Včelařská konference

Teplo je sdíleno konvekcí a sáláním neboli radiací. Poměr se různí v závislosti na mnoha faktorech ( teorie a praktická měření na velkou knihu).
Na sledovaném povrchu (v našem případě včely) je výsledná teplota tzv. "součtová", ta nelze měřit běžným teploměrem, ten měří jen teplotu media v nejbližším okolí.
Pokud je teplota včely vyšší, než teplota okolí, dochází k přestupu tepla do okolí konvekcí (ochlazováním povrchu včely vzduchem) a radiací. A právě tato složka se v "neprůsvitném" úlu přemění na povrchu v teplo a částečně se i odrazí zpět. Míra radiace je závislá na rozdílu teplot tohoto povrchu a povrchu včely. Ve skleněném úlu radiační složka projde sklem a radiace je částečně závislá (jen část energie projde sklem) na rozdílu teploty mimo úl a povrchu včely (se 4. mocninou). Takže "uniká více tepla" z chomáče. Je možné omezit energetickou propustnost radiací speciálními druhy skel až na 18% (běžně 60%).
Jak jsem již dříve uvedl - včely disponují takovým potenciálem, že jsou schopny se s tím vyrovnat.
V souvislosti s tím, že tu včelaři diskutují o kvalitativních znacích úlů a hledají optimální materiál, průhledné sklo to v tomto smyslu asi nebude.