Včelařská konference

To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

"Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí."
No, záleží za jak dlouho tam ten jeden roztoč na podložce měl spadnout. Jestli za jeden den, tak potom průměrná doba života varoa je 310 dnů...... jestli za dva dny, je to 620 dnů..... A tak dále ...... Jestli nemyslel situaci v létě ve včelstvu na vrcholu.....
Nejspíš tlačil na pilu, aby se včelaři polekali a léčení neodflákli......

Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí.Pokud má být max.invazní tlak 2500 Vd,tak do měsíce musí včelstvo na Vd kolabovat.A to stačí jeden Vd na podložce.Není to tvrzení trochu přitažené za vlasy?

Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....

Už vtedy to bol Varroa destructor, len sme o tom nevedeli!
Ja sa každý rok snažím preveriť výskyt na trúďom plode (známym spôsobom nadvidhnutia trúdov s fialovým okom pomocou odviečkovacej vidličky), vari raz sa mi podarilo nájsť jedného Vd. To potvrdzuje moje predpoklady, že tam kde je nízky všeobecne výskyt Vd vo včelstve, je nízky výskyt i na trúďom plode. To len potvrdzuje Kaji-ho poznámku o prepiatom tvrdení o vysokom zamorení TP klieštikom.

Lesklý papír pro tisk na tiskárnách se prodává také

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Marketing - Etikety
> Datum: 13.3.2010 12:26:12
> ----------------------------------------
> No jo, ale obyčejný papír je matný. Nevypadá hezky. Hezčí je etiketa, která
> se leskne!
>
>
>

Nechci vás přemlouvat ke vstupu do ČSV. V ČSV je 97% včelařů okolo nás.
Doufám že přes to že nejste členem ČSV víte o nákazové situaci jejich členů okolo vás protože to je důležité ( ja se neco dovim na tech asi 4 schůzích ročně, nevím kde se co dovíte vy.)? a ošetření časově koordinované může být účinější než nekoordinované.
Stejně tak komisionelní ošetření by mělo byt opatřením proti nespolehlivým včelařům (mylim že jich je mezi námi dost), samozřejmě že je náročnější a mnoha důvodů těžko proveditelné a neprovádí se ale to vy jistě také víte.
--------------------
Nechci se vadit, jen bych chtěl normálně včelařit a nemuset při tom lhát, jak je vydáváno za normu.
Shodneme se, že tak to s tím komisionelním léčením je.

Nevím co myslíte najednou aplošně.
Asi se shodnem že v zimním období bez plodu.
Pokud za tu současnost a koordinovanost považujete takovou definici.
Pokud myslíte, že všichni o jednom předem naplánovaném víkendu, tak my musíte vysvětlit, ja může probíhat reinvaze v listopadu a prosinci. - téměř nulový výlet včel z úlu.

Pokud má někdo včely jen za plotem, určitě je v jejich zájmu se domluvit. Ale proč jim to nařizovat?

V ČSV jsem byl skoro dvacet let, takže vím jaké informace jsem se dozvídal o nákazové situaci.
Na výročce koloval papír s výsledky - jak jsou relevnatní jsem vysvětlil níže.
Že se 5km ode mě pálí na mor jsem se dozvěděl když jsme byl na exkurzi u Kolína.
Když jsem se přidal před minulým sjezdem ke skupině která chtěla změnu, tak jsem se opakovaně dočítal, že nám jde o koryta a funkce - Včelařství 2005.
A teď koukám, že ty samé návrhy předkládají jiní, i vysocí funkcionáři, a další návrhy byly potichu realizovány. Třeba svazové sklanice - podpora prodeje ze dvora. Krajské uspořádání, protože na krajích se rozhoduje o penězích.
Oboje najednou šlo, i bez nás Chytrolínů. Jak pěkně řekl pan předseda.

A osobně fandím všem včelařům, kteří se někde sdružují a něco dělají. Pro sebe i pro druhé. Jen chci podotknout, že to že mám či nemám nějakou legitimaci ze mě nedělá lepšího včelaře ani člověka.

Karel

No jo, ale obyčejný papír je matný. Nevypadá hezky. Hezčí je etiketa, která se leskne!

Samozřejmě, že je tam důvěrník při každém léčení :-).
Jinak se ale domnívám, že je utopií domnívat se, že je v lidských silách
provést léčení za přítomnosti důvěrníka ve stejném termínu na celém
katastrálním území obce, uvažujeme-li o termínu jako o jednom dni, nebo i
víkendu, protože je nutno počkat na skončení letové aktivity včel, a pak již
mnoho času nezbývá - a to i kdyby se podařilo zajistit přítomnost
víkendových a registrovaných včelařů mnohdy půl republiky vzdálených (což je
další utopie :-) ). Samozřejmě - pokud by měl důvěrník na starosti jen 3 -
4 včelaře se třemi nebo čtyřmi včelstvy, stihnout by se to dalo, to ale asi
nebude běžný případ.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 12, 2010 7:49 PM
Subject: Re: ?lenstv? v ?SV


No vyhláška říká, že komise musí být u každého léčéní. To znamená že by tam
musel být důvěrník 3x.
Jak jinak číst toto:
"Léčebné ošetřování včelstev chemickými
přípravky (kromě odparných desek s
FORMIDOLEM) se provádí vždy komisionelně a
pod dohledem důvěrníků základních organizací
Českého svazu včelařů, o.s. (dále jen ZO ČSV) ve
stejném termínu a na celém katastrálním území
obce a v jejich místních částech, případně i na
celém území působnosti příslušné ZO ČSV." ...



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4940 (20100312) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

O bioprovozech nemluvím, tam bude jediná možná cesta ten plod.
-----------------------------
A kys. mravenčí - proniká i pod víčka.
P.K.

Pan Menšík odpověděl správně :-). Já jen dodávám, že použití formidolu
nepoškozuje med, a tak je jeho použití omezeno jen dostatečnou venkovní
teplotou.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Pepa ika" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 13, 2010 9:34 AM
Subject: formidol


Prosím o radu, kdy je nejlepší použít formidol.Vím, že má návod na použití,
ale prosím o radu zkušené včelaře.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4940 (20100312)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4940 (20100312) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Karel:
Proč ČSV? Nejsem člen..........
Proč KVS která mi zakazuje léčit jinak než komisionélně. To bych taky měl brát vážně jako nezpochybnitelnou autoritu

J.B.: to co budu psát asi vše víte.
Pane Karel chci věřit že se jen nechcete vadit.
Nechci vás přemlouvat ke vstupu do ČSV. V ČSV je 97% včelařů okolo nás.
Doufám že přes to že nejste členem ČSV víte o nákazové situaci jejich členů okolo vás protože to je důležité ( ja se neco dovim na tech asi 4 schůzích ročně, nevím kde se co dovíte vy.)? a ošetření časově koordinované může být účinější než nekoordinované.
Stejně tak komisionelní ošetření by mělo byt opatřením proti nespolehlivým včelařům (mylim že jich je mezi námi dost), samozřejmě že je náročnější a mnoha důvodů těžko proveditelné a neprovádí se ale to vy jistě také víte.

Můj volnější přístup k jarnímu monitoringu je způsoben vlastní zkušeností dlouhodobějšího monitoringu a nízkého lonského napadení t.j. nizkého letního až podzimního přirozeného spadu VD, dále nizkého spadu po 1. fumigaci( 16roztoču/1 včelstvo). To je diky řádnému sledování v průběhu několika let a roku 2009. Nevylučuji že se může jednat i o okamžité štěsti a do problémů se můžu dostat díky nejaké chybě nebo smůle.

Nejjednodušší rada .
KDYŽ TO POVAŽUJEŠ ZA NUTNÉ NEBO ÚČELNÉ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa ika <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: formidol
> Datum: 13.3.2010 09:34:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, kdy je nejlepší použít formidol.Vím, že má návod na použití,
> ale prosím o radu zkušené včelaře.
>
>
>

Ano, take nemam rad dotace, akorat krivi trh.

2010/3/13 KaJi <e-mail/=/nezadan>

> Alena Vítková:
> ... Chci se zeptat, jaký na to mate názor?Nepovede to v budoucnu ke
> zneužívání a také k honbě za stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná
> šance pro všechny i když z omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na
> dotace nevyčerpá/
> --------------
> Podle mě je to určitě rozumnější vynakládání veřejných peněz (těch co vám
> chybí na výplatní pásce nebo těch, o kolik víc zaplatíte při nákupu - daní)
> než plošná dotace každému kdo stihne vyplnit formulář a sehnat doklady.
>
> A spravedlivost u dotací?
> Ze svého principu jsou vždy nespravedlivé. Protože ty peníze musíte někomu
> napřed sebrat a pak z nich něco rozdáte.
> Nechápu co je spravedlivéhop na rozdávání peněz na nákup úlů atd? Zvlášť
> když je to jen začínajícím včelařům.
> Co když si někdo pořídil včely i úly za své před dvěma lety a teď je chce
> obnovit.
> Co vlastně stát, kraj dostane za své peníze?
> A jakým právem nám je bere aby je pak jako milostivý císař vyhazoval ze
> svého kočáru jásajícím davům?
>
> To klidně sponzorovat tréninkový autodrom, koupaliště a jiné ptákoviny, tak
> jak se děje.
>
> Karel
>

Alena Vítková:
.... Chci se zeptat, jaký na to mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny i když z omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
--------------
Podle mě je to určitě rozumnější vynakládání veřejných peněz (těch co vám chybí na výplatní pásce nebo těch, o kolik víc zaplatíte při nákupu - daní) než plošná dotace každému kdo stihne vyplnit formulář a sehnat doklady.

A spravedlivost u dotací?
Ze svého principu jsou vždy nespravedlivé. Protože ty peníze musíte někomu napřed sebrat a pak z nich něco rozdáte.
Nechápu co je spravedlivéhop na rozdávání peněz na nákup úlů atd? Zvlášť když je to jen začínajícím včelařům.
Co když si někdo pořídil včely i úly za své před dvěma lety a teď je chce obnovit.
Co vlastně stát, kraj dostane za své peníze?
A jakým právem nám je bere aby je pak jako milostivý císař vyhazoval ze svého kočáru jásajícím davům?

To klidně sponzorovat tréninkový autodrom, koupaliště a jiné ptákoviny, tak jak se děje.

Karel

Prosím o radu, kdy je nejlepší použít formidol.Vím, že má návod na použití, ale prosím o radu zkušené včelaře.

"Trošku jsme odeběhli od původní myšlenky. Totiž vložit do úlu po přemetení na mezistěny (souše + mezistěny) 1 rámek nezavíčkovaného trubčího plodu a po týdnu ho vyndat a vytavit.
Ten tam poslouží skutečně jako past. Prostě proto, že se tam jiný plod tou dobou nebude víčkovat. Trubčí proto, že nikomu nevadí jeho pozdější usmrcení. "

A není jednodušší a účinnější prostě tam strčit knot a fumigovat? Jednou fumigací se toho léčiva zas tak moc do vosku nedostane.
Nebo na 3 dny místo na měsíc tam strčit Gabon?
O bioprovozech nemluvím, tam bude jediná možná cesta ten plod.

Právě , že již se to znovu zkoumalo a zjistilo se, že se došlo k chybným závěrům. Novým závěrem pak bylo jako smyslupné označeno odstraňování trubčího plodu až po letním slunovratu. Tím se pak odstraní ta tak zvaná reinvaze.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 13.3.2010 08:56:21
> ----------------------------------------
> "To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože
> dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval."
> Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc
> roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče
> na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství
> trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a
> kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl
> založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou
> rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího
> plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí
> plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden
> výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba
> u světlého a hodně tmavého plástu.....
> Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a
> dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než
> na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa
> jakobsoni a ne varoa destructor....
> Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....
>
>
>

"Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně"
-------------------------------
To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval.
=======================================
Tohle je další argument proč nebrat nic vážně a spoléhat se na kritický úsudek.

Přitom o tom, jak VD preferuje trubčinu bylo mnohokrát psáno v časopise, povídá se to na seminářích a dokonce bych to možná našel v metodikách SVS.

Jak někde převzal Fascinovaný Eman V.: Nevěřím nikomu a sobě na 50%. :-)

Karel

"Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba u světlého a hodně tmavého plástu.....
Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu....."
-----------------------------
Trošku jsme odeběhli od původní myšlenky. Totiž vložit do úlu po přemetení na mezistěny (souše + mezistěny) 1 rámek nezavíčkovaného trubčího plodu a po týdnu ho vyndat a vytavit.
Ten tam poslouží skutečně jako past. Prostě proto, že se tam jiný plod tou dobou nebude víčkovat. Trubčí proto, že nikomu nevadí jeho pozdější usmrcení.
Ke zmapování životního cyklu roztoče by bylo skutečně dobré podobný výzkum zopakovat, mohl by naznačit i jiné cesty k jeho likvidaci.

"To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval."
Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba u světlého a hodně tmavého plástu.....
Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....

"Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně"
-------------------------------
To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval.

VORJA:
Na jednom semináři pořádaném ČSV,bylo přednášejícím sděleno, že jednomu spadlému roztoči v zimní měli odpovídá asi 30 roztočů na včelách. V únoru, když už včely plodují, pak tito roztoči jsou už pod víčky plodu a začíná jejich reprodukce. Proto bude i jejich přirozený spad téměř nulový. Za 12 dnů po položení vajíček přezimovaných roztočů se jejich populace znásobí (2-4x). Po pěti dnech dospívání i tito noví roztoči zalezou na plod a dál se množí. Přirozený spad jarních roztočů nastane, až skončí jejich reprodukční činnost (tj. samičky se vykladou a uhynou). Pokud je spad v zimní měli nulový , pak na včelách může být 0 až 30 roztočů. Co tedy s tím. Většina disciplinovaných včelařů se podřídí rozhodnutí KVS a ČSV, zda léčit nebo neléčit v tomto případě.
-------------------------
No místo semináře by nebyl od věci spíš odkaz na vědecký výzkum. Já na seminářích slyšel už spousta věcí, které nebyly blízko pravdě :-)

Takže s čím jsem argumentoval.
S používáním absolutních přesných čísel mám vždy strach.
jak někod mohl stanovit že právě jeden VD zmanená 30VD.
Pokud by to bylo výsledkem nějakého zkoumání, asi by u toho bylo i např 30+-20 a za jakých podmínek se k tomu došlo. Pokud by to bylo nějak přesné, určitě by se více bazírovalo na přesné době vložení podložky.
Jinak to považuji za povídky podobné těm o atraktivitě trubčiny pro roztoče. Jednou prokázána mírná preference, jindy ne, a ještě tam jde asi o období kdy se to zkoumá. A taky jsme to nedjenou slyšel, ale i četl.


Nespochybňuji, že je mírně pravděpodobné, že z 30 roztočů jeden měsíčně uhyne a spadne.
ALe nemůžete zároveň u nástavkových úlů tvrdit, že roztoči co najdete za měsíc na podložce jsou právě ti co z těch živých roztočů na včelách. Z toho můžte ledatak usuzovat, že tito roztoči od listopadu do konce ledna ve včelstvu byli.
Tahle statisktika mohla fungovat u jendoprostorových úlů. Jinak stačí když si na podzim nadzvednete včelstvo.

Kolega sleduje spad po léčení u všech včelstev a i denní spad mezi léčením.

U jednoho včelstva měl stále spad, vypadalo to, že snad ještě plodují, léčení nezabírá atd.
A tak to včelstvo po druhém léčené rozberal, aby věděl zda je tam plod. Nebyl. Za dva dny na to bylo na podložce 40 roztočů a pak už nespadl žádný.
Takže takovému včelaři by na podložce toho včelstva taky mohlo spadnout po vánocích ještě deset VD a vy byste to násobil 30 a šel natírat.
Jiný kolega opět opakoval starý pokus, že do vzorků přidal přesně známý počet VD. Zkuste si tipnout spolehlivost vyšetření. :-)))
A zkuste si to za rok taky udělat, a vychladnete z nadšení.

No a co se stane když dám v únoru podložku a vysypu do oleje?
Pokud se ve včelstvu těch Xkrát 30 roztočů množí, tak bych na podložce měl najít světlé roztoče, tedy nejmladší sourozence těch co se líhnnou. A měl bych úplně přesné číslo, protože od poloviny ledna mi včelstva co mají v sobě teploměr zvýšila teplotu ke 30stC.
Naopak si (jen) myslím, tak samičky asi hynou po kladení vajíček v buňce a je vyšší pravděpúodobnost, že po právě dokončeném reprodukčním cyklu uhynou a spadnou na podložku.

Takže jaké jsou další důvody, proč není směrodatné svépomocné vyšetření v únoru? Třeba flotací, aby se viděli i světlí roztoči.

Karel

A ještě k tomuto:
Většina disciplinovaných včelařů se podřídí rozhodnutí KVS a ČSV,

Proč ČSV? Nejsem člen. To je pro mě jako doporučení KDU ke zvýšení porodnosti:-)
Proč KVS která mi zakazuje léčit jinak než komisionélně. To bych taky měl brát vážně jako nezpochybnitelnou autoritu? :-) :-)

Ta vám nikdo nebere.
Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně.
Jde o vžitý omyl vyplývají ze skutečnosti , tam se ho více líhne a proto se tam také více vyskytuje, než se rozleze do celého včelstva. pak také když včely trubce vyženou tak to vyvolá dojem že si včely odněkud donesly velké množství brouků. Jde však o vlastní produkci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 22:55:03
> ----------------------------------------
> "Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky
> vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.
>
> pepan"
> ------------------------
> Jasně, ale při tom postupu, který navrhuji se ta nová generace vyklube až v
> tavidle nebo v kotli s horkou vodou.
> výsledek pak není +nová generace, ale - stará generace.
> Samozřejmě, kdybych v úle tu trubčinu nechal vylíhnout, byla by to jen
> množárna, jak píšete.
>
>
>

"Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.

pepan"
------------------------
Jasně, ale při tom postupu, který navrhuji se ta nová generace vyklube až v tavidle nebo v kotli s horkou vodou.
výsledek pak není +nová generace, ale - stará generace.
Samozřejmě, kdybych v úle tu trubčinu nechal vylíhnout, byla by to jen množárna, jak píšete.

"Takže asi Pavle takto:
Mám odstranit všechen dělničí plod a ponechat jen jeden trubčí rámek s otevřeným plodem 5 dnů. Nedělat fumigaci a jen nakonci července vložit KM nebo Gabon. ..........................................................................................................................................................................V trubčině je delší vývojový cyklus, o tři dny. Takže je to ideální líheň pro varoa, než dělničina. Za pokus by to stálo. Je tak? P.S
"
----------------------------
je to tak, jen bych to tam nechal déle než 5 dnů, prostě do zavíčkování.

Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 22:40:18
> ----------------------------------------
> "Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší
> jejich líheň. :-)"
> ---------------------------------
> chápu to tak, že roztoči upřednostnují trubčí plod pro jeho delší vývoj a
> včelař nemá žádný etický či profesní problém s jeho usmrcemím. Když toho
> využiju a zavíčkovanou trubčinu zlikviduji, stává se pastí.
>
>
>

Citujem:

To ještě musíte vzít v úvahu že těch 6 kapek teré mu důvěrník nakape na knot se po cestě k úlům stejně vypaří a včelám zůstane jen ten smrad z toho knotu.

pepan



... nezmysel! U(činná látka sa odparuje pri podstatne vyžšej teplote.
Inakby sme knoty nemuseli zapalovať!

Veel

Takže asi Pavle takto:
Mám odstranit všechen dělničí plod a ponechat jen jeden trubčí rámek s otevřeným plodem 5 dnů. Nedělat fumigaci a jen nakonci července vložit KM nebo Gabon. ..........................................................................................................................................................................V trubčině je delší vývojový cyklus, o tři dny. Takže je to ideální líheň pro varoa, než dělničina. Za pokus by to stálo. Je tak? P.S

"Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší jejich líheň. :-)"
---------------------------------
chápu to tak, že roztoči upřednostnují trubčí plod pro jeho delší vývoj a včelař nemá žádný etický či profesní problém s jeho usmrcemím. Když toho využiju a zavíčkovanou trubčinu zlikviduji, stává se pastí.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=170:vcely-at-mi-vlezou-na-hrb&ca

Pozor na ten vžitý omyl.:-(
Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší jejich líheň. :-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 21:41:17
> ----------------------------------------
> "To už by bylo moc, když jim na začátku července vezmu všechen plod s
> roztoči, nejdříve za 3 týdny se narodí první várka nových včel. Tím, že
> dělám tu fumigaci na panenském díle, tak jich hodně zničím. Kdybych měl
> ještě odstranit první zakladený plást, to by už bylo ma mě moc. "
> --------------------------
> a co takhle jim tam nechat 1 rámek s nezavíčkovaným plodem, nejlépe
> trubčinou a za týten ho prohnat tavidlem. Bylo ba to bez dalších ztrát.
>
>
>

To ještě musíte vzít v úvahu že těch 6 kapek teré mu důvěrník nakape na knot se po cestě k úlům stejně vypaří a včelám zůstane jen ten smrad z toho knotu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: lkomisioneln? l??en? v?elstev
> Datum: 12.3.2010 21:31:57
> ----------------------------------------
> Plně se stavím za tento příspěvek. Komise zodpovídá, že bude v celé ZO
> provedeno řádné a účinné ošetřní včelstev / ne léčemí/ a ne, že bude léčit
> místo majitele. Ovšem majitel si může ošetření včelstev objednat a také
> zaplatit.
> Od doby, a to je již dávno, kdy jsme přestali blbnout s komiseni, roztočů
> máme nepatrně Zatím co dříve "léčila" skoro polovina včelařů /více než 3/
> letos jich léčí 5% /18 včelařů ze 350, a máme 51% s nulou ze 3.580 včelstev
> - to jen pro představu, že musí být prakse asi rozdílná, ale jedná se vždy
> o výsledek/.
> A ještě jeden dovětek - a proč by včelař se dvěma včelstvy si nemohl
> objednat jednu celou skleničku a ne potroublých šest kapek. Vládní nařízení
> přece říká: včelař si objedná.... a potom podepíše, včelstva řádně
> ošetřoval, dodaným léčivem, které bylo zlevněno o dotaci.Přece Varidol
> nemůže jinak zneužít, ale může ho použít na jaře, bude-li třeba, ošetřit
> roj, oddělek a pod. a také příští rok, vždyť se nezkazí. Proč si někde
> vymýšlíte pracné složitosti, vždy se musí jedna o výsledek a ne o způsob
> ošetřování.
>
>
>

Proč by nemohli padat roztoči v únoru když padají i v lednu.
Měsíc jako měsíc.

Naopak v únoru už začínají plodovat, takže by se už mohli objevovat první světlí roztoči. Pokud ve včelstvu zůstali roztoči schopní reprodukce.

Nevím kde je moje úvaha chybná.

Pokud někdo si chce sám udělat rozbor, protože tu lednovou musí dát do směsného vzorku, tak z únorové získá stejné informace a může to dělat úl po úlu.

Když chce někdo vyšilovat a při průměru 1VD na včelstvo natírat, tak je to podle mě rozumnější cesta jak zjistit, jestli a v kterém včelstvu nějaký VD přebývá.
---------------------------------------------------------
Na jednom semináři pořádaném ČSV,bylo přednášejícím sděleno, že jednomu spadlému roztoči v zimní měli odpovídá asi 30 roztočů na včelách. V únoru, když už včely plodují, pak tito roztoči jsou už pod víčky plodu a začíná jejich reprodukce. Proto bude i jejich přirozený spad téměř nulový. Za 12 dnů po položení vajíček přezimovaných roztočů se jejich populace znásobí (2-4x). Po pěti dnech dospívání i tito noví roztoči zalezou na plod a dál se množí. Přirozený spad jarních roztočů nastane, až skončí jejich reprodukční činnost (tj. samičky se vykladou a uhynou). Pokud je spad v zimní měli nulový , pak na včelách může být 0 až 30 roztočů. Co tedy s tím. Většina disciplinovaných včelařů se podřídí rozhodnutí KVS a ČSV, zda léčit nebo neléčit v tomto případě.

"Nad tím sem Pavle také přemýšlel, ale, já mám permanentní přísun varoa od souseda. Na trubčině mám průměrně 80 roztočů, když vidličkou odvíčkuji jeden plást, u dělničiny je to lepší. Vkládám až 4 rámky na stavbu trubčiny. Proto všechno pryč. Od toho konce května se varoa hodně zvedá, poprvé za uši dostane zničením všeho plodu spolu s fumigací, potom po druhé na podzim při první fumigaci. Druhá už je v pohodě a po aerosolu už to jsou jen jednotky. P.S"¨
------------------------
Asi by to chtělo pokus. Takhle můžeme jen spekulovat, jestli by se do toho plástu nastěhovali všichni, nebo třeba jen půlka jejich populace.
Teoreticky to vidím takto. Všechen zavíčkovaný plod s novou, silnou generací roztočů z úlu zmizí a zůstávají roztoči na včelách a jediný nezavíčkovaný plást, a ještě trubčí, který je pro roztoče během příštích 10 dní jedinou možností rozmnožování. Po kompletním zavíčkování jedou roztoči na výlet do tavidla. Mělo by zůstat maximálně několik málo procent z původní generace - těch nejmladších.
Prostě to chce zkusit a porovnat. Pokud by to ušetřilo chemii, stálo by to za tu námahu.

kdybyste ten vzduch dýchal z tlakové lahve dýchacím přístrojem, tak ano
uvědomte si, že ten vzduch kontaminujete vydýchaným vzduchem, po hodině bude vaše dechová frekvence dvojnásobná, atd.

http://www.zvedavec.org/komentare/2010/03/3584-zanik-cukrovaru-v-hrochove-tynci.htm?PHPSESSID=3npe8m9s12o7edrjifvrf4a

To máte pravdu p. Zajíček, dotace na nové úly pro začínající, či stávající včelaře se mi zdá smysluplnější, než mrhat penězi na zavčelování. Moderní úlové sestavy a nové moderní pomůcky a zařízení, to má budoucnost. Určitě bych ty peníze ale včelařům dával až po předložení dokladu o zaplacení, dopředu někomu dávat peníze, že si to do budoucna koupí je nesmysl.

Nad tím sem Pavle také přemýšlel, ale, já mám permanentní přísun varoa od souseda. Na trubčině mám průměrně 80 roztočů, když vidličkou odvíčkuji jeden plást, u dělničiny je to lepší. Vkládám až 4 rámky na stavbu trubčiny. Proto všechno pryč. Od toho konce května se varoa hodně zvedá, poprvé za uši dostane zničením všeho plodu spolu s fumigací, potom po druhé na podzim při první fumigaci. Druhá už je v pohodě a po aerosolu už to jsou jen jednotky. P.S

Pavel Holub:
Už se bráníte?, to je brzy.
___________________________________________________________
Ano, hodně brzy. Jsem dost nedočkavý člověk :-)

___________________________________________________________
Pavel Holub:
""""""Pro představu: takové množství vzduchu (12,5 kg) za celý den skoro nevydýchá ani člověk, natožpak poklidně zimující včelstvo,..""""""""""

To bych vám přál, takový příděl na den, to je 10 kubických metrů vzduchu, po hodině se vám bude dělat mdlo a po dvou hodinách se budete dusit.
___________________________________________________________
Opravdu? Našel jsem na internetu, že dospělý člověk se v klidu při dechovém objemu cca 1/2 l vzduchu nadechne v průměru 16x za minutu. Teoreticky by těch 10 kubických metrů mohlo vystačit na necelých 21 hodin. Prakticky (v uzavřeném prostoru) by to asi nešlo.

Udělal jsem chybu při výpočtu: hranice vzniku vodního deficitu za spotřeby 50 g monosacharidů/den a za předpokladu přívodu vzduchu o teplotě 0°C a entalpii 9 kj/kg se pohybuje kolem 9,7 kg vydýchaného vzduchu/den (nikoliv 12,5 kg). Můj závěr to ale nemění.

________________________________________________________
Pavel Holub:
"""""""""uvolňuje jak při metabolickém, tak při fyzickém dýchání, """""""""

abyste se nemusel pak tolik bránit, ujasněte si pojmy, co je to fyzika, fyziologie a metabolismus
________________________________________________________
Metabolické dýchání probíhá v buňce. Zjednodušeně řečeno jde o rozklad monosacharidů na oxid uhličitý a vodu.
Fyziologické dýchání (respirace) probíhá v případě včel ve vzdušnicích (přesněji řečeno v tracheolách). Jde o výměnu plynů mezi prostředím a tělem jedince.

Ještě jednou Vám musím poděkovat za výborný článek. Dal jsem na Vaši radu a znovu jsem si Váš článek přečetl(tentokrát už v celku). Opravdu to stálo za to, protože zprvu, popravdě řečeno, jsem tu fyzikální podstatu moc nebral v potaz a zaměřoval jsem se na to, jaká praktická východiska z toho vyvodíte. To byla chyba. Po fyzikální stránce jde o velmi zdařilý výtvor. Publicistickou formou jste nastínil princip udržování mikroklimatu v úle. Akorát závěry, jaké jste z toho učinil, se mi moc nezdají.

Ještě jednu poznámku bych si dovolil: Za normálních okolností včely konzumují med (to, co z medného váčku přechází do žaludku) o koncentraci cca 35%.

Také Vám přeji hodně zdaru

S pozdravem M. Václavek

Zdravim Vas pani Vitkova,

tak to je nova zajimava informace, ktera se tyka dotaci na pristi rok, ktere kraj planuje. Mame vice stanovist, a tak me napada jedna otazka, je na severni Morave nejaka oblast, ktera by byla malo zavcelena, mozna Osoblazsko? Neni to mrhani penezi danovych poplatniku ? Kdyz bych mel moznost ovlivnovat formu dotaci pro vcelare a to zacinajici nebo stavajici tak bych kladl duraz na obnovu ulu. Na tento titul nelze cerpat dotace ze SZIF, takze si je musi vcelari platit ze svych vynosu. Krome moznych nemoci, nelze sledovat aktualni stav spadu roztoce varoa atd.
Tot muj osobni nazor

ZO CSV Radun
Pavel Zajicek

"To už by bylo moc, když jim na začátku července vezmu všechen plod s roztoči, nejdříve za 3 týdny se narodí první várka nových včel. Tím, že dělám tu fumigaci na panenském díle, tak jich hodně zničím. Kdybych měl ještě odstranit první zakladený plást, to by už bylo ma mě moc. "
--------------------------
a co takhle jim tam nechat 1 rámek s nezavíčkovaným plodem, nejlépe trubčinou a za týten ho prohnat tavidlem. Bylo ba to bez dalších ztrát.

Plně se stavím za tento příspěvek. Komise zodpovídá, že bude v celé ZO provedeno řádné a účinné ošetřní včelstev / ne léčemí/ a ne, že bude léčit místo majitele. Ovšem majitel si může ošetření včelstev objednat a také zaplatit.
Od doby, a to je již dávno, kdy jsme přestali blbnout s komiseni, roztočů máme nepatrně Zatím co dříve "léčila" skoro polovina včelařů /více než 3/ letos jich léčí 5% /18 včelařů ze 350, a máme 51% s nulou ze 3.580 včelstev - to jen pro představu, že musí být prakse asi rozdílná, ale jedná se vždy o výsledek/.
A ještě jeden dovětek - a proč by včelař se dvěma včelstvy si nemohl objednat jednu celou skleničku a ne potroublých šest kapek. Vládní nařízení přece říká: včelař si objedná.... a potom podepíše, včelstva řádně ošetřoval, dodaným léčivem, které bylo zlevněno o dotaci.Přece Varidol nemůže jinak zneužít, ale může ho použít na jaře, bude-li třeba, ošetřit roj, oddělek a pod. a také příští rok, vždyť se nezkazí. Proč si někde vymýšlíte pracné složitosti, vždy se musí jedna o výsledek a ne o způsob ošetřování.

> Naopak v únoru už začínají plodovat, takže by se už mohli objevovat první
> světlí roztoči. Pokud ve včelstvu zůstali roztoči schopní reprodukce.

toto je zajimave ale myslim ze svetli roztoci se neobjevi, ma predstava je takova, ze do urciteho stupne zamoreni vcely stihaji uklizet a tak se svetli na podlozce moc neobjevuji. Ale mozna uz take blbe vidim, flotaci nedelam. Vi nekdo vic?

> Nevím kde je moje úvaha chybná.

Problem u prirozeneho spadu je ten, ze v dobe velkych zmen ploch plodu z neho nelze dostatecne presne odhadnout populaci. Alespon tak to stoji v literature.

Zkus uvazit to jak se ted pri otepleni rozvolni chomac a zacne uklid tak mnoho roztocu teprve muze dopadnout na podlozku a ty muzes propadnout panice, nebo naopak vsichni roztoci kteri bojovali celou zimu o preziti to ted preci nevzdaji a vsichni vlitnou na plod a ty budes spat na vavrinech :-) Zas jen moje predstava.

T.H.

> No, a když jsem se na to díval, tak to budu muset změnit, protože
> samolepící fólie je drahá a mně by tam zůstávali veliké zbytky. Takže budu
> si muset něco navrhnout ve tvaru obdélníku.

Uz jem to psal, zkuste obyc papir a kancelarske lepidlo Kores, je az k nevire jak to ze to funguje :-))
T.H.

Taky bych si to tiskl v práci, kdybych nějakou takovou měl.
Teď jsem si vymyslel takovou etiketu s tvarem, který je náročný na stříhání, tak nevím, jestli si nezjednoduším práci a neudělám jinou. Ale zase to vypadá pěkně!
No, a když jsem se na to díval, tak to budu muset změnit, protože samolepící fólie je drahá a mně by tam zůstávali veliké zbytky. Takže budu si muset něco navrhnout ve tvaru obdélníku.

KaJi:Nevím kde je moje úvaha chybná.

Pokud někdo si chce sám udělat rozbor, protože tu lednovou musí dát do směsného vzorku, tak z únorové získá stejné informace a může to dělat úl po úlu.

J.B. Jestliže nema čisté svědomí a chce dělat ošetření nátěr +f.individuelních včelstev muže se přesvědčit duplicitně.
Pro boj s varoazou se snažím užívat chemii co nejméně ale nejefektivněji, proto je důležité:
1/je nutné vědět kolik roztočů je na stanovišti a ve včelstvu v průběhu roku.
2/protože existuje nekolik způsobu užití chemie i nechemie v různých termínech roku : jarní nátěr+f., vyřezáni trubčiny, kysel mravenčí červenec..., gabon... srpen... fumigace řijen.. aerosol prosinec,je nejdůležitější monitorovat přirozený spad,spad po KM, spad po Gabonu v červeneci az srpnu (aby nebyly poškozeny zimní včely)
3/nejefektivnější je fumigace BEZ PLODU v listopadu nebo aerosol v prosinci.
4/Zimní měl je nejméne prokazatelná protože ve včelstvu je nejméně roztoču a je to hledání jehly v kupce sena.(je to hledání rezistence, a nedodržení podmínek ošetření je to vlastně poslední kontrola před poslední možností ošetření nátěrem před sezónou 2010)
Jednu měl jste poslat do Dolu a nyní budete delat to same znovu.
Nikoho od zjištování počtu roztočů neodrazuji jen si myslím že průběžné zjištování v průbšhu roku je jednodušší a jistější.
Současně si myslím že nejlepší je individuelní přistup ke každému včelstvu zvlášt.
Asi 8 let si píši spady jednotlivých včelstev po gabonu nebo 1 fumigaci. Mám i zápisy že některá včelstva mají opakovaně vice roztočů nez ostatní.
Mám jednu špatnou zkušenost že celé stanoviště melo nízky spad ale jedno včelstvo si v září přineslo tolik roztoču že v listopadu padlo ačkoliv jsem jej léčil a vložil do něj asi 6 rámků plodu. Uplně se zhroutilo.
J.B.

Zdravím v konferenci.Severomoravský krajský úřad, který v loni i letos poskytuje dotaci na titul,začínající včelař a stávající včelař v příštím roce chce dotace poskytovat pouze na zavčeleni oblasti.To těm včelařům,kteří budou v oblasti s malým počtem včel .Všichni včelaři v kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit své stanoviště/souřadnice přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa se značkami by byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci se zeptat, jaký na to mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny i když z omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/

Není to špatná míra, je to česká - Adamcova míra. Pokud budeš chtít míru kombinovat s polonástavky pro medníky na jednodruhové medy, lehkost plných nástavků, můžete použít r.m 39/17, jsem s adamcovou mírou spokojen

Míry Lanstrot jsou používány po světě, jsou jak s vysokou r.m tak i polonástavky. Dnes se jejejich výroba levnější, než u Adamcovi míry. Většinou.

Míry dadant a další je něco podobného. Je jedno v jaké r.m včelaříte, důležité je, zda vám daná r.m sedí, vyhovuje vám. Mě třeba nevyhovuje lanstroth, nesedl mi. Každému vyhovuje nějaká jiná rámková míra. Zatracovat jednu, či druhou r.m není řešení. Rozumné je dané r.m v začátku sám osobně vyzkoušet a podle toho se rozhodnout. Vyzkoušet třeba po dvou úlech na jednu míru, potom zjistíte, co a jak a u té nejvýhodnější míry pro vás zůstanete. V našich zemích zůstane jak Adamcova míra, tak i američana p.Lanstrota, dadanty. Každý si najde nějakou míru, která mu bude vyhovovat nejvíce. Zdraví P.S

Už se bráníte?, to je brzy.

""""""Pro představu: takové množství vzduchu (12,5 kg) za celý den skoro nevydýchá ani člověk, natožpak poklidně zimující včelstvo,..""""""""""

To bych vám přál, takový příděl na den, to je 10 kubických metrů vzduchu, po hodině se vám bude dělat mdlo a po dvou hodinách se budete dusit.

"""""""""uvolňuje jak při metabolickém, tak při fyzickém dýchání, """""""""

abyste se nemusel pak tolik bránit, ujasněte si pojmy, co je to fyzika, fyziologie a metabolismus

Přeji Vám úspěch,
Pavel Holub

Začal jsem včelařit před třemi lety. O různých rámkových mírách jsem toho moc nevěděl a na doporučení jsem začal včelařit na míře 39 x 24 cm, jedenáct rámků v nástavku. Od té doby jsem na tento rozměr slyšel jak chválu, tak i méně kladné názory. Můžete ze svých zkušeností zhodnotit tento rozměr, jeho klady a zápory ? (váha nástavku plného medu je jasná).
Díky Jiří

Patrně jsme si dost dobře nerozuměli. Jen jsem napsal, že zodpovědnost za
léčení je na včelaři. Tím jsem mínil, že pokud včelař nebude chtít léčit,
bude zodpovědný on a ne funkcionář ZO. K druhé poznámce - nemyslím si, že
něco "očůráváme". Počet členů "komise" není stanoven, takže přítomnost
důvěrníka u léčícího včelaře spolu s oficiálním zápisem a podpisem považuji
za dostačující a splňující účel toho všeho - totiž skutečné provedení i
prokazatelnost léčení.
S pozdravem Petr.
------------------------
No vyhláška říká, že komise musí být u každého léčéní. To znamená že by tam musel být důvěrník 3x.
Jak jinak číst toto:
"Léčebné ošetřování včelstev chemickými
přípravky (kromě odparných desek s
FORMIDOLEM) se provádí vždy komisionelně a
pod dohledem důvěrníků základních organizací
Českého svazu včelařů, o.s. (dále jen ZO ČSV) ve
stejném termínu a na celém katastrálním území
obce a v jejich místních částech, případně i na
celém území působnosti příslušné ZO ČSV."

Jinak naprosto souhlasím že za včely si zodpovídá včelař sám, ale tak nějak se nám sem poslední dva roky nenápadně a plíživě vkrádá kolektivizace.
Řekl bych tak od jara 2008. :-(

Karel

Patrně jsme si dost dobře nerozuměli. Jen jsem napsal, že zodpovědnost za
léčení je na včelaři. Tím jsem mínil, že pokud včelař nebude chtít léčit,
bude zodpovědný on a ne funkcionář ZO. K druhé poznámce - nemyslím si, že
něco "očůráváme". Počet členů "komise" není stanoven, takže přítomnost
důvěrníka u léčícího včelaře spolu s oficiálním zápisem a podpisem považuji
za dostačující a splňující účel toho všeho - totiž skutečné provedení i
prokazatelnost léčení.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 12, 2010 6:51 PM
Subject: Re: ?lenstv? v ?SV


"...Tak jsem mu doporučil přečíst naší vyhlášku o tlumení varroozy a jakou
by
převzal zodpovědnost a jaké úkoly by musel zajišťovat. A vystavil se coby
předseda právnické osoby sankcím za její neplnění, dle téže vyhlášky..."

K počítači jsem se dostal v tomto týdnu dnes poprvé, tak je možné, že
nejsem
"v obraze". Domnívám se ale, že za zdravotní stav a léčení zvířat (i včel)
zodpovídá výhradně sám chovatel, a tato zodpovědnost nemůže být přenesena
na
žádného funkcionáře. Snad ledaže by jeho vinou nebylo objednáno léčivo, ale
i pak by to veterina sotva brala jako omluvu s tím, že se tedy chovatel měl
snažit sehnat léčiva jinou cestou...
S pozdravem
Petr
-------------------

Tak to doporučuji přečíst vyhlášku pod kterou spadáte a jak v dalším
příspěvku čtu, tak "očůráváte". Podle vyhlášky je přeci jasné že nikdo v
Králohradeckém kraji nemohl podávat včelám léčivo proti VD bez přítomnosti
komise.

A nebo neumím číst.

A dotaženo do absurdních důsledků, za neplnění vyhlášky může veterina
udělit právnickým osobám pokutu do několika mega. Nikde není psáno, že ne
ZO, která tu vyhlášku nerespektuje.

Nebo neumím číst.

Karel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4939 (20100312)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4940 (20100312) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

KaJi.:Jestli tě to opravdu zajímá, tak se běž podívat na podložky teď.

J.B.:
ted prohlížet podložky asi není vhodné. Nyní je období roku kdy je ve včelstvu nejméně roztočů a tím jsou spady velmi malé.Nic tam nenajdete, jen hodně měli ve které roztoči stejně nejsou videt a hlavne tam nejsou .
V článku ing Čermáka v tabulkách jsou předpokládané počty roztoče podle startovacího počtu roztoče na jaře a počtu generací, t.j cyklů VD v průběhu roku.

PRECTETE SI TO!!!!!!!!!!
-------------------------
Já to četl, a i mnoho dalšího.
Proč by nemohli padat roztoči v únoru když padají i v lednu.
Měsíc jako měsíc.

Naopak v únoru už začínají plodovat, takže by se už mohli objevovat první světlí roztoči. Pokud ve včelstvu zůstali roztoči schopní reprodukce.

Nevím kde je moje úvaha chybná.

Pokud někdo si chce sám udělat rozbor, protože tu lednovou musí dát do směsného vzorku, tak z únorové získá stejné informace a může to dělat úl po úlu.

Když chce někdo vyšilovat a při průměru 1VD na včelstvo natírat, tak je to podle mě rozumnější cesta jak zjistit, jestli a v kterém včelstvu nějaký VD přebývá.

Karel.

Vorja:citace ...Pro další tlumení varroázy byly celostátní poradou SVS a ČSV z 16.-17 2 2010 odsouhlaseny tyto základní zásady:
J.B.: Považuji tyto zasady monitoringu VD za nově definované, jedná se o sledování
přirozeného spadu,
spadu po gabonu a
první fumigaci na sítových dnech za velmi důležité a provádím je již 3. rok.
Skoda ze zasitovana dna=varoa dna kdyz nejsou povinna nejsou alespon DOPORUCENA.
J.B.

"...Tak jsem mu doporučil přečíst naší vyhlášku o tlumení varroozy a jakou
by
převzal zodpovědnost a jaké úkoly by musel zajišťovat. A vystavil se coby
předseda právnické osoby sankcím za její neplnění, dle téže vyhlášky..."

K počítači jsem se dostal v tomto týdnu dnes poprvé, tak je možné, že nejsem
"v obraze". Domnívám se ale, že za zdravotní stav a léčení zvířat (i včel)
zodpovídá výhradně sám chovatel, a tato zodpovědnost nemůže být přenesena na
žádného funkcionáře. Snad ledaže by jeho vinou nebylo objednáno léčivo, ale
i pak by to veterina sotva brala jako omluvu s tím, že se tedy chovatel měl
snažit sehnat léčiva jinou cestou...
S pozdravem
Petr
-------------------

Tak to doporučuji přečíst vyhlášku pod kterou spadáte a jak v dalším příspěvku čtu, tak "očůráváte". Podle vyhlášky je přeci jasné že nikdo v Králohradeckém kraji nemohl podávat včelám léčivo proti VD bez přítomnosti komise.

A nebo neumím číst.

A dotaženo do absurdních důsledků, za neplnění vyhlášky může veterina udělit právnickým osobám pokutu do několika mega. Nikde není psáno, že ne ZO, která tu vyhlášku nerespektuje.

Nebo neumím číst.

Karel

Ve srovnání s množstvím vody, které se uvolňuje jak při metabolickém, tak při fyzickém dýchání, a množstvím vody, která rekuperuje v obalu chumáče, jsou zimní úniky vodních par povrchem chumáče naprosto NEPODSTANÉ. V zimě nadměrné větrání nemůže ani včelám, ani včelaři uškodit. Naopak spíše může oběma „výrobním partnerům“ prospět.

Důkaz:
Průměrná spotřeba zásob v zimních měsících se udává od 1 do 2 kg za měsíc na včelstvo. To znamená, že každý den včely spotřebují zhruba 50 g medu a metabolicky vyprodukují 30 g vody. Pokud bychom toto zahrnuli do modelové situace v článku p. Holuba (MV 1/2010 str. 20), muselo by včelstvo kvůli dosažení vodního deficitu vydýchat určitě více jak 12,5 kg vzduchu každý den, což je naprosto nesmyslné číslo. Při dalších reálných teplotně-vlhkostně-spotřebních variantách by to bylo obdobné (mimo jiné viz Mollierův diagram na str. 19). Pro představu: takové množství vzduchu (12,5 kg) za celý den skoro nevydýchá ani člověk, natožpak poklidně zimující včelstvo, které během zimy vyprodukuje jen pár % energie odpovídající teplu vyprodukovaného člověkem za stejný čas.
Závěr:
V průběhu evoluce si včely vytvořily velmi mocnou taktiku, jak i bez hibernace čelit relativně dost nepříznivým podmínkám: včelí chumáč (hrozen). V této sestavě dovedou dokonale efektivně hospodařit jak s teplem, tak se vzdušnou vlhkostí. Teplo a vodu si včely vytvářejí trávením medu. Jak tepelné, tak vlhkostní ztráty trvale udržují na minimální úrovni, na takové, kterou jsou schopny s přehledem vykompenzovat vlastní produkcí, čímž docilují stabilního mikroklimatu uvnitř chumáče. Pokud mají zásob dostatek, jsou zcela nezávislé na vnějších podmínkách. Je jim prakticky jedno, zda v okolí je teplota 10°C, nebo -25°C, je jim prakticky jedno, zda v okolí je 100% RH, nebo 10% RH. Pokud je včelám dopřáno klidné zimování, jediné dva faktory, které limitují jejich brilantní strategii přežití, představuje množství zásob a obsah výkalových vaků. Přeplnění výkalových vaků a následné kálení značí chybu ze strany včelaře (příliš slabé včelstvo, při příliš dlouhé zimě, nemoc, neklid při zimování).

Prostě ať počítám, co počítám, při všech možných zimních situací mi vždy vychází neustálé přibývaní, nikoliv ubývání vody ve včelstvu. Svým způsobem lze unikající vodní pary brát jako pouhopouhou odpadní vlhkost. Nemůže-li tato voda odejít z úlu, hromadí se v něm, kondenzuje na pro včely nedostižných místech a způsobuje neplechu (plísně). Proto na intenzivním větrání v zimě nevidím nic špatného.

Než skončím, ještě vypíchnu důležitou věc:
Předjaří je zvláštním období, co se otázky provětrávání úlu týče. S rostoucími plodovými plochami se narušuje kompaktnost chumáče a ztráty vlhkosti spolu s nároky na vodu rostou. V tomto období je pro včely velmi výhodné, když bude provětrávání minimalizováno, protože to podpoří rozvoj plodování, jenž se bez nadbytků vody neobejde. Z tohoto důvodu, který už začátkem včelařského jara v souvislosti se stabilnějším počasí pomíjí (včely si již mohou bez problému dle potřeby donést vodu zvenčí), v předjaří omezuji větrání (otevřené jen dno úlu a spodní očka (u 6 NN tři spodní), nahoře krabicové víko a neprodyšná stropní fólie). Dokonce letos vážně uvažuji o tom, že budu v předjaří včelám podávat vodu očky přímo do úlu (děkuji Karlovi za inspiraci).

...

Toto je předběžná obrana mého článku „Včelaření s komíny“, který vyjde v Moderním včelaři.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

V článku: „Změny v distribuci GABONU PA 92 v roce 2010“ - Výzkumný ústav včelařský, s. r. o., je mimo jiné uvedeno:
Pro další tlumení varroázy byly celostátní poradou SVS a ČSV z 16.-17 2 2010 odsouhlaseny tyto základní zásady:
a) Zásadní důraz je kladen na léčení v období bez plodu (podzim – zima) s cílem dosáhnout na začátku nové sezóny stavu včelstev bez roztočů (tzv. nulová prevalence). K tomu je třeba využít výsledků vyšetření zimní měli a při výskytu roztočů provést ještě předjarní ošetření nátěrem plodu s fumigací.
b) V průběhu sezóny je třeba sledovat průběžně přirozený spad roztočů.
c) Při vložení Gabonu je nutné odsledovat spad za první dva dny a porovnat s přirozeným spadem. Při podezření na nízkou účinnost Gabonu je třeba posílit léčbu kyselinou mravenčí (Formidolem), případně se obrátit na Výzkumný ústav včelařský. (Opakované ošetření Formidolem v intervalu 10 – 14 dní může v případě nutnosti nahradit použití Gabonu).

… Zbylí roztoči po Gabonu se dále množí a musí se počítat, že jejich počet se každých 12 dní (perioda zavíčkovaného dělničího plodu) znásobí 2x až 4x.

Nejlepší je přímo na jejich stránky.
http://www.beedol.cz/2010/distribuce-gabonu-pa-92/
Tonda
>Ing. Veselý z Beedol informoval o novinkách v boji s varoázou. Významné jsou změny kromě oficiálního názvu GABON PA 1.5 mg proužky do úlů u oblíbeného "Gabonu". Podrobná informace vyjde ve Včelařství - čísle 5/2010. Pro nedočkavce je tu několik rozdávaných informačních materiálů,
adresy formuláře list1+2

Z blogu ing. Emana Veselého :
http://fcelar.blogspot.com/search/label/Varo%C3%A1za

uvádím:
Ing. Veselý z Beedol informoval o novinkách v boji s varoázou. Významné jsou změny kromě oficiálního názvu GABON PA 1.5 mg proužky do úlů u oblíbeného "Gabonu". Podrobná informace vyjde ve Včelařství - čísle 5/2010. Pro nedočkavce je tu několik rozdávaných informačních materiálů,
adresy formuláře list1+2

http://kasalice.ic.cz/gabon/zmeny_priloha3-1.jpg
http://kasalice.ic.cz/gabon/zmeny_priloha3-2.jpg

Domnívám se že tato písemná forma sledování monitoringu spadu a... může být jen positivem v boji s VD.
J.B.

Karle, já jsem se zrovna včera mrknul na podložky a všude nula. Nemám nic.Měl bílá, jako cukr. ti roztoči mohli spadnout klidně z louček, protože jsem 14 nů po aerosolu vymetal podložky, ten den jsem se dozvěděl od zdravotáka, že za 14 dnů budeme odevzdávat měl na rozbor varoa a MVP, takže jsem po 10 dnech vyjmul znova podložky z nasbírané měli. Myslím, že mi to spadlo později z těch louček, jinak VMS po celý rok průběžně dělám. Po ošetření aerosolem je to na včelnici celkem do 10 roztočů.

Nyní jsem se ptal našeho důvěrníka, jak to tedy přesně je. Sdělil mi, že zdravoták na schůzi oznámil, že KVS jihomoravského kraje vydala nařízení, zpřísnění. UŽ SE PROVÁDÍ NÁTĚR PLODU OD JEDNOHO ROZTOČE NA VČELSTVO, POVINNOST!! PRÝ JE TO ZAKOMPONOVÁNO V ČLÁNKU VČELAŘSTVÍ 3/2010, já jej sice četl, o tomto tam zmínku jsem neviděl. Zdraví P.S

Zdravím!
Kolik by jich mělo být?
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Puppino" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Vcelarska vrba
Datum: 9.3.2010 - 11:52:01

> Scháním dodavatele včelařských vrb v kontejnerech.
> Dají se sázet kdykoliv.
> Poradí někdo? Puppino