Včelařská konference

Přednáška 3.:
Prostor, uteplení a materiál racionálních úlů

Nejlepší materiál je dřevo
S vynálezem pěnových plastů dochází k jejich použití k tepelné izolaci. Není tedy divu, že došlo k použití pěnových plastů také přímo ke stavbě úlů. Zase se to stalo pouze v Evropě a to zejména střední, neboť tato část světa, po dobu trvání včelařství, vždy přemýšlela jak včelstva dobře uteplit a tedy vlastně z části izolovat od vnějšího dobrého i špatného počasí. Pozdější výzkumy zimování včelstev jenom potvrdily, že včelstvo nevytápí svůj úl, ale pouze včelí hrozen (výzkum Min. zemědělství USA v roce 1932). Pokud izolace stěny není přímo na včelstvu jako kabát, působí úplně obráceně. V široce držených včelstvech způsobí izolace naopak zpožděný jarní rozvoj, protože zabraňuje ohřevu z vnějšku a to se zejména projevuje při víceprostorovém zimování. Snaha po usnadnění zimování včelstvu se u nástavkových úlů nakonec ukázala jako špatná.
Z hlediska hygieny nákaz jsou úly z umělých hmot také problém, protože nemohou být opáleny plamenem, jak je zvykem u úlů dřevěných. Problémy jsou s mravenci, sýkorkami, myšmi, zavíječi voskovými a s nedostatečnou mechanickou odolností. S předpokladem ubývání nalezišť ropy, kde současné zásoby se odhadují asi na +/- 45 let (2000), je předpoklad, že ceny umělých hmot budou dále stoupat. Ceny dřeva jsou již dnes stabilní a je možno počítat i s lacinějšími dovozy z východních zemí.
Použitím umělých hmot ve včelařství je ohrožena všeobecná vědomost, že včelař je ochráncem životního prostředí. Zda neohrožuje takto včelař přírodní potravinu - med, nebylo zatím prokázáno. Z hlediska života včel to není nutné riskovat.
Dřevo je nejdůležitější, dorůstající přírodní materiál, který již jako strom a les ovlivňuje naše životní prostředí. Výroba produktů ze dřeva vyžaduje málo energie a nevznikají žádné škodlivé výpary. Výrobky jsou látkově i biologicky odbouratelné. Pro výrobu úlových nástavků má dřevo ještě jednu podstatnou výhodu. Stěna nástavku má, jako jeden z mála materiálů, schopnost předávat úlovou vlhkost z vnitřku do okolí. Tato vlastnost, vedle větrání úlu, má velmi podstatný vliv na zdravotní stav včelstva.

V nástavkových úlech zbytečně nezužujte!!!
Středoevropská tradice se jenom těžce vyrovnává se změnou více než stoletých včelařských zvyků. Zužování v různých izolovaných úlových systémech mělo vždy na jaře podpořit slabá přezimovaná včelstva k udržení plodování, protože dle lidského myšlení, v utepleném, malém prostoru mohla zadržet více tepla potřebného k plodování. Stálá česká argumentace o důležitosti izolace také nástavkových stěn, obecně jen zdržuje náš vstup mezi pokrokové včelaře EU. Moderní včelařství však předpokládá zimování pouze silných včelstev.
Úlová izolace působí v obou směrech. Zabraňuje rychlému pronikání tepla, nebo zimy, ven i dovnitř a v podstatě zpomaluje vyrovnávání rozdílů. Prospěšně působí jen tehdy, když je co nejblíže k plodovému hnízdu, či včelímu hroznu. To znamená, že působí jako u člověka kabát, pokud akumuluje nebo odráží teplo. Ten si ale včelstvo vytváří vlastní. Již od roku 1932 je známo, že včelstvo nevytápí úl (USA, měření ve 320 měř. bodech). Když je stěna úlu vzdálená od včelího ochranného pláště, působí izolace stěn úplně obráceně, což znamená, že zpožďuje předjarní rozvoj. Proto se v zadem přístupných a podobných izolovaných úlech zcela správně na jaře zužuje. Širokoprostorově držená včelstva v izolovaných nástavkových úlech mají proto, v porovnání s neizolovanými, na počátku vývoje méně plodu. Tenkostěnný, dřevěný nástavek je rychleji ohříván také z vnějšku. Z hlediska léčení varroázy znamená neizolovaný nástavek dřívější ukončení plodování a dřívější plodování v předjaří.
Při zimování ve více nástavcích se nechá dokonce říci, že izolace je škodlivá, zejména nemají-li nástavky očka. Neobsazené spodní prostory plodujícího včelstva nebudou přes den ohřívány sluncem a zvyšují nárok na energii včelstva, který je potom kompenzován menším plodováním. Proto mají také tato včelstva nižší spotřebu zásob. Nesouvisí to tedy s nutností většího krmení včelstev v nástavkových úlech, jak si mnohý včelař myslí nebo bere za argument. Toto se jako evropský standard ustálilo na minimálně 20 kg zimní potravy (med + cukr) u šetrné kraňské včely, která právě plodování řídí podle stavu a přísunu zásob. Toto množství je tedy jistotou včelstva i včelaře pro velmi nepříznivou a dlouhou zimu. Zase se stačí podívat do literatury okolních států.
Stále platí, že tím nejdůležitějším, co může včelař udělat pro přípravu silných včelstev pro jarní snůšku a opylování, je dobré zásobení včelstev na zimu, aby měly zdroj cukrů i proteinů (pylu). "Dobré zásoby" stimulují matku k časnému kladení vajíček a včely k zahájení plodování. Je rozdíl mezi zásobami postačujícími k přežití včelstva a zásobami umožňujícími jeho optimální rozvoj. To však neznamená, že včelstvo tuto potravu přes zimu spotřebuje. I velmi-silné včelstvo, pokud neploduje, spotřebuje v zimě max. 7 kg (Farrar). Rozvoj včelstva je pak dán odchodem zimních včel, postupným návratem slunečního záření (kdy právě venkovní teploty - teplotní maxima - určují počet nakladených vajíček), výkonem kladení matky, který je omezován velikostí včelstva, počtem plodovacích cyklů do snůšky a délkou života krátkověkých včel.
Zvýšená spotřeba je pak výsledkem plodování včelstva v době, kdy si již nebo ještě žádnou potravu nemůže donést. Bude tedy vedle síly včelstva opět závislá na délce zimního počasí v dané krajině, na průběhu zimy, kde právě zima s výkyvy teplot působí velmi nepříznivě a na podzimních a časně jarních snůškových podmínkách. Větší spotřeba, po nakrmení v pozdním létě a v předjaří a jaru, znamená tedy také větší výrobu a obnovu množství včel v této době, částečně dlouhověkých. Včelstva s malou zimní spotřebou do jarní snůšky spíše zeslábla, protože nemohla vyrovnat zazimovanou sílu, resp. odchod včel. Ze vzduchu včelu neuděláš .
Zbylá zavíčkovaná, cukrová potrava se odebere až na začátku jarní snůšky. Pokud z ní část použijeme k tvorbě oddělků, nemusí být pak většinou více krmeny. Část je podsazena pod včelstvo a nahrazuje krmení v době snůškové přestávky do letního maxima. To ovlivňuje, zejména u stabilního včelaře jeho velikost včelstva a tím i velikost včelstva k přezimování. Tzv. "šetrné metody" mohou nadále v nástavkovém včelařství patřit jen k tzv. způsobům "hraní si se včelami". Celkový výnos, mimo síly včelstva, je pak závislý zejména na snůškové krajině, případně kočování a všechno záleží na technologii. Co nám je platné silné včelstvo, když už není snůška. Proto se dnes klade takový důraz na podzimní a jarní posilování oddělky všude tam, kde je časná snůška. A ta je většinou všude, ale včelaři zapomínají mnohdy zazimovat silná včelstva.
Lépe více prostoru, než-li méně!!!

Potřeba prostoru úlu je závislá na síle včelstva a ta může být různá. Je dána vyrovnaností jednotlivých včelstev a způsobem včelaření.
Racionální včelaření a zvláště pak racionální malovčelaření je o včelaření s neomezenými včelstvy, tedy se silnými a s velmi silnými včelstvy.

Pojmy slabá, střední, silná včelstva a podob. jsou relativní.
V mích přednáškách se budu držet tohoto schéma:

A/Vrcholová síla
1/pod 10 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 10 000-30 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 30 000-40 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 40 000-60 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 60 000-80 000 jedinci = velmi silná včelstva

B/Zimní síla
1/pod 5 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 5 000-15 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 15 000-20 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 20 000-30 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 30 000-40 000 jedinci = velmi silná včelstva

( pro představu…1 nízký nástavek Optimalu …r. m. 42x17cm, 11 r.v nástavku ( plástová plocha 132 dm2 po obou stranách ) = má při středním obsazení cca 10 000 včel )

Na jeden dm2 plástové plochy z jedné strany by mělo optimálně připadat 80 včel!

V případě neomezených včelstev ( kategorie velmi-silných včelstev ) je potřeba prostoru i cca 1060 dm2 ….8 nízkých nástavků Optimal.

Nevěřte tvrzení německého výzkumu ,,Program 100 včelstev,, že kraňky nevytvářejí včelstva silnějších než cca 40 000 včel. Opak je pravdou! Každé plemeno včely medonosné je schopno dosáhnout vrcholové síly kolem 80 000 včel a je schopno zazimovat s 40 000 dlouhověkými včelami. Rozdíl mezi plemeny je pouze v tom, do jaké míry jsou ovlivňovány podletními silotvornými faktory ( půdorys nástavku, velikost vrcholu, zásoby, kvalita matky a zdravotní stav včelstva, prostor pro plod a včely, vývoj plodové plochy, délka života letních včel, uspořádání díla v úle, rojivost a propojení nástavků ).
Kraňka je poměrně dost citlivá na zužování a pozdní krmení, na to němečtí výzkumníci doplatili ( zužují začátkem srpna na polovinu prostoru, krmí ke konci srpna = chyby zásadního charakteru! ).
Upozorňuji, že velmi-silná včelstva mají větší rojové tendence, které se však dají úspěšně zkrotit dodržování protirojových zásad racionálního včelaření.

Prostor pod sediskem nikdy neuškodí!
Nikdy nedopusťte, aby včely delší dobu visely v hroznu v podmetu, ale v žádné případě nesmí viset venku před česnem!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!