78125

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polášek --- 30. 1. 2004
Re: Vcelarske a kosikarske vrby (5015) (5016) (5017)

Do doby, než to začne rašit, to je teď do oblevy, by se to mělo nařezat a po
rozmrazení půdy do cca poloviny dubna napíchat do země. Pokud se to řeže
jindy, někdy se to ujme, někdy ne.
Je to možné dělat buď extenzívně, kdy se uřežou cca metrové pruty a
zapíchají přímo na místě a spoléhá se na to, že v létě nebude sucho a že to
vyraší na vrchu prutu a ne vespod, kde to okolní tráva a plevel zahluší.
Nebo se použijí 10 - 20 cm dlouhé řízky, ty se zapíchnou na zahradě do
kvalitní půdy tak, aby vyčnívaly cca 1 - 2 cm ze země a zalévají se a
odstraňuje se plevel. Až vyrostou aspoň na třičtvrtě metru, obvykle je to za
rok, přesadí se na trvalé stanoviště. Pokud potřebujeme, aby přes zimu dobře
zakořenily, tak na podzim a pokud tam je hodně zvěře a ta by vrby v zimě
ohlodala, tak na jaře.
Svého času jsem některé včelařské vrby získal, byl to klon S021 a potom
snad, nepamatuji si to přesně, S008, S173,S177. S021 je nejranější, kvete
téměř ještě na sněhu, podobá se vrbě a má dorůstat do výšky cca 15 m. Může
růst i na suchém stanovišti Jeho řízky špatně zakořeňují, tak asi každý
druhý.
Vrby jsou světlomilné rostliny, takže zastíněná část koruny nepokvete.
Nesázet je pod stromy a blízko vedle sebe. Klony mají rozdílné nároky na
stanoviště, jedněm vyhovuje spíše vlhčí, jiným suché. Také mají různý tvar a
velikost, od 2 - 3 metrového keře až po menší strom. Na stanovišti je třeba
vyzkoušet buď více klonů nebo sehnat literaturu, já jsem své znalosti čerpal
hlavně z článku o těchto klonech vrb, který vyšel ve Včelařství v 80 letech.
Nyní se výzkumem vrb zabývá výzkumný ústav v Praze - Průhonicích, ale hlavně
tam zkoušejí klony vrb pro sklizeň biomasy. Nezjišťoval jsem, jestli mají
nějaké vrby pro včelaře.
Ty klony vrb jsou občas kříženci dost exotických druhů. V dnešní době se
začíná hodně cenit krajina bez příměsi cizích rostlinných druhů a vrby jsou
větrosnubné rostliny, které se ochotně kříží s jinými druhy vrb včetně vrby
jívy. Je tedy třeba zvážit, zda tyto klony vysazovat i v nějaké málo
porušené krajině nebo místo nich použít třeba místní vrbu jívu i za cenu
toho, že jívy by se musely vypěstovat ze semena a samičí sazenice buď
vyřadit nebo přeroubovat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ales.bobek" <ales.bobek/=/i.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 28, 2004 1:57 PM
Subject: RE: Vcelarske a kosikarske vrby


> :-)
> Tak jinak, v kterém měsíci je nejvhodnější to nařezat ?
>
> Aleš Bobek
>
> >
> > Normalne to narezes a napichas do zeme, je to vrba.
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 5024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Petr - Re: Měření vodivosti
Předchozí:Pavel Benda - Měření vodivosti


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu