Včelařská konference

radim polášek:Podle mně by bylo ideální napoprvé voští vyvařit jen parou, získá se kvalitní žlutý vosk, zvláště ze světlejšího voští, který se vůbec nemusí dodatečně převařovat a čistit. Ten by byl na mezistěny. A zbytky potom rozvařit ve vařící vodě a vylisovat ve vařáku. Získá se tmavší vosk, který se ještě musí pročistit a ten by mohl být třeba na svíčky.
.........

Můj ideál je parní těžba v nákladech jedna koruna na rámek a uskladnění do vzduchuprostých obalů kvůli zavíječi (barely s víkem a těsnění) a potom v zimě do pyrolytického kotle. Jakkýkoli jiný postup nebo opatření při tomto logistickém řešení, je neúsporný tudíž neideální.

Reálná situace: Po těžbě párou v první fázi bylo vytěženo cca 20 kg a dotěžbou 2kg. To dělá cca desetiprocentní zisk z celé šarže roční těžby navíc. Při těžbě cca 500kg, to tedy dělá po 150Kč za výkup, 7500 Kč a při součtu s náklady (-5000) na tuto dodatečnou těžbu, jsme někde na 2500Kč hospodářského výsledku.

Náklady představují několik zátopů několik desítek hodin vyváření a lisování.

Pokud vezmu energetickou hodnotu zbytků pro spalování v pyrolitickém kotli (tř 3) domu, což je podobné jako u antracitu, jsme při prokládání rozhořeného kotle tímto zakonzervovanýcm materiálem někde u 5000Kč úspor touto cestou.

Takže verdiktem je, že to není ideální, protože náklady 5tKč na zpracování se rovnají úspoře paliv pro vytápění v jiném období.

Na zisk z těžby vosku má mnohem příznivější vliv opatření typu vyššího získávání víček při medobraní jako suroviny pro těžbu, protože to je přímý ukazatel plusové bilance na konci roku, který může být mnohem "ideálnější" než plýtvání energií na nějaké dodatečné těžbě.

V Oboře tohočasu bylo zpracování na vysoké úrovni vybavení, nevím jak dnes ale já jsem při výměně kdysi, viděl odstavenou místnost s dvěma centrifugami na páru, a vedle toho v místnosti s kotlem a naněm malý vinařský lis. Takže také mají určitě stejný výsledek a raději vosk vyvařují jednoduše a lisují ještě jednodušeni, než aby byli v "ideálním" stavu požívat centrifugu. Dovoz hotového levného je obchodní řešení dneška a je nejideálnější, než vosk vůbec dotěžovat nákladným způsobem, natož čekat od členstva, že ho bude poctivě dodávat neefektivně s cenami za dopravu které jsou také astronomické.

Výledek bude ten, že včelař bude, ne že ne, dávat dovozovýho vosku do svých včelstev stále více. Na tomto principu oběhu zboží, funguje obchod. Otázkou je, jestli i včelařství._gp_