78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 2. 2011
Re: Zase trochu ke v?ela?en?... (50658) (50660) (50661) (50663) (50665) (50670)

"Postupné vylézání hřebíků je dáno vlastností dřeva."

No já jsem v natupo zbitých bednách včely přes jednu zimu měl. Vylézání hřebíků není žádná "vlastnost dřeva". Je to vliv střídavého vlhnutí a vysychání. Spoje natupo netěsní a tak přes ně proniká vlhkost ze včel. Ve spoji se sráží a jak se sráží, dřevo nabude a hřebík rozepne. Jak dřevo vyschne, stačí delší dobu jeden převládající směr větru, dřevo zase ustoupí a zůstane mezera. Přes mezeru o to víc později proudí vlhkost a tak o to víc dřevo napuční....Končí to na 2 - 3 milimetrové mezírce... Asi by trochu pomohlo, když se spoj natupo sbitý hřebíky něčím utěsní. Ale pořád zůstává vliv vlhkosti zvenku z šikmého deště a podobně. Mohlo by taky pomoct ze hřebíků sundat antikorozi, jejich naolejování či pozink, naopak je přiměřeně naočkovat k reznutí třeba nějakou kyselinkou a sbité nástavky nechat před použitím takový rok ve stejnoměrně vlhkém prostředí. Za takových podmínek, jak hřebík narezne, se pevně spojí se dřevem a vytvoří víceméně nerozebíratelný spoj. Po pár letech už hřebík kleštěmi prakticky nejde vytáhnout, ale než hřebík skutečně úplně prorezne, trvá desetiletí. Za socíku něco takového vyladit a používat možná byla cesta, vruty byly drahé a znatelně méně kvalitnější než dnes.
Dneska spíš při spojích natupo používat vruty jako hlavní spojovací prostředek a hřebíky jako pomocný....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.32.90) --- 15. 2. 2011
Re: Zase trochu ke v?ela?en?... (50658) (50660) (50661) (50663) (50665) (50670)

Původní pozinkované sponky (25mm) se jen tu a tam nějaká povytáhne. Nové potažené pryskyřicí (žluté) se při zatlučení přilepí a drží o poznání lépe. Navíc je zatloukám mírně šikmo směrem od sebe (používám dvě na každý spoj).
Ve zmíněném videu se mi zdá, že používají spirálové hřebíky, a ty drží jak židovská víra!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2011
Re: Zase trochu ke v?ela?en?... (50658) (50660) (50661) (50663) (50665)

Postupné vylézání hřebíků je dáno vlastností dřeva. Hřebík nebo sponka jsou v jedné části spoje napříč lety a v druhépodél let. Proto nestejně drží. Tomu muže zabránit jen vrut. Proto kladívko do ruky a občas hřbíky přiklepnout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 14.2.2011 22:37:57
> ----------------------------------------
> Mistře Jene, viděl jsem Vaše video, kterak sponkujete rámky. Můžete se
> podělit, jak Vám rámky po nějakém čase drží pohromadě? Vše v pohodě?
> http://www.youtube.com/watch?v=dCkd_y0_kVQ&feature=related
> Díky a ať se daří, Libor Valenta.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2011
Re: Jak se skl?d?... (50662)

Já to dělám taky tak. Ty všelikáké vymyšlenosti rohového spojení jsou k ničemu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Jak se skl?d?...
> Datum: 14.2.2011 22:14:03
> ----------------------------------------
> Jak se skládá Dadantův vysoký nástavek v Sovětském Svazu:
> http://www.youtube.com/watch?v=JLiRk3AHpQk
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2011
Re: Zase trochu ke v?ela?en?... (50658) (50660)

S těmi mezerníky to také není pravda. záleží na jejich umístění a dálce nožů. Boční mezerníky, nebo spodní jsou pak u nástavkových úlů k ničemu. Lépe řečeno jen na obtíž.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 14.2.2011 21:48:49
> ----------------------------------------
> Celkem zajímavý odvíčkovač. Bohužel u většiny odvíčkovačů, není možné
> použít mezerníky. A použití hřebenů místo mezerníků je, podle mě, z
> hlediska čištění ůlu nepraktické. Výhodnější je používání rámků s
> hoffmannovou boční loučkou. Já osobně odvíčkovač určitě chci v čase
> budoucím řešit, protože 24 polorámků mám naskládáno do medometu a vytočeno
> za 6 minut, takže odvíčkování je u mě nejpomalejší operace při vytáčení.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 15. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660) (50661) (50663) (50665)

Používám obdobný způsob. Mám ale 39x24 se sílou cca 8,5. Před desíti lety jsem si nato pořídil Metabo elektrickou na 4x32mm potom 4x32mm na vzduch. Používám jen jednu sponu na spoj a drátkování mám vertikální. Drží to naprosto v normě, s rámky se moc při vyvařování nepářu. Občas nějakej odejde, ale ne kvůli sponce. To vylízání dělají léta, pomůže sponkovačku natočit proti zatáčení a nejít tak přímo kolmo. _gp_
.......
Libor V. (62.168.45.106) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660) (50661) (50663)
Mistře Jene, viděl jsem Vaše video, kterak sponkujete rámky. Můžete se podělit, jak Vám rámky po nějakém čase drží pohromadě? Vše v pohodě?
http://www.youtube.com/watch?v=dCkd_y0_kVQ&feature=related
Díky a ať se daří, Libor Valenta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 15. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660) (50661) (50663)

Mohl jste nechat komentář u toho mého automatu na mezistěny co máte přidané ve videách. Dával jsem ty dvě videa na web hlavně kvůli tátovi, co mi ho dal dohromady. Já to financoval a nashromáždil jako materiál a po sestrojení a uvedení do provozu se to naučil akorát obsluhovat, což trvalo asi stejnou dobu co se to vyrábělo. Máte tam i jakési otázky. Produktivita je pro mou potřebu, kolem od 200 - 500 kil za rok, stroj neslouží ke stálé a komerční výrobě mezistěn. Ale až na uvolněnou matičku u sekačky a vypadlý klínek u jednoho ozubenýho kola, žádná velká závada nebyla. Výroba mezistěn není až tak jednoduchá, ale s tímto a trochou vychytaných znalostí to množství jde dnes za několik dnů naprosto v klidu zvládnout._gp_


......
Honza Jindra (78.156.36.242) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660) (50661)
Jedná se poruštěný způsob ovíčkování firmy Thomas viz.
http://www.youtube.com/watch?v=UmT-4ZBFByI
Na videu se nůž vypořádává s Hofmanny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660) (50661) (50663)

Mistře Jene, viděl jsem Vaše video, kterak sponkujete rámky. Můžete se podělit, jak Vám rámky po nějakém čase drží pohromadě? Vše v pohodě?
http://www.youtube.com/watch?v=dCkd_y0_kVQ&feature=related
Díky a ať se daří, Libor Valenta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660) (50661)

Hmm, no to je fakt.....člověk občas "pro oči nevidí...".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660) (50661)

Jedná se poruštěný způsob ovíčkování firmy Thomas viz.
http://www.youtube.com/watch?v=UmT-4ZBFByI
Na videu se nůž vypořádává s Hofmanny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 14. 2. 2011
Jak se skládá...

Jak se skládá Dadantův vysoký nástavek v Sovětském Svazu:
http://www.youtube.com/watch?v=JLiRk3AHpQk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660)

P.S. Při hoffmannových loučkách musí nůž být vypodložen a procházet přesně mezi loučkami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658)

Celkem zajímavý odvíčkovač. Bohužel u většiny odvíčkovačů, není možné použít mezerníky. A použití hřebenů místo mezerníků je, podle mě, z hlediska čištění ůlu nepraktické. Výhodnější je používání rámků s hoffmannovou boční loučkou. Já osobně odvíčkovač určitě chci v čase budoucím řešit, protože 24 polorámků mám naskládáno do medometu a vytočeno za 6 minut, takže odvíčkování je u mě nejpomalejší operace při vytáčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658)

Hmmmm, na tom něco je. Velkovčelař takovýmhle "ručním" odvíčkováním nejspíš opovrhne, ale méněvčelař..... To by třeba pro mne znamenalo zrušit Hoffmanovy tlusté boční loučky. A tak si říkám: nekočuji, při prohlídkách bych rámky do úlů byl nejspíš schopen vkládat zpátky jen tak, bez mezerníků, prostě podle oka, milimetr sem, milimetr tam....A pak ano, takovéto oříznutí plástu z medníku? To je pohoda, a metod více či méně automatizovaných by se nabídlo samo hned několik.
Ať se daří, Libor V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (83.240.117.122) --- 14. 2. 2011
Zase trochu ke včelaření...

http://www.youtube.com/watch?v=W2tBlcIJPlg&feature=related

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (93.99.64.253) --- 14. 2. 2011
Re: Novy obcansky zakonik a vcely (50649) (50651) (50652) (50654) (50655)

To je asi pravda. Veterinární zákon se může měnit. Tady se řeší majetek.
Tonda
>Já bych řekl, že je to stanoveno správně. Veterinární hledisko řeší jiný zákon. Tady jde hlavně o dokazatelnost nějakého tvrzení. Dokud roj visí na stromě, jde se nějak dohodnout o tom, čí je - i když někdy těžko. Nedovedu si ale představit, jak by se v praxi řešila situace, kdy by jeden ze sousedů tvrdil, že druhý má v úle jeho roj, a chtěl ho vrátit. Je to neprokazatelné z obou stran, hlavně kdyby to probíhalo s nějakým spožděním.
Možná to ustanovení vypadá divně, ale nechává úředního šimla neosedlaného. Díky za něj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 2. 2011
Re: Novy obcansky zakonik a vcely (50649)

Tak to stím jablkem již platí bez mála 2 roky. Jinak se jedná o jen o návrh a v platnost by se mohl dostat tak nejdříve v roce 2015.
Jinak novináře nesmíté brát nijak vážně. Vždyť v novinách je pravdivý jen název a datum vydání, pak je tam polopravda, to je předpověď počasí a ten zbytek je tak akorát na vytření (_!_).

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Novy obcansky zakonik a vcely
> Datum: 14.2.2011 09:37:28
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
> http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html
>
> se pise :
>
> Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
> evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
> plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
> zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
> na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.
>
> Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
> něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
> tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
> podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
> královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
> pochopitelně dělit nelze.
>
>
> Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
> skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
> otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
> nevinen.
>
> Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
> ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.
>
>
> Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
> jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
> povazuji).
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 14. 2. 2011
Re: Novy obcansky zakonik a vcely (50649) (50651) (50652) (50654)

Antonín Podhájecký :
Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho....
lokvenc.petr :
Ono je to jednání v rozporu s nařízením, že se cizí roje mají utratit.
...
---------------------------------------------
Já bych řekl, že je to stanoveno správně. Veterinární hledisko řeší jiný zákon. Tady jde hlavně o dokazatelnost nějakého tvrzení. Dokud roj visí na stromě, jde se nějak dohodnout o tom, čí je - i když někdy těžko. Nedovedu si ale představit, jak by se v praxi řešila situace, kdy by jeden ze sousedů tvrdil, že druhý má v úle jeho roj, a chtěl ho vrátit. Je to neprokazatelné z obou stran, hlavně kdyby to probíhalo s nějakým spožděním.
Možná to ustanovení vypadá divně, ale nechává úředního šimla neosedlaného. Díky za něj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 14. 2. 2011
Re: Novy obcansky zakonik a vcely (50649) (50651) (50652)

Ono je to jednání v rozporu s nařízením, že se cizí roje mají utratit.
Pochybuji, že takový "včelař sedí celé dny na židličce s dohledem na své i
sousedovo stanoviště, aby měl jistotu, že mu roj přiletěl právě od něho :-D.
(To byla jen drobná nadsázka, tak mě ,prosím, nikdo nebombardujte
informacemi, že rojení je ve skutečnosti slyšet již z dálky)
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Antonín Podhájecký
Sent: Monday, February 14, 2011 2:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Novy obcansky zakonik a vcely

Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho. Každý
včelař má mít přece prázdné úly zavřené aby tam cizí roj nemohl vlétnout a
tak by s tím ani žádný zákoník neměl počítat. Pokud se to ti liknavější
včelaři dozvědí, nikdo je nedonutí, aby prázdné úly zavírali a budou čekat
na cizí roje. Máme včelaře i v ochranném pásmu, kteří mají problém s
obnovením včelstev. Pak jenom otevřou úly.
Tonda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 14. 2. 2011
Re: Novy obcansky zakonik a vcely (50649) (50651)

Nenabyl jsem dojmu,ze by obcansky zakonik resil otravy vcel vlivem postriku jezedaku.Spis se snazi predchazet reseni sousedskych sporu a snazi se nastavit pravidla.Podle novin ho tvorili 8 let,tak snad to zas nebude paskvil,vzapeti doplneny novelami a novelami novel.Mimo vcel je tam take resen utok mlsne kozy na souseduv zahon nebo opad ovoce na souseduv pozemek nebo orez stinicich vetvi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (93.99.64.253) --- 14. 2. 2011
Re: Novy obcansky zakonik a vcely (50649) (50651)

Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho. Každý včelař má mít přece prázdné úly zavřené aby tam cizí roj nemohl vlétnout a tak by s tím ani žádný zákoník neměl počítat. Pokud se to ti liknavější včelaři dozvědí, nikdo je nedonutí, aby prázdné úly zavírali a budou čekat na cizí roje. Máme včelaře i v ochranném pásmu, kteří mají problém s obnovením včelstev. Pak jenom otevřou úly.
Tonda
>Jen ke dvěma přímo vysloveným otázkám:
"Zabíjení" včel postřikem: Současné předpisy upravují, za jakých podmínek
lze provádět postřiky (v závislosti na stavu porostu - počet květů na metr
čtverečný, trasy hromadného letu včel za pastvou a vlastností použité
látky - nebezpečná, relativně bezpečná). Pokud se prokáže chybná aplikace
postřiku, bude ten, kdo ho prováděl vinen. Je tu ovšem malý problém - dnešní
postřiky mají velice krátkou dobu rozpadu a pokud nebudou odebrané vzorky
rostlin a uhynulých včel v laboratoři včas, těžko něco dokážete.

Odpovědnost za poštípání: Literatura uvádí dolet včel na pastvu až 5 km,
zkušenosti některých včelařů prokazují, že je to ještě víc. Nelze proto
jednoznačně určit, že to byla právě Vaše včela, která souseda pobodala.
Včela je běžnou součástí naší přírody a tak i ten, kdo je alergický na včelí
jed, se musí chránit sám. Včela bodne pouze při ochraně svého včelstva, nebo
cítí-li se napadena - nedopatřením na ni šlápnete bosou nohou, ze strachu se
oháníte, nemáte pokrývku hlavy a zamotá se do vlasů, nebo máte tu smůlu, že
patříte k těm několika málo lidem, jejichž složení potu včely dráždí. Takže
včelař nemůže být za pobodání zodpovědný. Pouze pokud má včely vyloženě
nevhodně umístěny (blízko hranice se sousedem a s česny orientovanými k
němu), může mu být v rámci případného sousedskému sporu přikázáno učinit
nápravu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 14. 2. 2011
Re: Novy obcansky zakonik a vcely (50649)

Jen ke dvěma přímo vysloveným otázkám:
"Zabíjení" včel postřikem: Současné předpisy upravují, za jakých podmínek
lze provádět postřiky (v závislosti na stavu porostu - počet květů na metr
čtverečný, trasy hromadného letu včel za pastvou a vlastností použité
látky - nebezpečná, relativně bezpečná). Pokud se prokáže chybná aplikace
postřiku, bude ten, kdo ho prováděl vinen. Je tu ovšem malý problém - dnešní
postřiky mají velice krátkou dobu rozpadu a pokud nebudou odebrané vzorky
rostlin a uhynulých včel v laboratoři včas, těžko něco dokážete.

Odpovědnost za poštípání: Literatura uvádí dolet včel na pastvu až 5 km,
zkušenosti některých včelařů prokazují, že je to ještě víc. Nelze proto
jednoznačně určit, že to byla právě Vaše včela, která souseda pobodala.
Včela je běžnou součástí naší přírody a tak i ten, kdo je alergický na včelí
jed, se musí chránit sám. Včela bodne pouze při ochraně svého včelstva, nebo
cítí-li se napadena - nedopatřením na ni šlápnete bosou nohou, ze strachu se
oháníte, nemáte pokrývku hlavy a zamotá se do vlasů, nebo máte tu smůlu, že
patříte k těm několika málo lidem, jejichž složení potu včely dráždí. Takže
včelař nemůže být za pobodání zodpovědný. Pouze pokud má včely vyloženě
nevhodně umístěny (blízko hranice se sousedem a s česny orientovanými k
němu), může mu být v rámci případného sousedskému sporu přikázáno učinit
nápravu.

--Původní zpráva-----
From: Jan Cervenka
Sent: Monday, February 14, 2011 9:36 AM
To: V?ela?ský mailing list
Subject: Novy obcansky zakonik a vcely

Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused
běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl
Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take
to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 14. 2. 2011
Re: Novy obcansky zakonik a vcely (50649)

Myslím, že to je z chovatelského přístupu správné, ale při aplikaci jedu na roj, nesmí být dotčen život dělnic v mateřském úlu. Jak známo roj, pokud nemá matku se částečně vrátí. Dále z pohledu rizik je to dokonce běžně aplikované. Pokud se roj usadí dnes třeba u mateřské školky na strom, tak je to správně, že se takový roj zničí, kvůli bezpečí dětí. Ta samá situace může být i u souseda. Otázkou je, zdali je soused ochoten včelaře tolerovat nebo ne. Pokud má včelař netolerantní a třeba i na včely alergické sousedy nic jim nebude překážet bránit své zdraví a soukromí na zahradě a doma před sousedovou včelou, co jej obtěžuje._gp_
.........
Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 2. 2011
Novy obcansky zakonik a vcely
Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 2. 2011
Novy obcansky zakonik a vcely

Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Johnny (194.228.197.66) --- 14. 2. 2011
Re: krádež úlů a včelstev (50633) (50636) (50638) (50640)

"Zkoušel někdo úly cejchovat?"
Já mám cejch vyfrézovaný do ocelové kostky, aby měl dostatečnou tepelnou setrvačnost. Na jedno prohřátí v ohni pak zvládne několik nástavků do hloubky tak 1 až 3 mm...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.90.173.228) --- 13. 2. 2011

Jinak taková perlička,jeden včelař měl stanoviště asi 30 včelstev a několik roků se o to nestaral a lidé z okolí to tam rozkradli a za rok na to se v těch 10 úlech co tam zůstalo bez včel pouze dílo-souše našel mor plodu 10 na 5.Takže takhle se perfektně v okolí roztahnul mor plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.90.173.228) --- 13. 2. 2011
Re: krádeže včelstev (50645)

Jo tak tohle znám velmi dobře taky nám někdo na lesní včelnici rozkrádal včelstva.Každoročně někdo nějáké ukradl,bud na jaře a nebo na podzim po nakrmení.Tak jsem musel koupit maringotky a včely dát do nich.Nakoupil jsem několik kamer a zdá se že je zatím pokoj.Jinak mám cech na úly a každý úl už značím.Jinak je to smutné že si přátelé včelaři mezi sebou kradou včely !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel A. (78.136.143.26) --- 13. 2. 2011
krádeže včelstev

Znám z vyprávění včelaře,který si na stanovišti nechával vždy jedno "ostré" včelstvo,během sezony mu tam zaručeně nikdo nelez.V zimě to však neplatí.Je to problém,pokud investujeme,máme "pěkné" úly,tak hrozí,že je někdo ukradne.Kdo má staré oprýskané bedny,tomu je asi nešlohnou,ironie.Co s tím dělat,na podzim se dřít a odvézt včelky domů,nejde-li to,znesnadnit přístup.Mechanicky nebo jinak.Pan polášek má pravdu,v krajině se moc lidí nepohybuje,maximálně pitomci na čtyřkolkách nebo cyklisti a lufťáci.Druhou věcí je všeobecná nevšímavost k věcem veřejným,majetkům obecní,státním atd-přeci:není to moje,co bych se zajímal,že!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 13. 2. 2011
Re: kráde úlů a včelstev (50633) (50634) (50635)

Ani včelín nic nezachrání. Mě udělátko docela funguje, ale nechtělo se mi
tam ve dvě ráno jít a včelín byl vypáčen. Kromě bordelu co tam zůstal se nic
neztratilo. V dnešní době to je těžký.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 12, 2011 8:28 PM
Subject: Re: kráde úlů a včelstev


> Já jsem zatím používal metodu, že stanoviště nesmí být na místě, kde jsou
> úly vidět z nějaké frekventovanější cesty nebo pěšiny. A úly tam byly jen
> od začátku května po září, přes zimu jsem je měl doma na zahradě. Vzhledem
> úly spíš staré a nevzhledné. V budoucnu považuji za rozumnou možnost dna
> úlů přišroubovat k stojanu. Další stupňování by potom musely být včelníky
> nebo dokonce včelíny.
> Nějaké instalování všelijakých poplašných zařízení včetně udělátek typu
> hlásiče na mobil považuji zatím za neúčelné.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5868
> (20110212) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (212.197.5.2) --- 13. 2. 2011
Re: krádež úlů a včelstev (50633) (50634) (50635)

Akákoľvek machanická ochrana sa dá pri dostatku času a odvahy prekonať. Ak však vystopujete zlodeja až k úľom, tak je riešenie efektívne. Možno by stačilo len polohové čidlo za pár korún a pri pohybe úľa dostanete z tohto udělátka signál, že sa úle naučili chodiť. Problém je však v tom, čo potom s týmito kočovníkmi urobíte, alebo čo urobia oni s vami. Vid: http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1220

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 2. 2011
Re: krádež úlů a včelstev (50633) (50636) (50638) (50640) (50641)

Ona ta zlodějna je z velké části daň za to, že dneska ve volné krajině skoro nikdo nepracuje. Před takovými 50 - 100 lety měl v podstatě každý hektar svého drobného zemědělce, v krajině byli pasáci dobytka, důchodci a chudí sbírající klestí, živící se sběrem hub a lesních plodin, chudí vysekávající les a meze pro své králíky, lidi, živící se zpracováváním toho, co v přírodě vyrostlo, například košíkáři...
Kromě nějakých hlubokých panských nebo církevních lesů byla krajina všude jinde pod neustálým dohledem těchto lidí, takž zloděje vždy mohl někdo vidět a prozradit. Já ještě pamatuji na záhumenku uprostřed polí , jsme měli vysázené ovocné stromy hrušně, jabloně, švestky, třešně, višně, vždy jsme je sklízeli sami, nikdo nám je tehdy nesklidil. Dneska by jsme z nich nejspíš neměli nic a ještě by během pár let dobře rostlé ovocné stromy někdo ukradl na dřevo pro nějakého truhláře.
Dneska stačí, aby úly byly 200 metrů za posledními baráky a kryté od nich nějakým křovím a zloděj přijede, hodinku nakládá, odjede a nikdo ho neuvidí. Natož úly v lese nějaký kilometr daleko od obydlených míst....
Stačí se podívat na www.mapy.cz na historickou mapu kolem roku 1850, co všechno tam v okolí svého stanoviště existovaly za cesty na pole a lesy majitelů, dneska 3/4 těch cest dávno nejsou a nikomu dnes nechybí, nikdo je nepotřebuje.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 13. 2. 2011
Re: krádež úlů a včelstev (50633) (50636) (50638) (50640)

AM:
Zkoušel někdo úly cejchovat?

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=146&Itemid=95


http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=147&Itemid=96

---------------

Zas ta arogantní PSNV :-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.32) --- 13. 2. 2011
Re: krádež úlů a včelstev (50633) (50636) (50638)

Zkoušel někdo úly cejchovat? Já jsem si cejch vyrobyl už před lety, ale i přesto, že cejch je vyroben z naohýbaného plechu, aby byla ostrá hrana a je rozpálen do oranžova, tak to nejde dostatečně hluboko jak bych si představoval. Proto se chystám udělat z překližky kopírovací šablonu a cejch horní frézkou ve tvaru V chci vyfrézovat a vytřít ho červenou barvou.

Krádežím se uplně dá asi těžko zabránit, ale aspoň, že jako člen ČSV přispívám do svépomocného fondu a část škody dostanu nazpět. Pochybuji o tom, že by úly i se včelami někdo našel. A přišroubovat dna ke stojánku, to se mi jeví také jako dobrý nápad. Pokud není stojánek z kovu, to ho černí sběrači ukradnou také a uly máte převržené na zemi. Proto také nemám ani stříšky z plechu, ale z lepenky, aby to nedráždilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 13. 2. 2011
Re: parafinovani (50631)

Ta rovnost platí například o vodě. Parafín je poněkud lehčí.

-----Původní zpráva-----
From: Frantisek
Sent: Saturday, February 12, 2011 6:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: parafinovani

Nevite nekdo ????
ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 12. 2. 2011
RE: kr?de ?l? a v?elstev (50633) (50636)

Viz www.conrad.cz
Mají t.č. skladem 5 druhů v cenách od 409 Kč do 1 680 Kč vč. DPH.
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ale
Mol??k
Subject: Re: kr?de ?l? a v?elstev

Já přemýšlím o atrapě kamery,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marcel (212.111.31.107) --- 12. 2. 2011
Re: krádež úlů a včelstev (50633)

Také se dá nainstalovat fotopast. Stojí kolem 5000,-. Fotí to, když se něco hýbe a to i v noci. Dá se to zakamuflovat do nějaké ptačí budky. Chce to jen občes stáhnout kartu a vyměnit baterky. Myslivci to často používají k sledování zvěře.
Marcel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.1) --- 12. 2. 2011
Re: krádež úlů a včelstev (50633)

Já přemýšlím o atrapě kamery,vyděl jsem ji v nějakém letáku z hypersuper, ale od tý doby co jsem se rozhodl,že si ji pořídím, tak jsem ji nikde nevyděl. Další opatření je si úly ocejchovat. Minulý rok jsem měl dvakrát vandalskou návštěvu,kdy si dotyčný udělal z úlu mičudu.Přišel jsem tak o dvě včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2011
Re: krádež úlů a včelstev (50633) (50634)

Já jsem zatím používal metodu, že stanoviště nesmí být na místě, kde jsou úly vidět z nějaké frekventovanější cesty nebo pěšiny. A úly tam byly jen od začátku května po září, přes zimu jsem je měl doma na zahradě. Vzhledem úly spíš staré a nevzhledné. V budoucnu považuji za rozumnou možnost dna úlů přišroubovat k stojanu. Další stupňování by potom musely být včelníky nebo dokonce včelíny.
Nějaké instalování všelijakých poplašných zařízení včetně udělátek typu hlásiče na mobil považuji zatím za neúčelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 12. 2. 2011
Re: krádež úlů a včelstev (50633)

Z neceho podobneho mam obavu na planovanem stanovisti v prirode a tak sem tam premyslim,jak kradezi zabranit nebo ji aspon znesnadnit.Snad by to slo cestou autobarie-zvednuti ulu-velky kraval,coz by zlodeje alespon vyplasilo,nebo upevnenim ulu k palete.Dostal se nekdo k nejakemu ucinnemu reseni? Nemyslim tim reseni ve stylu pes Brok nebo minove pole.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pert (90.178.88.37) --- 12. 2. 2011
krádež úlů a včelstev

dnes mám opravdu náladu na h....při dnešní kontrole jsem zjistil ztrátu 6 včelstev a 6 polyst. úlů zn. Lysoň na třech nástavcich= ztráta180 souší,6 MT mřížka,krmítka. Zbylé úly tenkostěné zatím zůstaly.Stanoviště částečně oplocené 10 km.od ˇC. Budějovic.Už se asi začíná projevovat krize.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: parafinovani (50631)

Představ si že plave na vodě.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantisek <Pytela.F/=/seznam.cz>
> Předmět: parafinovani
> Datum: 12.2.2011 18:47:29
> ----------------------------------------
> Nevite nekdo ????
> ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantisek (90.180.1.132) --- 12. 2. 2011
parafinovani

Nevite nekdo ????
ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel A. (78.136.171.163) --- 12. 2. 2011
Hlášení o trvalém stan.včelstev

Napíšete samozřejmě své iniciály,číslo parcely kde včely máte,počet včelstev vyzimovaných,kód katastrálního území,Vaše registrační číslo/máte jej přidělené coby chovatel u ČMSCH v Hradištku/.Myslím,že by to mělo stačit.Zašlete na obecní nebo městský úřad do konce února.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: HLÁENÍ O TRVALÉM STANOVITI VČELSTEV (50626)

http://www.vcelarstvi.cz/cz/form/hlaseniotrvanlemstan.html


-----Původní zpráva-----
From: FrantiekF
Sent: Saturday, February 12, 2011 5:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: HLÁENÍ O TRVALÉM STANOVITI VČELSTEV

Poraďte mi, kam mam poslat
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV a jak ho vyplnit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 12. 2. 2011
Re: přesunutí včelstev na stanovišti (50603) (50611)

V tomto vlákně jsou téměř všechny příspěvky mimo dvou přispívatelů pěkné sci-fi.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pala Jiří (193.179.175.210) --- 12. 2. 2011
Re: Včelařský časopis (50561) (50592) (50595) (50605)

Pane Lokvenci, každý zde může vyjádřit svůj názor. Odborný časopis, ve kterém je třeba v jednom čísle na dvaceti fotografiích stále stejný obličej a nepřináší poučení je opravdu na nic a tím pádem nemůže být odborným. Mohl by se třeba jmenovat Život funkcionářů svazu včelařů. Mám sice právo odebírat svazové odborné periodikum, ale je nějaké jiné (svazové). No a držet hubu a krok platilo za tak zvaného minulého režimu a na vojně.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FrantišekF (77.48.32.18) --- 12. 2. 2011
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV

Poraďte mi, kam mam poslat
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV a jak ho vyplnit?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607) (50613) (50617) (50624)

Ale to je také možné, ale potom nejde o zalétané včely, ale i o pátračky. Ty mohou zachytit "smetištní pach" po zbytcích z úlů a místech, kam se zavěšují chovatelovi pravidelně roje. _gp_
........
(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607) (50613) (50617)
Já nepopírám tu možnost. Jen se mi nezdá to vysvětlení. To bude asi někde jinde. Odhadl bych to na feromony.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607) (50613) (50617)

Já nepopírám tu možnost. Jen se mi nezdá to vysvětlení. To bude asi někde jinde. Odhadl bych to na feromony.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607) (50613) (50617)

Ještě se nabízí jiná varianta A to feromony To původní prostředí ještě jimi může být zbytkově nasyceno a právě proto jsou včely vedeny pře něj.
Na nějkou paměť při letní délce života včel bych nevsázel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607) (50613) (50617)

Ještě se nabízí jedno vysvětlení. Ve kterou dobu byly odvezeny a kdy se vrátily?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 12. 2. 2011
Re: přesunutí včelstev na stanovišti (50603) (50604) (50607) (50614) (50615) (50618) (50619)

Naprostý souhlas. Souvisí to s dělbou činností ve včelstvu a dřívějším již neplatným zákonem 40-ti dnů. Dle dnešních poznatků se dělba činností řídí potřebami včelstva. Ta je založena na instinktivní činnosti jednotlivých včel nebo nebo jejich skupinami a jsou řízeny feromony (biochemicky účinnými látkami). Proto se v případě potřeby může stát létavkou i včela ve stáří šesti dnů, popřípadě může tvořit po delší dobu "železnou rezervu". Zkrátka, nemůžeme na chování včelstva vytvořit žádnou univerzální šablonu. Nechtěl jsem to tak rozebírat a proto jsem volil příklady. Hezký den.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (90.183.82.223) --- 12. 2. 2011
Re: Výměna matek (50573) (50610)

No vidíte, tak to je rozhodně trefná poznámka k těm trubcům od inseminované matky! Já na ně nějak ve svých plánech úplně zapomněl:-) Ještě to celé přehodnotím, vyslechnu pár názorů a pak se uvidí, co na to praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 12. 2. 2011
Re: přesunutí včelstev na stanovišti (50603) (50604) (50607) (50614) (50615) (50618)

Prostě mimo létavek je i ve včelstvu mnoho stálemladých pasivních včel, které jsou pro včelstvo zálohou a jsou často i hlavní silou včelstva při nějaké včelí situaci. Umí se účastnit rojení v jiných úlech, umí monitorovat okolí stanoviště, umí lehko zalétávat do jiných včelstev, atp. ale nezapojují se u mateřského včelstva ihned do pracovní kasty včelstva a tím jsou v pasivitě charakteristické. Jsou to nezaměstnané dělnice a jejich počet je větší či menší stále v každou dobu života včelstva. A takové včely se mohou dožít mnohonásobek času aktivních létavek. Zalétané pasivní dělnice takto po zařazení do pracovní kasty samozřejmě zalétávají na naučené česno, ikdyž je pár metrů od přesunutého a když poznají původní terén. Těch 10 km není špatných, ale poznání včelstva je dnes dále. Prý je nato dobrý k dopomoci zapomenout rajský plyn, ale ten nemám vyzkoušený, protože zase tak často včely nepřesouvám a připadá mi to také jaksi zbytečné a jsou s tím rizika a je to tedy celkem bez efektu, pokud se tedy nedělají nějaké smetence._gp_
........
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 12. 2. 2011
Re: přesunutí včelstev na stanovišti (50603) (50604) (50607) (50614) (50615)
S tím hodnocením "hovadin" bych nebyl tak hrrr. Nejprve bych se zamyslel nad tím, co vše může takovou skutečnost ovlivnit. Zda to může být genotyp místní včely, snůška a s tím i související upracovaností (odchodem) létavek, období kdy k této skutečnosti došlo ... V dobách svých počátků včelaření jsem zaznamenal obdobnou zkušenost. Potřeboval jsem díky sousedům přemístit včelstva o cca 10m za pro včely neprůletný porost. Tehdy se ještě věřilo na mezistanoviště vzdálené nejméně 10 km viz starší literatura. Přemístění jsem provedl cca v polovině června. Pak na novém stanovišti vykvetla slunečnice, vojtěška, hořčice ... Poté jsem vytáčel a krmil a když ke zpětnému převozu konečně došlo koncem září, ještě tehdy se některé včely toulaly na původním umístěním úlů. Není v přírodě vše tak úplně podle učebnice. Taktéž každoročně po podzimním ochlazení a ukončení letů (v průběhu října) stahuji rezervní včelstva v plemenáčích na zimní stanoiště za úly. Vzdálenost 10 - 15 m. Při náhodných podzimních výletech se včely vracejí a hledají své úly na původním místě. Vracejí se také po přezimování při prvých proletech tedy po cca třech měsících. Ano, můžete namítnout, že se v tomto případě jedná o dlouhověké včely. Avšak, také se tvrdilo, že včely přstěhované v zimě se nevrací. Není to pravda. Vrací se. Ale vždy najdou cestu domů pokud na původním stanovišti nenaleznou úl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 12. 2. 2011
Re: přesunutí včelstev na stanovišti (50603) (50604) (50607) (50614) (50615)

S tím hodnocením "hovadin" bych nebyl tak hrrr. Nejprve bych se zamyslel nad tím, co vše může takovou skutečnost ovlivnit. Zda to může být genotyp místní včely, snůška a s tím i související upracovaností (odchodem) létavek, období kdy k této skutečnosti došlo ... V dobách svých počátků včelaření jsem zaznamenal obdobnou zkušenost. Potřeboval jsem díky sousedům přemístit včelstva o cca 10m za pro včely neprůletný porost. Tehdy se ještě věřilo na mezistanoviště vzdálené nejméně 10 km viz starší literatura. Přemístění jsem provedl cca v polovině června. Pak na novém stanovišti vykvetla slunečnice, vojtěška, hořčice ... Poté jsem vytáčel a krmil a když ke zpětnému převozu konečně došlo koncem září, ještě tehdy se některé včely toulaly na původním umístěním úlů. Není v přírodě vše tak úplně podle učebnice. Taktéž každoročně po podzimním ochlazení a ukončení letů (v průběhu října) stahuji rezervní včelstva v plemenáčích na zimní stanoiště za úly. Vzdálenost 10 - 15 m. Při náhodných podzimních výletech se včely vracejí a hledají své úly na původním místě. Vracejí se také po přezimování při prvých proletech tedy po cca třech měsících. Ano, můžete namítnout, že se v tomto případě jedná o dlouhověké včely. Avšak, také se tvrdilo, že včely přstěhované v zimě se nevrací. Není to pravda. Vrací se. Ale vždy najdou cestu domů pokud na původním stanovišti nenaleznou úl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607) (50613)

No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
.........
(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.

pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 12. 2. 2011
Re: přesunutí včelstev na stanovišti (50603) (50604) (50607) (50614) (50615)

To že není možné, aby včely se po dvou měsících vracely do úlu přes staré stanoviště, jsem také nevěřil. Logicky mi to nehrálo, tak jsem se na ten zázrak jel podívat a bylo to tak. Aniž by k tomu měli důvod, před nima volná louka. Postupně se to srovnalo a lítaly už rovně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 12. 2. 2011
Re: přesunutí včelstev na stanovišti (50603) (50604) (50607) (50614)

hovadina se týká příspěvku 50607

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 12. 2. 2011
Re: přesunutí včelstev na stanovišti (50603) (50604) (50607)

Hezká hovadina.

Jiřín

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)

No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 07:46:01
> ----------------------------------------
> Něco jako fotografická pamět a předávání informací o poloze stanoviště u
> včel nejspíš existuje. U jednoho kočovníka, který se vrátil po dvou
> měsícich na trvalé stanoviště a postavil vůz o nekolik metrů dál, se včely
> vracely na původní místo stání, kde nekolikrát zakroužily a až potom
> nabraly směr do úlu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: DOTACE (50506) (50516) (50519) (50523) (50532) (50536) (50549) (50551) (50565) (50571) (50593) (50606)

V podstatě se peníze na dotace berou z našich daní a formou dotací se nám zase vracejí.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: DOTACE
> Datum: 12.2.2011 06:24:50
> ----------------------------------------
> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 11. 2. 2011
> Re: DOTACE (50506) (50516) (50519) (50523) (50532) (50536) (50549) (50551)
> (50565) (50571)
>
> Mohl byste tady napsat odkud se berou peníze na dotace?
> ......
> Dotace jsou placeny z daní, což způsobuje ztrátu mrtvé váhy aktivit, které
> jsou zdaňovány.
> (http://cs.wikipedia.org/wiki/Dotace)
>
> _gp_
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 50612 do č. 50672)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu