Včelařská konference

"Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor. "
-------------------------
Musím se přiznat, že podbný dovětek jsem ze svého příspěvku smáznul. Myslím si totéž, ale také si myslím, že je to utopie. Takto to můžu praktikovat já, protože v naší velkovesnici najdu pár pěstitelů a chovatelů v podstatě všeho, co k obživě potřebuji. Něco s nimi vyměním za med, něco koupím, něco si sám vypěstuji. Na zimu zakonzervuji, zmrazím.
Je to ale řešení pro většinu obyvatelstva? Není! Většina obyvatelstva totiž musí pravidelně nakupovat, protože nemají kde uskladňovat, k farmářům je daleko, zpracování výpěstků zabere čas, který je málo kdo ochoten obětovat. Med ze dvora nakoupí zákazník 1X max 3X za rok. Čerstvé potraviny se musí nakupovat několikrát týdně.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že pracovat se skutečnou potravinou je pro dnešního "spotřebitele" šok. Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů. Můžete nechat v krabici několik dnů na stole a ta bílá tekutina je pořád stejná. Zatímco opravdové čerstvé mléko potřebuje svou péči. Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?