Včelařská konference

Mala srovnavaci tabulka.

Nerez nadoby.

Lyson 15l 422,5 kc = Vastoil totez za 2200 kc.
Lyson 50l 1943,5 kc = sedlacek za 3350 kc.
Lyson 100l 2918.5 kc = Vastoil totez za 7000 kc.
Lyson 150l 3178.5 kc
Lyson 200l 3568.5 kc

Medomety stejne produkce u nas asi o dva tisice drazsi. Odvickovaci stoly u nas do 15 000kc . Stejne velke v Polsku do 10 000kc.Da se diskutovat o rozdilech ale v pripade nekterych nasich prodejcu jde o naprosto totozne zbozi. Zamysleni. Kde nam utikaji dotace? Josef

Mám druhým rokem 4 rámkový, zvratný od p. Koláře. Jsem spokojený vše šlape jak má.

Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
-------------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.

když už takový kejkle,tak vyřezané dílo v novým rámku zajistíte dvěma tenkými gumičkami,včely to zalepí a gumičky vykoušou nebo je odstraníte...

Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. L.M.

Ak sa dobre pamätám, tento problém nazvaný "syndróm bielych očí", nie je genetická chyba vašich včiel, ktorý sa vyskytuje ojedinele v trúdich populáciách. Je to zbytok zámotku ppo zvliekaní larvy. Autor udával, že tento zbytok sa dá z očí trúda odlúpiť prepračnou ihlou a oko sa stane funkčné.
Neviem či som to správne napísal, lebo som obyčajný laik.

"""""""""Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem."""""
Myslím si, že zatavovat drátek do starého díla je zbytečné rasování. Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.

Já bych taky preferoval přemetaní na mezistěny v podletí. Zvláště ve včelíně je to docela výhodné, protože zvenku česno zůstává stále stejné bez ohledu na to, jaký úl je uvnitř a včelky se tak nezalétávají..
Pokud už by se to mělo dělat na jaře, zůžil bych včely v předjaří v zadováku na krátkou dobu na 10 plástů 39x24, jen plod a zásoby. Plásty 39 x 24 bych doma v klidu prořezal do langstrothů.
Když se plást dostatečně zahřeje na "letní" teplotu 30 - 35 st C, dá se opatrně vytáhnout drátek a plást potom vyřezat z rámku jako celek. Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem. Na prázdné místo je možné taky zatavit mezistěnu nebo nechat včelkám na vystavení, plást je možné takhle i složit z více pásu voští....., nevyužijí se jen kousky voští. Jen na to musí být čas a plást musí být teplý, nedá se to dělat v časovém tlaku nad otevřeným úlem.

"V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie? "

Já si o tom myslím to, že to dávkování beru jako fakt. Laborování se všelijakými chemikáliemi jsem si užil dostatek, když jsem kdysi strašně dávno dělal střelné prachy pro rakety, ohňostroje a bouchací kuličky a plastické hmoty, výroby vodíku, a podobně a potom taky několik let laboratoří na vysoké, takže nemám moc zájem. Obecně to dávkování je asi hodně statistická věc. Včely léčí cca 10 tisíc důvěrníků, od lékařů znalých všechno kolem toho po dělníky v důchodu, kteří se jen mechanicky drží návodu, a ve všelijakých úlech, třeba více "děravých" nebo za toho silného větru a je třeba dosáhnout toho, aby léčení fungovalo na řekněme 99 procentech léčených včelstev, krom toho u těchto léčiv mnohonásobné předávkování včely nijak,aspoň znatelně netráví, jako tomu je při předávkování kyseliny mravenčí. takže Varidol a podobná léčiva asi budou mít nějakou dost značnou rezervu v účinnosti.
Držím se předepsaného dávkování a nijak nad tím nepřemýšlím.

""podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.

pepan""

Ano, to je jedna z vlastností - podpůrných a je ještě tak 5 až 10 jiných a VSH hlavní. A pak babo raď jak všechny ty vlastnosti upevnit. Nic jednoduchého to nebude.

Tech vyrobcu je tady hafo. Pred chvili mi volala zena, ze uz prisel dopis z UV, co se tyce dotace, uz nevim presne, ale meli jsme tam zbozi za 22-23 tisic, dotace cini 7 tisic. V takovem pripade, se vyplati si medomet vyrobit doma sam. Da se rici,ze se o dotaci temer nejedna, ponevadz 20 % DPH si bere stat stejne zpet, takze prelevame penize ze SZIF zept do kasy priteli Kalouskovi.

P.

Pět roků jsem používal medomet Logar, ke vší spokojenosti. S větším počtem včelstev jsem vybral zvratný medomet od pana Kováře a jsem též spokojený. Zpracování, kvalita, cena odpovídá. A to jsem docela náročný, dělám v nástrojárně.
Určitě bych nešel do srbů, poláků. Zpracování, kvalita hrozná - neodpovídá ceně, myslím že jsou předražení.
Petr

Nějakou divočinu tam postavit samozřejmě můžou, když ji tam budou chtít. Ale hned jak by měly postavenou nějakou mezistěnu, i z části, a budou v síle a předpokládám, že když staví tak je snůška, bych přeložil staré rámky do medníku přes dva polonástavky. Nejlíp ovšem oddělit mřížkou. Vyběhne plod a po snůšce vytočit a vyřadit. A tomu prostavování se moc neubráníte ten měsíc to chce vydržet.

Když to vezmeš kolem dokola? Na tohle je dobré finské zimování. Zabiješ tím dvě mouchy ranou Vyměníš kompletně celé dílo před zimou, přerušíš vývoj kleštíků, Je to i ve světě používaný očistný postup u moru. a nemusíš tak řešit žádné přechodné rámky nástavky a jiné blbiny. nebo na jaře udělat to samo jen s vyříznutím a použitím rámků s plodem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz>
> Předmět: Re: Zm?na technologie
> Datum: 08.11.2010 14:00:56
> ----------------------------------------
> Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji provést.
> Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše vyřezával. O
> tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také uvažoval. Tuto zimu
> zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek přemontuji do VN a
> horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s jedním VV a
> jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč by se
> včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu postavit
> libovolný počet NN.
>
>
>

inspirace:
Moderní včelař 3/2004 - http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_03_MV.pdf

A.M.: "A stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely."

až na tuto větu souhlasím

P.K.: "napadlo me varou nakazit pohlavní nebo jinou
smrtelnou infekci nebo ho geneticky zneplodnit"

ani to by myslím nepomohlo, leda jen dočasně.

Myslím, že příroda by si uměla poradit sama i bez nás. Dospěla by k rovnováze mezi včelou (varroatolerantní) a roztočem (méně agresivním než jaké dnes máme).

To je jen můj názor, jiný názor nikomu neberu. A vede mě k tomuto názoru článek na Wikipedii: Invaze králíka divokého v Austrálii

Prostě i sebevarroatolerantnější včela by asi měla co dělat s populací roztočů V.d., které jsme si díky léčebným metodám vyselektovali. Aby roztoč přežil, musí se velmi agresivní strategií množit a šířit.

Když se bude roztoč množit velmi agresivně (a bey zásahu člověka), zlikviduje svého hostitele a tím i sebe. To je proti přírodě. Přežili by jen ti, co svého hostitele nechají žít.

Tento názor jsem si uvtořil i po té, co před časem povídal v Brně na MZLU v Brně Bill Růžička o včelaření, o V.d., o MiteGone a o experimentu se šlechtěním VT včel na nějakém ostrově..

Jsme ale jen v teoretické rovině. Experimentovat ale takto, to by asi "nahoře" neprošlo ;-)

Ale i tak má smysl vybírat včely, selektovat a hledat, každá úspora chemie má smysl...

Nebude přišroubování do kompletního rámku z hlediska následné manipulace výhodnější? Neprostaví včely prázdný prostor, neohraničený loučkami divočinou na šikmo?

Josef Menšík napsal:

>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.
.........................

Problém s těmi trubci je ten, že nevíme, jestli někdo ze sousedů nemá včely, které v sobě skrývají ještě lepší geny na odolnost, než ty moje.
Lepší by bylo, kdyby se o to co nejvíce lidí začalo zajímat, a případné poklady, skryté na vlastní včelnici, odhalovat. :)

Takže já jsem zvolil tu strategii vodního proudu, mírného tlaku na stejné místo - jak v naší ZO, tak přes internet.
snažím se o tom mluvit, říkat a poslouchat argumenty.
:)

Podle mě, pokud na výběru odolnějších včelstev něco je, nakonec to musí pochopit když ne všichni, tak většina.
Pokud je to hloupost, nakonec musí přijít argumenty, které pochopím i já, a přestanu o tom mluvit. :)

Zatím to ale vidím tak, že na tom něco je nebo minimálně může být, a většina, zcela nelogicky, se chová, jako by na tom nic nebylo. Výběr včelstev na odolnost proti roztoči se ignoruje a čeká se na zázrak - až druzí vyšlechtí odolnou včelu.

RK

Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji provést. Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše vyřezával. O tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také uvažoval. Tuto zimu zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek přemontuji do VN a horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s jedním VV a jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč by se včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu postavit libovolný počet NN.

Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. Já osobně to řeším nákupem nových matek na chov a výměnou u těch běloušů. A před nákupem se snažím získat reference na jednotlivé chovy. Aleš

Ano. jak jsem psal nic neplatí ve včelařství absolutně :-)Od mhohých dědulů se máme my mladší co učit.

>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.<
------------------------------------------------------------
I to má svá úskalí. Tím úskalím je příbuzenská plemenitba - imbreeding. Projevuje se slábnutím včelstev a mezerovitostí plodu (výpadkem). Tato situace nastala u mne na včelnici v roce 2006, kdy jsem předtím několik let zásoboval dva nejbližší sousedy (celkem 12 - 15 včelstev + mých 15 - 20) matkami (více nás v okruhu 9 km nebylo). Od té doby vím, že k imbreedingu může za určitých okolností dojít v naší "České kotlině" i u přirozeného páření v přírodě a ne pouze na ostrově Helgoland nebo při inseminaci v laboratoři. Takže ani tudy patrně cesta nevede. Nejspíše nám nezbude nic jiného, než se plně spolehnout na naše šlechtitele a jimi nalezeným a stabilizovaným genotypem zaplavit velké územní celky stejným způsobem, jako tomu bylo v šedesátých letech se včelou kraňského typu. Nejspíše to ale nebude tak brzy.
JK

Ano máte pravdu, takových včelstev, která potřebovala ošetřit koncem června bylo v tom roce sousta, bihužel bez monitoringu to nikdo nevěděl.

podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 12:03:40
> ----------------------------------------
> Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si
> šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí
> shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává
> záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký
> spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na
> tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A
> výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na
> tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš
>
>
>

Já jsem na dadant přešel přišrobováním laťky 482x25x10 na horní loučku povodních rámků stačí pět z plodiště a zbytek nová míra rámků s mezistěnami. A v době snůšky aby to postavily a daly se vyměnit i ty zbývající. Hodně úspěchu Aleš

Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš

S čím potřebuješ poradit? Jak to fyzicky udělat? To je jednoduché. Na jaře stačí 39*24 přidělat k horním loučkám nových rámků, protože jsou nové větší, v průběhu 2 let je odstraníš postupně dne možností. Podle mého skromného názoru bude 1 plodiště málo a včelky se budou vesele rojit, pokud je třeba víc plodišť je jediným rozumným řešením pouze nízké rámky všude ale to je moje zkušenost, sám jsem 20 dadantů měl...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz>
> Předmět: Zm?na technologie
> Datum: 08.11.2010 11:40:41
> ----------------------------------------
> Na jaře mne čeká dokončení přechodu 10 zadováků (39x24) na JUMBO (44,8 x
> 28,5 + 44,8 x 15,9). Plodiště JUMBO je s neoddělitelným dnem (upravené
> staré masivní úly, které mi bylo líto spálit), nástavky standardní
> tenkostěnné. Umístěno ve včelínu. Můžete někdo poradit?
>
>
>

Prohlédl jsem 3 oddělky s loňskými matkami, které jsem chtěl připojit ke kmenovým včelstvům, ty plod neměli a ze dvou kmenových, které jsem prohlédl jedno mělo cca 2dm2 druhé nic. Zbývající 2 kmenová včelstva jsem nekontroloval. Bylo to cca v půli října.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 11:37:13
> ----------------------------------------
> Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze
> (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v
> závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového
> zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za
> více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95
> % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na
> stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné
> kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily,
> nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás
> nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná.
> Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu,
> což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde
> přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není
> přítomen?
> -----------------
> Radek Hubač
> Pane Gruna,
> to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před
> první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při
> stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po
> druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení?
> Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna
> > Předmět: Re: Kontrola spadu
> > Datum: 07.11.2010 10:23:01
> > ----------------------------------------
> > Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> > plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> > kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> > během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> > včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké
> včely
> > a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> > plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> > cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> > protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> > kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> > včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> > včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího
> přirozeného
> > spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> > nevhodné.
>
>
>

Na jaře mne čeká dokončení přechodu 10 zadováků (39x24) na JUMBO (44,8 x 28,5 + 44,8 x 15,9). Plodiště JUMBO je s neoddělitelným dnem (upravené staré masivní úly, které mi bylo líto spálit), nástavky standardní tenkostěnné. Umístěno ve včelínu. Můžete někdo poradit?

Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95 % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily, nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná. Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu, což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není přítomen?
-----------------
Radek Hubač
Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.

Tak tam prostě gabon nemůže ani pomct a monitoring již vůbec ne tady pomůže jen síra.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 11:23:21
> ----------------------------------------
> Viděl jsem ta včelstva při vkládání Gabonů koncem července s typickým
> obrazem počátku konce, spousta mrtvých včel před úly, s příznaky viru
> deformovaných křídel, lezoucí mladušky od úlů. Monitoring v jeho úlech
> nemožný - šikmá dna, hrůza. Hlavně, že máme vyhlášku, která vyžaduje
> vyšetření měli od každého chovatele, ale jen za letošní léto jsem viděl
> dost úlových systémů ze kterých létaly včely, ze kterých vůbec nelze měl
> odebrat. Asi si to kolegové vždycky odsypou nějakého přítele :-)O letním
> monitoringu, který je pro ně samotné a ne pro ústavy, aby měly co
> vyšetřovat, ani nemluvě :-)
>
>
>

na stránkách svazu se objevili návrhy na předsedu svazu včelařů.

http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_Sciskala_Klikanec_Navrh.doc

Ing. Josef Mandík
MVDr. Miloslav Peroutka, CSc.
Mgr. Václav Sciskala
Mgr. Luděk Sojka
doc. Dr. Václav Šenkýř, CSc.
RNDr. Václav Švamberk

Jak je to pak u včelstev která zahajují zimu ve spodním nástaku apostupují po zásobách nahoru. Ten kouř se pak ale ochlazuje právě o ně. .

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 10:44:30
> ----------------------------------------
> R. P.: Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke
> včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází
> automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je,
> aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným
> zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé
> předepsané dávkování určitě má.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si
> myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"?
> Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie?
> Jiří
>
>
>

Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 10:42:47
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
> >Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na
> varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným
> jménem nějakou plemenou matku.
> >Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech
> životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na
> varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky
> výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále
> a nebyly zbytečně zmarněny?
> ................
>
> Podle toho, jak to chápu, tak otázka je špatně položena.
> Podle mě to nemá být v kolika, ale které natky vyměnit?
> Jak poznat včeltvo které je míň odolně než to včeltvo s koupenou matkou?
> K tomu je potřeba koupenou matku přidat do včelstva a buď slepě věřit, že
> má lepší vlastnosti než mé matky a potom hned rozchovávat, nebo jeden či
> dva roky sledovat a udělat si názor, a potom teprve přidávat matky do
> včelstev, které mají horší vlastnosti, než to s koupenou matkou.
>
> V každém případě ale, pokud kolem mě je spousta včelstev u kterých je to
> včelařům jedno, potom je to nekonečný příběh a nevím, zda jde doložil jaké
> procento těchto vlastností se dědí po matce. Asi to nikdo neví, tak
> předpokládejme že 50%.
>
> Takže buď se tím začne zabývat alespoň 50% včelařů v dané lokalitě, nebo
> odolnost včeltev bude neustále srážena trubci z okolních včelstev k průměru
> dané lokality.
>
> RK
>
>
>

Viděl jsem ta včelstva při vkládání Gabonů koncem července s typickým obrazem počátku konce, spousta mrtvých včel před úly, s příznaky viru deformovaných křídel, lezoucí mladušky od úlů. Monitoring v jeho úlech nemožný - šikmá dna, hrůza. Hlavně, že máme vyhlášku, která vyžaduje vyšetření měli od každého chovatele, ale jen za letošní léto jsem viděl dost úlových systémů ze kterých létaly včely, ze kterých vůbec nelze měl odebrat. Asi si to kolegové vždycky odsypou nějakého přítele :-)O letním monitoringu, který je pro ně samotné a ne pro ústavy, aby měly co vyšetřovat, ani nemluvě :-)

Radek napsal.
>>>Původní indické včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se
zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne.<<<
Za
1)Tato včela nežije v úlech, ale na větvích stromů, skalních převisech, pod římsami domů a td. Staví vždy 1 plást.
2)Stěhuje se za pastvou nikoli kvůli přemnožení varoázy, ale proto že v tropech jsou dvě období dešťů a tepla v roce. Toto pravidelné stěhování pak nedovoluje právě to přemnožení.
3) Pozoruhodnou zajímavostí je pak to, že se roje vrací vždy na stejná místa.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 09:44:42
> ----------------------------------------
> "Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se
> jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu
> medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je
> zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za
> výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme
> rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději
> ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o
> kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro
> varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí,
> nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?"
>
> V tom je spousta pravdy.
>
> Nějakou roli taky hraje asi studenější klima než v Indii. Původní indické
> včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se
> zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne. V naší literatuře je přitom
> taky známo rojení včelstev kvůli přehřátému úlu vystavenému slunci. Kdy by
> teroreticky docházelo k značnému ozdravení včelstva. Jenže v Indii v
> tropických vedrech možná stačí jen, když množství roztočů na včelách naruší
> chladicí mechanismus včelstva a včelstvo neuchladí plod a musí se tak rojit
> a očistit od roztočů. U nás ani největší vedra nejsou tak velká a netrvají
> tak dlouho, aby nějaké další narušení větším množstvím roztočů v nějakém
> zastíněném dutém stromě či v úlu postaveném ve stínu způsobilo nemožnost
> včelstva uchladit plod a tím jeho vyrojení z horka.
> Potom je tam problém zásob a snůšky. V přírodě je obvykle zavčelení tak
> malé, že včelstvo může po většinu aktivního období provádět všelijaké kusy,
> neplodovat, rojit se, budovat včelstvo od malého poroje kolem neoplozené
> matky. A až zesílí a vystaví plásty, potom kdykoliv od května po srpen
> stačí 14 dní až měsíc, pravidelná denní snůška několik kilogramů sladiny a
> včelstvo má těch příslušných 20 nebo ještě víc kilo zásob na zimu. Případně
> pro včelaře. Nebo jinak, včely, které se rojily a zesilovaly ze slabého
> poroje, pokud jich bylo v daném území moc a nestihly v tom červenci a srpnu
> nasbírat svých 10 - 20 kilo na zimu, prostě uhynuly. Zavčelení se tak
> nadstavilo na takovém množství, kdy roj v květnu, červnu až červenci jen
> rostl a sílil a zásoby na zimu shromažďoval zejména v červenci a srpnu....
> Ostatně před takovými 200, možná ještě před 100 lety bylo podstatou
> včelaření rojení. Včelař nechával matečné včelstvo v květnu až červnu
> vyrojit množstvím rojů, ty usazoval do prázdných klátů a nechával je sílit
> a sbírat med. Medobraní potom byl prakticky výhradně med z těchto rojů, kdy
> v září likvidoval nadbytečné a slabé roje - včelstva a v dubnu bral to, co
> zbylo ostatním včelstvům z zimních zásob. Jak ilustruje staré včelařské
> rčení, "Květnový roj za fůru sena stojí"
> Dneska je rozumná snůška díky nadbytku kvetoucích rostlin plus řepky a
> dalších včelařských rostlin v květnu, nějaká nabídka, snůška bývá v červnu
> a potom na spoustě stanovišť kvůli převčelení už nemusí být ani taková
> nabídka, aby se včely vůbec uživily. Jediná možnost, jak rentabilně
> včelařit, je potom držet plodování v červnu, červenci a srpnu podněcováním
> a časným krmením na zimu, aby včelstvo bylo příští rok silné už na začátku
> května a využilo jedinou velkou nabídku či rovnou přebytek sladiny, která v
> roce je. Pak ještě nějaká červnová šnůška a včelař zase musí držet
> plodování po zbytek včelařského roku, aby využil za kětnovou snůšku v
> dalším roce.....
> Pokud se někde objeví větší oblast, kde by byla velká pravidelná nabídka
> snůšky v červenci i srpnu, dozajista se na to místo sjedou kočovní včelaři,
> převčelí to a snůška pak už ani tam nebude pravidelná a dobrá.....
>
>
>

Je pak otázkou Jestli jsi viděl ten postup jak to tam vložil nebo to jen řekl on. Právě na tom umístění a době záleží. Ta metoda " jak byl vyklý" právě asi vedla k tomu pádu včelstev.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 09:42:48
> ----------------------------------------
> Pepan: proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí,
> nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?
>
> Jen, že né vše platí absolutně: osobně znám, jak říkáte dědulu, kterému na
> podzim 2007 uhynulo z 40 včelstev 36 a zbylá 4 na jaře. Gabony dal jak byl
> zvyklý podle metodiky. Je pravda, že v dvouprostorovém úlu je díky odrojení
> jiná dynamika včelstva, ale v kritických letech to jde i tak velmi rychle.
>
>
>

Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.
>
> Karel: Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním
> včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s
> prvním spadem.
>
>
>

R. P.: Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je, aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé předepsané dávkování určitě má.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie?
Jiří

Radim Polášek napsal:

>Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
>Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným jménem nějakou plemenou matku.
>Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále a nebyly zbytečně zmarněny?
.................

Podle toho, jak to chápu, tak otázka je špatně položena.
Podle mě to nemá být v kolika, ale které natky vyměnit?
Jak poznat včeltvo které je míň odolně než to včeltvo s koupenou matkou?
K tomu je potřeba koupenou matku přidat do včelstva a buď slepě věřit, že má lepší vlastnosti než mé matky a potom hned rozchovávat, nebo jeden či dva roky sledovat a udělat si názor, a potom teprve přidávat matky do včelstev, které mají horší vlastnosti, než to s koupenou matkou.

V každém případě ale, pokud kolem mě je spousta včelstev u kterých je to včelařům jedno, potom je to nekonečný příběh a nevím, zda jde doložil jaké procento těchto vlastností se dědí po matce. Asi to nikdo neví, tak předpokládejme že 50%.

Takže buď se tím začne zabývat alespoň 50% včelařů v dané lokalitě, nebo odolnost včeltev bude neustále srážena trubci z okolních včelstev k průměru dané lokality.

RK

Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným jménem nějakou plemenou matku.
Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále a nebyly zbytečně zmarněny?
Za druhé: O kolik bude mít více medu v následujících letech, pokud ve všech svých včelstvech prostě jen nahradí původní matky vybírané na varoatoleranci dcerami odchovanými od koupené plemenné matky?

Co říkáte?

"Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.
Tohle je jedna z příčin, proč mají v Severní Americe rezistentní populace na všechny známé účinné látky."

Je třeba i v šetření, urychlování a racionalizaci znát míru a nepřekračovat ji.
Spousta věcí se dá takovou "racionalizací" vydřít na dřeň a potom následuje kolaps.....

"Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?"

V tom je spousta pravdy.

Nějakou roli taky hraje asi studenější klima než v Indii. Původní indické včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne. V naší literatuře je přitom taky známo rojení včelstev kvůli přehřátému úlu vystavenému slunci. Kdy by teroreticky docházelo k značnému ozdravení včelstva. Jenže v Indii v tropických vedrech možná stačí jen, když množství roztočů na včelách naruší chladicí mechanismus včelstva a včelstvo neuchladí plod a musí se tak rojit a očistit od roztočů. U nás ani největší vedra nejsou tak velká a netrvají tak dlouho, aby nějaké další narušení větším množstvím roztočů v nějakém zastíněném dutém stromě či v úlu postaveném ve stínu způsobilo nemožnost včelstva uchladit plod a tím jeho vyrojení z horka.
Potom je tam problém zásob a snůšky. V přírodě je obvykle zavčelení tak malé, že včelstvo může po většinu aktivního období provádět všelijaké kusy, neplodovat, rojit se, budovat včelstvo od malého poroje kolem neoplozené matky. A až zesílí a vystaví plásty, potom kdykoliv od května po srpen stačí 14 dní až měsíc, pravidelná denní snůška několik kilogramů sladiny a včelstvo má těch příslušných 20 nebo ještě víc kilo zásob na zimu. Případně pro včelaře. Nebo jinak, včely, které se rojily a zesilovaly ze slabého poroje, pokud jich bylo v daném území moc a nestihly v tom červenci a srpnu nasbírat svých 10 - 20 kilo na zimu, prostě uhynuly. Zavčelení se tak nadstavilo na takovém množství, kdy roj v květnu, červnu až červenci jen rostl a sílil a zásoby na zimu shromažďoval zejména v červenci a srpnu....
Ostatně před takovými 200, možná ještě před 100 lety bylo podstatou včelaření rojení. Včelař nechával matečné včelstvo v květnu až červnu vyrojit množstvím rojů, ty usazoval do prázdných klátů a nechával je sílit a sbírat med. Medobraní potom byl prakticky výhradně med z těchto rojů, kdy v září likvidoval nadbytečné a slabé roje - včelstva a v dubnu bral to, co zbylo ostatním včelstvům z zimních zásob. Jak ilustruje staré včelařské rčení, "Květnový roj za fůru sena stojí"
Dneska je rozumná snůška díky nadbytku kvetoucích rostlin plus řepky a dalších včelařských rostlin v květnu, nějaká nabídka, snůška bývá v červnu a potom na spoustě stanovišť kvůli převčelení už nemusí být ani taková nabídka, aby se včely vůbec uživily. Jediná možnost, jak rentabilně včelařit, je potom držet plodování v červnu, červenci a srpnu podněcováním a časným krmením na zimu, aby včelstvo bylo příští rok silné už na začátku května a využilo jedinou velkou nabídku či rovnou přebytek sladiny, která v roce je. Pak ještě nějaká červnová šnůška a včelař zase musí držet plodování po zbytek včelařského roku, aby využil za kětnovou snůšku v dalším roce.....
Pokud se někde objeví větší oblast, kde by byla velká pravidelná nabídka snůšky v červenci i srpnu, dozajista se na to místo sjedou kočovní včelaři, převčelí to a snůška pak už ani tam nebude pravidelná a dobrá.....

Pepan: proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?

Jen, že né vše platí absolutně: osobně znám, jak říkáte dědulu, kterému na podzim 2007 uhynulo z 40 včelstev 36 a zbylá 4 na jaře. Gabony dal jak byl zvyklý podle metodiky. Je pravda, že v dvouprostorovém úlu je díky odrojení jiná dynamika včelstva, ale v kritických letech to jde i tak velmi rychle.

Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.

Tohle je jedna z příčin, proč mají v Severní Americe rezistentní populace na všechny známé účinné látky.

přesně tak.

"Prečo sa bojíte vetra? Ja som druhú fumigáciu robil 1.10 a to bez! uzatvorených letáčov! Ak ste si všimli môj komentár s priemrným počtom VD/včelstvo a porovnali tretiu fumigáciu zo dňa 5.11 s uzatvrenými letáčmi, tak tam nezistíte, že fumigácia bola neúspešná.
Včelári v posledných rokoch prechádzajú na dymenia včelstiev prístrojmi typu Furetto, bez utesnenia letáčov a hovoria, že úspešne a neboja sa žiadneho vetra. Umiestnenie fumigantu pri tradičnom spôsobe dymenia do hornej časti úľa nie je ničím odôvodnené, veď fumigant stúpa prudko hore (je dosť teplý) a tam urobí svoju "záslužnú"prácu, voľné foretické klieštiky rýchlo zasiahne cez dýchcie otvory na tele Vd. Memajú šancu uniknúť, aj keď niekedy ešte nájdeme na podložkách pohybujúce sa klieštiky, určite uhynú."

No, při mém malém počtu včelstev nemám problém s tím dávat pásek při fumigaci nahoru, prostě mi trochu pomalejší fumigace nevadí.
Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je, aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé předepsané dávkování určitě má.
Totéž je s větrem. Dochází k vyšším ztrátám, které, pokud je to nutné ( jenže jak zjistit, kdy je to nutné a kdy ne? ) se musí pokrýt zvýšeným dávkováním. Takže když můžu zvolit, volím dobu, kdy vítr není.
Furetto je totéž. Kdyby čistě teoreticky byl pro léčení v horním nástavku udělaný zvláštní otvor, kterým by se léčivo foukalo přímo do horního nástavku, třeba do prostoru po odebraném rámku, jako se dává knot, dozajista by byly při léčení menší ztráty té látky než když se to fouká česnem. Pokud ale při aplikaci česnem a bez uzavírání česna jsou ty ztráty vždy zhruba stejné, prostě se o ty ztráty nadávkuje toho léčiva víc a problém je vyřešen. Kromě o ty ztráty většího množství léčiva a následně reziduí v úlu jako celku. A nějakém množství léčiva venku kolem úlů, což je ale úplně zanedbatelné. Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.

To ne Radku, můj předpřed příspěvek nebyl určen Vám, ale spíš všem skeptikům, že by mohlo být i líp. Třeba že to není jednoduché a rozhodně to teď a tady nevyřešíme. Já jsem v druhém roce včelaření se přestěhoval i se včelami na Prostějovsko kde jsem nepřežil sezónu, protože dostali včely mor a pálil jsem. A nevěřit, že půjde znovu včelařit, tak bych to dnes nedělal. A dnes je situace s morem taková, že ochranná pásma jsou všude kolem a Tovačovu, kde mám včely, se mor vyhýbá, ale i tak je to pro mě omezení, protože v takové nákazové situaci okolí nejde kočovat. Tady bych se jako profi včelař neuživyl, třebaže snůškový potenciál tu je. S pozdravem Aleš

Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 07:37:28
> ----------------------------------------
> Jít zpátky k přírodě je trend dnešní doby a já ho plně podporuji. Ale u VD
> je problém, že to je zavlečený parazit a naše včela není na něj stavěna. A
> stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely. A
> řešení by bylo k varroáze dovézt i včelu která s tímto roztočem umí žít.
> Ale to je samozřejmě blbost. Chemii považují za řešení dočasné, třebaže už
> dlouhodobě používané. Většina domestikovaných zvířat by v přírodě dnes
> nepřežila zimu. Včela by to dovedla, nebyla domestikovaná, ale s roztočem
> co jí člověk naservíroval nemá šanci. Je to velký problém a kdo ho vyřeší
> má nobelovku jasnou. Z toho co tu bylo napsáno je jasné jen to, že je třeba
> sledovat spad, selektovat a přemýšlet.       S pozdravem Aleš
>
>
>

Jít zpátky k přírodě je trend dnešní doby a já ho plně podporuji. Ale u VD je problém, že to je zavlečený parazit a naše včela není na něj stavěna. A stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely. A řešení by bylo k varroáze dovézt i včelu která s tímto roztočem umí žít. Ale to je samozřejmě blbost. Chemii považují za řešení dočasné, třebaže už dlouhodobě používané. Většina domestikovaných zvířat by v přírodě dnes nepřežila zimu. Včela by to dovedla, nebyla domestikovaná, ale s roztočem co jí člověk naservíroval nemá šanci. Je to velký problém a kdo ho vyřeší má nobelovku jasnou. Z toho co tu bylo napsáno je jasné jen to, že je třeba sledovat spad, selektovat a přemýšlet. S pozdravem Aleš

Aleš Molčík napsal:

>To, že někde hynou včelstva v důsledku přemnožení roztoče a netýká se to mne neberu jako důvod proč se o to nezajímat. Co se děje jinému může v dalších letech potkat i má včelstva.
>Zdravotní stav včel je kolektivní záležitost a každý může přispět svojí trochou do mlýna a to oběma směry, jak nezodpovědností a lhostejností tak i ke zlepšení stavu a to nejen chovatelsky, ale i dobrou radou nad zlato.
.............

Pokud je to míněno na mou poznámku z předešlého příspěvku, potom je to nepochopení. To, že se mě to netýká, neznamená, že se o to nezajímám, ale že nebudu přetřásat konkrétní problémy konkrétních včelařů bez nich po internetu.:)
Protože bohužel mám svou zkušenost ohledně gabonů, a jejich zkušenosti jsou podobné (ale už i s gabony 92), myslím, že jako varování pro ty, kdo nechtějí být hluší, to stačí.
:)

Pokud si někdo udělá závěr, že všichni, komu po gabonu hynou či slábnou včely, si za to můžou nedodržením metodiky při aplikaci gabonu a předešlém léčení, je to jeho věc.

Někoho to ale může vést k bdělosti a motivovat k přemýšlení o výběru včeltev pro další chov. Pokud včelstva nebudou odolná, zřejmě přírodní výběr nakonec stejně zase zvítězí - podobně jako v roce 2007.

Já mám pocit, že na mém stanovišti ve Vranové, se k tomuto přírodnímu výběru letos chystá, tak uvidím, jaká včelstva jsem po kolapsu v r.2007 tady rozchoval.
:)

Málo kdy s Radkem souhlasím občas si do něj i rýpnu, ale tady má naprostou pravdu. Možná by stálo za tse i vrátit k přirozenému způsobu obnovy včelstev.

pEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 13:28:47
> ----------------------------------------
> "Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není
> práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení
> (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke
> včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se
> dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že
> se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli
> porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o
> kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase
> spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch
> lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli
> zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování
> kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky.
> Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší
> pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do
> nich valit horem dolem.
> Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro
> varroázu.
> Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo?
> Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za
> to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?"
>
> Já už jsem to tady psal víckrát. Kdyby takhle zavčelené území, jako je
> tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první
> reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent
> včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím
> dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se
> postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5,
> možná za 20 let.
> Podobně by muselo fungovat skutečně solidní šlechtění k toleranci na
> varaózu. Udělat v květnu,každý rok řekněme takových 100 oddělků, červen,
> červenec, srpen vyhodnotit jejich toleranci, spad roztočů a podobně,
> přirozeně by se ty oddělky musely dělat a ošetřovat tak, aby všechny měly
> vzhledem k varaóze rovné podmínky. Potom vybrat na toleranci nejlepší,
> každý řekněme desátý, ostatní vybrakovat, těch deset včelstev nakrmit na
> zimu, na jaře řekněme ještě dvě včelstva z těch 10 vybrakovat a z těch 8
> včelstev zase další rok udělat dalších 100 oddělků. A zase cyklus
> opakovat.....Jedině potom by byl selekční tlak takový, aby za pár let, za
> 20 let.... bylo vidět nějaký výsledek. Jenže to byla jen čistá investice,
> medu a dalších produktů by takový chov vytvářel minimálně.
> Současný systém, kdy se udělá na 10 chovanýchh včelstev přes zimu 12 - 14
> oddělků a brakují se 2 - 4 matky z tohoto chovu, vytváří tak malý selekční
> tlak, že asi výsledky nepřináší. O masívním nakupování chovných matek a tím
> přerušení selekce ani nemluvě.
> Co se týká selekce druhé strany, roztočů, tak současný systém léčení zhruba
> takový selekční tlak na odolnost roztočů vytváří. Z každé stovky roztočů
> přežívá po léčení jeden dva tři? nejodolnější roztoči, kteří se další rok
> zase namnoží na tu stovku roztočů, a z nich zase po léčení přežijí 1 - 2 -
> 3 nejodolnější roztoči... a to už takových nejméně 20 let.....
>
>
>

varoazu nepřekonáme, nedokážeme zajistit ,aby se včely divoce neodrojily,kdyby všichni brouci skončili v našich pastích odkud by se brali ti další, nový?napadlo me varou nakazit pohlavní nebo jinou smrtelnou infekci nebo ho geneticky zneplodnit,napadnout jiným parazitem a já nevím co všechno aby to zabralo nezávisle na včelařích

Koupil jsem medomet 6 rámkový zvratný na výstavě v Ostravě od firmy www.medomet.sk s dovozem za 27 t, servis výměny motoru a regulace do 3 dnů ,mohu doporučit Felix Pečenka

Mám 8 včelstev v řadě a na krajích je znatelně vyšší spad po fumigacích než uprostřed řady, cirka dvojnásobně.
Metody výběru varroatolerantního materiálu jsem sice nestudoval (a ani to při těch pár včelstvech nebudu řešit), ale předpokládám, že narážíte na zkreslení výběru díky vedlejším vlivům, jako je právě např. pozice úlu, je to tak?
----------------------------------
Pokud máte včelstva v řadě, vyberete touto metodou na 99% nejlepší materiál z prostředka řady a matky na krajích budete zatracovat.

To, že někde hynou včelstva v důsledku přemnožení roztoče a netýká se to mne neberu jako důvod proč se o to nezajímat. Co se děje jinému může v dalších letech potkat i má včelstva. Zdravotní stav včel je kolektivní záležitost a každý může přispět svojí trochou do mlýna a to oběma směry, jak nezodpovědností a lhostejností tak i ke zlepšení stavu a to nejen chovatelsky, ale i dobrou radou nad zlato.

Zakoupení nového medomedu. Namysli jsem měl 4 rámkový zvratný. Od Ještědu nebo od Martina Kováře. Kdo máte zkušenosti z nákupem medomedu, jakého a od kterého výrobce. Díky za rady.Jarda

"Také jsem neměl jasno, podle čeho vybírat. Ale od letošního jara už mám. Zápisník moderního včelaře www.n-vcelari.cz - mi pomohl. Každý včelař může vybírat negativní selekcí to nejlepší ze své včelnice (z hlediska varroatolerance). "
----------------------------------
Pokud máte včelstva v řadě, vyberete touto metodou na 99% nejlepší materiál z prostředka řady a matky na krajích budete zatracovat.

RP: Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat.

Také jsem neměl jasno, podle čeho vybírat. Ale od letošního jara už mám. Zápisník moderního včelaře www.n-vcelari.cz - mi pomohl. Každý včelař může vybírat negativní selekcí to nejlepší ze své včelnice (z hlediska varroatolerance). Ale je nutné poctivě monitorovat... A u včelaření je ohromná výhoda, že není nutné nechat padnout včestvo, ale stačí nějaká ta tvrdší chemie (zatím ještě dobře fungující) a výměna matky...

Není ani nutné začínat od nuly. Jsou šlechtitelé, kteří se varroatoleranci věnují a až udělali spoustu práce za nás...

A byly v minulém desetiletí doby, kdy důvěrník trval na fumigaci, i když foukal silný vítr a dým šel okamžitě mezerami z úlu ven ... R.P.

Prečo sa bojíte vetra? Ja som druhú fumigáciu robil 1.10 a to bez! uzatvorených letáčov! Ak ste si všimli môj komentár s priemrným počtom VD/včelstvo a porovnali tretiu fumigáciu zo dňa 5.11 s uzatvrenými letáčmi, tak tam nezistíte, že fumigácia bola neúspešná.

Včelári v posledných rokoch prechádzajú na dymenia včelstiev prístrojmi typu Furetto, bez utesnenia letáčov a hovoria, že úspešne a neboja sa žiadneho vetra. Umiestnenie fumigantu pri tradičnom spôsobe dymenia do hornej časti úľa nie je ničím odôvodnené, veď fumigant stúpa prudko hore (je dosť teplý) a tam urobí svoju "záslužnú"prácu, voľné foretické klieštiky rýchlo zasiahne cez dýchcie otvory na tele Vd. Memajú šancu uniknúť, aj keď niekedy ešte nájdeme na podložkách pohybujúce sa klieštiky, určite uhynú.

Zajistit dno proti mravencům je poměrně jednoduché, jak jsem si letos trochu ověřil a jde to skoro u každého zadem přístupného úlu kde je pod rámky alepsoň palec místa. Karel

Karel, lenže mravec hôrny Formica rufa L. čo s akým veľkým mravenišťom Vd z podložiek neodnášajú, zatiaľ som zistil, že tejto činnosti sa zúčastňuje len jeden druh čiernych mravcov (čo nemusí byť na 100%)veľkosti 4-5 mm Mravec čierny Lasius niger L.
Návšteva mravca čierneho je podmete úľov dosť častá (aj v tomto čase) ak sa v blízkosti nachádzajú. Pri menšom počte včelstiev sa dá návšteva mravcov v úľoch účinne obmedziť ak nohy podstavcov vkladáme do nádobiek s olejom.

No, možná jsem to napsal trochu ostře. Ale jak se tak dívám do minulosti, skutečně jsem níkdy problémy s varaózou neměl. A to ty léčení, v veterinou předepsaném množství, občas v pořádku skutečně nebyly.
Chyba možná je někde jinde než ve varaóze.....