78081

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Karel (194.138.39.56) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19856)

Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího chomáče se jedná.
Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu 20W.
Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž nemá co utíkat.

Jiná situace je na jaře, kdy včely plodují, ale to zde myslím nehodnotíme.
Já jsem se sítovaným dnem dosáhl sušších úlů v zimě. Neříkám že úplně suchých, ale ve srovnání s předchozím stavem sušším. Všehna dna mám sítovaná, ale přes zimu tam mám podložky tak, aby mohl vzduch cirkulovat. Ale síto mám jen u varoa den po celé ploše, jinak jsem původně kopíroval Kolomého a měl jsem síto jen na čtverci uprostřed. Pozdější modely dělám jen se zasíťovaným pruhem na zadní straně šíře asi 10cm.
Mimo jiné mám klid a nemusím sledovat zasypávání česen sněhem. Takže i když jsoou úly pod sněhem, jsem v klidu. To dřív nebylo. (Taktéž mám i dna bez síta a nevidím při jarním rozvoji rozdíl, pokud na nich zimuji.)
Jinak Gusta tady měl dobrý postřeh o "zemské energii". Souhlasím sním. Jedná se dle mě o využití tepelné setrvačnosti (hmoty země/půdy pod úlem), a myslím si, že když se ke včelám v úle postaveném na paletě dostává vzduch stálé teploty, tedy ten který projde "sklepem" pod zasněženou paletou, tak má vyfiltrované minusové špičky, které zde bývají běžně pod minus 20. Plus vliv "sklepa" dolních neobsednutých nástavků.
Včely se přizpůsobí "jakékoli"teplotě, ale nesnášejí náhlé změny. A v tom je setrvačnost pro ně dobrá.

Je to každého věc, ale když jsem se rozhodoval, tak jsem se rozhodl pro dobře větrané úly. Mimo jiné i zdůvody varoázy - menší plodování na podzim. Ale prvotně rozhodlo sucho a lepší prostředí pro včely (plísně) i spolehlivé větrání a možnost minimálního česna na zimu a tudíž i minimální vítr - průvan - ten ochlazuje nejvíc a navíc způsobuje prudké změny a to včelám nesvědčí.
Zajímavé je, že všechny vzrušuje izolace, ale tepelné ztráty jsou 3 druhů, pokud se nemýlím. Možná větší vliv než izolace atd. má vliv i umístění úlu. Závětří a průvan, metr, či dva nad zemí a u země atd. Meteorologické budky se právě dávají dost vysoko nad zem, aby dobře kopírovaly teplotu vzduchu.
Někdo je ochoten se přít o vlivu izolace ale toto mikrostanoviště nebere v úvahu. Pokud má někdo včely v kočováku a má je 2metry nad zemí vystavené větru je to odůvodněné, ale pokud jim takový hrad postaví na zahradě a včelín nemá chráněný před větrem, je prvotní problém ve stanovišti. A izolace jen pomáhá řešit jiný problém. Možná to je i důvod různých hodnocení izolace. Nástavkáři mají většinou úly u země - minimální vítr, maximální tepelná setrvačnost země. Možná, kdyby je daly na zimu na 2metrové štafle, mluvili by pak jinak o izolaci :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Vranik.D - Z Budecaku do Tachovaku jak na to
Předchozí:Radim Polášek - Re: vysoké dno


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu