Včelařská konference

Trubčice do cca až července se dají snadno převést na normální včelstvo opakovaným přidáváním mladého dělničího plodu.
Je jen třeba vyhodnotit počet včel v úlku a jejich stáří, jestli se to vyplatí nebo jestli je vhodnější toto zrušit.
Z trubčic v silném včelstvu obvykle nakonec vyjde do zimy životaschopný silný či středně silný oddělek, slabé včelstvo nebo oddělek s trubčicemi kolabuje kvůli nedostatku včel.

"Dekuji za podnety. K tem okolnostem: chapu, ze mene pristupu je lepsi, ale prave toto byl ul, do ktereho jsem moc nelezl. Jednou pred destem, ale to bylo takrka tehdy po cely den a posledne bylo jen zamracene rano. A bylo zajimave, ze tri nizke nastavky byly bez potizi, ale utok zacal teprve pri odkryti vysokeho plodistniho nastavku, resp. pri jeho ndzvednuti s cilem podivat se pod nej. Je pravda, ze jsem nestihl zakourit, ale utok byl okamzity-je mozne, ze zakoureni by pomohlo, resp. ze na koureni muze takto zasadne zalezet? Snad posledni vec - ul byl az prilis velky, zbytecne rozsiren o mezisteny, ktere byly/jsou neobsednuty. "

Je ovšem zajímavé, že když jsem jednou zaváhal při doplnění vytočených rámků zpátky do medníku, nalezl jsem na víku vystavěnou krásnou divočinu, jednu "plástev" vedle druhé, bez spojení. Pravdou ale je, že když dám více stavebních rámků vedle sebe, zpravidla dojde ke spojení, k lehkému "bodovému" často i dokonce, když jsou stavební rámky zebrovány mezi již vystavěné dílo

Pane Antone, myslím si, že lepší možnost, než včely vysířit, je, dát jim jednu menší dávku cukru, cca 1kg v poměru 1:1, pak je pokouřit, ať se nasají a vysypat je do trávy před včelín, odstranit úl, nebo alespoň dobře přikrýt mokrým pytlem.Po zachlazení trubčího plodu ve stavu vajíček a malých larviček zužitkovat ve včelstvech. Plásty poškozené hrboplodem vytočit, získaný med zkrmit a plásty šoupnout do tavidla. Zužitkuje se tak pocenciál včel k případnému zpracování zimních zásob.

J.P.

To opravdu hrozí pokud dáš více prázdných rámků vedle sebe. přirozená stavba díla je totiž pod úhlem cca 45° vůči vletovému otvoru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: v?b?r ?l?
> Datum: 24.6.2012 23:39:25
> ----------------------------------------
> Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely
> budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky
>
>
>

Ve své podstatě se mezistěna nemusí dávat do žádných rámků. podle toho však vypadá i výsledné dílo. po volné stavbě se používalo speciální razidlo pomocí kterého se otiskoval voskový základ na lištu. Později se používali jen 1 cm široké pásky mezistěn. i to se však včelařům nelíbilo a začali celé mezistěny upevňovat k horní loučce. Dnes se zase postup poněkud změnil a mezistěna se upevňuje k loučce spodní. Můžeš si tedy vybrat. je to hlavně o vzhledu plástve a také o tom že při slabší snůšce včely raději plní buňky menší.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: v?b?r ?l?
> Datum: 24.6.2012 22:54:35
> ----------------------------------------
> Ahoj všem.Chci si pořídit včelky.Někdo radí koupit starší úly někdo nové.
> Já jsem se rozhodl(už jen ze strachu z možných nemocí)pro nové. Po
> študování netu a článků jsem se rozhodl, že koupím Langstroth. A teď se
> dostávám k jádru pudla. Všude se všichni baví o Lang. 2/3.Ale já jsem víc
> uvažoval o Lang. 3/4. Mohl by mi někdo poradit proč mají všichni většinou
> 2/3 nebo je to jen máhoda,že jsem prostě narazil na debaty o jednom
> rozměru.A nebo je ten menší v něčem lepší. A ještě jedna věc. Prý se v
> nízkých nástavcích namusí do rámků dávat mezistěna.Pravda či blud-ptám
> se:-))Díky za radu.
>
>
>

Aleš súhlasím, ale pôvodný význam hrboplodu bol daným tým, že v úli bola M, ale starobou či typickou chorobou, matka kládla vajíčka obojeho pohlavia (matka bola oplodnená) do rotníčej bunky, potom vzhľad plodu na pláste bol typický hrboplod. No ale o tom môžeme diskutovať, vždy si nájdeme nejakú príčinu.

Uvádzaš 1 MB zaviečkovaná 2 otvorenépôvodne si hovoril len o trúďom plode, takže nie sú to typické materské, nad neoplodneným vajíčkom nemôže byť MB, len falošný tvar, ktorý obačajne zvádza k tomu, že predsa je len v úli prítomná oplodnená M. Už sa z toho neviem vymotať.

Anton, jeden matečník byl zavíčkovaný a dva otevřené. Ale to já nepotřebuji řešit, kdybych neměl volnou matku, tak bych ten oddělek rovnou zrušil. Ale tím vložením nové matky jsem mu dal ještě šanci, protože zásob a včel měl dost. Když to nevyjde, včely vysypu do trávy at se vžebrají jinam a nástavek s rámky přidám jinde.
A jedna technická poznámka s názvy. Matka je z nějakého důvodu neoplozená, takže trubcokladná a z vajíček v dělničním plodu se líhnou trubci. Nad takový plod se snaží dělnice dostavět bunky což jim dobře nejde a od toho název hrboplod. Kdybych to měl nazvat plnohodnotně trubčím plodem, tak bych si to představoval v klasickém trubčím díle. Trubci z dostavovaných buněk jsou menší.

Ano, to nebezpečí je.


------------------------------
Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky

Trubčice položí vajíčko na stěnu protože nedosáhne na dno.

Pepan, tvoje včely pravdepodobne majú krátke bruško alebo sú hlboké bunky, lebo moje trúdice kladú na dno bunky, ale aby som neklamal, tak sem tam aj výnimočne na jej stenu.

Také jsem dnes u jednoho oddělku našel hrboplod, matku jsem nenašel, ale byl tam matečník. Tak jsem tam dal matku ve vyjídací klícce z oplodnáčku a uvidím jestli ji přijmou.
Dnes jsem rozpustil oplodnáčky a pospojoval oddělky, takže matek jsem měl dost, a už pomalu chystám na zimování. Až skončí snůška z lip, tak už se mi do včel nechce chodit kvůli loupeži.

Aleš, ja by som to nenazval hrboplod ale trúdí plod, bola materská bunka, no matku som nenašiel. Čo sa dá z tohoto popisu vydedukovať? Napísal si aký je ten "matečník",je zaviečkovaný a pod., či sú bunkách vajíčka 3-4 ks. Ak je včelstvo už trúdicové,z MB sa nikdy M nevyliahne a čo je hlavné (ak sú včelstve trúdice) včely pridanú M po vyjdení odstránia. V prípade že vo včelstve či včelstvíčku, už tento proces trúdic nastal, často nachádzame
pripravené náhradné MB nad bunkou, v ktorých je peľ, je tento proces je už nemenný.
Ak by tak bolo, že vo včelstve sú trúdice-trubčice, je dobré posúdiť silu včelstva a ak je stav pokročilý, lepšie je včelstvo zrušiť vysírením.

Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky

Menší je lehčí. A má v ČR dobrou výrobní podporu, 3/4 je na tom hůř (důvodem je hlavně jeho menší rozšířenost).
Mezistěna se dávat opravdu nemusí.

Ahoj všem.Chci si pořídit včelky.Někdo radí koupit starší úly někdo nové. Já jsem se rozhodl(už jen ze strachu z možných nemocí)pro nové. Po študování netu a článků jsem se rozhodl, že koupím Langstroth. A teď se dostávám k jádru pudla. Všude se všichni baví o Lang. 2/3.Ale já jsem víc uvažoval o Lang. 3/4. Mohl by mi někdo poradit proč mají všichni většinou 2/3 nebo je to jen máhoda,že jsem prostě narazil na debaty o jednom rozměru.A nebo je ten menší v něčem lepší. A ještě jedna věc. Prý se v nízkých nástavcích namusí do rámků dávat mezistěna.Pravda či blud-ptám se:-))Díky za radu.

Dekuji za podnety. K tem okolnostem: chapu, ze mene pristupu je lepsi, ale prave toto byl ul, do ktereho jsem moc nelezl. Jednou pred destem, ale to bylo takrka tehdy po cely den a posledne bylo jen zamracene rano. A bylo zajimave, ze tri nizke nastavky byly bez potizi, ale utok zacal teprve pri odkryti vysokeho plodistniho nastavku, resp. pri jeho ndzvednuti s cilem podivat se pod nej. Je pravda, ze jsem nestihl zakourit, ale utok byl okamzity-je mozne, ze zakoureni by pomohlo, resp. ze na koureni muze takto zasadne zalezet? Snad posledni vec - ul byl az prilis velky, zbytecne rozsiren o mezisteny, ktere byly/jsou neobsednuty.

Váha stojí u mě na Pardubicku, včelky sice větrají, ale přínos nic moc.
Během týdne pokvete slunečnice, po ní bude konec....

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: Re: snuska
"Dnes jseh ochutnal co nosí z lípy a trošku medík škrabe, takže květ bez

spadku. Tovačov na Přerovsku."

Trubčice položí vajíčko na stěnu protože nedosáhne na dno. Klade také roztrouženě. Pokud je plod v celku dej jim pokoj a můžeš radeji přkrmit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: trub?ice
> Datum: 24.6.2012 21:16:20
> ----------------------------------------
> V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam
> objevili trubčice,
> ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. (
> ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou
> tam trubčice. včely staví
> J.B.
>
>
>

Já právě používám lavory z globusu na 15l a keramzit, nemá to chybu. za 2x
nejpozději je nakrmeno. To myslím tak, že nechávám hodně medu, stačí obvykle
jedna dávka. Pokud včelstvo nebere cukr dosatečně rychle, bude mít
pravděpodobně nosemu ceranae.. Záleží jak to včelstvo vypadá, ale minimálně
bych vyměnil matku, v době krmení mají chovatelé stále dost matek.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: Re: krmítko,krmení
"Já bych tento postup krmení zas tak nezatracoval. Mám vyzkoušené v prázdném

nástavku krmení v plast. nádobách s keramzitem jako plovák a myslím, že

kombinace je to dobrá, mnohem lepší než krmení sklenicemi s prosakovacím

víčkem. Asi bych volil menší objem cca 5l a co největší plochu hladiny pro

rychlejší odběr. Jednou jsem zkoušel krmit ve velkých dávkách 15l a u

některých včelstev roztok zkvasil."

Tak matku nehledej, bude pravděpodobně v pořádku. Počkej na zavíčkovaný
plod, hlavně krmit a nerušit!!

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: trubčice
"V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam

objevili trubčice,

ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. (

ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou

tam trubčice. včely staví

J.B."

Také jsem dnes u jednoho oddělku našel hrboplod, matku jsem nenašel, ale byl tam matečník. Tak jsem tam dal matku ve vyjídací klícce z oplodnáčku a uvidím jestli ji přijmou.
Dnes jsem rozpustil oplodnáčky a pospojoval oddělky, takže matek jsem měl dost, a už pomalu chystám na zimování. Až skončí snůška z lip, tak už se mi do včel nechce chodit kvůli loupeži.

Já bych tento postup krmení zas tak nezatracoval. Mám vyzkoušené v prázdném nástavku krmení v plast. nádobách s keramzitem jako plovák a myslím, že kombinace je to dobrá, mnohem lepší než krmení sklenicemi s prosakovacím víčkem. Asi bych volil menší objem cca 5l a co největší plochu hladiny pro rychlejší odběr. Jednou jsem zkoušel krmit ve velkých dávkách 15l a u některých včelstev roztok zkvasil.

V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam objevili trubčice,
ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. ( ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou tam trubčice. včely staví
J.B.

Tak tak.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jeden ul a utocici vcely
> Datum: 24.6.2012 13:54:00
> ----------------------------------------
> Nekdo bude tvrdit,ze bodani vcel je prirozene,dalsi nebude brat ohledy na
> sousedy...Cas od casu takhle zblbne vcelstvo i na me vcelnici.Brzo rano ho
> presunu na druhou stranu zahrady,misto nej ul se sousemi,trochou zasob a
> novou matkou uzavrenou na pevno.Letavky se vrati do noveho ulu,dalsi den
> uvolnim uzaver z medocukroveho testa.V puvodnim ulu bez starych vcel
> zamacknu matku,po vylamani nouzaku a zavickovani plodu spojim s
> preletakem,pripadne rozdelim pro tvorbu oddelku.Vcely u me bodat nesmi,mam
> kolem sousedy,nesnasim kombinezu,natoz rukavice.Spousta vcelaru bude mit
> nejspis jiny nazor,no hledat matku v bodavkach ve skafandru teda
> nemusim...JosPr
>
>
>

Za prve; včely není vůbec nutné rozebírat často. Klid ji prospěje více.
2) Bodavos včel velmi dobře můžou vyprovokovat právě ty spreje a časté vrtání se v nich.
3) I příchod špatného počasí lze poznat podle zvýšené útočnosti včel
4) Zrovna tak to bývá právě v období kdy kvete mák
5) pokouřením včel dosáhneš přípravy na odlet před požárem. včely nabírají zásoby a jsou pak klidnější
6) nemají rády pach piva.
7) provokují je rotační sekačky.
8) po 14 hodině již bývají také otravné
9) u starších matek se také objěvuje vyšší útočnost, pomáhá její výměna.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>
> Předmět: jeden ul a utocici vcely
> Datum: 24.6.2012 13:08:35
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam vcely prvni rok, tak nevim, zda je to normalni nebo ne. Mam 4 uly,
> dvoje vcelstva jsem mel rozebrane casto a dve silnejsi mene, ale prece od
> jara nekolikrat bez problemu. Pracuji bez rukavic, ruce si obcas
> posprejuji. 10.6. jsem       jeden z tech mene casto pristupovanych ulu
> rozebiral a po oddelani nizkych nastavku (pouzivam system dadant) se na me
> vcely vyritily a dostal jsem spoustu zihadel do rukou, coz se nikdy pred
> tim nestalo. Pak jsem tento ul rozebiral jeste jednou a naposledy vcera
> rano a opet po sundani nizkych nastavku naledoval utok, byt ne tak masivni
> jako prve. A pokazde jeste dlouho po uzavreni ulu pri pozdejsim priblizeni
> se obejvi par vcel a utoci.
>
> Vsechny tyto pristupy se udaly kdyz bylo zatazeno, v prvnem pripade pred
> destem, vcera rano bylo jen zatazeno a pak bylo slunce. Ul je na kraji rady
> a je vice ozarovan sluncem, bohuzel hlavne pres poledne (dusledek
> stanoviste). Brani vcely nejak plodiste? Matka v ulu je, to jsem overil.
>
> Neprijemne na tomto je, ze po takoveto "udalosti" se neda pomerne dlouho
> pobyvat v pomerne sirokem okruhu kolem ulu a neriskovat pritom zihadlo, coz
> se tyka jak rodiny, tak sousedu :(
>
> Dekuji za vsechny postrehy
>
>
>

Dnes jseh ochutnal co nosí z lípy a trošku medík škrabe, takže květ bez spadku. Tovačov na Přerovsku.

Podle mých zkušeností se do včelstva ta divokost "obtiskne" tak 14 dní i měsíc. Proto je logické, že když byly rozdivočené poprvé 10.6 , jsou dodnes poněkud divočejší. Chodit do nich třikrát za cca 14 dní je taky poněkud moc, bral bych tak jednou za 3 týdny, za měsíc. Častěji jen když je to úplně nezbytné.
Divoké byly pravděpodobně kombinací toho, že byly otevřeny v nevhodnou dobu, kdy bylo pod mrakem a před deštěm a že při tom rozebírání bylo s nimi zacházeno nešetrněji než při té nevhodné době vydržely. Rychlost pohybů, klepání při rozebírání nástavků a plástů atd. Otevřené včelstvo naznačuje spousty signály zkušenému včelaři , jak moc jsou rozlobené nebo kolik jim chybí k tomu, aby od klidného sezení na plástech přešly k hromadnému vzletu včel a k hromadnému útoku na včelaře. Jen je třeba se ty signály naučit. Od toho, jestli po vytažení plástu sedí klidně na původním místě nebo se zvednou a cestují po plástu a jak rychle, jestli je z nich cítit "vůně zuřivosti" či feromon, trochu připomínající pach oloupaného banánu, či jestli je z nich cítit vůně klidu, nedokážu to přesně popsat, vůně připomínající vzdáleně vůni suchého chleba či jestli je z nich cítit vůně donesených zásob podle toho, jaká je snůška. ... Taky když útočí, tak s předstihem mnoha minut útoky nejdřív předstírají a nebodají a teprve když "vetřelec" , včelař, nemizí a dál pokračuje stejným nešetrným tempem , teprve potom se do toho pořádně opřou a skutečně zaútočí a rozdávají žihadla.
Já při práci ve včelách už automaticky včely v tom smyslu sleduji a podle toho, jak se chovají, pracuji s nima buďto mírněji nebo rychleji. Je to pozůstatek či zvyk z práce v zadovácích, kterých jsem měl kdysi ke 35.
Měnit matku za nějakou z vyšlechtěného klidného chovu podle mně smysl má, ale mnohem méně než se uvádí. Vyšlechtěné matky jsou sice v průměru klidnější, ale nešetrnými zásahy lze během pár týdnů udělat i z nejklidnějších včel včely vysloveně divoké. Vyšlechtěné matky nekupuji už takových 20 let a s divokostí včel nemám problémy.

Takže opatření je prosté, zasahovat ve včelách tehdy, kdy je to pro ně optimální, to znamená za pěkného počasí a pokud jsou příliš divoké, zpomalit. Nejdivočejší včely na stanovišti nechávat vždy na nejideálnější dobu. Zásahy do včel dělat spíš menší, méně radikální, jednodušší, přirozenější pro včely. Divokost těch včel by se měla časem , tak do měsíce, sama snížit.
Co se týká sousedů, úly od jejich zahrad oddělit vizuálně, třeba stěnou z keřů, mimo přímou viditelnost úlů a dál než takových 5 metrů od úlů podle mých zkušeností včelky neútočí.

Nekdo bude tvrdit,ze bodani vcel je prirozene,dalsi nebude brat ohledy na sousedy...Cas od casu takhle zblbne vcelstvo i na me vcelnici.Brzo rano ho presunu na druhou stranu zahrady,misto nej ul se sousemi,trochou zasob a novou matkou uzavrenou na pevno.Letavky se vrati do noveho ulu,dalsi den uvolnim uzaver z medocukroveho testa.V puvodnim ulu bez starych vcel zamacknu matku,po vylamani nouzaku a zavickovani plodu spojim s preletakem,pripadne rozdelim pro tvorbu oddelku.Vcely u me bodat nesmi,mam kolem sousedy,nesnasim kombinezu,natoz rukavice.Spousta vcelaru bude mit nejspis jiny nazor,no hledat matku v bodavkach ve skafandru teda nemusim...JosPr

Dobry den,

mam vcely prvni rok, tak nevim, zda je to normalni nebo ne. Mam 4 uly, dvoje vcelstva jsem mel rozebrane casto a dve silnejsi mene, ale prece od jara nekolikrat bez problemu. Pracuji bez rukavic, ruce si obcas posprejuji. 10.6. jsem jeden z tech mene casto pristupovanych ulu rozebiral a po oddelani nizkych nastavku (pouzivam system dadant) se na me vcely vyritily a dostal jsem spoustu zihadel do rukou, coz se nikdy pred tim nestalo. Pak jsem tento ul rozebiral jeste jednou a naposledy vcera rano a opet po sundani nizkych nastavku naledoval utok, byt ne tak masivni jako prve. A pokazde jeste dlouho po uzavreni ulu pri pozdejsim priblizeni se obejvi par vcel a utoci.

Vsechny tyto pristupy se udaly kdyz bylo zatazeno, v prvnem pripade pred destem, vcera rano bylo jen zatazeno a pak bylo slunce. Ul je na kraji rady a je vice ozarovan sluncem, bohuzel hlavne pres poledne (dusledek stanoviste). Brani vcely nejak plodiste? Matka v ulu je, to jsem overil.

Neprijemne na tomto je, ze po takoveto "udalosti" se neda pomerne dlouho pobyvat v pomerne sirokem okruhu kolem ulu a neriskovat pritom zihadlo, coz se tyka jak rodiny, tak sousedu :(

Dekuji za vsechny postrehy

Rozkvetly kde? Na marsu, nebo třeba v Benešovském kraji?
Bylo by dobré napsat alespoň kde.
Puppino

Prepáčte, ale šíriť niečo také nepraktické by som to vôbec praktizoval. Už Ukrajinské kŕmidlo je oveľa lepšie, nepotrebujem k nemu povalku, lievik, keramzit a včely oveľa skôr objavia v ňom roztok ako vo vysokom komíne jakubovského kŕmidla, ale ani jedno ani druhé by som nechcel, a ešte som nespomenul, že ak chcem kŕmiť musím mať voľnú debničku nad plodiskom. Čo vyvolá následne postarať sa o uloženie plástov a síriť ich. Toto robiť pri 70-tich včelstvách.....?

Ja už 27 rokov nepoznám takéto "hrátky", lebo takáto úľová zostava odoberať prázdne súše pri kŕmení a skladovať ich, nepoznám. Pretože používam vonkajšie kŕmidlá povalové- stropové a závesné na zadnú stenu úľa, pre ktoré netreba špeciálna príprava úľa na ich nasadenie pre kŕmenie, povalové sú vždy nad včelstvom ako vrchnák a ešte lepšie ich nasadím pri kŕmenie na háčiky.

Rozkvetly dalsi lipy,voni to vsude,no vcely je ignoruji,list je uplne suchy.Az po 10.hodine se jim zacinaji venovat a to vetsinou pouze vcely sbirajici pyl.Vetsina letavek nosi z lesa,jsou videt na ostruzinach,vrbce(te jsou letos koberce),rano a vecer na smrcich a borovicich(borovice dokaze byt previt).Ze stromu sladina nekape,no do konce snusky u nas jeste zhruba 30 dnu.Pokvete jeste starcek,z nej byva take dobra snuska,jedle asi ne,i kdyz....(byla loni).JosPr

Dobrý den,
rád bych jen v krátké reakci zmínil že jsme spustili webové stránky Jakubovského krmítka, kde naleznete všechny podstatné informace, fotky, reference, odkazy a brzy i video s názornou ukázkou použití krmítka v praxi.
Děkuji a za dva měsíce přeji klidné krmení.

www.jakubovske-krmitko.cz

http://youtu.be/lOCBXK-dajU



Protirojová opatření
představují používání vysokého podmetu

http://youtu.be/SPZYVXhuZOk

B.V.

"ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu.."

"Ale stejně si myslím, že ikdyž se tento zásah s odstraněním plodu udělá klíckováním nebo jednorázovým odstraněním, tak se počet roztočů kteří budou zůstávat na včelách bude přímou úměrou zvyšovat až k úhynu včelstva."

..mi to zas nejako blbne,sorry za duplicitu..

..ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu..

..ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu..

To co popisuje Radim jde udělat i klíckováním matek na 3týdny a 1 týden pod izolátorem z mateří mřížky na plástu. Za těch 28dní je všechen plod vyběhnutý a pod izolátorem do víčkování chybí 2dny kde by se měl soustředit roztoč. Jenomže má to riziko větší rojovky. A Gustovi jde i o potlačení rojovky, takže tudy cesta nevede.
Ale stejně si myslím, že ikdyž se tento zásah s odstraněním plodu udělá klíckováním nebo jednorázovým odstraněním, tak se počet roztočů kteří budou zůstávat na včelách bude přímou úměrou zvyšovat až k úhynu včelstva. Význam to má jen v částečném snížení z aktuálního stavu a potom musí nastoupit bud chemie a nebo přímá účast včel na likvidaci roztoče. Takže bych nejspíš šel cestou kontroly čistícího pudu, jde-li Gustovi o to včelařit bez chemie.

U nás to hned po ránu hučí .Rozkvetla lípa.Včera to ještě všechno bylo v podmetech.

KM to pravděpodobně bude. Nejbližší dostupná tekutá organická kyselina je octová a ta smrdí dost jinak. Rozdíly jsou taky v teplotách tuhnutí koncentrovaných roztoků kyselin plus koncentrovaná kyselina mravenčí jako jediná z roztoků organických kyselin by měla rozpouštět i některé plasty podobně jako ředidla. A být taky hořlavá jako ředidla.

Koncentraci zjistíte, pokud budete mít k dispozici tabulky závislosti hustoty roztoku kyseliny na koncentraci, zváží se známý objem třeba v odměrce nebo přesněji v laboratoři v odměrné nádobce, pyknometru. Případně porovnat hustotu s kupovanou kyselinou mravenčí známé koncentrace.

Dále je nutné zjistit čistotu, může to být technická kyselina mravenčí určená třeba pro činění kůží, kde je kromě vody několik procent dalších nečistot. Někde v laboratoři, nejspíš na nějakém starším méně přesném chromatografu, aby to nebylo moc drahé.

Já jsem získal kanystr KM, koncentrace neznámá. Kolega potřeboval uvolnit 50l demižony a v té době o KM se vědělo jen málo. Tak jsme si nechal kanystr a pak se divil, na jak málo dávek by to bylo.

A koupil si pár kanystrů dalších. Ve vašem případě bych s čuchnul k oběma (novým i starým) a porovna zda to je KM.

A pokud přijde potřeba to lít do včel, tak budu tu kupovanou o známé koncentraci doplňovat tou neznámou. Když to vezmu jedna ku třem, tak se nic neděje. Ať je to 60% nebo 95%. Vzhledem k tomu, jak velké rozdíly jsou v dávkování - odparech v jednotlivých úlech.

Jestli se nepletu, litr KM v kanystru mě stál asi 100Kč.
Takže v případě 50 litrů to stojí za práci zjišťovat, ale záchrana několika litrů ani za hodinu práce. Raději si vychovám matky. Nejsem v důchodu, musím bohužel neustále řešit jak využiji čas. To je kritická veličina, po penězích :-) Tedy u těch měřitelných věcí.

A nebo raději půjdu dnes s dětmi na výlet.

Včera to tady hučelo, tak snad za nás včely nějaké peníze vydělají, když se my budeme flákat :-)

Karel

Hlavně je třeba si uvědomovat, že plodové křivky včely a kleštíka jsou rozdílné. U včel začíná prudce klesat v době výchovy zimního plodu, na rozdíl od roztoče u kterého tato stále plynule stoupá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: E-cigareta - jako vzor pro budouci system pro lecbu proti VD?
> Datum: 22.6.2012 23:56:05
> ----------------------------------------
> Tak na tuhle otázku jde poměrně těžko odpovědět. Protože počet foretických
> roztočů je dost proměnlivý. Je to o období ve vývojové křivce
> roztoče,vhodných klimatických podmínkách za kterých se množí, výkonost
> kladení matky atd. Takže stanovit přesně procento poměru např. v květnu
> obecně nejde. Ale v květnu většinou plodová křivka roztoče prudce stoupá.
> Standartně se uvádí od 15-60% foretických roztočů.
>
>
>

neporadí mi někdo?

Chemici co bych mohl udělat abych těch 2+4 sklenice identifikoval.
1/ že je to KM,
2/ zjistil její koncentraci.
Díky
J.B.

To bych chtěl vidět, vyvařovat plásty s plodem plus s nějakým medem a podobně.
Jinak, co si pamatuji, roztoč by měl být mimo plod takových 14 dní, které má "vyhražené" na šíření do dalších včelstev. Takže zhruba 2/3 by měly být na plodu, třetina volně na včelách. Takže jenom zničení plodu znamená snížení počtu roztočů o cca 1 generaci neboli návrat zpět o cca měsíc až měsíc a půl.
Při takových opatřeních jsou potom ještě další plusové jevy. Pokud roztoči nemají delší dobu k dispozici plod a musí tu dobu přežívat na včelách, stárnou a jejich rozmnožovací schopnost se poněkud zhoršuje. Taky je větší pravděpodobost, že roztoč ze včely spadne někde, odkud se už na jinou včelu nevyhrabe, třeba bude uloven mravenci nebo jiným dravým hmyzem....Nebo že ho včely zaznamenají a samy ho nějak zlikvidují .
Pokud se po delší přestávce ve včelstvi zase objeví plod, pravděpodobně do prvního půl, 1 dm čtverečního plodu se nacpe většina roztočů. Nabízí se možnost ten první dm čtvereční plodu prostě ve fázi zavíčkovaných buněk zlikvidovat. Tím by měla být ze včelstva odstraněna většina roztočů včetně těch potencionálně hodně odolných na léčiva.

Třeba v nějakém pomocném včelstvu nechat zaklást rámečky 10 x 10 cm, ve fázi na rozhraní vajíček a malých larviček je rozdělit do včelstev bez plodu a potom ve fázi zavíčkovaného plodu rámečky vybrat a strčit na takový týden do mrazničky pořádně vymrazit na takových - 15 st C. To by mělo roztoče zabít, kdysi jsem to dokonce konzultoval v VUVČ v Dole. Rámečky pak nechat rozmrznout a mrtvý plod nechat vyčistit včelami, aby znova použily to, co jde a ostatní vynesly z úlu.
Za cenu takových cca 2 hodin piplačky s jedněmi včelami , dalších 1 - 2 hodin na jedno včelstvo piplačky v pracovně s plásty a ztráty jedné generace včel, tudíž oslabení následné snůšky by aspoň teoreticky mělo jít včely ozdravit.

Tak na tuhle otázku jde poměrně těžko odpovědět. Protože počet foretických roztočů je dost proměnlivý. Je to o období ve vývojové křivce roztoče,vhodných klimatických podmínkách za kterých se množí, výkonost kladení matky atd. Takže stanovit přesně procento poměru např. v květnu obecně nejde. Ale v květnu většinou plodová křivka roztoče prudce stoupá. Standartně se uvádí od 15-60% foretických roztočů.

neviete niekto aky je pomer kliestika na vcelach vs v plode v beznom roku,povedzme v mesiaci maj(kveten)..ak by som v tomto obdobi zlikvidoval plod a dal medzisteny,ake percento kliestika by mohlo zostat vo vcelstvach? spekulujem vyskusat nieco take na odlahlejsej vcelnici,kde by bolo riziko reinvazie minimalne,ci by sa takto nedalo vyhnut letnym,prip aj ostatnym osetreniam proti kliestiku v danom roku..medzi znaskou z agata a slnecnice mam hlucho,tak by to nemuselo ist ani nejako vyrazne na ukor medu..nehovoriac o tom ze by som zlikvidoval rojovu naladu,ktoru mavam pravidelne takmer u vsetkych vcelstiev..

No, napsat u mého jména č místo š je dost obvyklá chyba. Nic se neděje.

Zkoušet ty feromony můžou, ale zřejmě zatím je účinek malý. Jinak by se to už široce presentovalo a určitě by to někdo dovezl i tady do Evropy.
Feromony na roje by měly být trochu o něčem jiném než včelí feromony vhodné na ty roztoče.

Omlouvám se za chybu v příjmení místo Polášek jsem napsal Poláček. Máme zde v okolí ty co se píší s č, tak jsem to psal tak nějak automaticky.

R. Poláček napsal:
Feromony roztočů by nejdřív někdo musel objevit........

O feromonových pastí na varroa je toho k dočtění zatím skromně, ale nejvíce to berou vážně v USA. A nejde do náplně lapače prý ani tak přesně o feromon roztoče, ale feromon včelího plodu. Feromony do lapačů na roje jsou celkem dostupné, objednat z USA přes net, a použití i v jiných situacích, při potřebě udržet včelí společnost soudržně bez matky. A na něco podobného zkouší lákat roztoče.

---------------------------------------------------
Na to fouknutí do očka bez přípravy jsem u jednoho "výzkumníka" viděl kříženec mezi Fureto/Grifinem a Varoxem. Naši včelaři jsou neskutečně zruční :-).

Já fumiguji zásadně starým způsobem, předem vybírám buď z horního nástavku nebo za okýnkem jeden plást . Knot potom dávám místo toho plástu po otevření úlu strůpkem nebo u zadováku okýnkem.

E-cigareta by mohla umožnit to prostě jen fouknout česnem do úlu bez jakýchkoliv příprav kromě uzavření úlu.

A proč vymýšlet takové složitosti když zatím stačí k tomu varidolu Za 21 Kč Krabička sirek za 2 a k tomu balíček pásků za 20kaček a uděláš s tím 25 včelstev.. Ta malá úspora času by asi byla moc drahá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: E-cigareta - jako vzor pro budouci system pro lecbu proti VD?
> Datum: 22.6.2012 06:26:52
> ----------------------------------------
> Na kyselinu spíš ne. Kyselina je poměrně chemicky agresívní a aplikace
> vyžaduje trvalou přítomnost zařízení v úlu,neboli stejný počet aplikačních
> zařízení jako má včelař počet včelstev. E-cigareta se prodává za cenu 600 -
> 1500 Kč za kus a nedá se čekat, že pro včelařské účely by se její cena
> nějak podstatně snížila.
>
> Elektronicky řízený odpařovač kyseliny, doplněný případně i nějakým čidlem
> koncentrace kyseliny v prostředí úlu, technicky už dneska nejspíš není
> problém. Dokázal by dlouhodobě po celou dobu aplikace udržovat optimální
> koncentraci kyseliny v úlu, třeba dlouhodobě i pouhých 10 - 20 % pod
> koncentraci, která už včely poškozuje a tím by účinnnost kyseliny mravenčí
> podstatně zvýšil. Odstranil by zároveň závislost koncentrace kyseliny v úlu
> na kolísání teplot, denních a nočních atd i vliv nepřesně namíchané
> koncentrace kyseliny či snižování koncentrace s posrupem odpařování.
> Problém bude nejspíš cena, principiálně to je odpařovač napájený
> elektrickou energií z baterie doplněný čidlem podobného typu jako je čidlo
> plynu.
>
> Spíš vidím e-cigaretu jako náhradu fumigace nebo aerosolu, po doplnění
> nějakým dmychadlem.
>
>
>

"A není to moc složité? Většinou to je tak, že čím složitější tím se toho víc pokazí. Mě by spíš víc lákalo, kdyby se na trhu objěvily feromonové lapače."

Na kyselinu spíš ne. Kyselina je poměrně chemicky agresívní a aplikace vyžaduje trvalou přítomnost zařízení v úlu,neboli stejný počet aplikačních zařízení jako má včelař počet včelstev. E-cigareta se prodává za cenu 600 - 1500 Kč za kus a nedá se čekat, že pro včelařské účely by se její cena nějak podstatně snížila.

Elektronicky řízený odpařovač kyseliny, doplněný případně i nějakým čidlem koncentrace kyseliny v prostředí úlu, technicky už dneska nejspíš není problém. Dokázal by dlouhodobě po celou dobu aplikace udržovat optimální koncentraci kyseliny v úlu, třeba dlouhodobě i pouhých 10 - 20 % pod koncentraci, která už včely poškozuje a tím by účinnnost kyseliny mravenčí podstatně zvýšil. Odstranil by zároveň závislost koncentrace kyseliny v úlu na kolísání teplot, denních a nočních atd i vliv nepřesně namíchané koncentrace kyseliny či snižování koncentrace s posrupem odpařování.
Problém bude nejspíš cena, principiálně to je odpařovač napájený elektrickou energií z baterie doplněný čidlem podobného typu jako je čidlo plynu.

Spíš vidím e-cigaretu jako náhradu fumigace nebo aerosolu, po doplnění nějakým dmychadlem.

A není to moc složité? Většinou to je tak, že čím složitější tím se toho víc pokazí. Mě by spíš víc lákalo, kdyby se na trhu objěvily feromonové lapače.

Plastové rámky na Langstroth a stropní, rámková a česnová krmítka pro Langstroth najdete na www.bzucimivtom.cz

Není to žádná věda, to podstatné včely udělají samy. Včelař akorát musí do vhodné dutiny - úlku dodat optimální množství včel, plodu a zásob.

Děkuji za užitečné odpovědi k tvorbě oddělku. Dneska jsem odělek otevřel a viděl jsem už matku na plástu, přidané zásoby jsou už také přeneseny, loupež se podařilo tím jednodením vezněním odvrátit. . Očko otevřené už naplno a včely větrají a sem tam už něco nosí.

U nás na Opavsku na mém stanovišti bylo dnes přes 33°C ve stínu, teď ve 20:00 je tu 28°C, některá včelstva ve 4N 39/24 s 2cm česnem přes celou šíři tvoří pod česny asi 1kg bradu. Snůškově co přinesou, to spotřebují. Ačkoliv jsem vytočil po řepce jen 6kg na včelstvo, vypadá to na zakrmení na zimu cukrem a to v některých případech v plné dávce :-(.

Řepka vytočena,slušný průměr vzhledem k letošnímu jarnímu počasí.Asi týden sporadická snůška z maliny a nyní začala kvést pohanka a kmín. Obojího zde máme několik ha a tak vkládáme naděje že to počasí nepřetrhne a že budeme vytáčet druhý květový med.Medovici letos nečekáme vzhledem k lijákům,které zde byly,jenže příroda je mocná čarodějka a třeba nás může i překvapit,jako se to stalo v minulosti již mnohokrát.Začíná taky kvést lípa malolistá,takže ruka páně je otevřená pro naše včely...

Přemýšlel někdo nad tímto, žeby e-cigareta po přestavbě a nějakého kontroléru mohla dlouhodobě udržovat při přesném dávkování roztoče VD? Náplní by prakticky mohla být i kyselina mravenčí. A co se týká řízení, například interní termistor by mohl vyhodnocovat teplotu a tím dávky._gp_

Paní Jarka máte pravdu , pořídit si na důchod včely je stejně hrozné jako mít zlou ženu nebo onen vlastní důchod.
Rozvedte se nedostanete 4 žihadla za měsíc, vemte si mně já dostávám asi 10 žihadel denně .
|Vím proč.... protože ty bestie chovám okrádám o med, hýčkám a miluji.
Já vím že se vám to zdá nesmyslné ale je to pravda a takový je život.
J.B.