78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029) (48032) (48033) (48034)

Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 10:42:47
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
> >Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na
> varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným
> jménem nějakou plemenou matku.
> >Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech
> životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na
> varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky
> výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále
> a nebyly zbytečně zmarněny?
> ................
>
> Podle toho, jak to chápu, tak otázka je špatně položena.
> Podle mě to nemá být v kolika, ale které natky vyměnit?
> Jak poznat včeltvo které je míň odolně než to včeltvo s koupenou matkou?
> K tomu je potřeba koupenou matku přidat do včelstva a buď slepě věřit, že
> má lepší vlastnosti než mé matky a potom hned rozchovávat, nebo jeden či
> dva roky sledovat a udělat si názor, a potom teprve přidávat matky do
> včelstev, které mají horší vlastnosti, než to s koupenou matkou.
>
> V každém případě ale, pokud kolem mě je spousta včelstev u kterých je to
> včelařům jedno, potom je to nekonečný příběh a nevím, zda jde doložil jaké
> procento těchto vlastností se dědí po matce. Asi to nikdo neví, tak
> předpokládejme že 50%.
>
> Takže buď se tím začne zabývat alespoň 50% včelařů v dané lokalitě, nebo
> odolnost včeltev bude neustále srážena trubci z okolních včelstev k průměru
> dané lokality.
>
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47967) (48022) (48024) (48025) (48030) (48037)

Viděl jsem ta včelstva při vkládání Gabonů koncem července s typickým obrazem počátku konce, spousta mrtvých včel před úly, s příznaky viru deformovaných křídel, lezoucí mladušky od úlů. Monitoring v jeho úlech nemožný - šikmá dna, hrůza. Hlavně, že máme vyhlášku, která vyžaduje vyšetření měli od každého chovatele, ale jen za letošní léto jsem viděl dost úlových systémů ze kterých létaly včely, ze kterých vůbec nelze měl odebrat. Asi si to kolegové vždycky odsypou nějakého přítele :-)O letním monitoringu, který je pro ně samotné a ne pro ústavy, aby měly co vyšetřovat, ani nemluvě :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47967) (48022) (48024) (48025) (48031)

Radek napsal.
>>>Původní indické včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se
zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne.<<<
Za
1)Tato včela nežije v úlech, ale na větvích stromů, skalních převisech, pod římsami domů a td. Staví vždy 1 plást.
2)Stěhuje se za pastvou nikoli kvůli přemnožení varoázy, ale proto že v tropech jsou dvě období dešťů a tepla v roce. Toto pravidelné stěhování pak nedovoluje právě to přemnožení.
3) Pozoruhodnou zajímavostí je pak to, že se roje vrací vždy na stejná místa.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 09:44:42
> ----------------------------------------
> "Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se
> jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu
> medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je
> zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za
> výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme
> rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději
> ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o
> kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro
> varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí,
> nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?"
>
> V tom je spousta pravdy.
>
> Nějakou roli taky hraje asi studenější klima než v Indii. Původní indické
> včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se
> zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne. V naší literatuře je přitom
> taky známo rojení včelstev kvůli přehřátému úlu vystavenému slunci. Kdy by
> teroreticky docházelo k značnému ozdravení včelstva. Jenže v Indii v
> tropických vedrech možná stačí jen, když množství roztočů na včelách naruší
> chladicí mechanismus včelstva a včelstvo neuchladí plod a musí se tak rojit
> a očistit od roztočů. U nás ani největší vedra nejsou tak velká a netrvají
> tak dlouho, aby nějaké další narušení větším množstvím roztočů v nějakém
> zastíněném dutém stromě či v úlu postaveném ve stínu způsobilo nemožnost
> včelstva uchladit plod a tím jeho vyrojení z horka.
> Potom je tam problém zásob a snůšky. V přírodě je obvykle zavčelení tak
> malé, že včelstvo může po většinu aktivního období provádět všelijaké kusy,
> neplodovat, rojit se, budovat včelstvo od malého poroje kolem neoplozené
> matky. A až zesílí a vystaví plásty, potom kdykoliv od května po srpen
> stačí 14 dní až měsíc, pravidelná denní snůška několik kilogramů sladiny a
> včelstvo má těch příslušných 20 nebo ještě víc kilo zásob na zimu. Případně
> pro včelaře. Nebo jinak, včely, které se rojily a zesilovaly ze slabého
> poroje, pokud jich bylo v daném území moc a nestihly v tom červenci a srpnu
> nasbírat svých 10 - 20 kilo na zimu, prostě uhynuly. Zavčelení se tak
> nadstavilo na takovém množství, kdy roj v květnu, červnu až červenci jen
> rostl a sílil a zásoby na zimu shromažďoval zejména v červenci a srpnu....
> Ostatně před takovými 200, možná ještě před 100 lety bylo podstatou
> včelaření rojení. Včelař nechával matečné včelstvo v květnu až červnu
> vyrojit množstvím rojů, ty usazoval do prázdných klátů a nechával je sílit
> a sbírat med. Medobraní potom byl prakticky výhradně med z těchto rojů, kdy
> v září likvidoval nadbytečné a slabé roje - včelstva a v dubnu bral to, co
> zbylo ostatním včelstvům z zimních zásob. Jak ilustruje staré včelařské
> rčení, "Květnový roj za fůru sena stojí"
> Dneska je rozumná snůška díky nadbytku kvetoucích rostlin plus řepky a
> dalších včelařských rostlin v květnu, nějaká nabídka, snůška bývá v červnu
> a potom na spoustě stanovišť kvůli převčelení už nemusí být ani taková
> nabídka, aby se včely vůbec uživily. Jediná možnost, jak rentabilně
> včelařit, je potom držet plodování v červnu, červenci a srpnu podněcováním
> a časným krmením na zimu, aby včelstvo bylo příští rok silné už na začátku
> května a využilo jedinou velkou nabídku či rovnou přebytek sladiny, která v
> roce je. Pak ještě nějaká červnová šnůška a včelař zase musí držet
> plodování po zbytek včelařského roku, aby využil za kětnovou snůšku v
> dalším roce.....
> Pokud se někde objeví větší oblast, kde by byla velká pravidelná nabídka
> snůšky v červenci i srpnu, dozajista se na to místo sjedou kočovní včelaři,
> převčelí to a snůška pak už ani tam nebude pravidelná a dobrá.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47967) (48022) (48024) (48025) (48030)

Je pak otázkou Jestli jsi viděl ten postup jak to tam vložil nebo to jen řekl on. Právě na tom umístění a době záleží. Ta metoda " jak byl vyklý" právě asi vedla k tomu pádu včelstev.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 09:42:48
> ----------------------------------------
> Pepan: proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí,
> nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?
>
> Jen, že né vše platí absolutně: osobně znám, jak říkáte dědulu, kterému na
> podzim 2007 uhynulo z 40 včelstev 36 a zbylá 4 na jaře. Gabony dal jak byl
> zvyklý podle metodiky. Je pravda, že v dvouprostorovém úlu je díky odrojení
> jiná dynamika včelstva, ale v kritických letech to jde i tak velmi rychle.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48003) (48005)

Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.
>
> Karel: Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním
> včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s
> prvním spadem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027)

R. P.: Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je, aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé předepsané dávkování určitě má.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie?
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029) (48032) (48033)

Radim Polášek napsal:

>Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
>Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným jménem nějakou plemenou matku.
>Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále a nebyly zbytečně zmarněny?
.................

Podle toho, jak to chápu, tak otázka je špatně položena.
Podle mě to nemá být v kolika, ale které natky vyměnit?
Jak poznat včeltvo které je míň odolně než to včeltvo s koupenou matkou?
K tomu je potřeba koupenou matku přidat do včelstva a buď slepě věřit, že má lepší vlastnosti než mé matky a potom hned rozchovávat, nebo jeden či dva roky sledovat a udělat si názor, a potom teprve přidávat matky do včelstev, které mají horší vlastnosti, než to s koupenou matkou.

V každém případě ale, pokud kolem mě je spousta včelstev u kterých je to včelařům jedno, potom je to nekonečný příběh a nevím, zda jde doložil jaké procento těchto vlastností se dědí po matce. Asi to nikdo neví, tak předpokládejme že 50%.

Takže buď se tím začne zabývat alespoň 50% včelařů v dané lokalitě, nebo odolnost včeltev bude neustále srážena trubci z okolních včelstev k průměru dané lokality.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029) (48032)

Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným jménem nějakou plemenou matku.
Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále a nebyly zbytečně zmarněny?
Za druhé: O kolik bude mít více medu v následujících letech, pokud ve všech svých včelstvech prostě jen nahradí původní matky vybírané na varoatoleranci dcerami odchovanými od koupené plemenné matky?

Co říkáte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029)

"Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.
Tohle je jedna z příčin, proč mají v Severní Americe rezistentní populace na všechny známé účinné látky."

Je třeba i v šetření, urychlování a racionalizaci znát míru a nepřekračovat ji.
Spousta věcí se dá takovou "racionalizací" vydřít na dřeň a potom následuje kolaps.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47967) (48022) (48024) (48025)

"Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?"

V tom je spousta pravdy.

Nějakou roli taky hraje asi studenější klima než v Indii. Původní indické včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne. V naší literatuře je přitom taky známo rojení včelstev kvůli přehřátému úlu vystavenému slunci. Kdy by teroreticky docházelo k značnému ozdravení včelstva. Jenže v Indii v tropických vedrech možná stačí jen, když množství roztočů na včelách naruší chladicí mechanismus včelstva a včelstvo neuchladí plod a musí se tak rojit a očistit od roztočů. U nás ani největší vedra nejsou tak velká a netrvají tak dlouho, aby nějaké další narušení větším množstvím roztočů v nějakém zastíněném dutém stromě či v úlu postaveném ve stínu způsobilo nemožnost včelstva uchladit plod a tím jeho vyrojení z horka.
Potom je tam problém zásob a snůšky. V přírodě je obvykle zavčelení tak malé, že včelstvo může po většinu aktivního období provádět všelijaké kusy, neplodovat, rojit se, budovat včelstvo od malého poroje kolem neoplozené matky. A až zesílí a vystaví plásty, potom kdykoliv od května po srpen stačí 14 dní až měsíc, pravidelná denní snůška několik kilogramů sladiny a včelstvo má těch příslušných 20 nebo ještě víc kilo zásob na zimu. Případně pro včelaře. Nebo jinak, včely, které se rojily a zesilovaly ze slabého poroje, pokud jich bylo v daném území moc a nestihly v tom červenci a srpnu nasbírat svých 10 - 20 kilo na zimu, prostě uhynuly. Zavčelení se tak nadstavilo na takovém množství, kdy roj v květnu, červnu až červenci jen rostl a sílil a zásoby na zimu shromažďoval zejména v červenci a srpnu....
Ostatně před takovými 200, možná ještě před 100 lety bylo podstatou včelaření rojení. Včelař nechával matečné včelstvo v květnu až červnu vyrojit množstvím rojů, ty usazoval do prázdných klátů a nechával je sílit a sbírat med. Medobraní potom byl prakticky výhradně med z těchto rojů, kdy v září likvidoval nadbytečné a slabé roje - včelstva a v dubnu bral to, co zbylo ostatním včelstvům z zimních zásob. Jak ilustruje staré včelařské rčení, "Květnový roj za fůru sena stojí"
Dneska je rozumná snůška díky nadbytku kvetoucích rostlin plus řepky a dalších včelařských rostlin v květnu, nějaká nabídka, snůška bývá v červnu a potom na spoustě stanovišť kvůli převčelení už nemusí být ani taková nabídka, aby se včely vůbec uživily. Jediná možnost, jak rentabilně včelařit, je potom držet plodování v červnu, červenci a srpnu podněcováním a časným krmením na zimu, aby včelstvo bylo příští rok silné už na začátku května a využilo jedinou velkou nabídku či rovnou přebytek sladiny, která v roce je. Pak ještě nějaká červnová šnůška a včelař zase musí držet plodování po zbytek včelařského roku, aby využil za kětnovou snůšku v dalším roce.....
Pokud se někde objeví větší oblast, kde by byla velká pravidelná nabídka snůšky v červenci i srpnu, dozajista se na to místo sjedou kočovní včelaři, převčelí to a snůška pak už ani tam nebude pravidelná a dobrá.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47967) (48022) (48024) (48025)

Pepan: proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?

Jen, že né vše platí absolutně: osobně znám, jak říkáte dědulu, kterému na podzim 2007 uhynulo z 40 včelstev 36 a zbylá 4 na jaře. Gabony dal jak byl zvyklý podle metodiky. Je pravda, že v dvouprostorovém úlu je díky odrojení jiná dynamika včelstva, ale v kritických letech to jde i tak velmi rychle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027)

Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.

Tohle je jedna z příčin, proč mají v Severní Americe rezistentní populace na všechny známé účinné látky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48015) (48016) (48019)

přesně tak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014)

"Prečo sa bojíte vetra? Ja som druhú fumigáciu robil 1.10 a to bez! uzatvorených letáčov! Ak ste si všimli môj komentár s priemrným počtom VD/včelstvo a porovnali tretiu fumigáciu zo dňa 5.11 s uzatvrenými letáčmi, tak tam nezistíte, že fumigácia bola neúspešná.
Včelári v posledných rokoch prechádzajú na dymenia včelstiev prístrojmi typu Furetto, bez utesnenia letáčov a hovoria, že úspešne a neboja sa žiadneho vetra. Umiestnenie fumigantu pri tradičnom spôsobe dymenia do hornej časti úľa nie je ničím odôvodnené, veď fumigant stúpa prudko hore (je dosť teplý) a tam urobí svoju "záslužnú"prácu, voľné foretické klieštiky rýchlo zasiahne cez dýchcie otvory na tele Vd. Memajú šancu uniknúť, aj keď niekedy ešte nájdeme na podložkách pohybujúce sa klieštiky, určite uhynú."

No, při mém malém počtu včelstev nemám problém s tím dávat pásek při fumigaci nahoru, prostě mi trochu pomalejší fumigace nevadí.
Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je, aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé předepsané dávkování určitě má.
Totéž je s větrem. Dochází k vyšším ztrátám, které, pokud je to nutné ( jenže jak zjistit, kdy je to nutné a kdy ne? ) se musí pokrýt zvýšeným dávkováním. Takže když můžu zvolit, volím dobu, kdy vítr není.
Furetto je totéž. Kdyby čistě teoreticky byl pro léčení v horním nástavku udělaný zvláštní otvor, kterým by se léčivo foukalo přímo do horního nástavku, třeba do prostoru po odebraném rámku, jako se dává knot, dozajista by byly při léčení menší ztráty té látky než když se to fouká česnem. Pokud ale při aplikaci česnem a bez uzavírání česna jsou ty ztráty vždy zhruba stejné, prostě se o ty ztráty nadávkuje toho léčiva víc a problém je vyřešen. Kromě o ty ztráty většího množství léčiva a následně reziduí v úlu jako celku. A nějakém množství léčiva venku kolem úlů, což je ale úplně zanedbatelné. Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48015) (48018) (48023)

To ne Radku, můj předpřed příspěvek nebyl určen Vám, ale spíš všem skeptikům, že by mohlo být i líp. Třeba že to není jednoduché a rozhodně to teď a tady nevyřešíme. Já jsem v druhém roce včelaření se přestěhoval i se včelami na Prostějovsko kde jsem nepřežil sezónu, protože dostali včely mor a pálil jsem. A nevěřit, že půjde znovu včelařit, tak bych to dnes nedělal. A dnes je situace s morem taková, že ochranná pásma jsou všude kolem a Tovačovu, kde mám včely, se mor vyhýbá, ale i tak je to pro mě omezení, protože v takové nákazové situaci okolí nejde kočovat. Tady bych se jako profi včelař neuživyl, třebaže snůškový potenciál tu je. S pozdravem Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47967) (48022) (48024)

Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 07:37:28
> ----------------------------------------
> Jít zpátky k přírodě je trend dnešní doby a já ho plně podporuji. Ale u VD
> je problém, že to je zavlečený parazit a naše včela není na něj stavěna. A
> stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely. A
> řešení by bylo k varroáze dovézt i včelu která s tímto roztočem umí žít.
> Ale to je samozřejmě blbost. Chemii považují za řešení dočasné, třebaže už
> dlouhodobě používané. Většina domestikovaných zvířat by v přírodě dnes
> nepřežila zimu. Včela by to dovedla, nebyla domestikovaná, ale s roztočem
> co jí člověk naservíroval nemá šanci. Je to velký problém a kdo ho vyřeší
> má nobelovku jasnou. Z toho co tu bylo napsáno je jasné jen to, že je třeba
> sledovat spad, selektovat a přemýšlet.       S pozdravem Aleš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47967) (48022)

Jít zpátky k přírodě je trend dnešní doby a já ho plně podporuji. Ale u VD je problém, že to je zavlečený parazit a naše včela není na něj stavěna. A stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely. A řešení by bylo k varroáze dovézt i včelu která s tímto roztočem umí žít. Ale to je samozřejmě blbost. Chemii považují za řešení dočasné, třebaže už dlouhodobě používané. Většina domestikovaných zvířat by v přírodě dnes nepřežila zimu. Včela by to dovedla, nebyla domestikovaná, ale s roztočem co jí člověk naservíroval nemá šanci. Je to velký problém a kdo ho vyřeší má nobelovku jasnou. Z toho co tu bylo napsáno je jasné jen to, že je třeba sledovat spad, selektovat a přemýšlet. S pozdravem Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48015) (48018)

Aleš Molčík napsal:

>To, že někde hynou včelstva v důsledku přemnožení roztoče a netýká se to mne neberu jako důvod proč se o to nezajímat. Co se děje jinému může v dalších letech potkat i má včelstva.
>Zdravotní stav včel je kolektivní záležitost a každý může přispět svojí trochou do mlýna a to oběma směry, jak nezodpovědností a lhostejností tak i ke zlepšení stavu a to nejen chovatelsky, ale i dobrou radou nad zlato.
.............

Pokud je to míněno na mou poznámku z předešlého příspěvku, potom je to nepochopení. To, že se mě to netýká, neznamená, že se o to nezajímám, ale že nebudu přetřásat konkrétní problémy konkrétních včelařů bez nich po internetu.:)
Protože bohužel mám svou zkušenost ohledně gabonů, a jejich zkušenosti jsou podobné (ale už i s gabony 92), myslím, že jako varování pro ty, kdo nechtějí být hluší, to stačí.
:)

Pokud si někdo udělá závěr, že všichni, komu po gabonu hynou či slábnou včely, si za to můžou nedodržením metodiky při aplikaci gabonu a předešlém léčení, je to jeho věc.

Někoho to ale může vést k bdělosti a motivovat k přemýšlení o výběru včeltev pro další chov. Pokud včelstva nebudou odolná, zřejmě přírodní výběr nakonec stejně zase zvítězí - podobně jako v roce 2007.

Já mám pocit, že na mém stanovišti ve Vranové, se k tomuto přírodnímu výběru letos chystá, tak uvidím, jaká včelstva jsem po kolapsu v r.2007 tady rozchoval.
:)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47967)

Málo kdy s Radkem souhlasím občas si do něj i rýpnu, ale tady má naprostou pravdu. Možná by stálo za tse i vrátit k přirozenému způsobu obnovy včelstev.

pEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 13:28:47
> ----------------------------------------
> "Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není
> práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení
> (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke
> včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se
> dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že
> se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli
> porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o
> kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase
> spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch
> lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli
> zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování
> kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky.
> Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší
> pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do
> nich valit horem dolem.
> Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro
> varroázu.
> Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo?
> Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za
> to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?"
>
> Já už jsem to tady psal víckrát. Kdyby takhle zavčelené území, jako je
> tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první
> reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent
> včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím
> dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se
> postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5,
> možná za 20 let.
> Podobně by muselo fungovat skutečně solidní šlechtění k toleranci na
> varaózu. Udělat v květnu,každý rok řekněme takových 100 oddělků, červen,
> červenec, srpen vyhodnotit jejich toleranci, spad roztočů a podobně,
> přirozeně by se ty oddělky musely dělat a ošetřovat tak, aby všechny měly
> vzhledem k varaóze rovné podmínky. Potom vybrat na toleranci nejlepší,
> každý řekněme desátý, ostatní vybrakovat, těch deset včelstev nakrmit na
> zimu, na jaře řekněme ještě dvě včelstva z těch 10 vybrakovat a z těch 8
> včelstev zase další rok udělat dalších 100 oddělků. A zase cyklus
> opakovat.....Jedině potom by byl selekční tlak takový, aby za pár let, za
> 20 let.... bylo vidět nějaký výsledek. Jenže to byla jen čistá investice,
> medu a dalších produktů by takový chov vytvářel minimálně.
> Současný systém, kdy se udělá na 10 chovanýchh včelstev přes zimu 12 - 14
> oddělků a brakují se 2 - 4 matky z tohoto chovu, vytváří tak malý selekční
> tlak, že asi výsledky nepřináší. O masívním nakupování chovných matek a tím
> přerušení selekce ani nemluvě.
> Co se týká selekce druhé strany, roztočů, tak současný systém léčení zhruba
> takový selekční tlak na odolnost roztočů vytváří. Z každé stovky roztočů
> přežívá po léčení jeden dva tři? nejodolnější roztoči, kteří se další rok
> zase namnoží na tu stovku roztočů, a z nich zase po léčení přežijí 1 - 2 -
> 3 nejodolnější roztoči... a to už takových nejméně 20 let.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 8. 11. 2010

varoazu nepřekonáme, nedokážeme zajistit ,aby se včely divoce neodrojily,kdyby všichni brouci skončili v našich pastích odkud by se brali ti další, nový?napadlo me varou nakazit pohlavní nebo jinou smrtelnou infekci nebo ho geneticky zneplodnit,napadnout jiným parazitem a já nevím co všechno aby to zabralo nezávisle na včelařích

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 7. 11. 2010
Re: medomed (48017)

Koupil jsem medomet 6 rámkový zvratný na výstavě v Ostravě od firmy www.medomet.sk s dovozem za 27 t, servis výměny motoru a regulace do 3 dnů ,mohu doporučit Felix Pečenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48015) (48016)

Mám 8 včelstev v řadě a na krajích je znatelně vyšší spad po fumigacích než uprostřed řady, cirka dvojnásobně.
Metody výběru varroatolerantního materiálu jsem sice nestudoval (a ani to při těch pár včelstvech nebudu řešit), ale předpokládám, že narážíte na zkreslení výběru díky vedlejším vlivům, jako je právě např. pozice úlu, je to tak?
----------------------------------
Pokud máte včelstva v řadě, vyberete touto metodou na 99% nejlepší materiál z prostředka řady a matky na krajích budete zatracovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48015)

To, že někde hynou včelstva v důsledku přemnožení roztoče a netýká se to mne neberu jako důvod proč se o to nezajímat. Co se děje jinému může v dalších letech potkat i má včelstva. Zdravotní stav včel je kolektivní záležitost a každý může přispět svojí trochou do mlýna a to oběma směry, jak nezodpovědností a lhostejností tak i ke zlepšení stavu a to nejen chovatelsky, ale i dobrou radou nad zlato.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jarda (85.71.57.231) --- 7. 11. 2010
medomed

Zakoupení nového medomedu. Namysli jsem měl 4 rámkový zvratný. Od Ještědu nebo od Martina Kováře. Kdo máte zkušenosti z nákupem medomedu, jakého a od kterého výrobce. Díky za rady.Jarda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48015)

"Také jsem neměl jasno, podle čeho vybírat. Ale od letošního jara už mám. Zápisník moderního včelaře www.n-vcelari.cz - mi pomohl. Každý včelař může vybírat negativní selekcí to nejlepší ze své včelnice (z hlediska varroatolerance). "
----------------------------------
Pokud máte včelstva v řadě, vyberete touto metodou na 99% nejlepší materiál z prostředka řady a matky na krajích budete zatracovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009)

RP: Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat.

Také jsem neměl jasno, podle čeho vybírat. Ale od letošního jara už mám. Zápisník moderního včelaře www.n-vcelari.cz - mi pomohl. Každý včelař může vybírat negativní selekcí to nejlepší ze své včelnice (z hlediska varroatolerance). Ale je nutné poctivě monitorovat... A u včelaření je ohromná výhoda, že není nutné nechat padnout včestvo, ale stačí nějaká ta tvrdší chemie (zatím ještě dobře fungující) a výměna matky...

Není ani nutné začínat od nuly. Jsou šlechtitelé, kteří se varroatoleranci věnují a až udělali spoustu práce za nás...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011)

A byly v minulém desetiletí doby, kdy důvěrník trval na fumigaci, i když foukal silný vítr a dým šel okamžitě mezerami z úlu ven ... R.P.

Prečo sa bojíte vetra? Ja som druhú fumigáciu robil 1.10 a to bez! uzatvorených letáčov! Ak ste si všimli môj komentár s priemrným počtom VD/včelstvo a porovnali tretiu fumigáciu zo dňa 5.11 s uzatvrenými letáčmi, tak tam nezistíte, že fumigácia bola neúspešná.

Včelári v posledných rokoch prechádzajú na dymenia včelstiev prístrojmi typu Furetto, bez utesnenia letáčov a hovoria, že úspešne a neboja sa žiadneho vetra. Umiestnenie fumigantu pri tradičnom spôsobe dymenia do hornej časti úľa nie je ničím odôvodnené, veď fumigant stúpa prudko hore (je dosť teplý) a tam urobí svoju "záslužnú"prácu, voľné foretické klieštiky rýchlo zasiahne cez dýchcie otvory na tele Vd. Memajú šancu uniknúť, aj keď niekedy ešte nájdeme na podložkách pohybujúce sa klieštiky, určite uhynú.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010)

Zajistit dno proti mravencům je poměrně jednoduché, jak jsem si letos trochu ověřil a jde to skoro u každého zadem přístupného úlu kde je pod rámky alepsoň palec místa. Karel

Karel, lenže mravec hôrny Formica rufa L. čo s akým veľkým mravenišťom Vd z podložiek neodnášajú, zatiaľ som zistil, že tejto činnosti sa zúčastňuje len jeden druh čiernych mravcov (čo nemusí byť na 100%)veľkosti 4-5 mm Mravec čierny Lasius niger L.
Návšteva mravca čierneho je podmete úľov dosť častá (aj v tomto čase) ak sa v blízkosti nachádzajú. Pri menšom počte včelstiev sa dá návšteva mravcov v úľoch účinne obmedziť ak nohy podstavcov vkladáme do nádobiek s olejom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011)

No, možná jsem to napsal trochu ostře. Ale jak se tak dívám do minulosti, skutečně jsem níkdy problémy s varaózou neměl. A to ty léčení, v veterinou předepsaném množství, občas v pořádku skutečně nebyly.
Chyba možná je někde jinde než ve varaóze.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010)

To je jen můj dojem z diskuze v tomto vláknu, furt dokola nekonečná diskuze bez jakéhokoliv výsledku.
Já jinak spad přes léto nesleduji, protože nechci blbout s všelijakými opatřeními proti mravencům, kyselinu mravenčí nedávám, krmím posledních pár let do října i listopadu, takže v době fumigace jsem tam určitě měl vždy plod, někdy i v prosinci v době aerosolu, nic proti roztočům nedělám, jen léčím podle návodu. A to fumigaci dávám knot nahoru, tak, jak se má. A byly v minulém desetiletí doby, kdy důvěrník trval na fumigaci, i když foukal silný vítr a dým šel okamžitě mezerami z úlu ven nebo bylo léčení kdy důvěrníci přijeli s aerosolem a na dně flašky měli pár milimetrů roztoku, takže museli přístrojem kvedlat, aby z toho nějaká "pára" šla. Nebo kdy z jednoho důvodu před pár roky nebylo možné mi v prosinci dělat aerosol a tak jsem to za teplot kolem nuly dělal knotem. Jediné, co dělám proti varaóze navíc proti běžnému návodu, je pravidelný jarní nátěr plodu.
Podle tady této diskuze bych měl mít každý druhý nebo třetí rok úhyny na varaózu a ono nic. Spady po první fumigaci letos od 50 do 500, možná 1000 roztočů, nepočítám to, jen kouknu na podložku a odhadnu a na počtu roztočů po druhé fumigaci třeba zřetelně poznám , když mi na první fumigaci nedohořel knot, letos v jednom úlu. Letos bylo víc, loni byl první spad okolo 50 - 100 roztočů.
Jediné, co mám problém ,je ten, že jsem poslední roky pozapomněl na pravidlo nerozmnožuješ oddělkama rovná se nemáš včely a teď se z toho první rok dostávám. To je ale problém počtu včelstev a oddělků na konci léta a nemá to s varaózou nic společného.
Tak já nevím, co se tady furt mele o úhynech a o nebezpečné varaóze, já léčím tolikrát, jak se má, víceméně ani svým způsobem pravidla kvůli více věcem nedržuji a přesto žádné problémy s varaózou nemám. Neboli systém léčení je naddimenzovaný a příliš moc účinný.
Tak co tady furt plašíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009)

RP:
Mě připadá tady tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat. Ani ten varoamonitoring není jistý, kdo má podložky zabezpečeny proti mravencům nebo třeba proti dravým roztočům, kteří by se mohli v úlu vyskytovat nebo proti obecně dravému hmyzu, kterého je určitě na každém nějakém lepším lesním stanovišti možná až několik desítek druhů. To by musely být všechny podložky povinně natírány lepem, přes který by se ti hmyzáci nedostali nebo aspoň úl by musel být na nožičkám v plechovkách s vodou nebo olejem, aby do něho nic nenalezlo.
------------------------

Někomu není jasné , jiným možná svítá, nebo to zkoušejí.

Důvodů proč to nejde je určitě víc jak třista, jen pořádně vymýšlet.

Ti co nemají dostatečnou fantazii na vymýšlení proč to nejde, to prostě zkoušejí.
Když jim uhyne většina včelstev, tak nenakouí oddělky jinde, ale chovají z toho co přežilo.
No a pak mu stačí koukat a sledovat stav včelstev.
A každý rok udělat tolik oddělků, kolik má včelstev a ty podprůměrné kmenové nahradit nadprůměrnými z oddělků. To je teorie (můj cílový stav),
ale kdyby se to týkalo horší čtvrtiny tak je to na naše poměry úspěch.

Zajistit dno proti mravencům je poměrně jednoduché, jak jsem si letos trochu ověřil a jde to skoro u každého zadem přístupného úlu kde je pod rámky alepsoň palec místa.

A posuzovat spad teď od poloviny září, bez vlivu mravenců je možné - moc mravenců jsem u úlů neviděl, a to mám jedny úly do deseti metrů od metrového mraveniště.

Ale sleduji jen poměr spadů po léčení - to mi říká, zda mám léčit po třetí nebo i 4krát.
A kondici včelstev. Kromě 2007 a následných nemám úhynů.

Malovčelař do deseti včelstev s enemusí citlivostí na VD zabývat, má čas si včelama hrát. Pokud jich má někdo přes padesát, či víc, tak musí kus práce přenechat včelám.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008)

Mě připadá tady tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat. Ani ten varoamonitoring není jistý, kdo má podložky zabezpečeny proti mravencům nebo třeba proti dravým roztočům, kteří by se mohli v úlu vyskytovat nebo proti obecně dravému hmyzu, kterého je určitě na každém nějakém lepším lesním stanovišti možná až několik desítek druhů. To by musely být všechny podložky povinně natírány lepem, přes který by se ti hmyzáci nedostali nebo aspoň úl by musel být na nožičkám v plechovkách s vodou nebo olejem, aby do něho nic nenalezlo.
Skoro nikdo nepoužívá dlouhodobé šlechtění, to znamená že dlouhodobě až desítky let stále podle něčeho šlechtí svou linii včel. Skoro každý koupí jednou za dva, tři roky matku od chovatele zvučného jména či linie, co zrovna ve včelařských časopisech a v diskuzích jede a potom kvůli co nejvyššímu výnosu medu dcery od té matky nacpe do všech včelstev, takže i kdyby předtím prováděl nějaký výběr, tak výsledky toho výběru jsou tady tím opatřením hozeny do žumpy. A kdo šlechtí, tak svoje včelstva jako jednu linii, vybere jedny, dvoje troje nejlepší včelstva a z nich odchová matky pro všechny svoje včelstva, místo aby z každého včelstva odchoval matky jen pro výměnu v tom včelstvu a šlechtil tak souběžně těch linií, kromě nějakého procenta brakovaných, skoro tolik, kolik má včelstev. A měl tolikrát větší možnost výběru ....

Když už se tady máme bavit o varaóze a jejímu tlumění, bavme se o tom, jak zařídit a protlačit plošné oslabení předepsané nadměrné intenzity léčení, aby pravidelně každý rok hynulo na varaózu nějaké procento včelstev. Aby uhynula včelstva, kde roztoči zmutují na nějakou škodlivější variantu a aby tak zároveň se včelami uhynuli ti škodlivější roztoči a dále se nemnožili. Jak se todějě nyní, kromě let s úhyny. Aby uhynula včelstva chovatelům lajdákům a chovatelům, co ze včelstev dřou každoročně tolik medu, že je tím oslabují, aby tito chovatelé buď skončili nebo upravili svou metodiku chovu.
Aby se prostě k epidemii varaózy, protože to není nic jiného než epidemie, přistupovalo jako k epidemmi a tlumila se jako epidemie. A ne jako politický problém , kde je jakýkoliv úhyn jakéhokoliv včelstva pro vedení politicky nepřípustný, hlavně aby včelaře v jejich "těžbě" medu za každou cenu nic nerušilo a nic neomezovalo, ani nějaká varaóza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002)

Spad po fumigaci je jen jedním z ukazatelů a to ještě s ohledem na průběh denního spadu, aby se odhadem eliminovala chyba ve srovnání počátečního napadení, výchozího stavu. Případně i náhlá imigrace.
Spad po fumigaci jsem vyhodnocoval 20 let. Je to jen první krůček k poznání. To, že už to mnozí z vás dělají je úspěch. Rozdíly do 300 ks po fumigaci považuji za rovnocenné. U tak nízkého spadu (myslím si to, můj názor) mají projevy chyb a rušivých vlivů vyšší váhu, než projev varroatolerance. Pokud se v průběhu sezóny léčilo, tak takový údaj je jen o účinnosti tohoto zásahu a už ne o varroatoleranci včelstva.
Psal jsem tu o BAR, což je také jedno z kritérií. Čím vyšší podíl foretických, tím lépe.
Můžete dělat hygienické testy.
Dr. Spivak říká, že lze začít selektovat z každého trochu schopného materiálu, jen nevím, jak to právě ona dělá.
Na jaře vyšel MV speciál, tam je o varroatoleranci mnoho napsáno.
Ještě jedno bych chtěl vysvětlit. Přivezete-li varroatolerantní včelstvo do jámy lvové (myslím tím roztočem dramaticky zamořeného prostředí), neznamená to, že tomuto tlaku odolá. Těžko mohou koexistovat varroasensitivní a varroatolerantní včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48003)

Tak jsem tak včera měl chvilku a koukl na podložky.

I u dcer jedné ins. matky v oddělcích jsou velké rozdíly, řekl bych řádové.

V tejto vete je celá pravda o líniách matiek, ktoré vykazujú dobré výsledky. Nehnevajte sa, ale to je len výplod fantázie, lebo to o čom píšete, že sú k Vd tolerantné je obyčajná náhoda. O rok to môže byť celkom inak.
Chýbajú vám dlhodobé pokusy a to čo sa tu prezentuje ako fakt, je spochybniteľné.

Ak ste si prečítali moje výsledky z tohoročného boja S Vd, sú výsledky veľmi dobré a pritom chovám len svoju vlastnú líniu. Potom ak včelstvo z rovnakej línii je odpad za celú sezónu na úrovni 20-40 Vd, tak by mali byť všetky včelstvá včelstvá na tejto úrovni, no mal som aj extrémy.Jednoducho vývoj včelstiev je rozdielny (npr. prerušenia plodovania na 20-30 dní po rojení) a potom aj množstvo zamorenia musí byť rozdielne bez ohľadu na líniu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48003) (48005)

"Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte nevhodné. "

Hm, nevidím žádný vliv pozdního podzimního plodování na včelstva , pokud odpovídá podmínkám,to jest teplému podzimu a nějakému přínosu zvenku sladiny a pylu a plodu je přiměřené množství. To bych nechal na včelách, jestli se rozhodnou plodovat nebo ne. Jinak plodováním přes zimu se kdysi vyznačovaly linie s příměsí včel vlašek, obvykle to bylo spojeno s žlutou barvou těla včely a s menším ochlupením včel. To ale bylo skutečně zimní plodování, jako že bylo přes den mráz - 5 - 10 st C po celý měsíc od poloviny prosince a v úlu se na podložkách v lednu objevovaly včelí kukly, mrtvé nevyvinuté mlaďušky a úly byly zevnitř masívně "zaledované" jinovatkou. Tyhlety včely potřebovaly buď na začátku zimy velké mrazy pod - 20 st C, kdy teprve přestávaly plodovat nebo naopak hodně teplou zimu s teplotami nad nulu, kdy se dokázaly i v takové zimě zimním plodováním i bez venkovní snůšky zvětšovat, oproti kraňkám, ty to neuměly a pokud se rozplodovaly, častěji při takovém počasí kolabovaly a slábly. To už je ale dávno, tyhlety geny vlašek už byly prakticky všechny vymýceny bezmála 40letým preferováním kraněk.
I když by se tyhlety geny docela hodily v teplých zimách kolem roku 2007.....
Podzimní plod bych neviděl jako problém. Pokud plodování na podzim je problém čistě kvůli fumigaci, tak na to jsou jiná a skutečně účinná opatření, než selekce včel, třeba klíckování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48003)

Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte nevhodné.

Karel: Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s prvním spadem.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48003)

Já jsem jen zvědav, jestli letos budou zase po pár letech úhyny, jak příští rok vygraduje léčení.
Jak veterina nařídí zvýšit intenzitu léčení, předepíše všude Gabon nebo ještě další léčení a všichni včetně těch lajdáků začnou na nějaký rok léčit pořádně. Takže další rok zas bude rekodně malé napadení roztočů a zase všichni začnou postupně v léčení polevovat a roztoči se zase množit....
A o kolik bude to vygradování léčení zbytečné, protože nejhorší roztoči či chovy na nejhorších místech z hlediska rozšiřování roztoče či z hlediska metodiky včelaře budou v podstatě ozdraveny hynutím včelstev, se kterými z velké části vyhynou i ti problémoví roztoči.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.70.20.53) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002)

AM:
Něco ve stručnosti k liniím co chovám: nejlépe mi vychází
.....

Tak jsem tak včera měl chvilku a koukl na podložky.

I u dcer jedné ins. matky v oddělcích jsou velké rozdíly, řekl bych řádové.

Podle některých podložek bych byl vzorný včelař,podle jiných lajdák.
Vzhledme k tomu, že oddělky většinou vytvářím ze směsných oddělků - kde se včely z více včestev promíchají, nemyslím, že by výchozí stav napadení byl jediným možným důvodem.

Na druhou stranu, jsem zvědav jak to dopadne. V minulosti jsem takové spady taky zažíval, a včely přežívaly.

K 2.léčení se nedostanu dřív jak za 14dní, tak uvidím, jak zabralo 1. léčení.
Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s prvním spadem.


Ale to je prostě příroda :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998)

Něco ve stručnosti k liniím co chovám: nejlépe mi vychází Sklenár co do výnosu medu, mírnosti a průměru spadu roztoče na včelstvo. Druhá je linie Praděd a nejhorší zkušenosti mám s linií Singer, letošní spad mám hlavně u této linie a v jednom případě u Pradědky. Takže příští rok u mne Singer skončí. Letos jsem si koupil inseminovanou Dolku tak mám příští sezónu co zkoušet. S pozdravem Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984) (47999)

Aleš Molčík napsal:

>Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety.
>A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo.
..................

Omlouvám se, ale dnes asi tu úvahu moc nerozvedu.
Právě jsem přijel z chalupy z onoho stanoviště, kde jsem měl v roce 2007 úhyn a vůbec se mi to nelíbí.
Jak už jsem někde říkal, připomíná mi to tam ten rok 2007, ale to jsem tam v tuto dobu už měl jen dvě torza z devíti včelstev a náhradní matku.
Dával jsem dnes podložky. Je to na chalupě cca 80 km daleko (Vranová okres Blansko)
Příští týden spočítám spad, a pokud bude co, budu asi fumigovat.

V tom roce 2007 jsem měl docela dobrý pocit z toho jak léčím. Podzim před tím předepsaná fumigace, na jaře výsledky cca v normě (na rozdíl od Hustopečí, kde jsem měl tehdy tuším 6ks na včelstvo), v červnu formidol, v srpnu gabon, v půlce září gabon ven (po 30dnech aby nevznikla rezistence). Při vyjímání gabonu v půlce září žila ještě všechna včelstva z devíti, ale dvě v budečácích se mi nezdála - byla zesláblá. Gabon již u nich nevisel uprostřed plodu.
U ostatních včelstev byl gabon ještě v plodovém tělese a nic se mi nezdálo podezřelého. Jen jsem se divil, že v půlce září měly včely ještě tolik plodu.
Celkově jsem měl z léčení toho roku dobrý pocit jak jsem psal, snažil jsem se podle metodiky.
Při další návštěvě stanoviště v první půlce října bylo 6 úlů z devíti bez včel (oba nástavkové které jsem tam tehdy měl a 4 budečáky), zásoby ještě něbyly vyloupeny, tři včelstvíčka která stále ještě plodovala, jsem rozdělal, rozdrásal plod, dvakrát po dvou dnech zafumigoval.
Tehdy jsem ještě nepočítal spad, ale po fumigaci bylo roztočů na podložce jako máku, byli i v plodu. Jedno z těch včelstvíček nepřežilo fumigaci, dvě dožila jara na 3 uličkách a bez problému se rozvíjela. Donesla v dalším roce ještě i med.

Proč došlo ke kolapsu, nevím.
Jsou to dohady - v každém případě to byl velký tlak roztočů. Možná to bylo ono domino, o kterém se tu zmiňoval přítel Holub, určitě nezabraly gabony jak by měly, zřejmě i včelstva, která jsem choval (a z velké většiny stále chovám) nemají nejvhodnější vlatnosti v odolnosti proti roztoči.

Takže uričtě za to můžou v první řadě roztoči, v druhé řadě na roztoče citlivá včelstva, také já, že jsem slepě věřil metodice a namlouval si, že mám včelstva ošéfovaná, za třetí myslím i ta metodika, které většina včelařů dosud věří, (ale já už ne, :) ), a také každé léčivo, na které se spolehneme a které je neúčinné, v tomto případě gabon.

Možná, že letos mě čeká něco podobného, uvidíme, ale už to nevidím jako tragídii. Pokud moje včelstva nevydrží i při léčení (letos KM) určitý tlak roztoče, asi nemají nárok na život, přírodní výběr by je už dávno vyřadil. Takže potom se budu rozhodovat, jak budu spojovat, popřípadě množit, nebo od koho nakupovat matky.

No nakonec z toho jakási úvaha byla, tak snad vám to k něčemu bude.

s pozdravem

Radek Krušina

PS - ve Vranové pokud vím jsme tehdy na tom byli podobně 3 z 5 včelařů. včelstva od sebe cca v okruhu 500m.
v Hustopečích jsem zatím nikdy s roztoči podobné problémy neměl, ale kolegové každý rok něco hlásí. Nebudu konkrétní, protože se to netýké mě. Doufám, že je to pochopitelné.
:)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984)

Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety. A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo. Odolnost roztočů vůči léčivům a jejich přemnožení nad hranici životaschopnosti včelstva, už je jen následek a z toho co tu Radek psal mi vyšlo,že neléčí jinak než já, tak mě zajímají zkušenosti čeho se vyvarovat. Dále, jestli mohu, bych se ještě obrátil na Pavla Holuba o rozšíření jeho příspěvku, stačí bodově, ve kterém píše o nových způsobech ošetřování, selekci včelařů, myšlení a o tom, že roztoče včely zvládnou samy a bez chemie. I jiné možnosti mě zajímají. Dnes jsem byl zkontrolovat spad, 12 dní od ometení podložek po první fumigaci a druhá ještě neproběhla, s nálezem do dvou kusů roztočů na včelstvo a zajímavé je to, že nález byl u stejných včelstev jako den po fumigaci. Ostatní včelstva po fumigaci i dnes na nule. Oběma osloveným předem děkuji. S pozdravem Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984)

Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety. A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo. Odolnost roztočů vůči léčivům a jejich přemnožení nad hranici životaschopnosti včelstva, už je jen následek a z toho co tu Radek psal mi vyšlo,že neléčí jinak než já, tak mě zajímají zkušenosti čeho se vyvarovat. Dále, jestli mohu, bych se ještě obrátil na Pavla Holuba o rozšíření jeho příspěvku, stačí bodově, ve kterém píše o nových způsobech ošetřování, selekci včelařů, myšlení a o tom, že roztoče včely zvládnou samy a bez chemie. I jiné možnosti mě zajímají. Dnes jsem byl zkontrolovat spad, 12 dní od ometení podložek po první fumigaci a druhá ještě neproběhla, s nálezem do dvou kusů roztočů na včelstvo a zajímavé je to, že nález byl u stejných včelstev jako den po fumigaci. Ostatní včelstva po fumigaci i dnes na nule. Oběma osloveným předem děkuji. S pozdravem Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945)

AM: A po třech letech záznamů hodnotím a výsledky spadu jasně odpovídají tomu, že rozdíl mezi liniemi je.

Nevím, zda se tu již na to někdo neptal, možná jsem přehlédl... Asi to bude zajímat více včelařů. Mohl by jste to nějak konkretizovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979)

AM: Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval.

Moderní včelař - www.modernivcelar.eu - 1/2009, str. 26, Lze selektovat na grooming? - toto počtení mě zaujalo, chytré myšlenky. Ale trochu jsem se vylekal, že varroatoleranci lze hledat jen takto - pro hobby včelaře - složitě.

Naštěstí varroatolerance je soubor mnoha vlastností
a) aktivních (např. grooming, likvidace napadeného plodu...)
b) pasivních (např. průběh a množství plodování, plodové pauzy, dlouhověkost...)

a hobby včelaře zajímá výsledek. Proto mě letos na jaře zaujal Zápisník moderního včelaře - http://www.n-vcelari.cz, který umožní každému včelaři jen ze spadu napovědět o větší či menší varroatoleranci konkrétního včelstva. Nemusím se tak "hrabat" ve včelstvech a koukat plást po plástu, zda ze sebe včely roztoče strhávají...

Mimochdem: Kdo zadává spad do VMS - www.varroamonitoring.cz, může si díky poměrně nové funkci - grafy - nechat data zobrazit v grafu (stejném jako je v Zápisníku).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973)

Marcel: Co se týká chovu línií odolných na roztoče: Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, ...

Burgel : Myslím si to samé.

Co si myslíte vy?

Letos mela naše ZO nařizen gabon a hledal se dobrovolník který napíše tiskopis sledování spadu. Z 20ti členů byl jen jeden kdo provádí sledováni spadu (já jsem nechtel protože jsem nechtel gabon užít, nakonec jsem gabon ale použil)

40 let jsem prováděl selekci na medný výnos, (sledovat medný výnos je daleko jednodušší než sledovat varroa).
Výnos sel nahoru jen velmi pomalu a po 40ti letech jsem přešel pro zvýšení výnosu na inseminované matky užívající heterozního efektu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47943) (47946) (47948) (47951) (47957) (47993)

"Vysvětluji si to tak, jak už zde někdo napsal, že při způsobu vedení včelstev takovém, že mají vždy hojnost potravy a prostoru, nejsou nucena po skončení snůšky vyhnat všechny trubce. Nakonec i z biologického hlediska je to žádoucí, aby byli trubci pro spáření se s matkami z pozdních výměn v doletu, v dané populaci a tak to tedy evoluce zařídila."

Asi to bude i doklad spořivosti daného genotypu včel. Pokud mají dostatek zásob a prostoru, nechají dané trubce dožívat mezi včelami a přitom vyrábět teplo, i když třeba trubci to teplo mohou vyrábět méně efektivně než včely. Ale když mají dostatek zásob.... úsilí a materiál vložený do výchovy trubců v létě je tak více využit... A zimní včely se o to více šetří a méně namáhají....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47943) (47946) (47948) (47951) (47957) (47993)

Nakonec i z biologického hlediska je to žádoucí, aby byli trubci pro spáření se s matkami z pozdních výměn v doletu, v dané populaci a tak to tedy evoluce zařídila.

Nemôžem nereagovať, veď nejaký ten čas som pri včelách (od r. 1955), veď prečo by sa evolúcia spamätala až posledné desaťročie? U mňa ani to nie je pravda.
Moje včelstvá ani pred 20-timi rokmi nehladoveli a tak isto i teraz. Vyháňanie trúdov zo včelstiev som si aj tohoto roku starostlivo kontroloval, tam kde včelstvo bolo skonsolidované (spokojnosť s M, prípadne mali mladú M), tam začali trúdy vyháňať z úľov už začiatkom júla-červenca, tam kde z nejakých dôvodov nemali M, trúdov si chránili, kým som im ju nepridal, až potom odrazu trúdy z včelstva vymizli. Letáče neustále pozorujem a tak isto podložky v úľoch, ale, žeby čo len náznak po trúdoch som nezaznamenal. Moje včelstvá asi nezachytili nové trendy.

Nuž chcel som arbitra, tak ho mám, ale stále si myslím, že trúdy sú vo včelstve hierarchicky v jasnom postavení, sú vo včelstve nato, aby oplodňovali matky.Teda sú vo včelstve vždy vtedy, keď tento dominantný prvok-oplodnenná M vo včelstve chýba, alebo už nie vhodná.

Myslíte, že by si výskumné ústavy vo svete nevšimli a nenapísali správu? Veď by sa tým zviditeľnili, veď vlastne je už skoro všetko vysvetlené. Už čakáme na všemocnú genetiku, ktorá zmení včelu na baránka božieho a budú sekať už len dobrotu. Prestanú pichať, rojiť sa a nosiť med rovno do sudov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (213.155.41.14) --- 6. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47943) (47946) (47948) (47951) (47957)

Reaguji na výzvu p. Turčániho. V roli arbitra jsem ještě nebyl :-)
Každoročně pozoruji, že část včelstev si do podzimu ponechává nevelký počet trubců a už léta to nepovažuji za nic neobvyklého či za signál nějakého problému s matkou - jednoznačně ověřeno. Vysvětluji si to tak, jak už zde někdo napsal, že při způsobu vedení včelstev takovém, že mají vždy hojnost potravy a prostoru, nejsou nucena po skončení snůšky vyhnat všechny trubce. Nakonec i z biologického hlediska je to žádoucí, aby byli trubci pro spáření se s matkami z pozdních výměn v doletu, v dané populaci a tak to tedy evoluce zařídila.
Moje včelstva mají skoro pořád dostatek zásob, protože poslední med jim odebírám během srpna i za cenu, že ho část snědí a v den odebrání medu hned dostávají velkou dávku cukerného sirupu. Nemají tedy důvod k nekompromisnímu vyhnání každého trubce.
Rovněž si myslím, že tolerance včel k trubcům po sezoně záleží i na chovaném (geno)typu včel. Některé typy skutečně vyženou všechny trubce nejpozději po skončení snůšky, někdy už při jejím zeslábnutí.
Ještě jeden aspekt - trubci v úlu dlouho do podzimu svědčí i o jejich značné dlouhověkosti, kterou mají danou mj. geneticky, proto z tohoto hlediska je to positivní úkaz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 11. 2010
Re: Kolaps včelstiev-oprava textu (47987) (47989)

Pán Polášek ja som pri svojich včelstvách zažil čo je to kolaps včelstva v r. 1998.

Ospravedlňujem sa za chybu, rok kolapsu u mňa bol v rok 1988 keď mi uhynulo 70% včelstiev, ešte do konca 9 mesiaca. To čo prežilo bolo životaschopné a včelstvá priniesli i med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu-záverečná fumigácia (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973) (47976) (47986)

Já provedl včera druhou fumigaci a v průměru včelnice mě vyšel spad na podložkách po dvacetičtyř hodinách tři roztoče.Což je po mnohastovkových počtech při první fumigaci velmi potěšující a ukazujeto na vysokou účinnost amitrazu ve varidolu.Plod se mě nepodařilo najít ani u včelstev s červnovýma matkama.Dnes skoro všechny včelstva přinášely žlutý pyl z hořčice,což k dnešnímu datu v mých desetiletých záznamech jsem nikde neobjevil.
S pozdravem.
P.Z.
U.Hradiště

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984)

"Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pane inženýre, ta nabídka je sice určena jinému kolegovi, ale já bych (s dovolením), měl také zájem o foto poškozených roztočů, mohu-li poprosit. Registruji je také a pomohlo by mi srovnání. Zkusím je také vyfotit, jestli je v archivu (v krabičce od sirek:-) ) najdu a revanšoval bych se. Nebo je mohu poskytnout k podstatnějšímu zkoumání.(gegorius/=/centrum.cz) Co je zajímavé: ty poškozené jsem nacházel převážně ve včelstvu, které je z řady důvodů jinak dosti problematické. Proto jsem je také zachoval ... Mimochodem: Váš spad na VMS sleduji už delší dobu a jeví se mi býti velmi zajímavým. No: vloni jsem na tom byl podobně, ale to byla zcela jiná situace ...
Díky.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2010
Re: (47987)

"Pán Polášek ja som pri svojich včelstvách zažil čo je to kolaps včelstva v r. 1998.
Budem jednoducho dokumentovať na mojich skúsenostiach ako a kedy ten kolaps vzniká a ako mu predísť.

1./ AK včelár zanedbá ošetrenie včelstva pred zimným obdobím a p"

V podstatě jste popsal to, co napsali lidi z VUVČ v Dole, když kdysi Gabony zaváděli. Jediné, co nevěděli, byl právě ten kritický počet roztočů. A právě to mně zaráží, že vzhledem ke včelám je dneska ten kritický počet roztočů několikrát menší než by měl být. Vždyť pokud je ve včelstvu na včelách třeba tisíc roztočů, denně se do buněk plodu páří takových odhaduji 200 - 300 roztočů, zbývající buňky plodu jsou bez roztočů a tudíž by z nich měly být včely v pořádku. A dospělé včely by neměly být roztoči nějak zásadně poškozovány. Že by se to svedlo na viry?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984)


""Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval. S pozdravem Aleš"""
Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.

Ale to ešte nie je dôkaz, že to robili včely a zároveň s cieľom sa zbaviť roztočov. Poškodené Vd mohli prísť k tomtuto "úrazu" aj inou cestou. Dokážte to záberom keď včela drží Vd v hryzadlách. Silu by aj mala, len to nedokáže využiť?!.

Nejak tak ako sa to podarilo mne a kolegovi, keď som pri pokuse dokumentoval odnášanie mŕtvych klieštikov z podložky mravcami, len mi chýbal fotografický dôkaz.

Tento získal môj priateľ L.Šebošik, admino vcely.sk, ktorému sa to podarili natočiť na mobil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 11. 2010

Prostě ve zkolabovaných včelstvech už ta zkáza byla v době vkládání Gabonu předurčena, gabon to možná trochu zpomalil, možná i trošku urychlil rozrušením včelstva při vkládání Gabonu nebo rozrušením včelstva vnesením další chemikálie do něho.... R.P.

Pán Polášek ja som pri svojich včelstvách zažil čo je to kolaps včelstva v r. 1998.
Budem jednoducho dokumentovať na mojich skúsenostiach ako a kedy ten kolaps vzniká a ako mu predísť.

1./ AK včelár zanedbá ošetrenie včelstva pred zimným obdobím a po zime nechá včelstvo napospas osudu.

2./ Expanzia rozmnožovania Vd má potom zrýchlené tempo a v čase keď sa začínajú tvoriť dlhoveké včely (od polovice júla-července) je vo včelstve taký vysoký počet Vd, že pri počte denne nakladených vajíčok matkou, sa do buniek s budúcimi dlhovekými včelami dostáva stovky samičiek Vd. Ešte nie do každej, ale tam kde sa vyvíjajú spolu s Vd, tie aj keď sa vyliahnu, dlho nežijú, lebo sú poškodené. Ak včelár nič nerobí, tak začína kolaps včelstva.

3./ Počet klieštika neustále narastá, ale sila včelstva postupne klesá, prežívajú len včely, ktoré neboli ním napadnuté.

4./ V tomto čase t.j koncom júla a skôr, nevložíme 2 Gabony do uličky v stred plodového telesa, toto včelstvo zachránime (aj keď nebude až také silné), pretože ďalšie vyliahnuté Vd budú acrinathrinom zničené a od toho okamihu budú i včely z týchto vajíčok ochránené a životaschopné. Takže kolaps včelstva zastavíme a včelstvo môže ísť do zimy silné.

5./ Ak v stave uvedenom v bode 2./ s vložením Gabonu otáľame po 15.8 a ešte na nesprávne miesto alebo ho vôbec nevložíme (je tu ešte možnosť KM a fumigácia), tam nemôže včelár očakávať nič inšie ako skolabovanie včelstva do konca augusta-srpna, prípadne tak zdevastovaného, že nemáme čo pripraviť do zimy.

6./ Včelári čo zažili kolaps svojich včelstiev, vždy majú argumentáciu, npr. veď som ich kŕmil a roztok vždy odobrali. Áno, to je pravda, ale túto prácu robili staré letné včely, ktoré už včelstvo nemohli zachrániť a mladé, ktoré aj keď sa ešte liahli, pri prvých orientačných preletoch vychádzali na letáč, padali do trávy a hynuli. Takže rezultát prehry včelstva a včelára je jasný.

7./ Ten kto vsádza na Gabon (a verím, že je kvalitný) musí ho vkladať včas, už okolo 15.7 najpozdejšie 25.7, ak vsádza na niečo iný prípravok tak použiť ten. Dôležité je kde vkladáme Gabon, nikdy nie do letáče, medníka, k bočnej stene úľa, ale rovno do stredu plodového telesa a do rozšírenie uličky na 16 mm a nesmie byť jednou stranou opretý o plást, približne 5-7 cm od prednej a zadnej stene úľa.Gabon použiť len v dobe jeho respiračnej účinnosti.

8./ Aj napriek týmto zásadám, je Gabon čiastočne priepustný a odporúčaná doba respirácii vo včelstve 24-28 dní krátka. Ing. Veselý to priznal, ale nedoporučil ponechanie Gabonu vo včelstve dlhšie ako zmienených 24-28 dní. Osobne odporučil radšej vložiť o jeden Gabon (zvlášť do silných včelstiev) o jeden Gabon viac, ale o dve uličky ďalej od prvej kde je gabon.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (78.102.249.89) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu-záverečná fumigácia (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973) (47976)

III. fumigácia -"- -"- 5.11: priemer -"- -"- 6,9 Vd _
Také mi to nedalo a udělal jsem včera III. fumigaci i když se doporučuje až po 20.11. Udělal jsem ale předem kontrolu, zdali je ve včelstev plod. V kmenových včelstvech plod není. Není ani v květnovém oddělku, který je ve dvou nástavcích. Plod byl v polovině včelstev, kde jsem měnil v říjnu matky. Ty budu muset přeléčit později. Včely byly hezky roztáhlé a k večeru ustal vítr. Zajímavé je, že včely nyní ukládají sladinu do sediště, některé i pyl. Jako by si dělaly nad sebou větší zásoby. Přihlédnu-li k tomu že hraboší venku dělají větší hromádky, tak to přijde ochlazení, nebo tuhá zima.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984)

Zapomněl jsem se podepsat :-)
Pavel Holub

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.248.56.32) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979)

""Selekce včel na varroatoleranci nějakou metodou přirozeného výběru " co přežije vyhrává" už v pokusech různých ústavů po světě již proběhla a vždy s nulovým výsledkem."""
Není to tak. Chybí jen vůle včelařů přejít na nové způsoby ošetřování. Oželet nějaké to kilo výnosu, oblékat si mundůr a naučit se protirojová opatření. To možná jen pro začátek. časem by se včelaření vrátilo do původních kolejí. Přijďte si poslechnout Dr. Kefusse do KMCT na Konferenci 10 let PSNV příští sobotu.

""" Ve své původní domovině se včely zbavují roztoče tak, že opustí dílo, plod a roztoče zavíčkovaného u plodu."""
V domovině se roztoč reprodukuje pouze na trubčím plodu. To je ten zásadní vliv. Např. viz Dr. Martin o afrikanizovaných včelách v Mexiku - v tomto smyslu zásadní poznatky souvislostí A.cerana-AHB-EHB.

""V našich podmínkách si myslím , že jde o dlouhý proces spojený se selekcí a umělou inseminací.""
Ano, bude to dlouhý proces selekce včelařů, šlechtitelů a myšlení lidí. Jinak včely to umí bez nás. Podívejte se na můj spad na VMS, jaký byl na jaře a jaký ve vrcholu sezóny, to je polovina září, to bez jakéhokoliv chemického zásahu. VMS je cestou k poznání, jak na to. Ale z VMS také poznávám, jak chybí vůle. Vkládám naději do mladých začínajících včelařů, kterým nevlezlo pod kůži pohodlí chemického ošetřování.

"" Ale na co konkrétního se při selekci zaměřit je otázkou. Nízký spad může mít několik příčin od odolnosti roztoče vůči léčivům, přes nízkou plodnost včelstva a tedy příležitost roztoče se množit až po to že ve včelstvu je roztočů málo, protože léčiva účinkují.""
Správná úvaha. Cestou je méně "léčit" a více se učit. Ale včelař to může dělat jen tehdy, když má včelstva spolehlivě pod kontrolou (výhoda VMS), nikdy to nesmí nechat dojít do kolapsu a loupeže (což se spolehlivě stává i klasickým léčitelům).

""Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval. S pozdravem Aleš"""
Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (82.202.11.39) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47971) (47978)

Pepan: nic nevidím

> Tady je pozvánka:
>
> [odkaz]
> [obrázek]

Tato konference trochu "zkrouhne" data posílaná na maily, jak je vidět. We webovém rozhraní je vše, ale pro Ty, kteří používají mailové rozhraní konference doplňuji tento odkaz:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=193&catid=36:psnv&Itemid=92

Je tam pozvánka a aktuální informace ohledně Mezinárodní včelařské konference, kterou pořádá příští sobotu PSNV-CZ. Přijedou zahraniční včelaři, kteří se varroatolerancí zabývají. Bude možné se jich i ptát v rámci diskuse po každé přednášce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu, účinnost Gabonu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973) (47977) (47981)

Nikde jsem neviděl popis mechanismu, jakým vlastně varaóza způsobuje kolaps včelstva. Podle spadu při léčeních včelstev, která později padnou, kolaps nastává v nejnepříznivějším případě, pokud je ve včelstvu pár stovek roztočů. Běžně nastává, pokud je ve včelstvu několik tisíc roztočů, třeba spad je 2000 roztočů.
A jeden vylíhlý roztoč znamená jednu poškozenou včelu, při hustším napadení, kdy se několik roztočů líhne v jedné buňce, je na jednu napadenou včelu těch roztočů několik.
Na vrcholu populace je ve včelstvu takových 60 tisíc včel, v srpnu odhaduji počet včel ve včelstvu takových 30 - 40 tisíc.
Obecně, kdyby včelstvo v době, kdy se zakládá zimní generace, přišlo o pár tisícovek včel, nic se vůbec nestane, včely prostě založí tu zimní generaci o to slabší a jinak přezimují v pohodě. Staří chovatelé kdysi to "úspěšně" provádeli každý rok, když v srpnu zůžili včely v zadováku z plného počtu na 7 - 8 rámků 39x24 a přebytečné včely tak byly nuceny venku na česně vymřít zimou a deštěm.
I kdyby v srpnu v silném včelstvu bylo 20 tisíc roztočů, pokud by mechanismus poškozování včelstva byl jen v prostém poškozování včel, tak i takové včelstvo by zimu přežilo, sice jen v síle oddělku, ale přežilo.
Jenže ono stačí na kolaps včelstva v nepříznivém případě pár stovek roztočů....
Takže kolaps včelstva evidentně přímo na počtu roztočů ve včelstvu nezávisí. Závisí na něčem dalším, co z počtu roztočů vychází a co zatím není jednoznačně určeno. Kolaps včelstva v době léčení Gabonem tedy vůbec neukazuje na neúčinnost Gabonu. Neboli na to, že Gabon roztoče ve včelstvu nevytrávil.
Prostě ve zkolabovaných včelstvech už ta zkáza byla v době vkládání Gabonu předurčena, gabon to možná trochu zpomalil, možná i trošku urychlil rozrušením včelstva při vkládání Gabonu nebo rozrušením včelstva vnesením další chemikálie do něho....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973) (47977)

>Jinak při vyjmutí gabonů bývá ve včelstvu ještě plod, takže pokud je gabon méně účinný a část roztočů je na plodu, fumigace je nezabije. Tím to může být zkreslené.
Ale samozřejmě si něco ještě mohly přinést.<
------------------------------------------------------------
Zde by bylo na místě si připomenout, že gabon působí kontaktně. Gabonové pásky zavěšené v plodovém tělese včely poťapou, tím ťapáním po páscích včely na nožičkách přenáší léčivo a s ním, léčivem tak přichází do styku foretičtí roztoči. Protože gabony jsou ve včelstvu nejméně 24 a nejvíce 30 dnů a každý den se ze zavíčkovaného plodu líhnou nové mladušky a ssebou i vynášejí staré i mladé samičky roztočů, jsou tyto evidentně vystaveny účinkům léčiva. Teoreticky by tak měly s léčivem přijít do styku všechny samičky roztoče, které se v době léčení nachází ve včelstvu. Protože však v době použití gabonů probíhá snůška a včely, buňky po vylíhlých mladuškách zanášejí sladinou, stěhuje se i plodové těleso(zkušenost). Proto je třeba, zhruba v "poločase", zavěšení gabonových pásků zkontrolovat a popřípadě i nově upravit zavěšení pásků tak, aby pásky toto plodové těleso sledovaly. Při tom není od věci si vzít k ruce střípek skla, truhlářskou svidřinku, ostrý ševcovský knajp... a gabonové pásky zbavit (oškrabat)od včelami provedeného potahu vosku a propolisu, který účinky léčiva snižuje (izoluje). Pokud toto neprovedeme, roztoči tak přicházejí do styku s podprahovými dávkami léčiva a tak si mohou vytvořit k léčivu rezistenci. Mám vypozorováno, že je to problém zvláště u silných včelstev v nástavkových úlech. Při této příležitosti se nechci zabývat těmi včelaři, kteří ponechávají gabony v rozporu s metodikou ve včelstvach až do jarní prohlídky. Tam je to jasné. Trénují roztoče na rezistenci k léčivu.
Přeji všem klidné a úspěšné zimování. JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979)

Aleš Molčík napsal:

>Radku K. přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky. Nikde Gabon neoznačuji za mýtický lék.
>Takže mne nemá co bolet.
........................

Rád bych aby to nevyznělo jinak, než to myslím - gabony byly a jsou nabízeny k hubení roztočů v době po vytočení medu, mají nějakou deklarovanou účinnost (není to 100%).
Někteří včelaři, kteří se na to spolehli v roce 2007 přišli o včely.
Prostě s vámi souhlasím v tom, že gabon není 100% přípravek, ale na druhou stranu tvrdím, že jsou místa kde selhal v tom co od něho včelaři očekávají a nedá se to svést na to, že včelaři neléčili podle metodiky.
RK
...............


Aleš Molčík napsal:
>Ale psal jsem o tom, že na Gabonu nezáleží uhyn včelstev na varroázu. Žádný používaný lék nemá 100% účinek.
.......

To že žádný přípravek není 100% v tom se shodujeme.
Ale pokud mi někdo nařizuje něco dávat do včel, abych o ně nepřišel, já dám navíc před tím i doporučenou kyselinu, přijdu po vyjmutí gabonů o téměř všechny včely, a potom mi někdo vysvětluje, že za to nemůže neúčinnost onoho předepsaného přípravku, tak s ním minimálně budu nesouhlasit. :)))
Teď už se tomu jen směju.

Ale v tomto se neshodneme. Na gabon se místně nedá spolehnout. Berte to jako dobře míněnou radu k opatrnosti a monitorujte.
:)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 47980 do č. 48040)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu