Včelařská konference

Neodvažuji se říct, kolik hektarů mám v doletu, snad nyní celkem jeden nebo
dva lípy malolisté v osamělých stromech v obci nebo v lese zapojené v lesním
porostu a ojedinělé stromy lípy velkolisté na 3 - 8 včelstev na celkem 3
stanovištích . Před 15 lety to bylo 2 - 4 x víc lip a 3x více včelstev. Lípy
prakticky nikdy nedosáhly na takovou intenzívní snůšku, jako je třeba z
řepky, že by několik nastavků na sobě přetékaly medem. Jinak ale medují
hodně dlouho a kombinují v jednu dobu květovou i medovicovou snůšku, takže
se s ní dá každý rok počítat. I když je mimořádně špatné počasí, tak vždy za
těch 2 - 4 týdny se objeví několik dnů, kdy je počasí dobré a kdy donesou
aspoň na minimální snůšku do 10 kilo na včelstvo Obvykle to je chladné vlhké
větrné deštivé počasí, které spláchne medovici a snůška je potom světlý
květový med vonící po lípě s trochu mátovou příchutí, který by se měl
pastovat, jinak tuhne ve velice tvrdou kompaktní hmotu. Pokud je počasí v
pořádku, medovice není spláchnuta a za ten měsíc je tak polovina dní teplých
a vlhkých a s teplými nocemi - to je podmínka pro silné medování a v
předchozím roce nasadila lípa hodně květů - to kolísá, tak za ten měsíc
donesly dvakrát po 15 kilech medu na včelstvo spíš tmavého medovicového medu
intenzívně vonícího po lípě, který se prakticky nemusí pastovat, protože
tuhne samovolně v měkkou hmotu. V poslední době líp hodně ubývá, ve vesnici
lidi likvidují staré lípy u baráků a proluky s prudšími svahy zarostlé
lípami případně bývalé břehy kolem potoka a bývalého mlýnského náhonu a nové
se většinou nevysazují. V lesích se lípa těží jako plevelný strom na dřevo
na topení nová nevysazuje ani nenechává narůst přirozeným náletem.
V minulosti, kdy jsem měl plně obsazený kočovný včelín s 20 včelstvy, jsem
měl v doletu 2 - 4 hektary lip malolistých a dalších 20 - 30 včelstev jiných
včelařů, tak ale lípy vyšly dobře jen ve výjimečně dobré roky, běžně to bylo
tak k uživení včelstev plus 2 - 4 kg na včelstvo a v nepříznivých letech byl
hlad, evidentně bylo převčeleno. Většina lip tam rostla v lužním lese kolem
řeky v rovině, to je na naplaveném štěrku, písku a tmavé půdě mocnosti snad
jen 2 - 3 metry na skále, štěrk byl splavený pískovec z Beskyd, podklad
klasická flyš z pískovce a jílovce, případně zvětralá břidlice snad z
karbonu. Nyní mám stanoviště výše od řeky a tam jsou kopce a svahy a
klasická světlá jílovitá půda typická v předhůří Beskyd snad několik metrů
silná a pod ní by měly být zase ty jílovce a pískovce z jakési Karvinsko -
čehosik vrstvy typické pro území mezi Beskydami a Ostravou. Od oka se mně
zdá, že na té půdě lípy medují víc než v tom lužním lese.
Takže mně připadá, že lípa buď nemá takovou výnosnost jako řepka nebo odhady
její rozlohy v lesích jsou optimistické. Nefunguje to jako v řepce, kde jsou
stejné výnosy když se k většímu poli přisune 20 včelstev a stejné výnosy na
včelstvo jsou, když se přisune 200 včelstev. U lípy se mnohem dříve převčelí
stanoviště a pokud se včelaři sjedou za lipovou snůškou a převčelí to,
naopak zpláčou nad výdělkem. 20 - 40 včelstev na hektar lípy může být tak
hranice převčelení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 01, 2007 8:29 AM
Subject: Re: Odrojené včely


> Tady na severní Moravě pokvete lípa malolistá
> silně ještě tak týden a dokvétat bude další týden. Jestliže by teď tady
> mělo
> včelstvo bez zásob a s zavíčkovaným plodem ne katastrofálně málo včel,
> během
> týdne se ty včely vylíhnou, stávající včely se stanou létavkami a z lip by
> ještě donesly dostatečné množství zásob.
> ........
> Kolem mám pár hektarů lip, převážně malolistá. Když jsem začínal, myslel
> jsem, jaké je to terno. Protože u nás běžně kvete v druhé půli července,
> čekával jsem s dotočnou až skončí lípa. Naprostou většinu let mě zklamala.
> A to jsem v poměrně vlhké oblasti. To píšu proto, že se říká, že lípa musí
> mít vodu. Takže mě překvapuje, že někdo má z lip snůšku. Jakou máte kdo
> zkušenost.
> Díky
> Karel