Včelařská konference

Já bych řekl, že přemetení na mezistěny snad musí dobrý prohlížitel poznat, spolehlivě minimálně takových 14 dnů potom a určité příznaky, proti běžnému přidávání mezistěn, ještě takový měsíc potom. Likvidace kliniky beze stop je možná jen když je klinika v malém počtu včelstev a v nich jen na malém počtu plástů, jinak prostě včelař nemá plásty a hlavně má ty včelstva nápadně slabá. Včely zrušit a spojit dvě, tři slabá v jedno silné taky nemůže, protože najednou v produkčním období proti jaru nebo poslední kontrole má úbytek včelstev, zatímco v produkčním období by měl být spíš přírůstek skrz oddělky. Pokud není pro včely zvlášť nepříznivé počasí, na které by se včelař mohl vymluvit, jako tady na severní Moravě druhá polovina května a červen. Taky pokud je stanoviště zamořené morem, předpokládám,že je pro včelaře mnohem obtížnější zajistit, aby vytvořené oddělky vůbec přežily a matky v nich se zdárně oplodnily a rozkladly.
Jediné problémové období tedy vidím takových cca 1 - 2 měsíce, kdy na stanovišti se silnými včelstvy mor teprve propuká, včely jsou dost silné a včelař má hodně prázdných zakladených plástů, takže může kliniku ze včel vybrat a zničit a nikdo nic nepozná. Později by to už mělo jít na včelách poznat a ještě později a dlouhodobě stanoviště akorát požírá peníze za náklady na ošetřování navíc, cukr na zimu a podobně ale zpátky nic nevrací nebo vrací v medu a jiných produktech jen minimálně. Takže je už v zájmu samotného včelaře něco s tím udělat.

Jestli ale rozšiřování moru není tím, že republika má na Evropu nadměrně vysokou hustotu zavčelení. Stejnou nebo ještě vyšší hustotu mají v Evropě jen výrazně zaostalejší státty jako je Rumusko, Turecko, Kypr a podobně.
Argument, že dříve u nás bylo včelstev více a moru méně, taky neobstojí, protože se změnil charakter zavčelení. Dříve byly včely rozmístěny podstatně stejnoměrněji, protože bylo podstatně víc včelařů a menší průměrný počet včelstev na stanovišti, takže zavčelení bylo stejnoměrnější spíš po 2 - 4 - 6 včelstvech. Dříve při tehdejších výkupních cenách produkce z takových 6 - 12 včelstev bylo podstatným příspěvkem do rodinného rozpočtu. Taky ošetřování 6 - 12 včelstev dříve znamenalo podstatně vyšší spotřebu práce. A mnohým včelařů to takhle stačilo, protože v lepších podmínkách mohli mít těch 6 - 12 včelstev pohromadě ve včelíně u baráku na své zahradě, pro vyšší počet včelstev by už museli se včelami někde do lesa.
Dneska 6 - 12 včelstev není z hlediska přínosu do rodinného rozpočtu ani z hlediska spotřebovaného času na obsluhu nic. Na stejnou úroveň jako kdysi při těch 6 - 12 včelstev v zadovácích se dnes dostanou včelaři, pokud chovají v nástavcích takových 15 - 30 včelstev nebo možná ještě víc. Proto kdekdo, kdo chce chovat včely jen v trošku větším měřítku, dnes chová včelstva v desítkách počtů , na stanoviště pere 10 - 20 včelstev a má více stanovišt, mezi kterými mění oddělky, roje, matky a plásty. Takže infekční tlaky z takových chovů jsou mnohem vyšší. To, že českých a moravských včelařů potom není jen nějaká jedna dvě desítka tisíc, dorovnávají opticky na počet 60 tisíc z velké části končící včelaři důchodci s pár včelstvy na zahradě, ale podle mně jejich podíl na šíření moru je menší. Protože pokud na takovém stanovišti mor propukne, omezí se na jednom místě, ze 4 - 6 včelstev hyne 1 - 2 včelstva, která jsou rychle vyloupena v první řadě ostatními včelstvy na stanovišti a pokud tomu včelaři budou včelstva víc hynout, přestane včelařit.
U většího včelaře uhyne na stanovišti najednou třeba 5 včelstev, to už zbylé včely na stanovišti nemusí stihnout vyloupit a mor se tak loupeží roznese do větší dálky. Včelař taky obvykle nechce po úhynech skončit s včelařením a tak pokud je nezodpovědný, snaží se včely tajně ozdravit a o to déle ten mor šíří. A ještě dříve, než se objeví na takovém stanovišti klinika, stihne takový včelař skrz výměny plástů a dalších věcí rozšířit ten mor na ostatní stanoviště, takže mor je šířen na podstatně větší ploše než v případě toho důchodce. A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha.