Včelařská konference

Za prve; včely není vůbec nutné rozebírat často. Klid ji prospěje více.
2) Bodavos včel velmi dobře můžou vyprovokovat právě ty spreje a časté vrtání se v nich.
3) I příchod špatného počasí lze poznat podle zvýšené útočnosti včel
4) Zrovna tak to bývá právě v období kdy kvete mák
5) pokouřením včel dosáhneš přípravy na odlet před požárem. včely nabírají zásoby a jsou pak klidnější
6) nemají rády pach piva.
7) provokují je rotační sekačky.
8) po 14 hodině již bývají také otravné
9) u starších matek se také objěvuje vyšší útočnost, pomáhá její výměna.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>
> Předmět: jeden ul a utocici vcely
> Datum: 24.6.2012 13:08:35
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam vcely prvni rok, tak nevim, zda je to normalni nebo ne. Mam 4 uly,
> dvoje vcelstva jsem mel rozebrane casto a dve silnejsi mene, ale prece od
> jara nekolikrat bez problemu. Pracuji bez rukavic, ruce si obcas
> posprejuji. 10.6. jsem       jeden z tech mene casto pristupovanych ulu
> rozebiral a po oddelani nizkych nastavku (pouzivam system dadant) se na me
> vcely vyritily a dostal jsem spoustu zihadel do rukou, coz se nikdy pred
> tim nestalo. Pak jsem tento ul rozebiral jeste jednou a naposledy vcera
> rano a opet po sundani nizkych nastavku naledoval utok, byt ne tak masivni
> jako prve. A pokazde jeste dlouho po uzavreni ulu pri pozdejsim priblizeni
> se obejvi par vcel a utoci.
>
> Vsechny tyto pristupy se udaly kdyz bylo zatazeno, v prvnem pripade pred
> destem, vcera rano bylo jen zatazeno a pak bylo slunce. Ul je na kraji rady
> a je vice ozarovan sluncem, bohuzel hlavne pres poledne (dusledek
> stanoviste). Brani vcely nejak plodiste? Matka v ulu je, to jsem overil.
>
> Neprijemne na tomto je, ze po takoveto "udalosti" se neda pomerne dlouho
> pobyvat v pomerne sirokem okruhu kolem ulu a neriskovat pritom zihadlo, coz
> se tyka jak rodiny, tak sousedu :(
>
> Dekuji za vsechny postrehy
>
>
>

Dnes jseh ochutnal co nosí z lípy a trošku medík škrabe, takže květ bez spadku. Tovačov na Přerovsku.

Podle mých zkušeností se do včelstva ta divokost "obtiskne" tak 14 dní i měsíc. Proto je logické, že když byly rozdivočené poprvé 10.6 , jsou dodnes poněkud divočejší. Chodit do nich třikrát za cca 14 dní je taky poněkud moc, bral bych tak jednou za 3 týdny, za měsíc. Častěji jen když je to úplně nezbytné.
Divoké byly pravděpodobně kombinací toho, že byly otevřeny v nevhodnou dobu, kdy bylo pod mrakem a před deštěm a že při tom rozebírání bylo s nimi zacházeno nešetrněji než při té nevhodné době vydržely. Rychlost pohybů, klepání při rozebírání nástavků a plástů atd. Otevřené včelstvo naznačuje spousty signály zkušenému včelaři , jak moc jsou rozlobené nebo kolik jim chybí k tomu, aby od klidného sezení na plástech přešly k hromadnému vzletu včel a k hromadnému útoku na včelaře. Jen je třeba se ty signály naučit. Od toho, jestli po vytažení plástu sedí klidně na původním místě nebo se zvednou a cestují po plástu a jak rychle, jestli je z nich cítit "vůně zuřivosti" či feromon, trochu připomínající pach oloupaného banánu, či jestli je z nich cítit vůně klidu, nedokážu to přesně popsat, vůně připomínající vzdáleně vůni suchého chleba či jestli je z nich cítit vůně donesených zásob podle toho, jaká je snůška. ... Taky když útočí, tak s předstihem mnoha minut útoky nejdřív předstírají a nebodají a teprve když "vetřelec" , včelař, nemizí a dál pokračuje stejným nešetrným tempem , teprve potom se do toho pořádně opřou a skutečně zaútočí a rozdávají žihadla.
Já při práci ve včelách už automaticky včely v tom smyslu sleduji a podle toho, jak se chovají, pracuji s nima buďto mírněji nebo rychleji. Je to pozůstatek či zvyk z práce v zadovácích, kterých jsem měl kdysi ke 35.
Měnit matku za nějakou z vyšlechtěného klidného chovu podle mně smysl má, ale mnohem méně než se uvádí. Vyšlechtěné matky jsou sice v průměru klidnější, ale nešetrnými zásahy lze během pár týdnů udělat i z nejklidnějších včel včely vysloveně divoké. Vyšlechtěné matky nekupuji už takových 20 let a s divokostí včel nemám problémy.

Takže opatření je prosté, zasahovat ve včelách tehdy, kdy je to pro ně optimální, to znamená za pěkného počasí a pokud jsou příliš divoké, zpomalit. Nejdivočejší včely na stanovišti nechávat vždy na nejideálnější dobu. Zásahy do včel dělat spíš menší, méně radikální, jednodušší, přirozenější pro včely. Divokost těch včel by se měla časem , tak do měsíce, sama snížit.
Co se týká sousedů, úly od jejich zahrad oddělit vizuálně, třeba stěnou z keřů, mimo přímou viditelnost úlů a dál než takových 5 metrů od úlů podle mých zkušeností včelky neútočí.

Nekdo bude tvrdit,ze bodani vcel je prirozene,dalsi nebude brat ohledy na sousedy...Cas od casu takhle zblbne vcelstvo i na me vcelnici.Brzo rano ho presunu na druhou stranu zahrady,misto nej ul se sousemi,trochou zasob a novou matkou uzavrenou na pevno.Letavky se vrati do noveho ulu,dalsi den uvolnim uzaver z medocukroveho testa.V puvodnim ulu bez starych vcel zamacknu matku,po vylamani nouzaku a zavickovani plodu spojim s preletakem,pripadne rozdelim pro tvorbu oddelku.Vcely u me bodat nesmi,mam kolem sousedy,nesnasim kombinezu,natoz rukavice.Spousta vcelaru bude mit nejspis jiny nazor,no hledat matku v bodavkach ve skafandru teda nemusim...JosPr

Dobry den,

mam vcely prvni rok, tak nevim, zda je to normalni nebo ne. Mam 4 uly, dvoje vcelstva jsem mel rozebrane casto a dve silnejsi mene, ale prece od jara nekolikrat bez problemu. Pracuji bez rukavic, ruce si obcas posprejuji. 10.6. jsem jeden z tech mene casto pristupovanych ulu rozebiral a po oddelani nizkych nastavku (pouzivam system dadant) se na me vcely vyritily a dostal jsem spoustu zihadel do rukou, coz se nikdy pred tim nestalo. Pak jsem tento ul rozebiral jeste jednou a naposledy vcera rano a opet po sundani nizkych nastavku naledoval utok, byt ne tak masivni jako prve. A pokazde jeste dlouho po uzavreni ulu pri pozdejsim priblizeni se obejvi par vcel a utoci.

Vsechny tyto pristupy se udaly kdyz bylo zatazeno, v prvnem pripade pred destem, vcera rano bylo jen zatazeno a pak bylo slunce. Ul je na kraji rady a je vice ozarovan sluncem, bohuzel hlavne pres poledne (dusledek stanoviste). Brani vcely nejak plodiste? Matka v ulu je, to jsem overil.

Neprijemne na tomto je, ze po takoveto "udalosti" se neda pomerne dlouho pobyvat v pomerne sirokem okruhu kolem ulu a neriskovat pritom zihadlo, coz se tyka jak rodiny, tak sousedu :(

Dekuji za vsechny postrehy

Rozkvetly kde? Na marsu, nebo třeba v Benešovském kraji?
Bylo by dobré napsat alespoň kde.
Puppino

Prepáčte, ale šíriť niečo také nepraktické by som to vôbec praktizoval. Už Ukrajinské kŕmidlo je oveľa lepšie, nepotrebujem k nemu povalku, lievik, keramzit a včely oveľa skôr objavia v ňom roztok ako vo vysokom komíne jakubovského kŕmidla, ale ani jedno ani druhé by som nechcel, a ešte som nespomenul, že ak chcem kŕmiť musím mať voľnú debničku nad plodiskom. Čo vyvolá následne postarať sa o uloženie plástov a síriť ich. Toto robiť pri 70-tich včelstvách.....?

Ja už 27 rokov nepoznám takéto "hrátky", lebo takáto úľová zostava odoberať prázdne súše pri kŕmení a skladovať ich, nepoznám. Pretože používam vonkajšie kŕmidlá povalové- stropové a závesné na zadnú stenu úľa, pre ktoré netreba špeciálna príprava úľa na ich nasadenie pre kŕmenie, povalové sú vždy nad včelstvom ako vrchnák a ešte lepšie ich nasadím pri kŕmenie na háčiky.

Rozkvetly dalsi lipy,voni to vsude,no vcely je ignoruji,list je uplne suchy.Az po 10.hodine se jim zacinaji venovat a to vetsinou pouze vcely sbirajici pyl.Vetsina letavek nosi z lesa,jsou videt na ostruzinach,vrbce(te jsou letos koberce),rano a vecer na smrcich a borovicich(borovice dokaze byt previt).Ze stromu sladina nekape,no do konce snusky u nas jeste zhruba 30 dnu.Pokvete jeste starcek,z nej byva take dobra snuska,jedle asi ne,i kdyz....(byla loni).JosPr

Dobrý den,
rád bych jen v krátké reakci zmínil že jsme spustili webové stránky Jakubovského krmítka, kde naleznete všechny podstatné informace, fotky, reference, odkazy a brzy i video s názornou ukázkou použití krmítka v praxi.
Děkuji a za dva měsíce přeji klidné krmení.

www.jakubovske-krmitko.cz

http://youtu.be/lOCBXK-dajU



Protirojová opatření
představují používání vysokého podmetu

http://youtu.be/SPZYVXhuZOk

B.V.

"ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu.."

"Ale stejně si myslím, že ikdyž se tento zásah s odstraněním plodu udělá klíckováním nebo jednorázovým odstraněním, tak se počet roztočů kteří budou zůstávat na včelách bude přímou úměrou zvyšovat až k úhynu včelstva."

..mi to zas nejako blbne,sorry za duplicitu..

..ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu..

..ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu..

To co popisuje Radim jde udělat i klíckováním matek na 3týdny a 1 týden pod izolátorem z mateří mřížky na plástu. Za těch 28dní je všechen plod vyběhnutý a pod izolátorem do víčkování chybí 2dny kde by se měl soustředit roztoč. Jenomže má to riziko větší rojovky. A Gustovi jde i o potlačení rojovky, takže tudy cesta nevede.
Ale stejně si myslím, že ikdyž se tento zásah s odstraněním plodu udělá klíckováním nebo jednorázovým odstraněním, tak se počet roztočů kteří budou zůstávat na včelách bude přímou úměrou zvyšovat až k úhynu včelstva. Význam to má jen v částečném snížení z aktuálního stavu a potom musí nastoupit bud chemie a nebo přímá účast včel na likvidaci roztoče. Takže bych nejspíš šel cestou kontroly čistícího pudu, jde-li Gustovi o to včelařit bez chemie.

U nás to hned po ránu hučí .Rozkvetla lípa.Včera to ještě všechno bylo v podmetech.

KM to pravděpodobně bude. Nejbližší dostupná tekutá organická kyselina je octová a ta smrdí dost jinak. Rozdíly jsou taky v teplotách tuhnutí koncentrovaných roztoků kyselin plus koncentrovaná kyselina mravenčí jako jediná z roztoků organických kyselin by měla rozpouštět i některé plasty podobně jako ředidla. A být taky hořlavá jako ředidla.

Koncentraci zjistíte, pokud budete mít k dispozici tabulky závislosti hustoty roztoku kyseliny na koncentraci, zváží se známý objem třeba v odměrce nebo přesněji v laboratoři v odměrné nádobce, pyknometru. Případně porovnat hustotu s kupovanou kyselinou mravenčí známé koncentrace.

Dále je nutné zjistit čistotu, může to být technická kyselina mravenčí určená třeba pro činění kůží, kde je kromě vody několik procent dalších nečistot. Někde v laboratoři, nejspíš na nějakém starším méně přesném chromatografu, aby to nebylo moc drahé.

Já jsem získal kanystr KM, koncentrace neznámá. Kolega potřeboval uvolnit 50l demižony a v té době o KM se vědělo jen málo. Tak jsme si nechal kanystr a pak se divil, na jak málo dávek by to bylo.

A koupil si pár kanystrů dalších. Ve vašem případě bych s čuchnul k oběma (novým i starým) a porovna zda to je KM.

A pokud přijde potřeba to lít do včel, tak budu tu kupovanou o známé koncentraci doplňovat tou neznámou. Když to vezmu jedna ku třem, tak se nic neděje. Ať je to 60% nebo 95%. Vzhledem k tomu, jak velké rozdíly jsou v dávkování - odparech v jednotlivých úlech.

Jestli se nepletu, litr KM v kanystru mě stál asi 100Kč.
Takže v případě 50 litrů to stojí za práci zjišťovat, ale záchrana několika litrů ani za hodinu práce. Raději si vychovám matky. Nejsem v důchodu, musím bohužel neustále řešit jak využiji čas. To je kritická veličina, po penězích :-) Tedy u těch měřitelných věcí.

A nebo raději půjdu dnes s dětmi na výlet.

Včera to tady hučelo, tak snad za nás včely nějaké peníze vydělají, když se my budeme flákat :-)

Karel

Hlavně je třeba si uvědomovat, že plodové křivky včely a kleštíka jsou rozdílné. U včel začíná prudce klesat v době výchovy zimního plodu, na rozdíl od roztoče u kterého tato stále plynule stoupá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: E-cigareta - jako vzor pro budouci system pro lecbu proti VD?
> Datum: 22.6.2012 23:56:05
> ----------------------------------------
> Tak na tuhle otázku jde poměrně těžko odpovědět. Protože počet foretických
> roztočů je dost proměnlivý. Je to o období ve vývojové křivce
> roztoče,vhodných klimatických podmínkách za kterých se množí, výkonost
> kladení matky atd. Takže stanovit přesně procento poměru např. v květnu
> obecně nejde. Ale v květnu většinou plodová křivka roztoče prudce stoupá.
> Standartně se uvádí od 15-60% foretických roztočů.
>
>
>

neporadí mi někdo?

Chemici co bych mohl udělat abych těch 2+4 sklenice identifikoval.
1/ že je to KM,
2/ zjistil její koncentraci.
Díky
J.B.

To bych chtěl vidět, vyvařovat plásty s plodem plus s nějakým medem a podobně.
Jinak, co si pamatuji, roztoč by měl být mimo plod takových 14 dní, které má "vyhražené" na šíření do dalších včelstev. Takže zhruba 2/3 by měly být na plodu, třetina volně na včelách. Takže jenom zničení plodu znamená snížení počtu roztočů o cca 1 generaci neboli návrat zpět o cca měsíc až měsíc a půl.
Při takových opatřeních jsou potom ještě další plusové jevy. Pokud roztoči nemají delší dobu k dispozici plod a musí tu dobu přežívat na včelách, stárnou a jejich rozmnožovací schopnost se poněkud zhoršuje. Taky je větší pravděpodobost, že roztoč ze včely spadne někde, odkud se už na jinou včelu nevyhrabe, třeba bude uloven mravenci nebo jiným dravým hmyzem....Nebo že ho včely zaznamenají a samy ho nějak zlikvidují .
Pokud se po delší přestávce ve včelstvi zase objeví plod, pravděpodobně do prvního půl, 1 dm čtverečního plodu se nacpe většina roztočů. Nabízí se možnost ten první dm čtvereční plodu prostě ve fázi zavíčkovaných buněk zlikvidovat. Tím by měla být ze včelstva odstraněna většina roztočů včetně těch potencionálně hodně odolných na léčiva.

Třeba v nějakém pomocném včelstvu nechat zaklást rámečky 10 x 10 cm, ve fázi na rozhraní vajíček a malých larviček je rozdělit do včelstev bez plodu a potom ve fázi zavíčkovaného plodu rámečky vybrat a strčit na takový týden do mrazničky pořádně vymrazit na takových - 15 st C. To by mělo roztoče zabít, kdysi jsem to dokonce konzultoval v VUVČ v Dole. Rámečky pak nechat rozmrznout a mrtvý plod nechat vyčistit včelami, aby znova použily to, co jde a ostatní vynesly z úlu.
Za cenu takových cca 2 hodin piplačky s jedněmi včelami , dalších 1 - 2 hodin na jedno včelstvo piplačky v pracovně s plásty a ztráty jedné generace včel, tudíž oslabení následné snůšky by aspoň teoreticky mělo jít včely ozdravit.

Tak na tuhle otázku jde poměrně těžko odpovědět. Protože počet foretických roztočů je dost proměnlivý. Je to o období ve vývojové křivce roztoče,vhodných klimatických podmínkách za kterých se množí, výkonost kladení matky atd. Takže stanovit přesně procento poměru např. v květnu obecně nejde. Ale v květnu většinou plodová křivka roztoče prudce stoupá. Standartně se uvádí od 15-60% foretických roztočů.

neviete niekto aky je pomer kliestika na vcelach vs v plode v beznom roku,povedzme v mesiaci maj(kveten)..ak by som v tomto obdobi zlikvidoval plod a dal medzisteny,ake percento kliestika by mohlo zostat vo vcelstvach? spekulujem vyskusat nieco take na odlahlejsej vcelnici,kde by bolo riziko reinvazie minimalne,ci by sa takto nedalo vyhnut letnym,prip aj ostatnym osetreniam proti kliestiku v danom roku..medzi znaskou z agata a slnecnice mam hlucho,tak by to nemuselo ist ani nejako vyrazne na ukor medu..nehovoriac o tom ze by som zlikvidoval rojovu naladu,ktoru mavam pravidelne takmer u vsetkych vcelstiev..

No, napsat u mého jména č místo š je dost obvyklá chyba. Nic se neděje.

Zkoušet ty feromony můžou, ale zřejmě zatím je účinek malý. Jinak by se to už široce presentovalo a určitě by to někdo dovezl i tady do Evropy.
Feromony na roje by měly být trochu o něčem jiném než včelí feromony vhodné na ty roztoče.

Omlouvám se za chybu v příjmení místo Polášek jsem napsal Poláček. Máme zde v okolí ty co se píší s č, tak jsem to psal tak nějak automaticky.

R. Poláček napsal:
Feromony roztočů by nejdřív někdo musel objevit........

O feromonových pastí na varroa je toho k dočtění zatím skromně, ale nejvíce to berou vážně v USA. A nejde do náplně lapače prý ani tak přesně o feromon roztoče, ale feromon včelího plodu. Feromony do lapačů na roje jsou celkem dostupné, objednat z USA přes net, a použití i v jiných situacích, při potřebě udržet včelí společnost soudržně bez matky. A na něco podobného zkouší lákat roztoče.

---------------------------------------------------
Na to fouknutí do očka bez přípravy jsem u jednoho "výzkumníka" viděl kříženec mezi Fureto/Grifinem a Varoxem. Naši včelaři jsou neskutečně zruční :-).

Já fumiguji zásadně starým způsobem, předem vybírám buď z horního nástavku nebo za okýnkem jeden plást . Knot potom dávám místo toho plástu po otevření úlu strůpkem nebo u zadováku okýnkem.

E-cigareta by mohla umožnit to prostě jen fouknout česnem do úlu bez jakýchkoliv příprav kromě uzavření úlu.

A proč vymýšlet takové složitosti když zatím stačí k tomu varidolu Za 21 Kč Krabička sirek za 2 a k tomu balíček pásků za 20kaček a uděláš s tím 25 včelstev.. Ta malá úspora času by asi byla moc drahá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: E-cigareta - jako vzor pro budouci system pro lecbu proti VD?
> Datum: 22.6.2012 06:26:52
> ----------------------------------------
> Na kyselinu spíš ne. Kyselina je poměrně chemicky agresívní a aplikace
> vyžaduje trvalou přítomnost zařízení v úlu,neboli stejný počet aplikačních
> zařízení jako má včelař počet včelstev. E-cigareta se prodává za cenu 600 -
> 1500 Kč za kus a nedá se čekat, že pro včelařské účely by se její cena
> nějak podstatně snížila.
>
> Elektronicky řízený odpařovač kyseliny, doplněný případně i nějakým čidlem
> koncentrace kyseliny v prostředí úlu, technicky už dneska nejspíš není
> problém. Dokázal by dlouhodobě po celou dobu aplikace udržovat optimální
> koncentraci kyseliny v úlu, třeba dlouhodobě i pouhých 10 - 20 % pod
> koncentraci, která už včely poškozuje a tím by účinnnost kyseliny mravenčí
> podstatně zvýšil. Odstranil by zároveň závislost koncentrace kyseliny v úlu
> na kolísání teplot, denních a nočních atd i vliv nepřesně namíchané
> koncentrace kyseliny či snižování koncentrace s posrupem odpařování.
> Problém bude nejspíš cena, principiálně to je odpařovač napájený
> elektrickou energií z baterie doplněný čidlem podobného typu jako je čidlo
> plynu.
>
> Spíš vidím e-cigaretu jako náhradu fumigace nebo aerosolu, po doplnění
> nějakým dmychadlem.
>
>
>

"A není to moc složité? Většinou to je tak, že čím složitější tím se toho víc pokazí. Mě by spíš víc lákalo, kdyby se na trhu objěvily feromonové lapače."

Na kyselinu spíš ne. Kyselina je poměrně chemicky agresívní a aplikace vyžaduje trvalou přítomnost zařízení v úlu,neboli stejný počet aplikačních zařízení jako má včelař počet včelstev. E-cigareta se prodává za cenu 600 - 1500 Kč za kus a nedá se čekat, že pro včelařské účely by se její cena nějak podstatně snížila.

Elektronicky řízený odpařovač kyseliny, doplněný případně i nějakým čidlem koncentrace kyseliny v prostředí úlu, technicky už dneska nejspíš není problém. Dokázal by dlouhodobě po celou dobu aplikace udržovat optimální koncentraci kyseliny v úlu, třeba dlouhodobě i pouhých 10 - 20 % pod koncentraci, která už včely poškozuje a tím by účinnnost kyseliny mravenčí podstatně zvýšil. Odstranil by zároveň závislost koncentrace kyseliny v úlu na kolísání teplot, denních a nočních atd i vliv nepřesně namíchané koncentrace kyseliny či snižování koncentrace s posrupem odpařování.
Problém bude nejspíš cena, principiálně to je odpařovač napájený elektrickou energií z baterie doplněný čidlem podobného typu jako je čidlo plynu.

Spíš vidím e-cigaretu jako náhradu fumigace nebo aerosolu, po doplnění nějakým dmychadlem.

A není to moc složité? Většinou to je tak, že čím složitější tím se toho víc pokazí. Mě by spíš víc lákalo, kdyby se na trhu objěvily feromonové lapače.

Plastové rámky na Langstroth a stropní, rámková a česnová krmítka pro Langstroth najdete na www.bzucimivtom.cz

Není to žádná věda, to podstatné včely udělají samy. Včelař akorát musí do vhodné dutiny - úlku dodat optimální množství včel, plodu a zásob.

Děkuji za užitečné odpovědi k tvorbě oddělku. Dneska jsem odělek otevřel a viděl jsem už matku na plástu, přidané zásoby jsou už také přeneseny, loupež se podařilo tím jednodením vezněním odvrátit. . Očko otevřené už naplno a včely větrají a sem tam už něco nosí.

U nás na Opavsku na mém stanovišti bylo dnes přes 33°C ve stínu, teď ve 20:00 je tu 28°C, některá včelstva ve 4N 39/24 s 2cm česnem přes celou šíři tvoří pod česny asi 1kg bradu. Snůškově co přinesou, to spotřebují. Ačkoliv jsem vytočil po řepce jen 6kg na včelstvo, vypadá to na zakrmení na zimu cukrem a to v některých případech v plné dávce :-(.

Řepka vytočena,slušný průměr vzhledem k letošnímu jarnímu počasí.Asi týden sporadická snůška z maliny a nyní začala kvést pohanka a kmín. Obojího zde máme několik ha a tak vkládáme naděje že to počasí nepřetrhne a že budeme vytáčet druhý květový med.Medovici letos nečekáme vzhledem k lijákům,které zde byly,jenže příroda je mocná čarodějka a třeba nás může i překvapit,jako se to stalo v minulosti již mnohokrát.Začíná taky kvést lípa malolistá,takže ruka páně je otevřená pro naše včely...

Přemýšlel někdo nad tímto, žeby e-cigareta po přestavbě a nějakého kontroléru mohla dlouhodobě udržovat při přesném dávkování roztoče VD? Náplní by prakticky mohla být i kyselina mravenčí. A co se týká řízení, například interní termistor by mohl vyhodnocovat teplotu a tím dávky._gp_

Paní Jarka máte pravdu , pořídit si na důchod včely je stejně hrozné jako mít zlou ženu nebo onen vlastní důchod.
Rozvedte se nedostanete 4 žihadla za měsíc, vemte si mně já dostávám asi 10 žihadel denně .
|Vím proč.... protože ty bestie chovám okrádám o med, hýčkám a miluji.
Já vím že se vám to zdá nesmyslné ale je to pravda a takový je život.
J.B.

Pánové zdravím, jak to u Vás vypadá se snůškou, u mě jsem řepky vytočil, po nich něco cvrko ale teďka už 14 dní na váze kladná nula.... jak to vidíte vy s další snůškou?

"Já to myslel tak, že jim vydrží zavíčkované zásoby nad plodem, ty nelákají slídilky. Každý holt nějak začínal a když se něco povede jednou, dvakrát nemusí tomu být tak vždy, proto se tak blbě ptám příteli."

Já to myslel tak, že jim vydrží zavíčkované zásoby nad plodem, ty nelákají slídilky. Každý holt nějak začínal a když se něco povede jednou, dvakrát nemusí tomu být tak vždy, proto se tak blbě ptám příteli.

Martin, správne si to urobil odloženec vždy by mal mať na pláste okrem liahnúceho sa plodu aj ZÁSOBY, ktoré im nejaký čas týždeň-dva vydržia, vtedy sa včelár nemusí báť sliedičiek.
Niekto radí do plástu aj vodu, ja ju nedávam, pretože uč na druhý deň nové lietavky ju donesú do úľa.

Zajímavá metoda, vyzkouším a doufám, že bude všechno zakaleno.

Já čtu co je psáno, ne co si kdo myslí. Příště popsat situaci celou větou. Zásady u tvorby nového osazenstva do plemenáče, oplodnáčku, nástaveku je o tom, že včely musí zaplnit prostor, mít dostatek zásob a dostatečná ventilace. Pokud se tvoří nové osazenstvo tak včely nemají ještě rozděleny funkce uvnitř. Takže nefunguje nic jak v klasickém zaběhnutém úlu a včelař musí udělat věci tak, aby včely toto období cca 2dny přečkaly bez úhony. Takže dát jeden plást do nástavku a nezužit prostor překážkou je špatně. Když se ochladí, včely nevyhřejí prostor a všechno kolem zajištění nového rozdělení funkcí se mění v záležitost jak přežít co by jednotlivec. Nedostatek zásob- stejný výsledek je k předchozí. Nedostatečná ventilace- včely se můžou zadusit, nemajíli možnost úniku a nebo se vyžene celé osazenstvo před úl. Včely patří do stínu. Je jedno jak je osazenstvo velké, když jsou zajištěny základní potřeby zvládne přežít v sezoně jako celek všechno.

Prodám včelařský magazin z roku 1967. Máte někdo zájem?

dotaz na zebrování rámků

Do vyhledávače jsem si vložil "mor včelího plodu", a ejhle co z toho všechno vylezlo. Stačí si přečíst pokyny. No vraťme se k tomu moru. V jednom z příspěvků byl odkaz na toto: www.vcelimor.szm.sk . Očekával jsem velmi vášnivou diskusi na toto téma a ono nic. Neozval se ani ten co si libuje ve šťourání, ani odborníci na nákazy honosící se titulem MUDr., což je pro mne velmi zajímavé. Pánové tak hurá do toho. A jestli nechcete, nebo nemůžete, měli byste napsat proč.

J.P.

Já to myslel tak, že jim vydrží zavíčkované zásoby nad plodem, ty nelákají slídilky. Každý holt nějak začínal a když se něco povede jednou, dvakrát nemusí tomu být tak vždy, proto se tak blbě ptám příteli.

Moje odpověd měla být na to aby jsi se zamyslel ne urazil. Vyzkoušej sám na sobě 4dny bez zásob aj. co si myslíš, že by měly včely vydržet.

-> Aleš Molčík

Už kdysi jsem tu napsal dotaz a téma ukončeno podobně.
Tak vám přeji až vám tuny donesou a nashledanou......

Samozřejmě, že vydrží bez zásob kolik dní budeš potřebovat. A ještě si přečti motto co je napsáno na úvodní straně této konference a máš odpovědi na všechny svoje otázky.

no,dnes som pracoval s nadstavkami..a u odlozeneho(zabudnuteho)za par min.namiesto kludu masaker...:-)..u nas strasne sucho..aj v zemi aj v chotari..silnejsie vcelstva maju nieco z lipy donesene aj na vytocenie,slabsie len pre seba..sliedivost je taka,aku na tuto dobu nepamatam..

Úplně stačí půl hodiny. VŠIMNI SI KDYŽ PRACUJEŠ S NÁSTAVKY Za pár minut je klid u odloženého nástavku. Budeš-li se dívat dobře tak můžeš i vidět jek včely s odloženého nástavku odlétají do původního místa.
Ovšem dělám-li smetenec z několika úlů nechám ho zcelit přes noc v chladu
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odd?lky a sl?d?n?
> Datum: 18.6.2012 19:38:17
> ----------------------------------------
> Pepan,na aku dlhu dobu nechavas tie odlozence v "medzistanici"?..ja to
> robim tiez tak,len nemam moznost to nechat dlhsie nez 2hodky,niekedy ani
> to,a niekedy to staci,ale niekedy aj nie..
>
>
>

Vidím, že názorů na oddělek je spousta. Nechal jsem dnes až do 15hod na slunci ten oddělek jako 5. nástavek (na mezidně) jen na dírkované očko-větračku a bez problémů. Po otevření na jednu včelu je klid. Ono já jsem nedával žádnou přepážku do nástavku a tak vzduchu mají hodně. Slídilky zmizely. Sem tam v očku včela kouká ven. Zítra zkontroluji matku jestli vylezla z klícky, tentokrát před setměním abych nelákal slídilky.
Jinak dnes konečně přínos ze spádku ze mšic na ovocných stromech a lípa.

Jinak je možné udělat oddělek bez přidání zásob, a až matka bude na plástu za cca 4 dni tak teprve potom přidat zásoby?

Nepamatuju,ze bych prisel o oddelek loupezi.Udelam ho rano,postavim na ul ze ktereho ho delam,letavky napadaji cesnem do ulu,vecer oddelek odnesu a umistim na konecne misto.JosPr

Pepan,na aku dlhu dobu nechavas tie odlozence v "medzistanici"?..ja to robim tiez tak,len nemam moznost to nechat dlhsie nez 2hodky,niekedy ani to,a niekedy to staci,ale niekedy aj nie..

Vti je v tom že se ji ta létavka s kamaráčovtem vrátí na místo kde již nic nebude.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: odd?lky a sl?d?n?
> Datum: 18.6.2012 18:48:59
> ----------------------------------------
> On je na to ještě jeden trik
> plásty připravené k vytvoření oddělku nedáváme hned na konečné místo
> nechají se nějakou dobu bokem aby ty létavky měly čs odlétnou . potom teprv
> se umístí na konečné stanoviště kousek od původního úlu. pepan
>
> Pepan , prepáč, ale včela s nového odloženca na pevnom odletia taktiež. čo
> tie majú spoločné s rabovkou? Veď ja som nevytvoril len týchto 10
> odložencov-oddělkou, Tých som robil na stovky, ale ako som už napísal,
> plást, ktorý preložím na na nové miesto musí mať zaviečkovaný plod, ktorý
> so stredu plodokruhu liahnu. Tie nahradia odletené lietavky, veľmi rýchlo,
> po prvom prelete sa stanú lietavkami, no a je dôležité aby ,mali na pláste
> zásoby.
>
>
>

On je na to ještě jeden trik
plásty připravené k vytvoření oddělku nedáváme hned na konečné místo nechají se nějakou dobu bokem aby ty létavky měly čs odlétnou . potom teprv se umístí na konečné stanoviště kousek od původního úlu. pepan

Pepan , prepáč, ale včela s nového odloženca na pevnom odletia taktiež. čo tie majú spoločné s rabovkou? Veď ja som nevytvoril len týchto 10 odložencov-oddělkou, Tých som robil na stovky, ale ako som už napísal, plást, ktorý preložím na na nové miesto musí mať zaviečkovaný plod, ktorý so stredu plodokruhu liahnu. Tie nahradia odletené lietavky, veľmi rýchlo, po prvom prelete sa stanú lietavkami, no a je dôležité aby ,mali na pláste zásoby.

Když je ovšem období zvýšeného slídění včel, mohou se na věnce zásob nad plodem natáhnout létavky z jiných úlů, takže to může být na druhou stranu i na škodu. Tedy souhlasím, ale je nutné nepřetáhnout vhodnou dobu otevření oddělku.

On je na to ještě jeden trik
plásty připravené k vytvoření oddělku nedáváme hned na konečné místo nechají se nějakou dobu bokem aby ty létavky měly čs odlétnou . potom teprv se umístí na konečné stanoviště kousek od původního úlu.

pepan


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: oddělky a slídění
> Datum: 18.6.2012 16:10:40
> ----------------------------------------
> Loupeži oddělku se předejde také tím, že pokud se dávají zásobní plásty,
> musí být ze stejného včelstva, odkud jsou ty včely - tedy ani z jiného úlu,
> ani z uložených zásob. I když se některé létavky vrátí do původního úlu,
> cítí, že ten med je "jejich" a není třeba ho někam přenášet (loupit) :-).
> Ať se daří !
> Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: a.turcani
> Sent: Monday, June 18, 2012 12:45 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: oddělky a slídění
>
> Olega Burgel, neviem prečo sa to vyskytuje otázka častého lúpenia
> odložencov, keď ja mám na včelnici momentálne 70 aza posledných 1é rokov si
> nespomínam ani na jeden vylúpený odloženec.
>
> U mňa od posledného zápisu plus váha neustále klesá (asi 1 mesiac) a v
> tomto podľa vás a iných sa neodporúčajú budovať nové včelstvá, ale čas je
> tu. Tak prečo to odkladať nemôžme až na čas kým bude znáška. Samozrejme
> viem, že v čase znášky je pri včelách kľud, ale ja ani teraz niečo také
> nepozorujem.
>
> Pred 16 dňami som pripravoval na 12 oplodňovacích jednotiek na dva plásty
> 42x27, do každej komora som vložil súš a 1 plást so zásobami, mladé včely
> sa liahli. Zásoby sú strašne dôležité, nemusíme im 1-2 týždne podávať
> zásoby a liahnuce sa včely nahradia včely lietavky, ktoré odletia naspäť do
> svojich úľov. Ak už musím dať do týchto oplodňovacích jednotiek potravu,
> tak rozhodne tvrdšie cukromedové cesto (CMC), ktoré je podľa mňa bezpečné
> pre začínajúce včelstvo. V takto koncipovaných včelstvách nikdy k rabovke
> nedôjde a zvlášť ak je u včelstve vyliahnutá mladá matka.
>
>
>
>

160 to je teda cena! Ja jsem ted kupoval 10l 85% z veboru za 732,- i s dovozem domu.

Martin

Bestie to nejsou. Manžel by měl vyměnit matky a chovat klidnější včelstva. Je to jako s lidmi - jeden cholerik, druhý třeba flegmatik. Já jsem letos od včel na zahradě nedostal ani jedno žihadlo, a to (když není před bouřkou nebo tak) se před ně odvážím i se sekačkou. To je ale rizikové chování a se žihadlem je pak ovšem třeba počítat.