Archiv Včelařské konference

Pro přikrmování v podmetu jsem používal letos ploché krabice a do nich vystřihl plováky z pěnové hmoty která se používá třeba při balení desek nábytku který si pak doma smontujeme sami.Je to lehké a pěkně to včely unese.Vystřihnout o něco menší a i pod tím plovákem to včely pěkně vyberou do sucha.
Myslím že by se to dalo i vtom pětilitrovém kyblíku použít.

Dalším vhodným a dostupným materiálem jako plovák při krmení kbelíky jsou kousky polystyrénu.

S pozdravem M. Václavek

Používám polystyrén v nouzi, dokáží ho včely rozemlít na prach. Jsou vhodné i odřezky z výroby rámků, krásně plavou, pokryjí celou plochu a mezi jednotlivými kousky nasávají roztok. Je vhodné tam dát cokoli co plave a není zdraví škodlivé.Jen kdyby letos toho cukru nemuselo být tolik.

Ten plovák není v podstatě problém, může to být cokoli - od dřeva po polystyrén. Tím jsem si prošel. Problém byl, že jsem měl tehdy kbelíky s kolmými stěnami a po tom se včelám moc nedařilo šplhat. Halvně asi když si namočily nohy. A jak tak občas sleduji jejich cestu z kontejnerů, tak i než po šikmém povrchu dají přednost pohodlnější cestě po něčem drsném. Ta sláma je ideální, - nebo i cokoli obdobného a ještě lepší je, když se to dotýká strůpku a ten není z igelitu ale třeba ze sololitu.
A pokud toto nemohu splnit, tak naaranžuji kousek slámy, trávy atd i z kontejneru dolů na rámky, nebo jej dám tak aby se dotýkal stěny.
Moje včely se šplhání po plastu raději vyhýbají, tak proč je nutit k tělocviku.

Karel

Zdravím, měl jsem poruchu na PC a dlouho jsem se nemohl konference zůčastňovat.Zjistil jsem, že se nic převratného nedělo, trošku přibylo nových jmen.
Jinak používám typová stropní krmítka z bílé umělé hmoty pro Tachovské úly, jsou výborná, že nedochází ke kontaktu se včelami při jejich plnění. Do některých krmítek se mi dostali malí mravenci. Pomahá, jestli pod krmítka do stropu nasypu bílý préšek proti mravencům. Včely se do tohoto prostoru normálně nedostanou.Máte ještě jiný způsob jak se těch malých mravenců zbavit?

Máte ještě jiný způsob jak se těch malých mravenců zbavit?
--------------
Mít tam mezeru a do ní se usídlí ještěrky.

Pod víkem kde mám ještěrky nemám mravence. Jinak už dlohodobě kvůli mravencům opouštím polystyren a uteplení zjednodušuji na vzduchové mezery mezi horním víkem a mezidnem, nebo právě používám silnou vlnitou lepenku (víc jak 1cm) a při tom jsem právě objevil ty ještěrky - lepenka nesahá až ke kraji víka a tam se ubytovávaly ještěrky.

Nikdy jsem netušil že je tolik ještěrek. od 2cm délky a výš. Těch malých jsou doslova desítky. :-)

Karel

Již delší dobu používám ke krmení plastové kontejnery na hračky z IKEA (27,- Kč - 13 litru - 2x krmení - 20 kg). Jako plovák jsem vyzkoušel kde co - polystyrén - za 2 - 3 dny vybraly rostok a do následujícího víkendu 50% i více polystyrenu rozkousaly - také měly problém po hladkých stěnách vylézt ven a topily se. Ani bublikatá folie, trouchnivé dřevo (příští rok použité do kuřáku), suché věvičky (špunty jsem nezkoušel - těch by asi bylo do 30 krmítek)nebyly to pravé.
Opravdu nejlépe se osvědčila sláma (minimální pracnost, buď čornu poblíž na poli, ale teď mám již 2 rokem vyškemraný 1 balík slámy za 1 kg medu a vypadá to, že mi vydrží 3 roky)- mám cca 30 včelstev - a nejlépe, aby hodně trčela z krmítka, aby po ní vylezly.Pro mne to je tak 1 kortouč slámy (není potřeba jí mnoho - větší hrst - plave na hladině - po nakrmení zahodím), jednou jsem v nouzi použil suchou trávu, kterou jsem narval kolem úlů, ale ta moc neplavala a holky se dost topily.
Také je zajímavé, že nejvíce se za stejných podmínek topí "špatná" včelstva (prostě tam kde se hodně topí budou na jaře slabá - i když se na podzim zdají dobrá - neumím vysvětlit).

proti mravencům používám sůl to dutin v krmítku

Omylem jsem vymazal všechno.Kdo má prosím odkazy na Španělské stránky (i jiné,ne USA) o linkách na vytáčení medu,sbíjení rámků,jinou techniku napište sem.Děkuji.

Používám kbelíky. Stěny nejdříve zdrsním hrubým smirkem aby po něm mohly snadno lézt. Jako plovák používám hoblovačky těch je stále dost.

Používám taky 5 litrové kbelíky a bez zdrsnění po nich včely bez problémů lezou. Do druhého dne je vybraný. Divím se, když tady čtu, že s tím má někdo problémy.
Tonda
>Používám kbelíky. Stěny nejdříve zdrsním hrubým smirkem aby po něm mohly snadno lézt. Jako plovák používám hoblovačky těch je stále dost.

>A to to mám ohražené a na svém , co teprve ti co to mají volně.

A jak se to da ohradit na svem v lese? Ani majitel hame Babice si nesmi svuj les ohradit, aby mu tam mohli mistni vesnicane chodit.

>Spíš si myslím že pro některé včelaře jsou mé včel y konkurencí , jak mi to dala najevo na jiné včelnici jedna paní

Podle mne je to typicke pro ceske vcelareni. Zeme se od ostatnich odlisuje vysokym poctem vcelaru, vynikajici urovni vcelareni, vlastni medovou sobestacnosti ... (viz pochvalna sdeleni funkcionaru CSV)

Hloupost plodi zavist. Neni to to u "pritelu" v Africe obdobne?

„Jsou lidé, kteří nevěří biopotravinám. Nevědí dokonce, proč si biopotraviny kupovat.
Viz web CSV.

Mozna to tu jiz nekdo zminil, ale myslim, ze je to rozumna odpoved pro pana KaJi (casopis), ktery je velkym odpurcem biomedu a velkym pritelem geneticky modifikovanych plodin.

Ackoli se ceske vcelarstvi vydava rado za extra vyspele, neni tezke nalezt zdejsi vcelare, kteri jsou o medu schopni tvrdit ty nejvetsi nesmysly.

Presto ale ucinky medu jsou znamy. Ted o tom vysla nova kniha. Mozna by to mohlo nekoho zajimat (vydavatel). A na webu CSV vedou ponekud zvlastni medialni servis se vcelarskou tematikou. Maji tam ale nekde stranku s doporucenim knizek?

http://info.kopp-verlag.de/news/neue-studie-zeigt-honig-kann-antibiotika-ersetzen.html

>Máte ještě jiný způsob jak se těch malých mravenců zbavit?<
-----------------------------------------------------------
Difosforečňan disodný a hydrogenuhličitan sodný. Obě tyto látky jsou obsaženy v kypřícím prášku do pečiva (k dostání v potravinářských prodejnách). Mravenci se spolehlivě odstěhují. Vyzkoušeno v praxi.
Zdravím JK

Mozna to tu jiz nekdo zminil, ale myslim, ze je to rozumna odpoved pro pana KaJi (casopis), ktery je velkym odpurcem biomedu a velkym pritelem geneticky modifikovanych plodin.
------
nejsme přítelem GMO, al enejsme jejich nekvalifikovaným fanatickým nepřítelem.
Nejsme fanatickým vyznavačem značek a dalších TM (včetně BIO - což není nic jiného než obchodní značka, stejně jako McDonalds)), při nákupu používám hlavu a vlastní úsudek.

Pouhé čtení české literatury a českých přednášek a zkušenost českých babiček mě/nás přivedla k tomu že pod náplasti dáváme místo mastí med. I místo Framykoinu atd.

Jinak, jak se daří v cizině a v cizích službách, vlastenče?

Karel

Přenechám místo v zájezdu pro včelaře na Apimondii v termínu 14.9-20.9 za 5000Kč. Původní cena je 8690Kč. Něco mi do toho vlezlo.Zašlu podrobnosti. pkir/=/seznam.cz

To je jednoduche, vedci v Sydney prokazali, ze pro urcite choroby lze s uspechem nahradit antibiotika konkretnimi druhovymi medy, jde predevsim o tzv. "lekarsky med" kanuka z Australie. Poprve bylo prokazano, ze timto medem lze nahradit antibioticke masti na rany nebo katetry.
Kniha pak popisuje rozsahle prirodi leciva, jakasi kucharka o prirodni medicine pro obycejne lidi.
O to jde pokud chceme misto blabolu a lzi informovat seriozne. Zvastu je vsude kolem hodne. (casto s dotacemi statu).

Obavam se, ze jsem odpovedel na jine vlakno nez jsem zamyslel, ale biomed a lecive ucinky medu nejsou si moc vzdalene.

Především je to med z Manuky z Nového Zélandu.

>jde predevsim o tzv. "lekarsky med" kanuka z Australie.

Zdravíčko
Někdy v minulosti tu někdo dal odkaz na 2 krátké videa s velmi malým včelařským kočovným "traktůrkem" který měl v předu vydle na kterých převážel palety s úly i v horším terénu. Jestli někdo ten odkaz víte,tak bych byl vemi rád kdyby jste ho tu ještě napsali,protože se mi ho nedaří najít.
Díky moc Pepek

Ahoj přátelé,co na to říkáte?

http://www.youtube.com/watch?v=16Z8Uo8ucmk&NR=1

Eman:
Především je to med z Manuky z Nového Zélandu.
>jde predevsim o tzv. "lekarsky med" kanuka z Australie.

----
No a jak se lze na jednom českém nedotovaném webu dočíst
- www. Fascinovaný včelař :-) - tak jeho účinky jsou prý srovnatelné se středoevropskými medovicovými medy.
Publikováno v Čechách již před nějakým rokem.
Je radostné že zpráva o manukovém medu dorazila do Západní Evropy, možná tam po čase dorazí i další. Že z uvedeného medu se vyrábí hojivé náplasti atd.

No a prý existuje záměr vytvořit družstvo exportující český neBIO med pro farmaceutické účely.

Takže ty Čechy nebudou zas taková UIU světa, jak se ti Zdenku z toho světového BIOzápadu zdá:-)

Karel

>Ahoj přátelé,co na to říkáte? Jakub <
----------------------------------------------------------
Copak my, ale co by tomu říkal L.L. Langstroth? "Chov" včel v neckách jsem již viděl. V jedné obci, která musela ustoupit budování socialismu a uhlí, na jedné staré půdě.
Odložené dřevěnné necky a na nich starý stůl, kterému chyběla noha. Je však skutečností, že plásty zde byly postaveny v architektuře včelám obviklé. Nebyly tak učesány. Takový "ležan" by byl jistě zajímavý i pro včelaře odkázaného na kolečkové křeslo.
zdravím JK

Dobrý den. Můj dotaz asi osloví jen malovčelaře, kteří nemusí při práci se včelami spěchat. Nemáte nějaký "fígl" jak omezit umačkání včel při manipulaci s nástavky? /Používám zvedací zařízení/ Děkuji. Jarka.

Před navrácením nástavku na ten spodní se včely vždycky rozlezou nahoře po rámkách.Spolehlivě je zažene do uliček kouř z dýmáku a pak nasadím zpět nástavek s minimem zamáčknutých včel.Takže před nasazením drobátko pokuřte včely a uvidíte že se schovají.

http://www.youtube.com/watch?v=16Z8Uo8ucmk&NR=1

To je sice pravda, ale krátkodobá. Mě vyhovuje přitisknout rám s napnutým mokrým hadrem. Rám drží dva gumicuky zaháklé za zdvihák. Mohu klidně hledat matku, či podobně a na spodku nástavku ani včelka. Mokrý hadr je přesně ten materiál, který včely nesnášejí a rychle opouštějí. Bez mokrých hadrů si dnes medobraní neumím ani představit! Díky jim také s nimi zacházím velmi ohleduplně a i v době největší slídivosti jsem v pohodě. Zdraví R. Stonjek

Dobrý den. Můj dotaz asi osloví jen malovčelaře, kteří nemusí při práci se včelami spěchat. Nemáte nějaký "fígl" jak omezit umačkání včel při manipulaci s nástavky? /Používám zvedací zařízení/ Děkuji. Jarka.

A načo máte na včelnici dymáka v ňom hustý dym?

Výroba rámkových krmítek (jednorámkové, dvourámkové). Rozměry:(39×24×3,7); (39×17×3,5); (42×17×3,5); (44,5×23×3,5); (44,5×18×3,5). Případně jiné rozměry dohodou. Materiál: Pozinek, nerez, síta (pozinkované, nerezové). Obsah: 1,5 - 8 litrů.

TBH, trámkový úl, čili medná kráva, je velmi pohodový způsob včelaření. Ne na výkon, ale na radost. Mohu říci, že právě medná kráva mě naučila naslouchat včelstvu snad nejvíce ze všeho. Doporučuji každému, aby si jednu zkusil, jsem si jist, že bude překvapený. A nezapomeňte na okénko - je to ideální úl pro exkurse a ukazování zákazníkům.

To video je z teplejších končin - viz ta větrací střecha na úlech. U nás stačí polystyrém pod víkem. Všimněte si na videu, jak jsou ty včely hodné. A to nejspíš nebudou Singery, ale vzhledem k těm jižnějším končinám bych se nedivil, kdyby v nich bylo trochu afrikanizované krve. V krávě jsou prostě včely hodné.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0709/medna-krava-aneb-jednoduseji-to-uz-nejde

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0810/ivane-jedna-dalsi-medna-krava

Přeji pro začátek hodně odvahy a pak už jen radosti
Ivan

Jasně , nic nedrsnit , to může jen zkomplikovat čištění.

Zahnat včely kouřem nebo mokrým smetáčkem ze styčných ploch :-)
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jarka
Sent: Sunday, September 06, 2009 9:56 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: manipulace s nástavky

Dobrý den. Můj dotaz asi osloví jen malovčelaře, kteří nemusí při práci se včelami spěchat. Nemáte nějaký "fígl" jak omezit umačkání včel při manipulaci s nástavky? /Používám zvedací zařízení/ Děkuji. Jarka.

Dobrý den. Můj dotaz asi osloví jen malovčelaře, kteří nemusí při práci se včelami spěchat. Nemáte nějaký "fígl" jak omezit umačkání včel při manipulaci s nástavky? /Používám zvedací zařízení/ Děkuji. Jarka.

Zvedací zařízení mi umožňuje při dosedání ploch popouštět po milimetru a včely se nenechají přimáčknout. Pro včelaření by mělo zařízení splňovat více požadavků, než jenom pro zvedání materiálu. Je to základ jednoduchého a moderního včelaření, které se učí zač.včelaři. Viz:
http://leteckaposta.cz/132166619

Jsou včelstva, která důsledně sedí na plástech. To přimáčknete včelu jen
ojediněle. Ale takových je málo a obtížně se ta vlastnost dá reprodukovat na
všechna včelstva včelína. A také je to závislé na momentální teplotě,
mohutnosti včelstva, plodování, stupně slídivosti, tím, zda včelstvo je
stísněné, nebo volněobsedající, atd.
Kouř z dýmáku je všeobecně známá výborná pomůcka pro "umravnění" včel. A
téměř vždy účinná.
Mokrý kus prostěradla je vynikající, ale málo známá pomůcka.
Namočit ten kus textilie do vody s asi 10% octa je skoro dokonalé. To mám
nesčetněkrát ověřeno.
Jenže některé včely lezou i po spodních hranách zvednutého nástavku. Tam by
snad pomohlo potřít spodní hrany nástavku kyselinou karbolovou ( ze starší
literatury se lze dočíst o panickém útěku včel před jejími výpary). To nemám
ověřeno, ani nevím, kde bych takovou kyselinu sehnal, ani ji nesháním.

Mám známého včelaře, který již údajně mnoho let občasně potírá styčné plochy
nástavků kosmetickou vazelínou. Tvrdí, že nástavky nejsou slepeny propolisem
( tomu věřím), že na vazelínu včely nelezou. Zkuste to - je to asi
dostupnější a pravděpodobně šetrnější chemikálie. Nedá se s tím asi kočovat,
ale podle obrázků je Vaší preferencí včelín, tak by neměl být problém.
Josef Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Vojtěch
Sent: Sunday, September 06, 2009 10:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: manipulace s nástavky

Dobrý den. Můj dotaz asi osloví jen malovčelaře, kteří nemusí při práci se
včelami spěchat. Nemáte nějaký "fígl" jak omezit umačkání včel při
manipulaci s nástavky? /Používám zvedací zařízení/ Děkuji. Jarka.

Zvedací zařízení mi umožňuje při dosedání ploch popouštět po milimetru a
včely se nenechají přimáčknout. Pro včelaření by mělo zařízení splňovat
více požadavků, než jenom pro zvedání materiálu. Je to základ jednoduchého
a moderního včelaření, které se učí zač.včelaři. Viz:
http://leteckaposta.cz/132166619

Před opětovným nasazením nástavků na zvedáku používám zahradnickou ruční mlhovku. Tou porosím včely v dolním nástavku i horním nástavku zespodu, mokré včely poněkud ztěžknou. Kouřem je zaženu do nástavků a po té nástavky nasadím. Těsně před spojením zpomalím pohyb nástavků a nástavky poněkud zavrtím, aby včely, které i přes toto opatření se poněkud rozlezly, měli čas utéci. Je ale pravdou, že přimáčknutí několika včel na hraně nástavků se neubráníme.
Tak tedy zvedákům zdar. JK

Zdravíčko
http://www.vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastup&cat=0&pos=2

Jestli to fakt funguje a včelky nestaví divočinu křížem krážem, tak je to velký pokrok a všichni "pokrokoví" včelaři budou moct produkovat BIOMED bez použití mezistěnek
Zdraví Pepíno

V krávě jsou prostě
> včely hodné.
>

Je to tak, nevim proc ale ano - krava nema zihadlo :-) Ani jednou jsem nepouzil v krave kurak, nedostal zihadlo, vlastne jedno kdyz jsem primackl vcelu. (zihadlo do prstu je slast :-)) )
Bud jsem mel obrovske stesti na matku kterou jsem do kravy vybral ( z meho chovu - ze serie cca 15 - u ostatnich matek v oddelcich jsou zihadla bezna - bez kuraku v nekterych obdobich nasledoval ostry start v hojnem poctu :-) ) nebo je to v necem jinem - treba v tom ze maji vse postaveno tak jak chteji, zadne dratky, diktat rozmeru apod. Asi hraje roli i pristup ze zadu, cili ne rovnou do hnizda.

Je docela pekne videt pres skla mohutny cerny hrozen vcel - je to velke zvire ty vcely :-) ( maji zatim vice vcel nez dila - alespon tak se to zda) Zkousel jsem hrozen pohladit, ani nezkusily vytahnout zihadlo.

Bohuzel jsem odflaknul nataveni pasku mezisten na tramky a tak mi uhnuly se stavbou, na jare potece med, jestli se poperou se zimou.

Takze doporucuju obecne pasky mezisten poctive v cele stycne plose prilepit voskem - spalil jsem se treba i v oplodnacku (lepil jsem v nekolika bodech s tim ze to staci) Nebo si mezistenu odpustit a udelat jen voskovou linku jako misto pro zacatek stavby. Ma fungovat treba i spejle nebo nejaka lista uprostred (aby nestavely z hrany loucek)

T.H.

Pepino:
Jestli to fakt funguje a včelky nestaví divočinu křížem krážem, tak je to velký pokrok a všichni "pokrokoví" včelaři budou moct produkovat BIOMED bez použití mezistěnek
-------
Fungovat to funguje, ale BIOMED není o medu z divočiny, ale o certifikaci.

Logicky je jasné, že když včely dílo musí stavět z vyprodukovaného vosku - ne z dodaného v mezistěnách tak staví pomaleji, méně, má to větší nároky na energii atd.
Na tohle platí komentář z
http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html

Tohle má podle mě význam když člověk přestane léčit klasicky a jde na KM. Tak se dostane rychleji k vlastnímu absolutně nekontaminovanému vosku.
Podle mě stačí proužek vosku nahoře a včely tam začnou taky stavět do "lajny". A taky záleží na výšce rámku. U vyššího to musí prokládat hotovými rámky, nbo mezistěnama, jinak si to včely v dolní části začnou "vlnit". U vyššího je dobré stejně drátkovat, nebo tam drátek po vyvářce nechat.
No a musí vzít v úvahu, že první nástavky budou nabouchané trubčinou, pokud už nebude mít dole alespoň několik nástavků po 2-3 rámcích s trubčinou - stavebních.

Na vcely.sk je spíše z tohoto pohledu zajímavý úl Warré. Spíš to odpovídá "komínu" než langstroth a jak říká přítel Volejník" " Včely mají rádi Komín". Je to stejný půdory jako Brenner, Kučera, atd. Pokud se budu v zimě nudit, přidělám k Brennerovi pár nástavků a rámků podle Warré.

Karel

Karel

>všichni "pokrokoví" včelaři budou moct produkovat BIOMED bez použití mezistěnek<
-----------------------------------------------------------
Dosud jsem nenašel uspokojivé vysvětlení, jaký je rozdíl mezi medem a BIOMEDEM. Snad jenom v tom, aby někteří včelaři, kteří mají to "štěstí", že včelaří v krajině, která je pokládána za BIO mohli čerpat dotace.
JK

Mám známého včelaře, který již údajně mnoho let občasně potírá styčné plochy
nástavků kosmetickou vazelínou. Tvrdí, že nástavky nejsou slepeny propolisem
( tomu věřím), že na vazelínu včely nelezou. Zkuste to - je to asi
dostupnější a pravděpodobně šetrnější chemikálie. Nedá se s tím asi kočovat,
ale podle obrázků je Vaší preferencí včelín, tak by neměl být problém.
Josef Kala

Nepreferuji jenom včelín, protože máme vyřešeno rovněž tzv. Ostrovní včelaření.
Jeřáb se přenáší do skupiny úlů.
http://leteckaposta.cz/899082396

kto ma skusenosti s liecenim na kliestika s Talianskym pristrojom na principe horenia horaku na bombicku -dakujem

Biomed, Biopotraviny, Biovšechnomožný
Víte jaký je rozdíl mezi biopěstitelem a obyčejným pěstitelem?
Odpověď: obyčejný či normální používá chemii či práškuje ve dne a biopěstitel v noci. Tak je to i u bio včelaře a dalších.

Nesmysl.

2009/9/7 B.Tichý <BTichy/=/email.cz>

> Biomed, Biopotraviny, Biovšechnomožný
> Víte jaký je rozdíl mezi biopěstitelem a obyčejným pěstitelem?
> Odpověď: obyčejný či normální používá chemii či práškuje ve dne a
> biopěstitel v noci. Tak je to i u bio včelaře a dalších.
>

>Paprna Paprna ... Nesmysl.<
-----------------------------------------------------------
Ach ano. Že mne to nepadlo. Veškeré BIO je o něco lépe placený NESMYSL. Dík za vysvětlení.
Zdravím JK

Posílám zájemcům o rámkové krmítko moje hoby provedení. Materiálové náklady nepřesahují 15,- Kč. Rámková míra, kterou používám, je obita sololitovými postranicemi. Těsnost zajištěna ponořením do horkého včelího vosku. Při rámkové míře 39x24 je objem 1,5 l (1 PET lahev). Vzhledem k izolačním vlastnostem krmítka využívám ho obalené folií PVC jako úlovou přepážku. Zdraví HaF

http://img9.imgup.eu/krmitko.jpg

Kolega Sedláček má nastavky s polovičnou dsedacou plochou - na spodnej hrane nastavku je falc, čím podstatne obmedzuje straty pritlačených včiel. Pri NN včelárení bez falcov sa posúva nástavok po nástavku až po prednú hranu a tam sa včely jedným ťahom ometú a úkon sa dokončí.

Těsnost zajištěna ponořením do horkého včelího vosku.



Diky, uz jsem nekolikrat premyslel jak vyresit aby to neteklo az si to vyrobim :-)
Pro oddelky to bude myslim dobre, trochu vylepsene to mozna s vyhodou pujde pouzit jako prepazka pro chov v sekcich.

Ackoliv se casto zda, ze se tu mlati prazdna slama, obcas si lze neco odnest :-)

T.H.

Vážení a moudří včelaři,
letos jsem jako úplný začátečník začala včelařit se dvěma včelstvy. Nyní, po podzimní prohlídce jsem zjistila, že jedno bylo zřejmě vyloupeno a jen tak dožívá na 4 rámcích s cca 2kg zásob.
Prosím o radu, kdy a jak nejlépe ho spojit se silnějším.
Za Vaši ochotu poradit předem děkuji.
Hanka

Vayena yacinajici vcelarko, omlouvam se za diakritiku, ale pisi ze zahranici. Pokud umite najit matku, v dozivajicim vcelstvu ji znicte, vcely muzete sklepat do ybyleho vcelstva, nebo do travy a yasoby si ulozte na jaro, mohli by se hodit.
Radek Hubac

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hanka Kornienková <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: spojování včelstev
> Datum: 08.9.2009 11:12:56
> ----------------------------------------
> Vážení a moudří včelaři,
> letos jsem jako úplný začátečník začala včelařit se dvěma včelstvy. Nyní, po
> podzimní prohlídce jsem zjistila, že jedno bylo zřejmě vyloupeno a jen tak
> dožívá na 4 rámcích s cca 2kg zásob.
> Prosím o radu, kdy a jak nejlépe ho spojit se silnějším.
> Za Vaši ochotu poradit předem děkuji.
> Hanka
>
>
>

okamžitě a dáteli mezi ně propíchané noviny nebude to na závadu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hanka Kornienková <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: spojování včelstev
> Datum: 08.9.2009 11:12:56
> ----------------------------------------
> Vážení a moudří včelaři,
> letos jsem jako úplný začátečník začala včelařit se dvěma včelstvy. Nyní, po
> podzimní prohlídce jsem zjistila, že jedno bylo zřejmě vyloupeno a jen tak
> dožívá na 4 rámcích s cca 2kg zásob.
> Prosím o radu, kdy a jak nejlépe ho spojit se silnějším.
> Za Vaši ochotu poradit předem děkuji.
> Hanka
>
>
>

Zkušenosti nejsou nijak velké, vyvíječ je v Čechách pár let a loňská a letošní sezona jsou prakticky bez roztočů, takže si musíme počkat na hodnocení až přijdou sezony na roztoče úrodné jako byly roky 05, 06, a obzvl. 07. Do té doby víme velký kulový. Přístroj fascinuje rychlostí a bezpracností obsluhy. Co dříve trvalo 2 dny je dnes navečer hotovo. Nevýhodou je občasné propálení výměníku a zvýšené nebezpečí požáru na včelnicích. Stačí, aby se suchá tráva dotkla rozpáleného krytu výměníku a už to jede. Takže je potřeba před úly posekat a raději větší kanistr vody sebou. Prokáže li se i to, že dokáže likvidovat roztoče alespoň tak spolehlivě, jako Dolská metodika, není podle mě co řešit. Ovšem nikde v žádném spolku není tak vysoká koncentrace šetřílků, jako je u včelařů, takže kdo ví??? Zdraví R. Stonjek

Matku není nutno hledat. Včely si vyberou přirozeně tu lepší
Stačí spojit přes perforované noviny.

Pavel

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 08, 2009 11:20 AM
Subject: Re: spojování včelstev


Vayena yacinajici vcelarko, omlouvam se za diakritiku, ale pisi ze
zahranici. Pokud umite najit matku, v dozivajicim vcelstvu ji znicte, vcely
muzete sklepat do ybyleho vcelstva, nebo do travy a yasoby si ulozte na
jaro, mohli by se hodit.
Radek Hubac

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hanka Kornienková <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: spojování včelstev
> Datum: 08.9.2009 11:12:56
> ----------------------------------------
> Vážení a moudří včelaři,
> letos jsem jako úplný začátečník začala včelařit se dvěma včelstvy. Nyní,
> po
> podzimní prohlídce jsem zjistila, že jedno bylo zřejmě vyloupeno a jen
> tak
> dožívá na 4 rámcích s cca 2kg zásob.
> Prosím o radu, kdy a jak nejlépe ho spojit se silnějším.
> Za Vaši ochotu poradit předem děkuji.
> Hanka
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Souseda to zaujalo, tak s vyvíječem experimentoval a vyrobil pár jeho kopií - vylepšených prototypů.

Fascinovala mě rychlost a množství kouře co to vyvine na jedno zmáčknutí. Osobně si myslím, že pálit papír nebo dva mililitry oleje do salátu je včelám jedno.
Takže jej na podzim zkouším, pokud budou padat roztoči, možná spočítám a porovnám.

Ten požár, to mě nenapadlo, asi sebou budu brát minimax. :-)
A nebo počkám na deště či sníh.

Mě vyhovuje a láká to, že když se udělá počasí, tak bych stihl vyléčit všechny. S knotem je to tak jedno stanoviště za půlden. Takže to budu moci léčení posunout víc k vánocům.

Karel

Popíši můj příběh ze spojování včelstev z konce srpna, není to rada. Při
krmení jsem zjistil slabší včelstvo a provedl jsem jeho prohlídku. Včelstvo
bylo ve dvou nastavcích K-39. V horním nástavku zásoby, malá plocha
zavíčkovaného plodu, jeden otevřený matečník, jeden zavíčkovaný. Matku jsem
nenašel. Matečníky jsem odstranil. Ve spodním nástavku pouze souše, z toho
pět slabě obsednutých. Podrobněji jsem nástavek neprohlížel. Rozhodl jsem se
spojit včelstvo s pětirámkovým oddělkem. Spojení jsem provedl přes
propíchaný novinový papír , na něj jsem položil mateří mřížku a placku
medocukrového těsta. Po třech dnech jsem chtěl mřížku odstranit. Papír byl
prokousán, na mřížce hrstka mrtvých včel, včely mírně neklidné. Rozhodl jsem
se mřížku ponechat, odebral jsem pouze spodní nástavek. V oddělku matka
byla, doplnil jsem oddělek na 9 plástů a dal rámkové krmítko, viz foto. Nic
složitého, je to jako jen přidat další plást do nástavku.. Druhý den
prohlížím plásty z odloženého nástavku, byl již bez včel. Na horní loučce
jednoho z rámků jsem našel uhynulou bíle značenou matku. Pravděpodobě
uhynula vyhladověním. Matky značím pouze bílou vodou ředitelnou barvou z
papírnictví kvůli dobré rozlišitelnosti a dále že je ředitelná vodou. Z
poznámek jsem zjistil , že byla měněna v roce 2007. Oddělek jsem nakrmil
dvěma dávkami a za další tři dny jsem mřížku odstranil. Tím skončilo
spojování včelstev. Zdraví Haf
---- Original Message -----
From: "Pavel Votrubec" <votrubec/=/spsul.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 08, 2009 1:06 PM
Subject: Re: spojování včelstev


Matku není nutno hledat. Včely si vyberou přirozeně tu lepší
Stačí spojit přes perforované noviny.

Pavel

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 08, 2009 11:20 AM
Subject: Re: spojování včelstev


Vayena yacinajici vcelarko, omlouvam se za diakritiku, ale pisi ze
zahranici. Pokud umite najit matku, v dozivajicim vcelstvu ji znicte, vcely
muzete sklepat do ybyleho vcelstva, nebo do travy a yasoby si ulozte na
jaro, mohli by se hodit.
Radek Hubac

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hanka Kornienková <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: spojování včelstev
> Datum: 08.9.2009 11:12:56
> ----------------------------------------
> Vážení a moudří včelaři,
> letos jsem jako úplný začátečník začala včelařit se dvěma včelstvy. Nyní,
> po
> podzimní prohlídce jsem zjistila, že jedno bylo zřejmě vyloupeno a jen
> tak
> dožívá na 4 rámcích s cca 2kg zásob.
> Prosím o radu, kdy a jak nejlépe ho spojit se silnějším.
> Za Vaši ochotu poradit předem děkuji.
> Hanka
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz





__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4405 (20090908)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

To je jen zbožné přání. Bohužel to někteří noví přednášející tak říkají. Včely si ale skoro vždy ponechají tu kmenovou a zlikvidují přidávanou. Dostkrát jsem o novou matku přišel, když jsem tomu taky uvěřil.
Tonda
>Matku není nutno hledat. Včely si vyberou přirozeně tu lepší Stačí spojit přes perforované noviny.

V podstatě se jedná o tento výrobek. Má univerzální použití:
http://aukro.cz/search.php?string=grifin

Karel

Matku není nutno hledat. Včely si vyberou přirozeně tu lepší
Stačí spojit přes perforované noviny.

Riskovať život lepšej a mladšej M je risk a nedoporučujem ho, lebo včely nedokážu vyberať "tú lepšiu". Na druhej strane to môže dopadnúť aj inak.
Pred 10-timi dňami som spájal 5 včelstiev cez novinovú bariéru, kontrola na 5 deň potvrdila úspešné prijatie M. V dvoch prípadoch (nenašiel som M, ktoré som chcel odstrániť) a spoľahol som sa na náhodu, no sa vytvoril stav dvojsúžitia matiek (kládli vajíčka), včely vyletovali cez spoločný letáč, včely si ich ponechali. Ale netreba na to spoliehať, to len svedčí o tom, že musíme byť opatrní pri svojich záveroch, včely sú nevyspytaľné.

Ono to zas tak zbožné přání není, ale s docela slušnou spolehlivostí /nad 70%/ to funguje. Záleží jak se mladá matka přidává. Je li to klíckou, tak její vyhlídky na úspěch jsou velmi malé. Přidá li se ale se svým včelstvem a několika generacemi svých včel, je úspěšnost asi tak do 80% a to u včel není zas tak málo. Vychytíte li starou matku, tak je to na 100% a nemusíte dělat ani kontrolu přijetí. Ale proč dělat něco jednoduše a spolehlivě, když to jde složitě. České včelařství je zasviněno zcela nepochopitelnými metodami, v kterých si jejich autoři přímo rochní a mě nějak nedochází, jestli to myslí vážně, takovou blbost a nebo si ze všech dělají srandu, pak oceňuji jejich smysl pro vtip. Zdraví R. Stonjek

Kdysi, když se to začalo hlásat jsem to taky vyzkoušel. Vychovávám od inseminované matky zhruba dvakrát ročně po dvaceti matkách v oddělkách v celém nástavku 3/4 langstroth a tak je i přidávám. Celý nástavek. Všech dvacet oddělků s novými matkami jsem přidal ke kmenovým včelstvů bez vychycení staré matky. Přišel jsem prakticky o všechny nové matky a příští rok byl prakticky ztracený. Zůstalo mně hodně starých matek. Už jsem je nestačil vyměnit.
Tonda
>Ono to zas tak zbožné přání není, ale s docela slušnou spolehlivostí /nad 70%/ to funguje. Záleží jak se mladá matka přidává. Je li to klíckou, tak její vyhlídky na úspěch jsou velmi malé. Přidá li se ale se svým včelstvem a několika generacemi svých včel, je úspěšnost asi tak do 80% a to u včel není zas tak málo. Vychytíte li starou matku, tak je to na 100% a nemusíte dělat ani kontrolu přijetí.

Ahoj Pavle,
jak si muzes byt tak jisty. Vcelz si vydz udelaj co chtej. Dotaz byl jasny, jak to udelat aby o to druhe vcelstvo musel konat v souladu s vuli vcelare. Pani navic zacina a ja mam hodne zkusenosti, ze si vcely vzdy v te nejmene vhodne chvili udelaji co chteji. Ja kdyz jsem zacinal, tak jsem privezl v rijnu darovane pekne vcely, behem zimy jsme objevil nejake trubce na podlozce a vysledek? Predstavte si, ze jsem na jare matku nasel zamacknutou mezi voskovymi nastavbami mezi 1. a 2. nastavkem. (rozebral jsme vcely kvuli vaze moravskeho univerzalu pri prenaseni z auta na zahradu.). Takze od te doby kdyz potrebuji, aby vcely delali co chci, nedam jim jinou sanci.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: spojování včelstev
> Datum: 08.9.2009 13:06:56
> ----------------------------------------
> Matku není nutno hledat. Včely si vyberou přirozeně tu lepší
> Stačí spojit přes perforované noviny.
>
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 08, 2009 11:20 AM
> Subject: Re: spojování včelstev
>
>
> Vayena yacinajici vcelarko, omlouvam se za diakritiku, ale pisi ze
> zahranici. Pokud umite najit matku, v dozivajicim vcelstvu ji znicte, vcely
> muzete sklepat do ybyleho vcelstva, nebo do travy a yasoby si ulozte na
> jaro, mohli by se hodit.
> Radek Hubac
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Hanka Kornienková <hanicka23/=/seznam.cz>
> > Předmět: spojování včelstev
> > Datum: 08.9.2009 11:12:56
> > ----------------------------------------
> > Vážení a moudří včelaři,
> > letos jsem jako úplný začátečník začala včelařit se dvěma včelstvy. Nyní,
> > po
> > podzimní prohlídce jsem zjistila, že jedno bylo zřejmě vyloupeno a jen
> > tak
> > dožívá na 4 rámcích s cca 2kg zásob.
> > Prosím o radu, kdy a jak nejlépe ho spojit se silnějším.
> > Za Vaši ochotu poradit předem děkuji.
> > Hanka
> >
> >
> >
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Prosím o radu, koupil jsem úly Langstroth a nevím, jak dokrmit, jsem zvyklý na Univerzály a není mi jasné, jak dostanu 4 litrovou flašku do nástavku, který je nižší než láhev. Nebo musím použít jiné krmítko? Díky za odpověď.

Používám 5 l kýblíky. Stačí jakákoliv nádoba a plovák, jak tady bylo hodně psáno. Já používám bublinkovou fólii. Provizorně by asi taky stačilo dát dva prázdné nástavky na sebe.
Tonda
>Prosím o radu, koupil jsem úly Langstroth a nevím, jak dokrmit, jsem zvyklý na Univerzály a není mi jasné, jak dostanu 4 litrovou flašku do nástavku, který je nižší než láhev. Nebo musím použít jiné krmítko?

> Prosím o radu, koupil jsem úly Langstroth a nevím, jak dokrmit, jsem zvyklý
> na Univerzály a není mi jasné, jak dostanu 4 litrovou flašku do nástavku,
> který je nižší než láhev. Nebo musím použít jiné krmítko? Díky za odpověď.

Hm, orisek :-)

No ja davam dva prazdny nastavky na sebe a tam uz se to vejde - ale o tomto premyslim uz cervenci, predtim se v cervnu desim ze nebude v cem krmit :-)) , resit toto v pulce zari mozna neni uplne optimalni - asi je nemate osazene...

Pokud nejsou nastavky, videl jsem fintu na webu p. Jindry kde se cast plastu z horniho nastavku prelozi do pridaneho prazneho N a tak vznikne misto pro lahev pres 2 nizke nastavky, po nakrmeni se to zas prerovna.

Dale nekteri pouzivaji vanicky na hracky z Ikei co se vlezou do nastavku, nedavno se to tu resilo.

Obecne lze pouzit jakakoliv nadoba ktera se do N vleze a jako plovak, aby se vcely netopily, se nejcasteji pouziva slama (kork. spunty, polystyren, trava, drevo....).

Pak pouzivam jeste krabicova krmitka - davaji se nahoru na nastavek.

T.H.

To je asi největší nevýhoda langstrotha comi vadí. :-))
ˇ5eším to udělaným mezidnem - víkem. Sololitová deska (či jiná) a ohraničená latičkama nahoře i dole.
Pod to se láhev vejde.
Když jsem používal mateří mřížku (a asi se k ní vrátím) měl jsem v desce i díru na výkluz.

Pak to šlo použít jako víko nad až šest sklenic 3,5litru, nebo jako mezidno - když jsem díru přikryl a mohl jsem taky oddělek krmit jednou láhví zkrz díru nad kterou byla ještědská krmná mřížka, atd. Užitečný doplněk.

V tuto dobu budou dobré sklenice, nebo je možné ještě zkusit krmení v kontejneru místo sklenic.
viz pár dní zpět zde.

Karel

Dobrý den,

jako začátečník letos poprvé krmím svoje 3 fčele na zimu a u jedněch jsem lehce narazil. Je to asi přirozená věc, že když 2 dělají totéž, není to totéž ;-).....a co pak troje včelstva...
Mám 3 včelstva na 3 nástavcích a ty jedny zmiňované absolutně ignorují 3 (nejvyšší) nástavek. Pár maldušek tam sice předstírá práci, ale zásoby si ukládají pouze do těch 2 spodních. Vzhledem k tomu, že už tam mají přes 18kg cukru asi není naděje, že by se pustily do 3.nástavku nebo se pletu?
Měl bych ten 3 nástavek dát dospod pod ně nebo ho úplně odstranit a zimovat ve 2 nástavcích? Nebo to nechat tak a doufat, že si to "přeukládají" v průběhu dalších týdnů?

Děkuji za radu
R.

Jen je nech stejne si to udelaji jak chteji hlavne je dostatecne zakrmit

> Dobrý den,
>
> jako začátečník letos poprvé krmím svoje 3 fčele na zimu a u jedněch jsem
> lehce narazil. Je to asi přirozená věc, že když 2 dělají totéž, není to
> totéž .....a co pak troje včelstva...
> Mám 3 včelstva na 3 nástavcích a ty jedny zmiňované absolutně ignorují 3
> (nejvyšší) nástavek. Pár maldušek tam sice předstírá práci, ale zásoby si
> ukládají pouze do těch 2 spodních. Vzhledem k tomu, že už tam mají přes
> 18kg cukru asi není naděje, že by se pustily do 3.nástavku nebo se pletu?
> Měl bych ten 3 nástavek dát dospod pod ně nebo ho úplně odstranit a zimovat
> ve 2 nástavcích? Nebo to nechat tak a doufat, že si to "přeukládají" v
> průběhu dalších týdnů?


Deje se mi obcas totez, a jeste na to neumim poradne a hlavne spravne odpovedet. Rozhoduje prostor, cesno, ocka, poloha plodu pred krmenim, dilo - tmave x panenske a asi jeste spousta veci zejmena pokud se zimuje ve vetsim prostoru.
Jeste to nemam tolik osahane, vzdy me trochu zaskoci poloprazdny NN nahore ale konce jsou zatim vzdy dobre, tuk tuk tuk :-)) Oni tak trochu veci co cini ale mozna je to trochu risk.

Na posledni polozeny dotaz myslim, ze uz znam odpoved, nahoru si to uz neprelozi (pokud uz nehodlate dokrmit). Naopak ty zasoby stahnou mozna jeste vice dolu k plodu aby si zaplnily vylihle bunky.

Zda prelozit nastavek dolu v tuto dobu nevim, jeste jsem to nedelal,rozhodl bych se dle toho jak moc je prazdny (poloprazdne jsem u produkcnich ponechal uz nekolikrat, pod tim NN byl vzdy plny) Pise se ze se do sestavy uz po zakrmeni nema sahat. Dalsi vec ale je ze to kolik N maji v nohach (pod sebou) vadi mnohem mene nez uplne prazdno nad hlavou.

T.H.

Dne Wednesday 09 of September 2009 12:40:52 Tomáš Heřman napsal(a):

> Dale nekteri pouzivaji vanicky na hracky z Ikei co se vlezou do nastavku,
> nedavno se to tu resilo.


DD,

tazatel neuvedl vysku nastavku - ja mam 168, a mel jsem problemy , pokud jsem
daval 2 nastavky (nemel jsem je hned po ruce - cca 60-70 ks, musel jsem
vyndavat souse a pak je vracet).
Letos jsem v Tesku objevil vanicku 11 l , vyska 14 cm, obdelnikovy tvar.
Akorat do langstrotha. Cena mirna 45 kc - a na rozdil tech krabic z Ikea ,
tato vanicka ma atest na styk s potravinou, coz krmeni cukrem dle mne je ,
ty krabice z ikea dost smrdej .... a atest nemaj.


Honza

Mám prosbu,
můj syn mně požádal o sehnání materiálu na jeho seminárku o chemii (a
chemických reakcí) spojenou s medem.
nevíte o nějakých informačních zdrojích, které by se tím zabývali?

Předem děkuji

email: votrubec/=/spsul.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 9. 9. 2009
Chemické slo?ení medu a chemické reakce spojené s medem (37682) (37683)

Mám prosbu,
můj syn mně požádal o sehnání materiálu na jeho seminárku o chemii (a
chemických reakcí) spojenou s medem.
nevíte o nějakých informačních zdrojích, které by se tím zabývali?

Předem děkuji

email: votrubec/=/spsul.cz
...........

Ucelená současná práce je :

Přidal, A., vyučovací předmět - Technologie medu, http://user.mendelu.cz/~apridal/sd_tm.pdf


Československá státní norma - Med, http://www.vpmc.cz/detail.php?katcis=6379

Zákony a vyhlášky ČR:
http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c1256cf400471da4?OpenDocument

Ach jo.
To je tak, když někdo opustí starý úl, ale zachová starou technologii obsluhy. Na vyslovení největší nevýhody krmení včelstev v langstrothu pramenící z neznalosti obsluhy musím reagovat. Osobně obdivuji zoufalce, kteří jsou ochotni vynaložit tolik zbytečné práce s vyndáním rámků z medníků použitých pro krmení. O následné péči o ně ani nemluvě. Krmení do prostoru po přerovnání rámků z jednoho do dvou nízkých nástavků nebudu raději ani komentovat. Pokud přijde u takto krmeném včelstvu ještě pozdní snůška, máte o zábavu postaráno. Ale i bez toho budou asi včely prázdný prostor při krmení prostavovat.
Technologie vedení včelstev v langstrothu řeší krmení rámkovým krmítkem https://www.dadant.com/catalog/product_info.php?products_id=214 Kdo má v oblibě klasické „okurkáče“, může krmit česnem za použití česnového krmítka. https://www.dadant.com/catalog/product_info.php?products_id=617 Vyzkoušel jsem obojí, ale pro nedostatek hrubého cukru do prosakovacích krmítek používám dvourámkové krmítko (6litrů) a jsem maximálně spokojený. Při krmení česnem je bezpodmínečně nutné !!! provádět krmení navečer. I při největší opatrnosti dojde k potřísnění lahve, co samozřejmě při krmení ve dne vyvolá loupež. Při doplňování navečer včely do rána vše důkladně vysuší a problém s loupeží není. Takto krmená včelstva musí být na klasickém dnu pro langstroth to je s 20mm vysokým podmetem a být v síle, kdy hrozen zasahuje až k samému krmítku. Včelstva slabá a na vysokém podmetu budou s největší pravděpodobností vyloupena.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: doplňování zimních zásob je žádoucí ukončit nejpozději v průběhu srpna.

Osobně obdivuji zoufalce, kteří jsou ochotni vynaložit tolik zbytečné práce s vyndáním rámků z medníků použitých pro krmení. Přeslička

Keď čítam tieto rady o podávaní zásob na zimu, mám dobrý pocit, že môj spôsob vylučuje akýkoľvek styk s včelami pri vlievaní roztoku kŕmidla, sú maximálne bezpečné, primerane veľké na obsah a bezpečné pri odoberaní roztoku aj počas dňa, nemusím neustále odkladať a vracať striešky, sú umývateľné a ich cena je proti kupovaným nízka, robím si ich sám. Kŕmidlá sú dvojpriestorové, odberný priestor je s plaváčikom a nalievací priestor, čím včelár nemôže prísť do styku s včelami.

Kŕmidlá sú umiestnené z vonkajšieho priestoru úľa, roztok prípadne tuhé krmivo môžem podať, kedykoľvek, takisto do debničky do ktorej, to včely potrebujú v aj v menšom množstve, max. 5 litrov. Niečo také, ako rabovka, som ešte nezaznamenal!
Ako prvý typ so robil (slúži mi doteraz) tzv. povalové-stropné kŕmidlo, ktoré zároveň tvorí celoročný uzáver úľa z hora (tu, pravda musím plechovú striešku odložiť). Tento typ si včelár môže urobiť na každý úľ prístupný z hora. Je vyvložkovaný Al plechom, alebo lepenkou potiahnutou Al fóliou, takte vyhotovené je vynikajúce.

Druhý typ je ešte jednoduchší aj na výrobu, aj na umiestnenie na debničku, ani dorobenie na úle (hlavne jednostenné) nie je zložité, dá sa urobiť okružnou pílou z vonkajšej strany, čím vznikne kŕmny otvor na zadnej strane debničky. Na ich výrobu používam pevnejšie nádoby (používané na balkónoch) na kvety. Vyrobil so podobné kŕmidlá drevené plus sololit na steny a priehradku, umiestňujú sa tak isto, an zadnú stenu debničky.
Je to tak zhruba všetko, spôsob výroby nie je zložitý.

U mňa je to obrovská výhoda, pretože plásty potrebné pre budúcoročnú znášku, skladujem v úľoch pod plodiskom, pri kŕmení ich nasadení je jednoduché a rýchle.

Na krmení 3.5 litrovými flaškami už je nejspíš pozdě. Noci jsou chladné a studený cukr včely budou brát déle než tři dny, takže se začne kazit. Je třeba krmit menšími objemy 1 - 3 litry a krmítky, které přivádějí malé množství cukru blízko k sezení včel nebo které se dají dobře uteplit, takže cukr včely svým teplem ohřívají a dávku vyberou do jednoho, dvou dnů. Já v září vezmu polonástavek cca 13 cm vysoký a na vrch přidělám připínáky muší pletivo. Na to další polonástevek a v něm izolaci. Pod síto dávám na rámky nad plod včelstva jakoukoliv plochou misku nebo misky o objemu do tří litrů s kousky suchých čistých klacků jako plováky. Třeba vaničky od masa nebo na ležato odříznuté tetrapacky třeba od mlíka nebo misky pod květináč. Včely ještě plodují a tak dokáží ten prostor určitým způsobem vyhřát a cukr odebírat cca do poloviny října podle počasí. Roztok do misek se nalévá přes síto. Včelkám se sice takhle pozdě takový volný prostor nelíbí a když je třeba pod síto jít, bývají hodně divoké, ale cukr zpracují a uloží.

Pro krmení v Langstrothu používám sklenice od okurek s obsahem tuším 1,7lt.Jsou nízké a baňaté.Do nástavku s výškou 19,5cm se v pohodě vejdou.Do víčka napíchám šídlem dírky a můžou se tam postavit třeba čtyři najednou.Kupujeme je v Lídlu asi za 33kč.Zdrojem na sklenice na krmení se mi stala školní kuchyně kde mají jak ty velké i se šroubovacím uzávěrem od švestkových kompotů tak i tyhle menší a rádi se jich zbavují.

> Jen je nech stejne si to udelaji jak chteji hlavne je dostatecne zakrmit

Jeste ten Radimuv dataz doplnim o pribeh, ktery je duvodem proc uz jsem v soudech opatrnejsi, loni bych totiz napsal to same co stoji nahore.

Loni stejny problem jak resi nyni Radim, ja to neresil, jako problem jsem to nevidel, normalne se mi to ve 4 ci 5NN stalo nekolikrat - horni nastavek poloprazdny zasob. Rikal jsem si ze vedi vic nez ja co cini.

3NN bez ocek - prosklene cili stale on-line, osazene rojem pak jeste vymena matky, 18-20kg do zimy, sedly si v 1 a 2NN, ve druhem prevaha zasob, treti pod strupkem byl poloprazdny. Zima byla tuha, -20stupnu padlo, i v tomto case sedely na cele u cesna na plexiskle -neveril bych, cekal bych ze je to sakra studene...

Pak prisla nekdy v lednu par denni mensi obleva, a ejhle oni prelezly pod strupek (prekonaly temer cely NN smerem nahoru). A to uz jsem nebyl tak vysmatej, zvlast kdyz pak jeste hodne a dlouho mrzlo :-) a v unoru ci breznu jsem honem postrane hnizda pro sichr pridaval zasobni ramky co zbyly z oddelku. O tu matku jsem nechtel prijit. Prezily a podaly nadprumerny vykon, celkove se mi letos velmi libili - paradox. Do te doby jsem veril co jsem cetl, ze jen slaboch jde pod strupek...

Mohlo to dopadnout blbe - to si uvedomuju. A treba to byla vyjimka potvrzujici pravidlo. Proc prelezly nahoru nevim, ma-li nekdo nejake vysvetleni rad si jej prectu.

Dale si myslim ze duvod proc nektere sedi dole je cesno a mozna to dost ovlivnuje i stari dila, ja mel tusim nahore prevahu panenskych plastu (jak si to udelaly tak to mely). Loni jsem v tom nevidel souvislosti, muj pohled se letos dalsimi zkusenostmi trochu meni. Ale mohu se mylit...

T.H.

> Ach jo.
> To je tak, když někdo opustí starý úl, ale zachová starou technologii
> obsluhy. Na vyslovení největší nevýhody krmení včelstev v langstrothu
> pramenící z neznalosti obsluhy musím reagovat. Osobně obdivuji zoufalce,
> kteří jsou ochotni vynaložit tolik zbytečné práce s vyndáním rámků z
> medníků použitých pro krmení. O následné péči o ně ani nemluvě. Krmení do
> prostoru po přerovnání rámků z jednoho do dvou nízkých nástavků nebudu
> raději ani komentovat. Pokud přijde u takto krmeném včelstvu ještě pozdní
> snůška, máte o zábavu postaráno. Ale i bez toho budou asi včely prázdný
> prostor při krmení prostavovat.

Zdravim, cekal jsem v odkazech nejakou bombu, bohuzel me to trochu zklamalo. To cesnove kmitko jsem zkousel - nelibi se mi ani trochu.

O ramkovem krmitku uvazuju ale jen pro oddelky. Jaky ma objem toto krmitko (nejsem schopen si to prelozit)?

Znam krmeni na 10x po 1,5kg - uz nejsem blazen, to radsi 2 -3 x tolik vcelstev a srpen u vody :-) Zvlast kdyz jsou vcely bodave a je vedro je to lahudka obden vcelarit :-)

Plast. krmitko jsou pro me penize, nastavky me v podsate stoji jen cas ve kterem bych stejne neco kutil a N se hodi vzdy. Takze je to o uhlu pohledu a ne o nejakych zoufalcich :-))

Na zaver dodam, ze az treba jednou nebudu zuzovat vubec tak mozna to bude lepsi alternativa protoze uz tak kybl se slamou nezvednu a komin by mohl spadnou - uvidime.

O prostavovani nemuze byt u me posledni 3sezony vubec rec, o pozdni snusce take ne.

T.H.

Teď v září už nezbývá prakticky nic jiného než krmit postupně po těch 1 - 2 kilech cukru, cca 1 - 3 litry roztoku. V říjnu po půl litru až litru až v prosinci za teplého počasí po 0,2 - 0,3 litru roztoku, pokud by to někdo nechal zajít tak daleko.

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685) (37688)

>Jaky ma objem toto krmitko (nejsem schopen si to prelozit)?<
........
No cosi pamatuji z fyziky, tak vnitřní míry krmítka v decimetrech, násobení a x b x c, a máme to v litrech.

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?

Už 10 let mám stanoviště cca 20 - 50 metrů od krajního drátu VVN - nejprve 220 kV a ode předloňska (provedli rekonstrukci na 3 drát - asi to někdo zažil - Praha-Bezděčín)tam zkoušeli i 440 kV.
Nikdy jsem nepozoroval změnu chování (v průměru) ani včel ani moji.
Samozřejmě čas od času se na včelnici vyskytně 1 včelstvo, jež je nervoznější (přestože mívá nejvyšší výnosy - měním na podzim matky), ale to nebude tím magnetickým polem, ale děvenka asi potkala na snubním letu nějakého borce.
Takže u obyčejného VN 22 kV bych si být tebou nedělal žádné obavy.

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?

A z čoho pramení Vás strach? Pred 8 rokmi som musel opustiť trvalé stanovište s 75 včelstvami a dobré prístupné miesto a ochotu mi ho požičať, bol pod takým istým napätím (je živé). Miesto uloženia úľov je 30x30m a jedna časť je rovno pod osou vysokého napätia. Nejaký rozdiel vo výnosoch alebo v chovaní včiel som nezaznamenal. Tak to smelo využite.

Přátelé příští víkend se chystám strávit na setkání spolužáků v Kutné Hoře. Nemáte někdo tip na výlet v okolí? pet.kozlik zav. volny.cz

Nemáte někdo odkaz na soutěž Český med?

V červenci př Křapka popisoval 100 % úspěšnost příjetí matky metodou popsanou př. Dvorským v MV. Stejným způsobem jsem testoval v období 7-15.8. výměnu 15 matek (běžné přikrmování). Úspěšnost přijetí byla 14 z 15 tj. 93 %. Polovina včelstev měla po 5 dnech ještě naražené matečníky, přestože zde byla vajíčka. Při další kontrole po 7 dnech byly až na to 1 včelstvo zrušeny. Hlavně zachovat klid, i když musím přiznat že se to chvíli nedalo vydržet

>Nemáte někdo odkaz na soutěž Český med?<
----------------------------------------------------------
Časopis včelařství 8/2009 nebo se obraťte na stránky VÚDol
JK

<Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V). bajo<
-----------------------------------------------------------
Od 1984 do 1991 jsem měl jedno stanoviště včelstev (20)
umístěno po dohodě s Severočeskou energetikou umístěno
pod vysokým napětím 22 kV. Za celou tu dobu jsem nepozoroval žádný rozdíl ve výnosech ani chováním včel (agresivitu) oproti jiným stanovištím.
JK

Dík já vím, že to bylo v osmičce , ale tu nemám. Na stránkách VUVčDol jsem kromě loňských výsledků nepořídil.

Já bych se nejspíš napřed zajímal je-li vůbec něco takového možné

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: stanovit? pod vysok?m nap?t?m
> Datum: 11.9.2009 07:41:18
> ----------------------------------------
> Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí
> (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám
> vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?
>
> A z čoho pramení Vás strach? Pred 8 rokmi som musel opustiť trvalé
> stanovište s 75 včelstvami a dobré prístupné miesto a ochotu mi ho požičať,
> bol pod takým istým napätím (je živé). Miesto uloženia úľov je 30x30m a
> jedna časť je rovno pod osou vysokého napätia. Nejaký rozdiel vo výnosoch
> alebo v chovaní včiel som nezaznamenal. Tak to smelo využite.
>
>
>

>Dík já vím, že to bylo v osmičce , ale tu nemám. Na stránkách VUVčDol jsem kromě loňských výsledků nepořídil. kozlík <
------------------------------------------------------------
Jak se tak dívám do přílohy Včelařství č. 8/2009, termín zasílání vzorků a přihlášky do soutěže skončil dne 10.09.09.
Tak tedy až příští rok. Zkuste se ale domluvit s ing. Titěrou.
JK

Ještě jsem nezaznamenal odezvu na dokument, MLČENÍ VČEL.http://www.youtube.com/watch?v=p4MSytmmpiw
Rád bych si přečet postřehy jiných.

______________________________________________________________
> Od: "A.Turčáni"
> Komu: Včelařský mailing list
> Datum: 09.09.2009 07:02
> Předmět: Re: spojování včelstev
>
Matku není nutno hledat. Včely si vyberou přirozeně tu lepší
Stačí spojit přes perforované noviny.

Riskovať život lepšej a mladšej M je risk a nedoporučujem ho, lebo včely
nedokážu vyberať "tú lepšiu". Na druhej strane to môže dopadnúť aj inak.
Pred 10-timi dňami som spájal 5 včelstiev cez novinovú bariéru, kontrola na
5 deň potvrdila úspešné prijatie M. V dvoch prípadoch (nenašiel som M,
ktoré som chcel odstrániť) a spoľahol som sa na náhodu, no sa vytvoril stav
dvojsúžitia matiek (kládli vajíčka), včely vyletovali cez spoločný letáč,
včely si ich ponechali. Ale netreba na to spoliehať, to len svedčí o tom,
že musíme byť opatrní pri svojich záveroch, včely sú nevyspytaľné.

bernard (90.177.59.108) --- 12. 9. 2009
mlčení včel

Ještě jsem nezaznamenal odezvu na dokument, MLČENÍ VČEL.http://www.youtube.com/watch?v=p4MSytmmpiw
Rád bych si přečet postřehy jiných.
.............

A co chceš jako postřeh slyšet?

Pěkně čisté video v HD kvalitě jinak nic co by se neprobíralo na diskusích a fórech.

Tak je to jasné. Snad příště. Díky.

Nikomu neberu jeho názory, ale tento způsob k nám přišel od velkých farmářů, včetně českých a je velmi malá pravděpodobnost, že by tito prováděli něco, co by nefungovalo a je velmi malá pravděpodobnost, že např při výměně 300 matek by všechny vychytali. Takže nefunguje li to u někoho, není příčinou, že dělá něco špatně? V mých Dadantech to funguje s velmi slušnou spolehlivostí, ale přednost dávám zašlápnutí staré M, pak je to beze ztrát. Příští týden mě to čeká, kontrola nakrmení a výměny. Jsem zvědav jestli si nebudu muset vrazit na nos o nějakou dioptrii navíc. Zdraví R. Stonjek

Ale jo, prý jo, normálně se prý přímo v sezoně mění matky ve velkém. Mám rád takové příběhy na pokračování. Pěkně se to čte.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0905/volim-cislo-14#comment58873892


.......
Stonjek (90.183.70.9) --- 13. 9. 2009
Re: spojovĂĄnĂ­ vÄ?elstev (37665) (37666) (37669) (37674) (37708)

>Nikomu neberu jeho názory, ale tento způsob k nám přišel od velkých farmářů, včetně českých a je velmi malá pravděpodobnost, že by tito prováděli něco, co by nefungovalo a je velmi malá pravděpodobnost, že např při výměně 300 matek by všechny vychytali.< ...

Před léty jsem byl na návštěvě u přítele Hanuše, jeho včelín je přímo v lese v průseku pod vysokým napětím (110kV). 10 úlů ve včelíně, ostatní volně. včely velice mírné. Ale přestože má pozemek oplocený, nějací dělníci mu jeho vysazené jívy podřezali - prostě pod vedením se to tak musí udržovat, aby stromy nelezly až do drátů.
Já mám doma jedno místo, tam když dám úl, i přechodně, tak jsou včely extrémě zuřivé. Stačí je dát o pár metrů dál a pohoda. Prý tam je v zemi zakopán hrnec dukátů, že abych tam kopal. Hmm...


Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of bajo
Sent: Thursday, September 10, 2009 11:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: stanovitě pod vysokým napětím

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?

Podle všeobecných informací záleží na dvou věcech. Na vlnové délce a výkonu takové vlny.

Jestli bych si měl něco laicky najít na wikipedii, potom musím dojít nato, že vedení jsou různá. A v Americe jsou tak silná, že je zakázáno pod ním se i zdržovat a kvůli nebezpečí se dělají kovové klece kvůli přesměrování vln třeba nad komunikací.

Takže jestli má někdo včely pod VVN, může se také stát, že pouhým umístění u kovového plotu nebo plechovou stříškou se zdraví nebezpečné vlny přesměrují a určitá škodlivost jde jen na člověka, který se právě pod ním nachází.

Nejsem elektrikář, ale mohlo by toto prospět různým teoriím o škodlivosti VVN pod kterými jsou včely a tomuto tématu.

_gp_


.........
Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 9. 2009
RE: stanovitě pod vysokým napětím (37696)

>Před léty jsem byl na návštěvě u přítele Hanuše, jeho včelín je přímo v lese v průseku pod vysokým napětím (110kV). 10 úlů ve včelíně, ostatní volně. včely velice mírné. Ale přestože má pozemek oplocený, nějací dělníci mu jeho vysazené jívy podřezali - prostě pod vedením se to tak musí udržovat, aby stromy nelezly až do drátů.
Já mám doma jedno místo, tam když dám úl, i přechodně, tak jsou včely extrémě zuřivé. Stačí je dát o pár metrů dál a pohoda. Prý tam je v zemi zakopán hrnec dukátů, že abych tam kopal. Hmm...<


Pepa

V poslední době je moderní strašit lidi tajemnými vlnami zejména v politickém boji o americký radar v Brdech. Protože politici pokládají "obyčejný lid" za tupé stádo, zastrašují ho přímo nesmysly, jaké produkuje např. soudruh ing. Hlobil nejspíš na politickou objednávku. Protože potom odborníci před svými kolegy vypadáme jako debilové, byli jsme nuceni se také ponořit do této špíny a napsat v odborném časopise své vědecké stanovisko:

ŠROLL, J., SCHEJBAL, V. Zdravotní rizika radarů; Sdělovací technika 2/2009; ISSN 0036-9942 Page(s) 9-13

Politické hledisko americké základny u nás je jiná věc, kterou neřešíme. Je pravda, že hmyz je k elektrickému poli mnohem vnímavější, než člověk, včela vnímá i směr magnetického pole (dokázáno), ale pod našimi vedeními do výšky člověka nejsou pro člověka nebezpečná pole, což je i požadováno normami. Pokud však nějaký inteligent se bude snažit tyčí dosáhnout na vodiče, bude toho v lepším případě litovat.
Jen přirovnání pro laiky: U plotu radarové základny je menší pole, než u ucha člověka ze zapnutého mobilu.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of G.Pazderka
Sent: Monday, September 14, 2009 11:02 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: stanovitě pod vysokým napětím

Podle všeobecných informací záleží na dvou věcech. Na vlnové délce a výkonu takové vlny.

Jestli bych si měl něco laicky najít na wikipedii, potom musím dojít nato, že vedení jsou různá. A v Americe jsou tak silná, že je zakázáno pod ním se i zdržovat a kvůli nebezpečí se dělají kovové klece kvůli přesměrování vln třeba nad komunikací.

Takže jestli má někdo včely pod VVN, může se také stát, že pouhým umístění u kovového plotu nebo plechovou stříškou se zdraví nebezpečné vlny přesměrují a určitá škodlivost jde jen na člověka, který se právě pod ním nachází.

Nejsem elektrikář, ale mohlo by toto prospět různým teoriím o škodlivosti VVN pod kterými jsou včely a tomuto tématu.

_gp_


........
Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 9. 2009
RE: stanovitě pod vysokým napětím (37696)

Zdravim,
také máme dvě místa na včelíně s bludnými proudy, které nutí včelky do
zuřivosti. Stejná zkušenost s posunutím úlů.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 14, 2009 10:32 AM
Subject: RE: stanovitě pod vysokým napětím


Před léty jsem byl na návštěvě u přítele Hanuše, jeho včelín je přímo v lese
v průseku pod vysokým napětím (110kV). 10 úlů ve včelíně, ostatní volně.
včely velice mírné. Ale přestože má pozemek oplocený, nějací dělníci mu jeho
vysazené jívy podřezali - prostě pod vedením se to tak musí udržovat, aby
stromy nelezly až do drátů.
Já mám doma jedno místo, tam když dám úl, i přechodně, tak jsou včely
extrémě zuřivé. Stačí je dát o pár metrů dál a pohoda. Prý tam je v zemi
zakopán hrnec dukátů, že abych tam kopal. Hmm...


Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of bajo
Sent: Thursday, September 10, 2009 11:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: stanovitě pod vysokým napětím

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí
(22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám
vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím, používám nástavky Langstroth o výšce 192 mm bez falců, 2,5 cm borovice. Jak se nástavky vlivem vlhkosti drobek hýbou, vzniká leckde včelstvům mezi nástavky třeba i 1,5 mm fuga, a to třeba i skoro přes 3/4 šířky čela nástavku.....to že si ji doteď nezapropolisovaly chápu tak, že asi vědí lépe co dělají.....ale nějak si to neumím představit v prosinci až poduje 3 m/s severák o venkovní teplotě mínus deset......tím pádem bude foukat rovnou do hroznu......Jinak včelstva jsou volně ložená venku na louce, žádné větrolamy okolo. Nemáte nějaké zkušenosti, jestli to tak má být? Děkuji.

pre krmenie v Langstrothoch treba používať krmítko pre Langstrothy,
kladie sa na horný nádstavok,je jedno aké nízke ci vysoké nádstavky máte,
včely si berú rotok priamo z úla, môžete dolievať aj niekolkokrát bez kontaktu z včelami,

krmítka robia napr. francúzi, možno ich na dobierku zakúpiť napr.:
http://eshop.a-jeto.sk/index.php?cPath=32_39&osCsid=cfafc9fe3859fa439b27bcc3b876c44d

V zimě jim to moc vadit nebude, na jaře budou plodovat a udržovat teplo na plástech v uličkách.
Problém buse spíše ten vítr na otevřeném stanovišti obecně.

Karel

Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské konference. Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá a je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám. Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na medovinu? Je nejvyšší čas.
JK

Na medovinu nee, ale na medovici /slivovice z medu/ ano :)

Palim koncem zari, tak sem zvedavy jake to bude pití, jestli dobré nebo
k bl... :)

petr j.

Josef Křapka napsal(a):
> Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské konference.
> Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá a
> je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám.
> Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou
> vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je
> poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se
> již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky
> krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na
> medovinu? Je nejvyšší čas.
> JK
>
>

Octomilky mne letos netrápí. Předloni mi lezly i do postele a do očí.

Medoviny jsem založil letos jen 50 litrů - vždy ji založím jen "výplachem"
při omývání včelařských nádob, sít, víček a pod. Když se to rozkvasí, teprve
zahustím na požadovanou hustotu. Medu jsem měl letos zoufale málo - jen
třetinu množství, které bych potřeboval na uspokojení poptávky mých věrných
odběratelů.

Zdá se mi, že témata trošku souvisí. Jak?

Přestože Česko je geograficky malé, nabízí dle mého soudu velmi širokou
škálu jak snůškových podmínek, tak podmínek pro prosperitu různých mušek,
vos, kleštíka a pod. Ale i aktuální chování stejných linií včel.
Často se mi stává, že příspěvek v konferenci popisuje nějaký jev, který já
pozoroval před rokem, nebo naopak návrat k mnoha minulým příspěvkům
(předloňským, či loňským ) mi pomáhá orientovat se v mé aktuální situaci.

Jak jsou jiné roky vosy záludnou nevyčerpatelnou armádou, letos jsem byl
obtěžován jen několika stovkami vos. Ale na pivo mršky nechtěly a to jsem
jim nabízel Kozla, Svijany, Gambrinus. Ale sebevražedně se srocovaly jen na
náhodně odložená víčka od prosakovacích krmítek. U nás je nedostatek ovoce
(zejména hrušky, které vosy i octomilky milují). Nějak tu neúrodu asi
tušily, že byly opatrné při rozmnožování.
A ani klíšťata! Jak jsem jich v roce 2007 přinesl z lesa i 11 za den.

Na Moravě, nebo v polabí to asi bude úplně jiné, ale hluboce si vážím těch,
co pozorují, zjišťují a sdělují ( třeba i takovéto zdánlivé banálnosti).
Je to o přátelství a sounáležitosti i když v odlišných, pestrých lokalitách
ČR.
Hezký večer přeji i těm, kteří, momentálně nemají ve sklence nalitu svojí
medovinku.
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Monday, September 14, 2009 9:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Octomilky

Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské konference.
Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá a
je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám.
Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou
vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je
poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se
již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky
krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na
medovinu? Je nejvyšší čas.
JK

Pálenka z medoviny se nazývá medovec.
Nechci být puntičkář, ale terminologie je základním prvkem komunikace.
Mám medovce z předloňska pár litrů z melecitózního medu. Problém byl v
certifikované pálenici ( nesmějí to pálit - jen ze zákonem vyjmenovaných
druhů ovoce, doložených výpisem z katastru nemovitostí o vlastnictví ,
včetně prohlášení o příslušných stromech - fuj), částečný problém také byl,
jak naředit 72% na pitelných 40. Ale popravdě - medovec je bez chuti -
pálenka nevýrazná a v cenové kalkulaci neskutečně drahá. V likérech se však
může projevit osobitost původce a těch 72% je výhodou. Mám už svůj recept,
koštujte, stvořte svou vlastní, lokálně atraktivní značku.
Všem svým alkoholumilovným přátelům podsouvám: když chlastat, tak zdravě.
Pijte moji medovinu, můj likér dejte dámám a svět i dámy budou aspoň na
chvíli krásnější.

J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jezek.obecny
Sent: Monday, September 14, 2009 11:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Octomilky


Na medovinu nee, ale na medovici /slivovice z medu/ ano :)

Palim koncem zari, tak sem zvedavy jake to bude pití, jestli dobré nebo
k bl... :)

petr j.

Josef Křapka napsal(a):
> Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské
konference.
> Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá
a
> je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám.
> Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou
> vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je
> poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se
> již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky
> krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na
> medovinu? Je nejvyšší čas.
> JK
>
>

Vcera jsem cedil slivovici z medovych vicek, je to pro me velka dobrota a chutna to i jinde :-) Mnoho octomilek, prkne otravnych se mi tam pekne prizivilo.

Medovina musi jeste chvili pockat ale uz ne dlouho, tesim se. Mate nekdo zkusenost s kvasinkama Schimansky (vim ze mate :-) ) - navod je tam dost strucny oproti Dolskemu :-) Letmo jsem to prolit a koukam ze se ani nedela zakvas, pouze se teplou vodou kvasinky ozivi - nebo se pletu?

Rybizak se povedl a ted jsem trhal svestky takze zabava je porad, byt tak vic casu :-(
T.H.

Já jsem nějak nepchopil princip plastového krmítka pro Langstroth viz. http://eshop.a-jeto.sk/index.php?cPath=32_39&osCsid=cfafc9fe3859fa439b27bcc3b876c44d

Roztok se lije přímo do krabice nebo musím přikoupit plastové nádoby a teprve potom můžu používat? Pokud by se to lilo přímo do krabice bylo by to podle mých představ.

Do 50 l kvasu prospěje přidat asi tak šťávu ze 3-4 citronů , asi tak 5l kvasu vyndat ze sudu ,ohřát na teplotu.aby už se tam nevydržely prsty !ale víc ne) vrátit nazpátky do sudu, zamíchat .A jsou-li tam kvasnice, tak za krátkou dobu se to rozjede, radost pohledět!. (Může se taky,je-li místo, nalít jenom horká voda).

>Medovina musi jeste chvili pockat ale uz ne dlouho ...TH<
------------------------------------------------------------
Pro vážené nerozhodnuté přátele si dovoluji upozornit na strány Úspěšného včelaře, jsou tam i docela pěkné recepty
na medovinku.

http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/

Zdravím JK

Kala:
letos jsem byl
obtěžován jen několika stovkami vos
-----
Vosy jsou v normálu, spíše možná méně, ale sršńů je letos nadbytek. Na více místech a na všech stanovištích jsem na ně nrazil.
DOkonce mě jeden napadl a dal žihadlo. Po třiceti letech mírumilovného soužití.

Letošní rok je asi extrémně bez medu, nejen pro mě jako včelaře ale i pro včely. Množství cukru co musím dodávat je nebývalé, včely dlouho plodují.
U včely co jsem zakrmoval v polovině léta je tak málo zásob, že raději neriskuji a dokrmuji.
I teď v polovině září normální včelstva berou deset litrů z kontejneru se slámou najednou.
Podle letu včel bych soudil že je stále snůška, před cca 10 dny jsem našel rámky plné řídké sladiny (bez krmení).

Karel

-Vcelarske Rozhledy- Ivan Kitzbergr,Milos Horejs,Karel Straka,Vaclav Batha. Prohlasujeme,ze chceme budovat a nikoliv borit.Doplnovat ceske i slovenske listy vcelarske.-Rozhledem-chceme byt stikou v rybnice.Nazyvajili oposici ty,kdo nechteji se podrobiti diktatu nebo teroru nekterych lidicek,pak budeme oposici.
Na prani mnohych nasich vcelaru,tlumocim zde vseobecnou nespokojenost s dnesnim vyucovanim vcelarstvi v Cechach,je rozdeleno na 21 okresu vyucovacich,v kazdem jeden ucitel.Vyucovani zestatneno,dano pod spravu Statniho ustavu vyzkumneho.
Dva neradni chovatele Vohanka a Kitzbergr zaridili si oplozovacku na divcim skoku v Divoke Sarce v blizkosti restaurace Divci skok,kde dostanete i chleb s maslem a medem.

ZU Brno dalo 60.000 Kc na zrizeni stanice v Zidlochovicich.Predseda Dolezal prednesl svuj referat a Druzstvo zrizeno bude.Jezto se proti druzstvu jevi odpor,usneseno aby upisovani podilu nebylo povimme.Spolky ktere zadaji o subvenci,k zadosti budiz uvedeno kolik podilu upsanych na zrizeni Druzstva. Zadosti s uvedenym popisem i od spolku,ktere jiz o nejakou subvenci drive zazadali.Prikryl navrhuje aby subvence udelovany s podminkou ze dodaji- roj -nejblizsi plemenne stanici.

ZU Praha prof.Novotny:-Rozhledy- nejsou nic jineho nezli pokracovani cinnosti neboztika V.Svarce,a jako on utluce se Kitzbergr taky.Prof.Novotny zvolen vedoucim plemenneho chovu.Pocet clenstva klesl na 10725.Dalsi odhlasky clenu vyridime jen tehdy,kdyz soucasne spolek za odhlaseneho clena prihlasi noveho.Radostna zprava.Min.Rada schvalila zrizeni Ustavu a jeho prednosta Schonfeld zada o vcelstva.Vcelarum se dostalo prava jmenovati do kuratoria 2lidi.

Min.financi: Vcela neni zvire ale obtizny hmyz a podpory nezasluhuje,neni zvire.Neni zakoneho podkladu aby daneprosty cukr ke krmeni vcel byl povolen.Dane prosteho cukru jest pripusteno jen ke krmeni zvirat.
V posledni dobe siri se povesti,ze p.senatorka Ecksteinova zna aferu,kde jeden z predaku ZU se spolecnikem zkrmili nezdaneny cukr vcelarum poskytovany.ziskali mnozstvi medu,ktery pak draze prodali...Proto nyni podala navrh,aby se vcelarum nevyhovelo.Bylo to r.1918 tehda byla predsedkyni risske hospodarske komise a to bylo jedine forum kde se mohlo mluvit,a take to tam mela dolozeno.Mohla by se podivat,ale odpira sdelit jmena.Jednani bylo za zavrenymi dvermi komise.Ona to vi a dnes je ji to jedno,sneseli to stat,at da vcelarum co chteji,nema nic proti tomu.

Sjezd SVAZU v Kosicich Starosta svazu:Sjez tento vyznamenal se zvlastni jednomyslnosti,plnou shodou a pratelstvim.Cukr pro podzimni krmeni dosud nevyrizen a mnoho nadeje neni.Stat nechce prijit o dan ktera obnasi 11mil.

ZU Brno v ustredi je 177spolku,zpravu zaslalo 118 spolků. Subvence spolků od r.1916 ukladali na vkladni knizku,vyckavajice az budou pristroje a predmety lacinejsi.Ubytkem clenu od r.1921 ubylo pres 1000 ctenaru,vytisku je nyni 4500 ks

ZU Praha Vyvoz medu selhal,jelikoz med v cizine je levnejsi.346 spolku, 12.060 clenu,-12500 vytisku.Zrizeni Ustredni prodejny medu:Upisovani podilu setkalo se s vysledkem jen u 55spolku,prihlasilo se 298 upisovatelu, s1313 podily po 20 Kc.

Zdravím, již cca 18 dní mám ve včelstvech vložen Gabon a denní spad 30 až 50 kusů není problém (gabon jsem vložil až po zaregistrování denního spadu 1 až 3 ks) ......náš zdravotní referent plánuje fumigaci na polovinu října a v prosinci aerosol. Gabon plánuji vyndat dle návodu po 25-30 dnech, tj třeba 26.září. Předpokládám, že tenhle "pěknej spad" vydrží až do vyndání gabonu....Ale co pak? Vyčkat až do říjnové fumigace, nebo mezitím použít KM? Je tohle při gabonu normální spad, nebo kritický spad, nebo jinak? Díky, Libor.

Nedělám si nárok na "jediný správný názor". Vzhledem k tomu, že jsem gabon
za svůj včelařský život použil jen 2x, tak ani nemám dostatečné zkušenosti.
Tak spíš očekávám, že se díky své reakci něco dozvím od skutečných
odborníků.

Dovolím si však presentovat stručnou ukázku z mnoha dotazů, které bych si
položil, kdyby mne potkala stejná událost. A při kladné odpovědi aspoň na
jednu z nich bych do včel nasadil kyselinu mravenčí.
Ten průměr denního spadu je u všech včelstev hodně podobný?
Jaký spad mají včelaři v doletovém okolí?
Je na podložkách větší počet světlých roztočů?
Byl proti kleštíkovi v předchozích letech nasazen stejný typ gabonu?

Jak se znám, neváhal bych kyselinu nasadit hned i v souběhu s gabonem.
Nejde mi přece prvořadě o sledování účinnosti gabonu, ale o co nedřívější
uchránění (nesnížení) počtu zdravých přezimujících včel.

Po 26. září nemusejí být takové podmínky, aby účinnost odpařovačů kyseliny
byla dostatečná. Většina včelstev již teď by měla omezovat rozsah
zaplodovaných ploch.
Říjnová fumigace by ukázala, zda bude nutný i prosincový aerosol.

J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Libor
Sent: Wednesday, September 16, 2009 9:49 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: varroa

Zdravím, již cca 18 dní mám ve včelstvech vložen Gabon a denní spad 30 až
50 kusů není problém (gabon jsem vložil až po zaregistrování denního spadu
1 až 3 ks) ......náš zdravotní referent plánuje fumigaci na polovinu října
a v prosinci aerosol. Gabon plánuji vyndat dle návodu po 25-30 dnech, tj
třeba 26.září. Předpokládám, že tenhle "pěknej spad" vydrží až do vyndání
gabonu....Ale co pak? Vyčkat až do říjnové fumigace, nebo mezitím použít
KM? Je tohle při gabonu normální spad, nebo kritický spad, nebo jinak?
Díky, Libor.

Včelstva jsou letošní dospělé oddělky v počtu 4 ks a u všech je situace podobná. Se včelaři v doletovém okolí se zatím bohužel neznám.....ale myslím si, že mám zdejší krajinu dost prochozenou a nejbližší včelstvo jsem zaregistroval 2,5km vzdušnou čarou. Na podložkách je v drtivé většině tmavý roztoč, světlých bych napočítal vždy max do tří kusů na podložce. Ano, taky mne svrběj ruce s KM, ale rád si poslechnu ještě další názory, pokud budou...Preventivně ale asi začnu shánět Mitegone, i kdyby mi měl ostat v šuplíku....snad ho seženu i přes tu naši českou zákazovou byrokracii. Díky, libor/=/humlak.cz

Použití gabonu až teď bylo k ničemu. a je jen škoda těh peněz které vyly do něj vloženy. Je určen pro preventivní použití při výchově plodu aby se zabránilo škodám na vyvíjejících se zimních včelách. Škoda na nich je již způsobena a žádná další léčba ji již nenapraví. Fumigace a aerosol má již jen zahubit roztoče kteří přežily nebo byli doneseni od jinud. ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU LÉČBY VAROÁZYJE, ŽE MUSÍ BÝT ZAHÁJENA NA ZAČÁTKU VÝCHOVY ZIMNÍCH VČEL.. Dnešní spad bych považoval za kritický. Osobně bych první fumigaci provedl okamžitě a pak pokračoval jako ostatní Účinnost na dospělce je u gabonu nižší a pomalejší jako u fumigace, kde je okamžitá.
PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: varroa
> Datum: 16.9.2009 21:48:47
> ----------------------------------------
> Zdravím, již cca 18 dní mám ve včelstvech vložen Gabon a denní spad 30 až
> 50 kusů není problém (gabon jsem vložil až po zaregistrování denního spadu
> 1 až 3 ks) ......náš zdravotní referent plánuje fumigaci na polovinu října
> a v prosinci aerosol. Gabon plánuji vyndat dle návodu po 25-30 dnech, tj
> třeba 26.září. Předpokládám, že tenhle "pěknej spad" vydrží až do vyndání
> gabonu....Ale co pak? Vyčkat až do říjnové fumigace, nebo mezitím použít
> KM? Je tohle při gabonu normální spad, nebo kritický spad, nebo jinak?
> Díky, Libor.
>
>
>

Pepan:
ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU LÉČBY VAROÁZYJE, ŽE MUSÍ BÝT ZAHÁJENA NA ZAČÁTKU VÝCHOVY ZIMNÍCH VČEL..
------
To je kdy?
-----------
.... určen pro preventivní použití při výchově plodu ....
Asi se neshodneme v tom, že Gabon je určen k preventivnímu léčení. Tak nějak jsem konzervativního názoru, že se léčí na základě diagnozy.

Karel

> Zdravím, používám nástavky Langstroth o výšce 192 mm bez falců, 2,5 cm
> borovice. Jak se nástavky vlivem vlhkosti drobek hýbou, vzniká leckde
> včelstvům mezi nástavky třeba i 1,5 mm fuga, a to třeba i skoro přes 3/4
> šířky čela nástavku.....to že si ji doteď nezapropolisovaly chápu tak, že
> asi vědí lépe co dělají.....ale nějak si to neumím představit v prosinci až
> poduje 3 m/s severák o venkovní teplotě mínus deset......tím pádem bude
> foukat rovnou do hroznu......Jinak včelstva jsou volně ložená venku na
> louce, žádné větrolamy okolo. Nemáte nějaké zkušenosti, jestli to tak má
> být? Děkuji.

Jestli to tak ma byt je otazka, ale ja to tak taky obcas mam. Skviry se prihodi, pockej az zacne poradne prset a bude vlhko :-)) Poprve jsem mel taky velke obavy, nyni uz to moc neresim. Nejake extra vlivy na vcely nepozoruju. Samozrejme to lze pro klid duse necim ucpat.

Problem s tim zapropolisovanim je kdyz je pak pozdeji kdy je uz chladno rozeberes, tim ji mo to zrusis - tady se zvedavost nemusi vyplatit :-) Kuli obmene dila na podzim by se proto hodilo zvedaci zarizeni, zvednou vice NN a dole si to vklidu prebrat.

NN mam vlastni vyroby a pozoruju ze cim starsi tim lepsi - zda se mi, ze zpocatku ty nastavky dost cvici, pozdeji si to sedne a je klid. Ono ty podminky ve kterych to drevo (vyschle) je jsou dost narocne, jak zvenku tak zevnitr...

T.H.