RV ČSV

Dne Wednesday 31 August 2016 21:05:11 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> K záměru zvýšení členských příspěvků

> > Dále je třeba provést investice do oprav a rekonstrukcí sídla svazu. Za
>
> poslední roky byly investice velmi omezeny. Budova nutně potřebuje opravy.
>

> Věříme, že naši členové pochopí potřebu navýšení členského příspěvku.
>
> 28.8.2016 Předsednictvo RV ČSV

To skutecne najem v centru Prahy nestaci pokryt naklady na udrzbu objektu?



Honza

Nekdo ve vedeni se zblaznil??? Na kazdou takovou investici si ma svaz vydelat nebo nasetrit..Kde jsou vynosy ze Vcelpa,z Dolu? Pokud svaz ridi ekonomicti lemplove,tak uradujte ve stanu !!! Pro takovy ucel tedy zvedat prispevky? Zasnu a nechapu.Vydelejte si a investujte misto prozirani spolecnych penez za nesmyslne akce typu bez medu to nejde nebo placeni pokut za "cerpani" dotaci...Vazene vedeni,proberte se,pro takove ucely pochopeni se zvysenim clenskeho nenajdete!!!JosPr.

Pokud jde jen o 100Kč za rok celkem za člena navíc, tak to se mi jeví pro mou peněženku vzhledem k průserům co se za poslední dobu kočírujou na Křemencově zvládnutelné.

Časopis Včelařství by mohl být klidně i tenčí, klidně v tom igelitu snesu i plno přiložených letáků navíc s včelařskými letáky a katalogy, propagačními kalendáříky a kalendáři, různými reklamními nálepkami a jinými vloženými reklamními drobnostmi což by mohlo být při dobrém plánu zisku lepší než neustálé zdražování a bědování že je málo peněz.
_gp_

Myslim,ze vubec nejde o vysi castky,jenom je smutne,ze se nemyslelo na zadni kolecka vcas a bezhlave se utraci castky za kraviny nebo zbytecnosti.Brat vsemozne dotace dik lezeni do zadku politikum,na to se snadno zvyka,najednou nejsou a ouha.Veta o omezeni servisu clenum je smesna,na co maji vcelari vedeni svazu?Aby se nechalo cleny vydrzovat,nebo aby premyslelo? O setreni nikdo neslysel?Zvlastni,nektere ZO mohou mit na uctech nekolik milionu korun diky svemu podnikani a investovat a svaz nema na opravy ani flok??? V klubu postovnich holubaru jsem kdysi platil clenske 1000 kc,ale kazdy vedel,co z toho bude mit.Tady co? Casopis,ktery mnozi nectou,ostudu s medem po Vcelpu a "servis,ktery vetsinou zdarma zajistuji funkcionari ZO.Takhle to dopada,kdyz smyslem fungovani je zalozen na brani DOTACI a ne na vysledcich vlastniho hospodareni.JosPr.

Dobrá je ta hláška, že museli kvůli dotacím vypsat výběrová řízení. :-) :-(
Pamatuji jak tajemník odpověděl před cca 10 lety - z časopisu Včelařství- v interview, že náklady na časopis nesledují a nezajímá je to. (to se to dobře hospodaří s cizími penězi, že:-) To yvsvětluje Včelu, Včelpo i další. )
Tenkrát jsem byl rád že už tak nehospodaří s mými penězi a po přečtení této "hlášky" o tom že "museli .... " jsem stále rád. :-)

Za ty roky je to docela balík.

Karel

20 kg cukru a 13,5 l vody a máš z toho 25 litrov roztoku

Jediné smysluplné dotace jsou 1D. na opylování a to z toho důvodu, že se v tom nikdo nevrtá. Jednou ročně včelaři zažádají, podepíšou že nešvindlují, maximálně zkontroluje stanoviště základní organizace.

Všechny jiné dotace ať už na technickou pomoc, šlechtitelský chov, propagaci nebo vzdělávací akce jsou vemi nákladné, neefektivní, šílené kontroly, byrokracie, závislosti a strachy co bude jak bude.
Těmto dotacím je akorát čert dlužen.

> Všechny jiné dotace
Malinko bych to upravil do lidštiny. To čemu říkáme dotace, to (dobře) živí
mnoho lidí. Určité přerozdělování vždy bylo, je a bude. Zkrátka z jedné
kapsy člověku vezmou peníze a (těm šikovnějším) do druhé kapsy nějaké peníze
vrátí a kromě toho přidají nějaké benefity. Třeba někdo učí jeho dítě ve
škole, nebo někdo alespoň poseká neobdělávanou plochu. Pokud by úředník,
politik pracoval pro dobro obce, firmy, státu, tak by to bylo správně. Pokud
by hleděl více na sebe, kamarády, ty od kterých očekává nějaký prospěch,
nebo staví předpisy tak, aby někoho zvýhodnil, je to nejen nesprávně, ale je
to bohužel realita. Jen její míra je odlišná v různých státech, obcích,
spolcích, i jednotlivých lidech. Jak to funguje v praxi, popíšu na přikladu
tak, jak to vidím já. Ti kdo již dotace na vybavení čerpali a vidí, že už
mají jen malou šanci na další dosáhnout, snaží se tyto dotační tituly snížit
a finanční prostředky přesunout do jiných oblastí. Nejen proto, aby dosáhli
na další finance, ale i proto, aby jim nevyrůstala konkurence v těch kteří
se snaží dosáhnout na to, na co oni již dosáhli v minulosti.
VP

Kolik dáváte jako jednu dávku roztoku (3:2)do úlu a kolik dáváte celkem kg cukru na celkové zakrmení do jednoho úlu. H.

Já to moc neměřím. Do 25 l konve dám 21 kg cukru, 10 l vody a matou vrtačkou
s metlou na míchání malty zamíchám . Potom připravím další konev. Až mám
potřebný počet připravený zavíčkuji a naložím k odvozu. Na včelnici doleju
konve studenou vodou do plna a laťkou před nalitím ještě jednou zamíchám a
rozliji do třech plastových kýblů a dám věchet slámy nejlépe ječmené, je
krátká a poddajná. Otevřu ul a postavím krmení na rámky . Za dva dny opakuji
a mám ve včelstvu 14 kg cukru. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Honza <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 2. 9. 2016 15:44:15

Předmět: Re: Připrava roztoku


"Kolik dáváte jako jednu dávku roztoku (3:2)do úlu a kolik dáváte celkem kg

cukru na celkové zakrmení do jednoho úlu. H."

Děkuji, vyzkouším. Problém je v tom, že nemám slámu, musel bych ji pracně shánět. Používám klasické sklenice s prosakovacími víčky. Co říkáte na krmení pomoci šáčků, jak je uvedeno v posledním Včelařství? H.

Počítej 1Kg na rámek.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 9. 2016 15:44:16
Předmět: Re: Připrava roztoku

"Kolik dáváte jako jednu dávku roztoku (3:2)do úlu a kolik dáváte celkem kg
cukru na celkové zakrmení do jednoho úlu. H."

www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=/ap...510471pdf....Az sem nas neschopnost poradat akce za vlastni penize a zhoubna snaha o cerpani dotaci privedla...JosPr.

Sklenice a víčka jsem používal asi 20 let. Nebylo to špatné když byl hrubý
cukr. Jednu vadu to má. Jak jsou krycí pletivové mřížky na krmné otvory měli
několik výšek lisováním Jak se dalo s jiným prolisem zůstalo to ve sklenici
a někdy začalo kvasit, nebo to chytlo houbu a muselo se to vylít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Honza <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 3. 9. 2016 8:57:25

Předmět: Re: PĹ?iprava roztoku


"Děkuji, vyzkouším. Problém je v tom, že nemám slámu, musel bych ji pracně

shánět. Používám klasické sklenice s prosakovacími víčky. Co říkáte na

krmení pomoci šáčků, jak je uvedeno v posledním Včelařství? H."

Setkali jste se nekdo s jevem,kdy v tuto dobu nosi vcely oranzove lentilkove rousky,ktere sbiraji na spodni strane listu rychle rostoucich topolu??? Pripada mi to jako rez,da se rozetrit rukou a je mastna.Nosi to presto,ze kvete horcice i svazenka a pylu je spousta..Jinak se zda,ze svazenka zastavila prinos melecitozy (konecne),letos se cementovala snad cela Drahanska vrchovina.JosPr

Nevíte proč není na seznamu přednášejících Mirek Sedláček z Bučovic? To nechápu

To by jsi se měl spíš zeptat jeho. Včelařskou školu dělal ve stejném ročníku, jako já a tak ho znám.

Učitelé včelařství musí každých 5 let dělat znova testy, poslední byly vloni napodzim. Neviděl jsem ho tam, ale termíny byly dva. Pokud se na ně vykašlal, tak mohl být vyškrtnut. Řidičský průkaz je na furt, i střelecký a další, žádné další přezkoušení (mimo profi řidičů...), tohle je jiná liga. Možná už jej přednášení nebaví, má dost jiných aktivit. Ale to je jen hádání z křišťálové koule.

Pepa

________________________________
Od: Vcely <vcely-bounces/=/v.or.cz> za uživatele e-mail/=/nezadan <e-mail/=/nezadan>
Odesláno: 5. září 2016 7:49:23
Komu: Včelařský mailing list
Předmět:

Nevíte proč není na seznamu přednášejících Mirek Sedláček z Bučovic? To
nechápu

Tak by mě zajímalo kdo by tak mohl přezkoušet Mirka Sedláčka?
Zda je dostatečně kvalifikovaný. :-)

Ledy kdyby se postaru přezkušovalo ze správných politických názorů.
:-)
Je vůbec ještě v ČSV?

Karel

Každý učitel je samozřejmě mistr světa a celého vesmíru, takže nějaké ústní zkoušení nepřipadá v úvahu. Vzdělávací komise ČSV připraví písemné testy, kde se zaškrtávají správné odpovědi. Mirek by je jistě udělal "levou zadní". Nabízel jsem počítačové testy, ale nestihlo se to. Můžeš si je vyzkoušet na
http://pardubicti-vcelari.cz/stranka.php?stredni=zabava
Nejsou to ty zkušební, ale různé, s různým stupněm obtížnosti od dětských včelařských kroužků (Kolik má včela nožiček?) až po skutečně odborné, kde se vyžaduje znalost latinských názvů feromonů apod. Můžeš si je vyzkoušet, není třeba psát své skutečné osobní údaje. Jsou to testy, kterými zkouším své studenty na univerzitě, jen s úúplně jinými otázkami.
Pepa

-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Monday, September 05, 2016 9:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re:

Tak by mě zajímalo kdo by tak mohl přezkoušet Mirka Sedláčka?
Zda je dostatečně kvalifikovaný. :-)

Ledy kdyby se postaru přezkušovalo ze správných politických názorů.
:-)
Je vůbec ještě v ČSV?

Karel

Spíš je divný celý ten systém co se tady na počátku nastavil.

Tedy který omezuje pořadatele ve výběru přednášejících.
Je snad na zodpovědnosti pořadatele koho si pozve.

Skutečně dobrý přednášející spíš nemá čas pro jiné aktivity a je těžké jej sehnat.

Navíc pak nastávají paradoxní situace kdy komise je složená ze žáků a zkouší někoho kdo by je mohl učit a nebo i učí.

Ve výsledku je pak mnoho přednášek, kde v sále sedí víc zkušených než je přednášející. Protože ti nemají čas a ani důvod chodit dělat nějaké zkoušky, zatímco malovčelař s pár včelstvy na to čas má.

Vynechám to, že existují velmi užitečná témata kde přednášejíc ani nemusí být včelař.
Natož aby byl na nějakém seznamu.

Například marketing, postřiky, bio ....


A díky chaosu v dotacích a stále většímu vyvádění peněz z dotací na "léky", matky atd přestává být pro pořadatele skutečné akce dotace jistá a je pomalu lepší pozvat odborníka vybrat vstupné.
A dotace je pak jen takový malý bonus.

Karel

Na přednášku si můžeš pozvat kohokoliv, ale když není v seznamu, musíš si ho zaplatit. Ti, co jsou v seznamu, jsou placeni ČSV a ZO mu platí jen cesťák.
Navíc existuje kategorie "přednášející odborníci", schvalovaná RV.
Pepa

-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of e-mail/=/nezadan
Sent: Monday, September 05, 2016 10:16 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re:

Spíš je divný celý ten systém co se tady na počátku nastavil.

Tedy který omezuje pořadatele ve výběru přednášejících.
Je snad na zodpovědnosti pořadatele koho si pozve.

Skutečně dobrý přednášející spíš nemá čas pro jiné aktivity a je těžké jej sehnat.

Navíc pak nastávají paradoxní situace kdy komise je složená ze žáků a zkouší někoho kdo by je mohl učit a nebo i učí.

Ve výsledku je pak mnoho přednášek, kde v sále sedí víc zkušených než je přednášející. Protože ti nemají čas a ani důvod chodit dělat nějaké zkoušky, zatímco malovčelař s pár včelstvy na to čas má.

Vynechám to, že existují velmi užitečná témata kde přednášejíc ani nemusí být včelař.
Natož aby byl na nějakém seznamu.

Například marketing, postřiky, bio ....


A díky chaosu v dotacích a stále většímu vyvádění peněz z dotací na "léky", matky atd přestává být pro pořadatele skutečné akce dotace jistá a je pomalu lepší pozvat odborníka vybrat vstupné.
A dotace je pak jen takový malý bonus.

Karel

Nejsou snad placení z dotací EU?
Kapitola - Technická pomoc.

Karel

Informace o kontrolách na místě v rámci „včelařských
opatření – technická pomoc, vzdělávání“ dle NV č. 197/2005
Sb., ve znění NV č. 237/2016 Sb.
V Praze dne 31. srpna 2016
Počínaje včelařským rokem 2016/2017 budou probíhat kontroly vzdělávacích akcí formou účasti kontrolních
pracovníků SZIF přímo v době jejich konání. Všichni pořadatelé vzdělávacích akcí pro chovatele včel budou
mít povinnost zasílat plány vzdělávacích akcí v elektronické podobě ČSV prostřednictvím systému CIS,
případně na e-mailovou adresu info/=/souvnasavrky.cz ve dvouměsíčním předstihu počínaje zářím 2016 a
konče květnem 2017 pro včelařský rok 2016/2017.
Dodržování výše uvedené povinnosti bude podrobeno kontrolnímu dohledu SZIF.

http://www.medroku.cz/Program.aspx

Proplácet se bude již jen jedna přednáška v jednom dni na jednom místě. Tím se má zabránit tomu proplácení deseti přednášek v jednom dni na jediném místě. To se samozřejmě nelíbilo a něco se s tím muselo udělat.
Pepa

-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of e-mail/=/nezadan
Sent: Monday, September 05, 2016 11:33 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re:

Informace o kontrolách na místě v rámci "včelařských opatření - technická pomoc, vzdělávání" dle NV č. 197/2005 Sb., ve znění NV č. 237/2016 Sb.
V Praze dne 31. srpna 2016
Počínaje včelařským rokem 2016/2017 budou probíhat kontroly vzdělávacích akcí formou účasti kontrolních pracovníků SZIF přímo v době jejich konání. Všichni pořadatelé vzdělávacích akcí pro chovatele včel budou mít povinnost zasílat plány vzdělávacích akcí v elektronické podobě ČSV prostřednictvím systému CIS, případně na e-mailovou adresu info/=/souvnasavrky.cz ve dvouměsíčním předstihu počínaje zářím 2016 a konče květnem 2017 pro včelařský rok 2016/2017.
Dodržování výše uvedené povinnosti bude podrobeno kontrolnímu dohledu SZIF.

Sroll Josef: ...Ti, co jsou v seznamu, jsou placeni ČSV a ZO mu platí jen cesťák.

---------------
Tak kdo to platí? SZIF nebo ČSV?

Karel

Administraci má ČSV; SZIF se samozřejmě musí zajímat o to, jak se s "jeho" penězi nakládá. Dotace 1.D. také není z peněz svazu. Atd.

Pepa

________________________________
Od: Vcely <vcely-bounces/=/v.or.cz> za uživatele e-mail/=/nezadan <e-mail/=/nezadan>
Odesláno: 5. září 2016 13:13:41
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re:

Sroll Josef: ...Ti, co jsou v seznamu, jsou placeni ČSV a ZO mu platí jen
cesťák.

---------------
Tak kdo to platí? SZIF nebo ČSV?

Karel

Pane Sroll, mám pocit že snad učíte na škole.

Když si bude student plést proud s napětím, tak dopadne jak?

ADMINISTROVAT a PLATIT jsou také dva velmi rozdílné pojmy.

Takže vaše tvrzení že něco PLATÍ ČSV je možné považovat za pravdivé nebo lživé?
TRUE or FALSE?

Karel

Ze slovníku:
FALSE:falešný,nepravdivý,chybný,křivý,klamný,nesprávný

Chtěl bych se zeptat, zejména funkcionářů ZO, zda žádají pro svou ZO prostředky od obcí/měst, a na jaký účel. Pokud by se zde objevily zajímavé nápady (zejména již realizované), jistě by to pomohlo i dalším ZO. Termíny pro podání žádostí na další rok se blíží... Děkuji.

Ne,obce nesuzujem o penize,co potrebujem si vydelame.

Mezistěny - obnova díla, hygiena.
VP.

Také jsme to zkoušeli, ale je problém něco vymyslet, co mohou využít všichni a již to není dotované (např. léčiva).Bylo to ale v době, kdy bylo včelařů a včelstev málo. Dneska si myslím, že dotace oboru škodí, je převčeleno a přemedováno. Stačí se podívat na bazoš, kde seženete med i za 100. Jestli opět za rok klesne výkupní cena, seženete ho třeba za 80 ze dvora. Nebo se podívejte kolem sebe, na schůzích už také nesedí samí staří dědci jako já. Před pár lety jsem si tam připadal jako mladík.

Sadbu, sazenice, . . .

Můžete zlepšovat pastvu. :-)

Karel

> Dneska si myslím, že dotace oboru škodí, je převčeleno a přemedováno.

MZe si to asi nemyslí, viz Tisková zpráva SZIF z 20. července 2016

https://www.szif.cz/cs/CmDocument%3Frid%3D%252Fapa_anon%252Fcs%252Fzpravy%252Fkomodity%252Fzv%252F07%252F01%252F1469114063524.pdf

končí slovy:
V roce 2015 bylo v České republice 576 783 včelstev, ideální počet by byl
zhruba 750 000 včelstev. Roční spotřeba medu na jednoho obyvatele je
dlouhodobě 0,7 kilogramu.

Slyšel jsem vrabce na střeše cvrlikat (z naprosto neověřitelných zdrojů), že
v ČR se za podpory peněz z EU připravuje firma (farma se stanovišti po celé
ČR) s několika desítkami tisíc včelstev. To by pak vysvětlovalo i vzdělávání
včelařů mezi vězni.
VP

U nás bych s tebou polemizoval. Před 20 lety bylo ve vsi 350 včelstev a 30
včelařů. Dnes dva a ti mají loni 7 letos 9 včelstev. Sousední ves bez včel v
další jsme byli čtyři a jsem tam sám. celá organizace 12 obcí 270 včelstev.
Jak to je převčelený. Orná půda je 3.000 ha tolik je asi mezi obcemi smrkový
les. Ne že by bylo málo včel ale je málo včelařů Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Láďa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 9. 2016 12:02:54

Předmět: Re: Dotace od obcí/měst pro ZO


"Také jsme to zkoušeli, ale je problém něco vymyslet, co mohou využít

všichni a již to není dotované (např. léčiva).Bylo to ale v době, kdy bylo

včelařů a včelstev málo. Dneska si myslím, že dotace oboru škodí, je

převčeleno a přemedováno. Stačí se podívat na bazoš, kde seženete med i za

100. Jestli opět za rok klesne výkupní cena, seženete ho třeba za 80 ze

dvora. Nebo se podívejte kolem sebe, na schůzích už také nesedí samí staří

dědci jako já. Před pár lety jsem si tam připadal jako mladík."

Farme s desitkami tisic neverim,v nasich podminkach si myslim,ze je to ekonomicky nesmysl a science fiction.Na rade mist je prevceleno a prevcelareno,pripadna "velkofarmova" vcelstva by musela jit do oblasti,kde vcelstva chybi.Udaj o potrebe 750000 vcelstev nema nikdo potrebu revidovat,jak se zda,plati z dob budecaku.Nemuzu si pomoct,cim min vcelaru a vcelstev na danem uzemi,tim lip pro vcely.

Tak postřílet ochránce přírody. U nás se kácí co je vyšší jak člověk. Jinak
to nechápu. Máme tu dobře placeného jako zahradníka a ten už likviduje
čtvrtý les který slouží jako větrolam. Ptáte se jak se to dělá. Jak se objví
kůrovec tak se vždy nechá jeden strom napadený a za rok jich je 20 - 30 .
Zbytek jsou polomy. Dřevo od obce nekoupíš to je pro starosty a vyvolené.
Ani větve , ty se balí do spalovny v Třebíči. Co jsme vysadily po vsi
hmyzomilný stromy ty jsou taky pryč, prý je tu moc alergiků na pyl , bylo mě
řečeno na veřejné schůzi. Starostou nikdo nehne , chudák po vyučení půl roku
dělal , pak byl soudruh tajemník asi tři období , potom 3 - 4 soudruh
předseda a ted na volební schůzi řekl že je tu 24 let starostou. Moc jsem se
musel držet abych si neublížil. Nevolit takové lidi není nic platné. Těch
pár věrných je zvolí a do sedmého místa se dostanou a ti jeho patolízaly mu
to nechají a on je zato vezme do rady. Toto je na moc místech a odtud je
někdy lépe utéct. Standa. Vím že to sem nepaří. Prominte


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 9. 2016 12:46:22

Předmět: Re: Dotace od obcí/měst pro ZO


"Sadbu, sazenice, . . .



Můžete zlepšovat pastvu. :-)



Karel"

Ano, ty dotace na výsadbu jsou dobrý nápad. včelí pastvy ubývá a až nebude řepka, vrátíme se ke starým dobrým výnosům 15 kg a budeme rádi. U nás teda hrozný. Před 6-7 lety jsem byl na stanovišti u vesnice sám, dneska 2 noví včelaři + 40 včelstev (celkem máme 70), vedle ve vsi vzdálené 1 km dalších 70-80 včelstev, předtím do 20. Na výnosech je to znát. A přibývají další. Už se jen bojím, aby sem někdo nezatáh mor. ČSV samozřejmě nejde o zavčelení krajiny, která je už zavčelaná až kam, ale o příspěvky z nových včelařů. To, že dnes chováme mnohem silnější včelstva samozřejmě také důležité, kdoví jestli nám ty včely těch 15 kilo nechaj. No, už jsme zažili leccos, i med za 27 Kč. Nevím jak vy, ale já už teď vím, že letos neprodám a to už jsem s cenou hodně dole.

Ja cenu nechavam,neprodam letos,prodam priste.Ohledne vceli pastvy se vyplati komunikovat jak s mistnim uradem,tak se zemedelci.A mnohokrat se nam vyplatilo ne penize loudit,ale ba naopak prispet z pokladny na nakup zelene.

moc se plašíš
Sezóna prodeje medu začíná s pečením pečiva na vánoce a podzimním sychravým
počasím a pak s jarní únavou a chřipkami, to pokračuje.
s tím převčelením je to také fáma skus si spočítat kolik hektarů připadne na
jedno včelstvo ve vsi. EKONOMICKÁ VZDÁLENOST DOLETU SE UVÁDÍ  2,5 KM vspoměň
si na vzorce ze školy a dojdeš k neuvěřitelným číslům.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Láďa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 9. 2016 14:42:53
Předmět: Re: Dotace od obcĂ­/mÄ?st pro ZO

"Ano, ty dotace na výsadbu jsou dobrý nápad. včelí pastvy ubývá a až nebude
řepka, vrátíme se ke starým dobrým výnosům 15 kg a budeme rádi. U nás teda
hrozný. Před 6-7 lety jsem byl na stanovišti u vesnice sám, dneska 2 noví
včelaři + 40 včelstev (celkem máme 70), vedle ve vsi vzdálené 1 km dalších
70-80 včelstev, předtím do 20. Na výnosech je to znát. A přibývají další.
Už se jen bojím, aby sem někdo nezatáh mor. ČSV samozřejmě nejde o
zavčelení krajiny, která je už zavčelaná až kam, ale o příspěvky z nových
včelařů. To, že dnes chováme mnohem silnější včelstva samozřejmě také
důležité, kdoví jestli nám ty včely těch 15 kilo nechaj. No, už jsme zažili
leccos, i med za 27 Kč. Nevím jak vy, ale já už teď vím, že letos neprodám
a to už jsem s cenou hodně dole."

Ono to stou výsadbou zeleně není dnes tak jednoduché To bez následkůjde jen
na vlastním pozemku

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 9. 2016 14:49:57
Předmět: Re: Dotace od obcĂ­/mÄ?st pro ZO

"Ja cenu nechavam,neprodam letos,prodam priste.Ohledne vceli pastvy se
vyplati komunikovat jak s mistnim uradem,tak se zemedelci.A mnohokrat se
nam vyplatilo ne penize loudit,ale ba naopak prispet z pokladny na nakup
zelene."

No proto rikam komunikovat a davat napady,pripadne prilozit ruku k dilu.Ne tahat penize.Ted trebas ma probehnout vysadba verejne zelene,projektant dostal pripominky od vcelaru,jde to.Nebyt nasich pripominek,tezko se u nas seje svazenka na zahumencich atd.Mnohde jinde ani obyvatelstvo nevi,co to je.U nas ji zna kazde male dite.

Zas tak se neplaším. Co se týče prodeje, je to asi místní. U nás jsou lidé zvyklí nakoupit hned po vytáčení na celý rok. Další prodej se musí orientovat na větší města. Čím dál častěji od svých zákazníků slyším, že za rok už ne, že budou mít v rodině včelaře. Je jich jak hub po dešti. Na problematiku převčelení nejsem jistě odborník, ale stačí mi, co vidím kolem sebe. Nevztahuji to na celou republiku. Na druhou stranu si vybavuji, že na převčelení v kontextu s nemocemi upozornil již Titěra a v souvislosti s loupežemi zase pan Danihlík na svém webu. Nemyslím, že jsou tito pánové hloupí.

Já myslím, že co se týká převčelení, nyní je trend, že jsou včely mediálně velice atraktivní plus jsou vyřízeny štědré dotace a proto spousta lidí začíná.
Až se dostanou do převčelené oblasti, kde každý druhý rok budou včely trpět hladem už od konce května a výtěžek bude pár kilo ze včelstva, tak ta vlna se včelařením ustoupí.
Je prostě třeba nyní vydržet.
Jinak si myslím, že v převčelených oblastech možná ještě přijde návrat zadováků, pro zájmové samozásobitelské včelaření v malých počtech, protože schopnost zadováků udržet při životě slabá včelstva a ochránit je proti vyloupení je proti nástavkům nesrovnatelná.

Medialne atraktivni je otiskovat kdejaky ul na strese,hlavne kdyz se k tomu nejaky politik a pomota se kolem vcel.Za chvili zacne svaz razit heslo vcely do kazdeho domu.Ze se mnohde neuzivi,je mu naprosto jedno.

NO ono to umísťování na střechy není zas tak špatný nápad.
Staří konzervativní včelařští odborníci, kteří to jednoznačně nedoporučovali, protože tam je v létě horku, v zimě příliš zima, je tam větrno atd a tak dříve takové nápady nešly prosadit, už polevili a tak dneska už je to běžné.
A pokud se to udělá rozumně a ty nepříznivé vlivy se umístěním včel minimalizují.....
Já v tom vidím možnost chovat včely tam, kde včelař má kolem domu jen minimální rozlohu zahrady či prakticky žádnou. Včely ve výšce aspoň 3 - 4 metrů třeba na střeše garáže by totiž lidem na zemi neměly vadit prakticky vůbec.
a.
Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine. Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě, kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou.

"Na druhou stranu si vybavuji, že na převčelení v kontextu s nemocemi upozornil již Titěra a v souvislosti s loupežemi zase pan Danihlík na svém webu. Nemyslím, že jsou tito pánové hloupí."
Loupeže jsou dané čistě jen současnou konstrukcí nástavkových úlů, kde se loupežím mohou ubránit jen hodně silné včelstva. A právě při převčelení stačí menší chyba včelaře a má ze silných v podletí slabá včelstva, loupež je potom doslova zaručena.

> umísťování na střechy
Dovolím si připsat pár drobností, jak to vidím já.
Určitě je přínosné "kočovat" na květ ovocných stromů do vilkových
čtvrtí jako opylovací služba. Kvalita plodů se řádově zlepší. Měl jsem
dotazy typu mohl by jste nám přivést na cca měsíc jedno včelstvo. Pokud je
ale svažitý terén a v okolí "samý chodník" a navíc pokud je v sousedství
alergik, není reálné najít vhodné místo. Stejně tak dostat dočasně včelstvo
na střechu, pokud je jediným přístupem žebřík.
Tak jsem alespoň poradil, dejte na skalku vřesovce a podobné velmi
časně kvetoucí rostliny, na které se nějaké včely a čmeláci z okolí zalétají
a po rozkvětu ovocných stromů budou pokračovat na nich. Opravdu to funguje.
Trvalé umístění v intravilánu, myšleno v obytných čtvrtích, nese určitá
rizika. Například roj visící na tramvajové troleji určitě nepotěší.
Zastavení dopravy, zpoždění, pár včel ve vlasech kolemjdoucích a podobně.
Jsou státy, které mají podmínku umístění včelstev ve vzdálenosti tuším 300
stop (zhruba 100 m) od (cizích) obydlí.
Několik posledních roků vlastně nebyly zimy, bylo jen takové to
listopadové počasí, takže otestování teprve přijde.
Jako marketingový tah například hotelů to chápu, o kom se nemluví a
nepíše, ten pro bohaté klienty neexistuje. Je to reklama a je za půl zdarma.
VP

A to nepíšeš že v televizi ukazovali někdy asi 2 září jak v Praze
ochutnávají letošní první med. Směšné ale lidem to nevadí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 9. 2016 7:00:52

Předmět: Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO


"Medialne atraktivni je otiskovat kdejaky ul na strese,hlavne kdyz se k

tomu nejaky politik a pomota se kolem vcel.Za chvili zacne svaz razit heslo

vcely do kazdeho domu.Ze se mnohde neuzivi,je mu naprosto jedno."

No při šikovném umístění včelstev na střechu místní mimo nejbližšího souseda ani nemusí vědět, že tam jsou včely. Pokud si to nenajdou na úřadu. Takže případný roj na ulici by asi byl přisouzen nějaké náhodě a ne včelaři na střeše.
Kočování na střechy - tahat tam produkční silná včelstva,je nesmysl, ale co se týká opylování jako služby, nikde není psáno, že ty včelstva musí být extrasilné v úlu o hmotnosti nad metrák. A běžné spíš menší včelstva v počtu 2 - 4 v úlu s 2 běžnými nástavky o hmotnosti do 30 - 50 kilo pak není v případě potřeby problém na tu střechu dostat, ať už vytáhnout na laně obyčejnou kladkou nebo klidně i hodit na záda v konstrukci podobné krosně a po žebříku prostě vynést. Pokud se bude jednat o včelstvo v 1 nástavku 39x24, není větší problém takový "úlek" vytáhnout klidně i prádelní šňůrou.
A pokud to bude třeba na konci sezóny v červenci až na začátku srpna ty včely sundat dolů, docela dobře se to může udělat v rámci norského zimování coby setřepaný umělý roj v rojáku, na to nebude třeba už vůbec nic, to se všechno postupně snese po žebříku.

"Určitě je přínosné "kočovat" na květ ovocných stromů do vilkových
čtvrtí jako opylovací služba. Kvalita plodů se řádově zlepší. Měl jsem
dotazy typu mohl by jste nám přivést na cca měsíc jedno včelstvo."
Tam se jedná hodně o počasí. Pokud je v době květu jabloní, hrušní a švestek pěkné teplé slunečné počasí, stačí včelstvo nebo včelstva ve vzdálenosti odhadem klidně až půl kilometru. takže v pohodě může stačit místní včelař.
Pokud je špatné počasí, tak se dolet včel dost snižuje. Pokud bylo hodně špatné počasí, déšť a zima, tak já mám zkušenost s tím, že byl problém s opylením i u stromů vudálených nějakou desítku metrů od včel. Větve na straně blíž ke včelám nesly výrazně víc ovoce než větve umístěné od včel.
Takže se včey doma na zahradě vyplatí téměř vždy.

,, Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine. Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě, kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou. "
----------------------------------------------------

A nevykašlou.

Šlechtitelé zapracují a vytvoří pro nový trend včelaření ,,genetický materiál" který udrží všechny včelaře ve hře.

Dokonalá záhuba....

Dokonalá záhuba - žádné sci-fi, ale realita. Možná vyšlechtí zpátky včelu černou. Možná nejde ani tak o včelu, jako o to, co naše příroda ještě dokáže uživit.
Na druhou stranu, se včelami jsem toho prožil hodně, doby špatné i dobré a pořád mě to těší. Nikdy to nebylo nic extra na výdělek a moc to nesype ani teď, ale neměnil bych. Ale co dál? Včelařů budou statisíce, včelstev miliony. Jestli v tomhle suchu nevzejde řepka, budeme tu příští rok v dubnu a květnu řešit krmení včel a doufat, že přinesou 5 kilo z lesa. Hezký vyhlídky.

Dokonalá záhuba - žádné sci-fi, ale realita. Možná vyšlechtí zpátky včelu černou. Možná nejde ani tak o včelu, jako o to, co naše příroda ještě dokáže uživit.
Na druhou stranu, se včelami jsem toho prožil hodně, doby špatné i dobré a pořád mě to těší. Nikdy to nebylo nic extra na výdělek a moc to nesype ani teď, ale neměnil bych. Ale co dál? Včelařů budou statisíce, včelstev miliony. Jestli v tomhle suchu nevzejde řepka, budeme tu příští rok v dubnu a květnu řešit krmení včel a doufat, že přinesou 5 kilo z lesa. Hezký vyhlídky.

No ja tajne doufam,ze ji nevzejde vic nez pulka,mam ji metr od cesen,az kam dohlidnu...Zacinam tuto rostlinu nemit rad,protoze je z ni spousta medu a obvykle rojovka.Kladem je,ze se ji 20 kilo muze nechat vcelam a nemusi se vytacet vsechno..A jako na potvoru vzejde vsechna...Ps:nadherne rozkvetla svazenka a vcely nosi spousty pylu.JosPr.

Pepo co to je ? V kukuřici na krmení, jako senáž jsou 2 - 4 řádky označené
tabulkou MO. Na vysočině prý se GMO odrůdy nepěstují.Mají to tady v každém
lánu a agronom ti to neřekne. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 9. 2016 21:37:23

Předmět: Re:


"No ja tajne doufam,ze ji nevzejde vic nez pulka,mam ji metr od cesen,az

kam dohlidnu...Zacinam tuto rostlinu nemit rad,protoze je z ni spousta medu

a obvykle rojovka.Kladem je,ze se ji 20 kilo muze nechat vcelam a nemusi se

vytacet vsechno..A jako na potvoru vzejde vsechna...Ps:nadherne rozkvetla

svazenka a vcely nosi spousty pylu.JosPr."

Domnivam se,ze to souvisi s taxaci nebo vyteznosti porostu kukurice na silaz a nema to vubec souvislost s GMO,ale na to by odpovedel nejlip kvalifikovany zemedelec.

Co tak chlapci pozvat si na vyrocku misto starostu obci a tahani penezitych prispevku,pozvat si mistni vetsi zemedelce a probrat si moznosti vceli pastvy nebo i problematiku postriku? Je mi milejsi pohosteni pro zastupce zemedelcu nez pro regionalni politiky,mozna pak diky zasveceni do problematiky prinesou vcelarum vic nez mnozi darmozrouti z radnic,kteri obchazeji vyrocky od drobnochovatelu po zahradkare.U nas je vyhodou,ze zemedelci jsou povetsinou i clenove a tak s vceli pastvou,postriky nebo vubec pritomnosti u porostu nejsou potize.Spoluprace vcelar-zemedelec je prinosnejsi nez vcelar-politik.JosPr

dik za odpověd. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 11. 9. 2016 10:19:11

Předmět: Re:


"Domnivam se,ze to souvisi s taxaci nebo vyteznosti porostu kukurice na

silaz a nema to vubec souvislost s GMO,ale na to by odpovedel nejlip

kvalifikovany zemedelec."

"Pepo co to je ? V kukuřici na krmení, jako senáž jsou 2 - 4 řádky označené
tabulkou MO. Na vysočině prý se GMO odrůdy nepěstují.Mají to tady v každém
lánu a agronom ti to neřekne. Standa"
Ono taky v dnešní EU atmosféřu hlupáků proti GMO by takové tajné pěstování bylo pěkně rizikové. jako důkaz totiž stačí kus rostliny a kdyby se to třeba rozhlásilo po internetu, tak se kolem toho zelení vylízanci budou rojit.

To jsou všechno nesmysly. Dříve se zimovalo max. na 7 rámcích s jarním
přikrmování a počítalo se se snůškami z akátu, lip, ohnice. luk, a lesa.
Pole bývala plná plevelů, Louky jejíchž bývalo kolem vesnic mnoho hektarů se
kosily v plném květu, jakožto i ostatní travnaté plochy. Kvůli vyššímu
výnosu medu se začalo zimovat na cca 20 rámcích s velkým počtem zimních včel
které zajišťují vysoký výnos z z ovocných stromů řepky a akátu  Jeto však
více závislé na počasí. Je však znepokojující zmizení plevelů z polí a
kvetoucích luk a často sekané trávníky nám toho nedají.Po žních setá hořčice
málo který rok zakvete  a produkce nektaru je závislá na teplotě.Příkladně
dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu  třešní 4
- 10kg nektaru za den Největším problémem však je že velké rozlohy jetelovin
nám na polích nahradila kukuřice na bioplyn. Co však nejvíce ovlivňuje naše
výnos medu je vlhkost vzduchu při snůškách. ve vlhkém počasí rostliny více
rostou a méně kvetou deště vyplachují nektária květů. Pi příliš vysokých
teplotách a suchém vzduchu zase zasychají. Obdobně to pak je i medovic. v
tele medovice zasychá  a v chladu se producenti nemnoží.Zavčelení se v
literatuře uvádí 70 -100 včelstev na stanoviště vzdálená 2 - 3 km od sebe.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 9. 2016 19:51:56
Předmět:

",, Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine.
Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti
nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru
plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě,
kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek
medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou. "
----------------------------------------------------

A nevykašlou.

Šlechtitelé zapracují a vytvoří pro nový trend včelaření ,,genetický
materiál" který udrží všechny včelaře ve hře.

Dokonalá záhuba...."

Pepan:
Příkladně
dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4
- 10kg nektaru za den

----------
Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím řepkový med.

Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.

A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak sypalo?

Díky.

Karel

"To jsou všechno nesmysly. Dříve se zimovalo max. na 7 rámcích s jarním přikrmování a počítalo se se snůškami z akátu, lip, ohnice. luk, a lesa.Pole bývala plná plevelů, Louky jejíchž bývalo kolem vesnic mnoho hektarů sekosily v plném květu, jakožto i ostatní travnaté plochy. Kvůli vyššímu výnosu medu se začalo zimovat na cca 20 rámcích s velkým počtem zimních včel které zajišťují vysoký výnos z z ovocných stromů řepky a akátu Jeto však více závislé na počasí. Je však znepokojující zmizení plevelů z polí a kvetoucích luk a často sekané trávníky nám toho nedají.Po žních setá hořčice málo který rok zakvete a produkce nektaru je závislá na teplotě.Příkladně dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4 - 10kg nektaru za den Největším problémem však je že velké rozlohy jetelovin nám na polích nahradila kukuřice na bioplyn. "
Jako bych to napsal sám.
Jen ještě dodám, že jeteloviny za komunistů vyráběly do krmných složek rostlinné bílkoviny. Nyní je ejdnak energie dražší a jednak rostlinné bílkoviny do krmných směsí dodávává hlavně dovážená sója.
Mohlo by se to trošku vrátit, pokud se povede rozšířit malé zdroje elektřiny z plynu, bioplynky atd do výkonu jednotek megawatt přímo blízko spotřebitelů elektřiny - měst a podniků a pokud se bude důsledně dbát na využití odpadního tepla z těchto zdrojů zrovna například na zpracování - sušení jetelovin. (rentabilitu takových malých zdrojů elektřiny a cenu neberu v úvahu)

70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo socialisticke opyleni.Z hlediska vynosu medu to bude jinak.A co nas zivi? Med.Z opyleni mame prd.

ten údaj je o průměrné úživnosti stanoviště bez nutnosti letního
přikrmování.
Máš ale pravdu , že dnes to může být asi odlišné díky změn v hospodaření na
polích a loukách

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 9. 2016 12:00:33
Předmět: Re:

"70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo
socialisticke opyleni.Z hlediska vynosu medu to bude jinak.A co nas zivi?
Med.Z opyleni mame prd."

Uvádí se 400 kg nektaru z hektaru jelikož kvete cirka 20 dní


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 9. 2016 10:44:43

Předmět: Re:


"Pepan:

Příkladně

dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4

- 10kg nektaru za den



----------

Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na

písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím

řepkový med.



Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na

druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.



A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak

sypalo?



Díky.



Karel"

"70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo socialisticke opyleni."
To je jen průměrná hodnota.
Obrovsky se to lišilo už za socíku a to podle typu krajiny.
Třeba tady na Severní Moravě na Hukvaldech byly běžné "socialistické" zdroje z tehdejších plevelů na polích a z lesíků i zahrad a z místních travnatých pastvin, ale k tomu ještě přibylo velké množství lip a koňských kaštanů v Hukvaldské oboře i kolem cest v okolí a v oboře v podstatě přírodní biotop plný kvetoucích rostlin uvnitř obory.
Zase jinde třeba na olomouckých nebo polabských rovinách daleko od lužních lesů byly zdroje čistě jen z intenzívního zemědělství, tudíž jen o málo lepší než dnes.
Faktem je, že dneska se to muselo ještě zhoršit.

Karle já jí říkám žlutej mor. Sta a sta hektarů a včely co je volná bunka
plní . Nektar, pyl plod . Prostě bordel. Založeno na roje každý rok. Po 2
roky 35 kg na včelstvo a jak vytočíš hned to tuhne. Než se to dá prodat
musim rozehřívat. Dříve sem do ní kočoval. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 9. 2016 10:44:41

Předmět: Re:


"Pepan:

Příkladně

dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4

- 10kg nektaru za den



----------

Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na

písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím

řepkový med.



Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na

druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.



A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak

sypalo?



Díky.



Karel"

Já bych možná i měnil. Někdy v důchodu si to chci i odzkoušet. Asi by to chtělo i jiné úly a včely.

Ale já už tady 3x2 roky včelařím lichá - sudá.
SUdá je bída, bez medovice a lichá je medovice s melecitozou.
Namnoží se asi nějaké potvory- asi čínská sluníčka- co všechny producenty příští rok sežerou a i mravenci mají smůlu a nic neochrání a je vymalováno.

A do toho jsme měl nějaké potíže se včelama, dřív (v prvních cyklech), vyzimovával jsem slabší včely, nestihly moc tu květovou.

Karel

Uvádí se 400 kg nektaru z hektaru jelikož kvete cirka 20 dní
-----------

No jo, v knihách ze sociku.
Jenže genetika dělá pokroky a nevím, že by to někdo u moderních odrůd co nepotřebují opylování měřil.

Plus postřikové plány včetně repelentů.
U nás jsem si všiml, že včely na ní jdou až po dešti, ten zřejmě něco opláchne, nebo dá vláhu ana písku moc nenmeduje, nevím.

Karel

Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A rostlinky malé.
Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.
Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd, ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní podmínky.

Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 9. 2016 16:42:52

Předmět: Re:


"Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na

jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na

flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A

rostlinky malé.

Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na

rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem

živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.

Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd,

ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní

podmínky."

Mysli rozumně dřív v JZD naseli 40ha řepky dnes je ve stejném katastru 300ha
a počet včelstev je stejný. Ze všech těch hektarů ale nedokáží donést vice
jako dříve. Není to nektarodárnosti ale počtu včelstev a počasí v době květu
a době kdy květy produkují nektar.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 14. 9. 2016 8:24:13
Předmět: Re:

"Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 9. 2016 16:42:52

Předmět: Re:


"Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na

jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na

flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A

rostlinky malé.

Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na

rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem

živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.

Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd,

ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní

podmínky.""

""Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu."
a.
Za socíku místy měli naseto příliš řídko, místy příliš hustě.
Dneska mají dokonalejší secí stroje, takže sejou téměř vždy už v prvních 10 centimetrech pole, stejně hustě jako ve středu pole. Hustotu setí zřejmě mají nastavenou tak, aby měli co největší výnos semene, ne na nejlepší mednatost.
Dnešní přesné setí právě proti dřívějšku zemědělcům výrazně zvyšuje výnos z pole.

To je hezký ale řepka je seta na široko, tak že nejsou řádky. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 9. 2016 10:43:45

Předmět: Re:


"""Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to

dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To

byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na

náletu

v porostu."

a.

Za socíku místy měli naseto příliš řídko, místy příliš hustě.

Dneska mají dokonalejší secí stroje, takže sejou téměř vždy už v prvních 10

centimetrech pole, stejně hustě jako ve středu pole. Hustotu setí zřejmě

mají nastavenou tak, aby měli co největší výnos semene, ne na nejlepší

mednatost.

Dnešní přesné setí právě proti dřívějšku zemědělcům výrazně zvyšuje výnos z

pole."

"To je hezký ale řepka je seta na široko, tak že nejsou řádky. Standa"
Musím se speciálně podívat, protože vzcházející řepku si pamatuji, že je v řádcích, ale vzrostlou dozrávající řepku si pamatuji, že je naširoko. Ale poslední roky se na to speciálně nedívám. Co si pamatuji, pár let nedávno pole se sklizenou řepkou, byla v řádcích nějak 15 cm od sebe.
Asi to takhle tu plochu pole využije víc než když má secí stroj méně těch "secích nožičetk" a seje to do řádků.

Stala se mně taková záhada. Včely jsem měla všechny nakrmené a odstraňovala jsem ze všech pásky gabonu, kde byla větší mezera, přidala jsem souš. Když jsem pracovala před včelínem, viděla jsem, že jsou v jednom úlu včely rozrušené, ale k večeru se uklidnily. Asi po dvou dnech jsem zjistila, že včely jsou pryč i se zásobami. Úl zůstal
prázdný. Ještě se mně toto za celou dobu (14 let) nestalo.
Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?

Pravděpodobně včelstvo přišlo o matku a bylo vyloupeno. Mateřské včely se přidaly k lupičkám a vám zbyl jen prázdný úl.

Nástavkové úly v klasickém sestavení jsou pro případ slabšího včelstva nebo včelstva oslabeného například nechtěným zamáčknutím matky atd pro období nebezpečí loupení, jako je podletí, nevhodná. Pokud máte takové včely v nástavkovém úlu, stoprocentně vám je vyloupí přes česno ve dnu.
A pokud máte i ostatní včelstva podobná a loupící včelstvo je odjinud, hrozí vám postupné vylupování více úlů, v krajním případě postupně až všech. Musíte sledovat včelstva i nadále a pokud se objeví loupež, česno ve dnu masívně zůžit nebo rovnou zavřít a slabé včelstvo nechat létat jen přes očko.
Ale na druhé straně loupež je taky vyvolána současnou vysokou teplotou. Dá se čekat, že až se ochladí, loupež můžeč ustat.
Ale stejně tak kdykoliv na podzim, když se zase podobně oteplí, loupež se může zase objevit.
a.
Potom je tady možnost, že ve včelách máte varaózu a s ní nějakou virovou nákazu. Potom dochází k tomu, že roztočem poškozené včely odejdou z úlu, virózou oslabené taky a zbylé zdravé se přidají k loupícím. Potom totéž bude čekat do zimy většinu nebo všechny ostatní včelstva bez ohledu na to, jak je proti loupeži zajistíte.

Loupez zrejme po ztrate matky pri manipulaci s ramky,nebo opravdu slabe vcelstvo,ktere v nastavkovem ule nema co delat.Patri do nich jen vcelstva silna,slaba treba zrusit.

Také se stane že na podzim je v ůle dostatek zásob a bez včel. Letos je
dlouho teplo tak jsou vykradeny. Totozapříčiní silné napadení varoazou a bez
matky. Tyto včely prostě vylétají , nové se nelíhnou a na zlodějnu je
chladno. Letos to nehrozí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 15. 9. 2016 21:38:17

Předmět: Re: opuštění úlu


"Nástavkové úly v klasickém sestavení jsou pro případ slabšího včelstva nebo

včelstva oslabeného například nechtěným zamáčknutím matky atd pro období

nebezpečí loupení, jako je podletí, nevhodná. Pokud máte takové včely v

nástavkovém úlu, stoprocentně vám je vyloupí přes česno ve dnu.

A pokud máte i ostatní včelstva podobná a loupící včelstvo je odjinud,

hrozí vám postupné vylupování více úlů, v krajním případě postupně až

všech. Musíte sledovat včelstva i nadále a pokud se objeví loupež, česno ve

dnu masívně zůžit nebo rovnou zavřít a slabé včelstvo nechat létat jen přes

očko.

Ale na druhé straně loupež je taky vyvolána současnou vysokou teplotou. Dá

se čekat, že až se ochladí, loupež můžeč ustat.

Ale stejně tak kdykoliv na podzim, když se zase podobně oteplí, loupež se

může zase objevit.

a.

Potom je tady možnost, že ve včelách máte varaózu a s ní nějakou virovou

nákazu. Potom dochází k tomu, že roztočem poškozené včely odejdou z úlu,

virózou oslabené taky a zbylé zdravé se přidají k loupícím. Potom totéž

bude čekat do zimy většinu nebo všechny ostatní včelstva bez ohledu na to,

jak je proti loupeži zajistíte."

Pokud je to jeden úl, může to být ztátou matky. Jinak ranní loupící vosy pěkně ukazují na oslabená včelstva.

Právě v posledních několika dnech se viditelně začínají včely ztrácet z úlu. Lezou po zemi, neumějí létat. Staří včelaři tomu říkají odcházení staré generace. Moderní věda tomu říká virózy kombinované varroázou a všecko možné co vidí pod mikroskopem.

Jo prý americký CCD....

Pokud si nasadíš brýle tak uvidíš mladé včely a některé viditelně s nedokončenou přeměnou a bez křídel. Je to složitější ale nejde jen o VD. V některých případech varidol tuto situaci ještě zhorší. Také i nějaké pokrmování. Je to normální a běžná destrukce. Protiopatření je mnohem jednodušší než ty litánie na dotovaných přednáškách a předotovaných labinách. Nejde o přirozený odchod staré generace._gp_
...........
Martin H. (91.221.212.64) --- 16. 9. 2016

Pokud je to jeden úl, může to být ztátou matky. Jinak ranní loupící vosy pěkně ukazují na oslabená včelstva.

Právě v posledních několika dnech se viditelně začínají včely ztrácet z úlu. Lezou po zemi, neumějí létat. Staří včelaři tomu říkají odcházení staré generace. Moderní věda tomu říká virózy kombinované varroázou a všecko možné co vidí pod mikroskopem.

Jo prý americký CCD....

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/kde-stoji-ul-je-nejdulezitejsi-rika-vitezka-souteze-vcelaru_398236.html

EŠ:
Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?

--------------

Možná asi nikde.
Chodí zprávy, že ztráty mají i včelaři o kterých si asi málokdo dovolí říci, že mají ruce levé.

A prý včely mizí i bez roztočů.

Karel

Těžko říct, jestli jste udělala chybu. To se prostě stává. I takoví včelaři, jako Leoš Dvorský přiznávají ztráty. Co vím, tak těch vyloupených včelstev bylo letos třeba v mém okolí více. Příčiny mohou být různé. Neuvádíte, v jaké kondici bylo včelstvo před krmením, zda mělo kladoucí matku, či jak bylo silné. Pak by to bylo jednoduché, stačí příště včely před krmením zkontrolovat. Další možností je vaaroáza + viry. Letos opět někteří včelaři uvádějí velké rozdíly mezi jednotlivými včelstvy v napadení roztočem. O problému loupeží v souvislosti s velkým zavčelením se zmiňuje i Jirka Danihlík tady: http://www.mojevcely.eu/projekt-coloss/vyhodnoceni-2015-16/
Mějte na mysli, že jsme jedním z nejvíce zavčelených států v Evropě a včelstev stále přibývá.Oněch 6 - 7 včelstev na km je jen průměr, který nebere v úvahu oblasti, kde se včely nechovají (hory, vodní plochy). Ve skutečnosti ta hodnota bude někde nad 10. Možná není ani tak podstatné, že máte kousek od svého stanoviště dalších 50 včelstev, která u vás mohou potencionálně loupit. Kondici vašich včelstev může spíše ovlivnit nedostatek zásob, hlavně pylu, který se při takovém zavčelení nedostává, což nutně vede ke snížení vitality a početnosti včelstev.
Těžko takto na dálku radit. V prvé řadě byh to viděl na tu matku, pak možná na ty nemoci. U zavčelení nevím, jak na tom jste. Podle svých pozorování mohu dělat zatím jen předběžné závěry. Zdá se mi ovšem, že na stanovišti, kde jsem navýšil 3-násobně stav, již nedokáži zachytit velmi ranné snůšky. Staly se z nich pouze podněcovací snůšky a totéž platí i o podletí. Je také pravda, že musím krmit o trošku víc. Pyl jsem také na včelách poslední 3 týdny nijak zvlášť neviděl. Je to ovšem jen moje zkušenost z jednoho místa.

Jen pro upřesnění, neříkám, že Leoš Dvorský má letos nějaké ztráty. Pouze to uváděl v souvislosti s výběrem varoatolerantních včel, jako nevyhnutelnou okolnost. Měl jsem spíš na mysli reagovat na to, že i vynikající včelaři mají ztráty a považují to spíše za výhodu, prostě selekce.

jsou dokonce známy případy loupeží kdy samo napadené včelstvo se jí zúčastní
a pomáhá odnést zásoby když se samo spojí s oním útočníkem. dokonce stráta
do 10% je naprosto přirozená.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 9. 2016 12:05:11
Předmět: Re: opuštění úlu

"EŠ:
Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?

--------------

Možná asi nikde.
Chodí zprávy, že ztráty mají i včelaři o kterých si asi málokdo dovolí
říci, že mají ruce levé.

A prý včely mizí i bez roztočů.

Karel"

"U zavčelení nevím, jak na tom jste. Podle svých pozorování mohu dělat zatím jen předběžné závěry. Zdá se mi ovšem, že na stanovišti, kde jsem navýšil 3-násobně stav, již nedokáži zachytit velmi ranné snůšky. Staly se z nich pouze podněcovací snůšky a totéž platí i o podletí. Je také pravda, že musím krmit o trošku víc. Pyl jsem také na včelách poslední 3 týdny nijak zvlášť neviděl. Je to ovšem jen moje zkušenost z jednoho místa."
U mně kolem baráku například obrovsky ubylo snůškových zdrojů a diverzity. Sladiny, ale hlavně pylu. Třeba trávníky sekané pro píci a seno domácímu zvířectvu byly v podstatě kvetoucí trávníky od dubna po září, říjen. Jenom ty stačily při rozumné zavčelenosti zajišťovat po celý rok dostatek pylu. Ty už nejsou skoro nikde. Občas někdo v okolí nestihne zhoblovat trávník jednou za 14 dnů, udělá to jednou za měsíc a vyjkvete tam trochu bílého jetele, na jaře troška pampelišek a dalších kytek, ale jinak nic. Ovocné stromy, dřív zdroj spolehlivé snůšky a vysoce kvalitního světlého květového medu zůstaly tak v každé desáté zahradě, takže zase spíš jen na podněcování.
Přitom pyl, hlavně v létě a v podletí, a diverzifikovaný z hodně druhů, má velký význam pro kondici včelstev přes celý podzim, v zimě a v předjaří.
a.
Pomalu nakonec nezbude nic jiného, než aby samotný včelař vyčlenil na každý měsíc a včelstvo pár čtverečních metrů zahrady a pěstoval tam vysoce pylodárné rostliny.

A proč najdu ul plný zásob a ani včelu. Letos je to výjimka, proto že je
replo a ostatni to odnesou Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 20. 9. 2016 8:56:27

Předmět: Re: opuštění úlu


"jsou dokonce známy případy loupeží kdy samo napadené včelstvo se jí
zúčastní

a pomáhá odnést zásoby když se samo spojí s oním útočníkem. dokonce stráta

do 10% je naprosto přirozená.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 19. 9. 2016 12:05:11

Předmět: Re: opuštění úlu



"EŠ:

Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?



--------------



Možná asi nikde.

Chodí zprávy, že ztráty mají i včelaři o kterých si asi málokdo dovolí

říci, že mají ruce levé.



A prý včely mizí i bez roztočů.



Karel""

Seš štastný člověk. Tady mám kolik ha trávníků na jaře plny pampeliček ,
dále jetýlky plazivé aj. druhy. Ovšem každý týden jednou , někdy dvakrát
sečený. Nejde jen o porosty , ale ty jatka co likvidují letavky. Loni 22 x
sečeno. Letos pouze 16 x. Jak je sucho jsou tam pěkné výpaly a to je bývalý
rybník. Blbost nezná mezí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 11:31:44

Předmět: Re: opuštění úlu


""U zavčelení nevím, jak na tom jste. Podle svých pozorování mohu dělat

zatím jen předběžné závěry. Zdá se mi ovšem, že na stanovišti, kde jsem

navýšil 3-násobně stav, již nedokáži zachytit velmi ranné snůšky. Staly se

z nich pouze podněcovací snůšky a totéž platí i o podletí. Je také pravda,

že musím krmit o trošku víc. Pyl jsem také na včelách poslední 3 týdny

nijak zvlášť neviděl. Je to ovšem jen moje zkušenost z jednoho místa."

U mně kolem baráku například obrovsky ubylo snůškových zdrojů a diverzity.

Sladiny, ale hlavně pylu. Třeba trávníky sekané pro píci a seno domácímu

zvířectvu byly v podstatě kvetoucí trávníky od dubna po září, říjen. Jenom

ty stačily při rozumné zavčelenosti zajišťovat po celý rok dostatek pylu.

Ty už nejsou skoro nikde. Občas někdo v okolí nestihne zhoblovat trávník

jednou za 14 dnů, udělá to jednou za měsíc a vyjkvete tam trochu bílého

jetele, na jaře troška pampelišek a dalších kytek, ale jinak nic. Ovocné

stromy, dřív zdroj spolehlivé snůšky a vysoce kvalitního světlého květového

medu zůstaly tak v každé desáté zahradě, takže zase spíš jen na

podněcování.

Přitom pyl, hlavně v létě a v podletí, a diverzifikovaný z hodně druhů, má

velký význam pro kondici včelstev přes celý podzim, v zimě a v předjaří.

a.

Pomalu nakonec nezbude nic jiného, než aby samotný včelař vyčlenil na každý

měsíc a včelstvo pár čtverečních metrů zahrady a pěstoval tam vysoce

pylodárné rostliny."

Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl
spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne
plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,
nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl
dělá problém.
Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca
3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.
Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za
týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště
(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,
ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura
sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.
Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura
označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.
Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek
zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.
VP

mám podobný případ. Loni jsem rřišel o nejlepší včelstvo hladem. Dvě bedny
po 11 rámcích 39 x 27,5 Na jaře ticho. otevřel sem je a ani bunka medu .
Sundal jsem vrchní dolů a jaké bylo moje překvapení. Spodní bedna asi 15 kg
zásob. Včely totiž dolu v zimě nejdou ani cm. nahoru i nekolik cm. To poznám
když se v zimě bez vyrušení silně rozhučí tak přejdou i přes čtvrtku
plodiště nahoru nebo do strany. Není to vždy. Za to ale včelař zaplatí dan.
Na jaře to poznám , že tam pár stovek včel zůstalo a hladem zemřeli. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:22:20

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl


"Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl

spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne

plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,

nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl

dělá problém.

Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca

3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.

Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za

týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště

(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,

ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura

sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.

Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura


označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.

Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek

zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.

VP"

Proto musí včelař při krmení dbát na to aby plodiště bylo vždy dole a nad
sebe, aby uložily zásoby.   staneli se pak žemají v zimně zásoby pod sebou
je vhodné nástavky přehodit. Vpřírodě vždy včely veškeré zásoby ukládají nad
sebe a v zimě pak po nich postupojí nahoru.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 9. 2016 14:37:17
Předmět: Re: opuštění úlu - pyl

"mám podobný případ. Loni jsem rřišel o nejlepší včelstvo hladem. Dvě bedny
po 11 rámcích 39 x 27,5 Na jaře ticho. otevřel sem je a ani bunka medu .
Sundal jsem vrchní dolů a jaké bylo moje překvapení. Spodní bedna asi 15 kg
zásob. Včely totiž dolu v zimě nejdou ani cm. nahoru i nekolik cm. To poznám
když se v zimě bez vyrušení silně rozhučí tak přejdou i přes čtvrtku
plodiště nahoru nebo do strany. Není to vždy. Za to ale včelař zaplatí dan.
Na jaře to poznám , že tam pár stovek včel zůstalo a hladem zemřeli. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:22:20

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl


"Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl

spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne

plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,

nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl

dělá problém.

Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca

3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.

Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za

týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště

(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,

ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura

sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.

Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura


označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.

Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek

zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.

VP""

Pepo to znám ale není mi 20 a po infarktu nestačím . CHtěl jsem to omezit
ale tele do krávy taky zpátky nezatlačíš. Spojovat na to nebyl čas a při
letošní loupeži si přišel o oboje spojovaný. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:53:40

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl


"Proto musí včelař při krmení dbát na to aby plodiště bylo vždy dole a nad

sebe, aby uložily zásoby.  staneli se pak žemají v zimně zásoby pod sebou

je vhodné nástavky přehodit. Vpřírodě vždy včely veškeré zásoby ukládají nad

sebe a v zimě pak po nich postupojí nahoru.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:37:17

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl



"mám podobný případ. Loni jsem rřišel o nejlepší včelstvo hladem. Dvě bedny

po 11 rámcích 39 x 27,5 Na jaře ticho. otevřel sem je a ani bunka medu .

Sundal jsem vrchní dolů a jaké bylo moje překvapení. Spodní bedna asi 15 kg

zásob. Včely totiž dolu v zimě nejdou ani cm. nahoru i nekolik cm. To poznám

když se v zimě bez vyrušení silně rozhučí tak přejdou i přes čtvrtku

plodiště nahoru nebo do strany. Není to vždy. Za to ale včelař zaplatí dan.

Na jaře to poznám , že tam pár stovek včel zůstalo a hladem zemřeli. Standa





---------- Původní zpráva ----------



Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>



Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 20. 9. 2016 14:22:20



Předmět: Re: opuštění úlu - pyl





"Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl



spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne



plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,



nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl



dělá problém.



Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca



3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.



Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za



týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště



(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,



ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura



sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.



Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura





označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.



Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek



zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.



VP"""

Nabízím letošní květový med od vlastních včelstev. Za 100,- kč / kg. V sudech nebo ve 40 kg soudcích.Větší množství.
Okr. Hodonín, Čejkovice 69615
mobil 792363481

Když už jsem se zapojil po dlouhé době do diskuze (naposledy od sjezdu), tady jeden článek z webu ČSV: http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/zacinajici-vcelari-mohou-skodit-20160915.html
Trochu přitažené za vlasy, ale něco na tom je. Viděl bych to tak, že někteří nechápou, že o včely je potřeba se hodně starat a stojí to velké úsilí, čas a dřinu. Prostě si myslí, že včelám v létě vezmou med a pak ho za 150 někde střelí a tím to končí. Znám takové a jsou z toho vykulení. Ono jim to časem dojde, že je to náročná práce a tak snadno zas nestřelí, ale než na to přijdou, mohou hodně pokazit. Ono všude je dneska takových mistrů světa v každém oboru. Alespoň, že už nebudou dotace na nové úly pro začínající včelaře. Sám bych pro nějaké povinné vzdělávání byl. Už slyším, jak říkáte, že ti zkušení "dědci" je toho moc nenaučí, ale myslím, že tomu tak již dneska není. Našel bych ve svém okolí schopné včelaře, kteří mohou mnohé naučit. Co myslíte vy?

Dotace pro zacinajici vcelare jsou velka moda,casto jsou zduvodnovany nutnosti zvysovat pocty vcelaru (jako by nas bylo malo),nebo snizovanim veku vcelaru (dostane jak 18 lety,tak i 70 lety zacatecnik).Smysl by snad meli v oblastech,kde vcelari nebo vcely opravdu nejsou (nevim o zadnem rozboru nebo studii) a rozhodne bych je podminoval absolvovanim minimalne kurzu pro zacinajici vcelare a dotace az pak.V nekterych krajich je podminkou clenstvi v CSV,coz do rad clenu zene zadatele,kteri o clenstvi maji zajem jen z duvodu prideleni dotace,jinak je jim spolek ukradeny,navic si zvyknou na brani dotaci na kde co,coz je zacatek konce.Kdyz dotace pro zacatecniky,tak pro ty,kteri prokazi snahu se vzdelavat,a tam,kde vcelari vskutku chybi.A nebal bych se posuzovat zadosti i podle prijmu zadatelu.Je to zvlastni,klucina co opravuje domek vyplatu od vyplaty s 2 malyma detma o dotace nezada z duvodu,ze neni socka,ale clovek co se 2 x rocne vali u more v Egypte o dotace pro zacatecniky zada (asi jsou naklady na 3 oddelky a 3 uly obrovsky zasah do rozpoctu,a mozna by se na druhem Egypte musel uskromnit).Takhle mam pocit,ze misto pomoci vcelarstvi jde pouze o reklamu krajskych uredniku a nedomyslene utraceni vyclenenych penez.Tot pohled zdola,od kafe top funkcionaru s top uredniky to bude videno jinak...JosPr

Jde spíše o reklamu těch co si to prolobovali včetně povinného členství v ČSV v některýc krajích. V jednom dotace rozdělovali funkcionáři ČSV členům. A je to obyvkle děláno skoro přes kopírák. Takže to asi nevychází z krajů, ale někdo dostal návod jak to tam protlačit.
V jednom kraji bylo i zdůvodnění, že cílem dotace je omladit členskou základnu ČSV. :-)

Karel

Nabízím letošní květový med od vlastních včelstev. Za 90,- kč / kg. V sudech nebo ve 40 kg soudcích.Větší množství.
Okr. Hodonín, Čejkovice 69615
mobil 792363481

Nabízím letošní slunečnicový med od vlastních včelstev. Za 100,- kč / kg. 4 x 45 kg plast. soudcích.
Okr. Hodonín, Čejkovice 69615
m. 792363481

Někdo jste mi tady radil, že je výhodné zimovat na medu, když je neprodejný. často to propagují nízkonástavkáři, máte někdo zkušenost s 39x24? Problém u nás je medovicový med, který nemohu a nechci nechat včelám na zimu. Kam dát ty plásty s květovým medem v sezóně? Začínám nad tím vážně přemýšlet, koukal jsem, že Špaček zastavil výkup. Koukám i tady na diskuzi, že cena klesá, včera byly ještě oba medy za 100. Bez ironie, je to také jeden z důsledků té nepřiměřené propagace včelaření. Farmy kam se podíváš, cedule na každém plotu. Letos u nás navýšeno o 15% stavu, dost pomohly roje. Myslím, že alespoň částečné zimování na medu je pro mě do budoucna řešení a pokud platí, že to včelám prospívá, tak o to lépe.

Se zimováním na medu moc zkušeností nemám, ale se skladováním plástů se zásobami ano.
Na těch pár měsíců od cca poloviny května po cca druhou polovinu července úplně stačí chladnější suchá místnost, třeba na severu baráku, kde v létě nesvítí slunce. Místnost musí být spíš suchá než chladná, protože vlhkost posbíraná do sladiny a zkvašení dělá v plástu plném zásob mnohem větší paseku než zavíječ. Plást ale musí být světlý, ne tmavý a pod medem nesmí být pyl. Takový plást zavíječ nemá rád, leze do něho velmi neochotně a málo. Pokud je ještě v nástavku pro 10 plástů umístěno jen 5 - 6 plástů a kolem nich mezera, není se zavíječem téměř žádný problém.
Takové plásty se dají doplňkově chránit proti zavíječi ještě ekologicky a bez chemikálií - plásty se co 14 dnů až měsíc prohlídnou a objevené larvy zavíječe zapíchnou třeba velkým špendlíkem se skleněnou hlavičkou nebo podobným nástrojem. Ale pokud jsou plásty plné zásob, není někde kus prázdného plástu, není to nutné.
a.
Pokud se v místnosti nechá zavíječ přemnožit zapomenutím voští nebo pár prázdných plástů na sobě, potom je problém, hodně zavíječů naleze i do plástů se zásobami, rozežerou mezistěnu uprostřed plástu a plást obtížený zásobami se rozpadne neb pokud med je tekutý, rozteče.
Totéž bude, pokud pod medem bude pyl. Ten zavíječe obrovsky láká. Když tam bude víc než pár centimetrů čtverečních pylových buňěk, přiláká to desítky až stovky larev zavíječe a ty ten kus plástu do týdne, 14 dnů kompletně rozežerou a potom se pustí do okolí.

...teď už je pozdě radit, ale tento problém řeší včelaření s mednou komorou, ve které necháš ten jarní nebo řepkový med nevytočený po celou sezonu. Viz např. web Leoše Dvorského,
http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/jeste_k_MK.htm

Já vím, ale u 39 x 24 je to v mých podmínkách trochu problém. Když nástavek nechám úplně nahoře, bude těžký a pokud bude slabá další snůška, začnou med včely stahovat nad plodiště. Pokud bych nechal MK nad plodištěm, domnívám se, že by mi to přes takto vysoký nástavek nahoru už neukládali. Krom toho med z MK spotřebovávají a pdoplňují medovicí, dost se to míchá. Také to záleží na intenzitě snůšky. To je problém, který pan Dvorský myslím nemá - medovicovou snůšku. Nejlepší by bylo dát to někam stranou, třeba nad oddělky. Možná jen část a po vrácení dokrmit cukrem. Jen jestli to ty oddělky dokáží uhájit.

Buďto to uděláš přes mednou komoru nebo ty plásty prostě vytáhneš a na ty 2 - 3 měsíce uskladníš.
V čem je problém, pokud se k tomu zimování na medu rozhodneš?

Zimuji na medu na RM 39x24. Na jaře vždy 4 nástavky, med vytočím jen ze 4N (třeba 15kg). Ve 3N. je vždy plus minus nanošeno stejně (13-15kg) plus i 2-3r. plodu, a na to už nešahám, to je pro včely na zimu, maximálně dokrmím 3 kila, když něco ubyde.

Druhá snůška jde do vytočeného 4.N, ve 3N. váha nestoupá, zůstane na cca 13kg, ale pravda že v něm včely mění jarní květový za letní, ale max. tak třetinu, víc ne.

Po vytočení tmavého (kolem 5 kilo - chudá oblast) je hotovo, mezi 3N a 4N příjde folie s mezerou a může se přeléčit ve 3N.

Žádné skladování, žádné slídění, minimum přenášení a práce. Výnos sice nic moc, ale kdo má druhou snůšku bude na tom lépe.

,, že cena klesá, včera byly ještě oba medy za 100 "
--------------------------------------------------------

Jo cena šla dolů, jen kdo může vědět co bude za 2 roky?
Příjde plošný úhyn a cena poletí ke 200.

A že ty úhyny budou a čím dál se více se bude zkracovat perioda mezi úhyny (nyní 5 let???) až včelaření dožene praktiky dnešních zemědělců - nestříkáš = nemáš nic.

Včelařství je zaplaveno uměle drženou genetikou F1, stejně jako zemědělci hybridními osivy. To je cesta do pekel.

Děkuji za odpovědi, úplně jsem to asi nepochopil. Znamená to, že nejprve včely nosí do prvního medníku, pak se pod něj podstaví druhý a ten horní se později odebere k vytočení a zase vrátí. Tam včely pak ukládají druhou snůšku a po jejím vytočení dokrmíte dle potřeby do 3 nástavku a s tímto nástavkem tedy neprovádíte žádné zbytečné manipulace během sezóny. To by se mi líbilo.
K té ceně nevím. Co mi bude platné, že bude med za 200, když nebudu mít včely. Ono s tím dlouhodobým skladováním medu to asi také nebude tak jednoduché, chce to minimálně klimatizovaný sklad.

Upřesním:
4 nástavky mám nasazené pořád. Po vyzimování je stále folie mezi 3.N a 4.N.
Do 3.N uloží první přínos a zaplodují, pak se folie odstraní a můžou ukládat výše do 4.N. Když se folie odstraní aniž by bylo pár kilo nanošeno ve 3.N, matka zaklade i do 4.N - princip medné komory.

Nevýhody jsou zřejmé:
Včely od jara mají nad hlavou folii s prázdným 4.N medníkem - uniká teplo. Silné včelsva ok, slabší stagnace.

Při slabé snůšce nebo špatném počasí matka zaklade i do 4.N. Ztráty matek při točení, plod ,, všude "

Možná ztráta prvního medu, která jde do 3N.



Dokrmit jde jedině kapsovým krmítkem ve 3.N, folie musí být nasazena mezi 3.N a 4.N, škvíra na opačné straně než kaps. krmítko, jinak ukládají i do 4N.

To je jednoduchá metodika pro skladování souší i medných zásob, částečně odpovídající s L. Dvorským.